Zóna nejbližšího vývoje (Vygotsky)

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Úvod

Zóna nejbližšího vývoje (Zone of Proximal Development, ZPD)

Popis teorie

Tento termín zavedl ruský psycholog Lev Semjonovič Vygotsky (1896-1934). Vygotsky vycházel z toho, že období, kdy se dítě blíží k nové vývojové etapě, ale dosud jí nedosáhlo, může za určitých podmínek dosáhnout novou vývojovou etapu snadněji, především za pomoci dospělého, než by tomu bylo při spontánním vývoi. Zóna nejbližšího vývoje pak vyjadřuje vzdálenost mezi aktuální úrovní výkonu neboli současnou schopností dítěte řešit určitý úkol a potjenciální vývojovou úrovní. Tuto vzdálenost je možné překonat spoluprací dítěte s dospělým např. s učitelem. [1] "Tím (především řízené) učení pomáhá vývoji, táhne vývoj, urychluje vývoj. Zóna nejbližšího vývoje má bezprostřednější význam pro dynamiku intelektuálního vývoje než aktuální úroveň jejich vývoje. V dětském věku je dobré jen takové učení a vyučování, které předbíhá vývoj, vede vývoj za sebou." [2] Tato koncepce vzbuzovala pozornost nejen v bývalém Sovětském svazu, ale například i v USA.

Vzdělávání a zóna nejbližšího vývoje

Vygotského práce, týkající se zóny nejbližšího vývoje, byla a je výrazně využívána v oblasti vzdělávání a psychologie. [3]. Byla použita při vytváření učebních plánů a technik, které odpovídají vývoji věku dítěte a mládeže.

Pochopením, čeho děti jsou schopny dosáhnout samy, stejně jako to, čeho jsou schopny dosáhnout s pomocí dospělého, mohou pak pedagogové vypracovat plány pro výuku dovedností co nejefektivnějším způsobem a umožnit studentům postupné uvolňování odpovědnosti plnit úkoly samostatně. Tento proces se označuje jako "lešení". Pojem "lešení" úzce souvisí s myšlenkou ZPD, ačkoliv Vygotsky tento výraz nikdy nepoužil. Za pomocí „lešení“ se mění úroveň podpory, která vyhovuje kognitivnímu potenciálu dítěte. Důležitou roli zde hraje podle Vygotského jazyk (řeč), který je základem ke kognitivnímu růstu dítěte. Díky použití řeči, jsou děti schopny komunikovat a učit se prostřednictvím dialogu, který je důležitým nástrojem v ZPD.[3]


Příklady běžného výzkumu

- Student je schopen provádět nějaké úkoly společně s učitelem nebo rodičem, ale je frustrovaný při plnění samostatného úkolu. Tím, že dospělý vede žáka k použití nástrojů a strategií, a hovoří o tom, proč on/ona používá každý nástroj nebo strategii, student je pak schopen upevnit své znalosti a je schopen udělat úkol samostatně.
- Mladý řidič je schopen efektivně řídit dopředu a dozadu, ale nedokáže paralelně zaparkovat. Prostřednictvím cíleného vedení učitele, je řidič schopen se naučit parkovat.

Vliv zóny nejbližšího vývoje v informační vědě a knihovnictví

Tato teorie má velký význam v informační vědě a knihovnictví. Ukázala se být uzitečná při zkoumání informačního chování dětí a mládeže při vyhledávání informací v knihovnách a při práci s informacemi. Byla tedy využita v mnoha různých výzkumech, které souvisely s informačním chováním a informační gramotností. Nejčastěji pomocí kvalitativní (např. pomocí etnografického pozorování, pozorování, rozhovorů, videozáznamů a vyjádření myšlenek nahlas), ale také občas i kvantitativní výzkumnou metodou. Je možné, že tato teorie nám v budoucnosti pomůže zjistit a vytvořit základ pro vývojové informační chování u dětí a ukáže nám jak toto chování působí společně s dospělými, kteří mají kvalifikaci v oblasti informačních činností. Zároveň tak položí základ pro zralejší infromační chování dospělých jedinců.[3]

Příklady použití teorie

1. výzkum

Z Vygotského koncepce o vzdálenosti mezi aktuální a potenciální úrovní intelektového vývoje vycházeli i někteří američtí odborníci, kteří se zabývali problematikou hodnocení školních výkonů a měřením intelektových schopností. Zkusili aplikovat zónu nejbližšího vývoje v souvislosti s inteligenčními testy. [4] Dvojice vědců R. Ferrara a A. L. Brown v jednom ze svých výzkumů z roku 1985 měřili výkon žáků 3. a 5. tříd v jazykových úlohách s různým stupněm obtížnosti. Vypočítali při tom „index rychlosti učení“ u jednotlivých žáků a ten byl srovnáván s tím, zda jim při úlohách pomáhali dospělí. Bylo zjištěno, že zatímco IQ žáků korelovalo s ročníkem školy, podle hodnot IQ naopak nešlo předpovědět rychlost učení. Ta závisela spíše na vnímavosti pro interakci dítěte s dospělým. [5]

