Martin Schrettinger: Porovnání verzí
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
Martin Willibald Schrettinger byl synem výrobce klobouků '''Johanna Matthiase''' (1740-1814) a dcery hospodského, '''Ursuly Barbary''' (příjmení není známo), pocházel z dobře zajištěné řemeslné rodiny. Narodil 17. června 1772 v Neumarktu (Oberpfalz). Jeho studijní léta začala navštěvováním místní základní školy, od roku 1785 začal studovat na gymnáziu v Burghausen (město ležící na řece Salzach, na hranicích s Rakouskem). Po jejím zdárném ukončení studoval poezii, rétoriku a logiku v bavorském Ambergu. | Martin Willibald Schrettinger byl synem výrobce klobouků '''Johanna Matthiase''' (1740-1814) a dcery hospodského, '''Ursuly Barbary''' (příjmení není známo), pocházel z dobře zajištěné řemeslné rodiny. Narodil 17. června 1772 v Neumarktu (Oberpfalz). Jeho studijní léta začala navštěvováním místní základní školy, od roku 1785 začal studovat na gymnáziu v Burghausen (město ležící na řece Salzach, na hranicích s Rakouskem). Po jejím zdárném ukončení studoval poezii, rétoriku a logiku v bavorském Ambergu. | ||
| − | V roce 1793 nastoupil do benediktýnského kláštera Kloster Weißenohe. Zde v roce 1793 složil profesní zkoušky a roku 1795 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1800 zastával pro něj profesně důležitý úřad klášterního knihovníka. V době jeho působnosti se mu během velice krátkého času podařilo uspořádat místní sbírku knih, která obsahovala přibližně 10 000 svazků. Tyto knihy začal systematicky sepisovat = tvořit katalog. Kromě této činnosti vyhledával literární společnost. Krátce před rozpuštěním | + | V roce 1793 nastoupil do benediktýnského kláštera Kloster Weißenohe. Zde v roce 1793 složil profesní zkoušky a roku 1795 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1800 zastával pro něj profesně důležitý úřad klášterního knihovníka. V době jeho působnosti se mu během velice krátkého času podařilo uspořádat místní sbírku knih, která obsahovala přibližně 10 000 svazků. Tyto knihy začal systematicky sepisovat = tvořit katalog. Kromě této činnosti vyhledával literární společnost. Veřejně vystupoval proti klášterní činnosti za podpory osobností, jako byl například vedoucí ministr Maximilian Graf von Montgelas. Krátce před rozpuštěním kláštera, v roce 1802, odjel do Mnichova. Zde ze začátku žil pouze z příležitostných darů a ze mzdy, kterou dostával jako bývalý člen kláštera. Po určité době si našel dobře placené místo knihovníka Královské dvorní knihovny (dnešní Bavorská knihovna). Zde pracoval od roku 1806 jako správce knihovny a od roku 1823 jako "podknihovník". Navíc vykonával i duchovní funkce: 1814 dvorní kaplan, 1840 kněz na „Kollegiatstift St. Kajetan“. Dále působil jako neodborník v oblasti umění. Jeho největší vášní ale přesto bylo knihovnictví. |
| − | + | Z důvodu vysokého věku odešel Martin Schrettinger v roce 1844 do důchodu a dne 12. dubna 1851 v poklidu skonal.<ref>Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. AURNHAMMER, Achim a KÜHLMANN. Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. Berlin: De Gruyter, 2011, s. 582-583. ISBN 9783110220421. Dostupné z: <http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=e000xww&AN=398935&lang=cs&site=eds-live&scope=site></ref> | |
== Dílo == | == Dílo == | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
Schrettinger byl benediktýnský mnich, knihovník, autor teoretických knihovnických textů a překladatel. | Schrettinger byl benediktýnský mnich, knihovník, autor teoretických knihovnických textů a překladatel. | ||
