Vypracované otázky k testu VIKBA10: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 368: Řádek 368:
  
 
==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==
 
==35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?==
Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervace. Postupuje se chronologicky.
+
Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervuje. Postupuje se chronologicky.
  
 
==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==
 
==36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?==

Verze z 9. 1. 2014, 22:59

  • Na tuto stránku můžete vkládat vypracované odpovědi.
  • Veškeré otázky jsou záměrně na jedné stránce, aby bylo snažší vytisknout si vypracovaný test a učit se z něj. Pokud však máte pocit, že je dané téma příliš široké, založte pro otázku samostatnou stránku a odkažte na ní.
  • Využijte všech možností wiki systému! Vkládejte, editujte,opravujte diskutujte.


1. Co znamená pojem "šedá literatura"?

  • Označována také jako nekonvenční.
  • Jedná se především o literaturu, která není běžně k dostání v knihkupectvích. Je vydávána omezeně pro speciální potřeby různých institucí.
  • Uchovává se především v archivech.

Mezi šedou literaturu patří: diplomové práce, disertační práce, zprávy z konferencí, technické zprávy výzkumné práce, speciální analýzy, technické zprávy, firemní informace, výroční zprávy, patenty …

2. Co mají společného nebo rozdílného pojmy "edice", "edition", "series" a "vydání"?

EDICE a SERIES

  • "edice" a "series" znamenají to samé
  • je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě společný název celku
  • jednotlivé jednotky mohou ale nemusí být číslovány
  • jsou postupně vydávané stejným nakladatelem a ve stejné úpravě
  • není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno
  • příklad edic:

Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy

Mladá fronta - edice Kolumbus

Albatros - Knihy odvahy a dobrodružství


VYDÁNÍ a EDITION

  • "vydání" a "edition" také znamenají to samé
  • vydání vycházejí ze společného originálu, ale mohou být doplněné, přepracované či aktualizované

3. Jaký je rozdíl mezi monografií a seriálem?

  • hlavní rozdíl spočívá v tom, že monografie je vydávaná buď jako jedna část (kniha) nebo je rozdělena do několika částí (svazků), ale tento počet částí je vždy konečný. Zatímco seriál má nestanovený počet částí a ty jsou vydávány postupně
  • příkladem monografie může být Slovník spisovného jazyka českého, který vyšel postupně během roku 1989 v nakladatelství Academia celkem v osmi svazcích (1. svazek: A-G, 2. svazek: H-L, atd.)
  • jednotlivé části monografie mohou být vydávány buď současně nebo postupně
  • příkladem seriálu jsou časopisy (i elektronické), deníky, výroční zprávy
  • seriál je pokračující zdroj, postupně vydávaný po jednotlivých částech, obvykle číslovaný a bez předem stanovené doby ukončení (není stanoveno, kolik bude mít částí/čísel)
  • jednotlivá část (číslo) seriálu může či nemusí mít svůj vlastní název

4. Co je to "edice"?

  • je to skupina samostatných popisných jednotek, které mají společné to, že každá má navíc ke svému vlastnímu názvu ještě společný název celku
  • jednotlivé jednotky mohou ale nemusí být číslovány
  • jsou postupně vydávané stejným nakladatelem a ve stejné úpravě
  • není nám předem známo, kolik dokumentů v rámci edice bude vydáno
  • příklad edic:

Nakladatelství Lidové noviny - edice Utváření Evropy

Mladá fronta - edice Kolumbus

Albatros - edice Knihy odvahy a dobrodružství

5. Uveďte důležitou vlastnost digitálních dokumentů, která zásadně mění způsob nakládání s těmito dokumenty (oproti klasickým analogovým) především z hlediska autorských práv.

Hlavním rozdílem digitálních dokumentů oproti analogovým je, že digitální dokumenty mohou být kopírovány velice jednoduše ve stejné kvalitě takovým způsobem, že originál není rozeznatelný.

Autorské právo: Výhodou digitálních dokumentů je právě skutečnost, že mohou být k dispozici ve stejném okamžiku velkému množství uživatelů bez ohledu na to, jestli je dokument v knihovně nebo ne. Podle autorského zákona lze v současné době vystavit a dát uživatelům k dispozici především jen rukopisy a staré tisky (NK ČR).

Základní principy autorského práva: - Bezúplatná licence – užití, kdy uživatel nemá povinnost platit autorovi odměnu.

- Užití, kde není nutný souhlas autora, ale kde musí uživatel autorovi platit odměnu za užití díla.

- Užití, kdy je nutný výslovný souhlas autora a vyžaduje uzavření lic. smlouvy (dig. distribuce - DB).


Digitální distribuce z pohledu českého práva – Distribuce:

- zpřístupnění na veřejné stránce zcela volně

- zpřístupnění na veřejné stránce s tzv. podmíněným přístupem (zobrazení podmiňuje ID a heslo)

- zaslání dokumentu prostřednictvím elektronické pošty

- zpřístupněním dokumentu konkrétní osobě (ID a heslo) v knihovně (v rámci intranetu)

- převedení dokumentu do el. podoby (digitalizace) a získat tak rozmnoženinu díla v el. podobě

- zpřístupnění díla, nebo kopie prostřednictvím internetu na místě a čase své vlastní volby

6. S jakými hlavními problémy bychom se setkali, kdybychom se rozhodli převést klasickou knihovnu do její digitální podoby.

  • volba nesprávné technologie - hardware a software
  • životnost nosičů (CD přibližně 59 let, kvalitní papír až 1000 let)
  • rychlá ztráta záznamů (digitální záznamy zmizí najednou, analogové degradují postupně)
  • možnosti hrozeb pro digitální informace = změna nebo smazání obsahu, nefungující nebo zastaralý hardware či software, neplatný formát, destrukce fyzického nosiče

7. Jaké knihovny tvoří tzv. systém knihoven v ČR podle knihovního zákona?

  • Národní knihovna ČR - Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana - Moravská zemská knihovna
  • krajské knihovny (zřizované orgánem kraje)
  • základní knihovny (zřizované orgánem obce - veřejné knihovny obecní, městské)
  • specializované knihovny (zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění - knihovny technické, lékařské, právnické, muzejní atd., knihovny Akademie věd ČR)

8. Charakterizujte a u uveďte, čím se od sebe navzájem liší tři hlavní druhy paměťových institucí.

  • knihovny - především zpřístupňují informace na hmotných objektech, nové dokumenty získávají v největší míře nákupem
  • archivy - především shromažďují a uchovávají dokumenty, pro veřejnost mají omezený přístup
  • muzea - zabývají se trojrozměrnými objekty, veřejnosti je zpřístupňují prostřednictvím výstav

Tyto paměťové instituce se tedy liší skladbou fondu, mírou a způsobem jeho zpřístupnění.

9. Jaké jsou hlavní funkce všech paměťových institucí?

  • paměťové instituce = knihovny, archivy, muzea
  • shromažďují, uspořádávají a zpřístupňují informace uložené na fyzických nebo elektronických objektech

10. Jaké jsou funkce knihovny?

  • shromažďují, uspořádávají, ochraňují a zpřístupňují informace v dokumentech ze svého vlastního fondu
  • zpřístupňují dokumenty formou výpůjček prezenčních nebo absenčních
  • zprostředkovávají dokumenty z fondů jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby(MMVS)
  • zprostředkovávají přístup k Internetu
  • mají i kulturní a společenskou funkci - pořádají nejrůznější akce

11. Jakým způsobem přispívají knihovny k rozvoji demokracie?

Poskytují knihovnické a informační služby obyvatelům za rovných podmínek. Zajišťují občanům rovný přístup ke kulturním hodnotám, informacím a ke vzdělání. Tyto služby jsou poskytovány bez rozdílu všem, nezávisle na původu, náboženství, … Aplikuje se tu zákon o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů. Zákon č. 257/2001 sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).

