Watson Davis: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 2: Řádek 2:
 
{{DEFAULTSORT: Davis, Watson}}{{Infobox Vědec|jmeno = '''Watson Davis'''[[Soubor:Paul E. Teschan (1923- ), Watson Davis (1896-1967), and Marina Prajmovsky (1924-1974), 1942 (4405669463).jpg| 290px|]] |datum_narozeni = 1896|misto_narozeni = Washington, D.C., USA|datum_umrti = 27. 6. 1967|misto_umrti = USA | duvod_umrti = - | rodina = ženatý <br> Helen Miles Davis (manželka) <br> Charlotte Davis (dcera) |pobyt = USA | skola = obor stavební inženýrství, George Washington University, USA <br> čestný doktorát, George Washington University, USA <br>|obcanstvi = americké|pracoviste = National Bureau of Standards, USA <br> Washington Herald, Washington, D.C. <br> Science Service, Washington, D.C. <br> American Documentation Institute, Washington, D.C. |znamy_diky = popularizace vědy <br> mikrofotografická duplikace <br> publikační a editorská činnost <br> |oceneni = vyznamenání Jamese T. Gardyho (1960) }}
 
{{DEFAULTSORT: Davis, Watson}}{{Infobox Vědec|jmeno = '''Watson Davis'''[[Soubor:Paul E. Teschan (1923- ), Watson Davis (1896-1967), and Marina Prajmovsky (1924-1974), 1942 (4405669463).jpg| 290px|]] |datum_narozeni = 1896|misto_narozeni = Washington, D.C., USA|datum_umrti = 27. 6. 1967|misto_umrti = USA | duvod_umrti = - | rodina = ženatý <br> Helen Miles Davis (manželka) <br> Charlotte Davis (dcera) |pobyt = USA | skola = obor stavební inženýrství, George Washington University, USA <br> čestný doktorát, George Washington University, USA <br>|obcanstvi = americké|pracoviste = National Bureau of Standards, USA <br> Washington Herald, Washington, D.C. <br> Science Service, Washington, D.C. <br> American Documentation Institute, Washington, D.C. |znamy_diky = popularizace vědy <br> mikrofotografická duplikace <br> publikační a editorská činnost <br> |oceneni = vyznamenání Jamese T. Gardyho (1960) }}
  
'''Watson Davis ''' se narodil v roce 1896 ve W<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">ashingto</span>nu D.C. Zemřel 27. června 1967.<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Byl významný vědec, redaktor a průkopník v&nbsp;oblasti informačních věd a knihovnictví. Byl zakladatelem American Documentation Institute (Společnost byla později přejmenována na Association for Information Science and Technology), kde také zastával funkci jejího ředitele v letech 1937 až 1947.<ref name="1.">Front Material 3 -- no Title. American Documentation (Pre-1986), [online]. 07, 1967, vol. 18, no. 3. pp. 120 ProQuest Central. 1 [cit. 2018-04-23].  ISSN 0096946X. Dostupné z:
+
'''Watson Davis ''' se narodil v roce 1896 ve W<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">ashingto</span>nu D.C. Zemřel 27. června 1967.<span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif">Byl významný vědec, redaktor a průkopník v&nbsp;oblasti informačních věd a knihovnictví. Byl zakladatelem American Documentation Institute (Společnost byla později přejmenována na Association for Information Science and Technology), kde také zastával funkci jejího ředitele v letech 1937 až 1947.<ref name="Front Material 3 -- no Title. American Documentation (Pre-1986), [online]. 07, 1967, vol. 18, no. 3. pp. 120 ProQuest Central. 1 [cit. 2018-04-23]. ISSN 0096946X. Dostupné z: https://search-proquest-com.ezproxy.muni.cz/docview/195440550?accountid=16531">Front Material 3 -- no Title. American Documentation (Pre-1986), [online]. 07, 1967, vol. 18, no. 3. pp. 120 ProQuest Central. 1 [cit. 2018-04-23].  ISSN 0096946X. Dostupné z:
 
https://search-proquest-com.ezproxy.muni.cz/docview/195440550?accountid=16531
 
https://search-proquest-com.ezproxy.muni.cz/docview/195440550?accountid=16531
 
</ref></span>
 
</ref></span>
Řádek 10: Řádek 10:
 
= Život =
 
= Život =
  
Watson Davis se narodil v&nbsp;roce 1896 ve Washingtonu D.C. Zde také vyrůstal, studoval a následně úspěšně absolvoval obor stavební inženýrství (Civil Engineering) na Univerzitě George Washingtona (George Washington University). Ze začátku své pracovní kariéry pracoval po krátkou dobu v Národním úřadu pro standardy (National Bureau of Standards).<ref name="2.">MENDES, Luciana Corts. Enhancing lives through information and technology: Watson davis's project for information organisation and dissemination. Proceedings of the Association for Information Science [online]. 2016, 53(1), 1-7 [cit. 2018-04-23]. DOI: 10.1002/pra2.2016.14505301035. ISSN 23739231. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=lls&AN=120386529&lang=cs&site=eds-live&scope=site</ref> (V současné době se tato organizace nazývá Národní institut standardů a technologie – National Institute of Standards and Technology, NIST.)
+
Watson Davis se narodil v&nbsp;roce 1896 ve Washingtonu D.C. Zde také vyrůstal, studoval a následně úspěšně absolvoval obor stavební inženýrství (Civil Engineering) na Univerzitě George Washingtona (George Washington University). Ze začátku své pracovní kariéry pracoval po krátkou dobu v Národním úřadu pro standardy (National Bureau of Standards).<ref name="MENDES, Luciana Corts. Enhancing lives through information and technology: Watson davis's project for information organisation and dissemination. Proceedings of the Association for Information Science [online]. 2016, 53(1), 1-7 [cit. 2018-04-23]. DOI: 10.1002/pra2.2016.14505301035. ISSN 23739231. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=lls&AN=120386529&lang=cs&site=eds-live&scope=site">MENDES, Luciana Corts. Enhancing lives through information and technology: Watson davis's project for information organisation and dissemination. Proceedings of the Association for Information Science [online]. 2016, 53(1), 1-7 [cit. 2018-04-23]. DOI: 10.1002/pra2.2016.14505301035. ISSN 23739231. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=lls&AN=120386529&lang=cs&site=eds-live&scope=site</ref> (V současné době se tato organizace nazývá Národní institut standardů a technologie – National Institute of Standards and Technology, NIST.)
  
