Uživatelské výzkumy: Porovnání verzí
Z WikiKnihovna
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
Základní dělení je na metody kvalitativní a kvantitativní matody. | Základní dělení je na metody kvalitativní a kvantitativní matody. | ||
| − | |||
| − | |||
==Metody uživatelského výzkumu== | ==Metody uživatelského výzkumu== | ||
| − | Při rozhodování o tom jakou metodu výzkumu bychom měli zvolit, je klíčový cíl výzkumu. | + | Při rozhodování o tom, jakou metodu výzkumu bychom měli zvolit, je klíčový cíl výzkumu. |
| − | + | Zjednodušeně se dá říci, že kvantitativní metody volime když jde o to, zodpovědět otázku '''kolik?'''. | |
| + | Kvalitativní výzkum odpovídá na otázku '''proč?'''. | ||
V současnosti je běžné používat kombinaci obou přístupů. Toto bývá označováno jeko Smíšená metoda. | V současnosti je běžné používat kombinaci obou přístupů. Toto bývá označováno jeko Smíšená metoda. | ||
===Kvantitativní metody=== | ===Kvantitativní metody=== | ||
| − | Kvantitativní výzkum se zabývá získáváním dat o četnosti výskytu něčeho, co již proběhlo nebo probíhá nyní. Vyjímečně sleduje budoucnost. <ref name="KOZEL">KOZEL Roman, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 151-181. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3527-6.</ref> | + | Kvantitativní výzkum se zabývá získáváním dat o četnosti výskytu něčeho, co již proběhlo, nebo probíhá nyní. Vyjímečně sleduje budoucnost. <ref name="KOZEL">KOZEL Roman, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 151-181. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3527-6.</ref> |
Účelem je získat měřitelná číslená data pro motivy, mínění a postoje vedoucí k určitému chování. | Účelem je získat měřitelná číslená data pro motivy, mínění a postoje vedoucí k určitému chování. | ||
Je důležité získat dostatek dat abychom dosáhli statisticky významného vzorku a v zásadě se tedy snažíme o to, abychom pracovali s co největším množstvím dat. | Je důležité získat dostatek dat abychom dosáhli statisticky významného vzorku a v zásadě se tedy snažíme o to, abychom pracovali s co největším množstvím dat. | ||
| − | |||
| − | |||
Příklady kvantitativních metod: | Příklady kvantitativních metod: | ||
| − | * | + | * '''Webová analytika''' - je metoda spočívající v měření, sbírání, analýze a reportingu dat z internetu pro účely optimalizace užití webu. <ref>Web Analytics Association. Digitalanalyticsassociation.com [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.digitalanalyticsassociation.org/</ref> |
| − | * | + | * '''Dotazníky''' - jsou otázky nebo soubory otázek, které se snažíme položit co největšímu počtu zástupců cílové skupiny. Odpovědi můžeme sbírat online nebo offline. |
| − | *A/B testovani | + | * '''A/B testovani''' - zjišťování konverzní úspěšnosti dvou variant jednoho výstupu (newsletteru, letáku, webové stránky atp.) nebo konkrétního prvku (textu, tlačítka, obrázku atp.). Varianta A (často původní) je zobrazena jedné polovině uživatelů, varianta B druhé. Žádný z testujících uživatelů by neměl vidět obě varianty. Vzorek uživatelů musí být dostatečný, aby nedošlo ke zkreslení výsledků. |
===Kvalitativní metody=== | ===Kvalitativní metody=== | ||
| − | Kvalitativní výzkum hledá motivy, příčny, postoje apod. prostřednictvím práce s jednotlivci nebo malými skupinami<ref name="KOZEL"></ref> | + | Kvalitativní výzkum hledá motivy, příčny, postoje apod. prostřednictvím práce s jednotlivci nebo malými skupinami.<ref name="KOZEL"></ref> |
| + | |||
| + | Příklady kvalitativních metod: | ||
| + | * '''Persony''' – smyšlené profily (s fotkou, jménem, demografickými údaji, charakterovými vlastnostmi atp.), které pomáhají lépe pochopit potřeby a chování typických uživatelů služby. Podklady pro jejich vytvoření lze získat zejména [[Pozorování|pozorováním]] a [[Rozhovor|rozhovorem]] s reálnými uživateli. <ref name="Skvělé služby - persony">HAZDRA, Adam, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 92-96. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4711-8.</ref> | ||
| − | + | * '''Prototypování''' – hrubé vizualizace služby nebo produktu, která umožňuje vyzkoušení nápadu před jeho samotnou realizací. Prototypy se testují např. [[Nezúčastněné pozorování|nezúčastěným pozorováním]] a následným [[Rozhovor|rozhovorem]] na cílových uživatelích . Ti aktivnější se dokonce mohou zapojit do nábrhu prototypů.<ref name="Skvělé služby - prototypování">HAZDRA, Adam, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 136-140. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4711-8.</ref> | |
| − | + | * '''Třídění kartiček (Card sorting)''' – se používá pro vyhodnocování a úpravy [Informační architektura|Informační architektury]. Spočívá v tom, že účastnící třízení dostanou sadu kartiček popsaných názvy témat a mají za úkol je intuitivně roztřídit do kategorií. V některch variantách jsou účastníkům výzkumu dány i kategorie, jindy je pomáhají sami pojmenovat.<ref>Card sorting. Usability.gov [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.usability.gov/how-to-and-tools/methods/card-sorting.html</ref> | |
| − | |||
| − | *Třídění kartiček | ||
| − | |||
==Sběr primárních dat== | ==Sběr primárních dat== | ||
| − | Pro realizaci samotného výzkumu je | + | Pro realizaci samotného výzkumu je zásadní sběr primárních dat. To jsou data, která budeme využívat pro vyhodnocení výzkumu. |
| + | Primární data můžeme získat '''dotazováním''', '''[[Pozorování|pozorováním]]''' a nebo '''experimentem'''. | ||
Existuje velké množství metod pro provádění uživatelských výzkumů. Ideální je kombinovat více metod a aplikovat úpravy které byly potvrzený vícekrát. Další metody naleznete například na [http://100metod.cz 100metod.cz] | Existuje velké množství metod pro provádění uživatelských výzkumů. Ideální je kombinovat více metod a aplikovat úpravy které byly potvrzený vícekrát. Další metody naleznete například na [http://100metod.cz 100metod.cz] | ||
Verze z 14. 1. 2015, 23:50
Uživatelské výzkumy jsou metody, které zkoumají chování, motivaci a potřeby uživatelů s cílem získání podnětů ke zlepšení produktu nebo služby.
