KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
m (typo)
(Úprava textu; místo "příé" na "přímé")
 
Řádek 1: Řádek 1:
=Vzorové heslo a pravidla editace=
+
<h1>Vzorov&eacute; heslo a pravidla editace</h1>
''Zpracoval: Jméno Příjmení''
 
  
'''Vzorové heslo''' je v metodologii ISK heslo, které slouží jako vzor pro ostatní hesla (Suchá, 2011). Hesla mají rozsah '''2500-5000 znaků'''. Podle Suché (2011) má být u každého hesla uvedena literatura, ze které bylo čerpáno. Pokud to bude vhodné, můžete vložit do textu i obrázek atd. Text může být i strukturovaný - zde je například '''seznam literatury''', ze které je doporučeno čerpat při tvorbě hesel:
+
<p><i>Zpracoval: Jm&eacute;no Př&iacute;jmen&iacute;</i></p>
*Disman, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. 2002.
 
*Powell, R. R. Basic research methods for librarians. Westport: Greenwood Publishing Group. 2004.
 
*Reichel, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada. 2009.
 
*Bates, M.J. An Introduction to metatheories, theories and models. In: K.E. Fisher and S. Erdelez (eds.). Theories of Information Behavior. Medford, NJ: Information Today. 2005. p. 8-11.
 
*Metoyer-Duran, C. and Hernon, P.. Problem statements in research proposals and published research: A case study of researchers' viewpoints. Library & Information Science Research 16, 1994. pp. 105–118.
 
  
Každé heslo může být zpracováno '''jedním až dvěma autory'''. Zpracovávají se hesla od druhé úrovně (v obsahu např. 2.1, 2.2, 2.2.1), nikoliv nadpisy první úrovně - u nich zůstává pouze termín pro odevzdání hesla. Studující se k heslům přiřazují sami tím, že pod vybrané heslo vyplní "''Zpracoval: Jméno Příjmení''". Platí, že kdo si heslo zabere jako první, heslo také zpracovává.
+
<p><b>Vzorov&eacute; heslo</b> je v metodologii ISK heslo, kter&eacute; slouž&iacute; jako vzor pro ostatn&iacute; hesla (Such&aacute;, 2011). Hesla maj&iacute; rozsah <b>2500-5000 znaků</b>. Podle Such&eacute; (2011) m&aacute; b&yacute;t u každ&eacute;ho hesla uvedena literatura, ze kter&eacute; bylo čerp&aacute;no. Pokud to bude vhodn&eacute;, můžete vložit do textu i obr&aacute;zek atd. Text může b&yacute;t i strukturovan&yacute; - zde je např&iacute;klad <b>seznam literatury</b>, ze kter&eacute; je doporučeno čerpat při tvorbě hesel:</p>
  
'''''Termín pro výběr hesel je 14. března 2011.'''''
+
<ul>
 +
<li>Disman, M. Jak se vyr&aacute;b&iacute; sociologick&aacute; znalost. Praha: Karolinum. 2002.</li>
 +
<li>Powell, R. R. Basic research methods for librarians. Westport: Greenwood Publishing Group. 2004.</li>
 +
<li>Reichel, J. Kapitoly metodologie soci&aacute;ln&iacute;ch v&yacute;zkumů. Praha: Grada. 2009.</li>
 +
<li>Bates, M.J. An Introduction to metatheories, theories and models. In: K.E. Fisher and S. Erdelez (eds.). Theories of Information Behavior. Medford, NJ: Information Today. 2005. p. 8-11.</li>
 +
<li>Metoyer-Duran, C. and Hernon, P.. Problem statements in research proposals and published research: A case study of researchers&#39; viewpoints. Library &amp; Information Science Research 16, 1994. pp. 105&ndash;118.</li>
 +
</ul>
  
'''Zdroje:'''
+
<p>Každ&eacute; heslo může b&yacute;t zpracov&aacute;no <b>jedn&iacute;m až dvěma autory</b>. Zpracov&aacute;vaj&iacute; se hesla od druh&eacute; &uacute;rovně (v obsahu např. 2.1, 2.2, 2.2.1), nikoliv nadpisy prvn&iacute; &uacute;rovně - u nich zůst&aacute;v&aacute; pouze term&iacute;n pro odevzd&aacute;n&iacute; hesla. Studuj&iacute;c&iacute; se k heslům přiřazuj&iacute; sami t&iacute;m, že pod vybran&eacute; heslo vypln&iacute; &quot;<i>Zpracoval: Jm&eacute;no Př&iacute;jmen&iacute;</i>&quot;. Plat&iacute;, že kdo si heslo zabere jako prvn&iacute;, heslo tak&eacute; zpracov&aacute;v&aacute;.</p>
  
Suchá, L. ''Vzorová kniha''. Místo vydání: Nakladatel. Rok vydání.
+
<p><i><b>Term&iacute;n pro v&yacute;běr hesel je 14. března 2011.</b></i></p>
  
=Historie výzkumu v ISK=
+
<p><b>Zdroje:</b></p>
''termín: 18. března''
 
==Historie výzkumu v ISK - 20. století==
 
  
==Současné trendy ve výzkumu v ISK==
+
<p>Such&aacute;, L. <i>Vzorov&aacute; kniha</i>. M&iacute;sto vyd&aacute;n&iacute;: Nakladatel. Rok vyd&aacute;n&iacute;.</p>
  
Zpracoval: Jan Rozboril, Josef Ludvíček
+
<h1>Historie v&yacute;zkumu v ISK</h1>
  
 +
<p><i>term&iacute;n: 18. března</i></p>
  
Současné trendy výzkumu v informačních studiích a knihovnictví (ISK) jsou především ovlivněny Internetem a přijetím počítačů do běžného života. To pro výzkumníky otevírá nové možnosti pro výběr témat (nové způsoby vyhledávání informací nebo jejich zpracování), pro postupy sběru dat (automatizované zpracování odpovědí dotazníků a anket) a jejich vyhodnocování.
+
<h2>Historie v&yacute;zkumu v ISK - 20. stolet&iacute;</h2>
  
===Témata výzkumů===
+
<h2>Současn&eacute; trendy ve v&yacute;zkumu v ISK</h2>
  
'''"Hot topics":''' [2]
+
<p>Zpracoval: Jan Rozboril, Josef Ludv&iacute;ček</p>
  
:* informační hledání
+
<p>Současn&eacute; trendy v&yacute;zkumu v informačn&iacute;ch studi&iacute;ch a knihovnictv&iacute; (ISK) jsou předev&scaron;&iacute;m ovlivněny Internetem a přijet&iacute;m poč&iacute;tačů do běžn&eacute;ho života. To pro v&yacute;zkumn&iacute;ky otev&iacute;r&aacute; nov&eacute; možnosti pro v&yacute;běr t&eacute;mat (nov&eacute; způsoby vyhled&aacute;v&aacute;n&iacute; informac&iacute; nebo jejich zpracov&aacute;n&iacute;), pro postupy sběru dat (automatizovan&eacute; zpracov&aacute;n&iacute; odpověd&iacute; dotazn&iacute;ků a anket) a jejich vyhodnocov&aacute;n&iacute;.</p>
:* studia o uživatelích a použití
 
:* použitelnost Webu
 
:* kvalita služeb
 
:* přístup a využívanost elektronických zdrojů
 
:* změna komunikace publikační činnosti v elektronickém prostředí
 
:* sběr informací z full-textových databází, filtrování informací v informacemi přetíženém světě
 
:* využití digitálních knihoven vědci, studenty, učitely; rozdíly v použití různými obory
 
:* zdroje studentů a kde k ním přijdou
 
:* kvalita služeb x uspokojení uživatele
 
:* jak uživatelé sbírají informace v elektronickém prostředí
 
:* vliv elektronické státní správy (e-goverment)
 
:* využití státem poskytovaných informací občany při pracovních i každodenních aktivitách
 
:* reflekce mezinárodních trendů
 
:* uchování a vyhledání informací
 
:* klasifikace a indexování; poskytování informací a katalogizace
 
:* využití knihoven a informačních služeb; informační chování při vyhledávání; využitelnost informací
 
:* kvalita informačních a knihovnických služeb
 
:* kvalita sbírek; administrace; automatizace
 
:* rozvinutost informačních studií a knihovnictví a rozvoj informačního průmyslu (specifické pro Čínu)
 
:* vědecká a profesionální komunikace
 
  
 +
<h3>T&eacute;mata v&yacute;zkumů</h3>
  
S rozvojem počítačů a následně počítačových sítí přišla i změna v chování lidí, kteří je používají. V dnešní době můžeme říct, že je to celospolečenský fenomén, a proto se dnešní výzkumy týkají právě témat spojených s počítači a informacemi ve společnosti.
+
<p><b>&quot;Hot topics&quot;:</b> [2]</p>
V knihovnách se přechází od výzkumu kvality služeb ke zjišťování, jak čtenáři dokáží pracovat s informacemi, zda využívají elektronické informační zdroje a ne zda čtou, ale zda čtou kriticky.
 
  
Z druhé strany se zkoumá, jak a které informace jsou vyhledávány, zda byly pro uživatele relevantní a použitelné. Zkoumá se architektura informačních systémů a stavba webových stránek a důvody, proč jsou a nejsou pro uživatele vyhovující.
+
<dl>
V neposlední řadě roste role informační a počítačové gramotnosti s ní také význam výzkumů zjišťujících úroveň vzdělání mezi lidmi.
+
<dd>
 +
<ul>
 +
<li>informačn&iacute; hled&aacute;n&iacute;</li>
 +
<li>studia o uživatel&iacute;ch a použit&iacute;</li>
 +
<li>použitelnost Webu</li>
 +
<li>kvalita služeb</li>
 +
<li>př&iacute;stup a využ&iacute;vanost elektronick&yacute;ch zdrojů</li>
 +
<li>změna komunikace publikačn&iacute; činnosti v elektronick&eacute;m prostřed&iacute;</li>
 +
<li>sběr informac&iacute; z full-textov&yacute;ch datab&aacute;z&iacute;, filtrov&aacute;n&iacute; informac&iacute; v informacemi přet&iacute;žen&eacute;m světě</li>
 +
<li>využit&iacute; digit&aacute;ln&iacute;ch knihoven vědci, studenty, učitely; rozd&iacute;ly v použit&iacute; různ&yacute;mi obory</li>
 +
<li>zdroje studentů a kde k n&iacute;m přijdou</li>
 +
<li>kvalita služeb x uspokojen&iacute; uživatele</li>
 +
<li>jak uživatel&eacute; sb&iacute;raj&iacute; informace v elektronick&eacute;m prostřed&iacute;</li>
 +
<li>vliv elektronick&eacute; st&aacute;tn&iacute; spr&aacute;vy (e-goverment)</li>
 +
<li>využit&iacute; st&aacute;tem poskytovan&yacute;ch informac&iacute; občany při pracovn&iacute;ch i každodenn&iacute;ch aktivit&aacute;ch</li>
 +
<li>reflekce mezin&aacute;rodn&iacute;ch trendů</li>
 +
<li>uchov&aacute;n&iacute; a vyhled&aacute;n&iacute; informac&iacute;</li>
 +
<li>klasifikace a indexov&aacute;n&iacute;; poskytov&aacute;n&iacute; informac&iacute; a katalogizace</li>
 +
<li>využit&iacute; knihoven a informačn&iacute;ch služeb; informačn&iacute; chov&aacute;n&iacute; při vyhled&aacute;v&aacute;n&iacute;; využitelnost informac&iacute;</li>
 +
<li>kvalita informačn&iacute;ch a knihovnick&yacute;ch služeb</li>
 +
<li>kvalita sb&iacute;rek; administrace; automatizace</li>
 +
<li>rozvinutost informačn&iacute;ch studi&iacute; a knihovnictv&iacute; a rozvoj informačn&iacute;ho průmyslu (specifick&eacute; pro Č&iacute;nu)</li>
 +
<li>vědeck&aacute; a profesion&aacute;ln&iacute; komunikace</li>
 +
</ul>
  
 +
<p>&nbsp;</p>
 +
</dd>
 +
</dl>
  
'''Pro vývoj trendů v ISK je nezbytné neustále sledovat:''' [2]
+
<p>S rozvojem poč&iacute;tačů a n&aacute;sledně poč&iacute;tačov&yacute;ch s&iacute;t&iacute; při&scaron;la i změna v chov&aacute;n&iacute; lid&iacute;, kteř&iacute; je použ&iacute;vaj&iacute;. V dne&scaron;n&iacute; době můžeme ř&iacute;ct, že je to celospolečensk&yacute; fenom&eacute;n, a proto se dne&scaron;n&iacute; v&yacute;zkumy t&yacute;kaj&iacute; pr&aacute;vě t&eacute;mat spojen&yacute;ch s poč&iacute;tači a informacemi ve společnosti. V knihovn&aacute;ch se přech&aacute;z&iacute; od v&yacute;zkumu kvality služeb ke zji&scaron;ťov&aacute;n&iacute;, jak čten&aacute;ři dok&aacute;ž&iacute; pracovat s informacemi, zda využ&iacute;vaj&iacute; elektronick&eacute; informačn&iacute; zdroje a ne zda čtou, ale zda čtou kriticky.</p>
  
- základní výzkumy z pozice vědního oboru
+
<p>Z druh&eacute; strany se zkoum&aacute;, jak a kter&eacute; informace jsou vyhled&aacute;v&aacute;ny, zda byly pro uživatele relevantn&iacute; a použiteln&eacute;. Zkoum&aacute; se architektura informačn&iacute;ch syst&eacute;mů a stavba webov&yacute;ch str&aacute;nek a důvody, proč jsou a nejsou pro uživatele vyhovuj&iacute;c&iacute;. V neposledn&iacute; řadě roste role informačn&iacute; a poč&iacute;tačov&eacute; gramotnosti s n&iacute; tak&eacute; v&yacute;znam v&yacute;zkumů zji&scaron;ťuj&iacute;c&iacute;ch &uacute;roveň vzděl&aacute;n&iacute; mezi lidmi.</p>
:* kontrola funkčnosti konvencí a zaběhlých postupů
 
:* vývoj silnějších teorií
 
:* nezávislost na deskriptivních datech
 
:* nové principy fungování knihoven, informačních systémů a jejich služeb
 
:* rámec teorií, na kterých založit vlastní praxi
 
  
 +
<p><b>Pro v&yacute;voj trendů v&nbsp;ISK je nezbytn&eacute; neust&aacute;le sledovat:</b> [2]</p>
  
- základní výzkumy z individuálního hlediska
+
<p>- z&aacute;kladn&iacute; v&yacute;zkumy z pozice vědn&iacute;ho oboru</p>
:* lepší příprava na aplikovaný výzkumTémata výzkumů v ISK - "hot topics"
 
:* lepší pochopení, zhodnocená a aplikace výsledků
 
:* lepší příprava knihovníků pro výzkumy
 
  
 +
<dl>
 +
<dd>
 +
<ul>
 +
<li>kontrola funkčnosti konvenc&iacute; a zaběhl&yacute;ch postupů</li>
 +
<li>v&yacute;voj silněj&scaron;&iacute;ch teori&iacute;</li>
 +
<li>nez&aacute;vislost na deskriptivn&iacute;ch datech</li>
 +
<li>nov&eacute; principy fungov&aacute;n&iacute; knihoven, informačn&iacute;ch syst&eacute;mů a jejich služeb</li>
 +
<li>r&aacute;mec teori&iacute;, na kter&yacute;ch založit vlastn&iacute; praxi</li>
 +
</ul>
  
- proč se praktikující nezapojují do výzkumu
+
<p>&nbsp;</p>
:* slabá komunikace mezi výzkumníky a praktikujícími
+
</dd>
:* příliš profesionální literatury
+
</dl>
:* příliš výzkumnického jargonu
 
:* neadekvátní vzdělání
 
:* nedostatečná praktická stránka výzkumů
 
:* nedostatek financování
 
  
 +
<p>- z&aacute;kladn&iacute; v&yacute;zkumy z individu&aacute;ln&iacute;ho hlediska</p>
  
- překážky pro základní výzkum
+
<dl>
:* nedostatek vzdělání o výzkumu
+
<dd>
:* nároky na zaměstnavatele (poskytnutí iniciativy, financí, času pro výzkum)
+
<ul>
:* nedostatek financování, interakce s dalšími obory
+
<li>lep&scaron;&iacute; př&iacute;prava na aplikovan&yacute; v&yacute;zkumT&eacute;mata v&yacute;zkumů v&nbsp;ISK - &quot;hot topics&quot;</li>
 +
<li>lep&scaron;&iacute; pochopen&iacute;, zhodnocen&aacute; a aplikace v&yacute;sledků</li>
 +
<li>lep&scaron;&iacute; př&iacute;prava knihovn&iacute;ků pro v&yacute;zkumy</li>
 +
</ul>
  
 +
<p>&nbsp;</p>
 +
</dd>
 +
</dl>
  
- uživatelské skupiny
+
<p>- proč se praktikuj&iacute;c&iacute; nezapojuj&iacute; do v&yacute;zkumu</p>
:* studenti
 
:* profesionálové
 
:* vědci
 
:* zaměstatnanci v neprofesních  oborech
 
:* další (uživatelé knihoven, Webu)
 
:* posun od profesionálů k lidem vázaným každodenním informačním chováním
 
:* zkoumání informačního chování (informační potřeby a použití) v oborové literatuře,    kognitivních procesů, system designu a interdisciplinarity
 
:* interdisciplinarita: ISK, společenské vědy, informatika, management/ obchod, minimálně obory zdraví a přírodních věd
 
:* rozdíly mezi výzkumem a praxí (vědci- více využití teorie, mimooborové literatury, zkoumání dopadů x praktikující - víc oborové literatury, menší produkce článků)
 
  
'''=>''' nutnost zavést komunikaci (úkol i pro vzdělávání v ISK - v dnešní době menší důraz na výuku výzkumu)
+
<dl>
 +
<dd>
 +
<ul>
 +
<li>slab&aacute; komunikace mezi v&yacute;zkumn&iacute;ky a praktikuj&iacute;c&iacute;mi</li>
 +
<li>př&iacute;li&scaron; profesion&aacute;ln&iacute; literatury</li>
 +
<li>př&iacute;li&scaron; v&yacute;zkumnick&eacute;ho jargonu</li>
 +
<li>neadekv&aacute;tn&iacute; vzděl&aacute;n&iacute;</li>
 +
<li>nedostatečn&aacute; praktick&aacute; str&aacute;nka v&yacute;zkumů</li>
 +
<li>nedostatek financov&aacute;n&iacute;</li>
 +
</ul>
  
 +
<p>&nbsp;</p>
 +
</dd>
 +
</dl>
  
'''Klasifikační schéma témat:''' [3]
+
<p>- přek&aacute;žky pro z&aacute;kladn&iacute; v&yacute;zkum</p>
  
''Témata ISK''
+
<dl>
:* profese
+
<dd>
:* historie knihoven
+
<ul>
:* historie knih a publikování
+
<li>nedostatek vzděl&aacute;n&iacute; o v&yacute;zkumu</li>
:* vzdělávání v ISK
+
<li>n&aacute;roky na zaměstnavatele (poskytnut&iacute; iniciativy, financ&iacute;, času pro v&yacute;zkum)</li>
:* metodologie
+
<li>nedostatek financov&aacute;n&iacute;, interakce s dal&scaron;&iacute;mi obory</li>
:* analýza ISKu
+
</ul>
  
 +
<p>&nbsp;</p>
 +
</dd>
 +
</dl>
  
''Výzkum knihovních a informačních aktivit''
+
<p>- uživatelsk&eacute; skupiny</p>
:* studium cirkulace/ výměny knihy a meziknihovních výjpůček
 
:* informační a referenční služby
 
:* vzdělání a vzdělávání uživatelů
 
:* budovy a pracoviště /architektura budov a pracovišť
 
:* administrace plánování
 
:* automatizace
 
:* další knihovní a informační aktivity
 
  
 +
<dl>
 +
<dd>
 +
<ul>
 +
<li>studenti</li>
 +
<li>profesion&aacute;lov&eacute;</li>
 +
<li>vědci</li>
 +
<li>zaměstatnanci v neprofesn&iacute;ch oborech</li>
 +
<li>dal&scaron;&iacute; (uživatel&eacute; knihoven, Webu)</li>
 +
<li>posun od profesion&aacute;lů k lidem v&aacute;zan&yacute;m každodenn&iacute;m informačn&iacute;m chov&aacute;n&iacute;m</li>
 +
<li>zkoum&aacute;n&iacute; informačn&iacute;ho chov&aacute;n&iacute; (informačn&iacute; potřeby a použit&iacute;) v oborov&eacute; literatuře, kognitivn&iacute;ch procesů, system designu a interdisciplinarity</li>
 +
<li>interdisciplinarita: ISK, společensk&eacute; vědy, informatika, management/ obchod, minim&aacute;lně obory zdrav&iacute; a př&iacute;rodn&iacute;ch věd</li>
 +
<li>rozd&iacute;ly mezi v&yacute;zkumem a prax&iacute; (vědci- v&iacute;ce využit&iacute; teorie, mimooborov&eacute; literatury, zkoum&aacute;n&iacute; dopadů x praktikuj&iacute;c&iacute; - v&iacute;c oborov&eacute; literatury, men&scaron;&iacute; produkce čl&aacute;nků)</li>
 +
</ul>
  
''Výzkum uchování a vyhledávání informací''
+
<p>&nbsp;</p>
:* studium katalogizace
+
</dd>
:* klasifikace a indexování (procesy nebo jazyky)
+
</dl>
:* informační vyhledávání
 
:* bibliografické databáze a bibliografie
 
:* nebibliografické databáze (textové, číselné, ..)
 
:* studium šíření informací
 
:* informační kanály a zdroje, jejich uživatelé a použití
 
:* využití knihovních a informačních služeb
 
:* chování při vyhledávání informací (důraz na jedince)
 
:* použití informací (jestli se používají a jak)
 
:* informační management
 
  
 +
<p><b>=&gt;</b> nutnost zav&eacute;st komunikaci (&uacute;kol i pro vzděl&aacute;v&aacute;n&iacute; v&nbsp;ISK - v dne&scaron;n&iacute; době men&scaron;&iacute; důraz na v&yacute;uku v&yacute;zkumu)</p>
  
''Výzkum vědecké a profesionální komunikace''
+
<p><b>Klasifikačn&iacute; sch&eacute;ma t&eacute;mat:</b> [3]</p>
:* citační modely a struktury
 
:* další aspekty komunikace
 
  
 +
<p><i>T&eacute;mata ISK</i></p>
  
===Sběr dat===
+
<dl>
 +
<dd>
 +
<ul>
 +
<li>profese</li>
 +
<li>historie knihoven</li>
 +
<li>historie knih a publikov&aacute;n&iacute;</li>
 +
<li>vzděl&aacute;v&aacute;n&iacute; v&nbsp;ISK</li>
 +
<li>metodologie</li>
 +
<li>anal&yacute;za ISKu</li>
 +
</ul>
  
'''Experiment a pozorování'''
+
<p>&nbsp;</p>
 +
</dd>
 +
</dl>
  
Asi nejméně byly ovlivněny metody pozorování a experimentu. Protože se při nich s daty pracuje minimálně a hlavní předmětem zkoumání jsou lidé a jejich chování, mohou se při nich počítače využít víceméně jen k ulehčení zapisování pozorovacího deníku výměnou analogových přístrojů (kazetového diktafonu, tužky a papíru) za jejich digitální obdobu. Pokud se ovšem experiment netýká informačního chování uživatelů, či informační gramotnosti, v tom případě počítače nejsou užitnečné, ale podmínkou výzkumu.
+
<p><i>V&yacute;zkum knihovn&iacute;ch a informačn&iacute;ch aktivit</i></p>
  
 +
<dl>
 +
<dd>
 +
<ul>
 +
<li>studium cirkulace/ v&yacute;měny knihy a meziknihovn&iacute;ch v&yacute;jpůček</li>
 +
<li>informačn&iacute; a referenčn&iacute; služby</li>
 +
<li>vzděl&aacute;n&iacute; a vzděl&aacute;v&aacute;n&iacute; uživatelů</li>
 +
<li>budovy a pracovi&scaron;tě /architektura budov a pracovi&scaron;ť</li>
 +
<li>administrace pl&aacute;nov&aacute;n&iacute;</li>
 +
<li>automatizace</li>
 +
<li>dal&scaron;&iacute; knihovn&iacute; a informačn&iacute; aktivity</li>
 +
</ul>
  
'''Rozhovor'''
+
<p>&nbsp;</p>
 +
</dd>
 +
</dl>
  
Rozhovor také nedošel velkých změn, jen několika ulehčení. Při kvalitativním rozhovoru, který se musí stále vést tváří tvář, se ulehčení budou týkat hlavně pořízení záznamu. Možná by se i takovýto rozhovor dal vést před Internet pomocí webové kamery, ale je nejisté nakolik by byl tento výzkum kvalitní.
+
<p><i>V&yacute;zkum uchov&aacute;n&iacute; a vyhled&aacute;v&aacute;n&iacute; informac&iacute;</i></p>
U kvantitativního výzkumu jsou možnosti o něco větší. Například v podobě vedení rozhovoru prostřednictvím telefonu (Computer Assisted Telephone Interview), či v pomoci počítačové technologie a komunikace při udržování a zpovídání tazatelských sití (Computer Assisted Personal Interviewing).
 
  
 +
<dl>
 +
<dd>
 +
<ul>
 +
<li>studium katalogizace</li>
 +
<li>klasifikace a indexov&aacute;n&iacute; (procesy nebo jazyky)</li>
 +
<li>informačn&iacute; vyhled&aacute;v&aacute;n&iacute;</li>
 +
<li>bibliografick&eacute; datab&aacute;ze a bibliografie</li>
 +
<li>nebibliografick&eacute; datab&aacute;ze (textov&eacute;, č&iacute;seln&eacute;, ..)</li>
 +
<li>studium &scaron;&iacute;řen&iacute; informac&iacute;</li>
 +
<li>informačn&iacute; kan&aacute;ly a zdroje, jejich uživatel&eacute; a použit&iacute;</li>
 +
<li>využit&iacute; knihovn&iacute;ch a informačn&iacute;ch služeb</li>
 +
<li>chov&aacute;n&iacute; při vyhled&aacute;v&aacute;n&iacute; informac&iacute; (důraz na jedince)</li>
 +
<li>použit&iacute; informac&iacute; (jestli se použ&iacute;vaj&iacute; a jak)</li>
 +
<li>informačn&iacute; management</li>
 +
</ul>
  
'''Dotazník'''
+
<p>&nbsp;</p>
 +
</dd>
 +
</dl>
  
Dříve klasický papírový dotazník je dnes už ve značné míře nahrazován elektronickou podobou a pro tyto účely vzniklo mnoho online a free nástrojů pro jejich tvorbu a zpracování (např. Google Spreadsheet, SuverMonkey a další). Elektronická podoba dotazníku značně ulhčuje práci s ním, snižuje časovou a finanční náročnost. Je také možné implementovat ho do webových stránek organizace, které výzkum vede.
+
<p><i>V&yacute;zkum vědeck&eacute; a profesion&aacute;ln&iacute; komunikace</i></p>
  
 +
<dl>
 +
<dd>
 +
<ul>
 +
<li>citačn&iacute; modely a struktury</li>
 +
<li>dal&scaron;&iacute; aspekty komunikace</li>
 +
</ul>
  
===Vyhodnocování===
+
<p>&nbsp;</p>
 +
</dd>
 +
</dl>
  
V tomto ohledu je také důležité zmínit, že na Internetu esixtuje celá škála nástrojů vytvářející prostředí pro kompletní správu výzkumu. Po zadání charakteristik výzkumu nástroj sám připravý půdu pro výzkumné moduly, postará se o sběr a databázi dat a vše předloží v automaticky vygenerované výstupní zprávě.
+
<p>&nbsp;</p>
  
Současné trendy a směry o tom, kam by se měl obor ubírat, zůstávají neustále v oborových diskuzí. Výzkum v ISK by se měl více sjednotit jako oblast vědění tvořící svoje vlastní teorie. Neměl by se ale uzavírat a měl by spolupracovat i s jinými disciplínami, které mu mohou pomoci se rozvinout.
+
<h3>Sběr dat</h3>
  
 +
<p><b>Experiment a pozorov&aacute;n&iacute;</b></p>
  
----
+
<p>Asi nejm&eacute;ně byly ovlivněny metody pozorov&aacute;n&iacute; a experimentu. Protože se při nich s daty pracuje minim&aacute;lně a hlavn&iacute; předmětem zkoum&aacute;n&iacute; jsou lid&eacute; a jejich chov&aacute;n&iacute;, mohou se při nich poč&iacute;tače využ&iacute;t v&iacute;cem&eacute;ně jen k ulehčen&iacute; zapisov&aacute;n&iacute; pozorovac&iacute;ho den&iacute;ku v&yacute;měnou analogov&yacute;ch př&iacute;strojů (kazetov&eacute;ho diktafonu, tužky a pap&iacute;ru) za jejich digit&aacute;ln&iacute; obdobu. Pokud se ov&scaron;em experiment net&yacute;k&aacute; informačn&iacute;ho chov&aacute;n&iacute; uživatelů, či informačn&iacute; gramotnosti, v tom př&iacute;padě poč&iacute;tače nejsou užitnečn&eacute;, ale podm&iacute;nkou v&yacute;zkumu.</p>
  
'''Zdroje:'''
+
<p><b>Rozhovor</b></p>
  
[1] JULIEN, Heidi; PECOSKIE, Jen; REED, Kathleen. Trends in information behavior research, 1999–2008 : A content analysis. Library & Information Science Research. 2011, 33, s. 19-24. Dostupný také z WWW: <http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B6W5R-51S0D19-1&_user=10&_coverDate=01%2F31%2F2011&_rdoc=5&_fmt=high&_orig=browse&_origin=browse&_zone=rslt_list_item&_srch=doc-info%28%23toc%236577%232011%23999669998%232859764%23FLA%23display%23Volume%29&_cdi=6577&_sort=d&_docanchor=&_ct=18&_acct=C000050221&_version=1&_urlVersion=0&_userid=10&md5=2139797381cf3c21458cef9394cf7c39&searchtype=a>.
+
<p>Rozhovor tak&eacute; nedo&scaron;el velk&yacute;ch změn, jen několika ulehčen&iacute;. Při kvalitativn&iacute;m rozhovoru, kter&yacute; se mus&iacute; st&aacute;le v&eacute;st tv&aacute;ř&iacute; tv&aacute;ř, se ulehčen&iacute; budou t&yacute;kat hlavně poř&iacute;zen&iacute; z&aacute;znamu. Možn&aacute; by se i takov&yacute;to rozhovor dal v&eacute;st před Internet pomoc&iacute; webov&eacute; kamery, ale je nejist&eacute; nakolik by byl tento v&yacute;zkum kvalitn&iacute;. U kvantitativn&iacute;ho v&yacute;zkumu jsou možnosti o něco vět&scaron;&iacute;. Např&iacute;klad v podobě veden&iacute; rozhovoru prostřednictv&iacute;m telefonu (Computer Assisted Telephone Interview), či v pomoci poč&iacute;tačov&eacute; technologie a komunikace při udržov&aacute;n&iacute; a zpov&iacute;d&aacute;n&iacute; tazatelsk&yacute;ch sit&iacute; (Computer Assisted Personal Interviewing).</p>
  
[2] BENOIT, Gerald. Reasearch and LIS. 2004. Dostupný také z WWW: <http://web.simmons.edu/~benoit/LIS403/3.research_lis.pdf>
+
<p><b>Dotazn&iacute;k</b></p>
  
[3] ROCHESTER, Maxine K.; VAKKARI, Pertti. International Library and Information Science Research : A Comparison of National Trends. International Federation of Library Associations and Institutions, 2003. 54 s. Dostupné z WWW: <http://archive.ifla.org/VII/s24/pub/iflapr-82-e.pdf>
+
<p>Dř&iacute;ve klasick&yacute; pap&iacute;rov&yacute; dotazn&iacute;k je dnes už ve značn&eacute; m&iacute;ře nahrazov&aacute;n elektronickou podobou a pro tyto &uacute;čely vzniklo mnoho online a free n&aacute;strojů pro jejich tvorbu a zpracov&aacute;n&iacute; (např. Google Spreadsheet, SuverMonkey a dal&scaron;&iacute;). Elektronick&aacute; podoba dotazn&iacute;ku značně ulhčuje pr&aacute;ci s n&iacute;m, snižuje časovou a finančn&iacute; n&aacute;ročnost. Je tak&eacute; možn&eacute; implementovat ho do webov&yacute;ch str&aacute;nek organizace, kter&eacute; v&yacute;zkum vede.</p>
  
[4] REICHEL, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada. 2009.
+
<p>&nbsp;</p>
  
==Evidence-based Librarianship==
+
<h3>Vyhodnocov&aacute;n&iacute;</h3>
''Zpracoval: Petr Maňásek''
 
  
+
<p>V tomto ohledu je tak&eacute; důležit&eacute; zm&iacute;nit, že na Internetu esixtuje cel&aacute; &scaron;k&aacute;la n&aacute;strojů vytv&aacute;řej&iacute;c&iacute; prostřed&iacute; pro kompletn&iacute; spr&aacute;vu v&yacute;zkumu. Po zad&aacute;n&iacute; charakteristik v&yacute;zkumu n&aacute;stroj s&aacute;m připrav&yacute; půdu pro v&yacute;zkumn&eacute; moduly, postar&aacute; se o sběr a datab&aacute;zi dat a v&scaron;e předlož&iacute; v automaticky vygenerovan&eacute; v&yacute;stupn&iacute; zpr&aacute;vě.</p>
'''Úvod'''
 
  
Evidence-based librarianship je pro knihovníky v celku nový koncept. Je to jakýsi nový směr v myšlení, při provádění výzkumů v oblasti knihovnictví. Funkčnost tohoto modelu je již ověřena v některých dalších vědních oborech a to hlavně v lékařství, kde je kladen velký důraz především na „evidence“, tedy na důkaz. Jde o to, aby sami knihovníci cítili, že výzkumy v knihovnách jsou potřebné a že je dobré ze zjištěných výsledků vyvodit závěry, které povedou ke zlepšení a zkvalitnění služeb poskytovaných knihovnami. Tento nástroj by měl být prostředkem ke zlepšení práce knihovníků při hledání odpovědí na konkrétní problémy. Poznatky takto nabyté by se posléze měly zavádět i do každodenní praxe. Tyto výzkumy by měly být zaměřeny a prováděny na úrovni spíše kvalitativní, než kvantitativní.[1] V některých případech může být totiž kvalitativně prováděný výzkum (jako je například pozorovací studie), lepší volbou pro konkrétní výzkumné otázky.
+
<p>Současn&eacute; trendy a směry o tom, kam by se měl obor ub&iacute;rat, zůst&aacute;vaj&iacute; neust&aacute;le v oborov&yacute;ch diskuz&iacute;. V&yacute;zkum v ISK by se měl v&iacute;ce sjednotit jako oblast věděn&iacute; tvoř&iacute;c&iacute; svoje vlastn&iacute; teorie. Neměl by se ale uzav&iacute;rat a měl by spolupracovat i s jin&yacute;mi discipl&iacute;nami, kter&eacute; mu mohou pomoci se rozvinout.</p>
  
