Schwarz systém: Porovnání verzí
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
== Vznik a historie Švarcsystému<br/> == | == Vznik a historie Švarcsystému<br/> == | ||
− | Tento způsob „zaměstnávání“ byl pojmenován podle podnikatele ve stavebnictví Miroslavu Švarcovi, který začínal se živností v r. 1989, kdy legislativa živnostníkům neumožňovala zaměstnávat pracovníky formou pracovního poměru. Proto využíval náhradou pracovní smlouvy [http://wiki.knihovna.cz/index.php/%C5%BDivnostensk%C3%BD_list smlouvu o dílo] a v tomto způsobu zaměstnaneckého vztahu pokračoval až do jeho zákazu. Jméno podnikatele dalo vznik výrazu Švarcsystém jako označení pro závislou činnost protizákonně převedenou na obchodní vztah objednatele (ve skutečnosti zaměstnavatele) a zhotovitele (ve skutečnosti zaměstnance) s vlastní živností neboli [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Podnik%C3%A1n%C3%AD | + | Tento způsob „zaměstnávání“ byl pojmenován podle podnikatele ve stavebnictví Miroslavu Švarcovi, který začínal se živností v r. 1989, kdy legislativa živnostníkům neumožňovala zaměstnávat pracovníky formou pracovního poměru. Proto využíval náhradou pracovní smlouvy [http://wiki.knihovna.cz/index.php/%C5%BDivnostensk%C3%BD_list smlouvu o dílo] a v tomto způsobu zaměstnaneckého vztahu pokračoval až do jeho zákazu. Jméno podnikatele dalo vznik výrazu Švarcsystém jako označení pro závislou činnost protizákonně převedenou na obchodní vztah objednatele (ve skutečnosti zaměstnavatele) a zhotovitele (ve skutečnosti zaměstnance) s vlastní živností neboli [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Podnik%C3%A1n%C3%AD podnikáním].<sup>[3]</sup> |
Zákaz skrytého zaměstnávání formou objednávání práce u osob samostatně výdělečně činných s vlastním(i) živnostenským(i) listem(y) vznikl z přesvědčení politiků, že touto formou unikají státu peníze z odvodů daně a pojistného. | Zákaz skrytého zaměstnávání formou objednávání práce u osob samostatně výdělečně činných s vlastním(i) živnostenským(i) listem(y) vznikl z přesvědčení politiků, že touto formou unikají státu peníze z odvodů daně a pojistného. |
Verze z 30. 7. 2014, 08:08
Autor: Eva Neureiterová
Klíčová slova: Švarcsystém, zaměstnavatel, zaměstnanec, živnostenský list, závislá činnost, Zákoník práce, zhotovitel, objednatel.
Vznik a historie Švarcsystému
Tento způsob „zaměstnávání“ byl pojmenován podle podnikatele ve stavebnictví Miroslavu Švarcovi, který začínal se živností v r. 1989, kdy legislativa živnostníkům neumožňovala zaměstnávat pracovníky formou pracovního poměru. Proto využíval náhradou pracovní smlouvy smlouvu o dílo a v tomto způsobu zaměstnaneckého vztahu pokračoval až do jeho zákazu. Jméno podnikatele dalo vznik výrazu Švarcsystém jako označení pro závislou činnost protizákonně převedenou na obchodní vztah objednatele (ve skutečnosti zaměstnavatele) a zhotovitele (ve skutečnosti zaměstnance) s vlastní živností neboli podnikáním.[3]
Zákaz skrytého zaměstnávání formou objednávání práce u osob samostatně výdělečně činných s vlastním(i) živnostenským(i) listem(y) vznikl z přesvědčení politiků, že touto formou unikají státu peníze z odvodů daně a pojistného.
