Martin Schrettinger: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
 
(Není zobrazeno 18 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
<p style="text-align: right">{{Infobox Vědec|jmeno = Martin Willibald Schrettinger[[File:schrettinger.jpg|340px|RTENOTITLE]]<ref>Wer war Martin Schrettinger, nach dem die Stadtbibliothek benannt ist?. Neumarkt: starke Stadt starke Kultur [online]. 2014 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: <https://www.neumarkt.de/de/kultur/einrichtungen-des-kulturamts/stadtbibliothek/hintergrund-geschichte.html></ref>|datum_narozeni = 17. června 1772|misto_narozeni = Neumarkt in der Oberplfalz, Německo|datum_umrti = 12. dubna 1851|misto_umrti = Mnichov, Německo|duvod_umrti = |rodina = |pobyt = Německo|obcanstvi = Německé |skola =|pracoviste = Knihovník kláštera ve Weissenohe, později knihovník Královské knihovny (nyní Bavorská státní knihovna)|obor = knihovnictví |oceneni = |znamy_diky = Považován za zakladatele moderního knihovnictví, vytvořil standardy pro nový druh katalogizace knihovních fondů, poprvé použil termín "knihovnictví"}}</p>
+
<p style="text-align: right">{{Infobox Vědec|jmeno = Martin Willibald Schrettinger[[File:schrettinger.jpg|340px|RTENOTITLE]]<ref>Wer war Martin Schrettinger, nach dem die Stadtbibliothek benannt ist?. Neumarkt: starke Stadt starke Kultur [online]. 2014 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: <https://www.neumarkt.de/de/kultur/einrichtungen-des-kulturamts/stadtbibliothek/hintergrund-geschichte.html></ref>|datum_narozeni = 17. června 1772|misto_narozeni = Neumarkt in der Oberplfalz, Německo|datum_umrti = 12. dubna 1851|misto_umrti = Mnichov, Německo|duvod_umrti = stáří|rodina = svobodný|pobyt = Německo|obcanstvi = Německé |skola = gymnázium v Burghausenu, studium poezie, rétoriky a logiky v Ambergu|pracoviste = Knihovník kláštera ve Weissenohe, později knihovník Královské knihovny (nyní Bavorská státní knihovna)|obor = knihovnictví |oceneni = 1838 - člen Historické společnosti Horního Bavorska|znamy_diky = Považován za zakladatele moderního knihovnictví, vytvořil standardy pro nový druh katalogizace knihovních fondů, poprvé použil termín "knihovnictví"}}</p>
  
 
{{DEFAULTSORT:Schrettinger, Martin}}
 
{{DEFAULTSORT:Schrettinger, Martin}}
 
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]
  
−
'''Martin Willibald Schrettinger''' (narozen 17. června 1772 v Neumarktu v Oberpfalz, zemřel 12. dubna 1851) byl německý kněz a knihovník.
+
'''Martin Willibald Schrettinger''' (17. června 1772, Neumarkt - 12. dubna 1851, Mnichov) byl německý kněz a knihovník.
  
  
 
== Život ==
 
== Život ==
−
Martin Willibald Schrettinger byl synem výrobce klobouků '''Johanna Matthiase''' (1740-1814) a dcery hospodského, '''Ursuly Barbary''' (příjmení není známo), pocházel z dobře zajištěné řemeslné rodiny. Narodil 17. června 1772 v Neumarktu (Oberpfalz). Jeho studijní léta začala navštěvováním místní základní školy, od roku 1785 začal studovat na gymnáziu v Burghausen (město ležící na řece Salzach, na hranicích s Rakouskem). Po jejím zdárném ukončení studoval poezii, rétoriku a logiku v bavorském Ambergu.
+
Martin Willibald Schrettinger byl synem výrobce klobouků '''Johanna Matthiase''' (1740-1814) a dcery hospodského, '''Ursuly Barbary''' (příjmení není známo), pocházel z dobře zajištěné řemeslné rodiny. Narodil se 17. června 1772 v Neumarktu (Oberpfalz). Jeho studijní léta začala navštěvováním místní základní školy a od roku 1785 začal studovat na gymnáziu v Burghausen (město ležící na řece Salzach, na hranicích s Rakouskem). Po jeho zdárném ukončení studoval poezii, rétoriku a logiku v bavorském Ambergu.
  
