Statistika

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Marie Vlčková

Klíčová slova: statistika, statistický soubor, statistická jednodnotka, statistický znak, Český statistický úřad, Eurostat

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené -

podřazené - popisná statistika, matematická statistika


Statistika

Pochází z latinského STATUS, tj. STAV, STÁT, vědecké studium dat popisujících existující variabilitu a hodnotící soutěžící myšlenky (hypotézy) vysvětlující data. Statistiku lze definovat z různých úhlů pohledu i účelů rozdílně. Obecně je to „…praktická činnost /často institucionálně podložená/ spočívající ve sběru a zpracování číselných údajů o hromadných přírodních a společenských jevech a procesech." [1]

Statistika je analýza informací zabývající se hlavně daty – informacemi vyjádřenými jako pozorovatelné nebo měřitelné veličiny. Statistika je „…věda zabývající se sběrem údajů o hromadných skutečnostech, jejich organizací a jejich analýzou." [2]

Statistika jako věda znamená metody sběru, zpracování a vyhodnocení číselných údajů o hromadných společenských a přírodních jevech. Rozvíjí lidské znalosti na základě empirických dat. Statistika je plánování, sumarizace a analýza nepřesných pozorování. Cílem je získat co nejlepší informace z dostupných údajů.

Historie

Statistické údaje se zjišťovaly už ve starověku – o majetku nebo obyvatelstvu. Současné moderní pojetí se vyvíjí od 17. a 18. století. V Německu se rozvíjí univerzitní statistika jako věda zjišťující hlavně geografické a klimatické údaje o tehdejších státech ve slovní podobě. V Anglii vznikla politická aritmetika, která se zabývala na základě kvantitativních údajů vztahy mezi společenskými jevy. Ve 30. letech 20. století se začíná prosazovat matematická statistika s teoriemi pravděpodobnosti. Ta umožňovala poznávat pomocí vhodně vybraných skupin vlastnosti velkých skupin. [3]

30. listopadu 1856 proběhlo zasedání Ústředního výboru pro statistiku polního a lesního hospodářství Čech, což je považováno za počátek státem organizované statistiky v Českých zemích. Na začátku roku 1870 bylo provedeno sčítání lidu zachycující stav k 31. 12. 1869. S výsledky byla poprvé podrobně seznámena veřejnost (dříve byly statistické šetření tajné).

6. března 1897 byl pak zřízen Zemsky statisticky úřad Království českého, první statistický úřad na území dnešní České republiky.

Statni úřad statisticky byl založen v roce 1919 a pověřený celostátními statistickými šetřeními, jedno z nejdůležitějších bylo sčítání lidu. Mezi světovými válkami rozvíjel, zdokonaloval a rozšiřoval svoji činnost. Ve 20. a 30. letech 20. století byla téměř polovina kapacity statistického úřadu věnovaná vědecké a teoretické činnosti. V období 2. světové války se činnost omezila a odpovídala válečným podmínkám. Válka znamenala velký zásah do národnostní struktury českých zemi, zejména v důsledku odsunu německého obyvatelstva. Po roce 1948 se československá statistika zaměřovala zejména na úkoly národohospodářské evidence a kontrolu plnění plánu.[4]

Základní pojmy

Statistická jednotka „ … je nositelem vlastností hromadného jevu.“ [5] Vždy musí být přesně vymezena z časového, prostorového i věcného hlediska. Jde o určitý jev či prvek, který je předmětem statistického šetření a pro který se zjišťují údaje.

Statistický soubor je souhrn statistických jednotek stejného druhu (věcně, prostorově a časově vymezených). Je to množina všech prvků nebo objektů, u nichž je zkoumána nějaká hromadná skutečnost a jsou předmětem daného statistického zkoumání. Každý z prvků je statistickou jednotkou.

Základní soubor (populace) jsou všechny jednotky, které se v daném šetření sledují.

Výběrový soubor (výběr) je podmnožinou základního souboru a je vybraný podle předem stanoveného klíče ze základního souboru, u kterého se provádí konkrétní šetření. Záměrný výběr je zařazení na základě předem stanovených hledisek. O zařazení prvku do výběrového souboru pomocí náhodného výběru rozhoduje náhoda.

Statistický znak (proměnná) - určitá vlastnost statistické jednotky, kterou se snažíme postihnout. Náhodná proměnná – její hodnotu není možné předem určit na žádném daném příkladu. [6]

Podle způsobu vyjádření rozlišujeme statistické znaky:

1. kvalitativní:

• nominální – není definováno pořadí hodnot, kterých může nabývat, vyjadřuje se verbálně,

• ordinální – určeno pořadí hodnot, ale není určena jejich vzdálenost, vyjadřuje se verbálně i numericky,

2. kvantitativní:

• kardinální – definováno pořadí hodnot i vzdálenost mezi hodnotami, vyjadřuje se jen numericky.

Podle hodnot, kterých může statistický znak nabývat, rozlišujeme znaky:

1. diskrétní – nabývají jen konečný počet určitých izolovaných hodnot,

2. spojité – mohou nabývat nekonečně mnoho hodnot daného intervalu,

3. alternativní – nabývá pouze dvou hodnot. [7]

Popisná (deskriptivní) statistika se zabývá popisem stavu nebo vývoje hromadných jevů. Výsledky šetření jsou vyjádřeny číselným popisem, nečiní žádné předpoklady o vzniku dat. Zachycuje charakteristiky náhodného výběru, se zabývá uspořádáním souborů, jejich popisem a účelnou sumarizací.

