Uživatelské výzkumy: Porovnání verzí
m |
|||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
==Metody uživatelského výzkumu== | ==Metody uživatelského výzkumu== | ||
Při rozhodování o tom, jakou metodu výzkumu bychom měli zvolit, je klíčový cíl výzkumu. | Při rozhodování o tom, jakou metodu výzkumu bychom měli zvolit, je klíčový cíl výzkumu. | ||
− | Zjednodušeně se dá říci, že kvantitativní metody volime když jde o to, zodpovědět otázku '''kolik?'''. | + | Zjednodušeně se dá říci, že kvantitativní metody volime když jde o to, zodpovědět otázku '''"kolik?"'''. |
− | Kvalitativní výzkum odpovídá na otázku '''proč?'''. | + | Kvalitativní výzkum odpovídá na otázku '''"proč?"'''. |
− | V současnosti je běžné používat kombinaci obou přístupů. Toto bývá označováno | + | V současnosti je běžné používat kombinaci obou přístupů. Toto bývá označováno jako smíšená metoda. |
===Kvantitativní metody=== | ===Kvantitativní metody=== | ||
− | Kvantitativní výzkum se zabývá získáváním dat o četnosti výskytu něčeho, co již proběhlo, nebo probíhá nyní. | + | Kvantitativní výzkum se zabývá získáváním dat o četnosti výskytu něčeho, co již proběhlo, nebo probíhá nyní. Výjimečně sleduje budoucnost. <ref name="KOZEL">KOZEL Roman, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 151-181. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3527-6.</ref> |
Účelem je získat měřitelná číslená data pro motivy, mínění a postoje vedoucí k určitému chování. | Účelem je získat měřitelná číslená data pro motivy, mínění a postoje vedoucí k určitému chování. | ||
− | Je důležité získat dostatek dat abychom dosáhli statisticky významného vzorku a v zásadě se tedy snažíme o to, abychom pracovali s co největším množstvím | + | Je důležité získat dostatek dat abychom dosáhli statisticky významného vzorku a v zásadě se tedy snažíme o to, abychom pracovali s co největším množstvím uživatelů. |
Příklady kvantitativních metod: | Příklady kvantitativních metod: | ||
− | * '''Webová analytika''' | + | * '''Webová analytika''' – je metoda spočívající v měření, sbírání, analýze a reportingu dat z internetu pro účely optimalizace užití webu. <ref>Web Analytics Association. Digitalanalyticsassociation.com [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.digitalanalyticsassociation.org/</ref> |
− | * '''Dotazníky''' | + | * '''Dotazníky''' – jsou otázky nebo soubory otázek, které se snažíme položit co největšímu počtu zástupců cílové skupiny. Odpovědi můžeme sbírat online nebo offline. |
− | * '''A/B testovani''' | + | * '''A/B testovani''' – zjišťujeme konverzní úspěšnost dvou variant jednoho výstupu (newsletteru, letáku, webové stránky atp.) nebo konkrétního prvku (textu, tlačítka, obrázku atp.). Varianta A (často původní) je zobrazena jedné polovině uživatelů, varianta B druhé. Žádný z testujících uživatelů by neměl vidět obě varianty. Vzorek uživatelů musí být dostatečný, aby nedošlo ke zkreslení výsledků. |
===Kvalitativní metody=== | ===Kvalitativní metody=== | ||
Řádek 25: | Řádek 25: | ||
Příklady kvalitativních metod: | Příklady kvalitativních metod: | ||
− | * '''Persony''' – smyšlené profily (s fotkou, jménem, demografickými údaji, charakterovými vlastnostmi atp.), které pomáhají lépe pochopit potřeby a chování typických uživatelů služby. Podklady pro jejich vytvoření lze získat zejména [[Pozorování|pozorováním]] a [[Rozhovor|rozhovorem]] s reálnými uživateli. <ref name="Skvělé služby - persony">HAZDRA, Adam, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 92-96. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4711-8.</ref> | + | * '''Persony''' – jsou smyšlené profily (s fotkou, jménem, demografickými údaji, charakterovými vlastnostmi atp.), které nám pomáhají lépe pochopit potřeby a chování typických uživatelů služby. Podklady pro jejich vytvoření lze získat zejména [[Pozorování|pozorováním]] a [[Rozhovor|rozhovorem]] s reálnými uživateli. <ref name="Skvělé služby - persony">HAZDRA, Adam, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 92-96. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4711-8.</ref> |
− | * '''Prototypování''' – | + | * '''Prototypování''' – prototyp je hrubá vizualizace služby nebo produktu, která umožňuje vyzkoušení nápadu před jeho samotnou realizací. Prototypy se testují např. [[Nezúčastněné pozorování|nezúčastěným pozorováním]] a následným [[Rozhovor|rozhovorem]] s cílovými uživateli. Ti aktivnější z nich se dokonce mohou zapojit do návrhu prototypů.<ref name="Skvělé služby - prototypování">HAZDRA, Adam, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 136-140. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4711-8.</ref> |
− | * '''Třídění kartiček (Card sorting)''' – se používá pro vyhodnocování a úpravy [Informační architektura|Informační architektury]. Spočívá v tom, že účastnící | + | * '''Třídění kartiček (Card sorting)''' – se používá pro vyhodnocování a úpravy [Informační architektura|Informační architektury]. Spočívá v tom, že účastnící testování dostanou sadu kartiček popsaných názvy témat a mají za úkol je intuitivně roztřídit do kategorií. V některých variantách jsou účastníkům výzkumu dány i kategorie, jindy je pomáhají sami pojmenovat.<ref>Card sorting. Usability.gov [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.usability.gov/how-to-and-tools/methods/card-sorting.html</ref> |
− | == | + | ==Další zdroje== |
− | + | Metod pro provádění uživatelských výzkumů existuje velké množství. Ideální je kombinovat více metod a aplikovat úpravy, které byly potvrzeny vícekrát. | |
− | + | Přehled dalších metod naleznete například na [http://100metod.cz 100metod.cz]. | |
− | |||
− | |||
==Použité zdroje== | ==Použité zdroje== | ||
<references /> | <references /> |
Verze z 15. 1. 2015, 00:14
Uživatelské výzkumy jsou metody, které zkoumají chování, motivaci a potřeby uživatelů s cílem získání podnětů ke zlepšení produktu nebo služby.
