Watson Davis: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 16: Řádek 16:
 
Společnost Science Sevice vytvořila řadu způsobů, kterými se zasloužila o popularizaci vědy. Její činnost zahrnovala psaní článků o vědě a činnosti vědců, tvorbu krátkých zpráv, sérií novin a časopisů. Pracovníci vědecké služby společně s&nbsp;externími pracovníky napsali a upravovali knihy na základě smlouvy a poskytovali články a časopisy. V roce 1921 Science Service zahájila činnost vědeckého zpravodajství formou týdenní publikace zaměřené na učitele a studenty. V roce 1926 převzala sérii rozhlasových programů z Národní rady pro výzkum; v roce 1927 byl založen časopis Chemistry, který se později vyvinul a distribuoval vzdělávací materiály nazvané "Věc vědy". Organizace shromažďovala geofyzikální data a účastnila se činnosti speciálních projektů. Ve čtyřicátých letech začala Science Service poskytovat materiály pro vědecké kluby.<ref name="4." />
 
Společnost Science Sevice vytvořila řadu způsobů, kterými se zasloužila o popularizaci vědy. Její činnost zahrnovala psaní článků o vědě a činnosti vědců, tvorbu krátkých zpráv, sérií novin a časopisů. Pracovníci vědecké služby společně s&nbsp;externími pracovníky napsali a upravovali knihy na základě smlouvy a poskytovali články a časopisy. V roce 1921 Science Service zahájila činnost vědeckého zpravodajství formou týdenní publikace zaměřené na učitele a studenty. V roce 1926 převzala sérii rozhlasových programů z Národní rady pro výzkum; v roce 1927 byl založen časopis Chemistry, který se později vyvinul a distribuoval vzdělávací materiály nazvané "Věc vědy". Organizace shromažďovala geofyzikální data a účastnila se činnosti speciálních projektů. Ve čtyřicátých letech začala Science Service poskytovat materiály pro vědecké kluby.<ref name="4." />
  
Davis se velmi aktivně zapojil do činnosti Science Service a řídil organizaci od konce dvacátých let až do svého odchodu do důchodu v roce 1966.<ref name="4." /> V&nbsp;průběhu let 1937 až 1946 zastával také funkci ředitele Amerického dokumentačního institutu, na jehož založení se sám podílel.<ref name="3." /> Watson Davis poté zůstal ve správní radě a pracoval jako sekretář/pokladník po několik dalších let. Změna jeho funkce byla zapříčiněna tím, že od konce čtyřicátých let a počátku padesátých let ztratil Davis vliv na záležitosti týkající se Amerického dokumentačního institutu. Nové myšlenky a cíle směřování institutu začal koordinovat Luther Evans, který byl tehdejší ředitel UNESCO a bývalý knihovník Kongresové knihovny.<ref>Bulletin</ref>
+
Davis se velmi aktivně zapojil do činnosti Science Service a řídil organizaci od konce dvacátých let až do svého odchodu do důchodu v roce 1966.<ref name="4." /> V&nbsp;průběhu let 1937 až 1946 zastával také funkci ředitele Amerického dokumentačního institutu, na jehož založení se sám podílel.<ref name="3." /> Watson Davis poté zůstal ve správní radě a pracoval jako sekretář/pokladník po několik dalších let. Změna jeho funkce byla zapříčiněna tím, že od konce čtyřicátých let a počátku padesátých let ztratil Davis vliv na záležitosti týkající se Amerického dokumentačního institutu. Nové myšlenky a cíle směřování institutu začal koordinovat Luther Evans, který byl tehdejší ředitel UNESCO a bývalý knihovník Kongresové knihovny.<ref name="5.">WILLIAMS, Robert. The Changed and Changing ADI/ASIS/ASIS&T After 75 Years. ASIS&T: The Association for Information Science & Technology [online]. Maryland: Association for Information Science and Technology, 2012 [cit. 2018-05-13]. Dostupné z: http://www.asis.org/Bulletin/Jun-12/JunJul12_Williams.html</ref>
 +
 