Je považován za zakladatele moderního knihovnictví a prvního člověka, který použil termín "knihovnictví" v jeho pravém slova smyslu (''Vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy.''<ref>ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Databáze národní knihovny ČR [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/YHQBVTGAK4FCYQJGBM5ASTF9Y574KEG1CQP8DEAA4V8VFQPJDP-16314?func=full-set-set&set_number=079650&set_entry=000006&format=999></ref>) | Je považován za zakladatele moderního knihovnictví a prvního člověka, který použil termín "knihovnictví" v jeho pravém slova smyslu (''Vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy.''<ref>ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Databáze národní knihovny ČR [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/YHQBVTGAK4FCYQJGBM5ASTF9Y574KEG1CQP8DEAA4V8VFQPJDP-16314?func=full-set-set&set_number=079650&set_entry=000006&format=999></ref>) | ||
| Řádek 23: | Řádek 26: | ||
== Význam pro informační vědu/knihovnictví == | == Význam pro informační vědu/knihovnictví == | ||
| + | Martin Schrettinger se jako jeden z mnoha pokusil o sepsání knihovnických pravidel a znalostí. Ve svých pracích se věnoval organizaci knihovních fondů, do čehož zahrnul i problematiky jako je tvorba knihovního katalogu, klasifikace, inventarizace a řazení knih na regálech. | ||
| Řádek 43: | Řádek 47: | ||
== Externí zdroje == | == Externí zdroje == | ||
* KELLNER, Stephan, "Schrettinger, Martin" in: Neue Deutsche Biographie 23 (2007), S. 545-546 [Onlinefassung]; URL: http://www.deutsche-biographie.de/ppn117060275.html | * KELLNER, Stephan, "Schrettinger, Martin" in: Neue Deutsche Biographie 23 (2007), S. 545-546 [Onlinefassung]; URL: http://www.deutsche-biographie.de/ppn117060275.html | ||
| − | * BAUTZ, Begr. und hrsg. von Friedrich Wilhelm Bautz. Fortgef. von Traugott. Biographisch-bibliographisches Kirchenlexikon. Hamm: Bautz, 2010. ISBN 9783883096155. | + | * BAUTZ, Begr. und hrsg. von Friedrich Wilhelm Bautz. Fortgef. von Traugott. Biographisch-bibliographisches Kirchenlexikon. Hamm: Bautz, 2010. ISBN 9783883096155. (tento zdroj je dostupný na stránkách http://bbkl.de/ za podmínky registrace a uhrazení poplatku, medailonek byl tvořen na základě materiálů získaných prostřednictvím služby MVS z Národní knihovny ČR) |
Verze z 4. 5. 2015, 09:05
Martin Willibald Schrettinger [1]
| |
|---|---|
Neumarkt in der Oberplfalz, Německo | |
| Datum a místo úmrtí |
12. dubna 1851 Mnichov, Německo |
| Německo | |
| Německé | |
| Vzdělání | |
| Pracoviště | Knihovník kláštera ve Weissenohe, později knihovník Královské knihovny (nyní Bavorská státní knihovna) |
| Známý pro | Považován za zakladatele moderního knihovnictví, vytvořil standardy pro nový druh katalogizace knihovních fondů, poprvé použil termín "knihovnictví" |
Martin Willibald Schrettinger (narozen 17. června 1772 v Neumarktu v Oberpfalz, zemřel 12. dubna 1851) byl německý kněz a knihovník.
Život
Martin Willibald Schrettinger byl synem výrobce klobouků Johanna Matthiase (1740-1814) a dcery hospodského, Ursuly Barbary (příjmení není známo), pocházel z dobře zajištěné řemeslné rodiny. Narodil 17. června 1772 v Neumarktu (Oberpfalz). Jeho studijní léta začala navštěvováním místní základní školy, od roku 1785 začal studovat na gymnáziu v Burghausen (město ležící na řece Salzach, na hranicích s Rakouskem). Po jejím zdárném ukončení studoval poezii, rétoriku a logiku v bavorském Ambergu.
