Přirozené vs. umělé jazyky

Z WikiKnihovna

Autor: Lukáš Rožnovský

Klíčová slova: lingvistika, přirozený jazyk, umělý jazyk

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené - jazyk, počítačové zpracování jazyka

podřazené - ---


Přirozený jazyk vs. umělý jazyk

Přirozený jazyk slouží především k vzájemné ústní a písemné komunikaci mezi lidmi a lze jej popsat dvěmi základními strukturami. První z nich je slovník, tedy množina slov, které mají v daném jazyce nějaký smysl a jsou srozumitelná. Druhou důležitou součástí, která popisuje jazyk, je gramatika. Jedná se o soubor pravidel, o systém, jakým způsobem lze v daném jazyce pracovat se slovy a jak je sestavovat'[1] Příkladem jsou čeština, angličtina, němčina a mnoho dalších jazyků světa. Uspokojivá definice přirozeného jazyka je obtížná, ale výše citované vystihuje jeho podstatu. Na jazyk umělý by se tato definice dala použít také, ale ještě přesněji jej vystihuje tato: Jazyk vytvořený nebo řízený pomocí souboru předem stanovených pravidel s přesně definovanou syntaxí a sémantikou vytvořený pro určité praktické účely. Typem umělého jazyky je např. informační jazyk[2] Přikladem je esperanto, ido, interlingua, volapük apod. Z těchto dvou citací je tedy patrný hlavní rozdíl mezi přirozeným a umělým jazykem. Zatímco u přirozeného je prvotní užití, a až poté abstrakce nějakého systému(který je pak možné zkoumat), tak u umělého se nejprve tvoří systém, který je posléze možné užít. Přirozený jazyk prochází vývojem, zatímco umělý ne. Přirozený jazyk je vázán na konkrétní skupinu mluvčích, na nějaký konkrétní národ, umělý bývá tvořen s ambicí fungovat jako mezinárodní komunikační prostředek, který má stírat rozdíly mezi jazyky národními. Je to patrné na příkladu Esperanta.Esperanto vzniklo během velmi krátkého období, v porovnání s klasickým jazykem prakticky v zlomku vteřiny. Nemá tedy žádnou historii, jazyk se téměř nevyvíjel a není spjatý s žádným národem[3] Umělé jazyky jsou přísně logické, neobsahují výjimky a odchylky od pravidel. U umělého jazyka je nemyslítelná existence variet tohoto jazyka, jako nářečí, hovorová forma apod. Zatímco: Mezi základní vlastnosti přirozeného jazyka můžeme počítat i jistou možnost variability a odklonu od systému a hranic daných pravidly. V rámci jednoho jazyka se tak objevuje jak spisovná, tak i nespisovná forma mluveného a psaného slova. [4] Přirozený jazyk je možné považovat za systém otevřený vnějším vlivům, takže je kupříkladu ovlivňován okolními jazyky. Tato otevřenost u jazyka umělého není. Přirozený jazyk je také velmi citlivý na změny společenské a tyto změny poměrně rychle reflektuje. V současnosti nacházíme mnoho oblastí, do kterých tvorba umělých jazyků zasahuje. Vynecháme-li potřeby mezinárodní komunikace, můžeme vyjmenovat celou řadu jejich užití v oblasti informačních technologií.'' [5] Umělé jazyky se tedy neomezují pouze na mezilidskou komunikaci, ale je možné je použít i při komunikaci člověk-stroj nebo stroj-stroj. A v této komunikaci je v současné době výhodnější než jazyk přirozený. Je to proto, že tento jazyk není snadné jednoznačně formálně popsat a algoritmizovat. Obsahuje totiž spousty výjimek a odchylek, což poukazuje na jeho živost a dynamiku vývoje.'[6] Zjednodušenš řečeno je možné přirozený jazyk považovat za rostoucí (a někdy umírající) organismus, zatímco jazyk umělý jE strojem, který plní předem definované příkazy a nedisponuje svobodou a bohatostí vývoje.


  1. LEHKÝ, Martin. Porovnání přirozeného jazyka s vybraným jazykem umělým [online]. poslední aktualizace 12.05.2005 [cit. 2011-12-15]. Dostupný z WWW: <http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=57.
  2. BALÍKOVÁ, Marie. umělý jazyk. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-12-15]. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001654&local_base=KTD>.
  3. LEHKÝ, Martin. Porovnání přirozeného jazyka s vybraným jazykem umělým [online]. poslední aktualizace 12.05.2005 [cit. 2011-12-15]. Dostupný z WWW: <http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=57.
  4. LEHKÝ, Martin. Porovnání přirozeného jazyka s vybraným jazykem umělým [online]. poslední aktualizace 01.11.2008 [cit. 2011-12-15]. Dostupný z WWW: <http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=57.
  5. UHRÍN, Tibor. Přirozený jazyk a umělý jazyk [online]. poslední aktualizace 12.05.2005 [cit. 2011-12-15]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/prirozeny-jazyk-umely-jazyk
  6. HABROVANSKÁ, Pavlína. Krátce o zpracování přirozeného jazyka [online]. poslední aktualizace 04.09.2010 [cit. 2011-12-15]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/kratce-o-zpracovani-prirozeneho-jazyka


Použitá literatura

BALÍKOVÁ, Marie. umělý jazyk. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-12-15]. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001654&local_base=KTD>.

HABROVANSKÁ, Pavlína. Krátce o zpracování přirozeného jazyka [online]. poslední aktualizace 04.09.2010 [cit. 2011-12-15]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/kratce-o-zpracovani-prirozeneho-jazyka

LEHKÝ, Martin. Porovnání přirozeného jazyka s vybraným jazykem umělým [online]. poslední aktualizace 12.05.2005 [cit. 2011-12-15]. Dostupný z WWW: <http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=57

UHRÍN, Tibor. Přirozený jazyk a umělý jazyk [online]. poslední aktualizace 12.05.2005 [cit. 2011-12-15]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/prirozeny-jazyk-umely-jazyk