Základní dělení je na metody kvalitativní a kvantitativní matody.
Metody uživatelského výzkumu
Při rozhodování o tom, jakou metodu výzkumu bychom měli zvolit, je klíčový cíl výzkumu. Zjednodušeně se dá říci, že kvantitativní metody volime když jde o to, zodpovědět otázku "kolik?". Kvalitativní výzkum odpovídá na otázku "proč?".
V současnosti je běžné používat kombinaci obou přístupů. Toto bývá označováno jako smíšená metoda.
Kvantitativní metody
Kvantitativní výzkum se zabývá získáváním dat o četnosti výskytu něčeho, co již proběhlo, nebo probíhá nyní. Výjimečně sleduje budoucnost. [1]
Účelem je získat měřitelná číslená data pro motivy, mínění a postoje vedoucí k určitému chování. Je důležité získat dostatek dat abychom dosáhli statisticky významného vzorku a v zásadě se tedy snažíme o to, abychom pracovali s co největším množstvím uživatelů.
Příklady kvantitativních metod:
- Webová analytika – je metoda spočívající v měření, sbírání, analýze a reportingu dat z internetu pro účely optimalizace užití webu. [2]
- Dotazníky – jsou otázky nebo soubory otázek, které se snažíme položit co největšímu počtu zástupců cílové skupiny. Odpovědi můžeme sbírat online nebo offline.
- A/B testovani – zjišťujeme konverzní úspěšnost dvou variant jednoho výstupu (newsletteru, letáku, webové stránky atp.) nebo konkrétního prvku (textu, tlačítka, obrázku atp.). Varianta A (často původní) je zobrazena jedné polovině uživatelů, varianta B druhé. Žádný z testujících uživatelů by neměl vidět obě varianty. Vzorek uživatelů musí být dostatečný, aby nedošlo ke zkreslení výsledků.
Kvalitativní metody
Kvalitativní výzkum hledá motivy, příčny, postoje apod. prostřednictvím práce s jednotlivci nebo malými skupinami.[1]
Příklady kvalitativních metod:
- Persony – jsou smyšlené profily (s fotkou, jménem, demografickými údaji, charakterovými vlastnostmi atp.), které nám pomáhají lépe pochopit potřeby a chování typických uživatelů služby. Podklady pro jejich vytvoření lze získat zejména pozorováním a rozhovorem s reálnými uživateli. [3]
- Prototypování – prototyp je hrubá vizualizace služby nebo produktu, která umožňuje vyzkoušení nápadu před jeho samotnou realizací. Prototypy se testují např. nezúčastěným pozorováním a následným rozhovorem s cílovými uživateli. Ti aktivnější z nich se dokonce mohou zapojit do návrhu prototypů.[4]
- Třídění kartiček (Card sorting) – se používá pro vyhodnocování a úpravy [Informační architektura|Informační architektury]. Spočívá v tom, že účastnící testování dostanou sadu kartiček popsaných názvy témat a mají za úkol je intuitivně roztřídit do kategorií. V některých variantách jsou účastníkům výzkumu dány i kategorie, jindy je pomáhají sami pojmenovat.[5]
Další zdroje
Metod pro provádění uživatelských výzkumů existuje velké množství. Ideální je kombinovat více metod a aplikovat úpravy, které byly potvrzeny vícekrát. Přehled dalších metod naleznete například na 100metod.cz.
Použité zdroje
- ↑ 1,0 1,1 KOZEL Roman, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 151-181. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3527-6.
- ↑ Web Analytics Association. Digitalanalyticsassociation.com [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.digitalanalyticsassociation.org/
- ↑ HAZDRA, Adam, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 92-96. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4711-8.
- ↑ HAZDRA, Adam, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 136-140. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4711-8.
- ↑ Card sorting. Usability.gov [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.usability.gov/how-to-and-tools/methods/card-sorting.html