12. Co umožňuje, aby měly knihovny výjimku z autorského zákona, týkající se bezplatného půjčování dokumentů ze svých fondů?

Autorský zákon 121/2000 sb.:

§37 – Knihovní licence

(1) Do autorského práva nezasahuje knihovna, archiv, muzeum galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení

a) zhotoví-li rozmnoženinu díla, které neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby.

(2) Do autorského práva nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčí-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny a knihovny vysokých škol, NK ČR, MZK, STK, NLK, NPK Komenského, … Parlamentní knihovna ČR.

Knihovny mají výjimku týkající se půjčování knih vyplývající z Listiny základních práv a svobod ČR, že každý bez rozdílu má mít svobodný přístup k informacím.

13. Uveďte jaké znáte mechanismy, které mohou zajistit vyšší kvalitu (spolehlivost, nestrannost,...) zveřejňovaných informací.

- odborná kvalifikace autora, jež ho opravňuje k psaní na dané téma

- reputace vydavatele

- datum vydání

- přesnost, spolehlivost a bezchybnost

- šíře i hloubka pokrytí dané problematiky

- objektivita poskytovaných informací s minimem předpojatosti

- aktuálnost zveřejněných informací

14. Použijete-li přirovnání Internetu ke knihovně. Jaké najdete společné znaky a v čem je toto přirovnání neadekvátní?

Rozdíly: - organizace (web jako celek není organizován)

- Internetové vyhledávače většinou spoléhají na jednoduché fulltextové vyhledávání

- řízení vstupu dat – knihovny kontrolují, jak kvalitní informace přijímají do svého fondu

- web není cílen na konkrétní skupinu uživatelů

- krátký poločas rozpadu dokumentů na webu

15. V čem spočívá rozdíl mezi tzv. povrchovým/hlubokým nebo viditelným/neviditelným webem?

- hluboký (neviditelný) web je ten, který vyhledávače nedokáží indexovat

- hluboký web je asi 500x větší

- hluboký web nabízí mnohem kvalitnější informace, soustředěné v relativně v malém počtu sídel

- víc než polovina hlubokého webu je v předmětových databázích

- poměr hlubokého a povrchového webu se mění jen nevýrazně

- 95% hlubokého webu je přístupná bez poplatků

- běžně používané vyhledávače neindexují více než 16% povrchového webu.

16. Co znamená pojem hypertext?

  • hypertext je vazba mezi skupinou textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (tzv. linků)
  • odkazuje na jiné informace a umožňuje jejich snadné vyhledávání
  • nejznámějším takovým systémem je World Wide Web
  • myšlenka hypertextu vznikla v roce 1945, kdy Vannevar Bush v článku „As We May Think“ popsal zařízení Memex, umožňující ukládání informací a jejich vzájemné propojování

17. Jaké výhody a nevýhody přináší elektronické médium oproti klasickým analogovým?

Výhody digitální technologie: snadná manipulovatelnost, stlačitelnost, síťovatelnost, transformovatelnost, překlad z jednoho jazyka do druhého za pomoci speciálního software, možnost automatického vyhledávání, nepoměrně méně náročnější na sklady, možnost rychlého přenosu, snadná přenositelnost uložených dat.

Analogové záznamy jsou nepoměrně kvalitnější než digitální – avšak jsou snadno poškoditelná. Proto se používá digitalizace. Na analogová i digitální média však mohou společně negativně působit i další vlivy jako prach, vlhkost, …

18. Na jaké hlavní prvky (bloky, oddělení) můžeme dekomponovat knihovnu, podíváme-li se na ni jako na systém?

  • Studovny
  • Sklady
  • Databáze
  • Výpůjční oddělení
  • Informační oddělení
  • Linka zpracování, tj. akvizice, popis, adjustace
  • Management knihovny
  • Počítače - přístup do databází knihovny a připojení k Internetu

Každé oddělení má své správce, tj. knihovníky (např. správce skladu, správce studovny).

Schéma knihovny jako systému z přednášky Dr. Ing. Kadlece předmětu Knihovnické systémy a standardy naleznete zde[1]


1)knihovník 2)dokument 3)uživatel

19. Co znamená a z čeho se skládá v knihovně tzv. "linka zpracování"?

Je to systém tří oddělení (činností) v knihovně, kterými projde získaný dokument než je k dispozici uživatelům:

1. Akvizice - získání dokumentů (koupí, darem, výměnou, povinným výtiskem) a jejich evidence (zápis do přírůstkového seznamu).

2. Popis - jmenný (tj. popis dokumentu z hlediska toho, co je v ní napsané, jména autorů, korporací,...) a věcný (tj. podle oborů).

3. Adjustace - dokument se označí štítky, signaturou, zabalí se a následně pošle dál (do skladu, studovny či půjčovny).

20. K čemu slouží a jaké úkoly plní v knihovně akvizice?

  • Akvizice je činnost, která je zaměřená na zjišťování, výběr a získávání dokumentů do fondu dané knihovny.
  • Je důležité brát ohled na funkci knihovny, její zaměření a poslání, obsahovou strukturu jejího fondu a potřeby uživatelů.
  • Získání dokumentů je možné koupí, darem, výměnou a u vybraných knihoven také tzv. povinným výtiskem.

21. Jaké jsou hlavní zdroje získávání dokumentů do knihovny?

  • nákup
  • dar
  • výměna
  • (povinný výtisk) - pouze vybrané knihovny

22. Jaké základní seznamy musí knihovna vytvářet, k čemu slouží a jaké údaje se v nich uvádí?

1. Přírůstkový seznam - je základním seznamem každé knihovny. Zapisují se do něj všechny získané knihovní jednotky (mimo exemplářů periodik). Může být veden jednak v klasické (papírové) podobě či v elektronické.

Musí obsahovat: datum zapsání, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok jeho vydání, způsob nabytí.

2. Úbytkový seznam - je druhým důležitým seznamem v knihovně. Zapisují se do něj odepsané (vyřazené) knihovní jednotky (úbytky) dané knihovny.

Musí obsahovat: datum zapsání, úbytkové číslo, přírůstkové číslo, jméno autora, název dokumentu, místo a rok vydání, důvod odpisu.

23. Co je "signatura" a k čemu slouží?

Je to označení alfanumerickým znakem, podle kterého najdeme knihu na regále.

Mají pravidla vytváření, každá knihovna má jiný systém signatur.