 +
<p>&nbsp;</p>
  
'''Co je tedy Evidence-based librarianship'''
+
<hr />
 +
<p><b>Zdroje:</b></p>
  
Není úplně jednoduché přeložit do češtiny slovní spojení Evidence-based librarianship a vystihnout tak jeho význam a smysl. Nelze totiž jednoduše slovo „evidence“ přeložit jako důkaz. Mgr. Schwarz ve svém článku „Evidence based - důkazy, svědectví, fakta, nebo doklady?“[2] popisuje právě úskalí, které představuje správná interpretace tohoto slova. Spojení slov „evidence base“ se již nějakou dobu používá, avšak informační pracovníci se setkávají s různou interpretací tohoto slovního spojení. Nejdříve se začal pojem Evidence-based objevovat v souvislosti s medicínskými obory jako „Evidence-based medicine“ a podle tohoto vzoru se začaly užívat i další podobná spojení jako based nursing”, „evidence based healthcare”. V oboru knihovnictví a informační vědy, by správná interpretace slova “evidence” měla znít spíše jako „doklad“. Takže by toto spojení mělo být pravděpodobně nejlépe vyjádřeno jako „knihovnictví založené na dokladech“. O „dokladech“, jako dokumentech, které podporují konkrétní tvrzení. Toto celé by mohlo vystihovat i výrok, že nejde o nic jiného, než o snahu přenášet výsledky výzkumu do praxe efektivněji a důsledněji.
+
<p>[1] JULIEN, Heidi; PECOSKIE, Jen; REED, Kathleen. Trends in information behavior research, 1999&ndash;2008&nbsp;: A content analysis. Library &amp; Information Science Research. 2011, 33, s. 19-24. Dostupn&yacute; tak&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&amp;_udi=B6W5R-51S0D19-1&amp;_user=10&amp;_coverDate=01%2F31%2F2011&amp;_rdoc=5&amp;_fmt=high&amp;_orig=browse&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_srch=doc-info%28%23toc%236577%232011%23999669998%232859764%23FLA%23display%23Volume%29&amp;_cdi=6577&amp;_sort=d&amp;_docanchor=&amp;_ct=18&amp;_acct=C000050221&amp;_version=1&amp;_urlVersion=0&amp;_userid=10&amp;md5=2139797381cf3c21458cef9394cf7c39&amp;searchtype=a" href="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&amp;_udi=B6W5R-51S0D19-1&amp;_user=10&amp;_coverDate=01%2F31%2F2011&amp;_rdoc=5&amp;_fmt=high&amp;_orig=browse&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_srch=doc-info%28%23toc%236577%232011%23999669998%232859764%23FLA%23display%23Volume%29&amp;_cdi=6577&amp;_sort=d&amp;_docanchor=&amp;_ct=18&amp;_acct=C000050221&amp;_version=1&amp;_urlVersion=0&amp;_userid=10&amp;md5=2139797381cf3c21458cef9394cf7c39&amp;searchtype=a" title="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&amp;_udi=B6W5R-51S0D19-1&amp;_user=10&amp;_coverDate=01%2F31%2F2011&amp;_rdoc=5&amp;_fmt=high&amp;_orig=browse&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_srch=doc-info%28%23toc%236577%232011%23999669998%232859764%23FLA%23display%23Volume%29&amp;_cdi=6577&amp;_sort=d&amp;_docanchor=&amp;_ct=18&amp;_acct=C000050221&amp;_version=1&amp;_urlVersion=0&amp;_userid=10&amp;md5=2139797381cf3c21458cef9394cf7c39&amp;searchtype=a">http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&amp;_udi=B6W5R-51S0D19-1&amp;_user=10&amp;_coverDate=01%2F31%2F2011&amp;_rdoc=5&amp;_fmt=high&amp;_orig=browse&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_srch=doc-info%28%23toc%236577%232011%23999669998%232859764%23FLA%23display%23Volume%29&amp;_cdi=6577&amp;_sort=d&amp;_docanchor=&amp;_ct=18&amp;_acct=C000050221&amp;_version=1&amp;_urlVersion=0&amp;_userid=10&amp;md5=2139797381cf3c21458cef9394cf7c39&amp;searchtype=a</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&amp;_udi=B6W5R-51S0D19-1&amp;_user=10&amp;_coverDate=01%2F31%2F2011&amp;_rdoc=5&amp;_fmt=high&amp;_orig=browse&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_srch=doc-info%28%23toc%236577%232011%23999669998%232859764%23FLA%23display%23Volume%29&amp;_cdi=6577&amp;_sort=d&amp;_docanchor=&amp;_ct=18&amp;_acct=C000050221&amp;_version=1&amp;_urlVersion=0&amp;_userid=10&amp;md5=2139797381cf3c21458cef9394cf7c39&amp;searchtype=a" href="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&amp;_udi=B6W5R-51S0D19-1&amp;_user=10&amp;_coverDate=01%2F31%2F2011&amp;_rdoc=5&amp;_fmt=high&amp;_orig=browse&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_srch=doc-info%28%23toc%236577%232011%23999669998%232859764%23FLA%23display%23Volume%29&amp;_cdi=6577&amp;_sort=d&amp;_docanchor=&amp;_ct=18&amp;_acct=C000050221&amp;_version=1&amp;_urlVersion=0&amp;_userid=10&amp;md5=2139797381cf3c21458cef9394cf7c39&amp;searchtype=a" title="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&amp;_udi=B6W5R-51S0D19-1&amp;_user=10&amp;_coverDate=01%2F31%2F2011&amp;_rdoc=5&amp;_fmt=high&amp;_orig=browse&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_srch=doc-info%28%23toc%236577%232011%23999669998%232859764%23FLA%23display%23Volume%29&amp;_cdi=6577&amp;_sort=d&amp;_docanchor=&amp;_ct=18&amp;_acct=C000050221&amp;_version=1&amp;_urlVersion=0&amp;_userid=10&amp;md5=2139797381cf3c21458cef9394cf7c39&amp;searchtype=a">http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&amp;_udi=B6W5R-51S0D19-1&amp;_user=10&amp;_coverDate=01%2F31%2F2011&amp;_rdoc=5&amp;_fmt=high&amp;_orig=browse&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_srch=doc-info%28%23toc%236577%232011%23999669998%232859764%23FLA%23display%23Volume%29&amp;_cdi=6577&amp;_sort=d&amp;_docanchor=&amp;_ct=18&amp;_acct=C000050221&amp;_version=1&amp;_urlVersion=0&amp;_userid=10&amp;md5=2139797381cf3c21458cef9394cf7c39&amp;searchtype=a</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&amp;_udi=B6W5R-51S0D19-1&amp;_user=10&amp;_coverDate=01%2F31%2F2011&amp;_rdoc=5&amp;_fmt=high&amp;_orig=browse&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_srch=doc-info%28%23toc%236577%232011%23999669998%232859764%23FLA%23display%23Volume%29&amp;_cdi=6577&amp;_sort=d&amp;_docanchor=&amp;_ct=18&amp;_acct=C000050221&amp;_version=1&amp;_urlVersion=0&amp;_userid=10&amp;md5=2139797381cf3c21458cef9394cf7c39&amp;searchtype=a" href="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&amp;_udi=B6W5R-51S0D19-1&amp;_user=10&amp;_coverDate=01%2F31%2F2011&amp;_rdoc=5&amp;_fmt=high&amp;_orig=browse&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_srch=doc-info%28%23toc%236577%232011%23999669998%232859764%23FLA%23display%23Volume%29&amp;_cdi=6577&amp;_sort=d&amp;_docanchor=&amp;_ct=18&amp;_acct=C000050221&amp;_version=1&amp;_urlVersion=0&amp;_userid=10&amp;md5=2139797381cf3c21458cef9394cf7c39&amp;searchtype=a" title="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&amp;_udi=B6W5R-51S0D19-1&amp;_user=10&amp;_coverDate=01%2F31%2F2011&amp;_rdoc=5&amp;_fmt=high&amp;_orig=browse&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_srch=doc-info%28%23toc%236577%232011%23999669998%232859764%23FLA%23display%23Volume%29&amp;_cdi=6577&amp;_sort=d&amp;_docanchor=&amp;_ct=18&amp;_acct=C000050221&amp;_version=1&amp;_urlVersion=0&amp;_userid=10&amp;md5=2139797381cf3c21458cef9394cf7c39&amp;searchtype=a">http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&amp;_udi=B6W5R-51S0D19-1&amp;_user=10&amp;_coverDate=01%2F31%2F2011&amp;_rdoc=5&amp;_fmt=high&amp;_orig=browse&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_srch=doc-info%28%23toc%236577%232011%23999669998%232859764%23FLA%23display%23Volume%29&amp;_cdi=6577&amp;_sort=d&amp;_docanchor=&amp;_ct=18&amp;_acct=C000050221&amp;_version=1&amp;_urlVersion=0&amp;_userid=10&amp;md5=2139797381cf3c21458cef9394cf7c39&amp;searchtype=a</a>&quot;&gt;<a alt="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&amp;_udi=B6W5R-51S0D19-1&amp;_user=10&amp;_coverDate=01%2F31%2F2011&amp;_rdoc=5&amp;_fmt=high&amp;_orig=browse&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_srch=doc-info%28%23toc%236577%232011%23999669998%232859764%23FLA%23display%23Volume%29&amp;_cdi=6577&amp;_sort=d&amp;_docanchor=&amp;_ct=18&amp;_acct=C000050221&amp;_version=1&amp;_urlVersion=0&amp;_userid=10&amp;md5=2139797381cf3c21458cef9394cf7c39&amp;searchtype=a" href="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&amp;_udi=B6W5R-51S0D19-1&amp;_user=10&amp;_coverDate=01%2F31%2F2011&amp;_rdoc=5&amp;_fmt=high&amp;_orig=browse&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_srch=doc-info%28%23toc%236577%232011%23999669998%232859764%23FLA%23display%23Volume%29&amp;_cdi=6577&amp;_sort=d&amp;_docanchor=&amp;_ct=18&amp;_acct=C000050221&amp;_version=1&amp;_urlVersion=0&amp;_userid=10&amp;md5=2139797381cf3c21458cef9394cf7c39&amp;searchtype=a" title="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&amp;_udi=B6W5R-51S0D19-1&amp;_user=10&amp;_coverDate=01%2F31%2F2011&amp;_rdoc=5&amp;_fmt=high&amp;_orig=browse&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_srch=doc-info%28%23toc%236577%232011%23999669998%232859764%23FLA%23display%23Volume%29&amp;_cdi=6577&amp;_sort=d&amp;_docanchor=&amp;_ct=18&amp;_acct=C000050221&amp;_version=1&amp;_urlVersion=0&amp;_userid=10&amp;md5=2139797381cf3c21458cef9394cf7c39&amp;searchtype=a">http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&amp;_udi=B6W5R-51S0D19-1&amp;_user=10&amp;_coverDate=01%2F31%2F2011&amp;_rdoc=5&amp;_fmt=high&amp;_orig=browse&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_srch=doc-info%28%23toc%236577%232011%23999669998%232859764%23FLA%23display%23Volume%29&amp;_cdi=6577&amp;_sort=d&amp;_docanchor=&amp;_ct=18&amp;_acct=C000050221&amp;_version=1&amp;_urlVersion=0&amp;_userid=10&amp;md5=2139797381cf3c21458cef9394cf7c39&amp;searchtype=a</a>&lt;/a&gt;&gt;.</p>
„Založené na dokladech“, o tom by to celé mělo být, aby každý výzkum v knihovnictví a nejenom v něm byl založený na dokladech. Možná lépe, než překlad bychom si představu o tomto pojmu mohli udělat na základě následujícího tvrzení. Evidence-based librarianship je (podle A Bootha) přístup k informační vědě, který podporuje sběr, interpretaci a integraci důležitých uplatnitelných dokladů (důkazů) získaných z výzkumné činnosti knihoven a informačních středisek. Z tohoto by tedy mohlo vyplívat, že se vlastně jedná o přizpůsobení a aplikování principů Evidence-based medicine v knihovnicko-informační praxi.[3]
 
  
 +
<p>[2] BENOIT, Gerald. Reasearch and LIS. 2004. Dostupn&yacute; tak&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://web.simmons.edu/~benoit/LIS403/3.research_lis.pdf" href="http://web.simmons.edu/~benoit/LIS403/3.research_lis.pdf" title="http://web.simmons.edu/~benoit/LIS403/3.research_lis.pdf">http://web.simmons.edu/~benoit/LIS403/3.research_lis.pdf</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://web.simmons.edu/~benoit/LIS403/3.research_lis.pdf" href="http://web.simmons.edu/~benoit/LIS403/3.research_lis.pdf" title="http://web.simmons.edu/~benoit/LIS403/3.research_lis.pdf">http://web.simmons.edu/~benoit/LIS403/3.research_lis.pdf</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://web.simmons.edu/~benoit/LIS403/3.research_lis.pdf" href="http://web.simmons.edu/~benoit/LIS403/3.research_lis.pdf" title="http://web.simmons.edu/~benoit/LIS403/3.research_lis.pdf">http://web.simmons.edu/~benoit/LIS403/3.research_lis.pdf</a>&quot;&gt;<a alt="http://web.simmons.edu/~benoit/LIS403/3.research_lis.pdf" href="http://web.simmons.edu/~benoit/LIS403/3.research_lis.pdf" title="http://web.simmons.edu/~benoit/LIS403/3.research_lis.pdf">http://web.simmons.edu/~benoit/LIS403/3.research_lis.pdf</a>&lt;/a&gt;&gt;</p>
  
'''Zdroje:'''
+
<p>[3] ROCHESTER, Maxine K.; VAKKARI, Pertti. International Library and Information Science Research&nbsp;: A Comparison of National Trends. International Federation of Library Associations and Institutions, 2003. 54 s. Dostupn&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://archive.ifla.org/VII/s24/pub/iflapr-82-e.pdf" href="http://archive.ifla.org/VII/s24/pub/iflapr-82-e.pdf" title="http://archive.ifla.org/VII/s24/pub/iflapr-82-e.pdf">http://archive.ifla.org/VII/s24/pub/iflapr-82-e.pdf</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://archive.ifla.org/VII/s24/pub/iflapr-82-e.pdf" href="http://archive.ifla.org/VII/s24/pub/iflapr-82-e.pdf" title="http://archive.ifla.org/VII/s24/pub/iflapr-82-e.pdf">http://archive.ifla.org/VII/s24/pub/iflapr-82-e.pdf</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://archive.ifla.org/VII/s24/pub/iflapr-82-e.pdf" href="http://archive.ifla.org/VII/s24/pub/iflapr-82-e.pdf" title="http://archive.ifla.org/VII/s24/pub/iflapr-82-e.pdf">http://archive.ifla.org/VII/s24/pub/iflapr-82-e.pdf</a>&quot;&gt;<a alt="http://archive.ifla.org/VII/s24/pub/iflapr-82-e.pdf" href="http://archive.ifla.org/VII/s24/pub/iflapr-82-e.pdf" title="http://archive.ifla.org/VII/s24/pub/iflapr-82-e.pdf">http://archive.ifla.org/VII/s24/pub/iflapr-82-e.pdf</a>&lt;/a&gt;&gt;</p>
  
[1]
+
<p>[4] REICHEL, J. Kapitoly metodologie soci&aacute;ln&iacute;ch v&yacute;zkumů. Praha: Grada. 2009.</p>
CRUMLEY, Ellen; KOUFOGIANNAKIS, Denise. Developing evidence-based librarianship: practical steps for implementation. Health Information & Libraries Journal. 2002, 19, 2, s. 61-70. Dostupný také z WWW: <http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1471-1842.2002.00372.x/full>.
 
  
[2]
+
<h2>Evidence-based Librarianship</h2>
SCHWARZ, Josef. Ikaros [online]. 2005 [cit. 2011-01-09]. Evidence based - důkazy, svědectví, fakta, nebo doklady?. Dostupné z WWW: <http://www.ikaros.cz/evidence-based-dukazy-svedectvi-fakta-nebo-doklady>.
 
  
[3]
+
<p><i>Zpracoval: Petr Maň&aacute;sek</i></p>
Jarolímková, Adéla. Evidence based medicine a její vliv na činnost lékařských knihoven a informačních středisek. Národní knihovna, 2004, roč. 15, č. 2, s. 75-81 Dostupný též z WWW: <http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402075.html>.
 
  
=Terminologie=
+
<p><b>&Uacute;vod</b></p>
''termín: 18. března''
 
==empirický výzkum a jeho definice==
 
''Zpracovala: Michaela Sedláková''
 
  
'''Empirický výzkum'''
+
<p>Evidence-based librarianship je pro knihovn&iacute;ky v celku nov&yacute; koncept. Je to jak&yacute;si nov&yacute; směr v my&scaron;len&iacute;, při prov&aacute;děn&iacute; v&yacute;zkumů v oblasti knihovnictv&iacute;. Funkčnost tohoto modelu je již ověřena v někter&yacute;ch dal&scaron;&iacute;ch vědn&iacute;ch oborech a to hlavně v l&eacute;kařstv&iacute;, kde je kladen velk&yacute; důraz předev&scaron;&iacute;m na &bdquo;evidence&ldquo;, tedy na důkaz. Jde o to, aby sami knihovn&iacute;ci c&iacute;tili, že v&yacute;zkumy v knihovn&aacute;ch jsou potřebn&eacute; a že je dobr&eacute; ze zji&scaron;těn&yacute;ch v&yacute;sledků vyvodit z&aacute;věry, kter&eacute; povedou ke zlep&scaron;en&iacute; a zkvalitněn&iacute; služeb poskytovan&yacute;ch knihovnami. Tento n&aacute;stroj by měl b&yacute;t prostředkem ke zlep&scaron;en&iacute; pr&aacute;ce knihovn&iacute;ků při hled&aacute;n&iacute; odpověd&iacute; na konkr&eacute;tn&iacute; probl&eacute;my. Poznatky takto nabyt&eacute; by se posl&eacute;ze měly zav&aacute;dět i do každodenn&iacute; praxe. Tyto v&yacute;zkumy by měly b&yacute;t zaměřeny a prov&aacute;děny na &uacute;rovni sp&iacute;&scaron;e kvalitativn&iacute;, než kvantitativn&iacute;.[1] V někter&yacute;ch př&iacute;padech může b&yacute;t totiž kvalitativně prov&aacute;děn&yacute; v&yacute;zkum (jako je např&iacute;klad pozorovac&iacute; studie), lep&scaron;&iacute; volbou pro konkr&eacute;tn&iacute; v&yacute;zkumn&eacute; ot&aacute;zky.</p>
  
'''Definice'''
+
<p><b>Co je tedy Evidence-based librarianship</b></p>
  
Empirický výzkum je metoda poznávání charakterizovaná systematickým zkoumáním a studiem s cílem zjištění faktů a formulování závěrů.  
+
<p>Nen&iacute; &uacute;plně jednoduch&eacute; přeložit do če&scaron;tiny slovn&iacute; spojen&iacute; Evidence-based librarianship a vystihnout tak jeho v&yacute;znam a smysl. Nelze totiž jednodu&scaron;e slovo &bdquo;evidence&ldquo; přeložit jako důkaz. Mgr. Schwarz ve sv&eacute;m čl&aacute;nku &bdquo;Evidence based - důkazy, svědectv&iacute;, fakta, nebo doklady?&ldquo;[2] popisuje pr&aacute;vě &uacute;skal&iacute;, kter&eacute; představuje spr&aacute;vn&aacute; interpretace tohoto slova. Spojen&iacute; slov &bdquo;evidence base&ldquo; se již nějakou dobu použ&iacute;v&aacute;, av&scaron;ak informačn&iacute; pracovn&iacute;ci se setk&aacute;vaj&iacute; s různou interpretac&iacute; tohoto slovn&iacute;ho spojen&iacute;. Nejdř&iacute;ve se začal pojem Evidence-based objevovat v souvislosti s medic&iacute;nsk&yacute;mi obory jako &bdquo;Evidence-based medicine&ldquo; a podle tohoto vzoru se začaly už&iacute;vat i dal&scaron;&iacute; podobn&aacute; spojen&iacute; jako based nursing&rdquo;, &bdquo;evidence based healthcare&rdquo;. V oboru knihovnictv&iacute; a informačn&iacute; vědy, by spr&aacute;vn&aacute; interpretace slova &ldquo;evidence&rdquo; měla zn&iacute;t sp&iacute;&scaron;e jako &bdquo;doklad&ldquo;. Takže by toto spojen&iacute; mělo b&yacute;t pravděpodobně nejl&eacute;pe vyj&aacute;dřeno jako &bdquo;knihovnictv&iacute; založen&eacute; na dokladech&ldquo;. O &bdquo;dokladech&ldquo;, jako dokumentech, kter&eacute; podporuj&iacute; konkr&eacute;tn&iacute; tvrzen&iacute;. Toto cel&eacute; by mohlo vystihovat i v&yacute;rok, že nejde o nic jin&eacute;ho, než o snahu přen&aacute;&scaron;et v&yacute;sledky v&yacute;zkumu do praxe efektivněji a důsledněji. &bdquo;Založen&eacute; na dokladech&ldquo;, o tom by to cel&eacute; mělo b&yacute;t, aby každ&yacute; v&yacute;zkum v knihovnictv&iacute; a nejenom v něm byl založen&yacute; na dokladech. Možn&aacute; l&eacute;pe, než překlad bychom si představu o tomto pojmu mohli udělat na z&aacute;kladě n&aacute;sleduj&iacute;c&iacute;ho tvrzen&iacute;. Evidence-based librarianship je (podle A Bootha) př&iacute;stup k informačn&iacute; vědě, kter&yacute; podporuje sběr, interpretaci a integraci důležit&yacute;ch uplatniteln&yacute;ch dokladů (důkazů) z&iacute;skan&yacute;ch z v&yacute;zkumn&eacute; činnosti knihoven a informačn&iacute;ch středisek. Z tohoto by tedy mohlo vypl&iacute;vat, že se vlastně jedn&aacute; o přizpůsoben&iacute; a aplikov&aacute;n&iacute; principů Evidence-based medicine v knihovnicko-informačn&iacute; praxi.[3]</p>
Empirický výzkum se zakládá na pozorování nebo experimentování, pokusech, pracuje s empirickými důkazy. Podle Reichla (2009) empirický výzkum operuje s konkrétními údaji o jevech a procesech sociální skutečnosti, s informacemi získanými prostřednictvím určitých metod výzkumu a technik sběru dat.  
 
  
Empirický výzkum je také způsob, jak získat informace pomocí přímých pozorování a zkušeností. Takto získané vědecké důkazy mohou být analyzovány dvěma způsoby:
+
<p><b>Zdroje:</b></p>
* Kvalitativně
 
* Kvantitativně
 
Použitím kvantitativní nebo kvalitativní metody výzkumník získá takové informace (data), aby mohl dobře a srozumitelně zodpovědět výzkumné otázky. Použité výzkumné otázky by měly být formulovány jasně a srozumitelně a nebýt zavádějící. Empirický výzkum vytváří modely popisující nebo vysvětlující jistá chování zkoumaných objektů.
 
  
'''Předmět zkoumání'''
+
<p>[1] CRUMLEY, Ellen; KOUFOGIANNAKIS, Denise. Developing evidence-based librarianship: practical steps for implementation. Health Information &amp; Libraries Journal. 2002, 19, 2, s. 61-70. Dostupn&yacute; tak&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1471-1842.2002.00372.x/full" href="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1471-1842.2002.00372.x/full" title="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1471-1842.2002.00372.x/full">http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1471-1842.2002.00372.x/full</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1471-1842.2002.00372.x/full" href="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1471-1842.2002.00372.x/full" title="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1471-1842.2002.00372.x/full">http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1471-1842.2002.00372.x/full</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1471-1842.2002.00372.x/full" href="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1471-1842.2002.00372.x/full" title="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1471-1842.2002.00372.x/full">http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1471-1842.2002.00372.x/full</a>&quot;&gt;<a alt="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1471-1842.2002.00372.x/full" href="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1471-1842.2002.00372.x/full" title="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1471-1842.2002.00372.x/full">http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1471-1842.2002.00372.x/full</a>&lt;/a&gt;&gt;.</p>
  
Předmětem empirického výzkumu mohou být jak subjekty živé, tak neživé. Tento výzkum totiž pracuje s konkrétními jevy a zabývá se konkrétními situacemi. Empirický výzkum představuje zejména práci se zaznamenanými fakty, jejich zpracovávání a interpretaci. Ideálem tohoto druhu výzkumu je přesný, věcný a objektivní pohled na jevy použitím exaktních metod. Zaměřuje se v podstatě na rozčlenění jevu na jednotlivé části a jejich následné měření. Výsledkem těchto měření jsou pak data, ze kterých jsou vyvoditelné odpovědi na výzkumné otázky. [[#empirický výzkum a jeho definice|[4]]]
+
<p>[2] SCHWARZ, Josef. Ikaros [online]. 2005 [cit. 2011-01-09]. Evidence based - důkazy, svědectv&iacute;, fakta, nebo doklady?. Dostupn&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://www.ikaros.cz/evidence-based-dukazy-svedectvi-fakta-nebo-doklady" href="http://www.ikaros.cz/evidence-based-dukazy-svedectvi-fakta-nebo-doklady" title="http://www.ikaros.cz/evidence-based-dukazy-svedectvi-fakta-nebo-doklady">http://www.ikaros.cz/evidence-based-dukazy-svedectvi-fakta-nebo-doklady</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://www.ikaros.cz/evidence-based-dukazy-svedectvi-fakta-nebo-doklady" href="http://www.ikaros.cz/evidence-based-dukazy-svedectvi-fakta-nebo-doklady" title="http://www.ikaros.cz/evidence-based-dukazy-svedectvi-fakta-nebo-doklady">http://www.ikaros.cz/evidence-based-dukazy-svedectvi-fakta-nebo-doklady</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://www.ikaros.cz/evidence-based-dukazy-svedectvi-fakta-nebo-doklady" href="http://www.ikaros.cz/evidence-based-dukazy-svedectvi-fakta-nebo-doklady" title="http://www.ikaros.cz/evidence-based-dukazy-svedectvi-fakta-nebo-doklady">http://www.ikaros.cz/evidence-based-dukazy-svedectvi-fakta-nebo-doklady</a>&quot;&gt;<a alt="http://www.ikaros.cz/evidence-based-dukazy-svedectvi-fakta-nebo-doklady" href="http://www.ikaros.cz/evidence-based-dukazy-svedectvi-fakta-nebo-doklady" title="http://www.ikaros.cz/evidence-based-dukazy-svedectvi-fakta-nebo-doklady">http://www.ikaros.cz/evidence-based-dukazy-svedectvi-fakta-nebo-doklady</a>&lt;/a&gt;&gt;.</p>
  
Empirickým výzkumem je například výzkum terénní, ten se provádí přímo v autentickém prostředí. Používá především metodu pozorování. Ovšem realizace takovéhoto terénního výzkumu je velmi složitá a obtížná, proto jej výzkumníci v současné době příliš nepoužívají. U empirického výzkumu ještě rozlišujeme výzkum akční a strategicko-koncepční.
+
<p>[3] Jarol&iacute;mkov&aacute;, Ad&eacute;la. Evidence based medicine a jej&iacute; vliv na činnost l&eacute;kařsk&yacute;ch knihoven a informačn&iacute;ch středisek. N&aacute;rodn&iacute; knihovna, 2004, roč. 15, č. 2, s. 75-81 Dostupn&yacute; t&eacute;ž z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402075.html" href="http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402075.html" title="http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402075.html">http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402075.html</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402075.html" href="http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402075.html" title="http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402075.html">http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402075.html</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402075.html" href="http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402075.html" title="http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402075.html">http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402075.html</a>&quot;&gt;<a alt="http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402075.html" href="http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402075.html" title="http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402075.html">http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402075.html</a>&lt;/a&gt;&gt;.</p>
  
'''Metody empirického výzkumu:'''
+
<h1>Terminologie</h1>
* Pozorování
 
* Dotazníková metoda
 
* Rozhovor (interview)
 
* Projektivní techniky
 
* Obsahová analýza
 
* Kasuistika
 
  
'''Cíle empirického výzkumu:'''
+
<p><i>term&iacute;n: 18. března</i></p>
 
* Posun výzkumu mimo prosté 'hlášení o pozorování'
 
* Podporovat prostředí pro lepší chápání
 
* Kombinovat pečlivý výzkum s důkladnou případové studie
 
* Relevance teorie je prokázána schopností pracovat v reálném prostředí (kontextu) [[#empirický výzkum a jeho definice|[2]]]
 
  
'''Výhody empirických výzkumů:'''
+
<h2>empirick&yacute; v&yacute;zkum a jeho definice</h2>
  
* Rozumět a reagovat na dynamiku situace (kontextu)
+
<p><i>Zpracovala: Michaela Sedl&aacute;kov&aacute;</i></p>
* Respektují kontextové rozdíly
 
* Staví na tom, o čem již víme, že funguje
 
* Splňují přijaté profesní standardy výzkumu [[#empirický výzkum a jeho definice|[4]]]
 
  
'''Využití'''
+
<p><b>Empirick&yacute; v&yacute;zkum</b></p>
  
Empirický výzkum se často používá, pokud chceme získat odpověď na konkrétní otázku nebo testovat různé odborné hypotézy. Jak je ovšem zmíněno výše, je empirický výzkum náročný.
+
<p><b>Definice</b></p>
  
'''Zdroje'''
+
<p>Empirick&yacute; v&yacute;zkum je metoda pozn&aacute;v&aacute;n&iacute; charakterizovan&aacute; systematick&yacute;m zkoum&aacute;n&iacute;m a studiem s c&iacute;lem zji&scaron;těn&iacute; faktů a formulov&aacute;n&iacute; z&aacute;věrů. Empirick&yacute; v&yacute;zkum se zakl&aacute;d&aacute; na pozorov&aacute;n&iacute; nebo experimentov&aacute;n&iacute;, pokusech, pracuje s empirick&yacute;mi důkazy. Podle Reichla (2009) empirick&yacute; v&yacute;zkum operuje s konkr&eacute;tn&iacute;mi &uacute;daji o jevech a procesech soci&aacute;ln&iacute; skutečnosti, s informacemi z&iacute;skan&yacute;mi prostřednictv&iacute;m určit&yacute;ch metod v&yacute;zkumu a technik sběru dat.</p>
# REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha : Grada, 2009. 184 s. ISBN 9788024730066.
 
# ''Basileiad Library'' [online]. 2006 [cit. 2011-03-17]. What is Empirical Research?. Dostupné z WWW: [<http://library.manor.edu/tutorial/empiricalresearch.htm>].
 
# DAYTON, C. Mitchell . ''ERIC Digest'' [online]. 2003 [cit. 2011-03-17]. Some Key Concepts for the Design and Review of Empirical Research. Dostupné z WWW: [<http://www.ericdigests.org/2003-4/empirical-research.html]>.
 
# PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky : úvod do studia oboru''. 2., aktualiz. vyd. Praha : Portál, 2006. 271 s. ISBN 8071789445.
 
  
==kvalitativní a kvantitativní výzkum==
+
<p>Empirick&yacute; v&yacute;zkum je tak&eacute; způsob, jak z&iacute;skat informace pomoc&iacute; př&iacute;m&yacute;ch pozorov&aacute;n&iacute; a zku&scaron;enost&iacute;. Takto z&iacute;skan&eacute; vědeck&eacute; důkazy mohou b&yacute;t analyzov&aacute;ny dvěma způsoby:</p>
Zpracovala: Anna Kultová
 
  
 +
<ul>
 +
<li>Kvalitativně</li>
 +
<li>Kvantitativně</li>
 +
</ul>
  
'''Kvantitativní výzkum:'''
+
<p>Použit&iacute;m kvantitativn&iacute; nebo kvalitativn&iacute; metody v&yacute;zkumn&iacute;k z&iacute;sk&aacute; takov&eacute; informace (data), aby mohl dobře a srozumitelně zodpovědět v&yacute;zkumn&eacute; ot&aacute;zky. Použit&eacute; v&yacute;zkumn&eacute; ot&aacute;zky by měly b&yacute;t formulov&aacute;ny jasně a srozumitelně a neb&yacute;t zav&aacute;děj&iacute;c&iacute;. Empirick&yacute; v&yacute;zkum vytv&aacute;ř&iacute; modely popisuj&iacute;c&iacute; nebo vysvětluj&iacute;c&iacute; jist&aacute; chov&aacute;n&iacute; zkouman&yacute;ch objektů.</p>
  
* využívá metod '''přírodních věd''': experimenty, náhodné výběry, strukturovaný sběr dat, měření, analýza statistickými metodami
+
<p><b>Předmět zkoum&aacute;n&iacute;</b></p>
  
* 6 základních '''kroků během kvantitativního výzkumu:'''
+
<p>Předmětem empirick&eacute;ho v&yacute;zkumu mohou b&yacute;t jak subjekty živ&eacute;, tak neživ&eacute;. Tento v&yacute;zkum totiž pracuje s konkr&eacute;tn&iacute;mi jevy a zab&yacute;v&aacute; se konkr&eacute;tn&iacute;mi situacemi. Empirick&yacute; v&yacute;zkum představuje zejm&eacute;na pr&aacute;ci se zaznamenan&yacute;mi fakty, jejich zpracov&aacute;v&aacute;n&iacute; a interpretaci. Ide&aacute;lem tohoto druhu v&yacute;zkumu je přesn&yacute;, věcn&yacute; a objektivn&iacute; pohled na jevy použit&iacute;m exaktn&iacute;ch metod. Zaměřuje se v podstatě na rozčleněn&iacute; jevu na jednotliv&eacute; č&aacute;sti a jejich n&aacute;sledn&eacute; měřen&iacute;. V&yacute;sledkem těchto měřen&iacute; jsou pak data, ze kter&yacute;ch jsou vyvoditeln&eacute; odpovědi na v&yacute;zkumn&eacute; ot&aacute;zky. &lt;a href=&quot;#empirick.C3.BD_v.C3.BDzkum_a_jeho_definice&quot;&gt;[4]&lt;/a&gt;</p>
  
1. Formulování teorie
+
<p>Empirick&yacute;m v&yacute;zkumem je např&iacute;klad v&yacute;zkum ter&eacute;nn&iacute;, ten se prov&aacute;d&iacute; př&iacute;mo v autentick&eacute;m prostřed&iacute;. Použ&iacute;v&aacute; předev&scaron;&iacute;m metodu pozorov&aacute;n&iacute;. Ov&scaron;em realizace takov&eacute;hoto ter&eacute;nn&iacute;ho v&yacute;zkumu je velmi složit&aacute; a obt&iacute;žn&aacute;, proto jej v&yacute;zkumn&iacute;ci v současn&eacute; době př&iacute;li&scaron; nepouž&iacute;vaj&iacute;. U empirick&eacute;ho v&yacute;zkumu je&scaron;tě rozli&scaron;ujeme v&yacute;zkum akčn&iacute; a strategicko-koncepčn&iacute;.</p>
  
2. Pomocí dedukce stanovíme hypotézy
+
<p><b>Metody empirick&eacute;ho v&yacute;zkumu:</b></p>
  
3. Stanovíme operacionalizovatelnou definici
+
<ul>
 +
<li>Pozorov&aacute;n&iacute;</li>
 +
<li>Dotazn&iacute;kov&aacute; metoda</li>
 +
<li>Rozhovor (interview)</li>
 +
<li>Projektivn&iacute; techniky</li>
 +
<li>Obsahov&aacute; anal&yacute;za</li>
 +
<li>Kasuistika</li>
 +
</ul>
  
4. Provedeme měření
+
<p><b>C&iacute;le empirick&eacute;ho v&yacute;zkumu:</b></p>
  
5. Testujeme hypotézu
+
<ul>
 +
<li>Posun v&yacute;zkumu mimo prost&eacute; &#39;hl&aacute;&scaron;en&iacute; o pozorov&aacute;n&iacute;&#39;</li>
 +
<li>Podporovat prostřed&iacute; pro lep&scaron;&iacute; ch&aacute;p&aacute;n&iacute;</li>
 +
<li>Kombinovat pečliv&yacute; v&yacute;zkum s důkladnou př&iacute;padov&eacute; studie</li>
 +
<li>Relevance teorie je prok&aacute;z&aacute;na schopnost&iacute; pracovat v re&aacute;ln&eacute;m prostřed&iacute; (kontextu) &lt;a href=&quot;#empirick.C3.BD_v.C3.BDzkum_a_jeho_definice&quot;&gt;[2]&lt;/a&gt;</li>
 +
</ul>
  
6. Verifikujeme teorii
+
<p><b>V&yacute;hody empirick&yacute;ch v&yacute;zkumů:</b></p>
  
* existují dvě hlavní podoby kvantitativního výzkumu: experimentální a neexperimentální
+
<ul>
 +
<li>Rozumět a reagovat na dynamiku situace (kontextu)</li>
 +
<li>Respektuj&iacute; kontextov&eacute; rozd&iacute;ly</li>
 +
<li>Stav&iacute; na tom, o čem již v&iacute;me, že funguje</li>
 +
<li>Splňuj&iacute; přijat&eacute; profesn&iacute; standardy v&yacute;zkumu &lt;a href=&quot;#empirick.C3.BD_v.C3.BDzkum_a_jeho_definice&quot;&gt;[4]&lt;/a&gt;</li>
 +
</ul>
  
a. '''experimentální''': úmyslné přivození změny situace a následné pozorování změny jedinců = manipulace s nezávislými proměnnými a měření závislých proměnných s předem propracovaným plánem, aby závěry nebyly ovlivněny rušivými proměnnými
+
<p><b>Využit&iacute;</b></p>
  
b. '''neexperimentální''': rozdíl je v tom, že výzkumník neuplatňuje změnu situace jedinců
+
<p>Empirick&yacute; v&yacute;zkum se často použ&iacute;v&aacute;, pokud chceme z&iacute;skat odpověď na konkr&eacute;tn&iacute; ot&aacute;zku nebo testovat různ&eacute; odborn&eacute; hypot&eacute;zy. Jak je ov&scaron;em zm&iacute;něno v&yacute;&scaron;e, je empirick&yacute; v&yacute;zkum n&aacute;ročn&yacute;.</p>
  
* Omezený obsah informací o velice mnoha jedincích
+
<p><b>Zdroje</b></p>
  
* Silná redukce počtu pozorovaných proměnných a silná redukce počtu sledovaných vztahů mezi těmito proměnnými
+
<ol>
 +
<li>REICHEL, Jiř&iacute;. <i>Kapitoly metodologie soci&aacute;ln&iacute;ch v&yacute;zkumů</i>. Vyd. 1. Praha&nbsp;: Grada, 2009. 184 s. ISBN 9788024730066.</li>
 +
<li><i>Basileiad Library</i> [online]. 2006 [cit. 2011-03-17]. What is Empirical Research?. Dostupn&eacute; z WWW: [&lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://library.manor.edu/tutorial/empiricalresearch.htm" href="http://library.manor.edu/tutorial/empiricalresearch.htm" title="http://library.manor.edu/tutorial/empiricalresearch.htm">http://library.manor.edu/tutorial/empiricalresearch.htm</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://library.manor.edu/tutorial/empiricalresearch.htm" href="http://library.manor.edu/tutorial/empiricalresearch.htm" title="http://library.manor.edu/tutorial/empiricalresearch.htm">http://library.manor.edu/tutorial/empiricalresearch.htm</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://library.manor.edu/tutorial/empiricalresearch.htm" href="http://library.manor.edu/tutorial/empiricalresearch.htm" title="http://library.manor.edu/tutorial/empiricalresearch.htm">http://library.manor.edu/tutorial/empiricalresearch.htm</a>&quot;&gt;<a alt="http://library.manor.edu/tutorial/empiricalresearch.htm" href="http://library.manor.edu/tutorial/empiricalresearch.htm" title="http://library.manor.edu/tutorial/empiricalresearch.htm">http://library.manor.edu/tutorial/empiricalresearch.htm</a>&lt;/a&gt;&gt;].</li>
 +
<li>DAYTON, C. Mitchell . <i>ERIC Digest</i> [online]. 2003 [cit. 2011-03-17]. Some Key Concepts for the Design and Review of Empirical Research. Dostupn&eacute; z WWW: [&lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://www.ericdigests.org/2003-4/empirical-research.html" href="http://www.ericdigests.org/2003-4/empirical-research.html" title="http://www.ericdigests.org/2003-4/empirical-research.html">http://www.ericdigests.org/2003-4/empirical-research.html</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://www.ericdigests.org/2003-4/empirical-research.html" href="http://www.ericdigests.org/2003-4/empirical-research.html" title="http://www.ericdigests.org/2003-4/empirical-research.html">http://www.ericdigests.org/2003-4/empirical-research.html</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://www.ericdigests.org/2003-4/empirical-research.html" href="http://www.ericdigests.org/2003-4/empirical-research.html" title="http://www.ericdigests.org/2003-4/empirical-research.html">http://www.ericdigests.org/2003-4/empirical-research.html</a>&quot;&gt;<a alt="http://www.ericdigests.org/2003-4/empirical-research.html" href="http://www.ericdigests.org/2003-4/empirical-research.html" title="http://www.ericdigests.org/2003-4/empirical-research.html">http://www.ericdigests.org/2003-4/empirical-research.html</a>&lt;/a&gt;]&gt;.</li>
 +
<li>PRŮCHA, Jan. <i>Přehled pedagogiky&nbsp;: &uacute;vod do studia oboru</i>. 2., aktualiz. vyd. Praha&nbsp;: Port&aacute;l, 2006. 271 s. ISBN 8071789445.</li>
 +
</ol>
  
* Generalizace na populaci je většinou snadná a validita této generalizace je snadno měřitelná
+
<h2>kvalitativn&iacute; a kvantitativn&iacute; v&yacute;zkum</h2>
 
* silná standardizace > vysoká reliabilita > silná redukce informace (testová forma) > nízká validita
 
  
* '''deduktivní''' metoda
+
<p>Zpracovala: Anna Kultov&aacute;</p>
  
* teoretické pozadí je pozitivismus
+
<p><b>Kvantitativn&iacute; v&yacute;zkum:</b></p>
  
* '''cíl''': získání informace reprezentativní pro celou cílovou populaci(kvantitativní)
+
<ul>
 +
<li>využ&iacute;v&aacute; metod <b>př&iacute;rodn&iacute;ch věd</b>: experimenty, n&aacute;hodn&eacute; v&yacute;běry, strukturovan&yacute; sběr dat, měřen&iacute;, anal&yacute;za statistick&yacute;mi metodami</li>
 +
</ul>
  
* '''výhody''': lehko zobecnitelné, rychlý a přímočarý sběr dat a jejich analýza, přesná(numerická) data, objektivita výsledků (nezávislost na výzkumníkovi)
+
<ul>
 +
<li>6 z&aacute;kladn&iacute;ch <b>kroků během kvantitativn&iacute;ho v&yacute;zkumu:</b></li>
 +
</ul>
  
* '''nevýhody''': reduktivní sběr dat, závěry nemusí platit pro místní podmínky
+
<p>1. Formulov&aacute;n&iacute; teorie</p>
  
 +
<p>2. Pomoc&iacute; dedukce stanov&iacute;me hypot&eacute;zy</p>
  
'''Kvalitativní výzkum:'''
+
<p>3. Stanov&iacute;me operacionalizovatelnou definici</p>
  
 +
<p>4. Provedeme měřen&iacute;</p>
  
* Numerické šetření a interpretace sociální reality. Cílem je odkrýt význam podkládaný sdělovaným informacím.  
+
<p>5. Testujeme hypot&eacute;zu</p>
  
* vymezen také takto: ''„proces hledání porozumění založený na různých metodologických tradicích zkoumání daného sociálního nebo
+
<p>6. Verifikujeme teorii</p>
lidského problému...“''(Hendl, s.50)
 
  
* vyžaduje delší a intenzivní kontakt s terénem
+
<ul>
 +
<li>existuj&iacute; dvě hlavn&iacute; podoby kvantitativn&iacute;ho v&yacute;zkumu: experiment&aacute;ln&iacute; a neexperiment&aacute;ln&iacute;</li>
 +
</ul>
  
* snaha výzkumníka získat integrovaný pohled na předmět studie
+
<p>a. <b>experiment&aacute;ln&iacute;</b>: &uacute;mysln&eacute; přivozen&iacute; změny situace a n&aacute;sledn&eacute; pozorov&aacute;n&iacute; změny jedinců = manipulace s nez&aacute;visl&yacute;mi proměnn&yacute;mi a měřen&iacute; z&aacute;visl&yacute;ch proměnn&yacute;ch s předem propracovan&yacute;m pl&aacute;nem, aby z&aacute;věry nebyly ovlivněny ru&scaron;iv&yacute;mi proměnn&yacute;mi</p>
  
* použití málo standardizovaných metod získávání dat
+
<p>b. <b>neexperiment&aacute;ln&iacute;</b>: rozd&iacute;l je v tom, že v&yacute;zkumn&iacute;k neuplatňuje změnu situace jedinců</p>
  
* hlavním cílem je objasnit, jak se lidí v dané situaci dobírají svých záběrů, proč jednají daným způsobem a jak organizují své každodenní aktivity a interakce
+
<ul>
 +
<li>Omezen&yacute; obsah informac&iacute; o velice mnoha jedinc&iacute;ch</li>
 +
</ul>
  
* '''induktivní''' analýza a interpretace dat
+
<ul>
 +
<li>Siln&aacute; redukce počtu pozorovan&yacute;ch proměnn&yacute;ch a siln&aacute; redukce počtu sledovan&yacute;ch vztahů mezi těmito proměnn&yacute;mi</li>
 +
</ul>
  
* slabá standardizace > nízká reliabilita > nepříliš velká redukce informace (metoda volných výpovědí) > vysoká validita,
+
<ul>
induktivní
+
<li>Generalizace na populaci je vět&scaron;inou snadn&aacute; a validita t&eacute;to generalizace je snadno měřiteln&aacute;</li>
 +
</ul>
  
* mnoho informací o velmi malém počtu jedinců
+
<ul>
 +
<li>siln&aacute; standardizace &gt; vysok&aacute; reliabilita &gt; siln&aacute; redukce informace (testov&aacute; forma) &gt; n&iacute;zk&aacute; validita</li>
 +
</ul>
  
* silná redukce počtu sledovaných jedinců
+
<ul>
 +
<li><b>deduktivn&iacute;</b> metoda</li>
 +
</ul>
  
* generalizace na populaci je problematická a někdy i nemožná
+
<ul>
 +
<li>teoretick&eacute; pozad&iacute; je pozitivismus</li>
 +
</ul>
  
* cíl: porozumění
+
<ul>
 +
<li><b>c&iacute;l</b>: z&iacute;sk&aacute;n&iacute; informace reprezentativn&iacute; pro celou c&iacute;lovou populaci(kvantitativn&iacute;)</li>
 +
</ul>
  
* '''výhody''': podrobný popis a vhled zkoumaného, zkoumání v přirozeném prostředí, dobře reaguje na místní situace a podmínky, hledá lokální příčinné souvislosti
+
<ul>
 +
<li><b>v&yacute;hody</b>: lehko zobecniteln&eacute;, rychl&yacute; a př&iacute;močar&yacute; sběr dat a jejich anal&yacute;za, přesn&aacute;(numerick&aacute;) data, objektivita v&yacute;sledků (nez&aacute;vislost na v&yacute;zkumn&iacute;kovi)</li>
 +
</ul>
  
* '''nevýhody''': získaná data těžko zobecnitelá na celou populaci, těžko se provádí predikce, obtížnost testování teorií a hypotéz, časově náročné, subjektivita výsledků (ovlivnění výzkumníkem)
+
<ul>
 +
<li><b>nev&yacute;hody</b>: reduktivn&iacute; sběr dat, z&aacute;věry nemus&iacute; platit pro m&iacute;stn&iacute; podm&iacute;nky</li>
 +
</ul>
  
 +
<p><b>Kvalitativn&iacute; v&yacute;zkum:</b></p>
  
''Zdroje:''
+
<p>&nbsp;</p>
Hendl, Jan. Kvalitativní výzkum : základní metody a aplikace. 1. Praha : Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2.
 