−
V roce 1793 nastoupil do benediktýnského kláštera Kloster Weißenohe. Zde v roce 1793 složil profesní zkoušky a roku 1795 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1800 zastával pro něj profesně důležitý úřad klášterního knihovníka. V době jeho působnosti se mu během velice krátkého času podařilo uspořádat místní sbírku knih, která obsahovala přibližně 10 000 svazků. Krátce před rozpuštěním tohoto kláštera, v roce 1802, odjel do Mnichova. Jeho kariéra klášterního knihovníka tedy nebyla nijak závratně dlouhá, ovšem v Mnichově pracoval jako knihovník Královské knihovny (dnešní Bavorská státní knihovna). Zde pracoval od roku 1806 jako správce knihovny a od roku 1823 jako podknihovník.  
+
V roce 1793 nastoupil do benediktýnského kláštera Weissenohe. Zde v roce 1793 složil profesní zkoušky a roku 1795 byl vysvěcen na kněze. Ačkoli byl opatem kláštera pokárán za svůj zájem o nové myšlenky, zejména ty filozofa Kanta, byl od roku 1800 zodpovědný za klášterní knihovnu. Zastával pro něj profesně důležitý úřad klášterního knihovníka. V době jeho působnosti se mu během velice krátkého času podařilo uspořádat místní sbírku knih, která obsahovala přibližně 10 000 svazků. Tyto knihy začal systematicky sepisovat - začal tvořit katalog. Kromě této činnosti vyhledával literární společnost. Veřejně vystupoval proti klášterní činnosti za podpory osobností, jako byl například ministr Maximilian Graf von Montgelas.  Krátce před rozpuštěním kláštera, v roce 1802, odjel do Mnichova. Zde si ze začátku přivydělával uspořádáváním soukromých knihoven. Dalším příjmem mu byly příležitostné dary a mzda, kterou dostával jako bývalý člen kláštera. Po určité době si našel dobře placené místo v Královské dvorní knihovně (dnešní Bavorská knihovna), která se díky zkonfiskování majetku klášterních knihoven Bavorskou vládou značně rozrostla. Zde pracoval od roku 1806 jako správce knihovny a od roku 1823 jako "podknihovník". Navíc vykonával i duchovní funkce: 1814 dvorní kaplan, 1840 kněz na „Kollegiatstift St. Kajetan“. Dále působil jako neodborník v oblasti umění. Jeho největší vášní ale přesto bylo knihovnictví.  
  
−
Do důchodu z důvodu vysokého věku odešel Martin Schrettinger v roce 1844.<ref>Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. AURNHAMMER, Achim a KÜHLMANN. Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. Berlin: De Gruyter, 2011, s. 582-583. ISBN 9783110220421. Dostupné z: <http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=e000xww&AN=398935&lang=cs&site=eds-live&scope=site></ref>
+
Z důvodu vysokého věku odešel Martin Schrettinger v roce 1844 do důchodu a dne 12. dubna 1851 v Mnichově v poklidu zemřel.<ref>Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. AURNHAMMER, Achim a KÜHLMANN. Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. Berlin: De Gruyter, 2011, s. 582-583. ISBN 9783110220421. Dostupné z: <http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=e000xww&AN=398935&lang=cs&site=eds-live&scope=site></ref>
  
−
== Dílo ==
+
== Dílo<ref>LORENZ, Michal. Informační věda – retrospektivní ohlédnutí I. K formování knihovnické identity. In: Inflow: Information journal [online]. 2013 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <http://www.inflow.cz/informacni-veda-retrospektivni-ohlednuti-i-k-formovani-knihovnicke-identity#_ftn16></ref> ==
−
Schrettinger byl benediktýnský mnich, knihovník, autor teoretických knihovnických textů a překladatel.
+
Martin Schrettinger se jako jeden z mnoha pokusil o '''sepsání knihovnických pravidel a znalostí'''. Ve svých pracích se věnoval organizaci knihovních fondů, do čehož zahrnul i problematiky jako je tvorba knihovního katalogu, klasifikace, inventarizace a řazení knih na regálech.
−
Je považován za zakladatele moderního knihovnictví a prvního člověka, který použil termín "knihovnictví" v jeho pravém slova smyslu (''Vědní, studijní a praktický obor, jehož předmětem jsou všechny aspekty činnosti knihoven a knihovnictví. Jako vědní a studijní obor je součástí informační vědy.''<ref>ZEMÁNKOVÁ, Ladislava. Databáze národní knihovny ČR [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/YHQBVTGAK4FCYQJGBM5ASTF9Y574KEG1CQP8DEAA4V8VFQPJDP-16314?func=full-set-set&set_number=079650&set_entry=000006&format=999></ref>)
+
 