24. Co je "přírůstkové číslo" a k čemu slouží?

  • je to evidenční číslo, pod kterým je zapsána do přírůstkového seznamu každá nová knihovní jednotka

25. Co je "sigla" a k čemu slouží?

  • sigla je lokační značka knihovny
  • užívá se k jednoznačné identifikaci knihovny např. v Souborném katalogu ČR
  • i když se stane, že knihovna změní název, sigla zůstává stále stejná
  • siglu tvoří kombinace tří abecedních a tří číselných znaků, např. JNG001
  • velká písmena na první a druhé pozici mají funkci geografického znaku (odvozeného z běžně užívaných zkratek bývalých okresních měst), velké písmeno na třetí pozici vyjadřuje typ knihovny:

A – ústřední knihovny

B – knihovny ústavu Akademie věd ČR

C – knihovny ostatních ústavů

D – vysokoškolské knihovny

E – knihovny státní správy, veřejných institucí, kulturních, zájmových a společenských institucí, lékařské knihovny zdravotnických zařízení a církevní knihovny

F – knihovny podniků, závodů, projektových organizací a firem

G – veřejné knihovny a školní knihovny

  • číselná část je identifikačním číslem té konkrétní knihovny. Skládá se z třímístného čísla od 001 do 999:

čísla od 001 do 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě čísla od 500 do 999 označují knihovny sídlící v ostatních místech okresu. Např.: JNG001 = Městská knihovna Jablonec nad Nisou (JN = okres Jablonec nad Nisou, G = veřejná knihovna, 001 = knihovna se sídlem v okresním městě)

  • siglu přiděluje Národní knihovna ČR, Oddělení souborných katalogů

26. Jakým způsobem je ve skladu knihovny zajištěno optimální využití prostoru?

Knihy se řadí dle rozměrů aby se ušetřilo místo v regálech. Knihy stejných, nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.

27. Co znamená termín "stavění fondu" a jaké druhy stavění fondu znáte?

Je to uspořádání fondu podle určitého systému, který umožňuje zpětné vyhledávání knihovních jednotek a jejich ochranu.

Formátově pořadové stavění – uspořádání dle formátu a přiděleného pořadového čísla. Vícesvazková díla a multiplikáty se řadí vedle sebe.

Formátově přírůstkové stavění – uspořádání dle formátu a přírůstkových čísel bez ohledu na vícesvazková díla a multiplikáty.

Přírůstkově formátové stavění – stavění podle přírůstkových čísel s ohledem na formát a multiplikáty a vícesvazková díla.

Systematicko-formátové stavění – uspořádání podle tříd systematické klasifikace, dále podle formátu a podle pořadových čísel.

28. Kde a proč se používá formátové stavění fondu?

Používá se ve skladech depozit z důvodu úspory místa. Knihy stejných nebo velmi podobných rozměrů se staví k sobě.

29. Kde a proč se používá oborové stavění fondu?

Oborové – věnované určitému předmětu, jako je lékařství, a opomíjí se všechny další předměty (například právo). Právo se uvádí jen pokud je v souvislosti s lékařstvím (práva pacientů).

Například u technické literatury (kde členění podle autorů není důležité, protože autorem je kolektiv) Zkrátka umožňuje uživatelům vyhledávat podle oboru jejich zájmu.

30. Co znamená termín "adjustace knihy" a jaké úkony zahrnuje?

Je to označení vlastnictví knihovní jednotky evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli.

Skládá se z fyzického ošetření knihy před vlastním uložením (obalení, polepení signaturou).

Adjustace také spočívá v prověření správnosti faktury a také zaevidování faktury do knihy faktur, která může být vedena ručně, nebo strojově, nebo obojím způsobem (obojí je nejvýhodnější). Na faktuře by měly být uvedeny veškeré důležité údaje: cena, datum podpis, vystavení, splatnost, datum dodání faktury, kdo fakturu vystavil, …

Po kontrole těchto údajů následuje označení vlastnictví dokumentu.

31. Jaké vlivy působí na degradaci dokumentů v knihovně?

- Nedodržení klimatických podmínek (vlhkost, teplota, světelné záření, …)

- Nevhodná manipulace a uložení

- Nedostatečná ochrana před biologickými činiteli (živočichové, plísně, …)

- Nedostatečná čistota

- Špatné ovzduší (různé oxidy, …)

32. Jaká opatření můžeme udělat, abychom zabránili degradaci případně úplnému zničení dokumentů v knihovně?

- Uložíme dokumenty ve vhodných podmínkách

- Údržbou: očistou, ambulantními opravami, různými konzervačními metodami

- Restaurátorským zásahem

- Šetrnou manipulací

- Prevencí katastrofických událostí

33. Jaký je smysl prezenční výpůjčky v knihovně?

Udržet knihy, které mají být po celou dobu k dispozici čtenářům v knihovně právě v prostorách knihovny pro studijní účely. Dále se takto půjčují knihy, které jsou moc cenné nebo drahé a tím se knihovníci snaží je ochránit.

34. Jaký je rozdíl mezi objednávkou dokumentu a jeho rezervací?

Objednávka – požadavek na vypůjčení knihovní jednotky, která je momentálně k dispozici, ale nachází se mimo volný výběr (je například ve skladu).


Rezervace – Záznam požadavku uživatele na dokument, který je momentálně vypůjčen

35. Jak se řeší při půjčování situace, kdy má o dokument zájem ve stejnou dobu víc uživatelů?

Kniha se půjčí podle toho, kdo si ji dříve zamluví, nebo rezervuje. Postupuje se chronologicky.

36. Jaké rozlišujeme typy výpůjček z hlediska délky výpůjční lhůty?

Krátkodobá, dlouhodobá, trvalá (depozit), meziknihovní.

37. Jak souvisí pojem "metadata" s pojmem "bibliografický popis"?

Metadata – strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Mají funkci popisnou, selekční a archivační.

Bibliografický popis – obsahuje soubor popisných údajů zaznamenávajících a identifikujících zpracovávaný dokument pomocí osmi oblastí údajů.

Oba tyto pojmy spolu souvisí tím, že nesou informace o primárních datech

38. Proč se vytváří (k čemu slouží) bibliografické záznamy?

Soubor údajů o zpracovaném dokumentu. Umožňuje identifikaci dokumentu tím, že představuje v něm uložené dílo, jeho vyjádření, jeho provedení, jeho fyzickou formu, dále umožňuje jeho vyhledání a přístup k němu.

39. Jaké problémy je nutné řešit při popisu zdrojů?

- Odkud vzít údaje pro popis

- Jaké vlastnosti zdrojů popisovat

- Jakých hodnot mohou nabývat

- V jakém jazyku budou vyjádřeny

- Jakým skriptem budou zapsány

- Jak formálně tvrzení zapsat

- V jakém formátu zapsat (struktura, kódování)

40. Základní rozdělení bibliografických údajů z hlediska způsobu jejich vytváření a pozdějšího použití. Uveďte základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami.

Bibliografický popis – účelem je umožnit rozlišit různé bibliografické zdroje od sebe navzájem (pomocí informací z dokumentu).


Selekční údaj – údaj, podle kterého lze bibliografický záznam vyhledat a identifikovat (je tvořen pomocí selekčních jazyků).

41. Co je podstatou selekčních údajů a jejich základní rozdělení.

Selekční údaje nám umožňují zařadit a popsat dokument podle jeho vlastností. Na základě takovýchto údajů pak mohou uživatelé a zaměstnanci knihovny takovéto dokumenty vyhledávat.


Selekční jazyky jmenné – (jmenné záhlaví), personální, korporativní, názvová, geografická jména, … Selekční jazyky věcné - předmětové (na bázi přirozeného jazyka); systematické (umělé jazyky)

42. Jaké prostředky používá bibliografický popis pro vyjádření vlastností popisovaných zdrojů?

Skupina entit 1: – produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo popsány v bibliografických záznamech. - Dílo – určitý intelektuální nebo umělecký výtvor (abstraktní entita) - Vyjádření – určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla (ve formě různých druhů záznamů) - Provedení – fyzická podoba vyjádření díla (všechny hmotné objekty se stejnou intelektuální formou). - Jednotka – jednotlivý exemplář provedení


Skupina entit 2: – entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, za fyzickou výrobu a správu entit. - Osoba – jednotlivec (ty které zemřely i ty, které žijí). - Korporace – organizace nebo skupina působící jako celek.


