Informační válka: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: == Definice == Termín informační válka je předně v našich poměrech velmi zobecňován a používán nejen neodbornou veřejností při téměř veškerých konflikt...) |
|||
| Řádek 31: | Řádek 31: | ||
| − | == | + | == Poznámky == |
| + | <references/> | ||
| − | == | + | ==Použitá literatura== |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | * DUNNIGAN, James F. <i>Bojiště zítřka : Tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu</i>. Kateřina Došlíková. 1. vyd. Praha : Baronet, 2004. 356 s. ISBN 8072146424. | |
| − | + | * JIROVSKÝ, Václav. <i>Kybernetická kriminalita : Nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství</i>. Martin Kysela; Petra Tesárková. 1. vyd. Praha : Grada Publishing a.s., 2007. 288 s. ISBN 978-80-247-1561-2. | |
Verze z 11. 6. 2012, 17:36
Definice
Termín informační válka je předně v našich poměrech velmi zobecňován a používán nejen neodbornou veřejností při téměř veškerých konfliktech vedených skrze výpočetní techniku. Informační válka se také stala synonymem pro válku elektronickou, která sice pod její definici spadá, ovšem je jen její menší součástí.
Termín informační válka je však poněkud šiřší: „V případě informační války jde o konfrontaci vojenského charakteru, která je realizována s cílem zničit či efektivně ochromit informační infrastrukturu protivníka. Tato válka se vede mezi dvěma či více nepřátelskými stranami, a není omezena na válečný konflikt v podobě vojenského střetnutí mezi státy. Vede se různými prostředky, z nichž některé jsou produktem vysoké technologie a jiné jsou známy a používány tisíce let.“[1]
Druhy informační války
Pojem informační válka do sebe obsáhl několik menších, dříve používaných pojmů a stvořil také některé zcela nové. Rozlišujeme tedy válku vědomostí; válku velení, řízení a spojů; elektronickou válka; zpravodajskou válka; počítačovou válku; psychologickou válku; ekonomickou válka a politickou a diplomatická válkou.[2]
Válka velení, řízení a spojů
Jelikož je většina skupin více či méně hierarchicky organizována, jsou údery vedené na velení (zdroj informací), které je původcem informací či je rozesílá, nebo na spoje (informační kanály), které jsou prostředkem toku informací mezi velením a jeho podsložkami.
Zpravodajská válka
Operuje v oblasti získávání a zpracovávání informací, stejně tak se ovšem pokouší zamezit ve stejné činnosti protivníkovi. Moderní vedení zpravodajské války je orientované spíše na pečlivé zpracování informací, než na sběr co největšího množství.
Elektronická válka
Zahrnuje napadání nepřátelských elektronických systémů a bránění svých vlastních. Napadáním zde myslíme buď úplným vyřazením z provozu, převzetí kontroly či poškození takovým způsobem, aby systém fungoval dále, avšak chybným způsobem. Za příklad poslouží například radarové a antiradarové prostředky z druhé světové války. Rovněž pod ní spadá šifrování a dešifrování.
Počítačová válka
V současné době spíše známá pod pojmem kybernetická válka, která tvoří obraz budoucnosti informační války. Jelikož jde o záležitosti budoucnosti, je tento obor spíše o spekulacích, založených na systému dvojí reality, kdy je konflikt veden na frontě reálné a virtuální, kdy jsou obě reality propojené a závislé na svých protipólech. Zničení v realitě jedné by mělo tedy za následek i destrukci v realitě druhé.
Psychologická válka
Jedná se o vedení války, ve kterém je hlavním cílem lidské myšlení. Dříve byla tato forma boje používána jen k přímému ovlivňování, nyní jsou využívány zejména masmedia, která ovlivňují informace tak, jak to vyhovuje dané straně konfliktu. Tato strana ovšem nevede útok jen proti straně druhé, avšak také proti sobě samé, tedy například proti vlastnímu obyvatelstvu, které manipuluje určitým způsobem. Za příklad může posloužit například Válka v Perském zálivu, kdy byli obyvatelé Spojených států zaplaveni podvrhnutými informacemi o podmínkách v Kuvajtu.
Ekonomická válka
Nejaktuálnější a také zcela běžná ve světě, i když využívání jejích nástrojů nelze považovat za válečný akt. Ekonomická válka je založena na ekonomické hodnotě informací, obchodování s nimi a jejich ekonomickém využití.
Historie informační války
Ač se termín informační válka objevuje teprve v sedmdesátých letech minulého století[3] , lze jí najít jako nástroj mnoha velkých vojevůdců a válečníků časů dávno minulých. Například už Alexandr Veliký využil silné informační kampaně proti Perské říši, vytvořil vlastní informační sít a také účinně pronikal do informačních sítí nepřítele.
Stejně tak Čingischán, sjednotitel mongolských kmenů, dosáhl svých vítězství i pomocí informačních sítí. Jako mnoho jeho předchůdců vyznával kvalitní průzkum, avšak na rozdíl od nich se získanými informacemi lépe pracoval, a to pomocí dálkové komunikace, kdy významně zdokonalil systém jezdecké pošty pomocí výměnných stanic. Edvard III. za své válečné štěstí ve válce s Francií mohl děkovat účinné vojenské propagandě a manipulaci s veřejným míněním.
Informační válka tedy sahá daleko do dějin lidstva, a ač ještě tenkrát nebyla definována, hluboce se podílela na výsledcích bitev, zásadních pro utváření podoby světa, jak ho známe dnes.
Poznámky
- ↑ Informační válka: pojem, smysl a pojetí. In: Specialista: military portál [online]. 19. 9. 2005 [cit. 2012-06-11]. Dostupné z: http://magazin.specialista.info/view.php?cisloclanku=2005091901>.
- ↑ Psychologické operace informační války - perspektivy In: Ministerstvo obrany a Armáda České republiky [online]. c2012 [cit. 2012-06-11]. Dostupný z WWW: <http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=770 >.
- ↑ BASTL, Martin. Kybernetický terorismus : Studie nekonvenčních forem boje v kontextu soudobého válečnictví. Brno, 2007. 153 s. Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra politologie. Vedoucí dizertační práce prof. PhDr. Maxmilián Strmiska, PhD. Strana 61.
Použitá literatura
- DUNNIGAN, James F. Bojiště zítřka : Tváří v tvář globální hrozbě kybernetického terorismu. Kateřina Došlíková. 1. vyd. Praha : Baronet, 2004. 356 s. ISBN 8072146424.
- JIROVSKÝ, Václav. Kybernetická kriminalita : Nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství. Martin Kysela; Petra Tesárková. 1. vyd. Praha : Grada Publishing a.s., 2007. 288 s. ISBN 978-80-247-1561-2.