  
Disman, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9.
+
<ul>
 +
<li>Numerick&eacute; &scaron;etřen&iacute; a interpretace soci&aacute;ln&iacute; reality. C&iacute;lem je odkr&yacute;t v&yacute;znam podkl&aacute;dan&yacute; sdělovan&yacute;m informac&iacute;m.</li>
 +
</ul>
  
==indukce a dedukce==
+
<ul>
Zpracovala: Iva Uhlířová
+
<li>vymezen tak&eacute; takto: <i>&bdquo;proces hled&aacute;n&iacute; porozuměn&iacute; založen&yacute; na různ&yacute;ch metodologick&yacute;ch tradic&iacute;ch zkoum&aacute;n&iacute; dan&eacute;ho soci&aacute;ln&iacute;ho nebo </i></li>
 +
</ul>
  
 +
<p>lidsk&eacute;ho probl&eacute;mu...&ldquo;<i>(Hendl, s.50)</i></p>
  
'''INDUKCE'''
+
<ul>
 +
<li>vyžaduje del&scaron;&iacute; a intenzivn&iacute; kontakt s ter&eacute;nem</li>
 +
</ul>
  
* logické tvoření závěrů na základě úsudků z jednotlivých případů = zobecňování
+
<ul>
* Slovo indukce z latinského slova  ''in-ducere'' - vyvozovat
+
<li>snaha v&yacute;zkumn&iacute;ka z&iacute;skat integrovan&yacute; pohled na předmět studie</li>
 +
</ul>
  
'''Indukce''' je proces vyvozování obecného závěru na základě poznatků o jednotlivostech. Indukce zajišťuje přechod od jednotlivých soudů k obecným. Induktivní závěr lze považovat za hypotézu, protože nabízí vysvětlení, i když těchto vysvětlení může být v praxi více.
+
<ul>
Všude tam, kde pozorujeme nějaký fakt (jev, vlastnost) a ptáme se „''Proč to je''?“ Pro získání odpovědi si vytvoříme předběžné (nezávazné) vysvětlení (hypotézu) a tato hypotéze je přijatelná jestliže nám vysvětlí, proč daný jev nastal.[1]
+
<li>použit&iacute; m&aacute;lo standardizovan&yacute;ch metod z&iacute;sk&aacute;v&aacute;n&iacute; dat</li>
 +
</ul>
  
Induktivní způsob myšlení má prvořadý význam pro postavení člověka v reálném světě. Schopnost učit se ze zkušenosti umožňuje lidem včas se přizpůsobit měnícím se životním podmínkám.
+
<ul>
Závěry induktivních myšlenkových pochodů jsou však ovlivněny subjektivními postoji (zkušenostmi, znalostmi)a mají pouze omezenou platnost. Induktivní statistika se zabývá metodami jak takové poznatky přenášet a umožňuje z pozorovaných dat vytvářet obecné teorie závěry s udáním stupně jejich spolehlivosti. Výpočet stupně spolehlivosti závěrů je však objektivní, neboť je založen na poznatcích teorie pravděpodobnosti a nezávisí na subjektivním názoru hodnotitele.[2]
+
<li>hlavn&iacute;m c&iacute;lem je objasnit, jak se lid&iacute; v dan&eacute; situaci dob&iacute;raj&iacute; sv&yacute;ch z&aacute;běrů, proč jednaj&iacute; dan&yacute;m způsobem a jak organizuj&iacute; sv&eacute; každodenn&iacute; aktivity a interakce</li>
 +
</ul>
  
'''Indukce''': ''pozorování → nalezené pravidelnosti → předběžné závěry → teorie'' [3]
+
<ul>
 +
<li><b>induktivn&iacute;</b> anal&yacute;za a interpretace dat</li>
 +
</ul>
  
 +
<ul>
 +
<li>slab&aacute; standardizace &gt; n&iacute;zk&aacute; reliabilita &gt; nepř&iacute;li&scaron; velk&aacute; redukce informace (metoda voln&yacute;ch v&yacute;pověd&iacute;) &gt; vysok&aacute; validita,</li>
 +
</ul>
  
'''DEDUKCE'''
+
<p>induktivn&iacute;</p>
  
* logické tvoření závěrů od všeobecného soudu k jednotlivým případům
+
<ul>
* Slovo dedukce z latinského slova ''deductio'' – odvození
+
<li>mnoho informac&iacute; o velmi mal&eacute;m počtu jedinců</li>
 +
</ul>
  
'''Dedukce''' je způsob myšlení, při němž od obecných závěrů, tvrzení a soudů přecházíme k méně známým, zvláštním. Vycházíme tedy ze známých, ověřených a obecně platných závěrů a aplikujeme je na jednotlivé dosud neprozkoumané případy. Dedukce je proces, ve kterém testujeme, zda vyslovená hypotéza je schopna vysvětlit zkoumaný fakt.
+
<ul>
 +
<li>siln&aacute; redukce počtu sledovan&yacute;ch jedinců</li>
 +
</ul>
  
Imponující nezvratnost deduktivních důkazů je však dosahována za cenu toho,že nic nevypovídají a reálném světě. Proto má dedukce význam jen jako článek myšlenkového řetězce, ve kterém se uplatňují i jiné typy myšlení.[1]
+
<ul>
 +
<li>generalizace na populaci je problematick&aacute; a někdy i nemožn&aacute;</li>
 +
</ul>
  
'''Dedukce''': ''teorie → hypotézy →pozorování → přijaté/zamítnuté hypotézy'' [3]
+
<ul>
 +
<li>c&iacute;l: porozuměn&iacute;</li>
 +
</ul>
  
''Zdroje:''
+
<ul>
 +
<li><b>v&yacute;hody</b>: podrobn&yacute; popis a vhled zkouman&eacute;ho, zkoum&aacute;n&iacute; v přirozen&eacute;m prostřed&iacute;, dobře reaguje na m&iacute;stn&iacute; situace a podm&iacute;nky, hled&aacute; lok&aacute;ln&iacute; př&iacute;činn&eacute; souvislosti</li>
 +
</ul>
  
[1] MOLNÁR, Zdeněk. Úvod do základů vědecké práce. [online]. [cit. 2011-03-17] Dostupné z [people.fsv.cvut.cz/~dlaskpet/Help/ZakladyVedeckePrace.doc].
+
<ul>
+
<li><b>nev&yacute;hody</b>: z&iacute;skan&aacute; data těžko zobecnitel&aacute; na celou populaci, těžko se prov&aacute;d&iacute; predikce, obt&iacute;žnost testov&aacute;n&iacute; teori&iacute; a hypot&eacute;z, časově n&aacute;ročn&eacute;, subjektivita v&yacute;sledků (ovlivněn&iacute; v&yacute;zkumn&iacute;kem)</li>
[2] ZVÁROVÁ, Jana. Základy statistiky pro biomedicínské obory. [online] 1999 [cit. 2011-03-17]. Úvod do statistické metodologie. Dostupné z www: [http://new.euromise.org/czech/tajne/ucebnice/html/html/statist.html].
+
</ul>
  
[3] DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7184-141-2.
+
<p><i>Zdroje:</i> Hendl, Jan. Kvalitativn&iacute; v&yacute;zkum&nbsp;: z&aacute;kladn&iacute; metody a aplikace. 1. Praha&nbsp;: Port&aacute;l, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2.</p>
  
 +
<p>Disman, Miroslav. Jak se vyr&aacute;b&iacute; sociologick&aacute; znalost. Praha&nbsp;: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7066-822-9.</p>
  
==druhy výzkumů podle účelu==
+
<h2>indukce a dedukce</h2>
Zpracovala: Pavla Bárnetová
 
  
 +
<p>Zpracovala: Iva Uhl&iacute;řov&aacute;</p>
  
'''1. ROZLIŠENÍ VÝZKUMU PODLE HLAVNÍHO CÍLE'''
+
<p><b>INDUKCE</b></p>
  
* '''Základní (též primární, akademický)'''
+
<ul>
 +
<li>logick&eacute; tvořen&iacute; z&aacute;věrů na z&aacute;kladě &uacute;sudků z jednotliv&yacute;ch př&iacute;padů = zobecňov&aacute;n&iacute;</li>
 +
<li>Slovo indukce z latinsk&eacute;ho slova <i>in-ducere</i> - vyvozovat</li>
 +
</ul>
  
* '''Aplikovaný (též komerční)'''
+
<p><b>Indukce</b> je proces vyvozov&aacute;n&iacute; obecn&eacute;ho z&aacute;věru na z&aacute;kladě poznatků o jednotlivostech. Indukce zaji&scaron;ťuje přechod od jednotliv&yacute;ch soudů k obecn&yacute;m. Induktivn&iacute; z&aacute;věr lze považovat za hypot&eacute;zu, protože nab&iacute;z&iacute; vysvětlen&iacute;, i když těchto vysvětlen&iacute; může b&yacute;t v praxi v&iacute;ce. V&scaron;ude tam, kde pozorujeme nějak&yacute; fakt (jev, vlastnost) a pt&aacute;me se &bdquo;<i>Proč to je</i>?&ldquo; Pro z&iacute;sk&aacute;n&iacute; odpovědi si vytvoř&iacute;me předběžn&eacute; (nez&aacute;vazn&eacute;) vysvětlen&iacute; (hypot&eacute;zu) a tato hypot&eacute;ze je přijateln&aacute; jestliže n&aacute;m vysvětl&iacute;, proč dan&yacute; jev nastal.[1]</p>
  
            ''zpracováno níže''
+
<p>Induktivn&iacute; způsob my&scaron;len&iacute; m&aacute; prvořad&yacute; v&yacute;znam pro postaven&iacute; člověka v re&aacute;ln&eacute;m světě. Schopnost učit se ze zku&scaron;enosti umožňuje lidem včas se přizpůsobit měn&iacute;c&iacute;m se životn&iacute;m podm&iacute;nk&aacute;m. Z&aacute;věry induktivn&iacute;ch my&scaron;lenkov&yacute;ch pochodů jsou v&scaron;ak ovlivněny subjektivn&iacute;mi postoji (zku&scaron;enostmi, znalostmi)a maj&iacute; pouze omezenou platnost. Induktivn&iacute; statistika se zab&yacute;v&aacute; metodami jak takov&eacute; poznatky přen&aacute;&scaron;et a umožňuje z pozorovan&yacute;ch dat vytv&aacute;řet obecn&eacute; teorie z&aacute;věry s ud&aacute;n&iacute;m stupně jejich spolehlivosti. V&yacute;počet stupně spolehlivosti z&aacute;věrů je v&scaron;ak objektivn&iacute;, neboť je založen na poznatc&iacute;ch teorie pravděpodobnosti a nez&aacute;vis&iacute; na subjektivn&iacute;m n&aacute;zoru hodnotitele.[2]</p>
  
 +
<p><b>Indukce</b>: <i>pozorov&aacute;n&iacute; &rarr; nalezen&eacute; pravidelnosti &rarr; předběžn&eacute; z&aacute;věry &rarr; teorie</i> [3]</p>
  
'''2. ROZLIŠENÍ VÝZKUMU PODLE OČEKÁVANÉHO PŘÍNOSU'''
+
<p><b>DEDUKCE</b></p>
  
* '''Orientační'''
+
<ul>
 +
<li>logick&eacute; tvořen&iacute; z&aacute;věrů od v&scaron;eobecn&eacute;ho soudu k jednotliv&yacute;m př&iacute;padům</li>
 +
<li>Slovo dedukce z latinsk&eacute;ho slova <i>deductio</i> &ndash; odvozen&iacute;</li>
 +
</ul>
  
* '''Diagnostický'''
+
<p><b>Dedukce</b> je způsob my&scaron;len&iacute;, při němž od obecn&yacute;ch z&aacute;věrů, tvrzen&iacute; a soudů přech&aacute;z&iacute;me k m&eacute;ně zn&aacute;m&yacute;m, zvl&aacute;&scaron;tn&iacute;m. Vych&aacute;z&iacute;me tedy ze zn&aacute;m&yacute;ch, ověřen&yacute;ch a obecně platn&yacute;ch z&aacute;věrů a aplikujeme je na jednotliv&eacute; dosud neprozkouman&eacute; př&iacute;pady. Dedukce je proces, ve kter&eacute;m testujeme, zda vysloven&aacute; hypot&eacute;za je schopna vysvětlit zkouman&yacute; fakt.</p>
 
* '''Explorační (explorativní)'''
 
 
* '''Explanační (též výkladový, objasňovací)'''
 
  
* '''Prognostický (též predikační)'''
+
<p>Imponuj&iacute;c&iacute; nezvratnost deduktivn&iacute;ch důkazů je v&scaron;ak dosahov&aacute;na za cenu toho,že nic nevypov&iacute;daj&iacute; a re&aacute;ln&eacute;m světě. Proto m&aacute; dedukce v&yacute;znam jen jako čl&aacute;nek my&scaron;lenkov&eacute;ho řetězce, ve kter&eacute;m se uplatňuj&iacute; i jin&eacute; typy my&scaron;len&iacute;.[1]</p>
  
+
<p><b>Dedukce</b>: <i>teorie &rarr; hypot&eacute;zy &rarr;pozorov&aacute;n&iacute; &rarr; přijat&eacute;/zam&iacute;tnut&eacute; hypot&eacute;zy</i> [3]</p>
'''Výzkum orientační'''
 
  
Je zaměřen na získávání základních informací o zkoumaném problému, tj. zjišťování stěžejních parametrů a stanovení dalšího postupu. Využívá se v případech, kdy jsou znalosti o problematice minimální. Mívá podobu předvýzkumu a většinou následuje podrobnější výzkum.[[#Literatura|[1]]]
+
<p><i>Zdroje:</i></p>
  
'''Výzkum diagnostický'''
+
<p>[1] MOLN&Aacute;R, Zdeněk. &Uacute;vod do z&aacute;kladů vědeck&eacute; pr&aacute;ce. [online]. [cit. 2011-03-17] Dostupn&eacute; z [people.fsv.cvut.cz/~dlaskpet/Help/ZakladyVedeckePrace.doc].</p>
  
Jeho cílem je sledovat určité aspekty zkoumaného jevu (zda se vyskytují, jak často se vyskytují a v jakých podobách se vyskytují). U problémů již dříve zkoumaných zjišťuje jejich proměnu v čase. Mívá popisný charakter, zaměřuje se na proměnné hodnoty, ne na jejich vazby. Diagnostický výzkum pomáhá procesy vysvětlovat a předvídat, bývá první etapou výzkumů prognostických a explanačních.[[#Literatura|[2]]]
+
<p>[2] ZV&Aacute;ROV&Aacute;, Jana. Z&aacute;klady statistiky pro biomedic&iacute;nsk&eacute; obory. [online] 1999 [cit. 2011-03-17]. &Uacute;vod do statistick&eacute; metodologie. Dostupn&eacute; z www: &lt;a alt=&quot;<a alt="http://new.euromise.org/czech/tajne/ucebnice/html/html/statist.html" href="http://new.euromise.org/czech/tajne/ucebnice/html/html/statist.html" title="http://new.euromise.org/czech/tajne/ucebnice/html/html/statist.html">http://new.euromise.org/czech/tajne/ucebnice/html/html/statist.html</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://new.euromise.org/czech/tajne/ucebnice/html/html/statist.html" href="http://new.euromise.org/czech/tajne/ucebnice/html/html/statist.html" title="http://new.euromise.org/czech/tajne/ucebnice/html/html/statist.html">http://new.euromise.org/czech/tajne/ucebnice/html/html/statist.html</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://new.euromise.org/czech/tajne/ucebnice/html/html/statist.html" href="http://new.euromise.org/czech/tajne/ucebnice/html/html/statist.html" title="http://new.euromise.org/czech/tajne/ucebnice/html/html/statist.html">http://new.euromise.org/czech/tajne/ucebnice/html/html/statist.html</a>&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt;.</p>
  
'''Výzkum explorační (explorativní)'''
+
<p>[3] DISMAN, Miroslav. Jak se vyr&aacute;b&iacute; sociologick&aacute; znalost. Praha&nbsp;: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7184-141-2.</p>
  
Zabývá se zkoumáním podstaty určitého problému, jeho základními vlastnostmi a vztahy mezi nimi. Odkrývá hlubší příčiny a širší souvislosti, mnohdy přináší zcela nové poznatky.[[#Literatura|[1]]]
+
<p>&nbsp;</p>
  
'''Výzkum expanační (též výkladový, objasňující)'''
+
<h2>druhy v&yacute;zkumů podle &uacute;čelu</h2>
  
Je orientován na výklad určitého problému, objasňuje příčiny jeho vzniku a trvání, vysvětluje jeho vlastnosti, strukturu, souvislosti s ostatními aspekty, případně předkládá možnosti řešení. Explanační výzkum předpokládá komplexní uchopení problematiky na základě poměrně rozsáhlých výzkumných činností.[[#Literatura|[1]]]
+
<p>Zpracovala: Pavla B&aacute;rnetov&aacute;</p>
  
'''Výzkum prognostický (též predikační)'''
+
<p><b>1. ROZLI&Scaron;EN&Iacute; V&Yacute;ZKUMU PODLE HLAVN&Iacute;HO C&Iacute;LE</b></p>
  
Na základě zjištěných empirických poznatků předpovídá budoucí události nebo dlouhodobý proces proměny zkoumaného jevu nebo objektu. Při tomto výzkumu se využívá informací získaných od expertů na příslušné oblasti. Může se jednat o systematickou výzkumnou činnost nebo o výzkum účelový – pro aktuální potřebu. Záleží na charakteru zkoumaného problému a na potřebách uživatele výsledků, zda výzkum přinese podklady pro vytvoření prognózy krátkodobé (asi na 5 let), střednědobé (asi na 10-15 let) nebo dlouhodobé (na 15-50 let).[[#Literatura|[1]]]
+
<ul>
 +
<li><b>Z&aacute;kladn&iacute; (t&eacute;ž prim&aacute;rn&iacute;, akademick&yacute;)</b></li>
 +
</ul>
  
 +
<ul>
 +
<li><b>Aplikovan&yacute; (t&eacute;ž komerčn&iacute;)</b></li>
 +
</ul>
  
'''3. ROZLIŠENÍ VÝZKUMU PODLE JEHO FUNKCE'''
+
<p><i>zpracov&aacute;no n&iacute;že</i></p>
  
* '''Vědecká funkce'''
+
<p><b>2. ROZLI&Scaron;EN&Iacute; V&Yacute;ZKUMU PODLE OČEK&Aacute;VAN&Eacute;HO PŘ&Iacute;NOSU</b></p>
  
* '''Expertní či explikační funkce'''
+
<ul>
 +
<li><b>Orientačn&iacute;</b></li>
 +
</ul>
  
* '''Praxeologická (utilitární, praktická) funkce'''
+
<ul>
 +
<li><b>Diagnostick&yacute;</b></li>
 +
</ul>
  
* '''Humanizační (humanizující) funkce'''
+
<ul>
 +
<li><b>Exploračn&iacute; (explorativn&iacute;)</b></li>
 +
</ul>
  
* '''Edukační (edukativní) funkce'''
+
<ul>
 +
<li><b>Explanačn&iacute; (t&eacute;ž v&yacute;kladov&yacute;, objasňovac&iacute;)</b></li>
 +
</ul>
  
 +
<ul>
 +
<li><b>Prognostick&yacute; (t&eacute;ž predikačn&iacute;)</b></li>
 +
</ul>
  
'''Vědecká funkce výzkumu'''
+
<p><b>V&yacute;zkum orientačn&iacute;</b></p>
  
Jsou získávány poznatky teoretického i metodologického rázu, tj. cesty a způsoby jak tuto skutečnost poznávat. Jedná se většinou o základní (též primární nebo akademický) výzkum, ale může se jednat i o výzkumy aplikované (komerční).[[#Literatura|[1]]]
+
<p>Je zaměřen na z&iacute;sk&aacute;v&aacute;n&iacute; z&aacute;kladn&iacute;ch informac&iacute; o zkouman&eacute;m probl&eacute;mu, tj. zji&scaron;ťov&aacute;n&iacute; stěžejn&iacute;ch parametrů a stanoven&iacute; dal&scaron;&iacute;ho postupu. Využ&iacute;v&aacute; se v př&iacute;padech, kdy jsou znalosti o problematice minim&aacute;ln&iacute;. M&iacute;v&aacute; podobu předv&yacute;zkumu a vět&scaron;inou n&aacute;sleduje podrobněj&scaron;&iacute; v&yacute;zkum.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt;</p>
  
'''Expertní či explikační funkce výzkumu'''
+
<p><b>V&yacute;zkum diagnostick&yacute;</b></p>
  
Řídící orgány, které přijímají závažná rozhodnutí celospolečenského významu, mohou čerpat řadu informací z vědeckých poznatků. Informace se mohou týkat stavu společnosti, jeho příčin, dalšího možného vývoje, ale i možností prevence a řešení.[[#Literatura|[1]]]
+
<p>Jeho c&iacute;lem je sledovat určit&eacute; aspekty zkouman&eacute;ho jevu (zda se vyskytuj&iacute;, jak často se vyskytuj&iacute; a v jak&yacute;ch podob&aacute;ch se vyskytuj&iacute;). U probl&eacute;mů již dř&iacute;ve zkouman&yacute;ch zji&scaron;ťuje jejich proměnu v čase. M&iacute;v&aacute; popisn&yacute; charakter, zaměřuje se na proměnn&eacute; hodnoty, ne na jejich vazby. Diagnostick&yacute; v&yacute;zkum pom&aacute;h&aacute; procesy vysvětlovat a předv&iacute;dat, b&yacute;v&aacute; prvn&iacute; etapou v&yacute;zkumů prognostick&yacute;ch a explanačn&iacute;ch.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[2]&lt;/a&gt;</p>
  
'''Praxeologická (utilitární, praktická) funkce výzkumu'''
+
<p><b>V&yacute;zkum exploračn&iacute; (explorativn&iacute;)</b></p>
  
Výzkumy přinášejí informace využitelné v praxi, zvyšují účelnost a efektivitu. To se týká oblastí jako je výroba, řízení lidských zdrojů, marketingu, vzdělávání apod. Jedná se nejčastěji o aplikované (komerční) výzkumy.[[#Literatura|[1]]]
+
<p>Zab&yacute;v&aacute; se zkoum&aacute;n&iacute;m podstaty určit&eacute;ho probl&eacute;mu, jeho z&aacute;kladn&iacute;mi vlastnostmi a vztahy mezi nimi. Odkr&yacute;v&aacute; hlub&scaron;&iacute; př&iacute;činy a &scaron;ir&scaron;&iacute; souvislosti, mnohdy přin&aacute;&scaron;&iacute; zcela nov&eacute; poznatky.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt;</p>
  
'''Humanizační (humanizující) funkce výzkumu'''
+
<p><b>V&yacute;zkum expanačn&iacute; (t&eacute;ž v&yacute;kladov&yacute;, objasňuj&iacute;c&iacute;)</b></p>
  
Výsledky výzkumu nemusí sloužit pouze odborníkům, ale patřičně prezentovány mohou pomoci i laické veřejnosti pochopit některé aspekty sociální reality.[[#Literatura|[1]]]
+
<p>Je orientov&aacute;n na v&yacute;klad určit&eacute;ho probl&eacute;mu, objasňuje př&iacute;činy jeho vzniku a trv&aacute;n&iacute;, vysvětluje jeho vlastnosti, strukturu, souvislosti s ostatn&iacute;mi aspekty, př&iacute;padně předkl&aacute;d&aacute; možnosti ře&scaron;en&iacute;. Explanačn&iacute; v&yacute;zkum předpokl&aacute;d&aacute; komplexn&iacute; uchopen&iacute; problematiky na z&aacute;kladě poměrně rozs&aacute;hl&yacute;ch v&yacute;zkumn&yacute;ch činnost&iacute;.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt;</p>
  
'''Edukační (edukativní) funkce výzkumu'''
+
<p><b>V&yacute;zkum prognostick&yacute; (t&eacute;ž predikačn&iacute;)</b></p>
  
Výzkumník účastí na určité výzkumné akci získá nezastupitelné poznatky a zkušenosti, osobně i odborně roste.[[#Literatura|[1]]]
+
<p>Na z&aacute;kladě zji&scaron;těn&yacute;ch empirick&yacute;ch poznatků předpov&iacute;d&aacute; budouc&iacute; ud&aacute;losti nebo dlouhodob&yacute; proces proměny zkouman&eacute;ho jevu nebo objektu. Při tomto v&yacute;zkumu se využ&iacute;v&aacute; informac&iacute; z&iacute;skan&yacute;ch od expertů na př&iacute;slu&scaron;n&eacute; oblasti. Může se jednat o systematickou v&yacute;zkumnou činnost nebo o v&yacute;zkum &uacute;čelov&yacute; &ndash; pro aktu&aacute;ln&iacute; potřebu. Z&aacute;lež&iacute; na charakteru zkouman&eacute;ho probl&eacute;mu a na potřeb&aacute;ch uživatele v&yacute;sledků, zda v&yacute;zkum přinese podklady pro vytvořen&iacute; progn&oacute;zy kr&aacute;tkodob&eacute; (asi na 5 let), střednědob&eacute; (asi na 10-15 let) nebo dlouhodob&eacute; (na 15-50 let).&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt;</p>
 
  
 +
<p><b>3. ROZLI&Scaron;EN&Iacute; V&Yacute;ZKUMU PODLE JEHO FUNKCE</b></p>
  
 +
<ul>
 +
<li><b>Vědeck&aacute; funkce</b></li>
 +
</ul>
  
'''Zdroje:'''
+
<ul>
 +
<li><b>Expertn&iacute; či explikačn&iacute; funkce</b></li>
 +
</ul>
  
[[#Literatura|[1]]]
+
<ul>
REICHEL, Jiří.'' Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. 184 s. ISBN 978-80-247-3006-6.
+
<li><b>Praxeologick&aacute; (utilit&aacute;rn&iacute;, praktick&aacute;) funkce</b></li>
 +
</ul>
  
[[#Literatura|[2]]]
+
<ul>
NOWAK, Stefan. ''Metodologie sociologických výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1975. 411 s.
+
<li><b>Humanizačn&iacute; (humanizuj&iacute;c&iacute;) funkce</b></li>
 +
</ul>
  
==základní a aplikovaný výzkum==
+
<ul>
 +
<li><b>Edukačn&iacute; (edukativn&iacute;) funkce</b></li>
 +
</ul>
  
==fáze výzkumu==
+
<p><b>Vědeck&aacute; funkce v&yacute;zkumu</b></p>
zpracoval: Lukáš Prorok
 
  
==pilotní průzkum==
+
<p>Jsou z&iacute;sk&aacute;v&aacute;ny poznatky teoretick&eacute;ho i metodologick&eacute;ho r&aacute;zu, tj. cesty a způsoby jak tuto skutečnost pozn&aacute;vat. Jedn&aacute; se vět&scaron;inou o z&aacute;kladn&iacute; (t&eacute;ž prim&aacute;rn&iacute; nebo akademick&yacute;) v&yacute;zkum, ale může se jednat i o v&yacute;zkumy aplikovan&eacute; (komerčn&iacute;).&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt;</p>
Zpracovala: Barbora Blahová
 
  
Terminologie v této oblasti není zcela kodifikovaná, termíny se částečně překrývají, proto provedu nejdříve menší upřesnění u těch, na které jsem narazila v použité literatuře a posléze se pokusím o celkový popis hesla.
+
<p><b>Expertn&iacute; či explikačn&iacute; funkce v&yacute;zkumu</b></p>
  
'''Zmenšené, modelové provedení plánované akce''' - prověření všech aspektů plánovaného výzkumného projektu.
+
<p>Ř&iacute;d&iacute;c&iacute; org&aacute;ny, kter&eacute; přij&iacute;maj&iacute; z&aacute;važn&aacute; rozhodnut&iacute; celospolečensk&eacute;ho v&yacute;znamu, mohou čerpat řadu informac&iacute; z vědeck&yacute;ch poznatků. Informace se mohou t&yacute;kat stavu společnosti, jeho př&iacute;čin, dal&scaron;&iacute;ho možn&eacute;ho v&yacute;voje, ale i možnost&iacute; prevence a ře&scaron;en&iacute;.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt;</p>
  
'''Předvýzkum''' – prověření připravované realizace výzkumné akce v terénu [[#Literatura|[3, s. 73]]] Anglicky: pre-research, pilot study [[#Literatura|[5, s. 771]]]
+
<p><b>Praxeologick&aacute; (utilit&aacute;rn&iacute;, praktick&aacute;) funkce v&yacute;zkumu</b></p>
  
'''Pilotáž''' – zkoumání vhodných nástrojů sběru dat, často končí přesnou podobou konkrétní techniky, podřazený pojem k předvýzkumu. Anglicky: Pilot study[[#Literatura|[5, s. 876]]]
+
<p>V&yacute;zkumy přin&aacute;&scaron;ej&iacute; informace využiteln&eacute; v praxi, zvy&scaron;uj&iacute; &uacute;čelnost a efektivitu. To se t&yacute;k&aacute; oblast&iacute; jako je v&yacute;roba, ř&iacute;zen&iacute; lidsk&yacute;ch zdrojů, marketingu, vzděl&aacute;v&aacute;n&iacute; apod. Jedn&aacute; se nejčastěji o aplikovan&eacute; (komerčn&iacute;) v&yacute;zkumy.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt;</p>
 
'''Sondáž''' – výzkumná akce provedená na jednom místě s cílem proniknout do hloubky, pozor anglické a francouzské ekvivalenty výrazu mají význam větší operace, či skoro celého výzkumu.[[#Literatura|[1, s. 62]]]  
 
  
'''Pilotní studie''' – složitější než pilotáž, soustřeďuje se na heuristickou stránku metody s cílem najít optimální získávání údajů z různorodých hledisek. Opět pojem podřazený předvýzkumu.[[#Literatura|[5, s. 876]]]
+
<p><b>Humanizačn&iacute; (humanizuj&iacute;c&iacute;) funkce v&yacute;zkumu</b></p>
  
'''Zúčastněný průzkum''' – obhlížení terénu, inspirace podměty z terénu bez přesného zaměření pozornosti, výzkumník by měl pochopit díky tomu prostředí.[[#Literatura|[1, s. 61]]]  
+
<p>V&yacute;sledky v&yacute;zkumu nemus&iacute; sloužit pouze odborn&iacute;kům, ale patřičně prezentov&aacute;ny mohou pomoci i laick&eacute; veřejnosti pochopit někter&eacute; aspekty soci&aacute;ln&iacute; reality.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt;</p>
  
'''Sociografický přehled''' – shrnutí informací z různých pramenů, dřívějších výzkumů a statistik. Sice systematické, ale bez sociologického výzkumu.
+
<p><b>Edukačn&iacute; (edukativn&iacute;) funkce v&yacute;zkumu</b></p>
  
 +
<p>V&yacute;zkumn&iacute;k &uacute;čast&iacute; na určit&eacute; v&yacute;zkumn&eacute; akci z&iacute;sk&aacute; nezastupiteln&eacute; poznatky a zku&scaron;enosti, osobně i odborně roste.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt;</p>
  
;Definice předvýzkumu
+
<p>&nbsp;</p>
U náročnějších, rozsáhlejších výzkumných akcí kvantitativní povahy, zvláště u takových témat, která doposud nejsou příliš prozkoumána, se mnohdy nejprve zpracovává předběžný projekt.[[#Literatura|[3, s. 73]]] Jeho součástí je předvýzkum jako etapa před konečnou verzí projektu. Předvýzkum pomáhá k lepším výsledkům samotného výzkumu prověření jak jeho metodiky, tak praktické části. Podle Kapra a Šafáře je obzvláště důležité prakticky vyzkoušet otázky z dotazníků, také postup při zpracování (pořád mluvíme o případech, kdy je to nutné) je podstatný, aby se předešlo neefektivnosti.
 
  
Literatura doporučuje dělat předvýzkum stejně pečlivě jako plánovanou akci, protože případné chyby či nedokonalosti se projektem potáhnou dál a ušetřená energie v této fázi přinese více práce ve zpracování. Obzvláště začínajícím badatelům se tato etapa může zdát zdlouhavá či zbytečná, ale zde platí, že každá zkušenost se velice hodí.
+
<p><b>Zdroje:</b></p>
  
Samotný předvýzkum zpracovaný do zprávy může posloužit jako zpráva pro zadavatele, aby se předešlo pozdějším nedorozumění. V případě zcela nové problematiky je možno data využít k cenné analýze.
+
<p>&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt; REICHEL, Jiř&iacute;.<i> Kapitoly metodologie soci&aacute;ln&iacute;ch v&yacute;zkumů</i>. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. 184 s. ISBN 978-80-247-3006-6.</p>
  
'''Výběr respondentů''', které potřebujeme na předvýzkum, musí odpovídat základním charakteristikám vzorku plánovanému k finálnímu výzkumu. Tento pokusný vzorek je samozřejmě nereprezentativní. Zároveň je důležité, aby jeden respondent nebyl v obou vzorcích a aby ti, kteří prošli předvýzkumem nebyli v kontaktu s těmi, co jsou zahrnuti do výzkumu, protože by to mohlo některé údaje zkreslit.
+
<p>&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[2]&lt;/a&gt; NOWAK, Stefan. <i>Metodologie sociologick&yacute;ch v&yacute;zkumů</i>. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1975. 411 s.</p>
  
Závěrem je nutné říci, že v případě rutinních šetření, opakujících se akcí je předvýzkumná fáze zbytečná a jen plýtvá prostředky. Je tedy na badateli, aby vyhodnotil, kdy má celý proces smysl a kdy nikoliv.
+
<h2>z&aacute;kladn&iacute; a aplikovan&yacute; v&yacute;zkum</h2>
  
'''Použitá literatura'''
+
<h2>f&aacute;ze v&yacute;zkumu</h2>
#LAMSER, Václav. ''Základy sociologického výzkumu.'' Vyd. 1. Praha : Svoboda, 1966. 353 s.
 
#PELIKÁN, Jiří. ''Základy empirického výzkumu pedagogických jevů.'' Praha : Karolinum, 1998. 270 s. ISBN 8071845698.
 
#REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů.'' Vyd. 1. Praha : Grada, 2009. 184 s. ISBN 9788024730066.
 
#ŠAFÁŘ, Zdeněk; KAPR, Jaroslav. ''Sociologie nebo zdravý rozum? : praxe sociologického průzkumu. ''1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1969. 237 s.
 
#''Velký sociologický slovník.'' Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. s. ISBN 80718431052.
 
  
==modely v ISK==
+
<p>zpracoval: Luk&aacute;&scaron; Prorok</p>
  
==věda, paradigma, teorie==
+
<h2>pilotn&iacute; průzkum</h2>
Zpracovala: Monika Beránková
 
  
'''Věda'''
+
<p>Zpracovala: Barbora Blahov&aacute;</p>
*soubor systematicky setříděných poznatků o určité tématické oblasti,
 
*proces generování těchto poznatků pomocí určitých pravidel.
 
U daného vědního oboru jsou podstatné jeho společenské, duchovní a kulturní kořeny. Jednotlivé vědní obory jsou vždy částí širších celků.
 
  
Vědu lze považovat za určitý typ sociální instituce.
+
<p>Terminologie v t&eacute;to oblasti nen&iacute; zcela kodifikovan&aacute;, term&iacute;ny se č&aacute;stečně překr&yacute;vaj&iacute;, proto provedu nejdř&iacute;ve men&scaron;&iacute; upřesněn&iacute; u těch, na kter&eacute; jsem narazila v použit&eacute; literatuře a posl&eacute;ze se pokus&iacute;m o celkov&yacute; popis hesla.</p>
  
Některé vědní oblasti mohou být transdisciplinární a interdisciplinární.
+
<p><b>Zmen&scaron;en&eacute;, modelov&eacute; proveden&iacute; pl&aacute;novan&eacute; akce</b> - prověřen&iacute; v&scaron;ech aspektů pl&aacute;novan&eacute;ho v&yacute;zkumn&eacute;ho projektu.</p>
Výzkum je proces vytváření nových poznatků. Jedná se o systematickou plánovanou činnost, která je vedena snahou zodpovědět kladně výzkumné otázky a přispět k rozvoji daného oboru. Přírodní a sociální vědy kladou při získávání poznatků velkou váhu na empirická data.  
 
  
Věda v užším pojetí je:
+
<p><b>Předv&yacute;zkum</b> &ndash; prověřen&iacute; připravovan&eacute; realizace v&yacute;zkumn&eacute; akce v ter&eacute;nu &lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[3, s. 73]&lt;/a&gt; Anglicky: pre-research, pilot study &lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[5, s. 771]&lt;/a&gt;</p>
*zkoumání přírodních a sociálních jevů za použití pozorování a experimentu
 
*kvantifikace
 
*hledání univerzálních zákonů a vysvětlení
 
Toto pojetí je převzaté z přírodních věd a je diskutováno, zda-li zohledňuje proměnlivost sociálního prostředí a svobodu člověka určovat své jednání.
 
Věda je sociálně daným jevem odvislým od kontextu dané kultury, jejích hodnot a zájmu vědců. [1]
 
  
Jenom to, co odpovídá paradigmatu je vědou. O tom, co je přijatelné paradigma, rozhoduje komunita vědců. "Věda je to, co za vědu považují vědci v daném oboru." [2]
+
<p><b>Pilot&aacute;ž</b> &ndash; zkoum&aacute;n&iacute; vhodn&yacute;ch n&aacute;strojů sběru dat, často konč&iacute; přesnou podobou konkr&eacute;tn&iacute; techniky, podřazen&yacute; pojem k předv&yacute;zkumu. Anglicky: Pilot study&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[5, s. 876]&lt;/a&gt;</p>
Jedním z hlavních rysů, kterým se věda odlišuje od jiných myšlenkových systémů, je předpoklad že všechny vědecké myšlenky mohou být jinými vědci kritizovány a revidovány. [3]
 
 
'''Paradigma'''
 
* vědci pracují v rámci přijatých a málo zpochybňovaných způsobů definic, teoretizování a metod v daném oboru a v dané době,
 
* termín zavedl T. S: Kuhn (1962, 1970/1997) v knize Struktura vědeckých revolucí.
 
Různá údobí vědy jsou charakterizována určitým pohledem na svět, který určuje standardní formu řešení problémů, vysvětlování jevů a provádění výzkumů. [1]
 
  
Toto "zekonomičtění" vědy zároveň omezuje množství povolených řešení a postupů a omezuje soubor problémů, které smí normální věda řešit. "Kritériem není to,  že výsledek je zajímavý nebo důležitý, ale že řešení je uvnitř paradigmatu." (Kuhn str. 36-37). Je téměř nemožné bádat na hranici paradigmatu. [4]
+
<p><b>Sond&aacute;ž</b> &ndash; v&yacute;zkumn&aacute; akce proveden&aacute; na jednom m&iacute;stě s c&iacute;lem proniknout do hloubky, pozor anglick&eacute; a francouzsk&eacute; ekvivalenty v&yacute;razu maj&iacute; v&yacute;znam vět&scaron;&iacute; operace, či skoro cel&eacute;ho v&yacute;zkumu.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[1, s. 62]&lt;/a&gt;</p>
  
Předpokládá se, že posun paradigmat nebo jejich výměna se děje, jestliže dominantní paradigma je úspěšně překonáno jiným paradigmatem, jež je schopno obsáhnout původní paradigma a navíc poskytuje širší vysvětlující sílu.
+
<p><b>Pilotn&iacute; studie</b> &ndash; složitěj&scaron;&iacute; než pilot&aacute;ž, soustřeďuje se na heuristickou str&aacute;nku metody s c&iacute;lem naj&iacute;t optim&aacute;ln&iacute; z&iacute;sk&aacute;v&aacute;n&iacute; &uacute;dajů z různorod&yacute;ch hledisek. Opět pojem podřazen&yacute; předv&yacute;zkumu.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[5, s. 876]&lt;/a&gt;</p>
Kuhn razí názor, že všechny vědy je nutné považovat za produkt různorodých perspektiv, četných vědeckých škol a skupin bez identifikovatelné jednotné množiny výzkumných postupů a kritérií, jaká tvrzení považovat za dobře podložená a správná.
 