Skupina entit 3 – doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty int. nebo umělecké činnosti. - Pojem – abstraktní představa nebo myšlenka - Objekt – hmotný předmět - Akce – činnost nebo událost - Místo - lokace

43. Co se rozumí pod pojmem "korporace" ve smyslu původce díla při bibliografickém popisu?

Organizace nebo skupina osob, identifikovaná vlastním jménem, vystupující jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy, nevýdělečné instituce, …).

44. Uveďte, jaké druhy odpovědnosti za dílo rozlišují AACR2R a stručně je charakterizujte.

Individuální – jedna osoba (fiktivní, neznámá, nejistá, …)

Společná – spolupracují dvě nebo více osob nebo korporací, vykonávají stejný druh aktivity, mohou se podílet na různých částech, nebo podíl nemusí být odlišen.

Smíšená – různé korporace nebo osoby přispívají různými druhy aktivit (modifikace, ilustrace, …)

45. Z jakých dvou hledisek je nutné popisovat bibliografický zdroj a proč je nutné tyto dva aspekty rozlišovat?

Dvě hlediska: - Obsah (content) – intelektuální a umělecký obsah (nehmotný) - Nosič (carrier) – fyzické vlastnosti, formát (nehmotný)


Účelem je umožnit rozlišení různých bibliografických zdrojů od sebe navzájem. Je třeba vzít v úvahu všechny aspekty popisované jednotky (obsah, nosič, typ publikace, bibliografické souvislosti, …). Tato hlediska by měla být zohledněna ve všech oblastech popisu.

46. S jakými problémy se setkáváme při použití názvů a jmen k popisu zdrojů?

Názvy a přiřazená jména se mohou časem měnit, osoby mohou mít přiřazeno více druhů jmen, která se mohou vyskytovat v různých jazycích a znacích, názvy nemusí vůbec existovat, jména mohou být neznámá, jeden název může mít přiřazeno více osob nebo objektů, …

47. Jak se řeší problém nejednoznačnosti jména (víc osob má stejné jméno) např. při popisu původce díla?

Je nutné použít doplňky (kvalifikátory) pro rozlišení stejných jmen (např. data, místa, …).

48. Jak se řeší při bib. popisu situace, kdy je text v dokumentu zapsán v písmu, které nelze technicky pro popis použít (např. azbukou nebo řecky)?

Pro popis se použijí tzv. transliterační tabulky. Při převodu se nepřihlíží k fonetické hodnotě jednotlivých písem. Je možný zpětný převod do původní abecedy.

49. Jaké jsou hlavní prameny popisu, ze kterých se čerpá při vytváření bibliografického záznamu knihy?

Zdrojem popisné informace je obvykle jednotka, kterou popisujeme, případně různé příručky a další díla. Pro každou oblast popisu je předepsán hlavní pramen popisu. Pokud informaci nenajdeme v hlavním popisu a najdeme ji jinde, uvedeme ji v hranatých závorkách.

1. Název a údaje o odpovědnosti > Titulní stránka

2. Vydání > Titulní stránka, preliminária, tiráž

4. Nakladatelské údaje > Titulní stránka, preliminária, tiráž

5. Fyzický popis > Celá publikace

6. Edice > Celá publikace

7. Poznámky > Jakýkoliv zdroj

8. Standardní číslo > Jakýkoliv zdroj

50. Jaký je rozdíl mezi vylučovacím a přidružovacím odkazem?

Vylučovací odkaz: (viz) Odkaz alternativního znění jména autora nebo unifikovaného názvu, jež nebylo použito pro hlavní záhlaví na autoritní formu daného jména nebo názvu.Může se jednat o odkaz, který přivádí uživatele k heslu, jež nebylo použito, ale pod kterým by se mohla daná problematika také skrývat.

Přidružovací odkaz: (viz též) Upozorňuje uživatele jmenného katalogu pod jakým záhlavím mohou být nalezena díla téhož autora, má-li dvě bibliografické identity (např. pseudonym). V předmětovém katalogu upozorňuje uživatele na tématicky příbuzné dokumenty

51. Čím se zabývá identifikační (jmenný) popis?

Je to část bibliografického záznamu, která se zabývá tvorbou bibliografického popisu , jmenných selekčních údajů (záhlaví) a tím i souvisejících jmenných a názvových autorit

52. Čím se zabývá věcný popis?

Zabývá se pořádáním informací, při kterém jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pomocí pořádacích znaků věcných selekčních jazyků.

53. Základní rozdělení selekčních jazyků a jejich stručná charakteristika.

1) Podle typu zpřístupňovaných dokumentů na: Dokumentační – pořádání a ukládání dokumentografických informací (obsahová char. dokumentu). Faktografické – pořádání a ukládání faktografických informací


2) Podle charakteru zpřístupňovaných informací na: Identifikační – slouží pro popis formálních charakteristik v bibliog. popisu a jmenné katalogizaci Věcné – použití při zpracování věcných údajů s cílem umožnit vyhledávání dok. podle obsahu.


Dělí se dále na:

Předmětové selekční jazyky (na bázi přirozeného jazyka)

Systematické selekční jazyky (na bázi umělého jazyka)

Prekoordiované – lexikální jednotky jsou složené (MDT, předmět. hesla).

Postkoordinované – lex. jednotky vyjadřují jednoduché pojmy (tezaurus).

54. Co je základní myšlenkou studie FRBR (funkční požadavky na bibliografické záznamy)?

Jde o studii z roku 1997 vypracovanou z podnětu IFLA, která má za cíl:

"Poskytnout jasně definovaný, strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů těchto záznamů a doporučit základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami."


Studie používá metodiku konceptuálního modelování založenou na technice analýzy entit. Zabývá se třemi hlavními prvky:


Entity – klíčové objekty, které jsou předmětem zájmu uživatelů informací Vztahy mezi různými typy entit Atributy – důležité vlastnosti entit


Atributy a vztahy jsou mapovány do čtyř obec. uživatelských úloh (najít, identifikovat, vybrat, získat).

55. Jaký je rozdíl mezi dílem a jeho provedením?

Dílo je umělecký, vědecky, technický nebo řemeslný výtvor tvůrčí lidské činnosti (abstraktní podoba).


Provedení je fyzická podoba vyjádření díla. Představuje všechny hmotné objekty, které mají stejné vlastnosti pokud jde o intelektuální obsah a fyzickou formu.

56. Jaké znáte globální identifikátory, používané při popisu bibliografických zdrojů?

ISBN, ISSN, ISMN, ISRN, SICI, URI

  • ISBN = International Standard Book Number (wiki)
  • ISSN = International Standard Serial Number (wiki)
  • ISMN = International Standard Music Number (wiki)
  • ISRN = International Standard Technical Report Number (iso.org)
  • SICI = Serial Item and Contribution Identifiers (wiki) (JSTOR)
  • URI = Uniform resource identifier (wiki)

Podrobnosti v TDKIV.