Následující tři léta byl Watson Davis zaměstnán jako vědecký redaktor Washington Herald, což byl americký deník vycházející ve Washingtonu v&nbsp;letech 1906 až 1939. Následně v&nbsp;roce 1923 se stal vedoucím redaktorem vědeckých zpráv ve společnosti Science Service a editorem denního vědeckého zpravodajského věštníku s&nbsp;názvem Daily Science News Bulletin.<ref name="3.">WATSON, Davis. Index of Information Science Pioneers [online]. USA: RLIN, 1998 [cit. 2018-04-23]. Dostupné z: http://www.personal.kent.edu/~tfroehli/sighfis/davis.htm</ref> V&nbsp;té době byl ředitelem společnosti Science Service Edwin Emery Slosson, po jehož smrti převzal do svých rukou vedení organizace právě Watson Davis. Plně jmenován do funkce ředitele byl od roku 1933.<ref name="4.">FARKAS-CONN, Irene Sekely. From documentation to information science: the beginnings and early development of the American Documentation Institute - American Society for Information Science. New York: Greenwood Press, 1990. s. 13. ISBN 0-313-25505-9.</ref>
+
Následující tři léta byl Watson Davis zaměstnán jako vědecký redaktor Washington Herald, což byl americký deník vycházející ve Washingtonu v&nbsp;letech 1906 až 1939. Následně v&nbsp;roce 1923 se stal vedoucím redaktorem vědeckých zpráv ve společnosti Science Service a editorem denního vědeckého zpravodajského věštníku s&nbsp;názvem Daily Science News Bulletin.<ref name="Watson, Davis. Index of Information Science Pioneers [online]. USA: RLIN, 1998 [cit. 2018-04-23]. Dostupné z: http://www.personal.kent.edu/~tfroehli/sighfis/davis.htm">Watson, Davis. Index of Information Science Pioneers [online]. USA: RLIN, 1998 [cit. 2018-04-23]. Dostupné z: http://www.personal.kent.edu/~tfroehli/sighfis/davis.htm</ref> V&nbsp;té době byl ředitelem společnosti Science Service Edwin Emery Slosson, po jehož smrti převzal do svých rukou vedení organizace právě Watson Davis. Plně jmenován do funkce ředitele byl od roku 1933.<ref name="FARKAS-CONN, Irene Sekely. From documentation to information science: the beginnings and early development of the American Documentation Institute - American Society for Information Science. New York: Greenwood Press, 1990. ISBN 0-313-25505-9.">FARKAS-CONN, Irene Sekely. From documentation to information science: the beginnings and early development of the American Documentation Institute - American Society for Information Science. New York: Greenwood Press, 1990. ISBN 0-313-25505-9.</ref>
  
Společnost Science Sevice vytvořila řadu způsobů, kterými se zasloužila o popularizaci vědy. Její činnost zahrnovala psaní článků o vědě a činnosti vědců, tvorbu krátkých zpráv, sérií novin a časopisů. Pracovníci vědecké služby společně s&nbsp;externími pracovníky napsali a upravovali knihy na základě smlouvy a poskytovali články a časopisy. V roce 1921 Science Service zahájila činnost vědeckého zpravodajství formou týdenní publikace zaměřené na učitele a studenty. V roce 1926 převzala sérii rozhlasových programů z Národní rady pro výzkum; v roce 1927 byl založen časopis Chemistry, který se později vyvinul a distribuoval vzdělávací materiály nazvané "Věc vědy". Organizace shromažďovala geofyzikální data a účastnila se činnosti speciálních projektů. Ve čtyřicátých letech začala Science Service poskytovat materiály pro vědecké kluby.<ref name="4." />
+
Společnost Science Sevice vytvořila řadu způsobů, kterými se zasloužila o popularizaci vědy. Její činnost zahrnovala psaní článků o vědě a činnosti vědců, tvorbu krátkých zpráv, sérií novin a časopisů. Pracovníci vědecké služby společně s&nbsp;externími pracovníky napsali a upravovali knihy na základě smlouvy a poskytovali články a časopisy. V roce 1921 Science Service zahájila činnost vědeckého zpravodajství formou týdenní publikace zaměřené na učitele a studenty. V roce 1926 převzala sérii rozhlasových programů z Národní rady pro výzkum; v roce 1927 byl založen časopis Chemistry, který se později vyvinul a distribuoval vzdělávací materiály nazvané "Věc vědy". Organizace shromažďovala geofyzikální data a účastnila se činnosti speciálních projektů. Ve čtyřicátých letech začala Science Service poskytovat materiály pro vědecké kluby.<ref name="FARKAS-CONN, Irene Sekely. From documentation to information science: the beginnings and early development of the American Documentation Institute - American Society for Information Science. New York: Greenwood Press, 1990. ISBN 0-313-25505-9." />
  
Davis se velmi aktivně zapojil do činnosti Science Service a řídil organizaci od konce dvacátých let až do svého odchodu do důchodu v roce 1966.<ref name="4." /> V&nbsp;průběhu let 1937 až 1946 zastával také funkci ředitele Amerického dokumentačního institutu, na jehož založení se sám podílel.<ref name="3." /> Watson Davis poté zůstal ve správní radě a pracoval jako sekretář/pokladník po několik dalších let. Změna jeho funkce byla zapříčiněna tím, že od konce čtyřicátých let a počátku padesátých let ztratil Davis vliv na záležitosti týkající se Amerického dokumentačního institutu. Nové myšlenky a cíle směřování institutu začal koordinovat Luther Evans, který byl tehdejší ředitel UNESCO a bývalý knihovník Kongresové knihovny.<ref name="5.">WILLIAMS, Robert. The Changed and Changing ADI/ASIS/ASIS&T After 75 Years. ASIS&T: The Association for Information Science & Technology [online]. Maryland: Association for Information Science and Technology, 2012 [cit. 2018-05-13]. Dostupné z: http://www.asis.org/Bulletin/Jun-12/JunJul12_Williams.html</ref>
+
Davis se velmi aktivně zapojil do činnosti Science Service a řídil organizaci od konce dvacátých let až do svého odchodu do důchodu v roce 1966.<ref name="FARKAS-CONN, Irene Sekely. From documentation to information science: the beginnings and early development of the American Documentation Institute - American Society for Information Science. New York: Greenwood Press, 1990. ISBN 0-313-25505-9." /> V&nbsp;průběhu let 1937 až 1946 zastával také funkci ředitele Amerického dokumentačního institutu, na jehož založení se sám podílel.<ref name="Watson, Davis. Index of Information Science Pioneers [online]. USA: RLIN, 1998 [cit. 2018-04-23]. Dostupné z: http://www.personal.kent.edu/~tfroehli/sighfis/davis.htm" /> Watson Davis poté zůstal ve správní radě a pracoval jako sekretář/pokladník po několik dalších let. Změna jeho funkce byla zapříčiněna tím, že od konce čtyřicátých let a počátku padesátých let ztratil Davis vliv na záležitosti týkající se Amerického dokumentačního institutu. Nové myšlenky a cíle směřování institutu začal koordinovat Luther Evans, který byl tehdejší ředitel UNESCO a bývalý knihovník Kongresové knihovny.<ref name="WILLIAMS, Robert. The Changed and Changing ADI/ASIS/ASIS&T After 75 Years. ASIS&T: The Association for Information Science & Technology [online]. Maryland: Association for Information Science and Technology, 2012 [cit. 2018-05-13]. Dostupné z: http://www.asis.org/Bulletin/Jun-12/JunJul12_Williams.html">WILLIAMS, Robert. The Changed and Changing ADI/ASIS/ASIS&T After 75 Years. ASIS&T: The Association for Information Science & Technology [online]. Maryland: Association for Information Science and Technology, 2012 [cit. 2018-05-13]. Dostupné z: http://www.asis.org/Bulletin/Jun-12/JunJul12_Williams.html</ref>
  
Davis byl označován za idealistu a pragmatika spíše než za abstraktního myslitele. Jeho orientace na kulturní dění, hojně se vyskytující u jeho současníků měla kořeny v&nbsp;tehdejším filosofickém myšlení nového století. Tyto filosofie nacházely základy v&nbsp;pozitivní vědě a cíl v&nbsp;bezprostředním a univerzálním bratrství člověka. Davisovu oddanost vědě popisuje Irene S. Farkas-Conn za téměř duchovní. Davis chtěl, podle něj, více než jen popularizovat vědu. Chtěl rozvíjet společnost pomocí dostupnějších výsledků vědeckého výzkumu a podpořit práci vědců.<ref name="4." />
+
Davis byl označován za idealistu a pragmatika spíše než za abstraktního myslitele. Jeho orientace na kulturní dění, hojně se vyskytující u jeho současníků měla kořeny v&nbsp;tehdejším filosofickém myšlení nového století. Tyto filosofie nacházely základy v&nbsp;pozitivní vědě a cíl v&nbsp;bezprostředním a univerzálním bratrství člověka. Davisovu oddanost vědě popisuje Irene S. Farkas-Conn za téměř duchovní. Davis chtěl, podle něj, více než jen popularizovat vědu. Chtěl rozvíjet společnost pomocí dostupnějších výsledků vědeckého výzkumu a podpořit práci vědců.<ref name="FARKAS-CONN, Irene Sekely. From documentation to information science: the beginnings and early development of the American Documentation Institute - American Society for Information Science. New York: Greenwood Press, 1990. ISBN 0-313-25505-9." />
  
 
Watson Davis byl popsán svým kolegou ze společnosti Science Service jako idealista a člověk, který věděl, jak přetvořit své sny a ideály v realitu. Davis pracoval nenápadným ale velice efektivním způsobem. Rád se setkával s&nbsp;uznávanými mysliteli a významnými vědci, ale i s&nbsp;lidmi, pro které byla věda tajemstvím a záhadou nebo jim dokonce byla lhostejná.
 