V současnosti převažuje pojetí, že věda metodologicky nemá jednotný charakter. Používá více paradigmat a je určována komplexními sociálními procesy. [1]
 
  
'''Teorie'''
+
<p><b>Z&uacute;častněn&yacute; průzkum</b> &ndash; obhl&iacute;žen&iacute; ter&eacute;nu, inspirace podměty z ter&eacute;nu bez přesn&eacute;ho zaměřen&iacute; pozornosti, v&yacute;zkumn&iacute;k by měl pochopit d&iacute;ky tomu prostřed&iacute;.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[1, s. 61]&lt;/a&gt;</p>
*zásadní typ informací ve vědě,
 
*systém pojmů a tvrzení, který představuje abstrahující vysvětlení vybraných fenoménů.
 
Teorie umožňuje porozumět fenoménům světa, vysvětit je, kritizovat nebo předvídat. Jedná se o koncentrovanou množinu znalostí vyjádřenou symbolickým způsobem.
 
Uznání vědeckosti a kvality teorie se provádí na základě kritérií, který závisí na oblasti výzkumu.
 
Ve společenskovědním výzkumu se při posuzování teorie ptáme:
 
*Je logicky sestavena?
 
*Je jasně a úsporně popsána?
 
*Odpovídá dostupným datům?
 
*Obsahuje tvrzení, která lze testovat pomocí dat?
 
*Byly predikce teorie testovány?
 
*Vyjadřuje uvažované vztahy lépe než jiné konkurující teorie?
 
*Je obecná natolik, že ji lze použít na více místech, pro různé skupiny jedinců nebo v různých časových okamžicích?
 
  
Teorie je založená na definovaných pojmech, uspořádává a propojuje je tak, že se získá lepší vhled do nějakého problému. Ve vědě se upřesnění a vyjasnění pojmů dosahuje  definicí.
+
<p><b>Sociografick&yacute; přehled</b> &ndash; shrnut&iacute; informac&iacute; z různ&yacute;ch pramenů, dř&iacute;věj&scaron;&iacute;ch v&yacute;zkumů a statistik. Sice systematick&eacute;, ale bez sociologick&eacute;ho v&yacute;zkumu.</p>
Konceptuální definice pojmu (konceptu)se formuluje jinými pojmy (koncepty). Má tyto vlastnosti:
 
*je jednoznačná
 
*nesmí se definovat kruhem (to, čím definuje, nesmí obsahovat pojem který definuje)
 
*popisuje pojem pozitivně, výstižně formuluje jednotlivé vlastnosti fenoménu
 
*má jasnou interpretaci a používá známé pojmy
 
Operacionalizovaná definice je množinu procedur, které popisují aktivity požadované k tomu, aby empiricky došly k realizaci toho, co definice popisuje. [1]
 
  
Zdroje:
+
<p>&nbsp;</p>
# HENDL, J. ''Kvalitativní výzkum.'' Praha : Portál 2005. s. 29-34
 
# DISMAN, M. ''Jak se vyrábí sociologická znalost.'' Praha : Karolinum 2000. s. 13
 
# GIDDENS, A. ''Sociologie.'' Praha : Argo 1997. s. 554
 
# REICHEL, J. ''Kapitoly systematické sociologie.'' Praha : Grada 2008.
 
  
==Popperova strategie falzifikace==
+
<dl>
''Zpracoval: Jiří Šprdlík''
+
<dt>Definice předv&yacute;zkumu</dt>
 +
</dl>
  
Karl Popper se ve svém díle mimo jiné výrazně zabýval zkoumáním indukce jako vědeckého nástroje poznání. K poznání přistupuje jako k systému tvrzení (teorií), které lze předkládat k hodnocení. Každý empirický výzkum je de facto založen na odvozování zákonů cestou pozorování jednotlivých jedinečných případů, u kterých následně dojde k nějakému zobecnění. V tomto smyslu lze poznání chápat jako objektivní (jako protiklad k poznání subjektivnímu), s charakterem hypotézy nebo domněnky.
+
<p>U n&aacute;ročněj&scaron;&iacute;ch, rozs&aacute;hlej&scaron;&iacute;ch v&yacute;zkumn&yacute;ch akc&iacute; kvantitativn&iacute; povahy, zvl&aacute;&scaron;tě u takov&yacute;ch t&eacute;mat, kter&aacute; doposud nejsou př&iacute;li&scaron; prozkoum&aacute;na, se mnohdy nejprve zpracov&aacute;v&aacute; předběžn&yacute; projekt.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[3, s. 73]&lt;/a&gt; Jeho souč&aacute;st&iacute; je předv&yacute;zkum jako etapa před konečnou verz&iacute; projektu. Předv&yacute;zkum pom&aacute;h&aacute; k lep&scaron;&iacute;m v&yacute;sledkům samotn&eacute;ho v&yacute;zkumu prověřen&iacute; jak jeho metodiky, tak praktick&eacute; č&aacute;sti. Podle Kapra a &Scaron;af&aacute;ře je obzvl&aacute;&scaron;tě důležit&eacute; prakticky vyzkou&scaron;et ot&aacute;zky z dotazn&iacute;ků, tak&eacute; postup při zpracov&aacute;n&iacute; (poř&aacute;d mluv&iacute;me o př&iacute;padech, kdy je to nutn&eacute;) je podstatn&yacute;, aby se přede&scaron;lo neefektivnosti.</p>
  
Máme-li hypotézu, kterou jsme schopni empiricky testovat, výsledky tohoto testování nám onu hypotézu buď potvrzují (nejsou s ní v rozporu) nebo vyvracejí. Z principu samotného induktivního přístupu však vyplývá, že žádná teorie nemůže být nikdy 100% případy doložena (nejsme nikdy schopni testovat celé universum). Vědecká teorie tak může být pouze vyvrácena, nikoli dokázána. Dokud teorie vyvrácena není, je možné ji prozatímně považovat za platnou, nicméně si stále musíme uvědomovat, že ''"vědecké teorie zůstávájí navždy hypotézami nebo domněnkami"''.[[#Poznámky|[1]]]
+
<p>Literatura doporučuje dělat předv&yacute;zkum stejně pečlivě jako pl&aacute;novanou akci, protože př&iacute;padn&eacute; chyby či nedokonalosti se projektem pot&aacute;hnou d&aacute;l a u&scaron;etřen&aacute; energie v t&eacute;to f&aacute;zi přinese v&iacute;ce pr&aacute;ce ve zpracov&aacute;n&iacute;. Obzvl&aacute;&scaron;tě zač&iacute;naj&iacute;c&iacute;m badatelům se tato etapa může zd&aacute;t zdlouhav&aacute; či zbytečn&aacute;, ale zde plat&iacute;, že každ&aacute; zku&scaron;enost se velice hod&iacute;.</p>
  
V Popperově strategii falzifikace se dále předpokládá, že aby teorie mohla být uznána za vědeckou, musí takovéto vyvrácení alespoň teoreticky umožňovat. Třída potenciálních falsifikací tedy nesmí být prázná. Popper tímto odmítá nejen veškeré systémy založené na nějaké apriori přijmuté ''Absolutní pravdě'', ale například i psychoanalýzu. Říká, že i když ve svých dílčích poznatcích může vidět některé věci správně, jako celek je nevyvratitelná, tedy nevědecká, neboť svými mechanismy umožňuje vysvětlit jakékoli lidské jednání, není zkušenostně falzifikovatelná.
+
<p>Samotn&yacute; předv&yacute;zkum zpracovan&yacute; do zpr&aacute;vy může posloužit jako zpr&aacute;va pro zadavatele, aby se přede&scaron;lo pozděj&scaron;&iacute;m nedorozuměn&iacute;. V př&iacute;padě zcela nov&eacute; problematiky je možno data využ&iacute;t k cenn&eacute; anal&yacute;ze.</p>
  
Veškeré možné poznání je tak podle Poppera jen dočasné a relativní, nicméně tuto vlastnost nepovažuje za nic negativního. Naopak. Experimenty, na základě kterých by se potvrdilo, že předchozí toerie musí být neplatná, naopak vítá, neboť pouze poznatky tohoto typu nám ukazující novou cestu.
+
<p><b>V&yacute;běr respondentů</b>, kter&eacute; potřebujeme na předv&yacute;zkum, mus&iacute; odpov&iacute;dat z&aacute;kladn&iacute;m charakteristik&aacute;m vzorku pl&aacute;novan&eacute;mu k fin&aacute;ln&iacute;mu v&yacute;zkumu. Tento pokusn&yacute; vzorek je samozřejmě nereprezentativn&iacute;. Z&aacute;roveň je důležit&eacute;, aby jeden respondent nebyl v obou vzorc&iacute;ch a aby ti, kteř&iacute; pro&scaron;li předv&yacute;zkumem nebyli v kontaktu s těmi, co jsou zahrnuti do v&yacute;zkumu, protože by to mohlo někter&eacute; &uacute;daje zkreslit.</p>
  
S tím také souvisí otázka vědeckého pokroku. Pokrok spočívá v tom, že nám teorie sdělují stále více, rozšiřuje se tedy jejich obsah. Tím se ale také rozšiřuje množství toho, co již vyloučila nebo omezila, a ukazují se tak další možnosti pro její falzifikaci. Vědecký pokrok tak nespočívá jen v objevování nového, ale zejména ve vylučování neúspěšných teorií a jejich nahrazování teoriemi lepšími (a také samozřejmě může dojít pouze ke korekci teorie stávající).
+
<p>Z&aacute;věrem je nutn&eacute; ř&iacute;ci, že v př&iacute;padě rutinn&iacute;ch &scaron;etřen&iacute;, opakuj&iacute;c&iacute;ch se akc&iacute; je předv&yacute;zkumn&aacute; f&aacute;ze zbytečn&aacute; a jen pl&yacute;tv&aacute; prostředky. Je tedy na badateli, aby vyhodnotil, kdy m&aacute; cel&yacute; proces smysl a kdy nikoliv.</p>
  
Ve vědě tedy jde o neustálé přibližování se pravdě. V tomto smyslu Popper nastínil několik regulativních ideí. Za nejdůležitější lze považovat:
+
<p><b>Použit&aacute; literatura</b></p>
  
''Idea pravdy'' - předpoklad kritické diskuse, díky níž jsme schopni eliminovat nesprávné teorie
+
<ol>
 +
<li>LAMSER, V&aacute;clav. <i>Z&aacute;klady sociologick&eacute;ho v&yacute;zkumu.</i> Vyd. 1. Praha&nbsp;: Svoboda, 1966. 353 s.</li>
 +
<li>PELIK&Aacute;N, Jiř&iacute;. <i>Z&aacute;klady empirick&eacute;ho v&yacute;zkumu pedagogick&yacute;ch jevů.</i> Praha&nbsp;: Karolinum, 1998. 270 s. ISBN 8071845698.</li>
 +
<li>REICHEL, Jiř&iacute;. <i>Kapitoly metodologie soci&aacute;ln&iacute;ch v&yacute;zkumů.</i> Vyd. 1. Praha&nbsp;: Grada, 2009. 184 s. ISBN 9788024730066.</li>
 +
<li>&Scaron;AF&Aacute;Ř, Zdeněk; KAPR, Jaroslav. <i>Sociologie nebo zdrav&yacute; rozum?&nbsp;: praxe sociologick&eacute;ho průzkumu. </i>1. vyd. Praha&nbsp;: Mlad&aacute; fronta, 1969. 237 s.</li>
 +
<li><i>Velk&yacute; sociologick&yacute; slovn&iacute;k.</i> Vyd. 1. Praha&nbsp;: Karolinum, 1996. s. ISBN 80718431052.</li>
 +
</ol>
  
''Idea obsahu'' - potřebujeme teorie s velkým obsahem, tautologie nebo věty typu 1+1=2 jsou obsahově prázdné, neboť nenabízejí empirickovědné problémy. Potřebujeme teorie s velkým logickým a empirickým obsahem. Logickým obsahem se myslí vyvozovací kapacita oné teorie (čím více důsledků tím větší kapacita).
+
<h2>modely v ISK</h2>
  
''Idea empirického obsahu'' - každý empirický přírodní zákon zakazuje nějaké události. Například tvrzení "všichni havrani jsou černí" zároveň říká, že "neexistuje bílý havran", a případný objev bílého havrana zároveň tuto teorii překoná.
+
<h2>věda, paradigma, teorie</h2>
  
''Idea přiblížení se pravdě'' - předpokládá realistický světový názor. Neříká sice, že skutečnost je totožná s našemi teoriemi o ní, nicméně předpokládá, že realita existuje, a my se díky správné metodice můžeme neustále více a více přibližovat jejímu adekvátnímu popisu.
+
<p>Zpracovala: Monika Ber&aacute;nkov&aacute;</p>
  
 +
<p><b>Věda</b></p>
  
'''Poznámky:'''
+
<ul>
# POPPER, Karl Raimund. Věčné hledání : intelektuální autobiografie. 1. vyd. v čes. jaz. Praha : Prostor, 1995. s. 78 ISBN 8085190370
+
<li>soubor systematicky setř&iacute;děn&yacute;ch poznatků o určit&eacute; t&eacute;matick&eacute; oblasti,</li>
 +
<li>proces generov&aacute;n&iacute; těchto poznatků pomoc&iacute; určit&yacute;ch pravidel.</li>
 +
</ul>
  
 +
<p>U dan&eacute;ho vědn&iacute;ho oboru jsou podstatn&eacute; jeho společensk&eacute;, duchovn&iacute; a kulturn&iacute; kořeny. Jednotliv&eacute; vědn&iacute; obory jsou vždy č&aacute;st&iacute; &scaron;ir&scaron;&iacute;ch celků.</p>
  
'''Použité zdroje:'''
+
<p>Vědu lze považovat za určit&yacute; typ soci&aacute;ln&iacute; instituce.</p>
* ANZENBACHER, Arno. ''Úvod do filosofie.'' Vyd. 2., přeprac. Praha : Portál, 2004. s. 164-165. ISBN 807178804X
 
  
* BLECHA, Ivan. ''Filosofie: (základní problémy).'' 1. vyd. Olomouc : Fin, 1994. s. 155-156. ISBN 8085572885.
+
<p>Někter&eacute; vědn&iacute; oblasti mohou b&yacute;t transdisciplin&aacute;rn&iacute; a interdisciplin&aacute;rn&iacute;. V&yacute;zkum je proces vytv&aacute;řen&iacute; nov&yacute;ch poznatků. Jedn&aacute; se o systematickou pl&aacute;novanou činnost, kter&aacute; je vedena snahou zodpovědět kladně v&yacute;zkumn&eacute; ot&aacute;zky a přispět k rozvoji dan&eacute;ho oboru. Př&iacute;rodn&iacute; a soci&aacute;ln&iacute; vědy kladou při z&iacute;sk&aacute;v&aacute;n&iacute; poznatků velkou v&aacute;hu na empirick&aacute; data.</p>
  
* POPPER, Karl Raimund. ''Logika vědeckého bádání.'' 1. vyd. Praha : OIKUMENE, 1997. s. 66-83. ISBN 8086005453.
+
<p>Věda v už&scaron;&iacute;m pojet&iacute; je:</p>
  
* POPPER, Karl Raimund. ''Věčné hledání : intelektuální autobiografie.'' 1. vyd. v čes. jaz. Praha : Prostor, 1995. s. 76-84 ISBN 8085190370
+
<ul>
 +
<li>zkoum&aacute;n&iacute; př&iacute;rodn&iacute;ch a soci&aacute;ln&iacute;ch jevů za použit&iacute; pozorov&aacute;n&iacute; a experimentu</li>
 +
<li>kvantifikace</li>
 +
<li>hled&aacute;n&iacute; univerz&aacute;ln&iacute;ch z&aacute;konů a vysvětlen&iacute;</li>
 +
</ul>
  
* Tamtéž s. 126-130
+
<p>Toto pojet&iacute; je převzat&eacute; z př&iacute;rodn&iacute;ch věd a je diskutov&aacute;no, zda-li zohledňuje proměnlivost soci&aacute;ln&iacute;ho prostřed&iacute; a svobodu člověka určovat sv&eacute; jedn&aacute;n&iacute;. Věda je soci&aacute;lně dan&yacute;m jevem odvisl&yacute;m od kontextu dan&eacute; kultury, jej&iacute;ch hodnot a z&aacute;jmu vědců. [1]</p>
  
* POPPER, Karl Raimund. ''Život je řešení problémů : o poznání, dějinách a politice.'' Vyd. 1. Praha : Mladá fronta, 1998. s. 32-40. ISBN 8020406867.
+
<p>Jenom to, co odpov&iacute;d&aacute; paradigmatu je vědou. O tom, co je přijateln&eacute; paradigma, rozhoduje komunita vědců. &quot;Věda je to, co za vědu považuj&iacute; vědci v dan&eacute;m oboru.&quot; [2] Jedn&iacute;m z hlavn&iacute;ch rysů, kter&yacute;m se věda odli&scaron;uje od jin&yacute;ch my&scaron;lenkov&yacute;ch syst&eacute;mů, je předpoklad že v&scaron;echny vědeck&eacute; my&scaron;lenky mohou b&yacute;t jin&yacute;mi vědci kritizov&aacute;ny a revidov&aacute;ny. [3]</p>
  
==přirozený systém a redukce reality při výzkumu==
+
<p><b>Paradigma</b></p>
  
==projekt výzkumu a jeho náležitosti==
+
<ul>
 +
<li>vědci pracuj&iacute; v r&aacute;mci přijat&yacute;ch a m&aacute;lo zpochybňovan&yacute;ch způsobů definic, teoretizov&aacute;n&iacute; a metod v dan&eacute;m oboru a v dan&eacute; době,</li>
 +
<li>term&iacute;n zavedl T. S: Kuhn (1962, 1970/1997) v knize Struktura vědeck&yacute;ch revoluc&iacute;.</li>
 +
</ul>
  
=Paradigma v ISK (Bates, 2005)=
+
<p>Různ&aacute; &uacute;dob&iacute; vědy jsou charakterizov&aacute;na určit&yacute;m pohledem na svět, kter&yacute; určuje standardn&iacute; formu ře&scaron;en&iacute; probl&eacute;mů, vysvětlov&aacute;n&iacute; jevů a prov&aacute;děn&iacute; v&yacute;zkumů. [1]</p>
''termín: 25. března''
 
==historický přístup==
 
spracovala Katarína Hečková
 
  
 +
<p>Toto &quot;zekonomičtěn&iacute;&quot; vědy z&aacute;roveň omezuje množstv&iacute; povolen&yacute;ch ře&scaron;en&iacute; a postupů a omezuje soubor probl&eacute;mů, kter&eacute; sm&iacute; norm&aacute;ln&iacute; věda ře&scaron;it. &quot;Krit&eacute;riem nen&iacute; to, že v&yacute;sledek je zaj&iacute;mav&yacute; nebo důležit&yacute;, ale že ře&scaron;en&iacute; je uvnitř paradigmatu.&quot; (Kuhn str. 36-37). Je t&eacute;měř nemožn&eacute; b&aacute;dat na hranici paradigmatu. [4]</p>
  
Historický prístup charakterizuje Bates ako spôsob, podľa ktorého pochopenie  súčasných podmienok vyplýva z pochopenia  minulých sociálnych, politických a ekonomických udalostí a procesov, ktoré  viedli k súčasným podmienkam. Poukazuje na dôležité spojenie s minulosťou s cieľom objasniť súčasné problémy a budúce možnosti.[3]
+
<p>Předpokl&aacute;d&aacute; se, že posun paradigmat nebo jejich v&yacute;měna se děje, jestliže dominantn&iacute; paradigma je &uacute;spě&scaron;ně překon&aacute;no jin&yacute;m paradigmatem, jež je schopno obs&aacute;hnout původn&iacute; paradigma a nav&iacute;c poskytuje &scaron;ir&scaron;&iacute; vysvětluj&iacute;c&iacute; s&iacute;lu. Kuhn raz&iacute; n&aacute;zor, že v&scaron;echny vědy je nutn&eacute; považovat za produkt různorod&yacute;ch perspektiv, četn&yacute;ch vědeck&yacute;ch &scaron;kol a skupin bez identifikovateln&eacute; jednotn&eacute; množiny v&yacute;zkumn&yacute;ch postupů a krit&eacute;ri&iacute;, jak&aacute; tvrzen&iacute; považovat za dobře podložen&aacute; a spr&aacute;vn&aacute;. V současnosti převažuje pojet&iacute;, že věda metodologicky nem&aacute; jednotn&yacute; charakter. Použ&iacute;v&aacute; v&iacute;ce paradigmat a je určov&aacute;na komplexn&iacute;mi soci&aacute;ln&iacute;mi procesy. [1]</p>
  
Tento prístup Bates zaraďuje medzi idiografické prístupy (prístup ktorý je zameraný na poznanie indivídua s dôrazom na rozbor jeho individuálnych rysov a osobnosti[5]). Je subjektívny a využívaný najmä v humanitných vedách.
+
<p><b>Teorie</b></p>
  
 +
<ul>
 +
<li>z&aacute;sadn&iacute; typ informac&iacute; ve vědě,</li>
 +
<li>syst&eacute;m pojmů a tvrzen&iacute;, kter&yacute; představuje abstrahuj&iacute;c&iacute; vysvětlen&iacute; vybran&yacute;ch fenom&eacute;nů.</li>
 +
</ul>
  
'''Relativizmus a skepticizmus v histórií'''
+
<p>Teorie umožňuje porozumět fenom&eacute;nům světa, vysvětit je, kritizovat nebo předv&iacute;dat. Jedn&aacute; se o koncentrovanou množinu znalost&iacute; vyj&aacute;dřenou symbolick&yacute;m způsobem. Uzn&aacute;n&iacute; vědeckosti a kvality teorie se prov&aacute;d&iacute; na z&aacute;kladě krit&eacute;ri&iacute;, kter&yacute; z&aacute;vis&iacute; na oblasti v&yacute;zkumu. Ve společenskovědn&iacute;m v&yacute;zkumu se při posuzov&aacute;n&iacute; teorie pt&aacute;me:</p>
  
Histórický prístup je skeptický a relativistický v otázkach pravdy - záleží od uhla pohľadu určitej skupiny (etnickej, pohlavnej, národnej, sociálnej ...) [1]
+
<ul>
 +
<li>Je logicky sestavena?</li>
 +
<li>Je jasně a &uacute;sporně pops&aacute;na?</li>
 +
<li>Odpov&iacute;d&aacute; dostupn&yacute;m datům?</li>
 +
<li>Obsahuje tvrzen&iacute;, kter&aacute; lze testovat pomoc&iacute; dat?</li>
 +
<li>Byly predikce teorie testov&aacute;ny?</li>
 +
<li>Vyjadřuje uvažovan&eacute; vztahy l&eacute;pe než jin&eacute; konkuruj&iacute;c&iacute; teorie?</li>
 +
<li>Je obecn&aacute; natolik, že ji lze použ&iacute;t na v&iacute;ce m&iacute;stech, pro různ&eacute; skupiny jedinců nebo v různ&yacute;ch časov&yacute;ch okamžic&iacute;ch?</li>
 +
</ul>
  
'''Skepticizmus''' dodáva odvahu poznávať a nevylučovať pritom možnosť, že sa človek môže mýliť.
+
<p>Teorie je založen&aacute; na definovan&yacute;ch pojmech, uspoř&aacute;d&aacute;v&aacute; a propojuje je tak, že se z&iacute;sk&aacute; lep&scaron;&iacute; vhled do nějak&eacute;ho probl&eacute;mu. Ve vědě se upřesněn&iacute; a vyjasněn&iacute; pojmů dosahuje definic&iacute;. Konceptu&aacute;ln&iacute; definice pojmu (konceptu)se formuluje jin&yacute;mi pojmy (koncepty). M&aacute; tyto vlastnosti:</p>
  
'''Relativizmus''' je moderný dôsledok skepticizmu, podľa ktorého pravda v nejakom konkrétnom tvrdení závysí na postavení osoby, ktorá ju vyslovila.
+
<ul>
 +
<li>je jednoznačn&aacute;</li>
 +
<li>nesm&iacute; se definovat kruhem (to, č&iacute;m definuje, nesm&iacute; obsahovat pojem kter&yacute; definuje)</li>
 +
<li>popisuje pojem pozitivně, v&yacute;stižně formuluje jednotliv&eacute; vlastnosti fenom&eacute;nu</li>
 +
<li>m&aacute; jasnou interpretaci a použ&iacute;v&aacute; zn&aacute;m&eacute; pojmy</li>
 +
</ul>
  
 +
<p>Operacionalizovan&aacute; definice je množinu procedur, kter&eacute; popisuj&iacute; aktivity požadovan&eacute; k tomu, aby empiricky do&scaron;ly k realizaci toho, co definice popisuje. [1]</p>
  
'''Rozdelenie historického prístupu z hľadiska zamerania a prístupu'''
+
<p>Zdroje:</p>
  
'''Synchronický prístup''' – Zaoberá sa danou problematikou v širšom zmysle, výberovo sa môže dotknúť záležitostí sociálnych, politických, technologických a náboženských ktoré ovplyvňovali tvorbu, oceňovanie a využívanie. Zameranie je široké a prístup zlučovací
+
<ol>
 +
<li>HENDL, J. <i>Kvalitativn&iacute; v&yacute;zkum.</i> Praha&nbsp;: Port&aacute;l 2005. s. 29-34</li>
 +
<li>DISMAN, M. <i>Jak se vyr&aacute;b&iacute; sociologick&aacute; znalost.</i> Praha&nbsp;: Karolinum 2000. s. 13</li>
 +
<li>GIDDENS, A. <i>Sociologie.</i> Praha&nbsp;: Argo 1997. s. 554</li>
 +
<li>REICHEL, J. <i>Kapitoly systematick&eacute; sociologie.</i> Praha&nbsp;: Grada 2008.</li>
 +
</ol>
  
'''Diachronický prístup''' – Zameranie je užšie a prístup je analytický.[4]
+
<h2>Popperova strategie falzifikace</h2>
  
 +
<p><i>Zpracoval: Jiř&iacute; &Scaron;prdl&iacute;k</i></p>
  
'''Historické periódy'''
+
<p>Karl Popper se ve sv&eacute;m d&iacute;le mimo jin&eacute; v&yacute;razně zab&yacute;val zkoum&aacute;n&iacute;m indukce jako vědeck&eacute;ho n&aacute;stroje pozn&aacute;n&iacute;. K pozn&aacute;n&iacute; přistupuje jako k syst&eacute;mu tvrzen&iacute; (teori&iacute;), kter&eacute; lze předkl&aacute;dat k hodnocen&iacute;. Každ&yacute; empirick&yacute; v&yacute;zkum je de facto založen na odvozov&aacute;n&iacute; z&aacute;konů cestou pozorov&aacute;n&iacute; jednotliv&yacute;ch jedinečn&yacute;ch př&iacute;padů, u kter&yacute;ch n&aacute;sledně dojde k nějak&eacute;mu zobecněn&iacute;. V tomto smyslu lze pozn&aacute;n&iacute; ch&aacute;pat jako objektivn&iacute; (jako protiklad k pozn&aacute;n&iacute; subjektivn&iacute;mu), s charakterem hypot&eacute;zy nebo domněnky.</p>
  
Pre historický prístup je charakteristické ohraničovanie období pomocou periód (široké ohraničenie pomocou storočí, alebo užšie podľa konkrétnych  rokov, všeobecných období – napr. industriálna revolúcia alebo pomocou událostí ktoré tvorili obdobie – napr. 30-ročná vojna)
+
<p>M&aacute;me-li hypot&eacute;zu, kterou jsme schopni empiricky testovat, v&yacute;sledky tohoto testov&aacute;n&iacute; n&aacute;m onu hypot&eacute;zu buď potvrzuj&iacute; (nejsou s n&iacute; v rozporu) nebo vyvracej&iacute;. Z principu samotn&eacute;ho induktivn&iacute;ho př&iacute;stupu v&scaron;ak vypl&yacute;v&aacute;, že ž&aacute;dn&aacute; teorie nemůže b&yacute;t nikdy 100% př&iacute;pady doložena (nejsme nikdy schopni testovat cel&eacute; universum). Vědeck&aacute; teorie tak může b&yacute;t pouze vyvr&aacute;cena, nikoli dok&aacute;z&aacute;na. Dokud teorie vyvr&aacute;cena nen&iacute;, je možn&eacute; ji prozat&iacute;mně považovat za platnou, nicm&eacute;ně si st&aacute;le mus&iacute;me uvědomovat, že <i>&quot;vědeck&eacute; teorie zůst&aacute;v&aacute;j&iacute; navždy hypot&eacute;zami nebo domněnkami&quot;</i>.&lt;a href=&quot;#Pozn.C3.A1mky&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt;</p>
  
Ferdinand Braudel [4] rozlišuje históriu podľa jej rozličného historického rytmu a prepojuje rôzdne druhy dôkazov a rozprávaní pre každý rytmus
+
<p>V Popperově strategii falzifikace se d&aacute;le předpokl&aacute;d&aacute;, že aby teorie mohla b&yacute;t uzn&aacute;na za vědeckou, mus&iacute; takov&eacute;to vyvr&aacute;cen&iacute; alespoň teoreticky umožňovat. Tř&iacute;da potenci&aacute;ln&iacute;ch falsifikac&iacute; tedy nesm&iacute; b&yacute;t pr&aacute;zn&aacute;. Popper t&iacute;mto odm&iacute;t&aacute; nejen ve&scaron;ker&eacute; syst&eacute;my založen&eacute; na nějak&eacute; apriori přijmut&eacute; <i>Absolutn&iacute; pravdě</i>, ale např&iacute;klad i psychoanal&yacute;zu. Ř&iacute;k&aacute;, že i když ve sv&yacute;ch d&iacute;lč&iacute;ch poznatc&iacute;ch může vidět někter&eacute; věci spr&aacute;vně, jako celek je nevyvratiteln&aacute;, tedy nevědeck&aacute;, neboť sv&yacute;mi mechanismy umožňuje vysvětlit jak&eacute;koli lidsk&eacute; jedn&aacute;n&iacute;, nen&iacute; zku&scaron;enostně falzifikovateln&aacute;.</p>
  
Rozpoznáva 3 druhy takýchto rytmov:
+
<p>Ve&scaron;ker&eacute; možn&eacute; pozn&aacute;n&iacute; je tak podle Poppera jen dočasn&eacute; a relativn&iacute;, nicm&eacute;ně tuto vlastnost nepovažuje za nic negativn&iacute;ho. Naopak. Experimenty, na z&aacute;kladě kter&yacute;ch by se potvrdilo, že předchoz&iacute; toerie mus&iacute; b&yacute;t neplatn&aacute;, naopak v&iacute;t&aacute;, neboť pouze poznatky tohoto typu n&aacute;m ukazuj&iacute;c&iacute; novou cestu.</p>
  
1. '''Durée longue''' – takmer „bezčasová (eng. timeless)“ história, kde je prechod do iných období takmer nevnímateľný, kde sú udalosti merané možno až v tisíckach rokov. V tomto stupni sa pomaly menili základné stupne ľudskej civilizácie. V tomto období sa vyvinulo množstvo rozmatitých sociálnych organizácií a štruktúr.
+
<p>S t&iacute;m tak&eacute; souvis&iacute; ot&aacute;zka vědeck&eacute;ho pokroku. Pokrok spoč&iacute;v&aacute; v tom, že n&aacute;m teorie sděluj&iacute; st&aacute;le v&iacute;ce, roz&scaron;iřuje se tedy jejich obsah. T&iacute;m se ale tak&eacute; roz&scaron;iřuje množstv&iacute; toho, co již vyloučila nebo omezila, a ukazuj&iacute; se tak dal&scaron;&iacute; možnosti pro jej&iacute; falzifikaci. Vědeck&yacute; pokrok tak nespoč&iacute;v&aacute; jen v objevov&aacute;n&iacute; nov&eacute;ho, ale zejm&eacute;na ve vylučov&aacute;n&iacute; ne&uacute;spě&scaron;n&yacute;ch teori&iacute; a jejich nahrazov&aacute;n&iacute; teoriemi lep&scaron;&iacute;mi (a tak&eacute; samozřejmě může doj&iacute;t pouze ke korekci teorie st&aacute;vaj&iacute;c&iacute;).</p>
  
2. '''Dureé moyenne''' – zmeny sú vnímané v rozpätí stoviek rokov – napríklad vzostupy a pády ríš, technické zmeny. Túto periódu môžeme nazvať aj „sociálnou“, kedže sa ľudia zgrupovali do rôznych skupín.  
+
<p>Ve vědě tedy jde o neust&aacute;l&eacute; přibližov&aacute;n&iacute; se pravdě. V tomto smyslu Popper nast&iacute;nil několik regulativn&iacute;ch ide&iacute;. Za nejdůležitěj&scaron;&iacute; lze považovat:</p>
  
3. '''Dureé courte''' – zmeny sú rozpoznateľné v priebehu niekoľkých rokov alebo dokonca aj mesiacov. Vyznačuje sa veľkými sociálnymi prevratmi. Pre toto obdobie je charakteristická vynaliezavosť, rýchly vývoj technológií a kvitnúca intelektuálna aktivita ktorej výsledkom bol vznik nových vedeckých disciplín
+
<p><i>Idea pravdy</i> - předpoklad kritick&eacute; diskuse, d&iacute;ky n&iacute;ž jsme schopni eliminovat nespr&aacute;vn&eacute; teorie</p>
  
 +
<p><i>Idea obsahu</i> - potřebujeme teorie s velk&yacute;m obsahem, tautologie nebo věty typu 1+1=2 jsou obsahově pr&aacute;zdn&eacute;, neboť nenab&iacute;zej&iacute; empirickovědn&eacute; probl&eacute;my. Potřebujeme teorie s velk&yacute;m logick&yacute;m a empirick&yacute;m obsahem. Logick&yacute;m obsahem se mysl&iacute; vyvozovac&iacute; kapacita on&eacute; teorie (č&iacute;m v&iacute;ce důsledků t&iacute;m vět&scaron;&iacute; kapacita).</p>
  
'''Použité zdroje:'''
+
<p><i>Idea empirick&eacute;ho obsahu</i> - každ&yacute; empirick&yacute; př&iacute;rodn&iacute; z&aacute;kon zakazuje nějak&eacute; ud&aacute;losti. Např&iacute;klad tvrzen&iacute; &quot;v&scaron;ichni havrani jsou čern&iacute;&quot; z&aacute;roveň ř&iacute;k&aacute;, že &quot;neexistuje b&iacute;l&yacute; havran&quot;, a př&iacute;padn&yacute; objev b&iacute;l&eacute;ho havrana z&aacute;roveň tuto teorii překon&aacute;.</p>
  
[1]APPLEBY, Joyce; HUNT, Lynn; JACOB, Margaret. Jak řikat pravdu o dejinách : Historie, věda, historie jako věda a Spojené státy americké. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2002. Úvod, s. 7-15. ISBN 80-7325-003-9.
+
<p><i>Idea přibl&iacute;žen&iacute; se pravdě</i> - předpokl&aacute;d&aacute; realistick&yacute; světov&yacute; n&aacute;zor. Neř&iacute;k&aacute; sice, že skutečnost je totožn&aacute; s na&scaron;emi teoriemi o n&iacute;, nicm&eacute;ně předpokl&aacute;d&aacute;, že realita existuje, a my se d&iacute;ky spr&aacute;vn&eacute; metodice můžeme neust&aacute;le v&iacute;ce a v&iacute;ce přibližovat jej&iacute;mu adekv&aacute;tn&iacute;mu popisu.</p>
  
[2]APPLEBY, Joyce; HUNT, Lynn; JACOB, Margaret. Jak řikat pravdu o dejinách : Historie, věda, historie jako věda a Spojené státy americké. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2002. Shrnutí, s. 250-252. ISBN 80-7325-003-9.
+
<p><b>Pozn&aacute;mky:</b></p>
  
[3]Bates, M.J. An Introduction to metatheories, theories and models. In: K.E. Fisher and S. Erdelez (eds.). Theories of Information Behavior. Medford, NJ: Information Today. 2005. p. 8
+
<ol>
 +
<li>POPPER, Karl Raimund. Věčn&eacute; hled&aacute;n&iacute;&nbsp;: intelektu&aacute;ln&iacute; autobiografie. 1. vyd. v čes. jaz. Praha&nbsp;: Prostor, 1995. s. 78 ISBN 8085190370</li>
 +
</ol>
  
[4]RYANWARD, W.Boyd. The history and historiography of information science : Some reflections . Information Processing & Management [online]. 1996, Vol. 32, No. 1, [cit. 2011-03-23]. s. 3 - 17. Dostupný z WWW: <http://www.sciencedirect.com/science?_ob=MImg&_imagekey=B6VC8-3Y2FY60-C-2&_cdi=5948&_user=835458&_pii=030645739500046J&_origin=browse&_zone=rslt_list_item&_coverDate=01%2F31%2F1996&_sk=999679998&wchp=dGLzVzb-zSkzS&md5=4fca34508582aa0644536c7fbbc79381&ie=/sdarticle.pdf>.
+
<p><b>Použit&eacute; zdroje:</b></p>
  
[5]Slovnik-cizich-slov.abz.cz [online]. © 2005-2006 [cit. 2011-03-23]. Idiograficky-pristup. Dostupné z WWW: <http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/idiograficky-pristup>.
+
<ul>
 +
<li>ANZENBACHER, Arno. <i>&Uacute;vod do filosofie.</i> Vyd. 2., přeprac. Praha&nbsp;: Port&aacute;l, 2004. s. 164-165. ISBN 807178804X</li>
 +
</ul>
  
==konstruktivistický přístup==
+
<ul>
zpracovala: Radka Sičová
+
<li>BLECHA, Ivan. <i>Filosofie: (z&aacute;kladn&iacute; probl&eacute;my).</i> 1. vyd. Olomouc&nbsp;: Fin, 1994. s. 155-156. ISBN 8085572885.</li>
 +
</ul>
  
 +
<ul>
 +
<li>POPPER, Karl Raimund. <i>Logika vědeck&eacute;ho b&aacute;d&aacute;n&iacute;.</i> 1. vyd. Praha&nbsp;: OIKUMENE, 1997. s. 66-83. ISBN 8086005453.</li>
 +
</ul>
  
- ''je vybudovaný na základech pedagogiky a sociologie, podle nich jsou jedinci ti aktivně budující pochopení svého světa, těžce ovlivnění sociálními světy, ve kterých (tito jedinci) fungují.''[1]
+
<ul>
 +
<li>POPPER, Karl Raimund. <i>Věčn&eacute; hled&aacute;n&iacute;&nbsp;: intelektu&aacute;ln&iacute; autobiografie.</i> 1. vyd. v čes. jaz. Praha&nbsp;: Prostor, 1995. s. 76-84 ISBN 8085190370</li>
 +
</ul>
  
 +
<ul>
 +
<li>Tamt&eacute;ž s. 126-130</li>
 +
</ul>
  
Bates dále uvádí některé z významných autorit, ze kterých jsou tyto principy tvořeny:
+
<ul>
 +
<li>POPPER, Karl Raimund. <i>Život je ře&scaron;en&iacute; probl&eacute;mů&nbsp;: o pozn&aacute;n&iacute;, dějin&aacute;ch a politice.</i> Vyd. 1. Praha&nbsp;: Mlad&aacute; fronta, 1998. s. 32-40. ISBN 8020406867.</li>
 +
</ul>
  
- z pedagogiky – současným zastáncem je Carol Kuhlthau (pedagogika, obor Knihovnictví a informační věda), ta odkazuje na odborníky, jako jsou John Dewey (pedagog, psycholog), George A. Kelly (pedagog, psycholog), Lev Vygotsky (psycholog);
+
<h2>přirozen&yacute; syst&eacute;m a redukce reality při v&yacute;zkumu</h2>
  
- ze sociologie – se v současnosti tímto přístupem zabývá George Ritzer (sociolog), ten upozorňuje na teorie Alfreda Schutze (sociolog, filozof), Petera L. Bergera (sociolog, teolog) a Thomase Luckmanna (sociolog, pedagog) a etnometodologickou práci Harolda Garfinkela (sociolog, pedagog).
+
<h2>projekt v&yacute;zkumu a jeho n&aacute;ležitosti</h2>
  
''Lidé mají omezenou kapacitu přijímání nových informací, proto záměrně vytváří nový význam skrze spojení s tím, co už znají. To znamená, že už samotné otázky jsou formovány na základě předem získaných zkušeností a znalostí, samotné vyhledávání informací je procesem tvoření významu ve smyslu osobního názoru. K nově nabyté informaci je tak přidaná hodnota její využitelnosti v praxi pro jejího vlastníka.''[5]
+
<h1>Paradigma v ISK (Bates, 2005)</h1>
  
 +
<p><i>term&iacute;n: 25. března</i></p>
  
'''Pedagogika'''
+
<h2>historick&yacute; př&iacute;stup</h2>
  
Jako filozofická teorie vznikl během 18. století. Dnes je považován za jednu z nejvlivnějších teorií v pedagogice posledních 20 let 20. století.[8]
+
<p>spracovala Katar&iacute;na Hečkov&aacute;</p>
Konstruktivistický přístup vznikl jako reakce na nedostatky modelu klasického informačního přenosu informací, kdy tento model zdůrazňoval autoritativní roli vysílatele informace a způsob jejího budování jako objektu – objektivní neutrální informující věci. Proto vznikla potřeba, aby uživatel změnil svou roli z pasivního na aktivního a kreativního zpracovatele informace. Má nejen přijímat zprávy, ale také pro ně aktivně vytvářet význam.[3]
 
Což je nový, vítaný přístup k učení. Učení je zde stavební proces, do kterého je každý student aktivně zapojen. Použitými metodami jsou čtení, poslech, sledování textu a přemýšlení nad obsahem – filtrování co je důležité a zajímavé, uvádění do vzájemných situací, vzájemné vysvětlení v rámci skupiny (třídy). To také znamená velkou míru interdisciplinarity, protože témata přesahují skrze další předměty. Tímto procesem se z pasivního příjmu informací stává aktivní hluboké učení a získané poznatky jsou pak studenti schopní aplikovat v reálných situacích.[6]
 
Tato teorie učení je spojena také s psychology, kteří tvrdí, že lidské znalosti nejsou zrcadlovým obrazem objektivní reality, ale jsou vytvořeny dle vlastní verze skutečnosti. Dochází tak ke střetu rozmanitých zkušeností a tím k posunu kolektivního vědění.
 