 +
Zavedl pojem '''knihovní věda''' (Bibliotheks-Wissenschaft, Library Science), který slouží pro označení teorie knihovnictví. K tomuto pojmu v roce 1808 publikoval učebnici ''Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars in wissenschaftlicher Form'', která shrnuje organizační pravidla knihovny (viz kapitola Publikace).
 +
 
 +
Dosavadní řazení knih podle přírodního řádu mu připadalo být neúčelné - zejména proto, že bylo důsledkem lidského vnímání a jeho správnost byla jen stěží ověřitelná.''„Proto navrhl vyjít raději z pragmatického přístupu a každou novou knihu řadit na závěr předmětové sekce, abecedně ji zakatalogizovat a vytvořit seznam uspořádání regálů.“ ''<ref>tamtéž</ref>
  
 +
Požadoval také profesní vzdělávání pro knihovníky, které by mělo probíhat na specializovaných školách.
 +
:* V roce '''1886''' byla pod jeho vlivem založena katedra knihovní vědy na univerzitě v Göttingenu.
  
 
== Aktivity ==
 
== Aktivity ==
 +
* Správce a knihovník klášterní knihovny Kloster Weissenohe - uspořádání sbírky 10 000 knih a počátek tvorby katalogu.
 +
* Zastával osvícenské myšlenky.
 +
* Veřejně vystupoval proti klášterním činnostem.
 +
* Zaměstnanec Královské dvorní knihovny - od roku 1806 jako správce knihovny a od roku 1823 jako "podknihovník".
 +
* Duchovní činnost - 1814 dvorní kaplan, 1840 kněz na „Kollegiatstift St. Kajetan“.
 +
* Neodborník v oblasti umění.
 +
 +
== Význam pro informační vědu/knihovnictví ==
 +
Schrettinger byl benediktýnský mnich, knihovník, autor teoretických knihovnických textů a překladatel.
  
 +
V roce '''1808''' publikoval první knihu, kterou lze považovat za '''učebnici knihovnictví''' a která shrnuje organizační pravidla knihovny, v tomto roce se také poprvé setkáváme s pojmem '''knihovní věda/knihovnictví'''
  
−
== Význam pro informační vědu/knihovnictví ==
+
V roce '''1886''' byla pod jeho vlivem založena '''katedra knihovní vědy''' na univerzitě v Göttingenu, kterou můžeme označit jako první formální vzdělání pro knihovníky.<ref>tamtéž</ref>
 +
 
 +
Kritizoval dosavadní řazení knihoven podle přírodního řádu a požadoval nové, '''předmětové řazení'''.
  
 +
Je považován za '''zakladatele moderního knihovnictví'''.
  
 
== Úspěchy ==
 
== Úspěchy ==
−
Za jeden z největších úspěchů Martina Schrettingera lze považovat...
+
Za jeden z největších úspěchů Martina Schrettingera lze považovat jeho členství v '''Historické společnosti Horního Bavorska''' (Historischen Verein von Oberbayern) od roku 1838. Tato historická společnost byla založena v roce 1837 a zabývá se podporou historického bádání v okolí Horního Bavorska. Společnost sídlí v městském archivu v Mnichově a funguje dodnes.<ref>Historischen Verein von Oberbayern [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: http://www.hv-oberbayern.de/</ref>
  
 
== Publikace ==
 
== Publikace ==
−
V katalogu Německé národní knihovny byly nalezeny tyto publikace, pod kterými je Martin Schrettinger podepsán jako autor:
+
Martin Schrettinger za svůj život sepsal několik zásadních prací, z nichž nejdůležitější jsou zmíněny níže.
−
* ''Handbuch der Bibliothek-Wissenschaft, besonders zum Gebrauche der Nicht-Bibliothekare, welche ihre Privat-Büchersammlungen selbst einrichten wollen'' Schrettinger, Martin. - Wien : Fr. Beckʹsche Universitäts-Buchh., 1834
+
 