Watson Davis byl popsán svým kolegou ze společnosti Science Service jako idealista a člověk, který věděl, jak přetvořit své sny a ideály v realitu. Davis pracoval nenápadným ale velice efektivním způsobem. Rád se setkával s&nbsp;uznávanými mysliteli a významnými vědci, ale i s&nbsp;lidmi, pro které byla věda tajemstvím a záhadou nebo jim dokonce byla lhostejná.
  
Watson Davis obdržel čestný doktorát na Univerzitě Georgea Washingtona v&nbsp;roce 1959. Jeho manželka se jmenovala Helen Miles Davisová.<ref name="6.">Watson Davis and Helen Miles Davis Prize. History of Science Society [online]. Notre Dame: University of Notre Dame, 2017 [cit. 2018-04-23]. Dostupné z: https://hssonline.org/about/honors/watson-davis-and-helen-miles-davis-prize/</ref> Společně měli dceru Charlotte Davisovou, která se v&nbsp;roce 1945 provdala za Calvina Mooerse.<ref name="5." /> Watson Davis zemřel 27. června roku 1967 ve věku 71 let.<ref name="7.">WADER, Rodney. Watson Davis. Chemical & Engineering News Archive [online]. 1967, 45(29), 5 [cit. 2018-04-23]. DOI: 10.1021/cen-v045n029.p005. ISBN 10.1021/cen-v045n029.p005. Dostupné z: http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/cen-v045n029.p005</ref> K&nbsp;příležitosti jeho smrti v roce 1967 prezident Lyndon Johnson řekl, že Davis "vzbudil zájem o vědu u milionů Američanů."<ref name="4." />
+
Watson Davis obdržel čestný doktorát na Univerzitě Georgea Washingtona v&nbsp;roce 1959. Jeho manželka se jmenovala Helen Miles Davisová.<ref name="Watson Davis and Helen Miles Davis Prize. History of Science Society [online]. Notre Dame: University of Notre Dame, 2017 [cit. 2018-04-23]. Dostupné z: https://hssonline.org/about/honors/watson-davis-and-helen-miles-davis-prize/">Watson Davis and Helen Miles Davis Prize. History of Science Society [online]. Notre Dame: University of Notre Dame, 2017 [cit. 2018-04-23]. Dostupné z: https://hssonline.org/about/honors/watson-davis-and-helen-miles-davis-prize/</ref> Společně měli dceru Charlotte Davisovou, která se v&nbsp;roce 1945 provdala za Calvina Mooerse.<ref name="WILLIAMS, Robert. The Changed and Changing ADI/ASIS/ASIS&T After 75 Years. ASIS&T: The Association for Information Science & Technology [online]. Maryland: Association for Information Science and Technology, 2012 [cit. 2018-05-13]. Dostupné z: http://www.asis.org/Bulletin/Jun-12/JunJul12_Williams.html" /> Watson Davis zemřel 27. června roku 1967 ve věku 71 let.<ref name="WADER, Rodney. Watson Davis. Chemical & Engineering News Archive [online]. 1967, 45(29), 5 [cit. 2018-04-23]. DOI: 10.1021/cen-v045n029.p005. ISBN 10.1021/cen-v045n029.p005. Dostupné z: http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/cen-v045n029.p005">WADER, Rodney. Watson Davis. Chemical & Engineering News Archive [online]. 1967, 45(29), 5 [cit. 2018-04-23]. DOI: 10.1021/cen-v045n029.p005. ISBN 10.1021/cen-v045n029.p005. Dostupné z: http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/cen-v045n029.p005</ref> K&nbsp;příležitosti jeho smrti v roce 1967 prezident Lyndon Johnson řekl, že Davis "vzbudil zájem o vědu u milionů Američanů."<ref name="FARKAS-CONN, Irene Sekely. From documentation to information science: the beginnings and early development of the American Documentation Institute - American Society for Information Science. New York: Greenwood Press, 1990. ISBN 0-313-25505-9." />
  
 
= Dílo =
 
= Dílo =
Řádek 28: Řádek 28:
 
Watson Davis byl jako mladý redaktor v&nbsp;kontaktu s&nbsp;vědeckou elitou země. Snažil se demokratizovat vědu. Chtěl, aby byla věda dostupná všem lidem, a tak bylo jeho cílem zprostředkovat vědecké poznatky široké veřejnosti. Tomuto tématu se věnuje ve svých článcích Industrial Revolution, Science and the Press, Science, the Press, and Intellectual Advance, Living in a Scientific World, The Rise of Science Understanding a The Interpretation of Science through Press, Schools and Radio. (Více podrobností viz abstrakty článků).
 
Watson Davis byl jako mladý redaktor v&nbsp;kontaktu s&nbsp;vědeckou elitou země. Snažil se demokratizovat vědu. Chtěl, aby byla věda dostupná všem lidem, a tak bylo jeho cílem zprostředkovat vědecké poznatky široké veřejnosti. Tomuto tématu se věnuje ve svých článcích Industrial Revolution, Science and the Press, Science, the Press, and Intellectual Advance, Living in a Scientific World, The Rise of Science Understanding a The Interpretation of Science through Press, Schools and Radio. (Více podrobností viz abstrakty článků).
  
Jeho velkým cílem bylo také působit na vzdělání mládeže. Podporoval vědecké kluby. V&nbsp;rámci jeho činnosti v&nbsp;Science Service byly pořádány soutěže na výběr vědeckých talentů z&nbsp;řad mládeže.<ref name="The Rise" />
+
Jeho velkým cílem bylo také působit na vzdělání mládeže. Podporoval vědecké kluby. V&nbsp;rámci jeho činnosti v&nbsp;Science Service byly pořádány soutěže na výběr vědeckých talentů z&nbsp;řad mládeže.<ref name="DAVIS, Watson. The Rise of Science Understanding. Science [online]. 1948, 108(2801), 239-246 [cit. 2018-05-08]. ISSN 00368075. Dostupné z: http://www.jstor.org.ezproxy.muni.cz/stable/1677532?seq=1#page_scan_tab_contents">DAVIS, Watson. The Rise of Science Understanding. Science [online]. 1948, 108(2801), 239-246 [cit. 2018-05-08]. ISSN 00368075. Dostupné z: http://www.jstor.org.ezproxy.muni.cz/stable/1677532?seq=1#page_scan_tab_contents</ref> Watson Davis se snažil zapojit mládež do vědeckého dění. Vynakládal mnoho úsilí na propojení mládeže a vědy.
  
