Kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)

Autor: Veronika Víšková

Klíčová slova: kvantitativní výzkum, kvalitativní výzkum

Synonyma: pozitivistický, experimentální, empiricko-analytický výzkum; konstruktivistický, interpretativní, reflexivní výzkum

Související pojmy:

nadřazené - společenskovědní výzkum

podřazené - experiment, zúčastněné a nezúčastněné pozorování, rozhovor, analýza dokumentů

Kvantitativní a kvalitativní výzkum jsou základní typy společenskovědního výzkumu. Podle Dismana jsou tyto přístupy přes své rozdíly vzájemně komplementární, doplňují se. Kvalitativní výzkum pomáhá porozumět sociální realitě a kvantitativní výzkum testuje validitu tohoto porozumění.

Obecná charakteristika

Kvantitativní výzkum se také označuje jako tradiční, pozitivistický, experimentální nebo empiricko-analytický. Zaměřuje se na hledání vztahů mezi dvěma či více proměnnými. Jeho hlavním cílem je ověřování platnosti teorií pomocí testování z těchto teorií vyvozených hypotéz.
Kvalitativní výzkum bývá také nazýván konstruktivistickým, naturalistickým, interpretativním nebo reflexivním. Disman jej charakterizuje jako nenumerické šetření a interpretaci sociální reality. [1, s. 285] Kvalitativní přístup klade důraz na důkladné (hloubkové) poznání zkoumaného sociálního jevu (události, fenoménu). Snaží se o vytvoření komplexního, holistického obrazu zkoumaného problému, o porozumění lidem v různých sociálních situacích a jejich interpretacím těchto situací. Hlavním cílem je vytváření nových teorií.

Kvantitativní výzkumník chápe sociální realitu jako existující nezávisle na jeho osobnosti. Udržuje si od ní odstup nezúčastněného pozorovatele a snaží se o její popis. Lidské chování považuje za determinované a tedy měřitelné a předpověditelné.
Kvalitativní výzkumník se domnívá, že sociální realita by měla být spíše interpretována než popisována, a to na základě toho, jak ji prožívají konkrétní jednotlivci. Lidské chování je nahlíženo jako výsledek svobodných rozhodnutí.

Metodologie

Kvantitativní výzkum je založen na deduktivním přístupu – z teorie jsou vyvozovány hypotézy, které jsou poté prostřednictvím sebraných dat testovány. Kvalitativní typ výzkumu je založen na induktivní logice, kdy na počátku výzkumného procesu je sběr dat. V sebraných datech výzkumník posléze pátrá po pravidelnostech a na základě svých objevů poté formuluje (nové) teorie či hypotézy.

Vzorem pro kvantitativní typ výzkumu jsou metody přírodních věd. Metodologie kvantitativního výzkumu je výrazně strukturovaná a využívá statistické metody. Kvalitativní přístup je pružnější a méně atomizovaný. I v průběhu výzkumu jsou činěna rozhodnutí, jak by se mělo postupovat dále. Lze také měnit výzkumné otázky či hypotézy.

Kvalitativní výzkumníci typicky pracují s malým množstvím případů. Pozorované případy jsou však studovány do hloubky, je zkoumáno mnoho jejich vlastností (proměnných). Setkáváme se zde tedy se silnou redukcí počtu sledovaných jedinců, v důsledku čehož je zobecnění zjištěných výsledků na celou populaci problematické.
Kvantitativní výzkumy sledují velké množství případů, ovšem jen málo jejich vlastností. Dochází zde k výrazné redukci počtu sledovaných proměnných a vztahů mezi nimi. Výsledky výzkumů lze však snadno generalizovat na celou populaci.

Kvantitativní výzkum vyžaduje silnou standardizaci, která mu zajišťuje vysokou reliabilitu. Standardizace ale také vede k výrazné redukci množství zjišťovaných informací, což způsobuje poměrně nízkou validitu výzkumů. V kvalitativním výzkumu je standardizace jen slabá, a proto má kvalitativní výzkum nižší reliabilitu než výzkum kvantitativní. Nízká úroveň standardizace kvalitativního výzkumu a menší počet transformací, kterými získávané informace procházejí, mu však zajišťují vysokou validitu.

Sběr dat

Mezi kvantitativní techniky sběru dat patří např. experiment, statistické šetření, obsahová analýza či strukturované pozorování. K základním metodám kvalitativního výzkumu patří např. zúčastněné pozorování, nestandardizovaný rozhovor, analýza osobních textů či dokumentů.

V kvantitativním výzkumu jsou sbírána jen ta data, která potřebujeme k testování hypotéz, v kvalitativním výzkumu se výzkumník snaží sebrat všechna data související s tématem šetření.

Kvantitativní výzkum pracuje s daty zpracovatelnými počítačem, kvalitativní výzkum nikoli. Kvalitativní přístup se zajímá o subjektivní data, kvantitativní o data objektivní.

Cílem konstrukce vzorku v kvantitativním výzkumu je reprezentace populace jedinců. V kvalitativním výzkumu se jedná o reprezentaci populace problému.

Použití

Kvantitativní výzkum je využíván v těchto situacích:

• Pokud potřebujeme generalizovat naše nálezy na populaci jedinců.
• Pokud je naším cílem testování hypotéz.
• Jsme-li s dostatečnou jistotou schopni říci, které proměnné jsou podstatné pro studovaný problém a že žádná z důležitých proměnných nebyla opomenuta.
• Pokud to, jak zkoumaní lidé interpretují studovaný problém, nemá pro nás prvořadou důležitost.

Kvalitativní výzkum používáme za těchto okolností:

• Potřebujeme-li zjistit, jak populace prožívá studovaný problém.
• Studujeme-li takový problém, o kterém nemáme dostatečnou předběžnou znalost.
• Jako předvýzkum pro kvantitativní výzkumnou akci.

Výhody a nevýhody podle Hendla:

Kvantitativní výzkum:

• + eliminace působení rušivých proměnných
• + relativně rychlý sběr a analýza dat
• + výsledky poměrně nezávislé na výzkumníkovi
• - kategorie použité ve výzkumu nemusí odpovídat lokálním, subkulturním apod. zvláštnostem
• - výsledky mohou být příliš abstraktní, obecné
• - výzkumník může opomenout důležité fenomény či intervenující proměnné, protože se soustřeďuje pouze na testování určité teorie, která s nimi nemusí počítat

Kvalitativní výzkum:

• + problém zkoumán v přirozeném prostředí
• + zohlednění místních či jiných zvláštností
• + počáteční prozkoumání problému
• - problematická generalizace výsledků
• - výzkum časově náročný
• - výsledky snadněji ovlivnitelné osobou výzkumníka