Uživatelské výzkumy: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
m
Řádek 5: Řádek 5:
 
==Metody uživatelského výzkumu==
 
==Metody uživatelského výzkumu==
 
Při rozhodování o tom, jakou metodu výzkumu bychom měli zvolit, je klíčový cíl výzkumu.
 
Při rozhodování o tom, jakou metodu výzkumu bychom měli zvolit, je klíčový cíl výzkumu.
Zjednodušeně se dá říci, že kvantitativní metody volime když jde o to, zodpovědět otázku '''kolik?'''.  
+
Zjednodušeně se dá říci, že kvantitativní metody volime když jde o to, zodpovědět otázku '''"kolik?"'''.  
Kvalitativní výzkum odpovídá na otázku '''proč?'''.
+
Kvalitativní výzkum odpovídá na otázku '''"proč?"'''.
  
V současnosti je běžné používat kombinaci obou přístupů. Toto bývá označováno jeko Smíšená metoda.
+
V současnosti je běžné používat kombinaci obou přístupů. Toto bývá označováno jako smíšená metoda.
  
 
===Kvantitativní metody===
 
===Kvantitativní metody===
Kvantitativní výzkum se zabývá získáváním dat o četnosti výskytu něčeho, co již proběhlo, nebo probíhá nyní. Vyjímečně sleduje budoucnost. <ref name="KOZEL">KOZEL Roman, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 151-181. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3527-6.</ref>
+
Kvantitativní výzkum se zabývá získáváním dat o četnosti výskytu něčeho, co již proběhlo, nebo probíhá nyní. Výjimečně sleduje budoucnost. <ref name="KOZEL">KOZEL Roman, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 151-181. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3527-6.</ref>
  
 
Účelem je získat měřitelná číslená data pro motivy, mínění a postoje vedoucí k určitému chování.
 
Účelem je získat měřitelná číslená data pro motivy, mínění a postoje vedoucí k určitému chování.
Je důležité získat dostatek dat abychom dosáhli statisticky významného vzorku a v zásadě se tedy snažíme o to, abychom pracovali s co největším množstvím dat.
+
Je důležité získat dostatek dat abychom dosáhli statisticky významného vzorku a v zásadě se tedy snažíme o to, abychom pracovali s co největším množstvím uživatelů.
  
 
Příklady kvantitativních metod:  
 
Příklady kvantitativních metod:  
* '''Webová analytika''' - je metoda spočívající v měření, sbírání, analýze a reportingu dat z internetu pro účely optimalizace užití webu. <ref>Web Analytics Association. Digitalanalyticsassociation.com [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.digitalanalyticsassociation.org/</ref>
+
* '''Webová analytika''' je metoda spočívající v měření, sbírání, analýze a reportingu dat z internetu pro účely optimalizace užití webu. <ref>Web Analytics Association. Digitalanalyticsassociation.com [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.digitalanalyticsassociation.org/</ref>
* '''Dotazníky''' - jsou otázky nebo soubory otázek, které se snažíme položit co největšímu počtu zástupců cílové skupiny. Odpovědi můžeme sbírat online nebo offline.
+
* '''Dotazníky''' jsou otázky nebo soubory otázek, které se snažíme položit co největšímu počtu zástupců cílové skupiny. Odpovědi můžeme sbírat online nebo offline.
* '''A/B testovani''' - zjišťování konverzní úspěšnosti dvou variant jednoho výstupu (newsletteru, letáku, webové stránky atp.) nebo konkrétního prvku (textu, tlačítka, obrázku atp.). Varianta A (často původní) je zobrazena jedné polovině uživatelů, varianta B druhé. Žádný z testujících uživatelů by neměl vidět obě varianty. Vzorek uživatelů musí být dostatečný, aby nedošlo ke zkreslení výsledků.
+
* '''A/B testovani''' – zjišťujeme konverzní úspěšnost dvou variant jednoho výstupu (newsletteru, letáku, webové stránky atp.) nebo konkrétního prvku (textu, tlačítka, obrázku atp.). Varianta A (často původní) je zobrazena jedné polovině uživatelů, varianta B druhé. Žádný z testujících uživatelů by neměl vidět obě varianty. Vzorek uživatelů musí být dostatečný, aby nedošlo ke zkreslení výsledků.
  