&nbsp;
+
Viděl ve vědě centrální sílu našeho věku. Zastával myšlenku, že dobré pochopení vědy nejen vědci, ale i ostatními občany, je zásadní pro budování lepšího světa. K&nbsp;tomuto pohledu nejspíše pomohlo jeho profesní zaměření stavebního inženýra, a také to, že byl nejprve zaměstnán jako fyzik. Zvláště v&nbsp;kombinaci vědy a mládeže spatřoval obrovskou sílu pro budování lepšího světa.<ref name="WADER, Rodney. Watson Davis. Chemical & Engineering News Archive [online]. 1967, 45(29), 5 [cit. 2018-04-23]. DOI: 10.1021/cen-v045n029.p005. ISBN 10.1021/cen-v045n029.p005. Dostupné z: http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/cen-v045n029.p005" />
  
&nbsp;
+
Přínos Watsona Davise byl pro rozvoj technologie mikrofilmů značný. V&nbsp;článcích Microphotographic duplication in the Service of Science, The Uses of Microfilm in Documentation a The Next Step in Newspaper Work – Microfilming popisuje své myšlenky týkající se tohoto tématu. (Viz abstrakty k&nbsp;článkům.)
  
&nbsp;
+
Mikrofotografickou duplikaci popisuje Watson Davis jako vytváření snímků s&nbsp;redukovanou velikostí, které jsou pořízeny fotografováním a uloženy na 35 mm film. Tuto myšlenku představuje Edwin E. Slosson, první ředitel Science Service v&nbsp;roce 1925 na návrh F. G. Cottrela. Myšlenka mikrofotografické duplikace ale není úplně nová. Možná bychom mohli vysledovat její první použití v&nbsp;ranných dobách fotografování. V&nbsp;roce 1870 Dagron provedl redukci tištěných zpráv na fotografický film. V&nbsp;roce 1935 vzniká v&nbsp;rámci Science Service oddělní Documentation Division. Cílem tohoto oddělení bylo rozšířit technologii mikrofilmů. Bylo potřeba vyřešit problémy způsobené nedostatečným rozšířením fotoaparátů a čtecích zařízení.<ref name="DAVIS, Watson. Microphotographic Duplication in the Service of Science. Science [online]. 1936, 83(2157), 402-404 [cit. 2018-05-05]. ISSN 00368075. Dostupné z: http://www.jstor.org.ezproxy.muni.cz/stable/1662031?seq=1#page_scan_tab_contents">DAVIS, Watson. Microphotographic Duplication in the Service of Science. Science [online]. 1936, 83(2157), 402-404 [cit. 2018-05-05]. ISSN 00368075. Dostupné z: http://www.jstor.org.ezproxy.muni.cz/stable/1662031?seq=1#page_scan_tab_contents</ref>
 +
 
 +
= Aktivity =
 +
 
 +
Ve 20. letech 20. století se Watson Davis stal ředitelem Science Service a editorem Science News Letter.
 +
 
 +
V&nbsp;roce 1934 v&nbsp;knihovně Department of Agriculture Atherton Seidell a Watson Davis založili službu zvanou Bibliofilm. Tato služba poskytovala kopie dokumentů na základě technologie mikrofilmů. Později se této technologii dostalo značného rozšíření např. do National Bureau of Standards a United Geological Survey Library.
 +
 
 +
V&nbsp;roce 1935 založil oddělení Documentation Division ve společnosti Science Service s&nbsp;cílem zaměření se na bibliografii a doručování kopií dokumentů uživatelům.
 +
 
 +
Do roku 1937 se zájem o používání technologie mikrofilmů rozšířilo natolik, že Watson Davis se svými spolupracovníky zakládá oddělenou organizaci American Documentation Institute (později přejmenovanou na Association for Information Science and Technology (ASIS&T)) s&nbsp;cílem zaměření se na rozvoj mikrofilmu.
 +
 
 +
Roku 1937 se Watson Davis zúčastnil World Congress of Universal Documentation v&nbsp;Paříži jako jeden z&nbsp;deseti členů americké delegace.<ref name="RICHARDS, Pamela Spence. Scientific information in wartime: the Allied-German rivalry, 1939-1945 [online]. Westport, Conn.: Greenwood Press, 1994, s. 35-39 [cit. 2018-05-04]. ISBN 0-313-29062-8. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=7FrDdRCVAAIC&lpg=PP1&hl=cs&pg=PP1#v=onepage&q&f=false">RICHARDS, Pamela Spence. Scientific information in wartime: the Allied-German rivalry, 1939-1945 [online]. Westport, Conn.: Greenwood Press, 1994, s. 35-39 [cit. 2018-05-04]. ISBN 0-313-29062-8. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=7FrDdRCVAAIC&lpg=PP1&hl=cs&pg=PP1#v=onepage&q&f=false</ref>
 +
 
 +
Během několika prvních let své existence přispěl American Documentation Institute významným dílem ke zlepšení šíření vědeckých informací, kopírování tisíců stránek z vědeckých knih, časopisů, tezí a novin a jejich poslání vědcům po celém světě za nízkou cenu.<ref name="WILLIAMS, Robert. The Changed and Changing ADI/ASIS/ASIS&T After 75 Years. ASIS&T: The Association for Information Science & Technology [online]. Maryland: Association for Information Science and Technology, 2012 [cit. 2018-05-13]. Dostupné z: http://www.asis.org/Bulletin/Jun-12/JunJul12_Williams.html" />
 +
 
 +
Za svůj život se stal Watson Davis prezidentem American Documentation Institute, členem National Inventors Council, Executive Board of the National Child Research Center a také členem Board of the American Eugenics Society. Stal se také společníkem American Institute a American Association for the Advancement of Sicence.
 +
 
 +
Ze začátku své kariéry pracoval jako zaměstnanec National Bureau of Standards a vědecký redaktor Washington Herald.<ref name="DAVIS, Watson. Science and the Press. The Annals of the American Academy of Political and Social Science [online]. 1942, 219, 100-106 [cit. 2018-05-06]. ISSN 00027162. Dostupné z: http://www.jstor.org.ezproxy.muni.cz/stable/1023899?seq=1#page_scan_tab_contents">DAVIS, Watson. Science and the Press. The Annals of the American Academy of Political and Social Science [online]. 1942, 219, 100-106 [cit. 2018-05-06]. ISSN 00027162. Dostupné z: http://www.jstor.org.ezproxy.muni.cz/stable/1023899?seq=1#page_scan_tab_contents</ref>
 +
 
 +
= Úspěchy =
 +
 
 +
Watson Davis obdržel čestný doktorát na Univerzitě Georgea Washingtona v&nbsp;roce 1959.
 +
 
 +
V&nbsp;roce 1960 byl Watson Davis oceněn vyznamenáním Jamese T. Gardyho za významnou činnost v oblasti&nbsp;pokroku chemie. Jednalo se o „vynikající zprostředkování zpráv veřejnosti, což významně zvyšuje znalosti a chápání veřejnosti v oblasti chemie, chemického inženýrství a souvisejících oborech.“<ref name="WADER, Rodney. Watson Davis. Chemical & Engineering News Archive [online]. 1967, 45(29), 5 [cit. 2018-04-23]. DOI: 10.1021/cen-v045n029.p005. ISBN 10.1021/cen-v045n029.p005. Dostupné z: http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/cen-v045n029.p005" />
 +
 
