Robert Saxton Taylor

Robert Saxton Taylor (1918-2009) byl americký knihovní a informační vědec, který odvážně vedl oblast knihovnictví do informačního věku, a v letech 1972-1981 působil jako děkan Syracuse University School of Information Studies. Jeho výzkum a publikace se zaměřovaly na uživatele informačních systémů a služeb. Publikoval řadu vědeckých děl, z toho dvě klíčová - Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries; Value-added Processes in Information Systems.

Život

Taylor se narodil ve městě Ithaca, stát New York, získal bakalářský titul z historie na Cornellově univerzitě a pracoval krátce jako sportovní reportér, než byl roku 1942 povolán do armády. Sloužil v Německu, kde se stal členem kontrarozvědky armády Spojených států. Jako špion hledal informace proti francouzským a ruským komunistům a i proti bývalým nacistům. Taylor se vrátil do Spojených států roku 1947. Roku 1950 získal magisterský titul z knihovnictví na Kolumbijské univerzitě. Do roku 1967 pokračoval v práci knihovníka, profesora a vedoucího centra informační vědy na Lehigh University. V letech 1967 až 1972 působil jako profesor a ředitel knihovnického centra na Hampshire College a také jako vedoucí the Program in Language and Communication. Od roku 1972 začal pracovat na Syracuse University, kde byl v letech 1972 až 1981 děkanem.

Taylor byl dvakrát ženatý a z druhého manželství má několik nevlastních synů.

Zemřel 1. ledna 2009 ve věku 90 let po dlouhé nemoci. Jeho práce byly uloženy v oddělení speciálních fondů v syrakuské univerzitní knihovně.

Dílo

Robert Saxton Taylor významně přispěl k oboru informačních studií, i v dnešní době je jeho práce relevantní a citována.

Jedním z jeho nejdůležitějších děl je: Question-Negotiation and Information Seeking in Libraries (Otázka, vyjednávání a hledání informací v knihovnách, 1967). Tato práce se zaměřuje na formální vyhledávání informací. Jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků. V článku identifikoval čtyři úrovně vyhledávání informací:

1. identifikace neurčité potřeby či nespokojenosti, kterou uživatel neumí vyjádřit
2. formulace vědomé potřeby, která se projevuje jako nejednoznačné a nesourodé prohlášení, a které někdy vede ke komunikaci s jinou osobou
3. výstavba formalizované potřeby, vyjádřené jako kvalifikované a racionální prohlášení o potřebě
4. organizace informačního systému (tj. knihovního fondu nebo databáze)

Další významná Taylorova práce Value-added Processes in Information Systems (Přidaná hodnota procesů v oblasti informačních studií, 1986) rozvíjí nové pojetí - Value-Added Model (model přidané hodnoty), které slouží k analýze různých typů informačních systémů. Tento přístup je založen na analýze užití informačních prostředí a na systémové reakci na potřeby tohoto prostředí. Model lze aplikovat na různé informační systémy - dokumentační systémy, akademickou obec, veřejnost a specializované knihovny. Uvádí zde šest kategorií value-added services (služeb s přidanou hodnotou) v knihovních a informačních systémech:

1. ease of use (snadnost použití)
2. noise reduction (snížení hluku)
3. quality (kvalita)
4. adaptability (přizpůsobivost)
5. time savings (úspora času)
6. cost savings (úspora nákladů)

Aktivity

Během práce v kontrarozvědce rekrutoval bývalého člena gestapa, Klause Barbieho, známého také jako „lyonský řezník”, avšak později přiznal, že si v té době nebyl vědom Barbieho aktivit v době války. Taylor řekl, že na něj Barbie zapůsobil jako: „čestný muž, a to jak intelektuálně, tak osobnostně. Člověk, který nemá z ničeho strach. Je to silný antikomunista a nacistický idealista, který věří, že on a jeho přesvědčení byli zrazeni vládnoucími nacisty.” Když se velitelství kontrarozvědky dozvědělo, že Barbie sloužil jako informátor, nařídilo jeho zatčení. Taylor žádal velitelství o jeho propuštění s tím, že: „jeho hodnota jako informátora nekonečně převáží jakoukoliv funkci, kterou by měl ve vězení”.