 +
Davis byl označován za idealistu a pragmatika spíše než za abstraktního myslitele. Jeho orientace na kulturní dění, hojně se vyskytující u jeho současníků měla kořeny v&nbsp;tehdejším filosofickém myšlení nového století. Tyto filosofie nacházely základy v&nbsp;pozitivní vědě a cíl v&nbsp;bezprostředním a univerzálním bratrství člověka. Davisovu oddanost vědě popisuje Irene S. Farkas-Conn za téměř duchovní. Davis chtěl, podle něj, více než jen popularizovat vědu. Chtěl rozvíjet společnost pomocí dostupnějších výsledků vědeckého výzkumu a podpořit práci vědců.<ref name="4." />
 +
 
 +
Watson Davis byl popsán svým kolegou ze společnosti Science Service jako idealista a člověk, který věděl, jak přetvořit své sny a ideály v realitu. Davis pracoval nenápadným ale velice efektivním způsobem. Rád se setkával s&nbsp;uznávanými mysliteli a významnými vědci, ale i s&nbsp;lidmi, pro které byla věda tajemstvím a záhadou nebo jim dokonce byla lhostejná.
 +
 
 +
Watson Davis obdržel čestný doktorát na Univerzitě Georgea Washingtona v&nbsp;roce 1959. Jeho manželka se jmenovala Helen Miles Davisová.<ref name="6.">Watson Davis and Helen Miles Davis Prize. History of Science Society [online]. Notre Dame: University of Notre Dame, 2017 [cit. 2018-04-23]. Dostupné z: https://hssonline.org/about/honors/watson-davis-and-helen-miles-davis-prize/</ref> Společně měli dceru Charlotte Davisovou, která se v&nbsp;roce 1945 provdala za Calvina Mooerse.<ref name="5." /> Watson Davis zemřel 27. června roku 1967 ve věku 71 let.<ref name="7.">WADER, Rodney. Watson Davis. Chemical & Engineering News Archive [online]. 1967, 45(29), 5 [cit. 2018-04-23]. DOI: 10.1021/cen-v045n029.p005. ISBN 10.1021/cen-v045n029.p005. Dostupné z: http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/cen-v045n029.p005</ref> K&nbsp;příležitosti jeho smrti v roce 1967 prezident Lyndon Johnson řekl, že Davis "vzbudil zájem o vědu u milionů Američanů."<ref name="4." />
 +
 
 +
= Dílo =
 +
 
 +
Watson Davis byl jako mladý redaktor v&nbsp;kontaktu s&nbsp;vědeckou elitou země. Snažil se demokratizovat vědu. Chtěl, aby byla věda dostupná všem lidem, a tak bylo jeho cílem zprostředkovat vědecké poznatky široké veřejnosti. Tomuto tématu se věnuje ve svých článcích Industrial Revolution, Science and the Press, Science, the Press, and Intellectual Advance, Living in a Scientific World, The Rise of Science Understanding a The Interpretation of Science through Press, Schools and Radio. (Více podrobností viz abstrakty článků).
 +
 
 +
Jeho velkým cílem bylo také působit na vzdělání mládeže. Podporoval vědecké kluby. V&nbsp;rámci jeho činnosti v&nbsp;Science Service byly pořádány soutěže na výběr vědeckých talentů z&nbsp;řad mládeže.<ref name="The Rise" />
 +
 
 +
&nbsp;
  
 
&nbsp;
 
&nbsp;

Verze z 13. 5. 2018, 10:52


Watson DavisPaul E. Teschan (1923- ), Watson Davis (1896-1967), and Marina Prajmovsky (1924-1974), 1942 (4405669463).jpg
 
Washington, D.C., USA
Datum a
místo úmrtí
27. 6. 1967
USA
  -
  ženatý
Helen Miles Davis (manželka)
Charlotte Davis (dcera)
  USA
  americké
Vzdělání obor stavební inženýrství, George Washington University, USA
čestný doktorát, George Washington University, USA
Pracoviště National Bureau of Standards, USA
Washington Herald, Washington, D.C.
Science Service, Washington, D.C.
American Documentation Institute, Washington, D.C.
  vyznamenání Jamese T. Gardyho (1960)
Známý pro popularizace vědy
mikrofotografická duplikace
publikační a editorská činnost