 +
V&nbsp;roce 1985 bylo založeno na počest Watsona Davise a Helen Miles Davisové ocenění nesoucí jméno Watson Davis and Helen Miles Davis Prize. Tato cena byla založena Milesem a Audrey Davisovými. Cena je udělována autorům knih v dějinách vědy zaměřené na širokou veřejnost (včetně vysokoškolského vzdělání). Kniha musí splňovat tyto kritéria: musí být zveřejněna v angličtině během tří kalendářních let bezprostředně předcházejících ročníku soutěže, mělo by se jednat o knihu úvodní, která je určena pro obecné čtenáře a začínající studenty.<ref name="Watson Davis and Helen Miles Davis Prize. History of Science Society [online]. Notre Dame: University of Notre Dame, 2017 [cit. 2018-04-23]. Dostupné z: https://hssonline.org/about/honors/watson-davis-and-helen-miles-davis-prize/" />
 +
 
 +
Další cenou nesoucí jméno Watsona Davise je Watson Davis Award, která je udělována členům The Association for Information Science and Technology za specializovanou službu a aktivní činnost ve společnosti.<ref name="Watson Davis Award. ASIS&T: The Association for Information Science & Technology [online]. Maryland: Association for Information Science and Technology, 2018 [cit. 2018-05-13]. Dostupné z: https://www.asist.org/about/awards/watson-davis-award/">Watson Davis Award. ASIS&T: The Association for Information Science & Technology [online]. Maryland: Association for Information Science and Technology, 2018 [cit. 2018-05-13]. Dostupné z: https://www.asist.org/about/awards/watson-davis-award/</ref>
 +
 
 +
= Přínos =
 +
 
 +
Přínos Watsona Davise pro knihovnictví a informační vědu spočíval ve snaze rozšířit vědu mezi všechny občany. Také jeho myšlenky týkající se mikrofilmů můžeme považovat jako vizi digitalizace knih.
 +
 
 +
V&nbsp;knize Advances in Computers v&nbsp;kapitole s názvem Digitální knihovny: Historické ohlédnutí je zmiňován Watson Davis jako vizionář, který spatřoval přínos digitálních dokumentů. V&nbsp;té době se sice jednalo o využití jiné technologie, a to konkrétně mikrofilmů. Watson Davis je zde také popisován jako průkopník indexování. Zajímal se o dokumentaci, klasifikaci dokumentů a jejich distribuci. Jeho vize bylo nalezení a shromáždění všech relevantních dokumentů na jedno místo tak, aby byly vědcům, kteří je potřebují ke své práci, plně k dispozici. Jeho ideje spojované s&nbsp;pozdějším vznikem digitálních knihoven zahrnují myšlenku ''jedné velké knihovny'', ze které by si uživatelé mohli objednat informace do nejbližší knihovny.<ref name="ZELKOWITZ, Marvin. Advances in Computer [online]. California: Academic Press, 1999, s. 259-260 [cit. 2018-05-13]. ISBN 0-12-0121-484-1. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=Ncev8qeomWcC&lpg=PP1&hl=cs&pg=PP1#v=onepage&q&f=false">ZELKOWITZ, Marvin. Advances in Computer [online]. California: Academic Press, 1999, s. 259-260 [cit. 2018-05-13]. ISBN 0-12-0121-484-1. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=Ncev8qeomWcC&lpg=PP1&hl=cs&pg=PP1#v=onepage&q&f=false</ref>
 +
 
 +
= Publikace =
 +
 
 +
Davis Watson byl velmi plodným autorem. Publikoval na desítky článků. Dle WorldCat Identities můžeme nyní nalézt jeho 45 prací v&nbsp;86 publikacích ve 3 jazycích v&nbsp;1&nbsp;585 knihovnách.<ref name="Davis, Watson 1896-1967. WorldCat Identities [online]. Dublin: OCLC ResearchWorks Terms and Conditions, 2010 [cit. 2018-05-05]. Dostupné z: http://www.worldcat.org/identities/lccn-n2007019800/">Davis, Watson 1896-1967. WorldCat Identities [online]. Dublin: OCLC ResearchWorks Terms and Conditions, 2010 [cit. 2018-05-05]. Dostupné z: http://www.worldcat.org/identities/lccn-n2007019800/</ref> V multioborové citační a abstraktové bázi Scopus nalezneme 59 článků, které se vážou k&nbsp;jeho jménu.<ref name="Scopus [online]. Amsterdam: Elsevier B.V., 2018 [cit. 2018-05-05]. Dostupné z: https://www-scopus-com.ezproxy.muni.cz/search/form.uri?display=basic">Scopus [online]. Amsterdam: Elsevier B.V., 2018 [cit. 2018-05-05]. Dostupné z: https://www-scopus-com.ezproxy.muni.cz/search/form.uri?display=basic</ref>
 +
 
 +
V&nbsp;roce 1924 publikoval knihu The Story of Copper obsahující diagramy a ilustrace.
 +
 
 +
V&nbsp;roce 1934 publikoval The Advance of Science a v&nbsp;roce 1940 knihu Science Picture Parade.
 +
 
 +
Mezi nejvýznamnější články, které Watson Davis publikuje můžeme zařadit následující:
 +
 
 +
V&nbsp;roce 1931 Industrial Revolutions
 +
 
 +
V&nbsp;roce 1936 Microphotographic duplication in the Service of Science
 +
 
 +
V&nbsp;roce 1936 Science and the Press
 +
 
 +
V&nbsp;roce 1936 The Press, and Intellectual Advance
 +
 
 +
V&nbsp;roce 1937 Centennial Celebration of the American Patent System
 +
 
 +
V&nbsp;roce 1937 The Next Step in Newspaper Work – Microfilming
 +
 
 +
V&nbsp;roce 1938 The Uses of Microfilm in Documentation
 +
 
 +
V&nbsp;roce 1942 Living in a Scientific World
 +
 
 +
V&nbsp;roce 1942 Science and the Press
 +
 
 +
V&nbsp;roce 1948 The Rise of Science Understanding
 +
 
 +
V&nbsp;roce 1952 The Interpretation of Science through Press, Schools and Radio
 +
 
 +
== Abstrakty vybraných článků ==
 +
 
 +
Watson Davis se zabýval tématem popularizace vědy. K&nbsp;tomuto tématu se váže jeho článek Industrial Revolution. V&nbsp;tomto článku zveřejněném v&nbsp;časopise The Scientific Monthly v&nbsp;roce 1931 Watson Davis popisuje vývoj dnešní společnosti, která je ovlivněna rychlým vývojem technologií. Poukazuje na to, že mnohé vymoženosti byly pro člověka ještě nedávno nepředstavitelné. Průmyslová revoluce tak ovlivnila nejen technologie samotné, ale i celou lidskou společnost, která si nyní život bez mnohých technologických vymožeností nedokáže ani představit. Následně jmenuje průmyslové revolucionáře, mezi které řadí např. Thomase A. Edisona, Marie Curie a další. Popisuje, že ale není možné zahrnout všechna významná jména do tohoto soupisu významných průmyslových revolucionářů.<ref name="DAVIS, Watson. Industrial Revolutions. The Scientific Monthly [online]. 1931, 32(1), 76-80 [cit. 2018-05-04]. ISSN 00963771. Dostupné z: http://www.jstor.org.ezproxy.muni.cz/stable/14944">DAVIS, Watson. Industrial Revolutions. The Scientific Monthly [online]. 1931, 32(1), 76-80 [cit. 2018-05-04]. ISSN 00963771. Dostupné z: http://www.jstor.org.ezproxy.muni.cz/stable/14944</ref>
 +
 
 +
Ve svých dílech psal o přínosu mikrofilmů a snažil se tuto technologii propagovat.
 +
 
