Network gatekeeping

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Hlavní myšlenka teorie

Jedná se o teorii, která se používá ve výzkumech informačního chování. „Koncept gatekeepingu byl vytvořen sociálním psychologem Kurt Lewinem v roce 1943.“[1] Lewinova teorie původně byla založena na experimentu s jídlem. Lewin objevil, že pro jídlo z obchodu nebo ze zahrady, které se objevovalo v domácnostech existovaly různé rozhodovací procesy, kterými muselo projít. Zjistil, že vstoupení či nevstoupení do kanálu (domácnosti), a pohyb v jeho úseku je ovlivněn gatekeeperem. To byla v tomto případě typicky žena v domácnosti. "Lewinův výzkum ukázal, že ne všichni členové rodiny mají stejnou váhu při rozhodování o nákupu/ výběru potravin, a že tato žena vybírá jídlo a ovládá brány vstupu, na základě různých úvah.“[2] Gatekeeping se používá v různých oblastech- např. v žurnalistice, sociologii ale i v medicíně avšak tradiční teorie gatekeepingu se používaly především v oblasti komunikace. „Znázorňuje filtrační procesy probíhající při tvorbě a výběru obsahů určených ke zveřejnění mediální institucí."[3] Nežli se obsah dostane ke spotřebiteli, musí sdělením projít množstvím „bran“, které hlídají právě gatekeepeři neboli klíčníci. Cesta zprávy od události k jejímu přijetí čtenářem je vysoce selektivní proces, kde vystupuje hned několik gatekeeperů. „Prvním kličníkem je autor zprávy, tedy ten, který vybírá událost, z které se rozhodne zprávu učinit. Dalším v řadě může být editor, který z došlých zpráv vybírá ty, které jsou vhodné pro jeho koncepci obsahu média. Posledním klíčníkem je i spotřebitel. Ten se rozhoduje, zdali chce určité obsahy konzumovat, či nikoliv.“[4] „V souladu s úvodním výzkumem gatekeepingu navrhla Karine Barzilai Nahon network gatekeeping teorii NGT (2004).“[5] NGT má mnoho důsledků na to, jak chápeme šíření informací a uživatelské chování na internetu a používá těchto 5 základních pojmů: Gate (brána), gatekeeping (regulace vstupu), mechanismus gatekeepingu, síťová regulace přístupu (network gatekeeping) a gated (subjekt, který je předmětem procesu gatekeepingu a prochází branou).

1. příklad gatekeepingu

V roce 2012 publikovali K. Hazel Kwon, Onook Oh, Manish Agrawal a H. Raghav Rao práci o zkoumání tweetů při konfliktu v Gaze 2009 (Audience Aatekeeping in the Twitter Service: An Investigation of Tweets about the 2009 Gaza Conflict) .[6] Jedná se tedy o studii zaměřenou na šíření zpráv při extrémních událostech a situacích. Pokouší se o porozumění tomu, jak již existující hypertextový odkaz na webu a různé druhy informačních kanálů ovlivňují výběr příspěvků na Twitteru. Uživatelé Twitteru zde vystupují jako gatekeepeři. Předávají dál již zveřejněné určité zprávy a vyjadřují se k nim. Konkrétně pak tento výzkum analyzuje koncentraci uživatelem vybraných informací na Twitteru při konfliktu Izrael- Gaza z roku 2009. Autoři nejdříve shromáždili celkem 6 839 zpráv z Twitteru (tzv. tweetů), které byly zaslány v průběhu konfliktu. K získání relevantních dat sledovali a hledali zprávy o konfliktu s využitím Google vyhledávače. Během tohoto pátrání se zjistilo, že sdělovací prostředky používají různé pojmy k popisu konfliktu. Dále autoři extrahovali tweety, které zahrnovaly odkazy na externí webové stránky. Následovalo odstranění tweetů od neidentifikovatelných profilů apod. Další fází bylo rozdělní dat do dvou skupin z důvodu snadnější interpretace. První skupinu tvořily tweety zveřejněné v rozmezí 27. Prosince 2008 a 6. Ledna 2009. Druhou skupinou byly tweety od 7. Ledna 2009 do 18. Ledna 2009. Následovalo propočítávání proměnných, nezávislých proměnných, identifikace URL a další podobné odborné postupy. Výsledkem bylo zjištění, že uživatelsky generované přeposlané/ přepracované zprávy jsou častěji příjmány veřejností než „přímé“ zprávy z tradičních sdělovacích médií.