Matematická (induktivní) statistika je „… soubor metod sloužících k zevšeobecňování informací získaných z náhodného výběru.“ [8] Formuluje závěry pro různé předpoklady o vzniku dat, vyvinula z popisné statiky a jejím základem je teorie pravděpodobnosti. Řeší dva typy úloh – statistické odhady a testování hypotéz. Zkoumá soubory nepřímo prostřednictvím výběrů, zabývá se metodami jak poznatky přenášet a umožňuje vytvářet obecné závěry s udáním stupně spolehlivosti.

Český statistický úřad

„Český statistický úřad (ČSÚ) je ústředním orgánem státní správy České republiky. Byl zřízen dne 8. ledna 1969 zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy. V souladu se zákonem postavení ČSÚ, jeho hlavní úkoly, organizaci, hospodaření a vztah k veřejnosti, k ostatním orgánům státní správy a územní samosprávy upravuje Statut Českého statistického úřadu." [9]

Eurostat

Eurostat je statistický úřad Evropské unie, přímo podřízený Evropské komisi, sídlí v Lucemburku. Eurostat byl založen v roce 1953, aby plnil požadavky Společenství uhlí a oceli a v průběhu let se rozšířil svoje povinnosti. Úkolem je poskytovat data na úrovni celé EU, které umožňují srovnání regionů (NUTS) a členských států. Jeho data slouží jako základní a oficiální podklad pro rozhodování Evropské centrální banky i dalších institucí EU.

Eurostat data získává od organizací pověřených jednotlivými členskými státy ke shromažďování statistických dat na jejich území a zabývá se konzolidací těchto dat a jejich převedení do porovnatelné podoby. Dalších činností je přesun dat v rámci EU a postupná harmonizace metodiky získávání dat, jejich zpracování a vyhodnocování. [10]

Poznámky

  1. STRÁDALOVÁ, Jarmila; KUBÁTOVÁ, Květa. Vybrané kapitoly ze statistiky I.. Praha : Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum, 1999. 250 s. ISBN 80-7184-493-4. s. 5
  2. Všeobecná encyklopedie : 7. p/r. 1. vydání. Praha : DIDEROT, 1999. 482 s. ISBN 80-902555-8-2. s. 271
  3. STRÁDALOVÁ, Jarmila; KUBÁTOVÁ, Květa. Vybrané kapitoly ze statistiky I.. Praha : Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum, 1999. 250 s. ISBN 80-7184-493-4. s. 5-7
  4. Český statistický úřad [online]. Praha : 2011, 21.1. 2010 [cit. 2011-03-26]. Historie statistiky v Čechách. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/historie_statistiky_v_cechach>.
  5. STRÁDALOVÁ, Jarmila; KUBÁTOVÁ, Květa. Vybrané kapitoly ze statistiky I.. Praha : Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum, 1999. 250 s. ISBN 80-7184-493-4. s. 8
  6. GIBILISCO, Stan. Statistika bez předchozích znalostí : průvodce pro samouky. Z anglického originálu přeložila Zuzana Žižková. Vydání první. Brno : Computer Press, 2009. 272 s. ISBN 978-80-251-2465-9. s. 35-39
  7. Všeobecná encyklopedie : 7. p/r. 1. vydání. Praha : DIDEROT, 1999. 482 s. ISBN 80-902555-8-2. s. 271
  8. Všeobecná encyklopedie : 5. m/o. 1. vydání. Praha : DIDEROT, 1999. 507 s. ISBN 80-902555-7-4. s. 99
  9. Český statistický úřad [online]. Praha : 2011, 18.5. 2010 [cit. 2011-03-26]. O Českém statistickém úřadu. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/o_ceskem_statistickem_uradu>.
  10. European Commission [online]. 2011, 26.03.2011 [cit. 2011-03-26]. About Eurostat. Dostupné z WWW: <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/about_eurostat/corporate/introduction>.


Použitá literatura

Český statistický úřad [online]. Praha : 2011, 21.1. 2010 [cit. 2011-03-26]. Historie statistiky v Čechách. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/historie_statistiky_v_cechach>.

Český statistický úřad [online]. Praha : 2011, 18.5. 2010 [cit. 2011-03-26]. O Českém statistickém úřadu. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/o_ceskem_statistickem_uradu>.

European Commission [online]. 2011, 26.03.2011 [cit. 2011-03-26]. About Eurostat. Dostupné z WWW: <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/about_eurostat/corporate/introduction>.

European Commission [online]. 2011, 25.03.2011 [cit. 2011-03-26]. Eurostat. Dostupné z WWW: <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home>.

GIBILISCO, Stan. Statistika bez předchozích znalostí : průvodce pro samouky. Z anglického originálu přeložila Zuzana Žižková. Vydání první. Brno : Computer Press, 2009. 272 s. ISBN 978-80-251-2465-9.

STRÁDALOVÁ, Jarmila; KUBÁTOVÁ, Květa. Vybrané kapitoly ze statistiky I.. Praha : Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum, 1999. 250 s. ISBN 80-7184-493-4.

Všeobecná encyklopedie : 5. m/o. 1. vydání. Praha : DIDEROT, 1999. 507 s. ISBN 80-902555-7-4.

Všeobecná encyklopedie : 7. ř/š. 1. vydání. Praha : DIDEROT, 1999. 428 s. ISBN 80-902555-9-0.