  
Stanovují 5 obecných zásad konstruktivismu pro použití v pedagogické praxi:
+
<p>Historick&yacute; pr&iacute;stup charakterizuje Bates ako sp&ocirc;sob, podľa ktor&eacute;ho pochopenie s&uacute;časn&yacute;ch podmienok vypl&yacute;va z pochopenia minul&yacute;ch soci&aacute;lnych, politick&yacute;ch a ekonomick&yacute;ch udalost&iacute; a procesov, ktor&eacute; viedli k s&uacute;časn&yacute;m podmienkam. Poukazuje na d&ocirc;ležit&eacute; spojenie s minulosťou s cieľom objasniť s&uacute;časn&eacute; probl&eacute;my a bud&uacute;ce možnosti.[3]</p>
  
1. učení není výsledkem vývoje, učení je vývoj;
+
<p>Tento pr&iacute;stup Bates zaraďuje medzi idiografick&eacute; pr&iacute;stupy (pr&iacute;stup ktor&yacute; je zameran&yacute; na poznanie indiv&iacute;dua s d&ocirc;razom na rozbor jeho individu&aacute;lnych rysov a osobnosti[5]). Je subjekt&iacute;vny a využ&iacute;van&yacute; najm&auml; v humanitn&yacute;ch ved&aacute;ch.</p>
  
2. nesrovnalosti usnadňují učení;
+
<p><b>Relativizmus a skepticizmus v hist&oacute;ri&iacute;</b></p>
  
3. bezděčná abstrakce je hnací sílou učení;
+
<p>Hist&oacute;rick&yacute; pr&iacute;stup je skeptick&yacute; a relativistick&yacute; v ot&aacute;zkach pravdy - z&aacute;lež&iacute; od uhla pohľadu určitej skupiny (etnickej, pohlavnej, n&aacute;rodnej, soci&aacute;lnej ...) [1]</p>
  
4. dialog uvnitř společnosti tvoří další názory;
+
<p><b>Skepticizmus</b> dod&aacute;va odvahu pozn&aacute;vať a nevylučovať pritom možnosť, že sa človek m&ocirc;že m&yacute;liť.</p>
  
5. učení postupuje směrem k vývoji [...] centrálních organizačních principů, které mohou být zobecněné napříč zkušenostmi, také často požadují odvolání nebo reorganizaci dřívějších koncepcí.
+
<p><b>Relativizmus</b> je modern&yacute; d&ocirc;sledok skepticizmu, podľa ktor&eacute;ho pravda v nejakom konkr&eacute;tnom tvrden&iacute; z&aacute;vys&iacute; na postaven&iacute; osoby, ktor&aacute; ju vyslovila.</p>
  
=> Vše se soustředí na studenta, učitel vystupuje jako pomocník aktivního, osobního učení, spíše než expert na dávkování předpřipravených informací.[2]
+
<p><b>Rozdelenie historick&eacute;ho pr&iacute;stupu z hľadiska zamerania a pr&iacute;stupu</b></p>
  
Je to tedy osobní vývojový proces, podporující samostatné uvažování, nezávislost, ale i kontrolu a spoluodpovědnost nad tím, co je učeno. Pozitivním důsledkem je pak motivace k učení a pocit uspokojení. Dochází k interakci mezi vrstevníky, učitelem a zkušenostmi ze skutečného světa. Mimo hluboké získávání znalostí je cílem i vytváření postojů k různým názorům a zkušenostem, vyjadřování myšlenek vlastním způsobem a vlastními slovy, přesun informačních zdrojů od jediného autoritativního zdroje (učitele) k dalším zdrojům (vrstevníkům).[8]
+
<p><b>Synchronick&yacute; pr&iacute;stup</b> &ndash; Zaober&aacute; sa danou problematikou v &scaron;ir&scaron;om zmysle, v&yacute;berovo sa m&ocirc;že dotkn&uacute;ť z&aacute;ležitost&iacute; soci&aacute;lnych, politick&yacute;ch, technologick&yacute;ch a n&aacute;božensk&yacute;ch ktor&eacute; ovplyvňovali tvorbu, oceňovanie a využ&iacute;vanie. Zameranie je &scaron;irok&eacute; a pr&iacute;stup zlučovac&iacute;</p>
  
Kritické hlasy upozorňují na pochybné tvoření standardů a metod hodnocení při učení postaveném na individuálním budování znalostí. Překážkou může být i ochota účastníků, zvláště pokud mají problém prosadit svůj názor a vůbec být slyšeni. A i čas je nepřítelem, tato metoda je poměrně zdlouhavá, a proto standardní délka hodiny nemusí být dostačující.[8]
+
<p><b>Diachronick&yacute; pr&iacute;stup</b> &ndash; Zameranie je už&scaron;ie a pr&iacute;stup je analytick&yacute;.[4]</p>
  
 +
<p><b>Historick&eacute; peri&oacute;dy</b></p>
  
'''Sociologie'''
+
<p>Pre historick&yacute; pr&iacute;stup je charakteristick&eacute; ohraničovanie obdob&iacute; pomocou peri&oacute;d (&scaron;irok&eacute; ohraničenie pomocou storoč&iacute;, alebo už&scaron;ie podľa konkr&eacute;tnych rokov, v&scaron;eobecn&yacute;ch obdob&iacute; &ndash; napr. industri&aacute;lna revol&uacute;cia alebo pomocou ud&aacute;lost&iacute; ktor&eacute; tvorili obdobie &ndash; napr. 30-ročn&aacute; vojna)</p>
  
Zde se vyvíjí od 70. let 20. století. Výsledky bádání jsou sociálně konstruovány mnoha různými prvky a to dokonce i zkoumanými objekty. Poukazují na konflikty mezi „různými kognitivními představami o světě neboli jazykovými hrami“.[4]
+
<p>Ferdinand Braudel [4] rozli&scaron;uje hist&oacute;riu podľa jej rozličn&eacute;ho historick&eacute;ho rytmu a prepojuje r&ocirc;zdne druhy d&ocirc;kazov a rozpr&aacute;van&iacute; pre každ&yacute; rytmus</p>
Konstruktivismus v sociologii vychází ze sociální psychologie. Upozorňuje, že všichni lidé jsou aktivními tvůrci zkušeností, ne pasivními příjemci objektivní reality. Tuto realitu v podstatě vyvrací tvrzením, že lidé žijí v odlišných kulturních podmínkách, času a místa v historii => vychází z množství tradic, realita je vytvářená uvnitř mezilidské a kulturní souvislosti. Budování znalostí se tvoří na základě poradenství společně, bez ohledu na postavení, všichni jsou si v zásadě rovni. Výsledkem není základní pravda, ale její lidská interpretace.[7]
 
  
 +
<p>Rozpozn&aacute;va 3 druhy tak&yacute;chto rytmov:</p>
  
 +
<p>1. <b>Dur&eacute;e longue</b> &ndash; takmer &bdquo;bezčasov&aacute; (eng. timeless)&ldquo; hist&oacute;ria, kde je prechod do in&yacute;ch obdob&iacute; takmer nevn&iacute;mateľn&yacute;, kde s&uacute; udalosti meran&eacute; možno až v tis&iacute;ckach rokov. V tomto stupni sa pomaly menili z&aacute;kladn&eacute; stupne ľudskej civiliz&aacute;cie. V tomto obdob&iacute; sa vyvinulo množstvo rozmatit&yacute;ch soci&aacute;lnych organiz&aacute;ci&iacute; a &scaron;trukt&uacute;r.</p>
  
'''Zdroje:'''
+
<p>2. <b>Dure&eacute; moyenne</b> &ndash; zmeny s&uacute; vn&iacute;man&eacute; v rozp&auml;t&iacute; stoviek rokov &ndash; napr&iacute;klad vzostupy a p&aacute;dy r&iacute;&scaron;, technick&eacute; zmeny. T&uacute;to peri&oacute;du m&ocirc;žeme nazvať aj &bdquo;soci&aacute;lnou&ldquo;, kedže sa ľudia zgrupovali do r&ocirc;znych skup&iacute;n.</p>
  
[1] BATES, Marcia J. Theories of information behavior [online]. second printing. United States of America : Information Today, 2006 [cit. 2011-03-20]. An Introduction to Metatheories, Theories and Models, s. . Dostupné z WWW: <http://www.google.com/books?hl=cs&lr=&id=ll6qzqhIj8wC&oi=fnd&pg=PR13&dq=Bates,+M.J.+An+Introduction+to+metatheories,+theories+and+models.&ots=1epSkUYa8j&sig=r9gdsgild7p0_fWF28XBeip2k10#v=onepage&q&f=false>.
+
<p>3. <b>Dure&eacute; courte</b> &ndash; zmeny s&uacute; rozpoznateľn&eacute; v priebehu niekoľk&yacute;ch rokov alebo dokonca aj mesiacov. Vyznačuje sa veľk&yacute;mi soci&aacute;lnymi prevratmi. Pre toto obdobie je charakteristick&aacute; vynaliezavosť, r&yacute;chly v&yacute;voj technol&oacute;gi&iacute; a kvitn&uacute;ca intelektu&aacute;lna aktivita ktorej v&yacute;sledkom bol vznik nov&yacute;ch vedeck&yacute;ch discipl&iacute;n</p>
  
[2] BLYTH, Carl. A Constructivist Approach to Grammar: Teaching Teachers to Teach Aspect. The Modern Language Journal [online]. 1997, Vol. 81, No. 1, [cit. 2011-03-20]. Dostupný z WWW: <http://www.jstor.org/openurl?volume=81&date=1997&spage=50&issn=00267902&issue=1&>.
+
<p><b>Použit&eacute; zdroje:</b></p>
  
[3] BRUCE, Harry; FIDEL, Raya; VARKKARI, Pertti. Emerging Frameworks and Methods [online]. United States of America : A Division of Greenwood Publishing group, 2002 [cit. 2011-03-22]. 3. Constructivism, s. . Dostupné z WWW: <http://books.google.com/books?id=lhJe63ynG1kC&pg=PA275&dq=constructivist+approach+LIS&hl=cs&ei=b3J7TYXkNsS48gPMrbC8BA&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=8&ved=0CEwQ6AEwBw#v=onepage&q=constructivist%20approach%20LIS&f=false>. ISBN 1-59158-016-1.
+
<p>[1]APPLEBY, Joyce; HUNT, Lynn; JACOB, Margaret. Jak řikat pravdu o dejin&aacute;ch&nbsp;: Historie, věda, historie jako věda a Spojen&eacute; st&aacute;ty americk&eacute;. 1. vyd. Brno&nbsp;: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2002. &Uacute;vod, s. 7-15. ISBN 80-7325-003-9.</p>
  
[4] HARRINGTON, Austen. Moderní sociální teorie. Vyd. 1. Praha : Portál, 2006. Sociální studia vědy: vzestup sociálního konstruktivismu, s. 177-180. ISBN 8073670933.
+
<p>[2]APPLEBY, Joyce; HUNT, Lynn; JACOB, Margaret. Jak řikat pravdu o dejin&aacute;ch&nbsp;: Historie, věda, historie jako věda a Spojen&eacute; st&aacute;ty americk&eacute;. 1. vyd. Brno&nbsp;: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2002. Shrnut&iacute;, s. 250-252. ISBN 80-7325-003-9.</p>
  
[5] KUHLTHAU, Carol. Inside the Search Process : Information Seeking from the User. Journal of the American Society for Information Science. 1991, 42, 5, s. 361-371. ISSN 0002-8231.
+
<p>[3]Bates, M.J. An Introduction to metatheories, theories and models. In: K.E. Fisher and S. Erdelez (eds.). Theories of Information Behavior. Medford, NJ: Information Today. 2005. p. 8</p>
  
[6] KUHLTHAU, Carol Collier. Learning in digital libraries : An information search process approach. Library Trends [online]. 1997-03-01, 45, 4, [cit. 2011-03-20]. s. 708-724. Převzato z kolekce Academic Search Complete. Dostupný z WWW: <http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&an=9710022609>. ISSN 00242594.
+
<p>[4]RYANWARD, W.Boyd. The history and historiography of information science&nbsp;: Some reflections . Information Processing &amp; Management [online]. 1996, Vol. 32, No. 1, [cit. 2011-03-23]. s. 3 - 17. Dostupn&yacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=MImg&amp;_imagekey=B6VC8-3Y2FY60-C-2&amp;_cdi=5948&amp;_user=835458&amp;_pii=030645739500046J&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_coverDate=01%2F31%2F1996&amp;_sk=999679998&amp;wchp=dGLzVzb-zSkzS&amp;md5=4fca34508582aa0644536c7fbbc79381&amp;ie=/sdarticle.pdf" href="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=MImg&amp;_imagekey=B6VC8-3Y2FY60-C-2&amp;_cdi=5948&amp;_user=835458&amp;_pii=030645739500046J&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_coverDate=01%2F31%2F1996&amp;_sk=999679998&amp;wchp=dGLzVzb-zSkzS&amp;md5=4fca34508582aa0644536c7fbbc79381&amp;ie=/sdarticle.pdf" title="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=MImg&amp;_imagekey=B6VC8-3Y2FY60-C-2&amp;_cdi=5948&amp;_user=835458&amp;_pii=030645739500046J&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_coverDate=01%2F31%2F1996&amp;_sk=999679998&amp;wchp=dGLzVzb-zSkzS&amp;md5=4fca34508582aa0644536c7fbbc79381&amp;ie=/sdarticle.pdf">http://www.sciencedirect.com/science?_ob=MImg&amp;_imagekey=B6VC8-3Y2FY60-C-2&amp;_cdi=5948&amp;_user=835458&amp;_pii=030645739500046J&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_coverDate=01%2F31%2F1996&amp;_sk=999679998&amp;wchp=dGLzVzb-zSkzS&amp;md5=4fca34508582aa0644536c7fbbc79381&amp;ie=/sdarticle.pdf</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=MImg&amp;_imagekey=B6VC8-3Y2FY60-C-2&amp;_cdi=5948&amp;_user=835458&amp;_pii=030645739500046J&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_coverDate=01%2F31%2F1996&amp;_sk=999679998&amp;wchp=dGLzVzb-zSkzS&amp;md5=4fca34508582aa0644536c7fbbc79381&amp;ie=/sdarticle.pdf" href="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=MImg&amp;_imagekey=B6VC8-3Y2FY60-C-2&amp;_cdi=5948&amp;_user=835458&amp;_pii=030645739500046J&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_coverDate=01%2F31%2F1996&amp;_sk=999679998&amp;wchp=dGLzVzb-zSkzS&amp;md5=4fca34508582aa0644536c7fbbc79381&amp;ie=/sdarticle.pdf" title="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=MImg&amp;_imagekey=B6VC8-3Y2FY60-C-2&amp;_cdi=5948&amp;_user=835458&amp;_pii=030645739500046J&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_coverDate=01%2F31%2F1996&amp;_sk=999679998&amp;wchp=dGLzVzb-zSkzS&amp;md5=4fca34508582aa0644536c7fbbc79381&amp;ie=/sdarticle.pdf">http://www.sciencedirect.com/science?_ob=MImg&amp;_imagekey=B6VC8-3Y2FY60-C-2&amp;_cdi=5948&amp;_user=835458&amp;_pii=030645739500046J&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_coverDate=01%2F31%2F1996&amp;_sk=999679998&amp;wchp=dGLzVzb-zSkzS&amp;md5=4fca34508582aa0644536c7fbbc79381&amp;ie=/sdarticle.pdf</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=MImg&amp;_imagekey=B6VC8-3Y2FY60-C-2&amp;_cdi=5948&amp;_user=835458&amp;_pii=030645739500046J&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_coverDate=01%2F31%2F1996&amp;_sk=999679998&amp;wchp=dGLzVzb-zSkzS&amp;md5=4fca34508582aa0644536c7fbbc79381&amp;ie=/sdarticle.pdf" href="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=MImg&amp;_imagekey=B6VC8-3Y2FY60-C-2&amp;_cdi=5948&amp;_user=835458&amp;_pii=030645739500046J&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_coverDate=01%2F31%2F1996&amp;_sk=999679998&amp;wchp=dGLzVzb-zSkzS&amp;md5=4fca34508582aa0644536c7fbbc79381&amp;ie=/sdarticle.pdf" title="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=MImg&amp;_imagekey=B6VC8-3Y2FY60-C-2&amp;_cdi=5948&amp;_user=835458&amp;_pii=030645739500046J&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_coverDate=01%2F31%2F1996&amp;_sk=999679998&amp;wchp=dGLzVzb-zSkzS&amp;md5=4fca34508582aa0644536c7fbbc79381&amp;ie=/sdarticle.pdf">http://www.sciencedirect.com/science?_ob=MImg&amp;_imagekey=B6VC8-3Y2FY60-C-2&amp;_cdi=5948&amp;_user=835458&amp;_pii=030645739500046J&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_coverDate=01%2F31%2F1996&amp;_sk=999679998&amp;wchp=dGLzVzb-zSkzS&amp;md5=4fca34508582aa0644536c7fbbc79381&amp;ie=/sdarticle.pdf</a>&quot;&gt;<a alt="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=MImg&amp;_imagekey=B6VC8-3Y2FY60-C-2&amp;_cdi=5948&amp;_user=835458&amp;_pii=030645739500046J&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_coverDate=01%2F31%2F1996&amp;_sk=999679998&amp;wchp=dGLzVzb-zSkzS&amp;md5=4fca34508582aa0644536c7fbbc79381&amp;ie=/sdarticle.pdf" href="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=MImg&amp;_imagekey=B6VC8-3Y2FY60-C-2&amp;_cdi=5948&amp;_user=835458&amp;_pii=030645739500046J&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_coverDate=01%2F31%2F1996&amp;_sk=999679998&amp;wchp=dGLzVzb-zSkzS&amp;md5=4fca34508582aa0644536c7fbbc79381&amp;ie=/sdarticle.pdf" title="http://www.sciencedirect.com/science?_ob=MImg&amp;_imagekey=B6VC8-3Y2FY60-C-2&amp;_cdi=5948&amp;_user=835458&amp;_pii=030645739500046J&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_coverDate=01%2F31%2F1996&amp;_sk=999679998&amp;wchp=dGLzVzb-zSkzS&amp;md5=4fca34508582aa0644536c7fbbc79381&amp;ie=/sdarticle.pdf">http://www.sciencedirect.com/science?_ob=MImg&amp;_imagekey=B6VC8-3Y2FY60-C-2&amp;_cdi=5948&amp;_user=835458&amp;_pii=030645739500046J&amp;_origin=browse&amp;_zone=rslt_list_item&amp;_coverDate=01%2F31%2F1996&amp;_sk=999679998&amp;wchp=dGLzVzb-zSkzS&amp;md5=4fca34508582aa0644536c7fbbc79381&amp;ie=/sdarticle.pdf</a>&lt;/a&gt;&gt;.</p>
  
[7] MCAULIFFE, Garrett J. ; ERIKSEN, Karen P. Toward a Constructivist and Developmental Identity for the Counseling Profession: The Context-Phase. Journal of Counseling & Development Summer99 [online]. 1999, Vol. 77, Issue 3, [cit. 2011-03-22]. Dostupný z WWW: <http://content.epnet.com/ContentServer.asp?T=P& P=AN& K=2213869& EbscoContent=dGJyMNLr40SeqLA4y9fwOLCmr0meprRSr6y4SLCWxWXS& ContentCustomer=dGJyMPGuskuvrrVQuePfgeyx%2BEu3q64A& D=a9h>.
+
<p>[5]Slovnik-cizich-slov.abz.cz [online]. &copy; 2005-2006 [cit. 2011-03-23]. Idiograficky-pristup. Dostupn&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/idiograficky-pristup" href="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/idiograficky-pristup" title="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/idiograficky-pristup">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/idiograficky-pristup</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/idiograficky-pristup" href="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/idiograficky-pristup" title="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/idiograficky-pristup">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/idiograficky-pristup</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/idiograficky-pristup" href="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/idiograficky-pristup" title="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/idiograficky-pristup">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/idiograficky-pristup</a>&quot;&gt;<a alt="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/idiograficky-pristup" href="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/idiograficky-pristup" title="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/idiograficky-pristup">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/idiograficky-pristup</a>&lt;/a&gt;&gt;.</p>
  
[8] WILLEY, Lorrie; BURKE, Debra D. A Constructivist Approach to Business Ethics: Developing a Student Code of Professional Conduct. Journal of Legal Studies Education [online]. Winter/Spring 2011, Volume 28, Issue 1, [cit. 2011-03-20]. Dostupný z WWW: <http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1744-1722.2010.01083.x/full>.
+
<h2>konstruktivistick&yacute; př&iacute;stup</h2>
  
==diskurzivně-analytický přístup==
+
<p>zpracovala: Radka Sičov&aacute;</p>
  
Zpracoval: Filip Šelong, Jakub Alt
+
<p>- <i>je vybudovan&yacute; na z&aacute;kladech pedagogiky a sociologie, podle nich jsou jedinci ti aktivně buduj&iacute;c&iacute; pochopen&iacute; sv&eacute;ho světa, těžce ovlivněn&iacute; soci&aacute;ln&iacute;mi světy, ve kter&yacute;ch (tito jedinci) funguj&iacute;.</i>[1]</p>
  
 +
<p>Bates d&aacute;le uv&aacute;d&iacute; někter&eacute; z v&yacute;znamn&yacute;ch autorit, ze kter&yacute;ch jsou tyto principy tvořeny:</p>
  
Diskursivně-analytický přístup, někdy též označovaný jako constructionist (neplést s konstruktivistickým-constructivist přístupem) má své kořeny v humanitních a sociálních vědách.
+
<p>- z pedagogiky &ndash; současn&yacute;m zast&aacute;ncem je Carol Kuhlthau (pedagogika, obor Knihovnictv&iacute; a informačn&iacute; věda), ta odkazuje na odborn&iacute;ky, jako jsou John Dewey (pedagog, psycholog), George A. Kelly (pedagog, psycholog), Lev Vygotsky (psycholog);</p>
Utváří a reorganizuje sociální realitu pomocí jazyka. [1]
 
  
''Diskurs je součástí všech konkrétních sociálních událostí (akcí, procesů), stejně jako trvalejších společenských praktik, „ačkoliv ty nikdy nejsou jednoduše diskursem: jsou artikulací diskursu s ne-diskursivními prvky.“ Slovo „diskurs“ zahrnuje ve Fairboughově pojetí jazyk stejně jako jiné formy sémiózy, jako např. vizuální obrazy a „řeč těla“, a diskursivní element sociální události podle něj často kombinuje rozličné sémiotické formy. Převážným účelem diskursivní analýzy pak není jednoduše analýza diskursu per se, nýbrž analýza dialektických vztahů mezi diskursivními a ne-diskursivními elementy sociálna, s cílem dosáhnout lepšího porozumění těchto komplexních relací.
+
<p>- ze sociologie &ndash; se v současnosti t&iacute;mto př&iacute;stupem zab&yacute;v&aacute; George Ritzer (sociolog), ten upozorňuje na teorie Alfreda Schutze (sociolog, filozof), Petera L. Bergera (sociolog, teolog) a Thomase Luckmanna (sociolog, pedagog) a etnometodologickou pr&aacute;ci Harolda Garfinkela (sociolog, pedagog).</p>
  
''Pokud bychom chtěli diskursivní analýzu (dále jenom DA) charakterizovat dále podle jejího cíle či orientace, mohli bychom vyjí z přístupu Browna a Yulea[2], dle nichž DA usiluje o objasnění toho, jak jsou jazykové formy užívány v komunikaci. Tedy přesněji, DA prozkoumává, „jak adresanti konstruují lingvistická sdělení adresátům a jakým způsobem adresáti vycházejí z jazykových sdělení, aby je interpretovali“. ''[3]
+
<p><i>Lid&eacute; maj&iacute; omezenou kapacitu přij&iacute;m&aacute;n&iacute; nov&yacute;ch informac&iacute;, proto z&aacute;měrně vytv&aacute;ř&iacute; nov&yacute; v&yacute;znam skrze spojen&iacute; s t&iacute;m, co už znaj&iacute;. To znamen&aacute;, že už samotn&eacute; ot&aacute;zky jsou formov&aacute;ny na z&aacute;kladě předem z&iacute;skan&yacute;ch zku&scaron;enost&iacute; a znalost&iacute;, samotn&eacute; vyhled&aacute;v&aacute;n&iacute; informac&iacute; je procesem tvořen&iacute; v&yacute;znamu ve smyslu osobn&iacute;ho n&aacute;zoru. K nově nabyt&eacute; informaci je tak přidan&aacute; hodnota jej&iacute; využitelnosti v praxi pro jej&iacute;ho vlastn&iacute;ka.</i>[5]</p>
  
Diskurzivní analýza neposkytuje konkrétní odpověď na problémy založené na vědeckém výzkumu, ale umožňuje přístup k ontologickým a epistemologickým předpokladům za projektem, prohlášením, metodou výzkumu, nebo - abychom poskytli příklad z oblasti knihovní a informační vědy - systémem klasifikace. Jinými slovy, analýza diskurzu umožní odhalit skryté motivace za textem nebo za výběrem konkrétní výzkumné metody k interpretaci tohoto textu. [4]
+
<p><b>Pedagogika</b></p>
  
===Zdroje===
+
<p>Jako filozofick&aacute; teorie vznikl během 18. stolet&iacute;. Dnes je považov&aacute;n za jednu z nejvlivněj&scaron;&iacute;ch teori&iacute; v pedagogice posledn&iacute;ch 20 let 20. stolet&iacute;.[8] Konstruktivistick&yacute; př&iacute;stup vznikl jako reakce na nedostatky modelu klasick&eacute;ho informačn&iacute;ho přenosu informac&iacute;, kdy tento model zdůrazňoval autoritativn&iacute; roli vys&iacute;latele informace a způsob jej&iacute;ho budov&aacute;n&iacute; jako objektu &ndash; objektivn&iacute; neutr&aacute;ln&iacute; informuj&iacute;c&iacute; věci. Proto vznikla potřeba, aby uživatel změnil svou roli z pasivn&iacute;ho na aktivn&iacute;ho a kreativn&iacute;ho zpracovatele informace. M&aacute; nejen přij&iacute;mat zpr&aacute;vy, ale tak&eacute; pro ně aktivně vytv&aacute;řet v&yacute;znam.[3] Což je nov&yacute;, v&iacute;tan&yacute; př&iacute;stup k učen&iacute;. Učen&iacute; je zde stavebn&iacute; proces, do kter&eacute;ho je každ&yacute; student aktivně zapojen. Použit&yacute;mi metodami jsou čten&iacute;, poslech, sledov&aacute;n&iacute; textu a přem&yacute;&scaron;len&iacute; nad obsahem &ndash; filtrov&aacute;n&iacute; co je důležit&eacute; a zaj&iacute;mav&eacute;, uv&aacute;děn&iacute; do vz&aacute;jemn&yacute;ch situac&iacute;, vz&aacute;jemn&eacute; vysvětlen&iacute; v r&aacute;mci skupiny (tř&iacute;dy). To tak&eacute; znamen&aacute; velkou m&iacute;ru interdisciplinarity, protože t&eacute;mata přesahuj&iacute; skrze dal&scaron;&iacute; předměty. T&iacute;mto procesem se z pasivn&iacute;ho př&iacute;jmu informac&iacute; st&aacute;v&aacute; aktivn&iacute; hlubok&eacute; učen&iacute; a z&iacute;skan&eacute; poznatky jsou pak studenti schopn&iacute; aplikovat v re&aacute;ln&yacute;ch situac&iacute;ch.[6] Tato teorie učen&iacute; je spojena tak&eacute; s psychology, kteř&iacute; tvrd&iacute;, že lidsk&eacute; znalosti nejsou zrcadlov&yacute;m obrazem objektivn&iacute; reality, ale jsou vytvořeny dle vlastn&iacute; verze skutečnosti. Doch&aacute;z&iacute; tak ke střetu rozmanit&yacute;ch zku&scaron;enost&iacute; a t&iacute;m k posunu kolektivn&iacute;ho věděn&iacute;.</p>
  
[1]Bates, M.J. An Introduction to metatheories, theories and models. In: K.E. Fisher and S. Erdelez (eds.). Theories of Information Behavior. Medford, NJ: Information Today. 2005. s. 11
+
<p>Stanovuj&iacute; 5 obecn&yacute;ch z&aacute;sad konstruktivismu pro použit&iacute; v pedagogick&eacute; praxi:</p>
  
[2]Brown, G., Yule, G.: Discourse Analysis. Cambridge: Cambridge University Press, 1983. In: Hoenisch, S (2004): A Wittgensteinian Approach to Discourse Analysis. Dostupné z URL: http://www.criticism.com/da/lw_da.html.
+
<p>1. učen&iacute; nen&iacute; v&yacute;sledkem v&yacute;voje, učen&iacute; je v&yacute;voj;</p>
  
[3]BLAŽKOVÁ, Marika. Přehled přístupů k diskursivní analýze. 25. 1. 2006 [cit. 29.3.2011]. Dostupné na URL: http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/kabinetspolecenskychvedaumeni/abecedaspolecenskychved/18037.aspx
+
<p>2. nesrovnalosti usnadňuj&iacute; učen&iacute;;</p>
  
[4]PALMQUIST, Ruth. School of Information [online]. [2001] [cit. 2011-05-26]. Discourse Analysis. Dostupné z WWW: <http://www.ischool.utexas.edu/~palmquis/courses/discourse.htm>.
+
<p>3. bezděčn&aacute; abstrakce je hnac&iacute; s&iacute;lou učen&iacute;;</p>
  
[5]ZÁBRODSKÁ, Kateřina. Diskurzivní psychologie a její zdroje. [prezentace]. 24.02.2009 [cit. 29.03.2011]. Dostupný v IS MU: [<http://is.muni.cz/el/1423/jaro2009/PSY485/um/7478958/2._HOD.pptx?fakulta=1423;obdobi=4544;kod=PSY485
+
<p>4. dialog uvnitř společnosti tvoř&iacute; dal&scaron;&iacute; n&aacute;zory;</p>
  
[6]Burman, E.: Discourse Analysis Means Analysing Discourse (2003): Some Comments On Antaki, Billig, Edwards And Potter 'Discourse Analysis Means Doing Analysis: A Critique Of Six Analytic Shortcomings'. Dostupné z URL: http://www.shu.ac.uk/daol/articles/open/2003/003/burman2003003-t.html
+
<p>5. učen&iacute; postupuje směrem k v&yacute;voji [...] centr&aacute;ln&iacute;ch organizačn&iacute;ch principů, kter&eacute; mohou b&yacute;t zobecněn&eacute; např&iacute;č zku&scaron;enostmi, tak&eacute; často požaduj&iacute; odvol&aacute;n&iacute; nebo reorganizaci dř&iacute;věj&scaron;&iacute;ch koncepc&iacute;.</p>
  
==filozoficko-analytický přístup==
+
<p>=&gt; V&scaron;e se soustřed&iacute; na studenta, učitel vystupuje jako pomocn&iacute;k aktivn&iacute;ho, osobn&iacute;ho učen&iacute;, sp&iacute;&scaron;e než expert na d&aacute;vkov&aacute;n&iacute; předpřipraven&yacute;ch informac&iacute;.[2]</p>
  
==kritická teorie==
+
<p>Je to tedy osobn&iacute; v&yacute;vojov&yacute; proces, podporuj&iacute;c&iacute; samostatn&eacute; uvažov&aacute;n&iacute;, nez&aacute;vislost, ale i kontrolu a spoluodpovědnost nad t&iacute;m, co je učeno. Pozitivn&iacute;m důsledkem je pak motivace k učen&iacute; a pocit uspokojen&iacute;. Doch&aacute;z&iacute; k interakci mezi vrstevn&iacute;ky, učitelem a zku&scaron;enostmi ze skutečn&eacute;ho světa. Mimo hlubok&eacute; z&iacute;sk&aacute;v&aacute;n&iacute; znalost&iacute; je c&iacute;lem i vytv&aacute;řen&iacute; postojů k různ&yacute;m n&aacute;zorům a zku&scaron;enostem, vyjadřov&aacute;n&iacute; my&scaron;lenek vlastn&iacute;m způsobem a vlastn&iacute;mi slovy, přesun informačn&iacute;ch zdrojů od jedin&eacute;ho autoritativn&iacute;ho zdroje (učitele) k dal&scaron;&iacute;m zdrojům (vrstevn&iacute;kům).[8]</p>
zpracovala: Magdalena Jirásková
 
  
'''Historie'''
+
<p>Kritick&eacute; hlasy upozorňuj&iacute; na pochybn&eacute; tvořen&iacute; standardů a metod hodnocen&iacute; při učen&iacute; postaven&eacute;m na individu&aacute;ln&iacute;m budov&aacute;n&iacute; znalost&iacute;. Přek&aacute;žkou může b&yacute;t i ochota &uacute;častn&iacute;ků, zvl&aacute;&scaron;tě pokud maj&iacute; probl&eacute;m prosadit svůj n&aacute;zor a vůbec b&yacute;t sly&scaron;eni. A i čas je nepř&iacute;telem, tato metoda je poměrně zdlouhav&aacute;, a proto standardn&iacute; d&eacute;lka hodiny nemus&iacute; b&yacute;t dostačuj&iacute;c&iacute;.[8]</p>
  
Pojem kritická teorie obecně zaštiťuje kritické náhledy na moderní humanitní vědy, především kulturální a mediální studia. V užším slova smyslu je to však především teorie vytvořená členy tzv. frankfurtské školy- Institutu pro sociologický výzkum, který byl založen v Německu v roce 1923. Nejznámějšími a neproduktivnějšími členy školy byli Theodor Adorno a Max Horkheimer. Frankfutská škola částečně navazuje na myšlenky marxismu a její kritika se obrací proti buržoazní společnosti. Jedním z nejdůležitějších mladších reprezentantů školy je Jurgen Habermas, jehož kritická teorie se odklání od touhy po celkové změně společnosti; zabývá se pouze politikou.[1]
+
<p><b>Sociologie</b></p>
  
Samotná kritická teorie se pokouší vysvětlit, proč sociální revoluce prorokovaná Karlem Marxem neproběhla tak, jak předpokládal.[1] Členové školy to přičítají i  ekonomickým, kulturním a ideologickým aspektům. Tvrdí, že kapitalismus prohlubuje v lidech tzv. falešné vědomí, díky kterému si myslí, že systém, ve kterém žijí, je racionální a nevyhnutelný. Poslušnost lidí vysvětlují tak, že lidé skrze ni sdílí hodnoty, které jim pomáhají vysvětlit podstatu a fungování světa.[1] Za nejefektivnější novou formu kapitalistické ideologie považovali pozitivismus, který učí lidi vnímat svět takový, jaký je - tedy opět se nad ním nezamýšlet. Důležitým pojmem je v kritické teorii dominance neboli nadvláda ve společnosti, která vede k vykořisťování.
+
<p>Zde se vyv&iacute;j&iacute; od 70. let 20. stolet&iacute;. V&yacute;sledky b&aacute;d&aacute;n&iacute; jsou soci&aacute;lně konstruov&aacute;ny mnoha různ&yacute;mi prvky a to dokonce i zkouman&yacute;mi objekty. Poukazuj&iacute; na konflikty mezi &bdquo;různ&yacute;mi kognitivn&iacute;mi představami o světě neboli jazykov&yacute;mi hrami&ldquo;.[4] Konstruktivismus v sociologii vych&aacute;z&iacute; ze soci&aacute;ln&iacute; psychologie. Upozorňuje, že v&scaron;ichni lid&eacute; jsou aktivn&iacute;mi tvůrci zku&scaron;enost&iacute;, ne pasivn&iacute;mi př&iacute;jemci objektivn&iacute; reality. Tuto realitu v podstatě vyvrac&iacute; tvrzen&iacute;m, že lid&eacute; žij&iacute; v odli&scaron;n&yacute;ch kulturn&iacute;ch podm&iacute;nk&aacute;ch, času a m&iacute;sta v historii =&gt; vych&aacute;z&iacute; z množstv&iacute; tradic, realita je vytv&aacute;řen&aacute; uvnitř mezilidsk&eacute; a kulturn&iacute; souvislosti. Budov&aacute;n&iacute; znalost&iacute; se tvoř&iacute; na z&aacute;kladě poradenstv&iacute; společně, bez ohledu na postaven&iacute;, v&scaron;ichni jsou si v z&aacute;sadě rovni. V&yacute;sledkem nen&iacute; z&aacute;kladn&iacute; pravda, ale jej&iacute; lidsk&aacute; interpretace.[7]</p>
  
 +
<p>&nbsp;</p>
  
'''Kritická teorie jako paradigma'''
+
<p><b>Zdroje:</b></p>
  
Přístup kritické teorie uplatňovaný v knihovnictví a informační vědě a oborových výzkumech „odhaluje skryté vztahy mezi silami a dominantní vzorce uvnitř společnosti.“[2]
+
<p>[1] BATES, Marcia J. Theories of information behavior [online]. second printing. United States of America&nbsp;: Information Today, 2006 [cit. 2011-03-20]. An Introduction to Metatheories, Theories and Models, s. . Dostupn&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://www.google.com/books?hl=cs&amp;lr=&amp;id=ll6qzqhIj8wC&amp;oi=fnd&amp;pg=PR13&amp;dq=Bates,+M.J.+An+Introduction+to+metatheories,+theories+and+models.&amp;ots=1epSkUYa8j&amp;sig=r9gdsgild7p0_fWF28XBeip2k10#v=onepage&amp;q&amp;f=false" href="http://www.google.com/books?hl=cs&amp;lr=&amp;id=ll6qzqhIj8wC&amp;oi=fnd&amp;pg=PR13&amp;dq=Bates,+M.J.+An+Introduction+to+metatheories,+theories+and+models.&amp;ots=1epSkUYa8j&amp;sig=r9gdsgild7p0_fWF28XBeip2k10#v=onepage&amp;q&amp;f=false" title="http://www.google.com/books?hl=cs&amp;lr=&amp;id=ll6qzqhIj8wC&amp;oi=fnd&amp;pg=PR13&amp;dq=Bates,+M.J.+An+Introduction+to+metatheories,+theories+and+models.&amp;ots=1epSkUYa8j&amp;sig=r9gdsgild7p0_fWF28XBeip2k10#v=onepage&amp;q&amp;f=false">http://www.google.com/books?hl=cs&amp;lr=&amp;id=ll6qzqhIj8wC&amp;oi=fnd&amp;pg=PR13&amp;dq=Bates,+M.J.+An+Introduction+to+metatheories,+theories+and+models.&amp;ots=1epSkUYa8j&amp;sig=r9gdsgild7p0_fWF28XBeip2k10#v=onepage&amp;q&amp;f=false</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://www.google.com/books?hl=cs&amp;lr=&amp;id=ll6qzqhIj8wC&amp;oi=fnd&amp;pg=PR13&amp;dq=Bates,+M.J.+An+Introduction+to+metatheories,+theories+and+models.&amp;ots=1epSkUYa8j&amp;sig=r9gdsgild7p0_fWF28XBeip2k10#v=onepage&amp;q&amp;f=false" href="http://www.google.com/books?hl=cs&amp;lr=&amp;id=ll6qzqhIj8wC&amp;oi=fnd&amp;pg=PR13&amp;dq=Bates,+M.J.+An+Introduction+to+metatheories,+theories+and+models.&amp;ots=1epSkUYa8j&amp;sig=r9gdsgild7p0_fWF28XBeip2k10#v=onepage&amp;q&amp;f=false" title="http://www.google.com/books?hl=cs&amp;lr=&amp;id=ll6qzqhIj8wC&amp;oi=fnd&amp;pg=PR13&amp;dq=Bates,+M.J.+An+Introduction+to+metatheories,+theories+and+models.&amp;ots=1epSkUYa8j&amp;sig=r9gdsgild7p0_fWF28XBeip2k10#v=onepage&amp;q&amp;f=false">http://www.google.com/books?hl=cs&amp;lr=&amp;id=ll6qzqhIj8wC&amp;oi=fnd&amp;pg=PR13&amp;dq=Bates,+M.J.+An+Introduction+to+metatheories,+theories+and+models.&amp;ots=1epSkUYa8j&amp;sig=r9gdsgild7p0_fWF28XBeip2k10#v=onepage&amp;q&amp;f=false</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://www.google.com/books?hl=cs&amp;lr=&amp;id=ll6qzqhIj8wC&amp;oi=fnd&amp;pg=PR13&amp;dq=Bates,+M.J.+An+Introduction+to+metatheories,+theories+and+models.&amp;ots=1epSkUYa8j&amp;sig=r9gdsgild7p0_fWF28XBeip2k10#v=onepage&amp;q&amp;f=false" href="http://www.google.com/books?hl=cs&amp;lr=&amp;id=ll6qzqhIj8wC&amp;oi=fnd&amp;pg=PR13&amp;dq=Bates,+M.J.+An+Introduction+to+metatheories,+theories+and+models.&amp;ots=1epSkUYa8j&amp;sig=r9gdsgild7p0_fWF28XBeip2k10#v=onepage&amp;q&amp;f=false" title="http://www.google.com/books?hl=cs&amp;lr=&amp;id=ll6qzqhIj8wC&amp;oi=fnd&amp;pg=PR13&amp;dq=Bates,+M.J.+An+Introduction+to+metatheories,+theories+and+models.&amp;ots=1epSkUYa8j&amp;sig=r9gdsgild7p0_fWF28XBeip2k10#v=onepage&amp;q&amp;f=false">http://www.google.com/books?hl=cs&amp;lr=&amp;id=ll6qzqhIj8wC&amp;oi=fnd&amp;pg=PR13&amp;dq=Bates,+M.J.+An+Introduction+to+metatheories,+theories+and+models.&amp;ots=1epSkUYa8j&amp;sig=r9gdsgild7p0_fWF28XBeip2k10#v=onepage&amp;q&amp;f=false</a>&quot;&gt;<a alt="http://www.google.com/books?hl=cs&amp;lr=&amp;id=ll6qzqhIj8wC&amp;oi=fnd&amp;pg=PR13&amp;dq=Bates,+M.J.+An+Introduction+to+metatheories,+theories+and+models.&amp;ots=1epSkUYa8j&amp;sig=r9gdsgild7p0_fWF28XBeip2k10#v=onepage&amp;q&amp;f=false" href="http://www.google.com/books?hl=cs&amp;lr=&amp;id=ll6qzqhIj8wC&amp;oi=fnd&amp;pg=PR13&amp;dq=Bates,+M.J.+An+Introduction+to+metatheories,+theories+and+models.&amp;ots=1epSkUYa8j&amp;sig=r9gdsgild7p0_fWF28XBeip2k10#v=onepage&amp;q&amp;f=false" title="http://www.google.com/books?hl=cs&amp;lr=&amp;id=ll6qzqhIj8wC&amp;oi=fnd&amp;pg=PR13&amp;dq=Bates,+M.J.+An+Introduction+to+metatheories,+theories+and+models.&amp;ots=1epSkUYa8j&amp;sig=r9gdsgild7p0_fWF28XBeip2k10#v=onepage&amp;q&amp;f=false">http://www.google.com/books?hl=cs&amp;lr=&amp;id=ll6qzqhIj8wC&amp;oi=fnd&amp;pg=PR13&amp;dq=Bates,+M.J.+An+Introduction+to+metatheories,+theories+and+models.&amp;ots=1epSkUYa8j&amp;sig=r9gdsgild7p0_fWF28XBeip2k10#v=onepage&amp;q&amp;f=false</a>&lt;/a&gt;&gt;.</p>
V sociálních vědách se kritická teorie objevuje především jako alternativní paradigma k  pozitivismu. Snaží se o vysvětlení tzv. krize vědění, které je nyní ovládáno vládnoucími vrstvami, a předkládá nové pohledy a možnosti jejího řešení.[3] Nabízí řešení nedůvěry k vědeckému poznání. Kritizuje mj. také dřívější výzkumy.  
 
