Schwarz systém: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 7: Řádek 7:
 
== Vznik a historie Švarcsystému<br/> ==
 
== Vznik a historie Švarcsystému<br/> ==
  
&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Tento způsob „zaměstnávání“ byl pojmenován podle podnikatele ve stavebnictví Miroslavu Švarcovi, který začínal se živností v r. 1989, kdy legislativa živnostníkům neumožňovala zaměstnávat pracovníky formou pracovního poměru. Proto využíval náhradou pracovní smlouvy [http://wiki.knihovna.cz/index.php/%C5%BDivnostensk%C3%BD_list smlouvu o dílo] a v tomto způsobu zaměstnaneckého vztahu pokračoval až do jeho zákazu. Jméno podnikatele dalo vznik výrazu Švarcsystém jako označení pro závislou činnost protizákonně převedenou na obchodní vztah objednatele (ve skutečnosti zaměstnavatele) a zhotovitele (ve skutečnosti zaměstnance) s vlastní živností neboli [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Podnik%C3%A1n%C3%AD podmikáním].<sup>[3]</sup>
+
&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Tento způsob „zaměstnávání“ byl pojmenován podle podnikatele ve stavebnictví Miroslavu Švarcovi, který začínal se živností v r. 1989, kdy legislativa živnostníkům neumožňovala zaměstnávat pracovníky formou pracovního poměru. Proto využíval náhradou pracovní smlouvy [http://wiki.knihovna.cz/index.php/%C5%BDivnostensk%C3%BD_list smlouvu o dílo] a v tomto způsobu zaměstnaneckého vztahu pokračoval až do jeho zákazu. Jméno podnikatele dalo vznik výrazu Švarcsystém jako označení pro závislou činnost protizákonně převedenou na obchodní vztah objednatele (ve skutečnosti zaměstnavatele) a zhotovitele (ve skutečnosti zaměstnance) s vlastní živností neboli [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Podnik%C3%A1n%C3%AD podnikáním].<sup>[3]</sup>
  
 
&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Zákaz skrytého zaměstnávání formou objednávání práce u osob samostatně výdělečně činných s vlastním(i) živnostenským(i) listem(y) vznikl z přesvědčení politiků, že touto formou unikají státu peníze z odvodů daně a pojistného.
 
&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Zákaz skrytého zaměstnávání formou objednávání práce u osob samostatně výdělečně činných s vlastním(i) živnostenským(i) listem(y) vznikl z přesvědčení politiků, že touto formou unikají státu peníze z odvodů daně a pojistného.

Verze z 30. 7. 2014, 08:08

Autor: Eva Neureiterová

Klíčová slova: Švarcsystém, zaměstnavatel, zaměstnanec, živnostenský list, závislá činnost, Zákoník práce, zhotovitel, objednatel.


Vznik a historie Švarcsystému

     Tento způsob „zaměstnávání“ byl pojmenován podle podnikatele ve stavebnictví Miroslavu Švarcovi, který začínal se živností v r. 1989, kdy legislativa živnostníkům neumožňovala zaměstnávat pracovníky formou pracovního poměru. Proto využíval náhradou pracovní smlouvy smlouvu o dílo a v tomto způsobu zaměstnaneckého vztahu pokračoval až do jeho zákazu. Jméno podnikatele dalo vznik výrazu Švarcsystém jako označení pro závislou činnost protizákonně převedenou na obchodní vztah objednatele (ve skutečnosti zaměstnavatele) a zhotovitele (ve skutečnosti zaměstnance) s vlastní živností neboli podnikáním.[3]

     Zákaz skrytého zaměstnávání formou objednávání práce u osob samostatně výdělečně činných s vlastním(i) živnostenským(i) listem(y) vznikl z přesvědčení politiků, že touto formou unikají státu peníze z odvodů daně a pojistného.

