Uživatelské výzkumy

Z WikiKnihovna

Uživatelské výzkumy jsou metody, které zkoumají chování, motivaci a potřeby uživatelů s cílem získání podnětů ke zlepšení produktu nebo služby.

Základní dělení je na metody kvalitativní a kvantitativní matody.

Metody uživatelského výzkumu

Při rozhodování o tom, jakou metodu výzkumu bychom měli zvolit, je klíčový cíl výzkumu. Zjednodušeně se dá říci, že kvantitativní metody volime když jde o to, zodpovědět otázku "kolik?". Kvalitativní výzkum odpovídá na otázku "proč?".

V současnosti je běžné používat kombinaci obou přístupů. Toto bývá označováno jako smíšená metoda.

Kvantitativní metody

Kvantitativní výzkum se zabývá získáváním dat o četnosti výskytu něčeho, co již proběhlo, nebo probíhá nyní. Výjimečně sleduje budoucnost. [1]

Účelem je získat měřitelná číslená data pro motivy, mínění a postoje vedoucí k určitému chování. Je důležité získat dostatek dat abychom dosáhli statisticky významného vzorku a v zásadě se tedy snažíme o to, abychom pracovali s co největším množstvím uživatelů.

Příklady kvantitativních metod:

  • Webová analytika – je metoda spočívající v měření, sbírání, analýze a reportingu dat z internetu pro účely optimalizace užití webu. [2]
  • Dotazníky – jsou otázky nebo soubory otázek, které se snažíme položit co největšímu počtu zástupců cílové skupiny. Odpovědi můžeme sbírat online nebo offline.
  • A/B testovani – zjišťujeme konverzní úspěšnost dvou variant jednoho výstupu (newsletteru, letáku, webové stránky atp.) nebo konkrétního prvku (textu, tlačítka, obrázku atp.). Varianta A (často původní) je zobrazena jedné polovině uživatelů, varianta B druhé. Žádný z testujících uživatelů by neměl vidět obě varianty. Vzorek uživatelů musí být dostatečný, aby nedošlo ke zkreslení výsledků.

Kvalitativní metody

Kvalitativní výzkum hledá motivy, příčny, postoje apod. prostřednictvím práce s jednotlivci nebo malými skupinami.[1]

Příklady kvalitativních metod:

  • Rozhovory – neboli Kvalitativní rozhovory jsou spočívají v naslouchání vyprávění, kladení otázek a a získávání odpovědí od lidí, kteří jsou cílem výzkumu. Pro rozhovory jsou typické otevřené otázky např. Kdo, Proč nebo Jak.[3]
  • Focus groups – jsou skupinové diskuze se zástupci cílové skupiny. Cílem je s malou skupinou, která se vyznačuje sdílenými charekteristikami nebo společnými zájmy, procházet otázky pro získávání informací ke zvolenému tématu. V ideálním případě proniknout k postojům a přesvědčením dotazovaných. [4]
  • Persony – jsou smyšlené profily (s fotkou, jménem, demografickými údaji, charakterovými vlastnostmi atp.), které nám pomáhají lépe pochopit potřeby a chování typických uživatelů služby. Podklady pro jejich vytvoření lze získat zejména pozorováním a rozhovorem s reálnými uživateli. [5]
  • Prototypování – prototyp je hrubá vizualizace služby nebo produktu, která umožňuje vyzkoušení nápadu před jeho samotnou realizací. Prototypy se testují např. nezúčastěným pozorováním a následným rozhovorem s cílovými uživateli. Ti aktivnější z nich se dokonce mohou zapojit do návrhu prototypů.[6]
  • Třídění kartiček (Card sorting) – se používá pro vyhodnocování a úpravy [Informační architektura|Informační architektury]. Spočívá v tom, že účastnící testování dostanou sadu kartiček popsaných názvy témat a mají za úkol je intuitivně roztřídit do kategorií. V některých variantách jsou účastníkům výzkumu dány i kategorie, jindy je pomáhají sami pojmenovat.[7]

Další zdroje

Metod pro provádění uživatelských výzkumů existuje velké množství. Ideální je kombinovat více metod a aplikovat úpravy, které byly potvrzeny vícekrát. Přehled dalších metod naleznete například na 100metod.cz.

Použité zdroje

  1. 1,0 1,1 KOZEL Roman, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 151-181. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3527-6.
  2. Web Analytics Association. Digitalanalyticsassociation.com [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.digitalanalyticsassociation.org/
  3. Kvalitativní výzkum. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005, 49 - 55. ISBN 80-7367-040-2
  4. Focus Groups [online]. 2015 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.marketingresearch.org/focus-groups
  5. HAZDRA, Adam, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 92-96. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4711-8.
  6. HAZDRA, Adam, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 136-140. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4711-8.
  7. Card sorting. Usability.gov [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.usability.gov/how-to-and-tools/methods/card-sorting.html