 +
V článku Microphotographic duplication in the Service of Science z&nbsp;roku 1936 popisuje, že Science Service v&nbsp;rámci své vědeckovýzkumné činnosti založila oddělení Documentation Division, jejíž cílem bylo vyvíjet mikrofotografické mechanizmy sloužící k&nbsp;duplikaci dokumentů. Také zahájila experimentální provoz dvou služeb vědecké dokumentace: Bibliofilm Service a Publication Service. Dále popisuje vývoj začleňování mikrofilmů a jejich vize do budoucna.<ref name="DAVIS, Watson. Microphotographic Duplication in the Service of Science. Science [online]. 1936, 83(2157), 402-404 [cit. 2018-05-05]. ISSN 00368075. Dostupné z: http://www.jstor.org.ezproxy.muni.cz/stable/1662031?seq=1#page_scan_tab_contents" />
 +
 
 +
Tématu mikrofilmů se Watson Davis věnuje také ve článku The Uses of Microfilm in Documentation, který byl zveřejněn roku 1938. Technologii mikrofilmů viděl Davis jako náhradu za půjčování knih z&nbsp;knihoven. Uváděl, že mohou přinést knihovní zdroje přímo na stůj jednotlivých vědců. Díky nim bude možné kopírovat složky dokumentů proto, abychom je uchránili a zachovali. Díky mikrofilmům také ušetříme skladovací prostor. Celé množství denních výtisků novin můžeme fotograficky komprimovat do malých rolí mikrofilmu. Mezi další výhody, které Davis mikrofilmům připisuje patří, že díky nim budeme moci shromáždit široce rozptýlené bibliografie celé světové literatury.<ref name="DAVIS, Watson. The Uses of Microfilm in Documentation. Journal of Applied Physics [online]. 1938, 9(1), 1 [cit. 2018-05-05]. ISSN 00218979. Dostupné z: https://aip.scitation.org/doi/pdf/10.1063/1.1710355">DAVIS, Watson. The Uses of Microfilm in Documentation. Journal of Applied Physics [online]. 1938, 9(1), 1 [cit. 2018-05-05]. ISSN 00218979. Dostupné z: https://aip.scitation.org/doi/pdf/10.1063/1.1710355</ref>
  
 
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]
 
[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Verze z 13. 5. 2018, 12:24


Watson DavisPaul E. Teschan (1923- ), Watson Davis (1896-1967), and Marina Prajmovsky (1924-1974), 1942 (4405669463).jpg
 
Washington, D.C., USA
Datum a
místo úmrtí
27. 6. 1967
USA
  -
  ženatý
Helen Miles Davis (manželka)
Charlotte Davis (dcera)
  USA
  americké
Vzdělání obor stavební inženýrství, George Washington University, USA
čestný doktorát, George Washington University, USA
Pracoviště National Bureau of Standards, USA
Washington Herald, Washington, D.C.
Science Service, Washington, D.C.
American Documentation Institute, Washington, D.C.
  vyznamenání Jamese T. Gardyho (1960)
Známý pro popularizace vědy
mikrofotografická duplikace
publikační a editorská činnost

Watson Davis se narodil v roce 1896 ve Washingtonu D.C. Zemřel 27. června 1967.Byl významný vědec, redaktor a průkopník v oblasti informačních věd a knihovnictví. Byl zakladatelem American Documentation Institute (Společnost byla později přejmenována na Association for Information Science and Technology), kde také zastával funkci jejího ředitele v letech 1937 až 1947.[1]

Jeho snaha o popularizaci vědy mezi občany a jeho myšlenky a realizace mikrofotografické duplikace měly značný vliv na vývoj informační společnosti.

Život

Watson Davis se narodil v roce 1896 ve Washingtonu D.C. Zde také vyrůstal, studoval a následně úspěšně absolvoval obor stavební inženýrství (Civil Engineering) na Univerzitě George Washingtona (George Washington University). Ze začátku své pracovní kariéry pracoval po krátkou dobu v Národním úřadu pro standardy (National Bureau of Standards).[2] (V současné době se tato organizace nazývá Národní institut standardů a technologie – National Institute of Standards and Technology, NIST.)

Následující tři léta byl Watson Davis zaměstnán jako vědecký redaktor Washington Herald, což byl americký deník vycházející ve Washingtonu v letech 1906 až 1939. Následně v roce 1923 se stal vedoucím redaktorem vědeckých zpráv ve společnosti Science Service a editorem denního vědeckého zpravodajského věštníku s názvem Daily Science News Bulletin.[3] V té době byl ředitelem společnosti Science Service Edwin Emery Slosson, po jehož smrti převzal do svých rukou vedení organizace právě Watson Davis. Plně jmenován do funkce ředitele byl od roku 1933.[4]

Společnost Science Sevice vytvořila řadu způsobů, kterými se zasloužila o popularizaci vědy. Její činnost zahrnovala psaní článků o vědě a činnosti vědců, tvorbu krátkých zpráv, sérií novin a časopisů. Pracovníci vědecké služby společně s externími pracovníky napsali a upravovali knihy na základě smlouvy a poskytovali články a časopisy. V roce 1921 Science Service zahájila činnost vědeckého zpravodajství formou týdenní publikace zaměřené na učitele a studenty. V roce 1926 převzala sérii rozhlasových programů z Národní rady pro výzkum; v roce 1927 byl založen časopis Chemistry, který se později vyvinul a distribuoval vzdělávací materiály nazvané "Věc vědy". Organizace shromažďovala geofyzikální data a účastnila se činnosti speciálních projektů. Ve čtyřicátých letech začala Science Service poskytovat materiály pro vědecké kluby.[4]

Davis se velmi aktivně zapojil do činnosti Science Service a řídil organizaci od konce dvacátých let až do svého odchodu do důchodu v roce 1966.[4] V průběhu let 1937 až 1946 zastával také funkci ředitele Amerického dokumentačního institutu, na jehož založení se sám podílel.[3] Watson Davis poté zůstal ve správní radě a pracoval jako sekretář/pokladník po několik dalších let. Změna jeho funkce byla zapříčiněna tím, že od konce čtyřicátých let a počátku padesátých let ztratil Davis vliv na záležitosti týkající se Amerického dokumentačního institutu. Nové myšlenky a cíle směřování institutu začal koordinovat Luther Evans, který byl tehdejší ředitel UNESCO a bývalý knihovník Kongresové knihovny.[5]

Davis byl označován za idealistu a pragmatika spíše než za abstraktního myslitele. Jeho orientace na kulturní dění, hojně se vyskytující u jeho současníků měla kořeny v tehdejším filosofickém myšlení nového století. Tyto filosofie nacházely základy v pozitivní vědě a cíl v bezprostředním a univerzálním bratrství člověka. Davisovu oddanost vědě popisuje Irene S. Farkas-Conn za téměř duchovní. Davis chtěl, podle něj, více než jen popularizovat vědu. Chtěl rozvíjet společnost pomocí dostupnějších výsledků vědeckého výzkumu a podpořit práci vědců.[4]

Watson Davis byl popsán svým kolegou ze společnosti Science Service jako idealista a člověk, který věděl, jak přetvořit své sny a ideály v realitu. Davis pracoval nenápadným ale velice efektivním způsobem. Rád se setkával s uznávanými mysliteli a významnými vědci, ale i s lidmi, pro které byla věda tajemstvím a záhadou nebo jim dokonce byla lhostejná.

