DDS

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Simona Chudobová

Klíčová slova:

Synonyma: služba zprostředkování dokumentů, dodávání dokumentů, document delivery, document supply service

Související pojmy:

Nadřazené: služby knihoven, služby komerčních informačních institucí
Podřazené: EDD (electronic document delivery), DDD (digital document delivery) MVS (meziknihovní výpůjční služby), MMVS (mezinárodní meziknihovní výpůjční služby), CDS (komerční dokumentové dodavatelské služby), RS (sdílení zdrojů), RDS (vzdálený přístup k dokumentu a jeho dodání)


Definice DDS

DDS (Document Delivery Service) neboli službu zprostředkování dokumentů není jednoduché definovat, neboť význam tohoto pojmu se neustále mění. Všeobecně DDS představuje označení pro zprostředkování nebo dodání dokumentu, a to klasickou i elektronickou cestou.

Původně bylo pod pojmem DDS chápáno sdílení zdrojů mezi knihovnami, proto bývá někdy jako jedna z forem DDS uváděna i MVS (meziknihovní výpůjční služba) nebo MMVS (mezinárodní meziknihovní výpůjční služba). Se vstupem nových technologií a se zvyšujícím se vlivem komerčních dodavatelů dokumentů ale dochází k posunu významu tohoto pojmu.[1]

Pojem DDS bývá nyní často definován podle TDKIV jako „trvalé nebo dočasné zprostředkování plných textů dokumentů (např. časopiseckých článků nebo knih) v elektronické nebo tištěné podobě“. [2]

Podle dalšího výkladu tohoto termínu se jedná o „poskytnutí originálu nebo kopie dokumentu, kterou si uživatel informací ponechá, jako opak poskytnutí výpůjčního exempláře. Služby zprostředkování dokumentů také zahrnují nákup fotokopií, obvykle časopiseckých článků, od dodavatelů.“[2]


Základní formy DDS

Během vývoje DDS byly definovány tyto jejich základní formy:[3]

  • MVS (meziknihovní výpůjční služby)
  • CDS (komerční dokumentové dodavatelské služby)
  • EDD (elektronické dodávání dokumentů)
  • RS (sdílení zdrojů)
  • RDS (vzdálený přístup k dokumentu a jeho dodání)


Historie DDS

Zpřístupňování dokumentů uživatelům patří odjakživa mezi základní služby knihoven. Knihovny postupem času zjistily, že žádná z nich není schopna sama uspokojit všechny uživatelské potřeby. Nedostatek financí i prostoru donutil knihovny zaměřovat se místo na vlastnění všech potřebných dokumentů zejména na možnosti jejich zprostředkování uživateli.

Knihovny začaly své knihovní fondy sdílet, a to prostřednictvím MVS a MMVS. Kořeny této spolupráce sahají až do poloviny 19. století. Pomocí pojmů MVS a MMVS se ale označuje pouze tradiční půjčování původních tištěných dokumentů mezi knihovnami.

Důležitým historickým mezníkem se na přelomu 30. a 40. let 20. století stalo mikrofilmování, které umožnilo zpřístupňovat dokumenty bez nutnosti půjčovat originály.

K velkému nárůstu výpůjček kopií dokumentů došlo v době zavedení technologie kopírování a v době prvních pokusů využití telefonních a telexových linek pro přenos dokumentů v 50. letech 20. století.

Po 2. světové válce došlo k výrazným změnám v oblasti vědecké komunikace. Značný podíl na tom měly zejména moderní elektronické technologie, které publikování velmi zjednodušily. Virtuální prostředí dokázalo zrušit geografická omezení, která dříve přístup k primárním i sekundárním informacím velmi omezovala. Velký vliv v této době získaly komerční organizace. Začalo se vydávat velké množství periodik, což mělo za následek nižší šanci periodik získávat předplatitele. Málo předplatitelů mělo zase za násedek zvýšení předplatného.