57. Jak je zajištěno, že mezinárodní identifikátor (např. ISBN) je globálně jednoznačný - jedinečný?

Systém ISBN je řízen mezinárodní agenturou ISBN, které podléhají národní agentury ISBN. Ty přidělují novým publikacím ISBN z přidělených bloků čísel a provádějí evidenci těchto publikací. V ČR funguje národní agentura ISBN při NK ČR.


ISBN je mezinárodní standardní číslo knihy, alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. Vychází z mezinárodního standardu ISO 2108. Z této alfanumerické struktury lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky, rozdělenými pomlčkami a mezerami.


ISBN-10 – bylo dříve původní deseticiferné. ISBN-13 – nyní, má o jednu skupinu na začátku navíc a má nyní identickou strukturu jako čárový kód. Takže je takto ISBN na knihách i uvedeno.


Složení ISBN-13: Na začátku nově přidaný prefix: konstanta 978 nebo 979, který označuje prefix čárového kódu. Druhou částí je identifikátor skupiny, který popisuje zemi a zeměpisný region. Třetí částí je identifikace vydavatele knihy pomocí kódu který je jednoznačný. Čtvrtá část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele (max. 6 číslic) Poslední číslo je kontrolní cifra, která zajišťuje, aby při překlepu nebyla nalezena jiná kniha.

58. Co znamená tzv. perzistence identifikátoru?

Identifikátor musí být trvale platný a funkční - nezávislost na lokaci (přesuneme-li objekt na jiné místo webu, identifikátor objektu by měl zůstat nezměněn) a směrovatelnost (zadáme-li identifikátor do webového prohlížeče, infrastruktura webu by nás měla automaticky nasměrovat na příslušný objekt, ať se nachází v rámci globální sítě kdekoliv.

59. Jaké moduly integrovaných knihovnických informačních systémů znáte a jaké funkce plní?

Dělí se do modulů podle funkcí:

- Katalog – data o dokumentech (OPAC, bibliografický popis, jednotky)

- Výpůjční modul – data o uživatelích, výpůjčkách a peň. trans. (výpůjčky, MVS, správa studoven)

- Akvizice – data o dodavatelích objednávkách, fakturách, rozpočtech (evidence, správa seriálů, výměna publikací).

- Správa systému – data o účtech, o nastavení systému, …

Zpravidla obsahuje i nástroje pro zapojení do sítě knihoven a r komunikaci s externími zdroji.

60. Co obnáší proces automatizace v knihovnách?

Jde o proces, při němž se vytváří struktury a formy záznamu dokumentu pomocí počítačových technologií a to podle typu zpracovaného dokumentu, účelu využití takového záznamu, úrovně podle typu popisné jednotky a použitého nosiče záznamu. Výsledkem takovéhoto zpracování jsou elektronické katalogy, bibliografické databáze, … V počátcích automatizace též tištěné katalogy, bibliografie a tištěné katalogizační lístky.

Automatické zpracování informací – proces zpracování informací pomocí informačních technologií. Zahrnující sběr, ukládání, třídění, propojování, editování,vyhledávání, zobrazování informací, …

61. Jaké integrované knihovnické systémy znáte?

Lanius, Clavius, Aleph, Koniáš, Daimon, Verbis, KP_Sys, KP-Win, Voyager, Advanced rapid library

62. Jaké znáte formy knihovních katalogů? (podle používané technologie)

Svazkový – tištěná kniha, uzavřený, nebo za určité období

Lístkový – kartónové lístky (75x125 mm) – mezinárodní, 105x 150 – standardizovaný

Elektronický – počítačová databáze, součást integrovaného knihovnického systému

Online – OPAC (na síti)

63. Uveďte druhy knihovních katalogů podle způsobu jejich uspořádání.

  • Katalog jmenný - záznamy jsou uspořádány podle příjmení autora, korporace, prvního slova z názvu (není-li autor)
  • Katalog věcný - systematický - záznamy uspořádány podle oborů, znaků MDT / předmětový - uspořádání podle předmětových hesel
  • Katalog názvový - záznamy seřazeny podle názvů dokumentů
  • Katalog slovníkový (křížový) - řazení podle klíčových slov
  • Katalog místní - záznamy uspořádány podle signatur

64. Uveďte druhy knihovních katalogů podle rozsahu fondů, které popisují.

  • Generální katalog - obsahuje záznamy fondu celé knihovny
  • Speciální katalog - obsahuje záznamy pouze části fondu dané knihovny, např. pouze AV dokumenty
  • Souborný katalog - obsahuje záznamy z fondů více knihoven (např. Souborný katalog ČR je příkladem elektronického souborného katalogu)
  • Virtuální katalog - umožňuje prohledání katalogů online a slučování jejich výsledků

65. Co je hlavním znakem katalogu narozdíl třeba od bibliografie?

  • Katalog obsahuje záznamy o dokumentech, které daná knihovna vlastní. Na katalogizačním záznamu by neměly chybět lokační údaje (signatura).
  • Bibliografie informuje o existenci dokumentů, není vázaná na konkrétní instituci. Bibliografický záznam proto lokační údaje neobsahuje a také obvykle bývá rozsáhlejší než katalogizační.

66. Uveďte hlavní funkce knihovního katalogu.

  • bibliografická (indikativní) - informuje o existenci primárních dokumentů
  • rešeršní (selekční) - vyhledávání záznamů dokumentů
  • lokační - umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou a jsou-li dostupné a jak
  • evidenční - eviduje dokumenty (tj. majetek) knihovny
  • kolokační - zajištění toho, aby se záznamy, které spolu nějakým zpúsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe (např. díla jednoho autora)
  • identifikační (popisná) - umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná a odlišit ho od ostatních
  • propagační - nabízí obsah sbírek knihovny

67. Vysvětlete termín "kolokační funkce" katalogu.

  • kolokační funkce katalogu zajišťuje, aby se dokumenty, které spolu nějakým způsobem souvisejí, vyskytovaly blízko sebe, např. díla jednoho autora, různá vydání stejného díla

68. Co znamená termín "navigace" v katalogu?

Znamená to NAVIGOVAT UŽIVATELE KATALOGU (prostřednictvím logického uspořádání bibliografických informací a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, manifestacemi a jednotkami).

69. Co znamená termín OPAC?

  • OPAC = Online public access catalog
  • veřejně dostupný elektronický katalog dokumentů nacházejících se v knihovně
  • vyhledávání v OPACu jednoduché nebo pokročilé
  • možnost listování v rejstřících
  • řada knihoven přidává do svého OPACu náhledy obálek dokumentů či nabízí uživatelům možnost přidávat recenze dokumentů
  • standartně bývá součástí přístup do čtenářského konta, možnost rezervace nebo prolongace dokumentu

70. Jaké jiné další funkce poskytuje OPAC katalog oproti klasickým např. lístkovým katalogům?

  • složitější vyhledávání záznamů na základě kombinování dotazů
  • prohlížení rejstříků v rámci vyhledávání (rejstřík autorů, klíčových slov)
  • možnost volby vyhledávání v celém fondu knihovny nebo pouze ve vybrané části
  • možnost zjištění, zda je nebo není dokument momentálně vypůjčený (popř. datum, kdy by měl být čtenářem vrácen)
  • možnost rezervace nebo prodloužení (prolongace) dokumentu
  • možnost bezprostřední aktualizace záznamu knihovníkem (přidání či oprava údajů) prostřednictvím příslušného knihovního programu
  • možnost vkládání náhledů obálek, přidávání recenzí
  • propojení s jinými databázemi či službami
  • možnost zobrazení vybraného záznamu v různých formátech (katalogizační záznam, citace, záznam ve formátu MARC21, UNIMARC či ISBD
  • možnost tisku vyfiltrovaného záznamu
  • přístup do čtenářského konta
  • knihovny mohou využít objednávky MVS přes online katalog

71. Jaké výhody přinesly elektronické katalogy oproti klasickým papírovým?

  • přístup ke katalogu neomezenému počtu uživatelů ve stejný čas
  • přístup 24 hodin denně
  • nemusím být v knihovně
  • možnost vyhledávat dokument podle nejrůznějších kritérií (autor, název, jazyk dokumentu, roku vydání, nakladatele, klíčových slov)
  • možnost sdílení záznamů
  • rychlejší a pohodlnější vyhledávání

72. Jak se nazývá proces převodu lístkového katalogu do elektronické podoby?

Retrospektivní konverze.