Watson Davis obdržel čestný doktorát na Univerzitě Georgea Washingtona v roce 1959. Jeho manželka se jmenovala Helen Miles Davisová.[6] Společně měli dceru Charlotte Davisovou, která se v roce 1945 provdala za Calvina Mooerse.[5] Watson Davis zemřel 27. června roku 1967 ve věku 71 let.[7] K příležitosti jeho smrti v roce 1967 prezident Lyndon Johnson řekl, že Davis "vzbudil zájem o vědu u milionů Američanů."[4]

Dílo

Watson Davis byl jako mladý redaktor v kontaktu s vědeckou elitou země. Snažil se demokratizovat vědu. Chtěl, aby byla věda dostupná všem lidem, a tak bylo jeho cílem zprostředkovat vědecké poznatky široké veřejnosti. Tomuto tématu se věnuje ve svých článcích Industrial Revolution, Science and the Press, Science, the Press, and Intellectual Advance, Living in a Scientific World, The Rise of Science Understanding a The Interpretation of Science through Press, Schools and Radio. (Více podrobností viz abstrakty článků).

Jeho velkým cílem bylo také působit na vzdělání mládeže. Podporoval vědecké kluby. V rámci jeho činnosti v Science Service byly pořádány soutěže na výběr vědeckých talentů z řad mládeže.[8] Watson Davis se snažil zapojit mládež do vědeckého dění. Vynakládal mnoho úsilí na propojení mládeže a vědy.

Viděl ve vědě centrální sílu našeho věku. Zastával myšlenku, že dobré pochopení vědy nejen vědci, ale i ostatními občany, je zásadní pro budování lepšího světa. K tomuto pohledu nejspíše pomohlo jeho profesní zaměření stavebního inženýra, a také to, že byl nejprve zaměstnán jako fyzik. Zvláště v kombinaci vědy a mládeže spatřoval obrovskou sílu pro budování lepšího světa.[7]

Přínos Watsona Davise byl pro rozvoj technologie mikrofilmů značný. V článcích Microphotographic duplication in the Service of Science, The Uses of Microfilm in Documentation a The Next Step in Newspaper Work – Microfilming popisuje své myšlenky týkající se tohoto tématu. (Viz abstrakty k článkům.)

Mikrofotografickou duplikaci popisuje Watson Davis jako vytváření snímků s redukovanou velikostí, které jsou pořízeny fotografováním a uloženy na 35 mm film. Tuto myšlenku představuje Edwin E. Slosson, první ředitel Science Service v roce 1925 na návrh F. G. Cottrela. Myšlenka mikrofotografické duplikace ale není úplně nová. Možná bychom mohli vysledovat její první použití v ranných dobách fotografování. V roce 1870 Dagron provedl redukci tištěných zpráv na fotografický film. V roce 1935 vzniká v rámci Science Service oddělní Documentation Division. Cílem tohoto oddělení bylo rozšířit technologii mikrofilmů. Bylo potřeba vyřešit problémy způsobené nedostatečným rozšířením fotoaparátů a čtecích zařízení.[9]

Aktivity

Ve 20. letech 20. století se Watson Davis stal ředitelem Science Service a editorem Science News Letter.

V roce 1934 v knihovně Department of Agriculture Atherton Seidell a Watson Davis založili službu zvanou Bibliofilm. Tato služba poskytovala kopie dokumentů na základě technologie mikrofilmů. Později se této technologii dostalo značného rozšíření např. do National Bureau of Standards a United Geological Survey Library.

V roce 1935 založil oddělení Documentation Division ve společnosti Science Service s cílem zaměření se na bibliografii a doručování kopií dokumentů uživatelům.

Do roku 1937 se zájem o používání technologie mikrofilmů rozšířilo natolik, že Watson Davis se svými spolupracovníky zakládá oddělenou organizaci American Documentation Institute (později přejmenovanou na Association for Information Science and Technology (ASIS&T)) s cílem zaměření se na rozvoj mikrofilmu.

Roku 1937 se Watson Davis zúčastnil World Congress of Universal Documentation v Paříži jako jeden z deseti členů americké delegace.[10]

Během několika prvních let své existence přispěl American Documentation Institute významným dílem ke zlepšení šíření vědeckých informací, kopírování tisíců stránek z vědeckých knih, časopisů, tezí a novin a jejich poslání vědcům po celém světě za nízkou cenu.[5]

Za svůj život se stal Watson Davis prezidentem American Documentation Institute, členem National Inventors Council, Executive Board of the National Child Research Center a také členem Board of the American Eugenics Society. Stal se také společníkem American Institute a American Association for the Advancement of Sicence.

Ze začátku své kariéry pracoval jako zaměstnanec National Bureau of Standards a vědecký redaktor Washington Herald.[11]

Úspěchy

Watson Davis obdržel čestný doktorát na Univerzitě Georgea Washingtona v roce 1959.

V roce 1960 byl Watson Davis oceněn vyznamenáním Jamese T. Gardyho za významnou činnost v oblasti pokroku chemie. Jednalo se o „vynikající zprostředkování zpráv veřejnosti, což významně zvyšuje znalosti a chápání veřejnosti v oblasti chemie, chemického inženýrství a souvisejících oborech.“[7]

V roce 1985 bylo založeno na počest Watsona Davise a Helen Miles Davisové ocenění nesoucí jméno Watson Davis and Helen Miles Davis Prize. Tato cena byla založena Milesem a Audrey Davisovými. Cena je udělována autorům knih v dějinách vědy zaměřené na širokou veřejnost (včetně vysokoškolského vzdělání). Kniha musí splňovat tyto kritéria: musí být zveřejněna v angličtině během tří kalendářních let bezprostředně předcházejících ročníku soutěže, mělo by se jednat o knihu úvodní, která je určena pro obecné čtenáře a začínající studenty.[6]

Další cenou nesoucí jméno Watsona Davise je Watson Davis Award, která je udělována členům The Association for Information Science and Technology za specializovanou službu a aktivní činnost ve společnosti.[12]

Přínos

Přínos Watsona Davise pro knihovnictví a informační vědu spočíval ve snaze rozšířit vědu mezi všechny občany. Také jeho myšlenky týkající se mikrofilmů můžeme považovat jako vizi digitalizace knih.

V knize Advances in Computers v kapitole s názvem Digitální knihovny: Historické ohlédnutí je zmiňován Watson Davis jako vizionář, který spatřoval přínos digitálních dokumentů. V té době se sice jednalo o využití jiné technologie, a to konkrétně mikrofilmů. Watson Davis je zde také popisován jako průkopník indexování. Zajímal se o dokumentaci, klasifikaci dokumentů a jejich distribuci. Jeho vize bylo nalezení a shromáždění všech relevantních dokumentů na jedno místo tak, aby byly vědcům, kteří je potřebují ke své práci, plně k dispozici. Jeho ideje spojované s pozdějším vznikem digitálních knihoven zahrnují myšlenku jedné velké knihovny, ze které by si uživatelé mohli objednat informace do nejbližší knihovny.[13]

Publikace

Davis Watson byl velmi plodným autorem. Publikoval na desítky článků. Dle WorldCat Identities můžeme nyní nalézt jeho 45 prací v 86 publikacích ve 3 jazycích v 1 585 knihovnách.[14] V multioborové citační a abstraktové bázi Scopus nalezneme 59 článků, které se vážou k jeho jménu.[15]

V roce 1924 publikoval knihu The Story of Copper obsahující diagramy a ilustrace.

V roce 1934 publikoval The Advance of Science a v roce 1940 knihu Science Picture Parade.

