Reijo Savolainen: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
m
Řádek 3: Řádek 3:
 
{{DEFAULTSORT: Savolainen, Reijo}}
 
{{DEFAULTSORT: Savolainen, Reijo}}
 
'''Reijo Savolainen''' (*12. dubna 1952) je finský informační vědec a od roku 1998 profesor na finské Univerzitě v Tampere (School of Information Sciences, Information Studies and Interactive Media). Významný je pro svůj výzkum v oblasti Everyday Life Information Seeking (ELIS) a vytvoření ELIS modelu zahrnujícího vliv sociálních a kulturních faktorů.
 
'''Reijo Savolainen''' (*12. dubna 1952) je finský informační vědec a od roku 1998 profesor na finské Univerzitě v Tampere (School of Information Sciences, Information Studies and Interactive Media). Významný je pro svůj výzkum v oblasti Everyday Life Information Seeking (ELIS) a vytvoření ELIS modelu zahrnujícího vliv sociálních a kulturních faktorů.
 +
 +
== Život ==
 +
Narodil se 12. dubna 1952.<ref>http://lccn.loc.gov/n80064556</ref>
 +
Vystudoval obor Informační studia a interaktivní média na Univerzitě v Tampere, kde v roce 1989 získal titul Ph.D.
 +
Od té doby na Ústavu informačních studií na Univerzitě v Tampere vyučuje, od roku 1998 jako profesor.
 +
 
== Aktivity ==
 
== Aktivity ==
  
Řádek 34: Řádek 40:
  
 
== Publikace ==
 
== Publikace ==
 +
 +
Publikuje knihy a články v mezinárodních i národních fórech a v časopisech, především v Information Processing & Management, Journal of the American Society for Information Science and Technology, Journal of Documentation, Library and Information Science Research and Library Quarterly
  
 
== Citace<br/> ==
 
== Citace<br/> ==

Verze z 4. 5. 2015, 04:09

Reijo Savolainen
 
-
Datum a
místo úmrtí
-
-
  -
  -
 
  finské
Vzdělání Univerzita v Tampere, Finsko
Pracoviště Univerzita v Tampere, Finsko
  -
Známý pro vytvoření ELIS modelu


Reijo Savolainen (*12. dubna 1952) je finský informační vědec a od roku 1998 profesor na finské Univerzitě v Tampere (School of Information Sciences, Information Studies and Interactive Media). Významný je pro svůj výzkum v oblasti Everyday Life Information Seeking (ELIS) a vytvoření ELIS modelu zahrnujícího vliv sociálních a kulturních faktorů.

Život

Narodil se 12. dubna 1952.[1] Vystudoval obor Informační studia a interaktivní média na Univerzitě v Tampere, kde v roce 1989 získal titul Ph.D. Od té doby na Ústavu informačních studií na Univerzitě v Tampere vyučuje, od roku 1998 jako profesor.

Aktivity

Člen redakční rady Informaatiotutkimus (časopis o informační vědě na Univerzitě v Tampere)

Člen redakční rady Information Research (mezinárodní elektronický časopis)

Člen redakční rady Journal of Documentation[2]


Člen Research Group on Information and Media Practices (RIME)

  • RIME je výzkumná skupina pro informace a média na Univerzitě v Tampere. Obecně se zaměřuje na činnosti, jimiž jednotlivci, týmy a organizace zpracovávají informace během svého životního cyklu. Mezi zkoumané činnosti patři například produkování, vyhledávání, užívání, sdílení, správa a organizace informací. Oblasti zkoumání jsou například využívání sociálních médií při vyhledávání a sdílení informací, informační gramotnost a informační interakce v rámci pracovních komunit.[3]

Dílo

Nejvíce je Savolainen známý pro výzkum v oblasti informačních potřeb a postupů vyhledávání informací. Dále se zabývá teoretickými a empirickými otázkami užívání informací, vyhledáváním informací z elektronických sítí nebo sociálními a ekonomickými otázkami přístupu k informacím. V poslední době se například zaměřil na stránky Q&A , na jejich strukturu a poskytování informační podpory.[4]

Význam pro informační vědu

V roce 1995 publikoval Savolainen článek Everyday Life Information Seeking: Approaching Information Seeking in the Context of "Way of Life." V článku vysvětluje svůj model pro zkoumání ELIS a popisuje výsledky svého výzkumu. V něm testoval svůj model prostřednictvím rozhovorů s učiteli a průmyslovými dělníky.[5] Jeho model se stal základem mnoha výzkumů. Poskytuje vědcům prostředky, jak zkoumat vyhledávání informací v každodenním životě.