−
* ''Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars in wissenschaftlicher Form'' Schrettinger, Martin. - München : Lindauer
+
* '''Handbuch der Bibliothek-Wissenschaft'''
 +
:Práce sepsaná především pro potřeby soukromých sběratelů knih.
 +
 
 +
* '''Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars in wissenschaftlicher Form abgefasst'''
 +
:''„Roku 1808 začínají vycházet první sešity dvoudílné práce německého knihovníka v Mnichově Martina Schrettingera. Druhý sešit z tohoto roku se výlučně zabývá nezbytností jmenného katalogu pro knihovnu, dává pravidla pro zhotovení záznamu do tohoto katalogu (Titelkopie) včetně řadícího údaje, žádá přesnost a úplnost údajů, určuje podrobně strukturu záznamu, uvádí pravidla pro abecední řazení záznamů a pojednává o přepisu záznamů do svazkového jmenného katalogu. Jeho požadavek přesnosti a úplnosti při tvorbě titulní kopie ovlivnil praxi v Německu i v zahraničí. Třetí sešit z roku 1810 obsahuje návod na zhotovení katalogu systematického (volba mezi systematickým a předmětovým katalogem, nezbytnost systematického katalogu, klasifikační schéma, metodické pokyny, forma katalogu) a ještě se vrací ke katalogu jmennému. Ve čtvrtém sešitě z roku 1829, který zároveň tvoří druhý svazek práce, se autor znovu zabývá systematickým katalogem, který v jeho běžné podobě už nepovažuje pro knihovnu za vhodný, neboť neplní svůj účel; reviduje tedy svůj názor na důležitost systematického katalogu a dává návod na jeho nahrazení souborem dílčích oborových katalogů (Spezialkataloge) uvnitř dále nečleněných. Schrettinger pak velmi zevrubně propracovává – také na základě svých zkušeností – pravidla pro předmětový katalog (Realkatalog). Zdůrazňuje analytičnost předmětového katalogu a z toho vyvozuje nutnost pravidel. Řeší otázku jednotného a množného čísla v hesle, požaduje, aby nebyla volena ani příliš úzká ani příliš široká hesla. Řadu otázek předmětového katalogu řešil způsobem dodnes platným; stal se zakladatelem teorie předmětového katalogu v celé šíři i hloubce, i když vlastně byl dalšími generacemi zapomenut. Schrettinger upozorňuje na vhodnost zpracování též rukopisů v předmětovém katalogu. V posledním sešitu věnuje určitou pozornost zpracování vzácností knihovny jako např. grafiky, prvotisků a rukopisů, v čemž lze spatřovat počátky speciální katalogizace. U Schrettingera jsou zřetelné také některé náznaky obecné katalogizace: význam jednotlivých druhů katalogů, jejich porovnání a návod na přebudování (reorganizaci) systematického katalogu.“''<ref>VODIČKOVÁ, Hana. K otázkám perspektivy katalogizační teorie. 1. vyd. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1976.</ref>
  
  
Řádek 38: Řádek 60:
  
 
== Externí zdroje ==
 
== Externí zdroje ==
−
* KELLNER, Stephan, "Schrettinger, Martin" in: Neue Deutsche Biographie 23 (2007), S. 545-546 [Onlinefassung]; URL: http://www.deutsche-biographie.de/ppn117060275.html
+
* KELLNER, Stephan. Schrettinger, Martin. [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.deutsche-biographie.de/sfz79181.html#genealogie
−
* BAUTZ, Begr. und hrsg. von Friedrich Wilhelm Bautz. Fortgef. von Traugott. Biographisch-bibliographisches Kirchenlexikon. Hamm: Bautz, 2010. ISBN 9783883096155.
+
* BAUTZ, Begr. und hrsg. von Friedrich Wilhelm Bautz. Fortgef. von Traugott. Biographisch-bibliographisches Kirchenlexikon. Hamm: Bautz, 2010. ISBN 9783883096155. (tento zdroj je dostupný na stránkách http://bbkl.de/ za podmínky registrace a uhrazení poplatku, medailonek byl tvořen na základě materiálů  od autora Manfreda Knedlika Band XXXII (2011) Spalten 1234-1239 získaných prostřednictvím služby MVS z Národní knihovny ČR)
 +
*  BUCKLAND, Michael. Information schools: A Monk, Library Science, and the Information Age [online]. In: HAUKE, Petra (Ed.) Bibliothekswissenschaft - quo vadis? = Library Science - Quo vadis? München: K. G. Saur, 2005. Naposledy změněno prosinec 2005. Online verze se lehce liší od verze tištěné. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/huminfo.pdf>
 +
* Importance of Library in Our Life. TARGETSTUDY: EDUCATION. KNOWLEDGE. CAREER [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <https://targetstudy.com/articles/importance-of-library-in-our-life.html>
 +
* KNEDLIK, Manfred. Klöster in Bayern: Weissenohe. Haus der Bayerischen Geschichte [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: http://www.hdbg.eu/kloster/web/index.php/detail/geschichte?id=KS0429
 +
* PÖPPEL, Josef Pöppel. Hrsg. von Hedwig .. 2013. Weissenohe. S.l.: Books On Demand. ISBN 978-373-2235-803.