  
Podle kritické teorie mají současné společenské vědy problém s nepodloženou vírou ve vlastní hodnoty. Vytýká vědcům, že u svých výzkumů málo používají zpětnou vazbu, jsou si příliš jistí nadřazeností vlastních metod a v neposlední řadě ignorují přítomnost politických zájmů ve svém oboru.[1]
+
<p>[2] BLYTH, Carl. A Constructivist Approach to Grammar: Teaching Teachers to Teach Aspect. The Modern Language Journal [online]. 1997, Vol. 81, No. 1, [cit. 2011-03-20]. Dostupn&yacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://www.jstor.org/openurl?volume=81&amp;date=1997&amp;spage=50&amp;issn=00267902&amp;issue=1&amp;" href="http://www.jstor.org/openurl?volume=81&amp;date=1997&amp;spage=50&amp;issn=00267902&amp;issue=1&amp;" title="http://www.jstor.org/openurl?volume=81&amp;date=1997&amp;spage=50&amp;issn=00267902&amp;issue=1&amp;">http://www.jstor.org/openurl?volume=81&amp;date=1997&amp;spage=50&amp;issn=00267902&amp;issue=1&amp;</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://www.jstor.org/openurl?volume=81&amp;date=1997&amp;spage=50&amp;issn=00267902&amp;issue=1&amp;" href="http://www.jstor.org/openurl?volume=81&amp;date=1997&amp;spage=50&amp;issn=00267902&amp;issue=1&amp;" title="http://www.jstor.org/openurl?volume=81&amp;date=1997&amp;spage=50&amp;issn=00267902&amp;issue=1&amp;">http://www.jstor.org/openurl?volume=81&amp;date=1997&amp;spage=50&amp;issn=00267902&amp;issue=1&amp;</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://www.jstor.org/openurl?volume=81&amp;date=1997&amp;spage=50&amp;issn=00267902&amp;issue=1&amp;" href="http://www.jstor.org/openurl?volume=81&amp;date=1997&amp;spage=50&amp;issn=00267902&amp;issue=1&amp;" title="http://www.jstor.org/openurl?volume=81&amp;date=1997&amp;spage=50&amp;issn=00267902&amp;issue=1&amp;">http://www.jstor.org/openurl?volume=81&amp;date=1997&amp;spage=50&amp;issn=00267902&amp;issue=1&amp;</a>&quot;&gt;<a alt="http://www.jstor.org/openurl?volume=81&amp;date=1997&amp;spage=50&amp;issn=00267902&amp;issue=1&amp;" href="http://www.jstor.org/openurl?volume=81&amp;date=1997&amp;spage=50&amp;issn=00267902&amp;issue=1&amp;" title="http://www.jstor.org/openurl?volume=81&amp;date=1997&amp;spage=50&amp;issn=00267902&amp;issue=1&amp;">http://www.jstor.org/openurl?volume=81&amp;date=1997&amp;spage=50&amp;issn=00267902&amp;issue=1&amp;</a>&lt;/a&gt;&gt;.</p>
  
 +
<p>[3] BRUCE, Harry; FIDEL, Raya; VARKKARI, Pertti. Emerging Frameworks and Methods [online]. United States of America&nbsp;: A Division of Greenwood Publishing group, 2002 [cit. 2011-03-22]. 3. Constructivism, s. . Dostupn&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://books.google.com/books?id=lhJe63ynG1kC&amp;pg=PA275&amp;dq=constructivist+approach+LIS&amp;hl=cs&amp;ei=b3J7TYXkNsS48gPMrbC8BA&amp;sa=X&amp;oi=book_result&amp;ct=result&amp;resnum=8&amp;ved=0CEwQ6AEwBw#v=onepage&amp;q=constructivist%20approach%20LIS&amp;f=false" href="http://books.google.com/books?id=lhJe63ynG1kC&amp;pg=PA275&amp;dq=constructivist+approach+LIS&amp;hl=cs&amp;ei=b3J7TYXkNsS48gPMrbC8BA&amp;sa=X&amp;oi=book_result&amp;ct=result&amp;resnum=8&amp;ved=0CEwQ6AEwBw#v=onepage&amp;q=constructivist%20approach%20LIS&amp;f=false" title="http://books.google.com/books?id=lhJe63ynG1kC&amp;pg=PA275&amp;dq=constructivist+approach+LIS&amp;hl=cs&amp;ei=b3J7TYXkNsS48gPMrbC8BA&amp;sa=X&amp;oi=book_result&amp;ct=result&amp;resnum=8&amp;ved=0CEwQ6AEwBw#v=onepage&amp;q=constructivist%20approach%20LIS&amp;f=false">http://books.google.com/books?id=lhJe63ynG1kC&amp;pg=PA275&amp;dq=constructivist+approach+LIS&amp;hl=cs&amp;ei=b3J7TYXkNsS48gPMrbC8BA&amp;sa=X&amp;oi=book_result&amp;ct=result&amp;resnum=8&amp;ved=0CEwQ6AEwBw#v=onepage&amp;q=constructivist%20approach%20LIS&amp;f=false</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://books.google.com/books?id=lhJe63ynG1kC&amp;pg=PA275&amp;dq=constructivist+approach+LIS&amp;hl=cs&amp;ei=b3J7TYXkNsS48gPMrbC8BA&amp;sa=X&amp;oi=book_result&amp;ct=result&amp;resnum=8&amp;ved=0CEwQ6AEwBw#v=onepage&amp;q=constructivist%20approach%20LIS&amp;f=false" href="http://books.google.com/books?id=lhJe63ynG1kC&amp;pg=PA275&amp;dq=constructivist+approach+LIS&amp;hl=cs&amp;ei=b3J7TYXkNsS48gPMrbC8BA&amp;sa=X&amp;oi=book_result&amp;ct=result&amp;resnum=8&amp;ved=0CEwQ6AEwBw#v=onepage&amp;q=constructivist%20approach%20LIS&amp;f=false" title="http://books.google.com/books?id=lhJe63ynG1kC&amp;pg=PA275&amp;dq=constructivist+approach+LIS&amp;hl=cs&amp;ei=b3J7TYXkNsS48gPMrbC8BA&amp;sa=X&amp;oi=book_result&amp;ct=result&amp;resnum=8&amp;ved=0CEwQ6AEwBw#v=onepage&amp;q=constructivist%20approach%20LIS&amp;f=false">http://books.google.com/books?id=lhJe63ynG1kC&amp;pg=PA275&amp;dq=constructivist+approach+LIS&amp;hl=cs&amp;ei=b3J7TYXkNsS48gPMrbC8BA&amp;sa=X&amp;oi=book_result&amp;ct=result&amp;resnum=8&amp;ved=0CEwQ6AEwBw#v=onepage&amp;q=constructivist%20approach%20LIS&amp;f=false</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://books.google.com/books?id=lhJe63ynG1kC&amp;pg=PA275&amp;dq=constructivist+approach+LIS&amp;hl=cs&amp;ei=b3J7TYXkNsS48gPMrbC8BA&amp;sa=X&amp;oi=book_result&amp;ct=result&amp;resnum=8&amp;ved=0CEwQ6AEwBw#v=onepage&amp;q=constructivist%20approach%20LIS&amp;f=false" href="http://books.google.com/books?id=lhJe63ynG1kC&amp;pg=PA275&amp;dq=constructivist+approach+LIS&amp;hl=cs&amp;ei=b3J7TYXkNsS48gPMrbC8BA&amp;sa=X&amp;oi=book_result&amp;ct=result&amp;resnum=8&amp;ved=0CEwQ6AEwBw#v=onepage&amp;q=constructivist%20approach%20LIS&amp;f=false" title="http://books.google.com/books?id=lhJe63ynG1kC&amp;pg=PA275&amp;dq=constructivist+approach+LIS&amp;hl=cs&amp;ei=b3J7TYXkNsS48gPMrbC8BA&amp;sa=X&amp;oi=book_result&amp;ct=result&amp;resnum=8&amp;ved=0CEwQ6AEwBw#v=onepage&amp;q=constructivist%20approach%20LIS&amp;f=false">http://books.google.com/books?id=lhJe63ynG1kC&amp;pg=PA275&amp;dq=constructivist+approach+LIS&amp;hl=cs&amp;ei=b3J7TYXkNsS48gPMrbC8BA&amp;sa=X&amp;oi=book_result&amp;ct=result&amp;resnum=8&amp;ved=0CEwQ6AEwBw#v=onepage&amp;q=constructivist%20approach%20LIS&amp;f=false</a>&quot;&gt;<a alt="http://books.google.com/books?id=lhJe63ynG1kC&amp;pg=PA275&amp;dq=constructivist+approach+LIS&amp;hl=cs&amp;ei=b3J7TYXkNsS48gPMrbC8BA&amp;sa=X&amp;oi=book_result&amp;ct=result&amp;resnum=8&amp;ved=0CEwQ6AEwBw#v=onepage&amp;q=constructivist%20approach%20LIS&amp;f=false" href="http://books.google.com/books?id=lhJe63ynG1kC&amp;pg=PA275&amp;dq=constructivist+approach+LIS&amp;hl=cs&amp;ei=b3J7TYXkNsS48gPMrbC8BA&amp;sa=X&amp;oi=book_result&amp;ct=result&amp;resnum=8&amp;ved=0CEwQ6AEwBw#v=onepage&amp;q=constructivist%20approach%20LIS&amp;f=false" title="http://books.google.com/books?id=lhJe63ynG1kC&amp;pg=PA275&amp;dq=constructivist+approach+LIS&amp;hl=cs&amp;ei=b3J7TYXkNsS48gPMrbC8BA&amp;sa=X&amp;oi=book_result&amp;ct=result&amp;resnum=8&amp;ved=0CEwQ6AEwBw#v=onepage&amp;q=constructivist%20approach%20LIS&amp;f=false">http://books.google.com/books?id=lhJe63ynG1kC&amp;pg=PA275&amp;dq=constructivist+approach+LIS&amp;hl=cs&amp;ei=b3J7TYXkNsS48gPMrbC8BA&amp;sa=X&amp;oi=book_result&amp;ct=result&amp;resnum=8&amp;ved=0CEwQ6AEwBw#v=onepage&amp;q=constructivist%20approach%20LIS&amp;f=false</a>&lt;/a&gt;&gt;. ISBN 1-59158-016-1.</p>
  
'''Zdroje:'''
+
<p>[4] HARRINGTON, Austen. Modern&iacute; soci&aacute;ln&iacute; teorie. Vyd. 1. Praha&nbsp;: Port&aacute;l, 2006. Soci&aacute;ln&iacute; studia vědy: vzestup soci&aacute;ln&iacute;ho konstruktivismu, s. 177-180. ISBN 8073670933.</p>
  
[1]
+
<p>[5] KUHLTHAU, Carol. Inside the Search Process&nbsp;: Information Seeking from the User. Journal of the American Society for Information Science. 1991, 42, 5, s. 361-371. ISSN 0002-8231.</p>
AGGER, Ben. Critical Theory, Poststructuralism, Postmodernism : Their Sociological Relevace. . Annual Rewiev of Sociology . 1991, 17, s. 105-131. Dostupný také z WWW: <http://www.jstor.org/stable/2083337>.
 
  
[2]
+
<p>[6] KUHLTHAU, Carol Collier. Learning in digital libraries&nbsp;: An information search process approach. Library Trends [online]. 1997-03-01, 45, 4, [cit. 2011-03-20]. s. 708-724. Převzato z kolekce Academic Search Complete. Dostupn&yacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;an=9710022609" href="http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;an=9710022609" title="http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;an=9710022609">http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;an=9710022609</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;an=9710022609" href="http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;an=9710022609" title="http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;an=9710022609">http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;an=9710022609</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;an=9710022609" href="http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;an=9710022609" title="http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;an=9710022609">http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;an=9710022609</a>&quot;&gt;<a alt="http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;an=9710022609" href="http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;an=9710022609" title="http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;an=9710022609">http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&amp;db=a9h&amp;an=9710022609</a>&lt;/a&gt;&gt;. ISSN 00242594.</p>
Bates, M.J. An Introduction to metatheories, theories and models. In: K.E. Fisher and S. Erdelez (eds.). Theories of Information Behavior. Medford, NJ: Information Today. 2005. p. 8-11.
 
  
[3]
+
<p>[7] MCAULIFFE, Garrett J.&nbsp;; ERIKSEN, Karen P. Toward a Constructivist and Developmental Identity for the Counseling Profession: The Context-Phase. Journal of Counseling &amp; Development Summer99 [online]. 1999, Vol. 77, Issue 3, [cit. 2011-03-22]. Dostupn&yacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://content.epnet.com/ContentServer.asp?T=P&amp;" href="http://content.epnet.com/ContentServer.asp?T=P&amp;" title="http://content.epnet.com/ContentServer.asp?T=P&amp;">http://content.epnet.com/ContentServer.asp?T=P&amp;</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://content.epnet.com/ContentServer.asp?T=P&amp;" href="http://content.epnet.com/ContentServer.asp?T=P&amp;" title="http://content.epnet.com/ContentServer.asp?T=P&amp;">http://content.epnet.com/ContentServer.asp?T=P&amp;</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://content.epnet.com/ContentServer.asp?T=P&amp;" href="http://content.epnet.com/ContentServer.asp?T=P&amp;" title="http://content.epnet.com/ContentServer.asp?T=P&amp;">http://content.epnet.com/ContentServer.asp?T=P&amp;</a>&quot;&gt;<a alt="http://content.epnet.com/ContentServer.asp?T=P&amp;" href="http://content.epnet.com/ContentServer.asp?T=P&amp;" title="http://content.epnet.com/ContentServer.asp?T=P&amp;">http://content.epnet.com/ContentServer.asp?T=P&amp;</a>&lt;/a&gt; P=AN&amp; K=2213869&amp; EbscoContent=dGJyMNLr40SeqLA4y9fwOLCmr0meprRSr6y4SLCWxWXS&amp; ContentCustomer=dGJyMPGuskuvrrVQuePfgeyx%2BEu3q64A&amp; D=a9h&gt;.</p>
FARGANIS, James. A Preface to Critical Theory. Theory and Society. 1975, 2, 4, s. 483-508 . Dostupný
 
také z WWW: <http://www.jstor.org/stable/657067>.
 
  
==etnografický přístup==
+
<p>[8] WILLEY, Lorrie; BURKE, Debra D. A Constructivist Approach to Business Ethics: Developing a Student Code of Professional Conduct. Journal of Legal Studies Education [online]. Winter/Spring 2011, Volume 28, Issue 1, [cit. 2011-03-20]. Dostupn&yacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1744-1722.2010.01083.x/full" href="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1744-1722.2010.01083.x/full" title="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1744-1722.2010.01083.x/full">http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1744-1722.2010.01083.x/full</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1744-1722.2010.01083.x/full" href="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1744-1722.2010.01083.x/full" title="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1744-1722.2010.01083.x/full">http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1744-1722.2010.01083.x/full</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1744-1722.2010.01083.x/full" href="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1744-1722.2010.01083.x/full" title="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1744-1722.2010.01083.x/full">http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1744-1722.2010.01083.x/full</a>&quot;&gt;<a alt="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1744-1722.2010.01083.x/full" href="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1744-1722.2010.01083.x/full" title="http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1744-1722.2010.01083.x/full">http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1744-1722.2010.01083.x/full</a>&lt;/a&gt;&gt;.</p>
Zpracovala: Helena Orálková
 
  
 +
<h2>diskurzivně-analytick&yacute; př&iacute;stup</h2>
  
 +
<p>Zpracoval: Filip &Scaron;elong, Jakub Alt</p>
  
Etnografie, nebo-li terénní výzkum.  
+
<p>Diskursivně-analytick&yacute; př&iacute;stup, někdy t&eacute;ž označovan&yacute; jako constructionist (nepl&eacute;st s konstruktivistick&yacute;m-constructivist př&iacute;stupem) m&aacute; sv&eacute; kořeny v humanitn&iacute;ch a soci&aacute;ln&iacute;ch věd&aacute;ch. Utv&aacute;ř&iacute; a reorganizuje soci&aacute;ln&iacute; realitu pomoc&iacute; jazyka. [1]</p>
  
Etnografický přístup je výzkum, který je založen na shromažďování dat v dlouhodobém časovém horizontu v určitém prostředí (terénu) a který je ukončen kvalitativní obsahovou analýzou. [1] Etnografický přístup byl původně používán v antropologii, dnes je užíván i ve společenských vědách a byl převzat i spolu s jednotlivými technikami, které se již při tomto přístupu osvědčily. Mezi tyto techniky patří pozorování, dokumentace a rozhovory. Tyto techniky napomáhají výzkumníkovi proniknout hluboko do problému, který zkoumá. [2]
+
<p><i>Diskurs je souč&aacute;st&iacute; v&scaron;ech konkr&eacute;tn&iacute;ch soci&aacute;ln&iacute;ch ud&aacute;lost&iacute; (akc&iacute;, procesů), stejně jako trvalej&scaron;&iacute;ch společensk&yacute;ch praktik, &bdquo;ačkoliv ty nikdy nejsou jednodu&scaron;e diskursem: jsou artikulac&iacute; diskursu s ne-diskursivn&iacute;mi prvky.&ldquo; Slovo &bdquo;diskurs&ldquo; zahrnuje ve Fairboughově pojet&iacute; jazyk stejně jako jin&eacute; formy s&eacute;mi&oacute;zy, jako např. vizu&aacute;ln&iacute; obrazy a &bdquo;řeč těla&ldquo;, a diskursivn&iacute; element soci&aacute;ln&iacute; ud&aacute;losti podle něj často kombinuje rozličn&eacute; s&eacute;miotick&eacute; formy. Přev&aacute;žn&yacute;m &uacute;čelem diskursivn&iacute; anal&yacute;zy pak nen&iacute; jednodu&scaron;e anal&yacute;za diskursu per se, n&yacute;brž anal&yacute;za dialektick&yacute;ch vztahů mezi diskursivn&iacute;mi a ne-diskursivn&iacute;mi elementy soci&aacute;lna, s c&iacute;lem dos&aacute;hnout lep&scaron;&iacute;ho porozuměn&iacute; těchto komplexn&iacute;ch relac&iacute;.</i></p>
  
Terénní výzkum nás obklopuje všude každý den, je ho schopný každý, kdo umí nazírat na své okolí s nadhledem. Obsah pojmu terénní výzkum nelze stručně a výstižně vysvětlit. A také je velice těžké se naučit terénní výzkum provádět. Bob Simpson říká, že terén není nic pasivního, ale je to aktivní činitel, který ovlivňuje "svého" výzkumníka. [3]
+
<p><i>Pokud bychom chtěli diskursivn&iacute; anal&yacute;zu (d&aacute;le jenom DA) charakterizovat d&aacute;le podle jej&iacute;ho c&iacute;le či orientace, mohli bychom vyj&iacute; z př&iacute;stupu Browna a Yulea[2], dle nichž DA usiluje o objasněn&iacute; toho, jak jsou jazykov&eacute; formy už&iacute;v&aacute;ny v komunikaci. Tedy přesněji, DA prozkoum&aacute;v&aacute;, &bdquo;jak adresanti konstruuj&iacute; lingvistick&aacute; sdělen&iacute; adres&aacute;tům a jak&yacute;m způsobem adres&aacute;ti vych&aacute;zej&iacute; z jazykov&yacute;ch sdělen&iacute;, aby je interpretovali&ldquo;. </i>[3]</p>
  
 +
<p>Diskurzivn&iacute; anal&yacute;za neposkytuje konkr&eacute;tn&iacute; odpověď na probl&eacute;my založen&eacute; na vědeck&eacute;m v&yacute;zkumu, ale umožňuje př&iacute;stup k ontologick&yacute;m a epistemologick&yacute;m předpokladům za projektem, prohl&aacute;&scaron;en&iacute;m, metodou v&yacute;zkumu, nebo - abychom poskytli př&iacute;klad z oblasti knihovn&iacute; a informačn&iacute; vědy - syst&eacute;mem klasifikace. Jin&yacute;mi slovy, anal&yacute;za diskurzu umožn&iacute; odhalit skryt&eacute; motivace za textem nebo za v&yacute;běrem konkr&eacute;tn&iacute; v&yacute;zkumn&eacute; metody k interpretaci tohoto textu. [4]</p>
  
Nedbálková rozděluje terénní výzkum na tři klíčové momenty: [4]
+
<h3>Zdroje</h3>
  
1. Formulování výzkumného problému.
+
<p>[1]Bates, M.J. An Introduction to metatheories, theories and models. In: K.E. Fisher and S. Erdelez (eds.). Theories of Information Behavior. Medford, NJ: Information Today. 2005. s. 11</p>
  
Velkou roli při výzkumu hraje náhoda. Pokud děláme nějaký výzkum, nikdy nevíme o daném problému vše. Je proto důležité umět být ve správný čas na správném místě a umět vidět/slyšet to, co je pro náš výzkum důležité. A to je právě na provádění terénního výzkumu velice obtížné. Na základě takto získaných informací v terénu, se pak může měnit formulace našeho výzkumného problému.  
+
<p>[2]Brown, G., Yule, G.: Discourse Analysis. Cambridge: Cambridge University Press, 1983. In: Hoenisch, S (2004): A Wittgensteinian Approach to Discourse Analysis. Dostupn&eacute; z URL: &lt;a alt=&quot;<a alt="http://www.criticism.com/da/lw_da.html" href="http://www.criticism.com/da/lw_da.html" title="http://www.criticism.com/da/lw_da.html">http://www.criticism.com/da/lw_da.html</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://www.criticism.com/da/lw_da.html" href="http://www.criticism.com/da/lw_da.html" title="http://www.criticism.com/da/lw_da.html">http://www.criticism.com/da/lw_da.html</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://www.criticism.com/da/lw_da.html" href="http://www.criticism.com/da/lw_da.html" title="http://www.criticism.com/da/lw_da.html">http://www.criticism.com/da/lw_da.html</a>&quot;&gt;<a alt="http://www.criticism.com/da/lw_da.html" href="http://www.criticism.com/da/lw_da.html" title="http://www.criticism.com/da/lw_da.html">http://www.criticism.com/da/lw_da.html</a>&lt;/a&gt;.</p>
Důležité je, aby si výzkumník uměl přiznat svou neznalost.
 
  
 +
<p>[3]BLAŽKOV&Aacute;, Marika. Přehled př&iacute;stupů k diskursivn&iacute; anal&yacute;ze. 25. 1. 2006 [cit. 29.3.2011]. Dostupn&eacute; na URL: &lt;a alt=&quot;<a alt="http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/kabinetspolecenskychvedaumeni/abecedaspolecenskychved/18037.aspx" href="http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/kabinetspolecenskychvedaumeni/abecedaspolecenskychved/18037.aspx" title="http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/kabinetspolecenskychvedaumeni/abecedaspolecenskychved/18037.aspx">http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/kabinetspolecenskychvedaumeni/abecedaspolecenskychved/18037.aspx</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/kabinetspolecenskychvedaumeni/abecedaspolecenskychved/18037.aspx" href="http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/kabinetspolecenskychvedaumeni/abecedaspolecenskychved/18037.aspx" title="http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/kabinetspolecenskychvedaumeni/abecedaspolecenskychved/18037.aspx">http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/kabinetspolecenskychvedaumeni/abecedaspolecenskychved/18037.aspx</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/kabinetspolecenskychvedaumeni/abecedaspolecenskychved/18037.aspx" href="http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/kabinetspolecenskychvedaumeni/abecedaspolecenskychved/18037.aspx" title="http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/kabinetspolecenskychvedaumeni/abecedaspolecenskychved/18037.aspx">http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/kabinetspolecenskychvedaumeni/abecedaspolecenskychved/18037.aspx</a>&quot;&gt;<a alt="http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/kabinetspolecenskychvedaumeni/abecedaspolecenskychved/18037.aspx" href="http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/kabinetspolecenskychvedaumeni/abecedaspolecenskychved/18037.aspx" title="http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/kabinetspolecenskychvedaumeni/abecedaspolecenskychved/18037.aspx">http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/kabinetspolecenskychvedaumeni/abecedaspolecenskychved/18037.aspx</a>&lt;/a&gt;</p>
  
2. Pohyb v terénu.
+
<p>[4]PALMQUIST, Ruth. School of Information [online]. [2001] [cit. 2011-05-26]. Discourse Analysis. Dostupn&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://www.ischool.utexas.edu/~palmquis/courses/discourse.htm" href="http://www.ischool.utexas.edu/~palmquis/courses/discourse.htm" title="http://www.ischool.utexas.edu/~palmquis/courses/discourse.htm">http://www.ischool.utexas.edu/~palmquis/courses/discourse.htm</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://www.ischool.utexas.edu/~palmquis/courses/discourse.htm" href="http://www.ischool.utexas.edu/~palmquis/courses/discourse.htm" title="http://www.ischool.utexas.edu/~palmquis/courses/discourse.htm">http://www.ischool.utexas.edu/~palmquis/courses/discourse.htm</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://www.ischool.utexas.edu/~palmquis/courses/discourse.htm" href="http://www.ischool.utexas.edu/~palmquis/courses/discourse.htm" title="http://www.ischool.utexas.edu/~palmquis/courses/discourse.htm">http://www.ischool.utexas.edu/~palmquis/courses/discourse.htm</a>&quot;&gt;<a alt="http://www.ischool.utexas.edu/~palmquis/courses/discourse.htm" href="http://www.ischool.utexas.edu/~palmquis/courses/discourse.htm" title="http://www.ischool.utexas.edu/~palmquis/courses/discourse.htm">http://www.ischool.utexas.edu/~palmquis/courses/discourse.htm</a>&lt;/a&gt;&gt;.</p>
  
Pohyb v terénu má různé stupně obtížnosti a závisí na tom, jaký problém zkoumáme. Důležitou součástí terénního výzkumu je výzkumná práce, která se snaží v terénu vyznat a porozumět mu. Vždy je nutné daný problém poznat důkladně a komplexně.  
+
<p>[5]Z&Aacute;BRODSK&Aacute;, Kateřina. Diskurzivn&iacute; psychologie a jej&iacute; zdroje. [prezentace]. 24.02.2009 [cit. 29.03.2011]. Dostupn&yacute; v IS MU: [&lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://is.muni.cz/el/1423/jaro2009/PSY485/um/7478958/2._HOD.pptx?fakulta=1423;obdobi=4544;kod=PSY485" href="http://is.muni.cz/el/1423/jaro2009/PSY485/um/7478958/2._HOD.pptx?fakulta=1423;obdobi=4544;kod=PSY485" title="http://is.muni.cz/el/1423/jaro2009/PSY485/um/7478958/2._HOD.pptx?fakulta=1423;obdobi=4544;kod=PSY485">http://is.muni.cz/el/1423/jaro2009/PSY485/um/7478958/2._HOD.pptx?fakulta=1423;obdobi=4544;kod=PSY485</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://is.muni.cz/el/1423/jaro2009/PSY485/um/7478958/2._HOD.pptx?fakulta=1423;obdobi=4544;kod=PSY485" href="http://is.muni.cz/el/1423/jaro2009/PSY485/um/7478958/2._HOD.pptx?fakulta=1423;obdobi=4544;kod=PSY485" title="http://is.muni.cz/el/1423/jaro2009/PSY485/um/7478958/2._HOD.pptx?fakulta=1423;obdobi=4544;kod=PSY485">http://is.muni.cz/el/1423/jaro2009/PSY485/um/7478958/2._HOD.pptx?fakulta=1423;obdobi=4544;kod=PSY485</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://is.muni.cz/el/1423/jaro2009/PSY485/um/7478958/2._HOD.pptx?fakulta=1423;obdobi=4544;kod=PSY485" href="http://is.muni.cz/el/1423/jaro2009/PSY485/um/7478958/2._HOD.pptx?fakulta=1423;obdobi=4544;kod=PSY485" title="http://is.muni.cz/el/1423/jaro2009/PSY485/um/7478958/2._HOD.pptx?fakulta=1423;obdobi=4544;kod=PSY485">http://is.muni.cz/el/1423/jaro2009/PSY485/um/7478958/2._HOD.pptx?fakulta=1423;obdobi=4544;kod=PSY485</a>&quot;&gt;<a alt="http://is.muni.cz/el/1423/jaro2009/PSY485/um/7478958/2._HOD.pptx?fakulta=1423;obdobi=4544;kod=PSY485" href="http://is.muni.cz/el/1423/jaro2009/PSY485/um/7478958/2._HOD.pptx?fakulta=1423;obdobi=4544;kod=PSY485" title="http://is.muni.cz/el/1423/jaro2009/PSY485/um/7478958/2._HOD.pptx?fakulta=1423;obdobi=4544;kod=PSY485">http://is.muni.cz/el/1423/jaro2009/PSY485/um/7478958/2._HOD.pptx?fakulta=1423;obdobi=4544;kod=PSY485</a>&lt;/a&gt;</p>
Při terénním zkoumání je nejhorší situací nezjistit, že něčemu nerozumíme, než zjistit, že něčemu nerozumíme.  
 
  
 +
<p>[6]Burman, E.: Discourse Analysis Means Analysing Discourse (2003): Some Comments On Antaki, Billig, Edwards And Potter &#39;Discourse Analysis Means Doing Analysis: A Critique Of Six Analytic Shortcomings&#39;. Dostupn&eacute; z URL: &lt;a alt=&quot;<a alt="http://www.shu.ac.uk/daol/articles/open/2003/003/burman2003003-t.html" href="http://www.shu.ac.uk/daol/articles/open/2003/003/burman2003003-t.html" title="http://www.shu.ac.uk/daol/articles/open/2003/003/burman2003003-t.html">http://www.shu.ac.uk/daol/articles/open/2003/003/burman2003003-t.html</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://www.shu.ac.uk/daol/articles/open/2003/003/burman2003003-t.html" href="http://www.shu.ac.uk/daol/articles/open/2003/003/burman2003003-t.html" title="http://www.shu.ac.uk/daol/articles/open/2003/003/burman2003003-t.html">http://www.shu.ac.uk/daol/articles/open/2003/003/burman2003003-t.html</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://www.shu.ac.uk/daol/articles/open/2003/003/burman2003003-t.html" href="http://www.shu.ac.uk/daol/articles/open/2003/003/burman2003003-t.html" title="http://www.shu.ac.uk/daol/articles/open/2003/003/burman2003003-t.html">http://www.shu.ac.uk/daol/articles/open/2003/003/burman2003003-t.html</a>&quot;&gt;<a alt="http://www.shu.ac.uk/daol/articles/open/2003/003/burman2003003-t.html" href="http://www.shu.ac.uk/daol/articles/open/2003/003/burman2003003-t.html" title="http://www.shu.ac.uk/daol/articles/open/2003/003/burman2003003-t.html">http://www.shu.ac.uk/daol/articles/open/2003/003/burman2003003-t.html</a>&lt;/a&gt;</p>
  
3. Terénní poznámky.   
+
<h2>filozoficko-analytick&yacute; př&iacute;stup</h2>
  
Jsou různé způsoby, jak lze pořizovat terénní poznámky. Mezi nejčastější patří papír a tužka, protože ty můžeme bez komplikací nosit neustále při sobě. Mimo jiné jsou však tyto dva nástroje i předmětem komunikace, dáváme jimi najevo, co považujeme za důležité, pak si to zapíšeme, a co si nezapisujeme, protože tomu nepřikládáme větší význam.
+
<h2>kritick&aacute; teorie</h2>
Emerson říká, že psaní terénních poznámek není čisté zaznamenávání reality, ale pozorovatel své poznámky vždy ovlivní svým vzděláním, zkušenostmi, emocemi ad. [5]
 
  
Výše popsané části terénního výzkumu jsou spolu vzájemně těsně spjaty a navzájem se prostupují. Uvedené dělení slouží spíše pro lepší orientaci v problematice než pro názorný příklad toho, jaké jsou části etnografického výzkumu.
+
<p>zpracovala: Magdalena Jir&aacute;skov&aacute;</p>
  
 +
<p><b>Historie</b></p>
  
Praktický příklad terénního výzkumu z prostředí knihovny:
+
<p>Pojem kritick&aacute; teorie obecně za&scaron;tiťuje kritick&eacute; n&aacute;hledy na modern&iacute; humanitn&iacute; vědy, předev&scaron;&iacute;m kultur&aacute;ln&iacute; a medi&aacute;ln&iacute; studia. V už&scaron;&iacute;m slova smyslu je to v&scaron;ak předev&scaron;&iacute;m teorie vytvořen&aacute; členy tzv. frankfurtsk&eacute; &scaron;koly- Institutu pro sociologick&yacute; v&yacute;zkum, kter&yacute; byl založen v Německu v roce 1923. Nejzn&aacute;měj&scaron;&iacute;mi a neproduktivněj&scaron;&iacute;mi členy &scaron;koly byli Theodor Adorno a Max Horkheimer. Frankfutsk&aacute; &scaron;kola č&aacute;stečně navazuje na my&scaron;lenky marxismu a jej&iacute; kritika se obrac&iacute; proti buržoazn&iacute; společnosti. Jedn&iacute;m z nejdůležitěj&scaron;&iacute;ch mlad&scaron;&iacute;ch reprezentantů &scaron;koly je Jurgen Habermas, jehož kritick&aacute; teorie se odkl&aacute;n&iacute; od touhy po celkov&eacute; změně společnosti; zab&yacute;v&aacute; se pouze politikou.[1]</p>
  
Uživatelé jsou požádáni, aby vykonávali nějaké funkce (např. najít určitou knihu v OPACU) a jsou při nich pozorováni. V takovém případě ale uživatelé často dělají to, co předpokládají, že by měli dělat, než aby dělali to, co by opravdu v reálné situaci dělali. I to je však přínosné a mohou tak vzniknout nějaké inovace. [6]
+
<p>Samotn&aacute; kritick&aacute; teorie se pokou&scaron;&iacute; vysvětlit, proč soci&aacute;ln&iacute; revoluce prorokovan&aacute; Karlem Marxem neproběhla tak, jak předpokl&aacute;dal.[1] Členov&eacute; &scaron;koly to přič&iacute;taj&iacute; i ekonomick&yacute;m, kulturn&iacute;m a ideologick&yacute;m aspektům. Tvrd&iacute;, že kapitalismus prohlubuje v lidech tzv. fale&scaron;n&eacute; vědom&iacute;, d&iacute;ky kter&eacute;mu si mysl&iacute;, že syst&eacute;m, ve kter&eacute;m žij&iacute;, je racion&aacute;ln&iacute; a nevyhnuteln&yacute;. Poslu&scaron;nost lid&iacute; vysvětluj&iacute; tak, že lid&eacute; skrze ni sd&iacute;l&iacute; hodnoty, kter&eacute; jim pom&aacute;haj&iacute; vysvětlit podstatu a fungov&aacute;n&iacute; světa.[1] Za nejefektivněj&scaron;&iacute; novou formu kapitalistick&eacute; ideologie považovali pozitivismus, kter&yacute; uč&iacute; lidi vn&iacute;mat svět takov&yacute;, jak&yacute; je - tedy opět se nad n&iacute;m nezam&yacute;&scaron;let. Důležit&yacute;m pojmem je v kritick&eacute; teorii dominance neboli nadvl&aacute;da ve společnosti, kter&aacute; vede k vykořisťov&aacute;n&iacute;.</p>
  
 +
<p><b>Kritick&aacute; teorie jako paradigma</b></p>
  
Použité zdroje:
+
<p>Př&iacute;stup kritick&eacute; teorie uplatňovan&yacute; v knihovnictv&iacute; a informačn&iacute; vědě a oborov&yacute;ch v&yacute;zkumech &bdquo;odhaluje skryt&eacute; vztahy mezi silami a dominantn&iacute; vzorce uvnitř společnosti.&ldquo;[2] V soci&aacute;ln&iacute;ch věd&aacute;ch se kritick&aacute; teorie objevuje předev&scaron;&iacute;m jako alternativn&iacute; paradigma k pozitivismu. Snaž&iacute; se o vysvětlen&iacute; tzv. krize věděn&iacute;, kter&eacute; je nyn&iacute; ovl&aacute;d&aacute;no vl&aacute;dnouc&iacute;mi vrstvami, a předkl&aacute;d&aacute; nov&eacute; pohledy a možnosti jej&iacute;ho ře&scaron;en&iacute;.[3] Nab&iacute;z&iacute; ře&scaron;en&iacute; nedůvěry k vědeck&eacute;mu pozn&aacute;n&iacute;. Kritizuje mj. tak&eacute; dř&iacute;věj&scaron;&iacute; v&yacute;zkumy.</p>
  
[1] ABZ.cz : slovník cizích slov [online]. 2005-2006 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: <http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/etnograficky-pristup-zkoumani>.
+
<p>Podle kritick&eacute; teorie maj&iacute; současn&eacute; společensk&eacute; vědy probl&eacute;m s nepodloženou v&iacute;rou ve vlastn&iacute; hodnoty. Vyt&yacute;k&aacute; vědcům, že u sv&yacute;ch v&yacute;zkumů m&aacute;lo použ&iacute;vaj&iacute; zpětnou vazbu, jsou si př&iacute;li&scaron; jist&iacute; nadřazenost&iacute; vlastn&iacute;ch metod a v neposledn&iacute; řadě ignoruj&iacute; př&iacute;tomnost politick&yacute;ch z&aacute;jmů ve sv&eacute;m oboru.[1]</p>
                                                                                     
 
[2] BATES, M. J. An Introduction to Metatheories, Theories, and Models. Los Angeles : University of California, Dept. of Information Studies, 2005, p. 9.
 
