Netting

Autor Milan Zejda

Klíčová slova: zúčtovací systém, netting

Synonyma: net settlement, netto princip, Close-out netting, finanční vyrovnání

Související pojmy:, ECB, ČNB,

Nadřazené - zúčtovací systém , bezhotovostní platby, mezinárodní platby

Podřazené - zápočtové centrum, netting bilaterální, multilaterální, jednoměnový, víceměnový

Charakteristika

jde o druh zúčtovacího systému (zápočet vzájemných pohledávek a závazků ) bezhotovostních plateb.

Zúčtovací systémy jsou využívány 2 druhy

• Netto princip (net settlement, netting) – vzájemný zápočet položek po stanoveném období

• Brutto princip (gross settlement) – účtovaná je položka po položce v reálném čase

V případě nettingu veškeré platby mezi jednotlivými subjekty eviduje prostředník, tzv.“ zápočtové centrum“. Vždy na konci daného období provede pro všechny tyto subjekty závěrečné vyrovnání (close-out netting). Výsledek může být kladný nebo záporný. A teprve tento zápočet pak odesílá jednotlivým subjektům. V případě, že některý subjekt má záporný výsledek a nemá dostatečné krytí, jsou jeho platby z výpočtu vyřazeny a provádí se nový výpočet. „Započtení je dohodnuté započtení vzájemných pohledávek a závazků obchodních partnerů nebo účastníků systému. Započtení snižuje velké množství individuálních pohledávek a závazků na nižší počet. Může nabývat mnoha forem, které mohou mít různý stupeň právní prosaditelnosti v případě selhání jednoho partnera. Z hlediska podstaty existují dva druhy započtení, a to platební započtení a závěrečné započtení. Z hlediska legislativy existuje smluvní započtení a zákonné započtení.“(2) Subjekty jsou především myšleny banky, ale stejně tak to mohou být firmy nebo obchodníci s energiemi, deriváty, finančními produkty aj.

Zápočtovým centrem je myšleno platební centrum, nemusí ale jít nutně o banku. Např. v případě obchodů s energiemi jde o OTE, a.s., firmu která zajišťuje komplexní služby na trhu s elektřinou v ČR zejména: denní a vnitrodenní trh s elektřinou, vypořádání odchylek mezi smluvními a skutečnými hodnotami a správu národního rejstříku povolenek na emise skleníkových plynů. (3)

Právní opora

Po právní stránce je vše řešeno nařízeními Evropské centrální banky ECB. Evropská směrnice o dohodách o finančním zajištění byla přijata v červnu 2002 a členské státy Evropské unie měly povinnost směrnici implementovat do svého vnitrostátního práva. Nově přistupující státy ji pak zaváděly postupně podle termínu přistoupení k EU.

„Close-out netting představuje právní rámec pro závěrečné vyrovnání vzájemných pohledávek a závazků z derivátových obchodů, půjček cenných papírů, repo operací, případně jiných finančních transakcí uzavřených mezi institucionálními investory, resp. institucionálními investory a jejich klienty v případě, že se jedna ze stran ocitne v úpadku. Jde o to, aby dohoda o závěrečném vyrovnání byla vykonatelná i v případě konkurzního řízení, kde jinak platí princip „zakonzervování“ stavu pohledávek a závazků k momentu prohlášení konkurzu.

Hlavním argumentem pro uzákonění uznatelnosti závěrečného vyrovnání v konkurzu je jeho příspěvek k eliminaci rizika „přenosu nákazy“ ve finančním sektoru z jednoho úpadce na jeho smluvní partnery. Objemy jejich vzájemných obchodů se pohybují v řádech milionů až miliard, ale ve svém souhrnu představují jediný čistý závazek v mnohem menší výši. Uznatelnost závěrečného vyrovnání snižuje navíc kapitálové požadavky na dotčené transakce pro účely dodržování pravidel kapitálové přiměřenosti. Instituce z „nettingových jurisdikcí“ jsou tak z tohoto pohledu na finančním trhu vyhledávanějšími smluvními partnery, což je dostává do konkurenční výhody oproti těm, jejichž konkurzní právo závěrečné vyrovnání neuznává.

K ucelenému legislativnímu ošetření otázek závěrečného vyrovnání došlo až k 29. 9. 2005 zákonem o finančních konglomerátech. Ten totiž mimo jiné transponoval do našeho právního řádu směrnici o dohodách o finančním zajištění, která close-out netting, jeho definici, uznatelnost a vykonatelnost poměrně podrobně upravuje.“(3)

Druhy nettingu

Druhy nettingu podle počtu zúčastněných subjektů

• bilaterální - vzájemné vyúčtování finančních pohledávek a závazků mezi 2 subjekty

• multilaterální - vzájemné vyúčtování finančních pohledávek mezi více subjekty, kdy vyúčtování provádí prostředník, tzv.“ zápočtové centrum“

Druhy nettingu podle měny

• Jednoměnový – všechny platby probíhají v jedné měně

• Víceměnový – platby probíhají v různých měnách, každý subjekt oznámí zápočtovému centru, jaká měna je pro něj transakční.

Výhody nettingu:„

• snížení počtu položek hrazených přes bankovní účty – snížení nákladů na poplatky

• snížení chybovosti díky párování plateb

• úspora administrativní práce

• informace ze zápočtového centra

Nevýhody nettingu:

• pomalost – na výsledky provedených transakcí je třeba čekat na konec účtovací doby

• poplatky za služby zápočtového centra a sw vybavení