73. Co představuje termín "bibliomining"?

Bibliomining souvisí s pojmem data mining = těžba dat. Ve spojení s biblio znamená těžba informací z knihovny a jejích katalogů, tzv. čtení mezi řádky (návštěvnost, obliba knížek, přelidněnost v závislosti na otevírací době, denní hodině…)

74. Co vyjadřuje označení "Library 2.0"?

Tento pojem souvisí s pojmem Web 2.0. Library 2.0 je podle mnohých názorů spojením klasické knihovny a technologií Web 2.0 + Business 2.0 = Library 2.0

Charakteristika: Zapojení uživatele do vytváření a implementace služeb knihovny pomocí tech. W2.

Library 2.0 není uzavřený koncept což knihovnu vede k potřebě k neustále reakci na potřeby uživatelů (vylepšování stávajících služeb právě za pomoci uživatelů). Hlavní myšlenka tedy je vytvoření takové knihovny, která by byla adekvátní potřebám uživatelů a dokázala by se jim nejen jednorázově přizpůsobit, ale hlavně neustále reagovat na změny jejich potřeb a přání. Taková knihovna by ve svých službách, které nabízí, používala technologie W2. Přístup do knihoven pomocí webového OPACu je dnes již zavedeným standardem. Ovšem kdyby se tato služba propojila s RSS kanály a s možností uživatelů hodnotit a přidávat své názory na jednotlivé tituly, knihovní služby by pak nabraly úplně jiné podoby.

75. Uveďte příklad "de iure" standardu a "de facto" standardu a jaký je mezi nimi rozdíl.

De uire standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená nějakou organizací, nejlépe standardizační (např. ISBN).

De facto standardy vychází z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).

76. Uveďte důvody používání standardů.

  • Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.
  • Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.

77. Jmenujte nejdůležitější světové a české standardizační organizace.

ISO

  • Mezinárodní organizace pro normalizaci
  • International Organization for Standardization
  • založeno 1947, sídlo v Ženevě
  • světová federace národních normalizačních organizací
  • členem ISO je Český normalizační institut
  • zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky


ANSI

  • The American National Standards Institute
  • založeno 1919, současný název od roku 1969, sídlo ve Washingtonu
  • americká standardizační organizace
  • vytváří průmyslové standardy v USA
  • je členem ISO


NISO

  • National Information Standards Organization
  • americká standardizační organizace
  • založeno 1939, současný název od roku 1984
  • vyvíjí standardy týkající se informačních technologií (v oblasti knihovnictví jsou to např. ISSN, Z39.50, Dublin Core, ...)


CEN

  • European Committee for Standardization
  • Evropský výbor pro normalizaci
  • produkuje European Standards - EN
  • má 30 národních členů, členy CEN jsou národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí
  • za ČR je členem Český normalizační institut (ČNI)


ÚNMZ

  • Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
  • spravuje české národní standardy
  • je zodpovědný za tvorbu českých technických norem
  • založen roku 1922, současný název od roku 2008, dříve název ČSNI či Český normalizační institut


W3C

  • World Wide Web Consortium
  • mezinárodní konsorcium
  • založeno roku 1994
  • vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web (např. HTML - Hypertext Markup Language, CSS - Cascading Style Sheets)
  • konsorciu předsedá jeho zakladatel Tim Berners-Lee


IETF

  • The Internet Engineering Task Force
  • zabývá se problematikou Internetu
  • publikuje Internet Drafts a RFC (Requests for Comments)


ALA

  • The American Library Association
  • spravuje a vydává AACR


JSC

  • Joint Steering Committee for Revision of AACR
  • z pověření ALA vyvíjí a udržuje AACR


MARBI

  • Machine Readable Bibliographic Information Committee
  • z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC


IFLA

  • International Federation of Library Associations and Institutions
  • Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí
  • světové nevládní knihovnické společenství, které ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě
  • založena v roce 1922 ve skotském Edinburghu
  • vedení IFLA sídlí v Haagu v Královské knihovně (Nizozemsko)
  • spravuje UNIMARC
  • IFLA doporučení: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Record, Funkční požadavky na bibliografický záznam)


NK ČR

  • Národní knihovna České republiky
  • určuje knihovní standardy v ČR
  • překládá mezinárodní standardy

78. Jmenujte jednu mezinárodní a jednu americkou organizaci sdružující knihovny.

americká organizace: ALA - The American Library Associations

mezinárodní organizace: IFLA - Internation Federation of Library Associations and Institutions

79. Která organizace má v ČR na starosti standardizaci v knihovnictví?

Národní knihovna ČR

  • určuje knihovnické standardy v ČR
  • překládá mezinárodní standardy a vydává je

80. Která organizace vyvíjí MARC formáty?

MARBI

  • Machine Readable Bibliographic Information Committee
  • z pověření ALA vyvíjí a udržuje MARC

81. Jaké jsou výhody jazyka XML při strukturování dat?

  • textový formát, nezávislý na prostředí
  • odděluje popis struktury od prezentace
  • DTD (Document Type Definition) je možné sdílet v rámci skupin uživatelů
  • standard je otevřený - bez licencí
  • a je podporovaný komerčními i volnými aplikacemi

82. Jaké jsou výhody a nevýhody standardizace?

Výhody:

  • Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, tudíž problém není nutné řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.
  • Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.

Nevýhody:

  • Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy dané standardem, standardizací není možné postihnout všechny možné případy.
  • Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování: Někdo je musí hradit (firmy, státy, sdružení). Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky. Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.

83. Co znamená termín "blog"?

  • blog je webová aplikace na jedné webové stránce obsahující příspěvky uživatelů (tzv. blogerů)
  • jsou to internetové deníky obsahující články a reakce na ně
  • umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv
  • příspěvky bývají nejčastěji řazeny chronologicky, nejnovější nahoře
  • možnost přidávání komentářů k jednotlivým příspěvkům
  • výhodou je jednoduchá tvorba a užívání
  • blogy jsou jednou z technologií Web 2.0

84. V čem spočívá princip "wiki"?

  • Wiki je technologie umožňující vytvářet dokumenty pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče.
  • Výhodou je snadné vytváření a aktualizace wiki stránek.
  • Většina systémů wiki je otevřena veřejnosti, uživatelé mohou libovolně vkládat či upravovat texty.
  • Název wiki pochází z havajštiny (rychlý).
  • Příkladem je Wikipedia.