Základní dělení je na metody kvalitativní a kvantitativní matody.
Metody uživatelského výzkumu
Při rozhodování o tom, jakou metodu výzkumu bychom měli zvolit, je klíčový cíl výzkumu. Zjednodušeně se dá říci, že kvantitativní metody volime když jde o to, zodpovědět otázku kolik?. Kvalitativní výzkum odpovídá na otázku proč?.
V současnosti je běžné používat kombinaci obou přístupů. Toto bývá označováno jeko Smíšená metoda.
Kvantitativní metody
Kvantitativní výzkum se zabývá získáváním dat o četnosti výskytu něčeho, co již proběhlo, nebo probíhá nyní. Vyjímečně sleduje budoucnost. [1]
Účelem je získat měřitelná číslená data pro motivy, mínění a postoje vedoucí k určitému chování. Je důležité získat dostatek dat abychom dosáhli statisticky významného vzorku a v zásadě se tedy snažíme o to, abychom pracovali s co největším množstvím dat.
Příklady kvantitativních metod:
- Webová analytika - je metoda spočívající v měření, sbírání, analýze a reportingu dat z internetu pro účely optimalizace užití webu. [2]
- Dotazníky - jsou otázky nebo soubory otázek, které se snažíme položit co největšímu počtu zástupců cílové skupiny. Odpovědi můžeme sbírat online nebo offline.
- A/B testovani - zjišťování konverzní úspěšnosti dvou variant jednoho výstupu (newsletteru, letáku, webové stránky atp.) nebo konkrétního prvku (textu, tlačítka, obrázku atp.). Varianta A (často původní) je zobrazena jedné polovině uživatelů, varianta B druhé. Žádný z testujících uživatelů by neměl vidět obě varianty. Vzorek uživatelů musí být dostatečný, aby nedošlo ke zkreslení výsledků.
Kvalitativní metody
Kvalitativní výzkum hledá motivy, příčny, postoje apod. prostřednictvím práce s jednotlivci nebo malými skupinami.[1]
Příklady kvalitativních metod:
- Persony – smyšlené profily (s fotkou, jménem, demografickými údaji, charakterovými vlastnostmi atp.), které pomáhají lépe pochopit potřeby a chování typických uživatelů služby. Podklady pro jejich vytvoření lze získat zejména pozorováním a rozhovorem s reálnými uživateli. [3]
- Prototypování – hrubé vizualizace služby nebo produktu, která umožňuje vyzkoušení nápadu před jeho samotnou realizací. Prototypy se testují např. nezúčastěným pozorováním a následným rozhovorem na cílových uživatelích . Ti aktivnější se dokonce mohou zapojit do nábrhu prototypů.[4]
- Třídění kartiček (Card sorting) – se používá pro vyhodnocování a úpravy [Informační architektura|Informační architektury]. Spočívá v tom, že účastnící třízení dostanou sadu kartiček popsaných názvy témat a mají za úkol je intuitivně roztřídit do kategorií. V některch variantách jsou účastníkům výzkumu dány i kategorie, jindy je pomáhají sami pojmenovat.[5]
Sběr primárních dat
Pro realizaci samotného výzkumu je zásadní sběr primárních dat. To jsou data, která budeme využívat pro vyhodnocení výzkumu. Primární data můžeme získat dotazováním, pozorováním a nebo experimentem.
Existuje velké množství metod pro provádění uživatelských výzkumů. Ideální je kombinovat více metod a aplikovat úpravy které byly potvrzený vícekrát. Další metody naleznete například na 100metod.cz
Použité zdroje
- ↑ 1,0 1,1 KOZEL Roman, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 151-181. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3527-6.
- ↑ Web Analytics Association. Digitalanalyticsassociation.com [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.digitalanalyticsassociation.org/
- ↑ HAZDRA, Adam, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 92-96. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4711-8.
- ↑ HAZDRA, Adam, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 136-140. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4711-8.
- ↑ Card sorting. Usability.gov [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.usability.gov/how-to-and-tools/methods/card-sorting.html