2. výzkum

Etnografické pozorování dětí v předškolním věku - Lynne McKechnie. Cílem výzkumu, který provedla Lynne McKechnie, bylo shromáždit uzitečná data o tom, jak se projevuje informační chování spojené s vyhledáváním informací u předškolních dětí v knihovnách a mimo ně. Výzkum byl proveden na 30ti dívkách předškolního věku (ve věku 4 let a více) po dobu 3 měsíců a pomocí tří metod etnografickéko výzkumu. 1. metoda spočívala v pořizování audiozáznamů přirozeně vyskytující se diskuze dítěte s matkou, další, 2. metoda zahrnovala zúčastněné pozorování dětí a 3. metoda byla zaměřena na vedení tzv. informačních deníků matkami dětí. Matky si do těchto deníků zaznamenávaly všechny události, které byly zpozorovány v souvislosti s návštevou knihovny nebo s použitím knihovních materiálů. Součástí výzkumu byly také rozhovory výzkumníka s matkami dětí. Analýza těchto dat umožnila vytvořit podrobný a bohatý obraz toho, co předškolní dívky vlastně dělají v knihovnách a jak využívají různé materiály (nejen knížky) z knihovny.[6]

3. výzkum

Zde je příklad výzkumu Zóny nejbližšího vývoje o slečně Marii, která právě nastoupila na vysokou školu a rozhodla se, že tento semestr bude chodit na tenisový kurz. Její skupina společně s Marii tráví tenisový kurz učením a procvičováním různých ran či techniky každý týden. Týdny ubíhají a studenti se učí, jak správně podávat a trefit míček backhandem. Během týdne učení forehandu, trenér zjistí, že Maria je velmi frustrovaná, protože se jí nedaří trefit míček forhendem, její míčky letí buď do sítě nebo daleko za základní čáru.

Trenér začne sledovat její přípravu a rytmus. Všimne si, že její postoj během hraní tenisu není správný, navíc špatně držela raketu. Začne jí vysvětlovat, jak má správně stát a ukázal jí, jak se správně drží raketa při forehandu a prakticky jí pomáhal s držením rakety. S trochou praxe se Mariin forhend proměnil v impozantní zbraň.

V tomto případě, byla Maria v zóně proximálního vývoje pro úspěšné vystřelení míčku forehandem. Dělala všechno ostatní správně, ale jen potřebovala trochu potrénovat a "lešit" od "vyšších znalosti od ostatních", aby jí pomohli uspět v tomto úkolu. Když jí byla dána pomoc, byla poté schopna dosáhnout svého cíle. Za předpokladu vhodné podpory ve správný moment budou studenti schopni zvládnout úkoly či práce, které byly pro ně příliš těžké. [7]

Tato případová studie poukazuje na to, že kdyby Maria nadále hrála tenis vlastním stylem, bez užitečných rad od trenéra, tak by s největší pravděpodobností nedošlo k žádnému zlepšení.

Použité zdroje

  1. ZAVŘEL, Karel. Lev Semjonovič Vygotskij. Seminární práce, KITTV PedF UK Praha, 2010. [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2010_Zavrel/INDEX.HTM
  2. KOLÁŘ, Zdeněk. Výkladový slovník z pedagogiky: 583 vybraných hesel. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 192 s. ISBN 978-80-247-3710-2.
  3. 3,0 3,1 3,2 Lynne (E.F.)McKechnie Faculty of Information and Media Studies The University of Western Ontario, Canada. Vygotsky´s Zone of Proximal Development, s.373 - 376. Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Lynne“ použit vícekrát s různým obsahem
  4. Pedagogické souvislosti: Vztah vývoje a učení, školní vyučování, zóna nejbližšího vývoje [cit. 2013-10-23]. Dostupné z:http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=4249
  5. Brown, A. L., Ferrara, R.: Diagnosing Zones of Proximal Development. In: Wertsch, J. (Ed.), Culture, Communication, and Cognition: Vygotskian Perspectives. New York, Cambridge Univ. Press, 1985, s. 62–81.
  6. Lynne McKechnie, Ethnographic Observation of Preschool Children, Library & Information Science Research, Volume 22, Issue 1, February 2000, Pages 61-76, ISSN 0740-8188, http://dx.doi.org/10.1016/S0740-8188(99)00040-7. (http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0740818899000407)
  7. McLeod, S. A. (2010). Zone of Proximal Development - Scaffolding - Simply Psychology. Retrieved from http://www.simplypsychology.org/Zone-of-Proximal-Development.html.

Související literatura a odkazy

  • Brown, A. L., Ferrara, R.: Diagnosing Zones of Proximal Development. In: Wertsch, J. (Ed.), Culture, Communication, and Cognition: Vygotskian Perspectives. New York, Cambridge Univ. Press, 1985, s. 62–81.
  • Kozulin, A., Ageyev, V., Miller, S., Gindis, B. (Ed.): Vygotsky´s Educational Theory in Cultural Context. Cambridge, Cambridge Univ. Press, 2003.
  • Wertsch, J. V. (1984), The zone of proximal development: Some conceptual issues. New Directions for Child and Adolescent Development, 1984: 7–18. doi: 10.1002/cd.23219842303.