                                                                                                                                     
 
[3] NEDBÁLKOVÁ, K. Etnografie. In ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2007, s. 113.
 
  
[4] NEDBÁLKOVÁ, K. Etnografie. In ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2007.
+
<p><b>Zdroje:</b></p>
  
[5] Ibid., s. 118.
+
<p>[1] AGGER, Ben. Critical Theory, Poststructuralism, Postmodernism&nbsp;: Their Sociological Relevace. . Annual Rewiev of Sociology . 1991, 17, s. 105-131. Dostupn&yacute; tak&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://www.jstor.org/stable/2083337" href="http://www.jstor.org/stable/2083337" title="http://www.jstor.org/stable/2083337">http://www.jstor.org/stable/2083337</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://www.jstor.org/stable/2083337" href="http://www.jstor.org/stable/2083337" title="http://www.jstor.org/stable/2083337">http://www.jstor.org/stable/2083337</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://www.jstor.org/stable/2083337" href="http://www.jstor.org/stable/2083337" title="http://www.jstor.org/stable/2083337">http://www.jstor.org/stable/2083337</a>&quot;&gt;<a alt="http://www.jstor.org/stable/2083337" href="http://www.jstor.org/stable/2083337" title="http://www.jstor.org/stable/2083337">http://www.jstor.org/stable/2083337</a>&lt;/a&gt;&gt;.</p>
  
[6] StevenB. Ethnographic Research As A Tool For Understanding Users [online]. 2007-03-29 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: <http://dbl.lishost.org/blog/2007/03/29/ethnographic-research-as-a-tool-for-understanding-users/>.
+
<p>[2] Bates, M.J. An Introduction to metatheories, theories and models. In: K.E. Fisher and S. Erdelez (eds.). Theories of Information Behavior. Medford, NJ: Information Today. 2005. p. 8-11.</p>
  
==Socio-kognitivní přístup==
+
<p>[3] FARGANIS, James. A Preface to Critical Theory. Theory and Society. 1975, 2, 4, s. 483-508 . Dostupn&yacute; tak&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://www.jstor.org/stable/657067" href="http://www.jstor.org/stable/657067" title="http://www.jstor.org/stable/657067">http://www.jstor.org/stable/657067</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://www.jstor.org/stable/657067" href="http://www.jstor.org/stable/657067" title="http://www.jstor.org/stable/657067">http://www.jstor.org/stable/657067</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://www.jstor.org/stable/657067" href="http://www.jstor.org/stable/657067" title="http://www.jstor.org/stable/657067">http://www.jstor.org/stable/657067</a>&quot;&gt;<a alt="http://www.jstor.org/stable/657067" href="http://www.jstor.org/stable/657067" title="http://www.jstor.org/stable/657067">http://www.jstor.org/stable/657067</a>&lt;/a&gt;&gt;.</p>
''Zpracovali Tereza Vrzalová a Petr Hejtmánek.''
 
  
 +
<h2>etnografick&yacute; př&iacute;stup</h2>
  
'''Obecný popis:'''
+
<p>Zpracovala: Helena Or&aacute;lkov&aacute;</p>
  
'''Socio-kognitivní přístup''' je jedno z paradigmat informačních studií a knihovnictví (dále ISK) vymezených profesorkou Marcií J. Bates. V jejím dělení se obecně řadí k paradigmatům (či metateoriím) primárně nomotetickým (přístup zaměřený na postihování obecně platných zákonitostí).
+
<p>&nbsp;</p>
  
Socio-kognitivní metateorie je reakcí na čistě kognitivní přístup, který bere v potaz jen kognitivní jevy a okolnosti a úplně pomíjí sociální kontext pozorovaného objektu (kultura, historie etc.). Zjednodušeně lze říci, že se jedná o revizi či rozšíření kognitivního přístupu, kdy je přisuzována stejná míra vlivu na informační chování jedince sociálním i kognitivním faktorům.
+
<p>Etnografie, nebo-li ter&eacute;nn&iacute; v&yacute;zkum.</p>
  
Socio-kognitivní úhel pohledu předpověděl již v roce 1968 Williamem J. Paisley, ve svém příspěvku ''"Information Needs and uses"'' <ref>Paisley, William J. “Information Needs and Uses.” Annual Review of Information Science and Technology, Vol.3, Encyclopaedia Britannica, Inc. Chicago 1968, pp.1-30.</ref>.
+
<p>Etnografick&yacute; př&iacute;stup je v&yacute;zkum, kter&yacute; je založen na shromažďov&aacute;n&iacute; dat v dlouhodob&eacute;m časov&eacute;m horizontu v určit&eacute;m prostřed&iacute; (ter&eacute;nu) a kter&yacute; je ukončen kvalitativn&iacute; obsahovou anal&yacute;zou. [1] Etnografick&yacute; př&iacute;stup byl původně použ&iacute;v&aacute;n v antropologii, dnes je už&iacute;v&aacute;n i ve společensk&yacute;ch věd&aacute;ch a byl převzat i spolu s jednotliv&yacute;mi technikami, kter&eacute; se již při tomto př&iacute;stupu osvědčily. Mezi tyto techniky patř&iacute; pozorov&aacute;n&iacute;, dokumentace a rozhovory. Tyto techniky napom&aacute;haj&iacute; v&yacute;zkumn&iacute;kovi proniknout hluboko do probl&eacute;mu, kter&yacute; zkoum&aacute;. [2]</p>
 
Jedním ze současných hlavních zastánců a propagátorů socio-kognitivního paradigmatu v rámci zkoumání lidského informačního chování je profesor Birger Hjørland.
 
  
 +
<p>Ter&eacute;nn&iacute; v&yacute;zkum n&aacute;s obklopuje v&scaron;ude každ&yacute; den, je ho schopn&yacute; každ&yacute;, kdo um&iacute; naz&iacute;rat na sv&eacute; okol&iacute; s nadhledem. Obsah pojmu ter&eacute;nn&iacute; v&yacute;zkum nelze stručně a v&yacute;stižně vysvětlit. A tak&eacute; je velice těžk&eacute; se naučit ter&eacute;nn&iacute; v&yacute;zkum prov&aacute;dět. Bob Simpson ř&iacute;k&aacute;, že ter&eacute;n nen&iacute; nic pasivn&iacute;ho, ale je to aktivn&iacute; činitel, kter&yacute; ovlivňuje &quot;sv&eacute;ho&quot; v&yacute;zkumn&iacute;ka. [3]</p>
  
'''Doménová analýza:'''
+
<p>Nedb&aacute;lkov&aacute; rozděluje ter&eacute;nn&iacute; v&yacute;zkum na tři kl&iacute;čov&eacute; momenty: [4]</p>
  
Ve středu zájmu pozornosti ISK obecně stojí zaprvé informace, zadruhé informační technologie a zatřetí jejich využívání lidmi. Předmětem většiny výzkumů v ISK je tak střet a vzájemné reakce jmenovaných tří polí. Analýza těchto procesů, analýza informací a jejich sociálního formování v myšlenkové komunitě, je označována jako '''doménová analýza''' ''(domain analysis)''.
+
<p>1. Formulov&aacute;n&iacute; v&yacute;zkumn&eacute;ho probl&eacute;mu.</p>
  
Doménová analýza je přístup typický pro ISK. Jedná se o sociologicko-epistemologicky přístup k organizaci znalosti (Hjørland, 2007). Coby samostatná metateorie byl formulován pány Hjørlandem a Albrechtsenem v článku ''"Toward a New Horizon in Information Science: Domain Analysis"'' <ref>B. Hjørland, H. Albrechtsen, "Toward a New Horizon in Information Science: Domain-Analysis", Journal of the American Society for Information Science, No. 6, vol. 46 (1995), pp. 400-425</ref>.
+
<p>Velkou roli při v&yacute;zkumu hraje n&aacute;hoda. Pokud děl&aacute;me nějak&yacute; v&yacute;zkum, nikdy nev&iacute;me o dan&eacute;m probl&eacute;mu v&scaron;e. Je proto důležit&eacute; umět b&yacute;t ve spr&aacute;vn&yacute; čas na spr&aacute;vn&eacute;m m&iacute;stě a umět vidět/sly&scaron;et to, co je pro n&aacute;&scaron; v&yacute;zkum důležit&eacute;. A to je pr&aacute;vě na prov&aacute;děn&iacute; ter&eacute;nn&iacute;ho v&yacute;zkumu velice obt&iacute;žn&eacute;. Na z&aacute;kladě takto z&iacute;skan&yacute;ch informac&iacute; v ter&eacute;nu, se pak může měnit formulace na&scaron;eho v&yacute;zkumn&eacute;ho probl&eacute;mu. Důležit&eacute; je, aby si v&yacute;zkumn&iacute;k uměl přiznat svou neznalost.</p>
  
Kořeny i stopy doménové analýzy můžeme sledovat v historických a popisných oborech knihovnictví (Bowers, 1994; Updike, 2001), nověji pak například v žánrové teorii (Berkenkotter & Huckin, 1993; Vaughan & Dillon, 1998; Orlikowski & Yates, 1994).  
+
<p>2. Pohyb v ter&eacute;nu.</p>
  
Společným předpokladem je, že organizace znalostí v konkrétní doméně má vycházet z obecných znalostí ISK a také ze znalostí informačních toků a produkce významů v doméně (Hjørland & Pedersen, 2005).
+
<p>Pohyb v ter&eacute;nu m&aacute; různ&eacute; stupně obt&iacute;žnosti a z&aacute;vis&iacute; na tom, jak&yacute; probl&eacute;m zkoum&aacute;me. Důležitou souč&aacute;st&iacute; ter&eacute;nn&iacute;ho v&yacute;zkumu je v&yacute;zkumn&aacute; pr&aacute;ce, kter&aacute; se snaž&iacute; v ter&eacute;nu vyznat a porozumět mu. Vždy je nutn&eacute; dan&yacute; probl&eacute;m poznat důkladně a komplexně. Při ter&eacute;nn&iacute;m zkoum&aacute;n&iacute; je nejhor&scaron;&iacute; situac&iacute; nezjistit, že něčemu nerozum&iacute;me, než zjistit, že něčemu nerozum&iacute;me.</p>
  
Doménová analýza využívá stávající metody ISK i jiných sociálních vědních oborů, popřípadě je kombinuje.
+
<p>3. Ter&eacute;nn&iacute; pozn&aacute;mky.</p>
  
Cílem doménové analýzy v knihovnictví je rozpoznat různé přístupy (paradigmata; systémy organizace znalostí) pro rozličné teoretické i praktické pohledy v rámci klasifikace a indexace.
+
<p>Jsou různ&eacute; způsoby, jak lze pořizovat ter&eacute;nn&iacute; pozn&aacute;mky. Mezi nejčastěj&scaron;&iacute; patř&iacute; pap&iacute;r a tužka, protože ty můžeme bez komplikac&iacute; nosit neust&aacute;le při sobě. Mimo jin&eacute; jsou v&scaron;ak tyto dva n&aacute;stroje i předmětem komunikace, d&aacute;v&aacute;me jimi najevo, co považujeme za důležit&eacute;, pak si to zap&iacute;&scaron;eme, a co si nezapisujeme, protože tomu nepřikl&aacute;d&aacute;me vět&scaron;&iacute; v&yacute;znam. Emerson ř&iacute;k&aacute;, že psan&iacute; ter&eacute;nn&iacute;ch pozn&aacute;mek nen&iacute; čist&eacute; zaznamen&aacute;v&aacute;n&iacute; reality, ale pozorovatel sv&eacute; pozn&aacute;mky vždy ovlivn&iacute; sv&yacute;m vzděl&aacute;n&iacute;m, zku&scaron;enostmi, emocemi ad. [5]</p>
  
 +
<p>V&yacute;&scaron;e popsan&eacute; č&aacute;sti ter&eacute;nn&iacute;ho v&yacute;zkumu jsou spolu vz&aacute;jemně těsně spjaty a navz&aacute;jem se prostupuj&iacute;. Uveden&eacute; dělen&iacute; slouž&iacute; sp&iacute;&scaron;e pro lep&scaron;&iacute; orientaci v problematice než pro n&aacute;zorn&yacute; př&iacute;klad toho, jak&eacute; jsou č&aacute;sti etnografick&eacute;ho v&yacute;zkumu.</p>
  
'''Poznámky:'''
+
<p>Praktick&yacute; př&iacute;klad ter&eacute;nn&iacute;ho v&yacute;zkumu z prostřed&iacute; knihovny:</p>
<references />
 
  
 +
<p>Uživatel&eacute; jsou pož&aacute;d&aacute;ni, aby vykon&aacute;vali nějak&eacute; funkce (např. naj&iacute;t určitou knihu v OPACU) a jsou při nich pozorov&aacute;ni. V takov&eacute;m př&iacute;padě ale uživatel&eacute; často dělaj&iacute; to, co předpokl&aacute;daj&iacute;, že by měli dělat, než aby dělali to, co by opravdu v re&aacute;ln&eacute; situaci dělali. I to je v&scaron;ak př&iacute;nosn&eacute; a mohou tak vzniknout nějak&eacute; inovace. [6]</p>
  
'''Zdroje:'''
+
<p>Použit&eacute; zdroje:</p>
  
1. ABZ.cz : slovník cizích slov [online]. 2005-2006 [cit. 2011-03-20]. Dostupné z WWW: <http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup>.
+
<p>[1] ABZ.cz&nbsp;: slovn&iacute;k ciz&iacute;ch slov [online]. 2005-2006 [cit. 2011-05-05]. Dostupn&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/etnograficky-pristup-zkoumani" href="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/etnograficky-pristup-zkoumani" title="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/etnograficky-pristup-zkoumani">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/etnograficky-pristup-zkoumani</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/etnograficky-pristup-zkoumani" href="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/etnograficky-pristup-zkoumani" title="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/etnograficky-pristup-zkoumani">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/etnograficky-pristup-zkoumani</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/etnograficky-pristup-zkoumani" href="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/etnograficky-pristup-zkoumani" title="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/etnograficky-pristup-zkoumani">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/etnograficky-pristup-zkoumani</a>&quot;&gt;<a alt="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/etnograficky-pristup-zkoumani" href="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/etnograficky-pristup-zkoumani" title="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/etnograficky-pristup-zkoumani">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/etnograficky-pristup-zkoumani</a>&lt;/a&gt;&gt;.</p>
  
2. BATES, Marcia. J. An Introduction to Metatheories, Theories, and Models. In: Theories of Information Behavior. K.E. Fisher and S. Erdelez (eds.).2. print. Medford, New Jersey : Information Today, 2006. p. 8. ISBN 1-57387-230-X.
+
<p>[2] BATES, M. J. An Introduction to Metatheories, Theories, and Models. Los Angeles&nbsp;: University of California, Dept. of Information Studies, 2005, p. 9.</p>
  
3. PILECKÁ, Věra. Vzájemné inspirace informační a kognitivní vědy. ProInflow [online]. 31.12.2009 [cit. 16.05.2011]. Dostupný z WWW: [<http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy>]. ISSN 1804–2406.
+
<p>[3] NEDB&Aacute;LKOV&Aacute;, K. Etnografie. In &Scaron;VAŘ&Iacute;ČEK, R., &Scaron;EĎOV&Aacute;, K. Kvalitativn&iacute; v&yacute;zkum v pedagogick&yacute;ch věd&aacute;ch. Praha: Port&aacute;l, 2007, s. 113.</p>
  
3. SUCHÁ, Ladislava. Organizace vědění v gender studies z hlediska doménověanalytického
+
<p>[4] NEDB&Aacute;LKOV&Aacute;, K. Etnografie. In &Scaron;VAŘ&Iacute;ČEK, R., &Scaron;EĎOV&Aacute;, K. Kvalitativn&iacute; v&yacute;zkum v pedagogick&yacute;ch věd&aacute;ch. Praha: Port&aacute;l, 2007.</p>
přístupu. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet
 
informačních studií a knihovnictví, 2008. 85 s. Vedoucí diplomové práce Mgr.
 
Josef Schwarz.
 
  
==kognitivní přístup==
+
<p>[5] Ibid., s. 118.</p>
Zpracovala: Marie Indráková
 
  
Za kognitivní paradigmata v informačních studii a knihovnictví se považují přístupy, které jsou inspirované kognitivní psychologii a mezioborovou oblastí – kognitivní vědou. ''„V informační vědě se začaly formulovat asi v polovině 80. let 20. století. Mezi prvními, kteří využili poznatky kognitivní vědy v informační vědě, byl Marc De Mey, který představil kognitivní hledisko na multidisciplinárním semináři Workshop on Cognitive Viewpoint v Gentu již v roce 1977. “'' (Pilecká, 2009)
+
<p>[6] StevenB. Ethnographic Research As A Tool For Understanding Users [online]. 2007-03-29 [cit. 2011-05-05]. Dostupn&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://dbl.lishost.org/blog/2007/03/29/ethnographic-research-as-a-tool-for-understanding-users/" href="http://dbl.lishost.org/blog/2007/03/29/ethnographic-research-as-a-tool-for-understanding-users/" title="http://dbl.lishost.org/blog/2007/03/29/ethnographic-research-as-a-tool-for-understanding-users/">http://dbl.lishost.org/blog/2007/03/29/ethnographic-research-as-a-tool-for-understanding-users/</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://dbl.lishost.org/blog/2007/03/29/ethnographic-research-as-a-tool-for-understanding-users/" href="http://dbl.lishost.org/blog/2007/03/29/ethnographic-research-as-a-tool-for-understanding-users/" title="http://dbl.lishost.org/blog/2007/03/29/ethnographic-research-as-a-tool-for-understanding-users/">http://dbl.lishost.org/blog/2007/03/29/ethnographic-research-as-a-tool-for-understanding-users/</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://dbl.lishost.org/blog/2007/03/29/ethnographic-research-as-a-tool-for-understanding-users/" href="http://dbl.lishost.org/blog/2007/03/29/ethnographic-research-as-a-tool-for-understanding-users/" title="http://dbl.lishost.org/blog/2007/03/29/ethnographic-research-as-a-tool-for-understanding-users/">http://dbl.lishost.org/blog/2007/03/29/ethnographic-research-as-a-tool-for-understanding-users/</a>&quot;&gt;<a alt="http://dbl.lishost.org/blog/2007/03/29/ethnographic-research-as-a-tool-for-understanding-users/" href="http://dbl.lishost.org/blog/2007/03/29/ethnographic-research-as-a-tool-for-understanding-users/" title="http://dbl.lishost.org/blog/2007/03/29/ethnographic-research-as-a-tool-for-understanding-users/">http://dbl.lishost.org/blog/2007/03/29/ethnographic-research-as-a-tool-for-understanding-users/</a>&lt;/a&gt;&gt;.</p>
  
Za nejvýznamnějšího zastáncem kognitivního přístupu je v posledních letech označován Peter Ingwersen.
+
<h2>Socio-kognitivn&iacute; př&iacute;stup</h2>
  
 +
<p><i>Zpracovali Tereza Vrzalov&aacute; a Petr Hejtm&aacute;nek.</i></p>
  
Základní teze  říká, že pro informační vědu je důležité zjistit pomocí psychologických studii, jak jedinec zpracovává informace, jak se chová při hledání informací, jak informace získává, zaměřuje se také na modely myšlení.
+
<p><b>Obecn&yacute; popis:</b></p>
  
Kognitivní přístup se dělí na dva hlavní směry:
+
<p><b>Socio-kognitivn&iacute; př&iacute;stup</b> je jedno z paradigmat informačn&iacute;ch studi&iacute; a knihovnictv&iacute; (d&aacute;le ISK) vymezen&yacute;ch profesorkou Marci&iacute; J. Bates. V jej&iacute;m dělen&iacute; se obecně řad&iacute; k paradigmatům (či metateori&iacute;m) prim&aacute;rně nomotetick&yacute;m (př&iacute;stup zaměřen&yacute; na postihov&aacute;n&iacute; obecně platn&yacute;ch z&aacute;konitost&iacute;).</p>
  
1. '''''uživatelský''''' - zabývající se informačním chováním a vyhledávání informací
+
<p>Socio-kognitivn&iacute; metateorie je reakc&iacute; na čistě kognitivn&iacute; př&iacute;stup, kter&yacute; bere v potaz jen kognitivn&iacute; jevy a okolnosti a &uacute;plně pom&iacute;j&iacute; soci&aacute;ln&iacute; kontext pozorovan&eacute;ho objektu (kultura, historie etc.). Zjednodu&scaron;eně lze ř&iacute;ci, že se jedn&aacute; o revizi či roz&scaron;&iacute;řen&iacute; kognitivn&iacute;ho př&iacute;stupu, kdy je přisuzov&aacute;na stejn&aacute; m&iacute;ra vlivu na informačn&iacute; chov&aacute;n&iacute; jedince soci&aacute;ln&iacute;m i kognitivn&iacute;m faktorům.</p>
  
2. '''''technologický''''' – orientující se na výzkum a tvorbu praktických systémů pro reprezentaci, organizaci a vyhledávání informací (např. digitální knihovny a vyhledávací stroje)
+
<p>Socio-kognitivn&iacute; &uacute;hel pohledu předpověděl již v roce 1968 Williamem J. Paisley, ve sv&eacute;m př&iacute;spěvku <i>&quot;Information Needs and uses&quot;</i> <span><span contenteditable="false" tabindex="-1"><span class="fck_mw_ref" data-widget="mwrefmarker"><sup><span class="fck_mw_ref"><sup><ref class="fck_mw_ref" fck_mw_reftagtext="Paisley, William J. “Information Needs and Uses.” Annual Review of Information Science and Technology, Vol.3, Encyclopaedia Britannica, Inc. Chicago 1968, pp.1-30." id="cite_ref-1" title="Paisley, William J. “Information Needs and Uses.” Annual Review of Information Science and Technology, Vol.3, Encyclopaedia Britannica, Inc. Chicago 1968, pp.1-30.">[1]</ref></sup></span></sup></span></span></span>.</p>
  
Za průsečík těchto dvou proudů je považována oblast interaktivního vyhledávání.(Pilecká, 2009)
+
<p>Jedn&iacute;m ze současn&yacute;ch hlavn&iacute;ch zast&aacute;nců a propag&aacute;torů socio-kognitivn&iacute;ho paradigmatu v r&aacute;mci zkoum&aacute;n&iacute; lidsk&eacute;ho informačn&iacute;ho chov&aacute;n&iacute; je profesor Birger Hj&oslash;rland.</p>
  
 +
<p><b>Dom&eacute;nov&aacute; anal&yacute;za:</b></p>
  
Ingnwersen kritizuje časté spojování pojmů: ''kognitivní hledisko'' a tzv. ''kognitivismus'' ( převážně v polovině 70. let 20. století). Tyto dva termíny si nejsou rovny, zvláště pak v informační vědě a v širokém okruhu zvaném informační vyhledávání = ''information retrieval= IR''.
+
<p>Ve středu z&aacute;jmu pozornosti ISK obecně stoj&iacute; zaprv&eacute; informace, zadruh&eacute; informačn&iacute; technologie a zatřet&iacute; jejich využ&iacute;v&aacute;n&iacute; lidmi. Předmětem vět&scaron;iny v&yacute;zkumů v ISK je tak střet a vz&aacute;jemn&eacute; reakce jmenovan&yacute;ch tř&iacute; pol&iacute;. Anal&yacute;za těchto procesů, anal&yacute;za informac&iacute; a jejich soci&aacute;ln&iacute;ho formov&aacute;n&iacute; v my&scaron;lenkov&eacute; komunitě, je označov&aacute;na jako <b>dom&eacute;nov&aacute; anal&yacute;za</b> <i>(domain analysis)</i>.</p>
  
 +
<p>Dom&eacute;nov&aacute; anal&yacute;za je př&iacute;stup typick&yacute; pro ISK. Jedn&aacute; se o sociologicko-epistemologicky př&iacute;stup k organizaci znalosti (Hj&oslash;rland, 2007). Coby samostatn&aacute; metateorie byl formulov&aacute;n p&aacute;ny Hj&oslash;rlandem a Albrechtsenem v čl&aacute;nku <i>&quot;Toward a New Horizon in Information Science: Domain Analysis&quot;</i> <span><span contenteditable="false" tabindex="-1"><span class="fck_mw_ref" data-widget="mwrefmarker"><sup><span class="fck_mw_ref"><sup><ref class="fck_mw_ref" fck_mw_reftagtext="B. Hjørland, H. Albrechtsen, " id="cite_ref-2" title="B. Hjørland, H. Albrechtsen, ">[2]</ref></sup></span></sup></span></span></span>.</p>
  
'''Pro kognitivní přístupy je charakteristické:'''
+
<p>Kořeny i stopy dom&eacute;nov&eacute; anal&yacute;zy můžeme sledovat v historick&yacute;ch a popisn&yacute;ch oborech knihovnictv&iacute; (Bowers, 1994; Updike, 2001), nověji pak např&iacute;klad v ž&aacute;nrov&eacute; teorii (Berkenkotter &amp; Huckin, 1993; Vaughan &amp; Dillon, 1998; Orlikowski &amp; Yates, 1994).</p>
  
• Důraz na interakci v rámci IR zahrnující všechny části informačního systému jak lidského, tak mechanického.
+
<p>Společn&yacute;m předpokladem je, že organizace znalost&iacute; v konkr&eacute;tn&iacute; dom&eacute;ně m&aacute; vych&aacute;zet z obecn&yacute;ch znalost&iacute; ISK a tak&eacute; ze znalost&iacute; informačn&iacute;ch toků a produkce v&yacute;znamů v dom&eacute;ně (Hj&oslash;rland &amp; Pedersen, 2005).</p>
 
• Výstupem jsou vysoce komplexní, interaktivní znalostní modely sloužící jako vzor pro design informačních systémů.
 
  
• Informace jsou chápány v širokém kontextu.
+
<p>Dom&eacute;nov&aacute; anal&yacute;za využ&iacute;v&aacute; st&aacute;vaj&iacute;c&iacute; metody ISK i jin&yacute;ch soci&aacute;ln&iacute;ch vědn&iacute;ch oborů, popř&iacute;padě je kombinuje.</p>
  
• Oporou pro kognitivní paradigmata je nejen kognitivní věda (včetně sociologie), ale i informatika, matematika a další.
+
<p>C&iacute;lem dom&eacute;nov&eacute; anal&yacute;zy v knihovnictv&iacute; je rozpoznat různ&eacute; př&iacute;stupy (paradigmata; syst&eacute;my organizace znalost&iacute;) pro rozličn&eacute; teoretick&eacute; i praktick&eacute; pohledy v r&aacute;mci klasifikace a indexace.</p>
  
 +
<p><b>Pozn&aacute;mky:</b> <span><span contenteditable="false" tabindex="-1"><span class="fck_mw_references" data-widget="mwreferencesmarker"><span class="fck_mw_references"><references class="fck_mw_references" title="Do not modify references here.">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;1. <font color="blue">&uarr;</font> Paisley, William J. &ldquo;Information Needs and Uses.&rdquo; Annual Review of Information Science and Technology, Vol.3, Encyclopaedia Britannica, Inc. Chicago 1968, pp.1-30.<br />
 +
&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;2. <font color="blue">&uarr;</font> B. Hj&oslash;rland, H. Albrechtsen, </references></span></span></span></span></p>
  
'''Kognitivní přístupy si kladou za cíl:'''
+
<p><b>Zdroje:</b></p>
  
1. Zkoumat a porozumět zásadám ve znalostně založeném vyhledávání
+
<p>1. ABZ.cz&nbsp;: slovn&iacute;k ciz&iacute;ch slov [online]. 2005-2006 [cit. 2011-03-20]. Dostupn&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup" href="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup" title="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup" href="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup" title="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup" href="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup" title="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup</a>&quot;&gt;<a alt="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup" href="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup" title="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup</a>&lt;/a&gt;&gt;.</p>
  
2. Problémy spojovat s přirozeným jazykem, významem a informacemi v IR
+
<p>2. BATES, Marcia. J. An Introduction to Metatheories, Theories, and Models. In: Theories of Information Behavior. K.E. Fisher and S. Erdelez (eds.).2. print. Medford, New Jersey&nbsp;: Information Today, 2006. p. 8. ISBN 1-57387-230-X.</p>
  
3. Dosažení více kompexních či sjednocujících teorii pro IR 
+
<p>3. PILECK&Aacute;, Věra. Vz&aacute;jemn&eacute; inspirace informačn&iacute; a kognitivn&iacute; vědy. ProInflow [online]. 31.12.2009 [cit. 16.05.2011]. Dostupn&yacute; z WWW: [&lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy" href="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy" title="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy">http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy" href="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy" title="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy">http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy" href="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy" title="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy">http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy</a>&quot;&gt;<a alt="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy" href="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy" title="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy">http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy</a>&lt;/a&gt;&gt;]. ISSN 1804&ndash;2406.</p>
  
Přívrženci kognitivního přístupu vyzdvihují to, že se uživatelé nezkoumají jako skupina, ale jako jednotlivec v širším kontextu. Přičemž kontextem se myslí všechny faktory ovlivňující informační chování uživatele, jako je osobnostní, situační, kognitivní, systémový faktor a především kognitivní stav.
+
<p>3. SUCH&Aacute;, Ladislava. Organizace věděn&iacute; v gender studies z hlediska dom&eacute;nověanalytick&eacute;ho př&iacute;stupu. Brno: Masarykova univerzita, Filozofick&aacute; fakulta, Kabinet informačn&iacute;ch studi&iacute; a knihovnictv&iacute;, 2008. 85 s. Vedouc&iacute; diplomov&eacute; pr&aacute;ce Mgr. Josef Schwarz.</p>
  
 +
<h2>kognitivn&iacute; př&iacute;stup</h2>
  
V minulosti byl kognitivní přístup často kritizován za nedostatečné zohledňování sociálního kontextu, kdy sociologicky orientované přístupy byly v porovnání s kognitivním paradigmatem úspěšnější.
+
<p>Zpracovala: Marie Indr&aacute;kov&aacute;</p>
  
 +
<p>Za kognitivn&iacute; paradigmata v&nbsp;informačn&iacute;ch studii a knihovnictv&iacute; se považuj&iacute; př&iacute;stupy, kter&eacute; jsou inspirovan&eacute; kognitivn&iacute; psychologii a mezioborovou oblast&iacute; &ndash; kognitivn&iacute; vědou. <i>&bdquo;V&nbsp;informačn&iacute; vědě se začaly formulovat asi v&nbsp;polovině 80. let 20. stolet&iacute;. Mezi prvn&iacute;mi, kteř&iacute; využili poznatky kognitivn&iacute; vědy v informačn&iacute; vědě, byl Marc De Mey, kter&yacute; představil kognitivn&iacute; hledisko na multidisciplin&aacute;rn&iacute;m semin&aacute;ři Workshop on Cognitive Viewpoint v Gentu již v roce 1977. &ldquo;</i> (Pileck&aacute;, 2009)</p>
  
'''Použité zdroje:'''
+
<p>Za nejv&yacute;znamněj&scaron;&iacute;ho zast&aacute;ncem kognitivn&iacute;ho př&iacute;stupu je v&nbsp;posledn&iacute;ch letech označov&aacute;n Peter Ingwersen.</p>
  
1. BATES, M. J. An Introduction to Metatheories, Theories, and Models. In: '' Theories of Information Behavior''. K.E. Fisher and S. Erdelez (eds.).2. print. Medford, New Jersey : Information Today, 2006. p. 8. ISBN 1-57387-230-X.
+
<p>Z&aacute;kladn&iacute; teze ř&iacute;k&aacute;, že pro informačn&iacute; vědu je důležit&eacute; zjistit pomoc&iacute; psychologick&yacute;ch studii, jak jedinec zpracov&aacute;v&aacute; informace, jak se chov&aacute; při hled&aacute;n&iacute; informac&iacute;, jak informace z&iacute;sk&aacute;v&aacute;, zaměřuje se tak&eacute; na modely my&scaron;len&iacute;.</p>
  
2. HJØRLAND, Birger. ''Core Concepts in Library and Information Science (LIS)'' [online]. c2005 [cit. 2011-03-22]. Dostupný z WWW: [<http://www.db.dk/bh/Core%20Concepts%20in%20LIS/home.htm>].
+
<p>Kognitivn&iacute; př&iacute;stup se děl&iacute; na dva hlavn&iacute; směry:</p>
  
3. INGWERSEN, Peter. ''Information Retrieval Interaction''. London : Taylor Graham, 1992, x, 246 p. ISBN 0947568549. Dostupný také z WWW: [< http://vip.db.dk/pi/iri/index.htm>].
+
<p>1. <i><b>uživatelsk&yacute;</b></i> - zab&yacute;vaj&iacute;c&iacute; se informačn&iacute;m chov&aacute;n&iacute;m a vyhled&aacute;v&aacute;n&iacute; informac&iacute;</p>
  
4. PILECKÁ, Věra. ''Vzájemné inspirace informační a kognitivní vědy''. ProInflow [online]. 31.12.2009 [cit. 22.03.2011]. Dostupný z WWW: [<http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy>]. ISSN 1804–2406.
+
<p>2. <i><b>technologick&yacute;</b></i> &ndash; orientuj&iacute;c&iacute; se na v&yacute;zkum a tvorbu praktick&yacute;ch syst&eacute;mů pro reprezentaci, organizaci a vyhled&aacute;v&aacute;n&iacute; informac&iacute; (např. digit&aacute;ln&iacute; knihovny a vyhled&aacute;vac&iacute; stroje)</p>
  
==bibliometrický přístup==
+
<p>Za průseč&iacute;k těchto dvou proudů je považov&aacute;na oblast interaktivn&iacute;ho vyhled&aacute;v&aacute;n&iacute;.(Pileck&aacute;, 2009)</p>
Zpracovala: Jana Plotková
 
  
Název pochází z řeckého „''biblion''“ (kniha) a „''metricus''“ (měření).
+
<p>Ingnwersen kritizuje čast&eacute; spojov&aacute;n&iacute; pojmů: <i>kognitivn&iacute; hledisko</i> a tzv. <i>kognitivismus</i> ( přev&aacute;žně v polovině 70. let 20. stolet&iacute;). Tyto dva term&iacute;ny si nejsou rovny, zvl&aacute;&scaron;tě pak v informačn&iacute; vědě a v &scaron;irok&eacute;m okruhu zvan&eacute;m informačn&iacute; vyhled&aacute;v&aacute;n&iacute; = <i>information retrieval= IR</i>.</p>
  
Příbuzné termíny jsou scientometrie, infometrie a „librametrics“ (kvantifikace knihovní činnosti).
+
<p><b>Pro kognitivn&iacute; př&iacute;stupy je charakteristick&eacute;:</b></p>
  
Bibliometrie je specifický způsob zkoumání dokumentů používaný v knihovnictví a informační vědě. Jedná se o kvantitativní přístup, který využívá matematicko-statistických metod, pomocí kterých zkoumá kvantitativní aspekty produkce, rozšiřování a užití zaznamenaných informací. Dle získaných poznatků poté tvoří matematické modely a teorie procesů, které se aplikují při odhadování budoucího vývoje.
+
<p>&bull; Důraz na interakci v r&aacute;mci IR zahrnuj&iacute;c&iacute; v&scaron;echny č&aacute;sti informačn&iacute;ho syst&eacute;mu jak lidsk&eacute;ho, tak mechanick&eacute;ho.</p>
Bibliometrie užívá kvantitativní analýzy, statistiky a datové vizualizace, pomocí nichž zkoumá charakteristiky referencí, citací, autorů, časopisů, institucí, slov, klíčových slov, atd. V rámci bibliometrie se provádí výzkum informačních potřeb (uspokojení, či neuspokojení požadavků uživatelů) a také hodnocení využívání knihovních a informačních fondů.  
 