Mezi nejvýznamnější články, které Watson Davis publikuje můžeme zařadit následující:

V roce 1931 Industrial Revolutions

V roce 1936 Microphotographic duplication in the Service of Science

V roce 1936 Science and the Press

V roce 1936 The Press, and Intellectual Advance

V roce 1937 Centennial Celebration of the American Patent System

V roce 1937 The Next Step in Newspaper Work – Microfilming

V roce 1938 The Uses of Microfilm in Documentation

V roce 1942 Living in a Scientific World

V roce 1942 Science and the Press

V roce 1948 The Rise of Science Understanding

V roce 1952 The Interpretation of Science through Press, Schools and Radio

Abstrakty vybraných článků

Watson Davis se zabýval tématem popularizace vědy. K tomuto tématu se váže jeho článek Industrial Revolution. V tomto článku zveřejněném v časopise The Scientific Monthly v roce 1931 Watson Davis popisuje vývoj dnešní společnosti, která je ovlivněna rychlým vývojem technologií. Poukazuje na to, že mnohé vymoženosti byly pro člověka ještě nedávno nepředstavitelné. Průmyslová revoluce tak ovlivnila nejen technologie samotné, ale i celou lidskou společnost, která si nyní život bez mnohých technologických vymožeností nedokáže ani představit. Následně jmenuje průmyslové revolucionáře, mezi které řadí např. Thomase A. Edisona, Marie Curie a další. Popisuje, že ale není možné zahrnout všechna významná jména do tohoto soupisu významných průmyslových revolucionářů.[16]

Ve svých dílech psal o přínosu mikrofilmů a snažil se tuto technologii propagovat.

V článku Microphotographic duplication in the Service of Science z roku 1936 popisuje, že Science Service v rámci své vědeckovýzkumné činnosti založila oddělení Documentation Division, jejíž cílem bylo vyvíjet mikrofotografické mechanizmy sloužící k duplikaci dokumentů. Také zahájila experimentální provoz dvou služeb vědecké dokumentace: Bibliofilm Service a Publication Service. Dále popisuje vývoj začleňování mikrofilmů a jejich vize do budoucna.[9]

Tématu mikrofilmů se Watson Davis věnuje také ve článku The Uses of Microfilm in Documentation, který byl zveřejněn roku 1938. Technologii mikrofilmů viděl Davis jako náhradu za půjčování knih z knihoven. Uváděl, že mohou přinést knihovní zdroje přímo na stůj jednotlivých vědců. Díky nim bude možné kopírovat složky dokumentů proto, abychom je uchránili a zachovali. Díky mikrofilmům také ušetříme skladovací prostor. Celé množství denních výtisků novin můžeme fotograficky komprimovat do malých rolí mikrofilmu. Mezi další výhody, které Davis mikrofilmům připisuje patří, že díky nim budeme moci shromáždit široce rozptýlené bibliografie celé světové literatury.[17]

  1. Front Material 3 -- no Title. American Documentation (Pre-1986), [online]. 07, 1967, vol. 18, no. 3. pp. 120 ProQuest Central. 1 [cit. 2018-04-23]. ISSN 0096946X. Dostupné z: https://search-proquest-com.ezproxy.muni.cz/docview/195440550?accountid=16531
  2. MENDES, Luciana Corts. Enhancing lives through information and technology: Watson davis's project for information organisation and dissemination. Proceedings of the Association for Information Science [online]. 2016, 53(1), 1-7 [cit. 2018-04-23]. DOI: 10.1002/pra2.2016.14505301035. ISSN 23739231. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=lls&AN=120386529&lang=cs&site=eds-live&scope=site
  3. 3,0 3,1 Watson, Davis. Index of Information Science Pioneers [online]. USA: RLIN, 1998 [cit. 2018-04-23]. Dostupné z: http://www.personal.kent.edu/~tfroehli/sighfis/davis.htm
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 FARKAS-CONN, Irene Sekely. From documentation to information science: the beginnings and early development of the American Documentation Institute - American Society for Information Science. New York: Greenwood Press, 1990. ISBN 0-313-25505-9.
  5. 5,0 5,1 5,2 WILLIAMS, Robert. The Changed and Changing ADI/ASIS/ASIS&T After 75 Years. ASIS&T: The Association for Information Science & Technology [online]. Maryland: Association for Information Science and Technology, 2012 [cit. 2018-05-13]. Dostupné z: http://www.asis.org/Bulletin/Jun-12/JunJul12_Williams.html
  6. 6,0 6,1 Watson Davis and Helen Miles Davis Prize. History of Science Society [online]. Notre Dame: University of Notre Dame, 2017 [cit. 2018-04-23]. Dostupné z: https://hssonline.org/about/honors/watson-davis-and-helen-miles-davis-prize/
  7. 7,0 7,1 7,2 WADER, Rodney. Watson Davis. Chemical & Engineering News Archive [online]. 1967, 45(29), 5 [cit. 2018-04-23]. DOI: 10.1021/cen-v045n029.p005. ISBN 10.1021/cen-v045n029.p005. Dostupné z: http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/cen-v045n029.p005
  8. DAVIS, Watson. The Rise of Science Understanding. Science [online]. 1948, 108(2801), 239-246 [cit. 2018-05-08]. ISSN 00368075. Dostupné z: http://www.jstor.org.ezproxy.muni.cz/stable/1677532?seq=1#page_scan_tab_contents
  9. 9,0 9,1 DAVIS, Watson. Microphotographic Duplication in the Service of Science. Science [online]. 1936, 83(2157), 402-404 [cit. 2018-05-05]. ISSN 00368075. Dostupné z: http://www.jstor.org.ezproxy.muni.cz/stable/1662031?seq=1#page_scan_tab_contents
  10. RICHARDS, Pamela Spence. Scientific information in wartime: the Allied-German rivalry, 1939-1945 [online]. Westport, Conn.: Greenwood Press, 1994, s. 35-39 [cit. 2018-05-04]. ISBN 0-313-29062-8. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=7FrDdRCVAAIC&lpg=PP1&hl=cs&pg=PP1#v=onepage&q&f=false
  11. DAVIS, Watson. Science and the Press. The Annals of the American Academy of Political and Social Science [online]. 1942, 219, 100-106 [cit. 2018-05-06]. ISSN 00027162. Dostupné z: http://www.jstor.org.ezproxy.muni.cz/stable/1023899?seq=1#page_scan_tab_contents
  12. Watson Davis Award. ASIS&T: The Association for Information Science & Technology [online]. Maryland: Association for Information Science and Technology, 2018 [cit. 2018-05-13]. Dostupné z: https://www.asist.org/about/awards/watson-davis-award/
  13. ZELKOWITZ, Marvin. Advances in Computer [online]. California: Academic Press, 1999, s. 259-260 [cit. 2018-05-13]. ISBN 0-12-0121-484-1. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=Ncev8qeomWcC&lpg=PP1&hl=cs&pg=PP1#v=onepage&q&f=false
  14. Davis, Watson 1896-1967. WorldCat Identities [online]. Dublin: OCLC ResearchWorks Terms and Conditions, 2010 [cit. 2018-05-05]. Dostupné z: http://www.worldcat.org/identities/lccn-n2007019800/
  15. Scopus [online]. Amsterdam: Elsevier B.V., 2018 [cit. 2018-05-05]. Dostupné z: https://www-scopus-com.ezproxy.muni.cz/search/form.uri?display=basic
  16. DAVIS, Watson. Industrial Revolutions. The Scientific Monthly [online]. 1931, 32(1), 76-80 [cit. 2018-05-04]. ISSN 00963771. Dostupné z: http://www.jstor.org.ezproxy.muni.cz/stable/14944
  17. DAVIS, Watson. The Uses of Microfilm in Documentation. Journal of Applied Physics [online]. 1938, 9(1), 1 [cit. 2018-05-05]. ISSN 00218979. Dostupné z: https://aip.scitation.org/doi/pdf/10.1063/1.1710355