     Vzhledem k tomu, že vzniklo mnoho nejasností, co je a co není Švarcsystém, a přitom hrozily výrazné postihy za porušení zákona, vydalo Ministerstvo financí v roce 2005 Pokyn č. D – 285[1], v němž vymezilo podmínky pro závislou činnost (tzn. zaměstnanecký poměr). V něm je hlavní definice závislé činnosti: „Podstatným a základním rysem závislé činnosti je skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet a s vlastní odpovědností poplatníka, ale naopak podle pokynů toho, kdo odměnu za vykonanou práci vyplácí (plátce).“, kde poplatníkem se rozumí zaměstnanec a plátcem zaměstnavatel.[2]


Znaky Švarcsystému[4]

• Objednatel a zhotovitel má mít v obchodním vztahu rovnocenné postavení. Nemá-li jej a vztah je postaven na systému příkazů objednatele, je to znak Švarcsytému.

• Vůči třetím osobám nevystupuje zhotovitel vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, ale jménem objednatele, který má vůči třetí osobě uzavřený nějaký druh smlouvy.

• Objednatel odměňuje zhotovitele měsíčně stále stejnou nebo podobnou částkou.

• Zhotovitel nemá vlastní pracovní pomůcky, ale využívá pomůcky objednatele.

• Zhotovitel pracuje pouze pro jednoho objednatele, nemá vlastní zakázky pro jiné zákazníky. Někdy je tato skutečnost podchycena přímo ve smlouvě, kde je výslovný zákaz práce pro jiné objednatele.

• Objednatel kontroluje dodržování pracovní doby zhotovitelem, případně od ní odvozuje odměnu za práci.


O Švarcsystém se nejedná, pokud:

• při objednávce práce u zhotovitele, který má vlastní zaměstnance, přičemž objednatel v tomto případě nemusí mít žádné své zaměstnance,

• pro objednatele na smlouvu pracuje zhotovitel, který nemá stejný obor činnosti jako objednatel (například pro stavební firmu účetní, pro marketingovou firmu řemeslník).


Výhody Švarcsystému

1. pro zaměstnavatele:

a) má jednodušší administrativu,

b) neposkytuje a nevyplácí dovolenou,

c) nevyplácí mzdu v období, kdy není práce,

d) nevyplácí náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání,

e) může okamžitě ukončit spolupráci se zaměstnancem, který mu nevyhovuje,


2. pro zaměstnance:

a) může získat od zaměstnavatele vyšší odměnu,

b) není omezován na jednoho objednatele a může získávat zakázky i od jiných subjektů,

c) může kombinovat několik odlišných činností,

d) může flexibilněji využívat čas,

e) může uplatňovat náklady, které by jako zaměstnanec nemohl,

f) může v některých případech pracovat z domu.


Nevýhody Švarcsystému pro zaměstnance

a) zatížení administrativou,

b) riziko ztráty výdělku v období, kdy objednatel pro něho nemá práci a kdy by jako zaměstnanec měl nárok na náhradu mzdy,

c) nutnost zakoupit vlastní pracovní pomůcky, například nářadí,

d) nemá nárok na zaměstnanecké výhody, jako je dovolená, různé náhrady, stravenky, čerpání z Fondu kulturních a sociálních potřeb,

e) nemá nárok na případnou náhradu za pracovní úraz nebo nemoc z povolání,

f) v případě okamžitého ukončení spolupráce s objednatelem se ukončení řeší podle vzájemně smluvně dohodnutých podmínek a zaměstnanec nemá nárok na odstupné podle Zákoníku práce.


Použité zdroje

[1] Česká republika. Pokyn č. D - 285 - k aplikaci § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a vymezení tzv. závislé činnosti. In: Praha, Finanční zpravodaj Ministerstva financí České republiky, roč. 2005, č. 36. Dostupné z: http://business.center.cz/business/finance/dane/D-285.aspx

[2] Česká republika. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. In: Praha, 2005. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/

[3] ŠTĚTKA, Jan.Ten, který rozjel švarcsystém a skončil na dlažbě. In: Ekonom [online]. 16.2.2012. Economia, a.s., 2012 [cit. 2014-07-23]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-52306170-ten-ktery-rozjel-svarcsystem-a-skoncil-na-dlazbe

[4] KANDLEROVÁ, Kateřina. Co je a není švarcsystém. In: Ekonom [online]. 11.12.2013. STORMWARE s.r.o., 2013 [cit. 2014-07-23]. Dostupné z: http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/co-je-a-neni-svarcsystem/