Dnešní trendy směřují k nakupování určitých dokumentů (knihovnami, komerčními dodavateli, ale i přímo koncovými uživateli) až v okamžiku uživatelova požadavku na daný dokument. Při rozhodování, zda si předplatit celý zdroj, nebo si objednat jen určitý dokument, hraje samozřejmě důležitou roli cena a využití uživateli.[4]


Autorskoprávní aspekty DDS

Velice problémovou oblastí DDS je copyright, a to zejména z hlediska dodržování copyrightu, který bývá často porušován. Z právního pohledu se užití DDS liší od užití MVS, protože v případě elektronického dodávání dokumentů je potřeba souhlas držitelů práv. O podmínkách používání vzdálených síťových a jiných elektronických dokumentů je potřeba se dohodnout v licenční dohodě.[8]

Elektronický dokument byl před novelou autorského zákona chápán pouze jako dočasný soubor určený pouze k přenosu, který bylo nutné vytisknout a který se směl použít pouze pro svou vlastní osobní potřebu. Po novele autorského zákona v roce 2006 dostali kolektivní správci oprávnění uzavřít s knihovnami rozšířenou hromadnou licenční smlouvu.


Poskytovatelé DDS

Zahraniční poskytovatelé DDS

  • BLDSC (British Library Document Supply Center) – Velká Británie
  • SUBITO – Německo
  • JASON (Journal Articles Sent On Demand) – Německo
  • ADONIS – Nizozemí
  • CISTI (The Canada Institute for Scientific and Technical Information) – Kanada
  • INIST (Institut de l´Information Scientifique et Technique) - Francie
  • UnCover – USA


Poskytovatelé DDS v ČR

  • INVIK STK (Integrovaná virtuální knihovna Státní technické knihovny)
  • VPK (Virtuální polytechnická knihovna)
  • eDDO (Elektronické dodávání dokumentů Národní knihovny ČR)
  • e-PK (Elektronická pedagogická knihovna)


Použitá literatura

  1. PLANKOVÁ, Jindra. Problematika služeb typu „document delivery services“ (DDS) . ITlib : Informačné technológie a knižnice [online]. 2005, 1, [cit. 2010-06-09]. Dostupný z WWW: <http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib041/plankova.pdf>.
  2. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
  3. Planková, Jindra. Terminologické otázky dodávání dokumentů. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 11 [cit. 09.06.2010]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/3683>. URN-NBN:cz-ik3683. ISSN 1212-5075.
  4. Planková, Jindra. Obecné aspekty vzniku a rozšíření služeb dodávání dokumentů. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 10 [cit. 09.06.2010]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/3640>. URN-NBN:cz-ik3640. ISSN 1212-5075.
  5. PLANKOVÁ, Jindra. Charakteristika vybraných zahraničních systémů a služeb dodávání dokumentů. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 4 [cit. 2008-02-20]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/4045>. URN-NBN:cz-ik4045. ISSN 1212-5075.
  6. PLANKOVÁ, Jindra. Nabídka systémů a služeb dodávání dokumentů v České republice. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 5 [cit. 2008-02-20]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/4072>. URN-NBN:cz-ik4072. ISSN 1212-5075.
  7. PLANKOVÁ, Jindra. Zamyšlení nad budoucností dodávání dokumentů a meziknihovními službami. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 6 [cit. 2008-02-20]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/4178>. URN-NBN:cz-ik4178. ISSN 1212-5075.
  8. HAAVISTO, Tuula, et al. Autorské právo a knihovny [online]. 2001 [cit. 2010-06-09]. Licence a knihovny. Dostupné z WWW: <http://www.nkp.cz/o_knihovnach/AutZak/LicKnih.htm>.
  9. BOHÁČEK, Martin. Autorskoprávní otázky knihovních služeb se zaměřením na digitalizované dokumenty. In Seminář o elektronických službách typu document delivery pro pracovníky veřejně přístupných knihoven. Praha : STK, 1999, s. 6-31. ISBN 80-901287-6-9.