Watson Davis se narodil v roce 1896 ve Washingtonu D.C. Zemřel 27. června 1967.Byl významný vědec, redaktor a průkopník v oblasti informačních věd a knihovnictví. Byl zakladatelem American Documentation Institute (Společnost byla později přejmenována na Association for Information Science and Technology), kde také zastával funkci jejího ředitele v letech 1937 až 1947.[1]

Jeho snaha o popularizaci vědy mezi občany a jeho myšlenky a realizace mikrofotografické duplikace měly značný vliv na vývoj informační společnosti.

Život

Watson Davis se narodil v roce 1896 ve Washingtonu D.C. Zde také vyrůstal, studoval a následně úspěšně absolvoval obor stavební inženýrství (Civil Engineering) na Univerzitě George Washingtona (George Washington University). Ze začátku své pracovní kariéry pracoval po krátkou dobu v Národním úřadu pro standardy (National Bureau of Standards).[2] (V současné době se tato organizace nazývá Národní institut standardů a technologie – National Institute of Standards and Technology, NIST.)

Následující tři léta byl Watson Davis zaměstnán jako vědecký redaktor Washington Herald, což byl americký deník vycházející ve Washingtonu v letech 1906 až 1939. Následně v roce 1923 se stal vedoucím redaktorem vědeckých zpráv ve společnosti Science Service a editorem denního vědeckého zpravodajského věštníku s názvem Daily Science News Bulletin.[3] V té době byl ředitelem společnosti Science Service Edwin Emery Slosson, po jehož smrti převzal do svých rukou vedení organizace právě Watson Davis. Plně jmenován do funkce ředitele byl od roku 1933.[4]

Společnost Science Sevice vytvořila řadu způsobů, kterými se zasloužila o popularizaci vědy. Její činnost zahrnovala psaní článků o vědě a činnosti vědců, tvorbu krátkých zpráv, sérií novin a časopisů. Pracovníci vědecké služby společně s externími pracovníky napsali a upravovali knihy na základě smlouvy a poskytovali články a časopisy. V roce 1921 Science Service zahájila činnost vědeckého zpravodajství formou týdenní publikace zaměřené na učitele a studenty. V roce 1926 převzala sérii rozhlasových programů z Národní rady pro výzkum; v roce 1927 byl založen časopis Chemistry, který se později vyvinul a distribuoval vzdělávací materiály nazvané "Věc vědy". Organizace shromažďovala geofyzikální data a účastnila se činnosti speciálních projektů. Ve čtyřicátých letech začala Science Service poskytovat materiály pro vědecké kluby.[4]

Davis se velmi aktivně zapojil do činnosti Science Service a řídil organizaci od konce dvacátých let až do svého odchodu do důchodu v roce 1966.[4] V průběhu let 1937 až 1946 zastával také funkci ředitele Amerického dokumentačního institutu, na jehož založení se sám podílel.[3] Watson Davis poté zůstal ve správní radě a pracoval jako sekretář/pokladník po několik dalších let. Změna jeho funkce byla zapříčiněna tím, že od konce čtyřicátých let a počátku padesátých let ztratil Davis vliv na záležitosti týkající se Amerického dokumentačního institutu. Nové myšlenky a cíle směřování institutu začal koordinovat Luther Evans, který byl tehdejší ředitel UNESCO a bývalý knihovník Kongresové knihovny.[5]

Davis byl označován za idealistu a pragmatika spíše než za abstraktního myslitele. Jeho orientace na kulturní dění, hojně se vyskytující u jeho současníků měla kořeny v tehdejším filosofickém myšlení nového století. Tyto filosofie nacházely základy v pozitivní vědě a cíl v bezprostředním a univerzálním bratrství člověka. Davisovu oddanost vědě popisuje Irene S. Farkas-Conn za téměř duchovní. Davis chtěl, podle něj, více než jen popularizovat vědu. Chtěl rozvíjet společnost pomocí dostupnějších výsledků vědeckého výzkumu a podpořit práci vědců.[4]

Watson Davis byl popsán svým kolegou ze společnosti Science Service jako idealista a člověk, který věděl, jak přetvořit své sny a ideály v realitu. Davis pracoval nenápadným ale velice efektivním způsobem. Rád se setkával s uznávanými mysliteli a významnými vědci, ale i s lidmi, pro které byla věda tajemstvím a záhadou nebo jim dokonce byla lhostejná.