Aktuální verze z 12. 5. 2015, 12:34

Martin Willibald SchrettingerRTENOTITLE[1]
 
Neumarkt in der Oberplfalz, Německo
Datum a
místo úmrtí 		12. dubna 1851
Mnichov, Německo
  stáří
  svobodný
  Německo
  Německé
Vzdělání gymnázium v Burghausenu, studium poezie, rétoriky a logiky v Ambergu
Pracoviště Knihovník kláštera ve Weissenohe, později knihovník Královské knihovny (nyní Bavorská státní knihovna)
  1838 - člen Historické společnosti Horního Bavorska
Známý pro Považován za zakladatele moderního knihovnictví, vytvořil standardy pro nový druh katalogizace knihovních fondů, poprvé použil termín "knihovnictví"

Martin Willibald Schrettinger (17. června 1772, Neumarkt - 12. dubna 1851, Mnichov) byl německý kněz a knihovník.


Život

Martin Willibald Schrettinger byl synem výrobce klobouků Johanna Matthiase (1740-1814) a dcery hospodského, Ursuly Barbary (příjmení není známo), pocházel z dobře zajištěné řemeslné rodiny. Narodil se 17. června 1772 v Neumarktu (Oberpfalz). Jeho studijní léta začala navštěvováním místní základní školy a od roku 1785 začal studovat na gymnáziu v Burghausen (město ležící na řece Salzach, na hranicích s Rakouskem). Po jeho zdárném ukončení studoval poezii, rétoriku a logiku v bavorském Ambergu.

V roce 1793 nastoupil do benediktýnského kláštera Weissenohe. Zde v roce 1793 složil profesní zkoušky a roku 1795 byl vysvěcen na kněze. Ačkoli byl opatem kláštera pokárán za svůj zájem o nové myšlenky, zejména ty filozofa Kanta, byl od roku 1800 zodpovědný za klášterní knihovnu. Zastával pro něj profesně důležitý úřad klášterního knihovníka. V době jeho působnosti se mu během velice krátkého času podařilo uspořádat místní sbírku knih, která obsahovala přibližně 10 000 svazků. Tyto knihy začal systematicky sepisovat - začal tvořit katalog. Kromě této činnosti vyhledával literární společnost. Veřejně vystupoval proti klášterní činnosti za podpory osobností, jako byl například ministr Maximilian Graf von Montgelas. Krátce před rozpuštěním kláštera, v roce 1802, odjel do Mnichova. Zde si ze začátku přivydělával uspořádáváním soukromých knihoven. Dalším příjmem mu byly příležitostné dary a mzda, kterou dostával jako bývalý člen kláštera. Po určité době si našel dobře placené místo v Královské dvorní knihovně (dnešní Bavorská knihovna), která se díky zkonfiskování majetku klášterních knihoven Bavorskou vládou značně rozrostla. Zde pracoval od roku 1806 jako správce knihovny a od roku 1823 jako "podknihovník". Navíc vykonával i duchovní funkce: 1814 dvorní kaplan, 1840 kněz na „Kollegiatstift St. Kajetan“. Dále působil jako neodborník v oblasti umění. Jeho největší vášní ale přesto bylo knihovnictví.

Z důvodu vysokého věku odešel Martin Schrettinger v roce 1844 do důchodu a dne 12. dubna 1851 v Mnichově v poklidu zemřel.[2]

Dílo[3]

Martin Schrettinger se jako jeden z mnoha pokusil o sepsání knihovnických pravidel a znalostí. Ve svých pracích se věnoval organizaci knihovních fondů, do čehož zahrnul i problematiky jako je tvorba knihovního katalogu, klasifikace, inventarizace a řazení knih na regálech.