Vzhledem k tomu, že vzniklo mnoho nejasností, co je a co není Švarcsystém, a přitom hrozily výrazné postihy za porušení zákona, vydalo Ministerstvo financí v roce 2005 Pokyn č. D – 285[1], v němž vymezilo podmínky pro závislou činnost (tzn. zaměstnanecký poměr). V něm je hlavní definice závislé činnosti: „Podstatným a základním rysem závislé činnosti je skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet a s vlastní odpovědností poplatníka, ale naopak podle pokynů toho, kdo odměnu za vykonanou práci vyplácí (plátce).“, kde poplatníkem se rozumí zaměstnanec a plátcem zaměstnavatel.[2]
Znaky Švarcsystému[4]
• Objednatel a zhotovitel má mít v obchodním vztahu rovnocenné postavení. Nemá-li jej a vztah je postaven na systému příkazů objednatele, je to znak Švarcsytému.
• Vůči třetím osobám nevystupuje zhotovitel vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, ale jménem objednatele, který má vůči třetí osobě uzavřený nějaký druh smlouvy.
• Objednatel odměňuje zhotovitele měsíčně stále stejnou nebo podobnou částkou.
• Zhotovitel nemá vlastní pracovní pomůcky, ale využívá pomůcky objednatele.
• Zhotovitel pracuje pouze pro jednoho objednatele, nemá vlastní zakázky pro jiné zákazníky. Někdy je tato skutečnost podchycena přímo ve smlouvě, kde je výslovný zákaz práce pro jiné objednatele.
• Objednatel kontroluje dodržování pracovní doby zhotovitelem, případně od ní odvozuje odměnu za práci.
O Švarcsystém se nejedná, pokud:
• při objednávce práce u zhotovitele, který má vlastní zaměstnance, přičemž objednatel v tomto případě nemusí mít žádné své zaměstnance,
• pro objednatele na smlouvu pracuje zhotovitel, který nemá stejný obor činnosti jako objednatel (například pro stavební firmu účetní, pro marketingovou firmu řemeslník).
Výhody Švarcsystému
1. pro zaměstnavatele:
a) má jednodušší administrativu,
b) neposkytuje a nevyplácí dovolenou,
c) nevyplácí mzdu v období, kdy není práce,
d) nevyplácí náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání,
e) může okamžitě ukončit spolupráci se zaměstnancem, který mu nevyhovuje,
2. pro zaměstnance:
a) může získat od zaměstnavatele vyšší odměnu,
b) není omezován na jednoho objednatele a může získávat zakázky i od jiných subjektů,
c) může kombinovat několik odlišných činností,
d) může flexibilněji využívat čas,
e) může uplatňovat náklady, které by jako zaměstnanec nemohl,
f) může v některých případech pracovat z domu.
Nevýhody Švarcsystému pro zaměstnance
a) zatížení administrativou,
b) riziko ztráty výdělku v období, kdy objednatel pro něho nemá práci a kdy by jako zaměstnanec měl nárok na náhradu mzdy,
c) nutnost zakoupit vlastní pracovní pomůcky, například nářadí,
d) nemá nárok na zaměstnanecké výhody, jako je dovolená, různé náhrady, stravenky, čerpání z Fondu kulturních a sociálních potřeb,
e) nemá nárok na případnou náhradu za pracovní úraz nebo nemoc z povolání,
f) v případě okamžitého ukončení spolupráce s objednatelem se ukončení řeší podle vzájemně smluvně dohodnutých podmínek a zaměstnanec nemá nárok na odstupné podle Zákoníku práce.
Použité zdroje
[1] Česká republika. Pokyn č. D - 285 - k aplikaci § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a vymezení tzv. závislé činnosti. In: Praha, Finanční zpravodaj Ministerstva financí České republiky, roč. 2005, č. 36. Dostupné z: http://business.center.cz/business/finance/dane/D-285.aspx
[2] Česká republika. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. In: Praha, 2005. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/
[3] ŠTĚTKA, Jan.Ten, který rozjel švarcsystém a skončil na dlažbě. In: Ekonom [online]. 16.2.2012. Economia, a.s., 2012 [cit. 2014-07-23]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-52306170-ten-ktery-rozjel-svarcsystem-a-skoncil-na-dlazbe
[4] KANDLEROVÁ, Kateřina. Co je a není švarcsystém. In: Ekonom [online]. 11.12.2013. STORMWARE s.r.o., 2013 [cit. 2014-07-23]. Dostupné z: http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/co-je-a-neni-svarcsystem/