Watson Davis obdržel čestný doktorát na Univerzitě Georgea Washingtona v roce 1959. Jeho manželka se jmenovala Helen Miles Davisová.[6] Společně měli dceru Charlotte Davisovou, která se v roce 1945 provdala za Calvina Mooerse.[5] Watson Davis zemřel 27. června roku 1967 ve věku 71 let.[7] K příležitosti jeho smrti v roce 1967 prezident Lyndon Johnson řekl, že Davis "vzbudil zájem o vědu u milionů Američanů."[4]

Dílo

Watson Davis byl jako mladý redaktor v kontaktu s vědeckou elitou země. Snažil se demokratizovat vědu. Chtěl, aby byla věda dostupná všem lidem, a tak bylo jeho cílem zprostředkovat vědecké poznatky široké veřejnosti. Tomuto tématu se věnuje ve svých článcích Industrial Revolution, Science and the Press, Science, the Press, and Intellectual Advance, Living in a Scientific World, The Rise of Science Understanding a The Interpretation of Science through Press, Schools and Radio. (Více podrobností viz abstrakty článků).

Jeho velkým cílem bylo také působit na vzdělání mládeže. Podporoval vědecké kluby. V rámci jeho činnosti v Science Service byly pořádány soutěže na výběr vědeckých talentů z řad mládeže.[8]

 

 

 

  1. Front Material 3 -- no Title. American Documentation (Pre-1986), [online]. 07, 1967, vol. 18, no. 3. pp. 120 ProQuest Central. 1 [cit. 2018-04-23]. ISSN 0096946X. Dostupné z: https://search-proquest-com.ezproxy.muni.cz/docview/195440550?accountid=16531
  2. MENDES, Luciana Corts. Enhancing lives through information and technology: Watson davis's project for information organisation and dissemination. Proceedings of the Association for Information Science [online]. 2016, 53(1), 1-7 [cit. 2018-04-23]. DOI: 10.1002/pra2.2016.14505301035. ISSN 23739231. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=lls&AN=120386529&lang=cs&site=eds-live&scope=site
  3. 3,0 3,1 WATSON, Davis. Index of Information Science Pioneers [online]. USA: RLIN, 1998 [cit. 2018-04-23]. Dostupné z: http://www.personal.kent.edu/~tfroehli/sighfis/davis.htm
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 FARKAS-CONN, Irene Sekely. From documentation to information science: the beginnings and early development of the American Documentation Institute - American Society for Information Science. New York: Greenwood Press, 1990. s. 13. ISBN 0-313-25505-9.
  5. 5,0 5,1 WILLIAMS, Robert. The Changed and Changing ADI/ASIS/ASIS&T After 75 Years. ASIS&T: The Association for Information Science & Technology [online]. Maryland: Association for Information Science and Technology, 2012 [cit. 2018-05-13]. Dostupné z: http://www.asis.org/Bulletin/Jun-12/JunJul12_Williams.html
  6. Watson Davis and Helen Miles Davis Prize. History of Science Society [online]. Notre Dame: University of Notre Dame, 2017 [cit. 2018-04-23]. Dostupné z: https://hssonline.org/about/honors/watson-davis-and-helen-miles-davis-prize/
  7. WADER, Rodney. Watson Davis. Chemical & Engineering News Archive [online]. 1967, 45(29), 5 [cit. 2018-04-23]. DOI: 10.1021/cen-v045n029.p005. ISBN 10.1021/cen-v045n029.p005. Dostupné z: http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/cen-v045n029.p005
  8. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené The Rise není určen žádný text