85. Co znamená termín "social bookmarking"?

  • Social bookmarking je jednou z technologií Webu 2.0.
  • Jedná se o vzájemné sdílení zajímavých odkazů (např. článků, videí, webových stránek atd.) v prostředí Internetu.
  • Uživatel Internetu najde velmi zajímavý článek či webovou stránku a podělí se o ni s ostatními lidmi na Internetu. K tomuto účelu slouží specializované servery, u nás například linkuj.cz nebo jagg.cz. Tyto servery umožní daný článek zalinkovat a tím jej nasdílet s ostatními uživateli.
  • Zajímavé odkazy se nemusí jen linkovat, ale uživatel může tyto servery jen navštěvovat a sledovat, co se nového (podle ostatních uživatelů zajímavého) na Internetu objevilo.

86. Co znamená termín "tagging"?

  • tagging = tagování
  • Tagging označuje přiřazování klíčových slov k souborům na webu přímo uživatelem.
  • Jedná se o technologii Web 2.0.
  • Tagy slouží k označování internetového obsahu a jsou důležitou složkou spoluvytváření obsahu Internetu. Jedná se o jednoduchá slova, kterými mohou uživatelé popisovat různý webový obsah.
  • Jedním z užitečných navigačních prvků, které vytváří samotní uživatelé, je tzv. Tag cloud. Jde o seznam odkazů umístěných na jedné stránce, přičemž každý z nich může být zobrazen jinou velikostí fontu. Velikost fontu u jednotlivých odkazů je ovlivněna popularitou jednotlivých odkazů. Tím se rozumí jak často (tedy kolik uživatelů) na daný odkaz klikne. Čím je odkaz populárnější tím větším fontem se zobrazuje a naopak.
  • V praxi si Tag cloud můžete prohlédnout na torrentz.com nebo del.icio.us.
  • Podrobný článek o taggování naleznete zde [[2]].

87. Co znamená a jaký je princip RSS?

  • RSS (Really Simple Syndication) je nástroj, který slouží ke snadnému stahování informací o novinkách a změnách na uživatelem vybraném webu ve formátu XML.
  • K použití informací z RSS zdrojů slouží specializované programy, tzv. RSS čtečky.
  • Díky RSS nemusí uživatel navštěvovat své oblíbené servery, zda na nich není nějaký nový článek, ale stačí mít zapnutou RSS čtečku, která servery navštíví za uživatele a ihned ho upozorní na veškeré změny.

88. Co je to "podcast"?

  • Podcasting je metoda šíření informací, kterou v roce 2004 vymyslel Adam Curry.
  • Jedná se v podstatě o způsob, jak si automaticky stahovat internetové zvukové záznamy do svého počítače či přenosného kapesního přehrávače jako je iPod.
  • Hlavní přínosem je, že si uživatel nemusí kontrolovat, kdy se bude vysílat jeho oblíbený pořad. Specializovaný program (např. Juice) stáhne vybraný pořad přímo do počítače a uživatel si jej může kdykoliv zpětně přehrát či si jej stáhnout.
  • Podcast může být nejen pořad, ale i jakýkoliv příspěvek převedený do digitálního zvukového formátu.
  • Název podcasting vznikl spojením slov iPod a broadcasting (vysílání).

89. Co je "instant messaging"?

  • Instant messaging je internetová služba, která pomocí specializovaných programů umožňuje komunikaci v reálném čase s jinými lidmi na síti.
  • Pomocí Instant messaging komunikátorů je možné posílat textové zprávy, soubory různých typů (textové, zvukové, video), komunikovat hlasově prostřednictvím mikrofonu nebo audiovizuálně pomocí webkamery, vytvářet seznamy svých známých (možnost poznat, kdo z nich je právě online).

90. Jak mohou technologie Web 2.0 přispět k rozvoji knihoven a jejich služeb?

  • SOPAC = social OPAC – nová verze katalogů umožňující propojení se sociálními sítěmi a tak větší propojení s uživateli (hodnocení, komentáře, tagging,...)
  • aplikace dalších technologií do katalogu: pokročilé formy vyhledávání, našeptáváče, fazetové vyhledávání, dotazy v přirozeném jazyce, RSS, obsahy a obálky knih, propojování na e-zdroje
  • blogy: mohou doplňovat webovou prezentaci knihovny, umožňují komunikaci s uživateli, informují o novinkách a dění v knihovně, poskytují různé návody či tipy spojené s knihovnou, vyhledáváním, využíváním zdrojů apod.
  • technologie webu 2.0 umožňují reagovat na změny a měnící se potřeby uživatelů, rozvoj umožňují otevřenost, snadnost použití, inovační přístup, participaci uživatelů

91. Co si představíte pod termínem "katalogizační pravidla" nebo "katalogizační instrukce"?

Katalogizační pravidla jsou určena pro tvorbu katalogů a jiných soupisů v univerzálních knihovnách všech velikostí.

Je to souhrn metodických pokynů, který umožňuje jednoznačně řešit problémy katalogizace. Tedy co a jak zapisovat.

92. Jmenujte v současnosti používaná katalogizační pravidla v ČR.

  • AACR2 (Anglo-americká katalogizační pravidla, 2. revidované vydání)
  • ISBD (Mezinárodní standardní bibliografický popis)

93. Jaký je v hlavních bodech postup při popisu zdrojů podle AACR2R?

  1. popsat fyzický předmět
  2. zvolit hlavní a vedlejší záhlaví
  3. stanovit správnou formu jmen v záhlavích
  4. provést odkazy na odlišné formy jmen

94. Čím se zabývá prvních 12 kapitol AACR2R?

Všeobecnými pravidly popisu u jednotlivých typů dokumentů:

  1. Všeobecná pravidla popisu
  2. Knihy, brožury a jednolistové tisky
  3. Kartografické dokumenty
  4. Rukopisy (včetně rukopisných sbírek)
  5. Hudebniny
  6. Zvukové dokumenty
  7. Filmy a videozáznamy
  8. Grafické dokumenty
  9. Elektronické zdroje
  10. Trojrozměrné dokumenty
  11. Mikrodokumenty
  12. Seriály

95. Jakými hlavními typy identifikačních selekčních údajů (záhlaví) se zabývají AACR2?

  • Popis pod individuálním autorem
individuální autor je osoba s hlavní odpovědností za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu díla
  • Popis pod korporací
korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek
  • Popis pod názvem, příp. unifikovaným názvem
unifikovaný název je název, jímž je dílo identifikováno pro katalogizační účely,
nebo název použitý k rozlišení záhlaví pro jedno dílo od záhlaví pro dílo odlišné
nebo konvenční skupinový název použitý pro uspořádání publikací (jednoho autora,...) obsahujících řadu prací nebo výtahy atd. z několika prací (např. sebraná díla,...)

96. Uveďte příklady hlavních pramenů popisu pro knihu podle AACR2R.

  • Titulní stránka
  • Preliminária = titulní stránka, rub titulního listu, všechny stránky přecházející titulní stránce a obal
  • Tiráž
  • Celá popisná jednotka
  • Jakýkoli pramen

97. Čím se liší tzv. unifikovaný název od hlavního názvu bibliografického zdroje (třeba knihy)?

Unifikovaný název slouží k identifikaci jednotky pro katalogizační účely, název bibliografického zdroje může být stejný u více zdrojů, unifikovaný název slouží k upřesnění, o který zdroj se jedná (do kulatých závorek připojí např. název vydávající korporace nebo jiné rozlišující údaje).