 
===Kvalitativní metody===
 
===Kvalitativní metody===
Řádek 25: Řádek 25:
  
 
Příklady kvalitativních metod:  
 
Příklady kvalitativních metod:  
* '''Persony''' – smyšlené profily (s fotkou, jménem, demografickými údaji, charakterovými vlastnostmi atp.), které pomáhají lépe pochopit potřeby a chování typických uživatelů služby. Podklady pro jejich vytvoření lze získat zejména [[Pozorování|pozorováním]] a [[Rozhovor|rozhovorem]] s reálnými uživateli. <ref name="Skvělé služby - persony">HAZDRA, Adam, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 92-96. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4711-8.</ref>
+
* '''Persony''' – jsou smyšlené profily (s fotkou, jménem, demografickými údaji, charakterovými vlastnostmi atp.), které nám pomáhají lépe pochopit potřeby a chování typických uživatelů služby. Podklady pro jejich vytvoření lze získat zejména [[Pozorování|pozorováním]] a [[Rozhovor|rozhovorem]] s reálnými uživateli. <ref name="Skvělé služby - persony">HAZDRA, Adam, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 92-96. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4711-8.</ref>
  
* '''Prototypování''' – hrubé vizualizace služby nebo produktu, která umožňuje vyzkoušení nápadu před jeho samotnou realizací. Prototypy se testují např. [[Nezúčastněné pozorování|nezúčastěným pozorováním]]  a následným [[Rozhovor|rozhovorem]] na cílových uživatelích . Ti aktivnější se dokonce mohou zapojit do nábrhu prototypů.<ref name="Skvělé služby - prototypování">HAZDRA, Adam, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 136-140. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4711-8.</ref>
+
* '''Prototypování''' – prototyp je hrubá vizualizace služby nebo produktu, která umožňuje vyzkoušení nápadu před jeho samotnou realizací. Prototypy se testují např. [[Nezúčastněné pozorování|nezúčastěným pozorováním]]  a následným [[Rozhovor|rozhovorem]] s cílovými uživateli. Ti aktivnější z nich se dokonce mohou zapojit do návrhu prototypů.<ref name="Skvělé služby - prototypování">HAZDRA, Adam, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 136-140. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4711-8.</ref>
  
* '''Třídění kartiček (Card sorting)''' – se používá pro vyhodnocování a úpravy [Informační architektura|Informační architektury]. Spočívá v tom, že účastnící třízení dostanou sadu kartiček popsaných názvy témat a mají za úkol je intuitivně roztřídit do kategorií. V některch variantách jsou účastníkům výzkumu dány i kategorie, jindy je pomáhají sami pojmenovat.<ref>Card sorting. Usability.gov [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.usability.gov/how-to-and-tools/methods/card-sorting.html</ref>
+
* '''Třídění kartiček (Card sorting)''' – se používá pro vyhodnocování a úpravy [Informační architektura|Informační architektury]. Spočívá v tom, že účastnící testování dostanou sadu kartiček popsaných názvy témat a mají za úkol je intuitivně roztřídit do kategorií. V některých variantách jsou účastníkům výzkumu dány i kategorie, jindy je pomáhají sami pojmenovat.<ref>Card sorting. Usability.gov [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.usability.gov/how-to-and-tools/methods/card-sorting.html</ref>
  
==Sběr primárních dat==
+
==Další zdroje==
Pro realizaci samotného výzkumu je zásadní sběr primárních dat. To jsou data, která budeme využívat pro vyhodnocení výzkumu.
+
Metod pro provádění uživatelských výzkumů existuje velké množství. Ideální je kombinovat více metod a aplikovat úpravy, které byly potvrzeny vícekrát.  
Primární data můžeme získat '''dotazováním''', '''[[Pozorování|pozorováním]]''' a nebo '''experimentem'''.
+
Přehled dalších metod naleznete například na [http://100metod.cz 100metod.cz].
 