Zavedl pojem knihovní věda (Bibliotheks-Wissenschaft, Library Science), který slouží pro označení teorie knihovnictví. K tomuto pojmu v roce 1808 publikoval učebnici Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars in wissenschaftlicher Form, která shrnuje organizační pravidla knihovny (viz kapitola Publikace).

Dosavadní řazení knih podle přírodního řádu mu připadalo být neúčelné - zejména proto, že bylo důsledkem lidského vnímání a jeho správnost byla jen stěží ověřitelná.„Proto navrhl vyjít raději z pragmatického přístupu a každou novou knihu řadit na závěr předmětové sekce, abecedně ji zakatalogizovat a vytvořit seznam uspořádání regálů.“ [4]

Požadoval také profesní vzdělávání pro knihovníky, které by mělo probíhat na specializovaných školách.

  • V roce 1886 byla pod jeho vlivem založena katedra knihovní vědy na univerzitě v Göttingenu.

Aktivity

  • Správce a knihovník klášterní knihovny Kloster Weissenohe - uspořádání sbírky 10 000 knih a počátek tvorby katalogu.
  • Zastával osvícenské myšlenky.
  • Veřejně vystupoval proti klášterním činnostem.
  • Zaměstnanec Královské dvorní knihovny - od roku 1806 jako správce knihovny a od roku 1823 jako "podknihovník".
  • Duchovní činnost - 1814 dvorní kaplan, 1840 kněz na „Kollegiatstift St. Kajetan“.
  • Neodborník v oblasti umění.

Význam pro informační vědu/knihovnictví

Schrettinger byl benediktýnský mnich, knihovník, autor teoretických knihovnických textů a překladatel.

V roce 1808 publikoval první knihu, kterou lze považovat za učebnici knihovnictví a která shrnuje organizační pravidla knihovny, v tomto roce se také poprvé setkáváme s pojmem knihovní věda/knihovnictví

V roce 1886 byla pod jeho vlivem založena katedra knihovní vědy na univerzitě v Göttingenu, kterou můžeme označit jako první formální vzdělání pro knihovníky.[5]

Kritizoval dosavadní řazení knihoven podle přírodního řádu a požadoval nové, předmětové řazení.

Je považován za zakladatele moderního knihovnictví.

Úspěchy

Za jeden z největších úspěchů Martina Schrettingera lze považovat jeho členství v Historické společnosti Horního Bavorska (Historischen Verein von Oberbayern) od roku 1838. Tato historická společnost byla založena v roce 1837 a zabývá se podporou historického bádání v okolí Horního Bavorska. Společnost sídlí v městském archivu v Mnichově a funguje dodnes.[6]

Publikace

Martin Schrettinger za svůj život sepsal několik zásadních prací, z nichž nejdůležitější jsou zmíněny níže.

  • Handbuch der Bibliothek-Wissenschaft
Práce sepsaná především pro potřeby soukromých sběratelů knih.
  • Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars in wissenschaftlicher Form abgefasst
„Roku 1808 začínají vycházet první sešity dvoudílné práce německého knihovníka v Mnichově Martina Schrettingera. Druhý sešit z tohoto roku se výlučně zabývá nezbytností jmenného katalogu pro knihovnu, dává pravidla pro zhotovení záznamu do tohoto katalogu (Titelkopie) včetně řadícího údaje, žádá přesnost a úplnost údajů, určuje podrobně strukturu záznamu, uvádí pravidla pro abecední řazení záznamů a pojednává o přepisu záznamů do svazkového jmenného katalogu. Jeho požadavek přesnosti a úplnosti při tvorbě titulní kopie ovlivnil praxi v Německu i v zahraničí. Třetí sešit z roku 1810 obsahuje návod na zhotovení katalogu systematického (volba mezi systematickým a předmětovým katalogem, nezbytnost systematického katalogu, klasifikační schéma, metodické pokyny, forma katalogu) a ještě se vrací ke katalogu jmennému. Ve čtvrtém sešitě z roku 1829, který zároveň tvoří druhý svazek práce, se autor znovu zabývá systematickým katalogem, který v jeho běžné podobě už nepovažuje pro knihovnu za vhodný, neboť neplní svůj účel; reviduje tedy svůj názor na důležitost systematického katalogu a dává návod na jeho nahrazení souborem dílčích oborových katalogů (Spezialkataloge) uvnitř dále nečleněných. Schrettinger pak velmi zevrubně propracovává – také na základě svých zkušeností – pravidla pro předmětový katalog (Realkatalog). Zdůrazňuje analytičnost předmětového katalogu a z toho vyvozuje nutnost pravidel. Řeší otázku jednotného a množného čísla v hesle, požaduje, aby nebyla volena ani příliš úzká ani příliš široká hesla. Řadu otázek předmětového katalogu řešil způsobem dodnes platným; stal se zakladatelem teorie předmětového katalogu v celé šíři i hloubce, i když vlastně byl dalšími generacemi zapomenut. Schrettinger upozorňuje na vhodnost zpracování též rukopisů v předmětovém katalogu. V posledním sešitu věnuje určitou pozornost zpracování vzácností knihovny jako např. grafiky, prvotisků a rukopisů, v čemž lze spatřovat počátky speciální katalogizace. U Schrettingera jsou zřetelné také některé náznaky obecné katalogizace: význam jednotlivých druhů katalogů, jejich porovnání a návod na přebudování (reorganizaci) systematického katalogu.“[7]