2. příklad gatekeepingu

Tento článek pojednává o výzkumu network gatekeepingu ze strany zdravotnictví (Gatekeeping practices of nurses in operating rooms- Robin Riley a E. Manias[7]). Námětem pro tento výzkum se stal model network gatekeepingu od B. Nahon. Zkoumá kontrolu toku informací sestrami na operačním sále ve své každodenní klinické praxi. Gatekeeping je zde brán jako komunikační praxe, která má potenciál přímo ovlivnit bezpečnost pacientů. Proto se v tomto článku snaží autoři poskytnout hlubší znalosti o gatekeepingu na operačním sále čerpáním informací o " síťovém " gatekeepingu. Chtějí také upozornit na to, jak jsou informace kontrolovány. V ošetřovatelství se gatekeeping objevuje jen ojediněle v literatuře. V medicíně, má tento termín trochu jiný význam. Používá se při poskytnutí nebo omezení přístupu informací ve zdravotní péči. Špatná komunikace, které bylo docíleno gatekeepingem byla potvrzena jako jedna z hlavních příčin klinických chyb. Jako metoda výzkumu zde byly použity etnografické studie, ze kterých jsou vypracovány údaje o interakci mezi sestrami, lékaři, zdravotními sestrami a anesteziology s cílem zkoumat kontrolu informací v klinické praxi operačního sálu. Sběr dat byl proveden v letech 2003-2004 a zahrnoval více než 230 hodin pozorování účastníků, 11 jednotlivých a 4 skupinové pohovory s využitím fotografických technik a vedení osobního deníku. Data byla získána ze tří různých oddělení, z operačních sálů, ze soukromé nemocnice, z příměstské veřejné nemocnice a z odborné onkologické nemocnice. Účastníky bylo 11 zdravotních sester na operačním sále, které byly cíleně vybrané a měly působit jako informátoři.


Výzkum dále uvádí čtyři rámce pro zkoumání sester jako gatekeeperů: 

  •  Ochrana- Sestry chrání operatéra pomocí gatekeepingu od zbytečných přerušení, která by mohla odvrátit jejich pozornost od úkolu.
  • Usnadnění- Sestry v roli gatekeepera usnadňují průběh operace samostatným rozhodováním a svými znalostmi např. o umísťování důležitých nástrojů.
  • Poskytování přístupu- Zdravotní sestry působí jako koordinátoři na operačních sálech. Jsou odpovědné za každodenní organizaci pracovních rutin, působí v roli gatekeeperů při poskytování nebo zamítání těchto informací.
  • Posílení postavení- Sestry vykonávají roli gatekeepera a kontrolují informace za účelem posílení jejich postavení v hierarchii ošetřovatelství.


Závěrem výzkumu je, že model síťové regulace informací (od B. Nahon) poskytuje velmi užitečný rámec pro posuzování a řízení toku informací. Ačkoli byl původně navržen jako prostředek zkoumání toku informací v oblasti technologií jako je internet, mohou se síťové regulace úspěšně přizpůsobit zkoumat sociální sítě a kontexty. Výzkum ukázal, že omezování se pouze na činy a ne komunikaci může ovlivnit klinickou praxi a že tyto činy potom mají přímý dopad na péči o pacienty.

3. příklad gatekeepingu

Gatekeeping se ve značné míře objevuje v médiích a ve sdělovacích prostředcích obecně. V žurnalistice se jeho působením a formami zabývá Richard Benedetto, bývalý zpravodaj a novinář amerického deníku USA Today, nyní učitel na univerzitě ve Washingtonu. Ve svém článku Media gatekeepers decide what's news [8]ze dne 6.9.2009 popisuje a kritizuje postupy předních amerických vydavatelů a zpravodajských stanic. Jednalo se o dva incidenty, a to vraždu amerického lékaře z Kansasu, jež prováděl umělé přerušení těhotenství, a vraždu mladého náboráře USA Army. Na tomto případu poukazuje na to, jakým způsobem byly oba trestné činy, které se odehrály ve stejný den, prezentovány. Zatímco vražda lékaře plnila od prvního dne hlavní stránky nejméně čtyř hlavních vydavatelů - The Ney York Times, Washington Post, Usa Today a The Wall Street Journal - vražda vojáka se do popředí dostala až o několik dní později a s daleko menším důrazem. Richard Benedetto v článku vysvětlil ovlivněnost médií a jejich častou snahu předkládat společnosti své, ať již levicové, či pravicové názory. Gatekeepery jsou v tomto případě redaktoři, žurnalisté. 