V roce 1793 nastoupil do benediktýnského kláštera Kloster Weißenohe. Zde v roce 1793 složil profesní zkoušky a roku 1795 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1800 zastával pro něj profesně důležitý úřad klášterního knihovníka. V době jeho působnosti se mu během velice krátkého času podařilo uspořádat místní sbírku knih, která obsahovala přibližně 10 000 svazků. Tyto knihy začal systematicky sepisovat = tvořit katalog. Kromě této činnosti vyhledával literární společnost. Veřejně vystupoval proti klášterní činnosti za podpory osobností, jako byl například vedoucí ministr Maximilian Graf von Montgelas. Krátce před rozpuštěním kláštera, v roce 1802, odjel do Mnichova. Zde ze začátku žil pouze z příležitostných darů a ze mzdy, kterou dostával jako bývalý člen kláštera. Po určité době si našel dobře placené místo knihovníka Královské dvorní knihovny (dnešní Bavorská knihovna). Zde pracoval od roku 1806 jako správce knihovny a od roku 1823 jako "podknihovník". Navíc vykonával i duchovní funkce: 1814 dvorní kaplan, 1840 kněz na „Kollegiatstift St. Kajetan“. Dále působil jako neodborník v oblasti umění. Jeho největší vášní ale přesto bylo knihovnictví.
Z důvodu vysokého věku odešel Martin Schrettinger v roce 1844 do důchodu a dne 12. dubna 1851 v poklidu skonal.[2]
Dílo
Schrettinger byl benediktýnský mnich, knihovník, autor teoretických knihovnických textů a překladatel. Je považován za zakladatele moderního knihovnictví a prvního člověka, který použil termín "knihovnictví" v jeho pravém slova smyslu (Vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy.[3])
Aktivity
Význam pro informační vědu/knihovnictví
Martin Schrettinger se jako jeden z mnoha pokusil o sepsání knihovnických pravidel a znalostí. Ve svých pracích se věnoval organizaci knihovních fondů, do čehož zahrnul i problematiky jako je tvorba knihovního katalogu, klasifikace, inventarizace a řazení knih na regálech.
Úspěchy
Za jeden z největších úspěchů Martina Schrettingera lze považovat...
Publikace
Martin Schrettinger za svůj život sepsal několik zásadních prací, z nichž nejdůležitější jsou zmíněny níže.
V roce 1800 publikoval práci „Die Obstkutur in dem oberpfälzischen Stifte Weißenohe“, kterou otevřel pomylsné brány k zemědělskému vzdělání.
V katalogu Německé národní knihovny byly nalezeny tyto publikace, pod kterými je Martin Schrettinger podepsán jako autor:
- Handbuch der Bibliothek-Wissenschaft, besonders zum Gebrauche der Nicht-Bibliothekare, welche ihre Privat-Büchersammlungen selbst einrichten wollen Schrettinger, Martin. - Wien : Fr. Beckʹsche Universitäts-Buchh., 1834
- Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars in wissenschaftlicher Form Schrettinger, Martin. - München : Lindauer
Použitá literatura
- ↑ Wer war Martin Schrettinger, nach dem die Stadtbibliothek benannt ist?. Neumarkt: starke Stadt starke Kultur [online]. 2014 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: <https://www.neumarkt.de/de/kultur/einrichtungen-des-kulturamts/stadtbibliothek/hintergrund-geschichte.html>
- ↑ Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. AURNHAMMER, Achim a KÜHLMANN. Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. Berlin: De Gruyter, 2011, s. 582-583. ISBN 9783110220421. Dostupné z: <http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=e000xww&AN=398935&lang=cs&site=eds-live&scope=site>
- ↑ ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Databáze národní knihovny ČR [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/YHQBVTGAK4FCYQJGBM5ASTF9Y574KEG1CQP8DEAA4V8VFQPJDP-16314?func=full-set-set&set_number=079650&set_entry=000006&format=999>
Externí zdroje
- KELLNER, Stephan, "Schrettinger, Martin" in: Neue Deutsche Biographie 23 (2007), S. 545-546 [Onlinefassung]; URL: http://www.deutsche-biographie.de/ppn117060275.html
- BAUTZ, Begr. und hrsg. von Friedrich Wilhelm Bautz. Fortgef. von Traugott. Biographisch-bibliographisches Kirchenlexikon. Hamm: Bautz, 2010. ISBN 9783883096155. (tento zdroj je dostupný na stránkách http://bbkl.de/ za podmínky registrace a uhrazení poplatku, medailonek byl tvořen na základě materiálů získaných prostřednictvím služby MVS z Národní knihovny ČR)