98. Uveďte jaké znáte oblasti popisných údajů (je jich 8), které jsou specifikovány v ISBD.

  • Oblast údajů o názvu a odpovědnosti: hlavní název, obecné označení druhu dokumentu, souběžný název, ostatní informace o názvu, údaje o odpovědnosti.
  • Oblast údajů o vydání: údaj o vydání, souběžný údaj o vydání, údaje o odpovědnosti vztažené k vydání, další údaje o vydání, …
  • Oblast specifických údajů o materiálu nebo typu publikace
  • Oblast údajů o publikaci, distribuci atd.: místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby.
  • Oblast údajů fyzického popisu: specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál.
  • Oblast údajů o edici: hlavní název edice, souběžný název edice, další údaje o názvu edice, údaje o odpovědnosti vztažené k edici, ISSN edice, číslování v rámci edice.
  • Oblast poznámek
  • Oblast standardních čísel a údajů o dostupnosti: standardní číslo, klíčový název, údaje o dostupnosti nebo ceně.

99. Jaké hlavní údaje se uvádí v oblasti údajů o publikaci podle ISBD (nebo i AACR2)?

ISBD: místo publikace, distribuce atd., název nakladatele, distributora, funkce distributora, datum publikace, distribuce atd., místo výroby, název výrobce a datum výroby

AACR2: místo a datum vydání, distribuce, jméno nakladatele, distributora

100. Jaké popisné údaje se podle vás uvádí v oblasti údajů fyzického popisu podle ISBD nebo AACR2?

ISBD: specifické označení materiálu a rozsahu, ostatní fyzické detaily, rozměry, doprovodný materiál

AACR2: rozsah fyzické jednotky (pro knihy stránkování), další fyzické údaje (ilustrace …), rozměr, doprovodný materiál

101. K čemu slouží tzv. "interpunkce" v bibliografickém záznamu a čím je určena?

Interpunkce má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.

Využívají se tato interpunkční znaménka: dvojtečky, středníky, lomítka, pomlčky, čárky a tečky.

102. Je nějak určeno pořadí popisných údajů v bibliografickém záznamu podle ISBD a proč?

Ano, pořadí je přesně určeno, společně s interpunkcí má zajistit směnitelnost záznamů mezi různými zdroji a usnadnit interpretaci bibliografických záznamů, pokud interpret nerozumí jazyku popisu.

103. Co znamená, když řekneme o bibliografickém záznamu, že je v určitém "formátu"? Jinak řečeno co znamená "formát bibliografického záznamu"?

Formát určuje strukturu zápisu bibliografického záznamu, určuje tedy kam dané informace zapisovat. Nezabývá se prezentací (vzhledem) textu.

104. Jaké znáte formáty (standardy) pro komunikaci bibliografických záznamů?

MARC21, UNIMARC, MARCXML, Dublin Core, MODS, XOBIS

105. Srovnejte komunikační formáty MARC s formáty založenými na XML. Výhody/nevýhody.

Formáty založené na XML umožňují navázání na nové technologie, nicméně stále vycházejí z osvědčených metod a postupů – z MARCu.

Vyjádření dat ve formátu MARC pomocí XML je nejjednodušší způsob, jak s nimi pracovat. Hlavními výhodami práce s XML je velké množství SW aplikací a možnost použití XSLT stylesheets pro převod do jiných formátů.

106. Porovnejte formáty MARC a Dublin Core, jaké jsou zásadní rozdíly, výhody, nevýhody?

Dublin Core umožňuje vyhledávání elektronických zdrojů, jeho výhody jsou: jednoduchost, sémantická interoperabilita, mezinárodní podpora, rozšiřitelnost a modifikovatelnost.

107. Co je definováno ve formátech MARC?

UNIMARC – má jen formát pro bibliografická data


MARC21 formáty jsou definovány pro pět typů dat:

- Format for Biblographic Data – bibliografická data

- Format for Holdings Data – to, co knihovna vlastní

- Format for Autority Data – záhlaví – autor a údaje o něm

- Format for Classification Data – klasifikační data

- Format for Community Information – záznamy o knihovnách

108. Co je principem standardu MARC? Jak se člení a označují data záznamu?

- MARC = MAchine Readable Cataloguing - Standard pro reprezentaci a komunikaci (výměnu) bibliografických a souvisejících informací ve strojem čitelné podobě


Záznam se dělí na tři úrovně: - Struktura záznamu – je dána standardy ANSI Z39.2 a ISO 2709 - Označení obsahu – kódy a konvence, které dále identifikují a dále charakterizují obsah záznamu - Obsah většiny datových elementů je určen mimo standardy MARC, jako jsou AACR, LCSH, …


Princip: - Data se člení do polí a podpolí označených pomocí tagů - Pole mohou mít pevnou nebo proměnlivou délku - Pole s pevnou délkou obsahují kódované údaje - Poli mohou předcházet dva identifikátory, které zpřesňují význam obsahu


Hodnoty tagů a jednotlivých polí, podpolí, určuje konkrétní verze formátu MARC, většinou národní.
Wikipedia

109. V čem se obecně liší různé verze formátu MARC, např. MARC21 a UNIMARC?

  • V MARC21 je interpunkce součástí dat, v UNIMARC se generuje až při zobrazení (srov. pole 245 resp. 200),
  • UNIMARC má tzv. vyšší granularitu údajů - je podrobněji strukturovaný (srov. pole 100 resp. 700).

http://kisk.phil.muni.cz/vikba10/marc.htm

110. Stručně charakterizujte bibliografický standard MODS.

  • MODS – Metadata Object Description Schema) – schéma pro popis objektu metadaty.
  • Tento formát byl vytvořen Library of Congress především pro použití v knihovnických appl..
  • Obsahuje vybrané prvky z MARC21, které jsou však jinak strukturované a uspořádané.
  • Záměrem je jednodušší formát než MARC21, ale stále dostatečně strukturovaný.

MODS: Uses and Features

111. Stručně charakterizujte formát Dublin Core.

- Standard pro netafatový popis digitálních objektů často vyjadřovaný prostřednictvím XML. - Název vychází z města Dublin v USA – konference na které byl vytvořen. - Záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů. - Standard obsahuje základní sadu 16ti prvků (název, tvůrce, předmět, popis, …) z nichž žádný není povinný - Původně byl vytvořen jako popis zdrojů na www sestavený přímo autorem. Pak ale zaujal instituce, které se zabývají formálním zpracováním zdrojů (knihovny, vládní agentury, …). - Struktura Dublin Core se v současnosti používá ve 20 zemích a nové stále přibývají.
Wikipedia

112. K čemu se používá protokol Z39.50?

- Protokol založený na architektuře server – klient, který je určený pro vyhledávání a získávání informací ze vzdálených databází (je určený pro heterogenní prostředí – různé systémy). - Tento protokol definuje komunikační jazyk (Z-jazyk) a způsob kódování přenášených údajů. - Není závislý na platformě ani systému. - Použitý standard v knihovnictví.

Protokol umožňuje: Vyhledávání, update údajů, předávání a přebírání (upload a download),

Při komunikaci nastávají problémy s různými verzemi a různými profily (soubory funkcí, které jsou implementovány). Implementace protokolu - konkrétní realizace pro konkrétní systém (databázi) a platformu, která může zahrnovat jen určitou podmnožinu funkcí (např. jen vyhledávání, ne update)
Vývoj protokolu Z39.50