ELIS metoda (obsahová charakteristika)

Aby popsal informační aktivity jednotlivce v každodenním životě a aby vysvětlil, jak lidé vybírají informace, představil Savolainen dva koncepty: way of life a mastery of life.

Way of life („způsob života“) se vztahuje k order of things („pořadí věcí“). „Věci“ jsou aktivity, které probíhají v našem každodenním životě, a „pořadí“ jsou preference, které připisujeme těmto věcem či aktivitám. Way of life zahrnuje:

  • time-budget (rozložení času- práce vs. volný čas)
  • modely pro spotřebu zboží a služeb
  • záliby, hobby

Mastery of life („zvládnutí života“) je druhý koncept a týká se individuálních způsobů, jakými se jednotlivci vypořádávají s řešením problému. Mastery of life je „pečující aktivita“ (caring activity), kterou jedinec vykonává, aby udržel a zachoval „pořadí věcí“ ve svém životě. Mastery of life je obecná připravenost, jak přistupovat ke každodenním problémům, a to takovým způsobem, který je v souladu s hodnotami jedince. Individuální chování v rámci mastery of life může být buď aktivní (problém aktivně řešen), nebo pasivní. Jedinci si vytvoří svůj vlastní způsob mastery of life, který je ovlivněn kulturními a sociálními faktory.

Way of life a mastery of live určují sebe navzájem a jsou ovlivněny hodnotami a koncepcemi jedince a jeho současnou fází života. Stejně důležitý je materiální, kulturní a sociální kapitál vlastněný jedincem, poskytující základní vybavení pro vyhledání a užívání informací.[6][7]

Publikace

Publikuje knihy a články v mezinárodních i národních fórech a v časopisech, především v Information Processing & Management, Journal of the American Society for Information Science and Technology, Journal of Documentation, Library and Information Science Research and Library Quarterly

Citace

  1. http://lccn.loc.gov/n80064556
  2. http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html
  3. http://www.uta.fi/sis/trim/groups/rime.html
  4. http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html
  5. http://eric.ed.gov/?id=EJ513754
  6. FISHER, Karen E, Sanda ERDELEZ a Lynne MCKECHNIE. Theories of information behavior. Medford, N.J.: Published for the American Society for Information Science and Technology by Information Today, c2005, 431 s.,s. 143-147. ISBN 15-738-7230-X. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=ll6qzqhIj8wC&printsec=frontcover&dq=Theories+of+Information+Behavior&hl=cs&sa=X&ei=7UQ_VfCMIMHUOffbgLAG&ved=0CCAQ6AEwAA#v=onepage&q=savolainen&f=false
  7. BEHESHTI, Jamshid a Andrew LARGE. The information behavior of a new generation: children and teens in the 21st century. Scarecrow Press, 2012, 262 s.,s. 69. ISBN 978-0810885943. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=eO2a7ghC4GYC&pg=PR6&dq=The+Information+Behavior+of+a+New+Generation&hl=cs&sa=X&ei=2UY_VdOiCMiP7AaphIGABQ&ved=0CCAQ6AEwAA#v=onepage&q&f=false

Externí zdroje

Profil na stránkách Univerzity v Tampere http://www.uta.fi/sis/reijosavolainen/index.html

Profil na LinkedIn https://www.linkedin.com/profile/view?authType=NAME_SEARCH&locale=en_US&srchtotal=5&id=96237452&srchindex=4&trk=vsrp_people_res_name&srchid=2033463401428440601277&trkInfo=VSRPsearchId%3A2033463401428440601277%2CVSRPtargetId%3A96237452%2CVSRPcmpt%3Aprimary%2CVSRPnm%3A&authToken=Vx1Q