Použitá literatura

  1. ↑ Wer war Martin Schrettinger, nach dem die Stadtbibliothek benannt ist?. Neumarkt: starke Stadt starke Kultur [online]. 2014 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: <https://www.neumarkt.de/de/kultur/einrichtungen-des-kulturamts/stadtbibliothek/hintergrund-geschichte.html>
  2. ↑ Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. AURNHAMMER, Achim a KÜHLMANN. Killy Literaturlexikon: Autoren und Werke des deutschsprachigen Kulturraums. Berlin: De Gruyter, 2011, s. 582-583. ISBN 9783110220421. Dostupné z: <http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=e000xww&AN=398935&lang=cs&site=eds-live&scope=site>
  3. ↑ LORENZ, Michal. Informační věda – retrospektivní ohlédnutí I. K formování knihovnické identity. In: Inflow: Information journal [online]. 2013 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <http://www.inflow.cz/informacni-veda-retrospektivni-ohlednuti-i-k-formovani-knihovnicke-identity#_ftn16>
  4. ↑ tamtéž
  5. ↑ tamtéž
  6. ↑ Historischen Verein von Oberbayern [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: http://www.hv-oberbayern.de/
  7. ↑ VODIČKOVÁ, Hana. K otázkám perspektivy katalogizační teorie. 1. vyd. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1976.

Externí zdroje

  • KELLNER, Stephan. Schrettinger, Martin. [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.deutsche-biographie.de/sfz79181.html#genealogie
  • BAUTZ, Begr. und hrsg. von Friedrich Wilhelm Bautz. Fortgef. von Traugott. Biographisch-bibliographisches Kirchenlexikon. Hamm: Bautz, 2010. ISBN 9783883096155. (tento zdroj je dostupný na stránkách http://bbkl.de/ za podmínky registrace a uhrazení poplatku, medailonek byl tvořen na základě materiálů od autora Manfreda Knedlika Band XXXII (2011) Spalten 1234-1239 získaných prostřednictvím služby MVS z Národní knihovny ČR)
  • BUCKLAND, Michael. Information schools: A Monk, Library Science, and the Information Age [online]. In: HAUKE, Petra (Ed.) Bibliothekswissenschaft - quo vadis? = Library Science - Quo vadis? München: K. G. Saur, 2005. Naposledy změněno prosinec 2005. Online verze se lehce liší od verze tištěné. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/huminfo.pdf>
  • Importance of Library in Our Life. TARGETSTUDY: EDUCATION. KNOWLEDGE. CAREER [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: <https://targetstudy.com/articles/importance-of-library-in-our-life.html>
  • KNEDLIK, Manfred. Klöster in Bayern: Weissenohe. Haus der Bayerischen Geschichte [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupné z: http://www.hdbg.eu/kloster/web/index.php/detail/geschichte?id=KS0429
  • PÖPPEL, Josef Pöppel. Hrsg. von Hedwig .. 2013. Weissenohe. S.l.: Books On Demand. ISBN 978-373-2235-803.
Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Martin_Schrettinger&oldid=51370“