 
Existuje velké množství metod pro provádění uživatelských výzkumů. Ideální je kombinovat více metod a aplikovat úpravy které byly potvrzený vícekrát. Další metody naleznete například na [http://100metod.cz 100metod.cz]
 
  
 
==Použité zdroje==
 
==Použité zdroje==
 
<references />
 
<references />

Verze z 15. 1. 2015, 00:14

Uživatelské výzkumy jsou metody, které zkoumají chování, motivaci a potřeby uživatelů s cílem získání podnětů ke zlepšení produktu nebo služby.

Základní dělení je na metody kvalitativní a kvantitativní matody.

Metody uživatelského výzkumu

Při rozhodování o tom, jakou metodu výzkumu bychom měli zvolit, je klíčový cíl výzkumu. Zjednodušeně se dá říci, že kvantitativní metody volime když jde o to, zodpovědět otázku "kolik?". Kvalitativní výzkum odpovídá na otázku "proč?".

V současnosti je běžné používat kombinaci obou přístupů. Toto bývá označováno jako smíšená metoda.

Kvantitativní metody

Kvantitativní výzkum se zabývá získáváním dat o četnosti výskytu něčeho, co již proběhlo, nebo probíhá nyní. Výjimečně sleduje budoucnost. [1]

Účelem je získat měřitelná číslená data pro motivy, mínění a postoje vedoucí k určitému chování. Je důležité získat dostatek dat abychom dosáhli statisticky významného vzorku a v zásadě se tedy snažíme o to, abychom pracovali s co největším množstvím uživatelů.

Příklady kvantitativních metod:

  • Webová analytika – je metoda spočívající v měření, sbírání, analýze a reportingu dat z internetu pro účely optimalizace užití webu. [2]
  • Dotazníky – jsou otázky nebo soubory otázek, které se snažíme položit co největšímu počtu zástupců cílové skupiny. Odpovědi můžeme sbírat online nebo offline.
  • A/B testovani – zjišťujeme konverzní úspěšnost dvou variant jednoho výstupu (newsletteru, letáku, webové stránky atp.) nebo konkrétního prvku (textu, tlačítka, obrázku atp.). Varianta A (často původní) je zobrazena jedné polovině uživatelů, varianta B druhé. Žádný z testujících uživatelů by neměl vidět obě varianty. Vzorek uživatelů musí být dostatečný, aby nedošlo ke zkreslení výsledků.

Kvalitativní metody

Kvalitativní výzkum hledá motivy, příčny, postoje apod. prostřednictvím práce s jednotlivci nebo malými skupinami.[1]

Příklady kvalitativních metod:

  • Persony – jsou smyšlené profily (s fotkou, jménem, demografickými údaji, charakterovými vlastnostmi atp.), které nám pomáhají lépe pochopit potřeby a chování typických uživatelů služby. Podklady pro jejich vytvoření lze získat zejména pozorováním a rozhovorem s reálnými uživateli. [3]
  • Prototypování – prototyp je hrubá vizualizace služby nebo produktu, která umožňuje vyzkoušení nápadu před jeho samotnou realizací. Prototypy se testují např. nezúčastěným pozorováním a následným rozhovorem s cílovými uživateli. Ti aktivnější z nich se dokonce mohou zapojit do návrhu prototypů.[4]
  • Třídění kartiček (Card sorting) – se používá pro vyhodnocování a úpravy [Informační architektura|Informační architektury]. Spočívá v tom, že účastnící testování dostanou sadu kartiček popsaných názvy témat a mají za úkol je intuitivně roztřídit do kategorií. V některých variantách jsou účastníkům výzkumu dány i kategorie, jindy je pomáhají sami pojmenovat.[5]

Další zdroje

Metod pro provádění uživatelských výzkumů existuje velké množství. Ideální je kombinovat více metod a aplikovat úpravy, které byly potvrzeny vícekrát. Přehled dalších metod naleznete například na 100metod.cz.

Použité zdroje

  1. 1,0 1,1 KOZEL Roman, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 151-181. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3527-6.
  2. Web Analytics Association. Digitalanalyticsassociation.com [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.digitalanalyticsassociation.org/
  3. HAZDRA, Adam, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 92-96. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4711-8.
  4. HAZDRA, Adam, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Skvělé služby: jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 136-140. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4711-8.
  5. Card sorting. Usability.gov [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.usability.gov/how-to-and-tools/methods/card-sorting.html