Ve skutečnosti žádný gatekeeper nerozhoduje jen na základě svých subjektivních představ. Na rozhodování redaktora má vliv mnoho dalších faktorů. Vlivy, které se podílejí na rozhodování o výběru událostí, lze dle Pamely Shoemakerové rozdělit do několika úrovní:
1. individuální úroveň,
2. úroveň mediálních rutin,
3. úroveň organizace,
4. extra mediální úroveň,
5. ideologická úroveň.

Na individuální úrovni vstupují do hry redaktorovy představy o tom, co lze definovat jako zprávu a co nikoliv, jeho vnímání vlastní role a profese. Redaktoři v roli gatekeeperů musejí také respektovat skutečnost, že reprezentují svou profesi a organizaci. Zvyklosti povolání tak ovlivňují jejich rozhodování. Pro pochopení hranic, ve kterých se jednotliví redaktoři při selekci musejí pochybovat, je nutné poznat mediální systém, ve kterém pracují, včetně rutin a norem chování, jež jsou silnou částí shromažďování informací. Rutiny mimo jiné zaručují, že se média chovají podle předem předvídatelného názoru. Rutiny ucelují soustavu pravidel a stávají se celistvou součástí představy o tom, co znamená být mediální profesionál. Rutiny obecně usnadňují médiím zpracovávat velké množství
informací v časové tísni.

Podoba mediálních rutin při výběru událostí pramení ze tří základních tlaků směřujících od:
1. publika,
2. mediální organizace,
3. zdrojů.

S těmito typy vlivů jsou spojeny základní otázky, které si novináři musí pokládat při produkci zpráv:
1. Co je přijatelné pro publikum?
2. Co je médium schopno zpracovat?
3. Jaký informační materiál je k dispozici?


Citace

  1. NAHON, Karine B. Toward a Theory of Network Gatekeeping: A Framework for Exploring Information Control, str. 247
  2. Gatekeeping theory. [online]. [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://gatekeepingtheory.weebly.com/
  3. REIFOVÁ, I., Slovník mediální komunikace., 2004. s. 70-71. - heslo „gatekeeping“
  4. REIFOVÁ, I., Slovník mediální komunikace., 2004. s. 70-71. - heslo „gatekeeping“
  5. NAHON, Karine B. Toward a Theory of Network Gatekeeping: A Frameworkfor Exploring Information Control, str. 247
  6. Kwon, K. H., O. Oh, M. Agrawal, and H. R. Rao (2012) “Audience Gatekeeping in the Twitter Service: An Investigation of Tweets about the 2009 Gaza Conflict”, AIS Transactions on Human-Computer Interaction (4) 4, pp. 212-229
  7. Riley, R., & Manias, E. (2009). Gatekeeping practices of nurses in operating rooms. Social science & medicine (1982), 69, 215-22
  8. BENEDETTO, Richard. Media gatekeepers decide what's news [online]. 2009, 6.9.2009 [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: http://www.politico.com/news/stories/0609/23481.html

Zdroje

  • BENEDETTO, Richard. Media gatekeepers decide what's news [online]. 2009, 6.9.2009 [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: http://www.politico.com/news/stories/0609/23481.html
  • Gatekeeping theory. [online]. [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://gatekeepingtheory.weebly.com/
  • KWON, K. H., O. OH, M. AGRAWAL, and H. R. RAO (2012) “Audience Gatekeeping in the Twitter Service: An Investigation of Tweets about the 2009 Gaza Conflict”, AIS Transactions on Human-Computer Interaction (4) 4, pp. 212-229
  • NAHON, Karine B. Toward a Theory of Network Gatekeeping: A Frameworkfor Exploring Information Control. J. Am. Soc. Inf. Sci., 59: 1493–1512. doi: 10.1002/asi.20857
  • REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. In: Reifová, Irena, ed. Slovník mediální komunikace. 1 vyd. Praha: Portál, 2004, 80-7178-926-7.
  • RILEY, R., & MANIAS, E. (2009). Gatekeeping practices of nurses in operating rooms. Social science & medicine (1982), 69, 215-22
  • SHOEMAKER, Pamela. A new gatekeeping model. In BERKOWITZ, David. Social meanings of news : a text reader. 1. ed. Los Angeles : Sage, 1997. s. 67-127.ISBN 978-0761900764.