  
===Bibliometrické zákony===
+
<p>&bull; V&yacute;stupem jsou vysoce komplexn&iacute;, interaktivn&iacute; znalostn&iacute; modely slouž&iacute;c&iacute; jako vzor pro design informačn&iacute;ch syst&eacute;mů.</p>
  
Ve skutečnosti se nejedná o 100% platné zákony, ale o pravidelnosti s určitou pravděpodobností označované jako zákony.
+
<p>&bull; Informace jsou ch&aacute;p&aacute;ny v &scaron;irok&eacute;m kontextu.</p>
  
 +
<p>&bull; Oporou pro kognitivn&iacute; paradigmata je nejen kognitivn&iacute; věda (včetně sociologie), ale i informatika, matematika a dal&scaron;&iacute;.</p>
  
'''''1. Bradfordův zákon rozptylu''''' (Samuel Clemens Bradford)
+
<p><b>Kognitivn&iacute; př&iacute;stupy si kladou za c&iacute;l:</b></p>
  
Zákon definuje nepřímou úměru mezi časopisy a relevantními články v nich obsaženými – maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů, které tvoří tzv. jádro. Toto jádro tvoří úzká skupina časopisů, ve kterých vyšlo nejvíce relevantních článků k danému tématu. Časopisy, které se tématu věnují spíše částečně, se pak nacházejí v mezikruží kolem jádra.
+
<p>1. Zkoumat a porozumět z&aacute;sad&aacute;m ve znalostně založen&eacute;m vyhled&aacute;v&aacute;n&iacute;</p>
  
Zákon tvrdí, že v jádře bude X časopisů, v 1. mezikruží n2X časopisů, v 2. mezikruží n3X časopisů atd.
+
<p>2. Probl&eacute;my spojovat s přirozen&yacute;m jazykem, v&yacute;znamem a informacemi v IR</p>
  
:::'''X : Y : Z = X : n2X : n3X = 1 : n : n2''' (zde mají být horní indexy)
+
<p>3. Dosažen&iacute; v&iacute;ce kompexn&iacute;ch či sjednocuj&iacute;c&iacute;ch teorii pro IR</p>
  
Bradford dále experimentálně zjistil, že číslo, kterým je třeba násobit počet časopisů je konstanta '''n = 5'''.
+
<p>Př&iacute;vrženci kognitivn&iacute;ho př&iacute;stupu vyzdvihuj&iacute; to, že se uživatel&eacute; nezkoumaj&iacute; jako skupina, ale jako jednotlivec v&nbsp;&scaron;ir&scaron;&iacute;m kontextu. Přičemž kontextem se mysl&iacute; v&scaron;echny faktory ovlivňuj&iacute;c&iacute; informačn&iacute; chov&aacute;n&iacute; uživatele, jako je osobnostn&iacute;, situačn&iacute;, kognitivn&iacute;, syst&eacute;mov&yacute; faktor a předev&scaron;&iacute;m kognitivn&iacute; stav.</p>
  
 +
<p>V&nbsp;minulosti byl kognitivn&iacute; př&iacute;stup často kritizov&aacute;n za nedostatečn&eacute; zohledňov&aacute;n&iacute; soci&aacute;ln&iacute;ho kontextu, kdy sociologicky orientovan&eacute; př&iacute;stupy byly v&nbsp;porovn&aacute;n&iacute; s&nbsp;kognitivn&iacute;m paradigmatem &uacute;spě&scaron;něj&scaron;&iacute;.</p>
  
'''''2. Lotkův zákon vědecké produktivity''''' (Alfred J. Lotka)
+
<p><b>Použit&eacute; zdroje:</b></p>
  
Zákon říká, že několik autorů publikuje mnoho článků, větší množství autorů publikuje středně velké množství článků a většina autorů publikuje článků málo. Lotka odvodil vztah mezi frekvencí přispívajících autorů a příspěvky.
+
<p>1. BATES, M. J. An Introduction to Metatheories, Theories, and Models. In: <i> Theories of Information Behavior</i>. K.E. Fisher and S. Erdelez (eds.).2. print. Medford, New Jersey&nbsp;: Information Today, 2006. p. 8. ISBN 1-57387-230-X.</p>
  
Pokud '''a1''' autorů publikuje jeden článek, pak '''an''' bude počet autorů, kteří publikují n článků.
+
<p>2. HJ&Oslash;RLAND, Birger. <i>Core Concepts in Library and Information Science (LIS)</i> [online]. c2005 [cit. 2011-03-22]. Dostupn&yacute; z WWW: [&lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://www.db.dk/bh/Core%20Concepts%20in%20LIS/home.htm" href="http://www.db.dk/bh/Core%20Concepts%20in%20LIS/home.htm" title="http://www.db.dk/bh/Core%20Concepts%20in%20LIS/home.htm">http://www.db.dk/bh/Core%20Concepts%20in%20LIS/home.htm</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://www.db.dk/bh/Core%20Concepts%20in%20LIS/home.htm" href="http://www.db.dk/bh/Core%20Concepts%20in%20LIS/home.htm" title="http://www.db.dk/bh/Core%20Concepts%20in%20LIS/home.htm">http://www.db.dk/bh/Core%20Concepts%20in%20LIS/home.htm</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://www.db.dk/bh/Core%20Concepts%20in%20LIS/home.htm" href="http://www.db.dk/bh/Core%20Concepts%20in%20LIS/home.htm" title="http://www.db.dk/bh/Core%20Concepts%20in%20LIS/home.htm">http://www.db.dk/bh/Core%20Concepts%20in%20LIS/home.htm</a>&quot;&gt;<a alt="http://www.db.dk/bh/Core%20Concepts%20in%20LIS/home.htm" href="http://www.db.dk/bh/Core%20Concepts%20in%20LIS/home.htm" title="http://www.db.dk/bh/Core%20Concepts%20in%20LIS/home.htm">http://www.db.dk/bh/Core%20Concepts%20in%20LIS/home.htm</a>&lt;/a&gt;&gt;].</p>
  
:::'''an = a1 / n2''' (zde mají být dolní indexy)
+
<p>3. INGWERSEN, Peter. <i>Information Retrieval Interaction</i>. London&nbsp;: Taylor Graham, 1992, x, 246 p. ISBN 0947568549. Dostupn&yacute; tak&eacute; z WWW: [&lt; &lt;a alt=&quot;<a alt="http://vip.db.dk/pi/iri/index.htm" href="http://vip.db.dk/pi/iri/index.htm" title="http://vip.db.dk/pi/iri/index.htm">http://vip.db.dk/pi/iri/index.htm</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://vip.db.dk/pi/iri/index.htm" href="http://vip.db.dk/pi/iri/index.htm" title="http://vip.db.dk/pi/iri/index.htm">http://vip.db.dk/pi/iri/index.htm</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://vip.db.dk/pi/iri/index.htm" href="http://vip.db.dk/pi/iri/index.htm" title="http://vip.db.dk/pi/iri/index.htm">http://vip.db.dk/pi/iri/index.htm</a>&quot;&gt;<a alt="http://vip.db.dk/pi/iri/index.htm" href="http://vip.db.dk/pi/iri/index.htm" title="http://vip.db.dk/pi/iri/index.htm">http://vip.db.dk/pi/iri/index.htm</a>&lt;/a&gt;&gt;].</p>
  
Když známe počet autorů publikujících 1 článek, tak můžeme předpovídat, kolik autorů publikuje více článků.
+
<p>4. PILECK&Aacute;, Věra. <i>Vz&aacute;jemn&eacute; inspirace informačn&iacute; a kognitivn&iacute; vědy</i>. ProInflow [online]. 31.12.2009 [cit. 22.03.2011]. Dostupn&yacute; z WWW: [&lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy" href="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy" title="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy">http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy" href="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy" title="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy">http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy" href="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy" title="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy">http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy</a>&quot;&gt;<a alt="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy" href="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy" title="http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy">http://pro.inflow.cz/vzajemne-inspirace-informacni-kognitivni-vedy</a>&lt;/a&gt;&gt;]. ISSN 1804&ndash;2406.</p>
  
 +
<h2>bibliometrick&yacute; př&iacute;stup</h2>
  
'''''3. Zipfův zákon výskytu slov''''' (George Kingsley Zipf)
+
<p>Zpracovala: Jana Plotkov&aacute;</p>
  
Zákon vyjadřuje skutečnost, že délka slova je úzce spojena s frekvencí jeho používání.
+
<p>N&aacute;zev poch&aacute;z&iacute; z řeck&eacute;ho &bdquo;<i>biblion</i>&ldquo; (kniha) a &bdquo;<i>metricus</i>&ldquo; (měřen&iacute;).</p>
Zipf uspořádal slova z Joyceova Odyssea podle frekvence výskytu. Nejčastěji se vyskytující slovo má hodnotu r = 1, následující r = 2 atd. Zjistil, že součin hodnoty pořadí ('''r''') a četnosti výskytu ('''f''') pro každé slovo textu tvoří přibližně stejnou konstantu ('''C''').  
 
  
:::'''r × f = C'''
+
<p>Př&iacute;buzn&eacute; term&iacute;ny jsou scientometrie, infometrie a &bdquo;librametrics&ldquo; (kvantifikace knihovn&iacute; činnosti).</p>
  
Tento zákon se využívá při tvorbě slovníků rešeršních nebo nevýznamových slov, které jsou základem pro automatické indexování/vyhledávání.
+
<p>Bibliometrie je specifick&yacute; způsob zkoum&aacute;n&iacute; dokumentů použ&iacute;van&yacute; v knihovnictv&iacute; a informačn&iacute; vědě. Jedn&aacute; se o kvantitativn&iacute; př&iacute;stup, kter&yacute; využ&iacute;v&aacute; matematicko-statistick&yacute;ch metod, pomoc&iacute; kter&yacute;ch zkoum&aacute; kvantitativn&iacute; aspekty produkce, roz&scaron;iřov&aacute;n&iacute; a užit&iacute; zaznamenan&yacute;ch informac&iacute;. Dle z&iacute;skan&yacute;ch poznatků pot&eacute; tvoř&iacute; matematick&eacute; modely a teorie procesů, kter&eacute; se aplikuj&iacute; při odhadov&aacute;n&iacute; budouc&iacute;ho v&yacute;voje. Bibliometrie už&iacute;v&aacute; kvantitativn&iacute; anal&yacute;zy, statistiky a datov&eacute; vizualizace, pomoc&iacute; nichž zkoum&aacute; charakteristiky referenc&iacute;, citac&iacute;, autorů, časopisů, instituc&iacute;, slov, kl&iacute;čov&yacute;ch slov, atd. V r&aacute;mci bibliometrie se prov&aacute;d&iacute; v&yacute;zkum informačn&iacute;ch potřeb (uspokojen&iacute;, či neuspokojen&iacute; požadavků uživatelů) a tak&eacute; hodnocen&iacute; využ&iacute;v&aacute;n&iacute; knihovn&iacute;ch a informačn&iacute;ch fondů.</p>
  
===Citační analýza===
+
<h3>Bibliometrick&eacute; z&aacute;kony</h3>
  
Je bibliografická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Konkrétně zkoumá citovanost dokumentů, četnost citací v dalších pracích, vazby mezi citacemi apod. Výsledkem citační analýzy bývají citační grafy, sítě a rejstříky, pomocí nichž lze určit a popsat budoucí vývoj zkoumaných vědních disciplín.
+
<p>Ve skutečnosti se nejedn&aacute; o 100% platn&eacute; z&aacute;kony, ale o pravidelnosti s určitou pravděpodobnost&iacute; označovan&eacute; jako z&aacute;kony.</p>
  
::'''''Citace''''' – značí využití citovaného dokumentu.
+
<p><i><b>1. Bradfordův z&aacute;kon rozptylu</b></i> (Samuel Clemens Bradford)</p>
  
::'''''Reference''''' – odkazuje na jiný dokument, kde čtenář může najít více informací.
+
<p>Z&aacute;kon definuje nepř&iacute;mou &uacute;měru mezi časopisy a relevantn&iacute;mi čl&aacute;nky v nich obsažen&yacute;mi &ndash; maxim&aacute;ln&iacute; počet relevantn&iacute;ch čl&aacute;nků je soustředěn v minim&aacute;ln&iacute;m počtu časopisů, kter&eacute; tvoř&iacute; tzv. j&aacute;dro. Toto j&aacute;dro tvoř&iacute; &uacute;zk&aacute; skupina časopisů, ve kter&yacute;ch vy&scaron;lo nejv&iacute;ce relevantn&iacute;ch čl&aacute;nků k dan&eacute;mu t&eacute;matu. Časopisy, kter&eacute; se t&eacute;matu věnuj&iacute; sp&iacute;&scaron;e č&aacute;stečně, se pak nach&aacute;zej&iacute; v mezikruž&iacute; kolem j&aacute;dra.</p>
  
::'''''Kocitace''''' (paralelní citace) – dokumenty jsou společně citovány v téže publikaci.
+
<p>Z&aacute;kon tvrd&iacute;, že v j&aacute;dře bude X časopisů, v 1. mezikruž&iacute; n2X časopisů, v 2. mezikruž&iacute; n3X časopisů atd.</p>
  
Citační analýza umožňuje zjišťovat:
+
<dl>
 +
<dd>
 +
<dl>
 +
<dd>
 +
<dl>
 +
<dd><b>X&nbsp;: Y&nbsp;: Z = X&nbsp;: n2X&nbsp;: n3X = 1&nbsp;: n&nbsp;: n2</b> (zde maj&iacute; b&yacute;t horn&iacute; indexy)</dd>
 +
</dl>
  
:- význam literatury z různých oblastí pro daný předmět
+
<p>&nbsp;</p>
 +
</dd>
 +
</dl>
  
:- časové rozpětí dané literatury – od data publikování po její využití
+
<p>&nbsp;</p>
 +
</dd>
 +
</dl>
  
:- relativní význam použité literatury
+
<p>Bradford d&aacute;le experiment&aacute;lně zjistil, že č&iacute;slo, kter&yacute;m je třeba n&aacute;sobit počet časopisů je konstanta <b>n = 5</b>.</p>
  
:- národnostní původ literatury používané v určité oblasti
+
<p><i><b>2. Lotkův z&aacute;kon vědeck&eacute; produktivity</b></i> (Alfred J. Lotka)</p>
  
:- nejdůležitější periodické tituly pro danou vědní oblast
+
<p>Z&aacute;kon ř&iacute;k&aacute;, že několik autorů publikuje mnoho čl&aacute;nků, vět&scaron;&iacute; množstv&iacute; autorů publikuje středně velk&eacute; množstv&iacute; čl&aacute;nků a vět&scaron;ina autorů publikuje čl&aacute;nků m&aacute;lo. Lotka odvodil vztah mezi frekvenc&iacute; přisp&iacute;vaj&iacute;c&iacute;ch autorů a př&iacute;spěvky.</p>
  
:- mapování vědy pomocí citačních sítí
+
<p>Pokud <b>a1</b> autorů publikuje jeden čl&aacute;nek, pak <b>an</b> bude počet autorů, kteř&iacute; publikuj&iacute; n čl&aacute;nků.</p>
  
Rizika a omezení citační analýzy, které mohou výsledky zkreslovat:
+
<dl>
 +
<dd>
 +
<dl>
 +
<dd>
 +
<dl>
 +
<dd><b>an = a1 / n2</b> (zde maj&iacute; b&yacute;t doln&iacute; indexy)</dd>
 +
</dl>
  
:- Identifikace elementů – je těžké vždy správně určit autora, instituci, publikaci a typologii dokumentu. Identifikaci znesnadňují homonyma, synonyma, zkratky a různé varianty názvů.
+
<p>&nbsp;</p>
 +
</dd>
 +
</dl>
  
:- Morální aspekt – citační analýza předpokládá citační morálku (např. problém autocitace).
+
<p>&nbsp;</p>
 +
</dd>
 +
</dl>
  
:- Rozdíly mezi obory – v biologii a medicíně je snazší dosáhnout citovanosti než v teoretické fyzice. Interdisciplinární obory mají výhodu.
+
<p>Když zn&aacute;me počet autorů publikuj&iacute;c&iacute;ch 1 čl&aacute;nek, tak můžeme předpov&iacute;dat, kolik autorů publikuje v&iacute;ce čl&aacute;nků.</p>
  
:- Vše se nedá citovat – např. konzultace s kolegy.
+
<p><i><b>3. Zipfův z&aacute;kon v&yacute;skytu slov</b></i> (George Kingsley Zipf)</p>
  
 +
<p>Z&aacute;kon vyjadřuje skutečnost, že d&eacute;lka slova je &uacute;zce spojena s frekvenc&iacute; jeho použ&iacute;v&aacute;n&iacute;. Zipf uspoř&aacute;dal slova z Joyceova Odyssea podle frekvence v&yacute;skytu. Nejčastěji se vyskytuj&iacute;c&iacute; slovo m&aacute; hodnotu r = 1, n&aacute;sleduj&iacute;c&iacute; r = 2 atd. Zjistil, že součin hodnoty pořad&iacute; (<b>r</b>) a četnosti v&yacute;skytu (<b>f</b>) pro každ&eacute; slovo textu tvoř&iacute; přibližně stejnou konstantu (<b>C</b>).</p>
  
'''Citační index/rejstřík''' – Eugene Garfield
+
<dl>
 +
<dd>
 +
<dl>
 +
<dd>
 +
<dl>
 +
<dd><b>r &times; f = C</b></dd>
 +
</dl>
  
Je soupis všech publikovaných materiálů citovaných v sledovaných pramenech. Jeho cílem je mapovat vědu, prestiž jednotlivých autorů, časopisů, oborů, pracovišť atd.  Dělí se na polytematické, oborové a specializované.
+
<p>&nbsp;</p>
 +
</dd>
 +
</dl>
  
Nejznámější citační indexy jsou:
+
<p>&nbsp;</p>
''Science Citation Index'' (SCI),
+
</dd>
''Social Science Citation Index'' (SSCI),
+
</dl>
''Arts&Humanities Citation Index'' (A&HCI)
 
  
 +
<p>Tento z&aacute;kon se využ&iacute;v&aacute; při tvorbě slovn&iacute;ků re&scaron;er&scaron;n&iacute;ch nebo nev&yacute;znamov&yacute;ch slov, kter&eacute; jsou z&aacute;kladem pro automatick&eacute; indexov&aacute;n&iacute;/vyhled&aacute;v&aacute;n&iacute;.</p>
  
'''Impakt faktor'''
+
<h3>Citačn&iacute; anal&yacute;za</h3>
  
Udává kolikrát je průměrný článek publikovaný v určitém časopise citován během dvou předcházejících let (dnes rozšířeno na pět let). Podle této hodnoty se poté určuje míra vědecké důležitosti časopisu, produktivita vědců, výzkumných týmů či ústavů.  
+
<p>Je bibliografick&aacute; metoda, kter&aacute; kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědn&iacute;mi obory na z&aacute;kladě bibliografick&yacute;ch citac&iacute; a bibliografick&yacute;ch referenc&iacute;. Konkr&eacute;tně zkoum&aacute; citovanost dokumentů, četnost citac&iacute; v dal&scaron;&iacute;ch prac&iacute;ch, vazby mezi citacemi apod. V&yacute;sledkem citačn&iacute; anal&yacute;zy b&yacute;vaj&iacute; citačn&iacute; grafy, s&iacute;tě a rejstř&iacute;ky, pomoc&iacute; nichž lze určit a popsat budouc&iacute; v&yacute;voj zkouman&yacute;ch vědn&iacute;ch discipl&iacute;n.</p>
  
Problémy s užíváním IF:
+
<dl>
 +
<dd>
 +
<dl>
 +
<dd><i><b>Citace</b></i> &ndash; znač&iacute; využit&iacute; citovan&eacute;ho dokumentu.</dd>
 +
</dl>
  
:- Nerovnoměrné geografické rozložení titulů.
+
<p>&nbsp;</p>
 +
</dd>
 +
</dl>
  
:- Autocitace – autor si může uměle zvyšovat svůj IF.
+
<dl>
 +
<dd>
 +
<dl>
 +
<dd><i><b>Reference</b></i> &ndash; odkazuje na jin&yacute; dokument, kde čten&aacute;ř může naj&iacute;t v&iacute;ce informac&iacute;.</dd>
 +
</dl>
  
:- Nelze srovnávat např. humanitní obory s přírodními vědami.
+
<p>&nbsp;</p>
 +
</dd>
 +
</dl>
  
:- Negativní citace nelze rozlišit.
+
<dl>
 +
<dd>
 +
<dl>
 +
<dd><i><b>Kocitace</b></i> (paraleln&iacute; citace) &ndash; dokumenty jsou společně citov&aacute;ny v t&eacute;že publikaci.</dd>
 +
</dl>
  
:- Anglický jazyk – rodilí mluvčí jsou ve výhodě.
+
<p>&nbsp;</p>
 +
</dd>
 +
</dl>
  
:- Neoceňuje špičkové pedagogy, manažery vědy a pracovníky v aplikovaném výzkumu, kteří sice nepíší odborné články v takové míře, ale přesto jsou pro vědu nepostradatelní.
+
<p>Citačn&iacute; anal&yacute;za umožňuje zji&scaron;ťovat:</p>
  
:- Ohlasy na danou práci přichází až se zpožděním.
+
<dl>
 +
<dd>- v&yacute;znam literatury z různ&yacute;ch oblast&iacute; pro dan&yacute; předmět</dd>
 +
</dl>
  
:- Problém kvantity a kvality daných příspěvků.
+
<dl>
 +
<dd>- časov&eacute; rozpět&iacute; dan&eacute; literatury &ndash; od data publikov&aacute;n&iacute; po jej&iacute; využit&iacute;</dd>
 +
</dl>
  
:- A další…
+
<dl>
 +
<dd>- relativn&iacute; v&yacute;znam použit&eacute; literatury</dd>
 +
</dl>
  
 +
<dl>
 +
<dd>- n&aacute;rodnostn&iacute; původ literatury použ&iacute;van&eacute; v určit&eacute; oblasti</dd>
 +
</dl>
  
'''Zdroje:'''
+
<dl>
 +
<dd>- nejdůležitěj&scaron;&iacute; periodick&eacute; tituly pro danou vědn&iacute; oblast</dd>
 +
</dl>
  
1. POWELL, Ronald R; CONNAWAY, Lynn Silipigni. ''Basic research methods for librarians''. 4th Ed. Westport : Libraries Unlimited, 2004. 347 s. ISBN 1591581036.
+
<dl>
 +
<dd>- mapov&aacute;n&iacute; vědy pomoc&iacute; citačn&iacute;ch s&iacute;t&iacute;</dd>
 +
</dl>
  
2. BATES, M. J. An Introduction to Metatheories, Theories, and Models. In: ''Theories of Information Behavior''. K.E. Fisher and S. Erdelez (eds.).2. print. Medford, New Jersey : Information Today, 2006. p. 8-11.
+
<p>Rizika a omezen&iacute; citačn&iacute; anal&yacute;zy, kter&eacute; mohou v&yacute;sledky zkreslovat:</p>
  
3. SOUČEK, Martin. ''Informační věda''. [online]. 12.10.2009 [cit. 28.03.2011]. Dostupný z WWW: [<http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf> ]
+
<dl>
 +
<dd>- Identifikace elementů &ndash; je těžk&eacute; vždy spr&aacute;vně určit autora, instituci, publikaci a typologii dokumentu. Identifikaci znesnadňuj&iacute; homonyma, synonyma, zkratky a různ&eacute; varianty n&aacute;zvů.</dd>
 +
</dl>
  
4. LORENZ, Michal. ''Kvantitativní metody informační vědy''. [prezentace]. 12.03.2010 [cit. 28.03.2011]. Dostupný v IS MU: [<https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf?fakulta=1421;obdobi=4705;studium=477849;kod=VIKBA06> ]
+
<dl>
 +
<dd>- Mor&aacute;ln&iacute; aspekt &ndash; citačn&iacute; anal&yacute;za předpokl&aacute;d&aacute; citačn&iacute; mor&aacute;lku (např. probl&eacute;m autocitace).</dd>
 +
</dl>
  
5. MACHKOVÁ, Marie. ''Současné trendy v oblasti webometrické analýzy''. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české lieratury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné z WWW: [<http://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.pdf> ]
+
<dl>
 +
<dd>- Rozd&iacute;ly mezi obory &ndash; v biologii a medic&iacute;ně je snaz&scaron;&iacute; dos&aacute;hnout citovanosti než v teoretick&eacute; fyzice. Interdisciplin&aacute;rn&iacute; obory maj&iacute; v&yacute;hodu.</dd>
 +
</dl>
  
==technologický přístup (engineering approach)==
+
<dl>
Zpracovala: Markéta Novotná
+
<dd>- V&scaron;e se ned&aacute; citovat &ndash; např. konzultace s kolegy.</dd>
 +
</dl>
  
 +
<p><b>Citačn&iacute; index/rejstř&iacute;k</b> &ndash; Eugene Garfield</p>
  
'''''Technologický''''' nebo také '''''technický''''' či '''''inženýrský přístup''''' se řadí mezi přístupy '''''nomotetické'''''. Tento druh přístupu je zaměřený na postihování obecně platných zákonitostí a interpretací a je protipólem přístupu idiografického.[1 ]
+
<p>Je soupis v&scaron;ech publikovan&yacute;ch materi&aacute;lů citovan&yacute;ch v sledovan&yacute;ch pramenech. Jeho c&iacute;lem je mapovat vědu, prestiž jednotliv&yacute;ch autorů, časopisů, oborů, pracovi&scaron;ť atd. Děl&iacute; se na polytematick&eacute;, oborov&eacute; a specializovan&eacute;.</p>
  
Snaží se vybudovat hlavní princip a za danými jednotlivostmi jsou pak obecnější zákony, které vše určují.
+
<p>Nejzn&aacute;měj&scaron;&iacute; citačn&iacute; indexy jsou: <i>Science Citation Index</i> (SCI), <i>Social Science Citation Index</i> (SSCI), <i>Arts&amp;Humanities Citation Index</i> (A&amp;HCI)</p>
  
 +
<p><b>Impakt faktor</b></p>
  
''Technologický přístup'' je primárně metodologický, ale má i určitý filozofický podíl.[2 ]
+
<p>Ud&aacute;v&aacute; kolikr&aacute;t je průměrn&yacute; čl&aacute;nek publikovan&yacute; v určit&eacute;m časopise citov&aacute;n během dvou předch&aacute;zej&iacute;c&iacute;ch let (dnes roz&scaron;&iacute;řeno na pět let). Podle t&eacute;to hodnoty se pot&eacute; určuje m&iacute;ra vědeck&eacute; důležitosti časopisu, produktivita vědců, v&yacute;zkumn&yacute;ch t&yacute;mů či &uacute;stavů.</p>
  
''Marcia J. Bates'' tento přístup popisuje jako přístup k informacím, který vychází z lidské informační potřeby a který lze nejlépe uplatnit při úspěšném vývoji a testování důmyslných systémů a zařízení pro zlepšení vyhledávání informací a informačních služeb. Základní test platnosti u inženýrského přístupu je operační test „''Funguje to?''“. Tudíž i hlavní metoda ve vývoji nových poznatků v technice je skrze zkoušku konceptu díla, ve kterém je pokusný systém či zařízení rozvíjeno a testováno, vylepšováno, znovu testováno atd.  Varianty tohoto přístupu můžeme najít v oblasti umělé inteligence a zpracování přirozeného jazyka.[2 ]
+
<p>Probl&eacute;my s už&iacute;v&aacute;n&iacute;m IF:</p>
  
 +
<dl>
 +
<dd>- Nerovnoměrn&eacute; geografick&eacute; rozložen&iacute; titulů.</dd>
 +
</dl>
  
''Technologický přístup'' je zaměřen na získávání nových poznatků technického směru opakovaným testováním a zdokonalováním. Základní myšlenkou je, zda daný proces, přístroj či služba bude správně fungovat. Výzkum je prováděn formou hledání z dostupných možností. Výsledek by měl být vždy zaměřen na maximální spokojenost uživatele a výzkumem by měl být získán nový poznatek, čímž dochází k neustálému posuvu vývoje vpřed. Testováním projektů, produktů či služeb se eliminují závady a objevují se nové podněty ke zlepšení dané oblasti.
+
<dl>
 +
<dd>- Autocitace &ndash; autor si může uměle zvy&scaron;ovat svůj IF.</dd>
 +
</dl>
  
 +
<dl>
 +
<dd>- Nelze srovn&aacute;vat např. humanitn&iacute; obory s př&iacute;rodn&iacute;mi vědami.</dd>
 +
</dl>
  
'''Využití v KIV:'''
+
<dl>
 +
<dd>- Negativn&iacute; citace nelze rozli&scaron;it.</dd>
 +
</dl>
  
''W.B.Croft'' a ''R.H.Thompson'' představili systém ''Intelligent Intermediary for Information Retrieval'' '''''I3R''''', který využívá pro zlepšení výkonu vyhledávacího systému podrobnou znalost uživatelské potřeby. ''I3R'' pracuje s novou architekturou umožňující využití více systémových zařízení na dané úrovni vyhledávání. Uživatelé tak mohou ovlivnit činnost systémů určením cílů a to ohodnocením výstupu ze systému a výběrem specifických zařízení. ''I3R'' dále klade důraz na znalost oboru užívanou pro vylepšení modelu informační potřeby a na vyhledávací mechanismus, který umožňuje uživateli navigaci znalostní bází. ''I3R'' klade větší nároky na uživatele, ale oproti běžnému systému také poskytuje větší podporu. Efektivita tohoto systému pak přímo závisí na úsilí vynaloženém uživatelem při specifikaci vlastních informačních potřeb.[3 ]
+
<dl>
 +
<dd>- Anglick&yacute; jazyk &ndash; rodil&iacute; mluvč&iacute; jsou ve v&yacute;hodě.</dd>
 +
</dl>
  
 +
<dl>
 +
<dd>- Neoceňuje &scaron;pičkov&eacute; pedagogy, manažery vědy a pracovn&iacute;ky v aplikovan&eacute;m v&yacute;zkumu, kteř&iacute; sice nep&iacute;&scaron;&iacute; odborn&eacute; čl&aacute;nky v takov&eacute; m&iacute;ře, ale přesto jsou pro vědu nepostradateln&iacute;.</dd>
 +
</dl>
  
Výzkumem běžného prostředí pro vyhledávání informací se zabývali ''D.G.Hendry'' a ''D.J.Harper'', přičemž hledání informací chápali jako řízení prostoru. Při vytváření prostředí pro vyhledávání informací kladli důraz především na ''zprostředkování komunikace'', ''zjednodušení'', ale zároveň ''reprezentování různých vyhledávacích technologií'' a  dále ''podporu krokového učení'' (rychlé vyhledávání bez velké zkušenosti).  Zkoumáno bylo tvrzení, že v předem daném informačním systému, kde struktura zobrazovaných informací a uspořádaní dialogů jsou příliš striktní, většinou dochází k nežádoucí vyhledávací strategii. Ponížením determinovanosti systému se pak lze přizpůsobit běžným postupům pro řešení problémů. Při výzkumu bylo vytvořeno prostředí s vyhledávacími taktikami reprezentovanými záznamem s tokem dat, kde může rešeršér ovládat rozvržení. Vyhledávací plány byly zobrazeny na displeji a tím došlo k zachycení vjemových pokynů týkajících se vyhledávacího postupu. Tak bylo dostatečně doloženo možné řešení problémů. Nové prostředí dále nabídlo rozšiřitelné rozhraní se širokou škálou vyhledávacích technik a důrazem především na dotazy, výsledky a poznámky spíše než řízení systémů.[4]
+
<dl>
 +
<dd>- Ohlasy na danou pr&aacute;ci přich&aacute;z&iacute; až se zpožděn&iacute;m.</dd>
 +
</dl>
  
 +
<dl>
 +
<dd>- Probl&eacute;m kvantity a kvality dan&yacute;ch př&iacute;spěvků.</dd>
 +
</dl>
  
'''Použité zdroje:'''
+
<dl>
 +
<dd>- A dal&scaron;&iacute;&hellip;</dd>
 +
</dl>
  
[1 ] ''ABZ.cz : slovník cizích slov'' [online]. 2005-2006 [cit. 2011-03-20]. Dostupné z WWW: <http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup>.
+
<p><b>Zdroje:</b></p>
  
[2 ] BATES, Marcia J. An Introduction to Metatheories, Theories, and Models. In Fisher, Karen E., Erdelez, Sanda, and McKechnie, Lynne, Eds. ''Theories of Information Behavior''. Medford NJ : Information Today, 2005. s. 1-24. Dostupné z WWW: <http://books.google.com/>.
+
<p>1. POWELL, Ronald R; CONNAWAY, Lynn Silipigni. <i>Basic research methods for librarians</i>. 4th Ed. Westport&nbsp;: Libraries Unlimited, 2004. 347 s. ISBN 1591581036.</p>
  
[3] CROFT, W.B.; THOMPSON, R.H. IR3 : A New Approach to the Design of Document Retrieval Systems. ''Journal of the American Society for Information Science and Technology''. Nov 1987, 38, 6, s. 389-404. Dostupný také z WWW: <http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/231494505?accountid=16531>. ISSN 15322882.
+
<p>2. BATES, M. J. An Introduction to Metatheories, Theories, and Models. In: <i>Theories of Information Behavior</i>. K.E. Fisher and S. Erdelez (eds.).2. print. Medford, New Jersey&nbsp;: Information Today, 2006. p. 8-11.</p>
  
[4 ] HENDRY, D.G; HARPER, D.J. An informal information-seeking environment. ''Journal of the American Society for Information Science'' [online]. 1997, 48, 11, [cit. 2011-03-20]. Dostupný z WWW: <http://faculty.washington.edu/dhendry/docs/sketchtrieve96.pdf>.
+
<p>3. SOUČEK, Martin. <i>Informačn&iacute; věda</i>. [online]. 12.10.2009 [cit. 28.03.2011]. Dostupn&yacute; z WWW: [&lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf" href="http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf" title="http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf">http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf" href="http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf" title="http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf">http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf" href="http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf" title="http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf">http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf</a>&quot;&gt;<a alt="http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf" href="http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf" title="http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf">http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf</a>&lt;/a&gt;&gt; ]</p>
  
==user-centered design==
+
<p>4. LORENZ, Michal. <i>Kvantitativn&iacute; metody informačn&iacute; vědy</i>. [prezentace]. 12.03.2010 [cit. 28.03.2011]. Dostupn&yacute; v IS MU: [&lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf?fakulta=1421;obdobi=4705;studium=477849;kod=VIKBA06" href="https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf?fakulta=1421;obdobi=4705;studium=477849;kod=VIKBA06" title="https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf?fakulta=1421;obdobi=4705;studium=477849;kod=VIKBA06">https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf?fakulta=1421;obdobi=4705;studium=477849;kod=VIKBA06</a>&quot; href=&quot;<a alt="https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf?fakulta=1421;obdobi=4705;studium=477849;kod=VIKBA06" href="https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf?fakulta=1421;obdobi=4705;studium=477849;kod=VIKBA06" title="https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf?fakulta=1421;obdobi=4705;studium=477849;kod=VIKBA06">https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf?fakulta=1421;obdobi=4705;studium=477849;kod=VIKBA06</a>&quot; title=&quot;<a alt="https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf?fakulta=1421;obdobi=4705;studium=477849;kod=VIKBA06" href="https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf?fakulta=1421;obdobi=4705;studium=477849;kod=VIKBA06" title="https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf?fakulta=1421;obdobi=4705;studium=477849;kod=VIKBA06">https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf?fakulta=1421;obdobi=4705;studium=477849;kod=VIKBA06</a>&quot;&gt;<a alt="https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf?fakulta=1421;obdobi=4705;studium=477849;kod=VIKBA06" href="https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf?fakulta=1421;obdobi=4705;studium=477849;kod=VIKBA06" title="https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf?fakulta=1421;obdobi=4705;studium=477849;kod=VIKBA06">https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2010/VIKBA06/um/2._Kvantitativni_metody_informacni_vedy.pdf?fakulta=1421;obdobi=4705;studium=477849;kod=VIKBA06</a>&lt;/a&gt;&gt; ]</p>
''Zpracovali: Tomáš Marek, Petr Chocholáč''
 
  
User-centered design, navrhování zaměřené na uživatele, je přístup, při jehož aplikaci se koncoví uživatelé silně podílejí na finální podobě návrhu. Vychází především z disciplíny HCI (''Human Computer Interaction'') a vytváří protiklad k tzv. ''task-centred design'', tedy k přístupu zacílenému na úlohy (Buchalcevová, Drbohlav, 1999). Podle Batesové tedy UCD přetváří otázku '' "Funguje to?"'' typickou pro technologický přístup na ''"Funguje to natolik efektivně, aby se mohli lidé soustředit na to, co dělají více než na práci se systémem či zařízením samotným?"'' (Bates, 2005). Potencionální uživatelé mohou být při aplikaci paradigmatu UCD zapojeni do většiny fází procesu návrhu, tvorby i zavádění služby nebo uživateského rozhraní, případně do jejich dodatečného testování a následných změn.  
+
<p>5. MACHKOV&Aacute;, Marie. <i>Současn&eacute; trendy v oblasti webometrick&eacute; anal&yacute;zy</i>. Brno&nbsp;: Masarykova univerzita, Filozofick&aacute; fakulta, &Uacute;stav česk&eacute; lieratury a knihovnictv&iacute;, Kabinet knihovnictv&iacute;, 2006. 114 s. Vedouc&iacute; diplomov&eacute; pr&aacute;ce PhDr. Michal Lorenz. Dostupn&eacute; z WWW: [&lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.pdf" href="http://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.pdf" title="http://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.pdf">http://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.pdf</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.pdf" href="http://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.pdf" title="http://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.pdf">http://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.pdf</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.pdf" href="http://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.pdf" title="http://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.pdf">http://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.pdf</a>&quot;&gt;<a alt="http://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.pdf" href="http://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.pdf" title="http://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.pdf">http://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.pdf</a>&lt;/a&gt;&gt; ]</p>
  
===Vznik a vývoj UCD přístupu===
+
<h2>technologick&yacute; př&iacute;stup (engineering approach)</h2>
UCD se jako termín poprvé objevilo roku 1986 v knize Donalda Normana ''User-Centered System Design: New Perspectives on Human-Computer Interaction'' (Abras, et. al, 2004) a krátcé poté se široce rozšířilo. V roce 1987 popsal podobné principy jako Norman i Ben Shniederman, který je pojmenoval jako ''osm zlatých pravidel'' a o rok později svou první práci rozšířil opět Norman v knize'' The Psychology Of Everyday Things'' (Abras, et. al, 2004). Později na ně už navázal Jakob Neilsen, známý popularizátor webové použitelnosti a přístupnosti. Cyklus návrhu služby či produktu pomocí UCD byl roku 1999 ustanoven normou ISO 13407, později zrevidovanou jako ISO 9241-210:2010.
 
  
===Interakce s uživatelem===
+
<p>Zpracovala: Mark&eacute;ta Novotn&aacute;</p>
Základním přístupem UCD je porozumění potřebám uživatele, díky čemuž se výzkumník nachází v neustálé interakci s pravděpodobným koncovým uživatelem. Preece, Rogers a Sharp zpracovali soupis, který přehledně ukazuje způsoby, jakými se koncový uživatel zapojuje do návrhu při aplikaci paradigmatu UCD, k čemu jednotlivé možnosti zapojení slouží a ve které části procesu, vymezené z hlediska postupu v cyklu, se tak děje (Preece, et. al, 2002):
 
  
* '''Předběžné rozhovory a dotazníky''' (shromažďování dat souvisejících s potřebami a očekáváními uživatelů, evaluace různých návrhů, prototypů i finálních výtvorů; na počátku cyklu)
+
<p><i><b>Technologick&yacute;</b></i> nebo tak&eacute; <i><b>technick&yacute;</b></i> či <i><b>inžen&yacute;rsk&yacute; př&iacute;stup</b></i> se řad&iacute; mezi př&iacute;stupy <i><b>nomotetick&eacute;</b></i>. Tento druh př&iacute;stupu je zaměřen&yacute; na postihov&aacute;n&iacute; obecně platn&yacute;ch z&aacute;konitost&iacute; a interpretac&iacute; a je protip&oacute;lem př&iacute;stupu idiografick&eacute;ho.[1 ]</p>
* '''Průběžné rozhovory a dotazníky''' (shromažďování dat souvisejících s průběhem prací prováděných na návrhu a jeho výstupu; brzy po začátku cyklu)
 
* '''Focus groups''' (zahrnutí široké škály osob do diskuze o otázkách a požadavcích na výsledný návrh a jeho výstup; brzy po začátku cyklu)
 
* '''Pozorování v prostředí''' – ''tzv. on-site observation'' (shromažďování informací vztahujících s k prostředí, kde bude návrh aplikován; brzy po začátku cyklu)
 
* '''Role-playing, průchody systémem a simulace''' (evaluace různých návrhů a získávání dodatečných informací o uživatelských potřebách a očekáváních; testování prototypů; brzy po začátku nebo uprostřed cyklu)
 
* '''Testování použitelnosti''' (shromažďování kvantitativních dat souvisejících s měřením kritérií použitelnosti; v poslední fázi cyklu)
 
* '''Rozhovory a dotazníky''' (shromažďování kvalitativních dat souvisejících s uživatelskou spokojeností; v poslední fázi cyklu)
 
  
===Současný stav===
+
<p>Snaž&iacute; se vybudovat hlavn&iacute; princip a za dan&yacute;mi jednotlivostmi jsou pak obecněj&scaron;&iacute; z&aacute;kony, kter&eacute; v&scaron;e určuj&iacute;.</p>
Nejrozšířenější aplikací paradigmatu UCD je v současnosti testování použitelnosti služeb nebo uživatelského rozhraní za účelem sběru kvantitativních dat souvisejících s měřením kritérií použitelnosti a dále, vzhledem k finanční náročnosti testování použitelnosti, metody rozhovorů a dotazníků v poslední fázi cyklu navrhování.
 
  
'''Zdroje:'''
+
<p><i>Technologick&yacute; př&iacute;stup</i> je prim&aacute;rně metodologick&yacute;, ale m&aacute; i určit&yacute; filozofick&yacute; pod&iacute;l.[2 ]</p>
  
* Abras, C.; Maloney-Krichmar, D.; Preece, J. User-Centered Design. In Bainbridge, W. ''Encyclopedia of Human-Computer Interaction.'' Thousand Oaks : Sage Publications, 2004.
+
<p><i>Marcia J. Bates</i> tento př&iacute;stup popisuje jako př&iacute;stup k informac&iacute;m, kter&yacute; vych&aacute;z&iacute; z lidsk&eacute; informačn&iacute; potřeby a kter&yacute; lze nejl&eacute;pe uplatnit při &uacute;spě&scaron;n&eacute;m v&yacute;voji a testov&aacute;n&iacute; důmysln&yacute;ch syst&eacute;mů a zař&iacute;zen&iacute; pro zlep&scaron;en&iacute; vyhled&aacute;v&aacute;n&iacute; informac&iacute; a informačn&iacute;ch služeb. Z&aacute;kladn&iacute; test platnosti u inžen&yacute;rsk&eacute;ho př&iacute;stupu je operačn&iacute; test &bdquo;<i>Funguje to?</i>&ldquo;. Tud&iacute;ž i hlavn&iacute; metoda ve v&yacute;voji nov&yacute;ch poznatků v technice je skrze zkou&scaron;ku konceptu d&iacute;la, ve kter&eacute;m je pokusn&yacute; syst&eacute;m či zař&iacute;zen&iacute; rozv&iacute;jeno a testov&aacute;no, vylep&scaron;ov&aacute;no, znovu testov&aacute;no atd. Varianty tohoto př&iacute;stupu můžeme naj&iacute;t v oblasti uměl&eacute; inteligence a zpracov&aacute;n&iacute; přirozen&eacute;ho jazyka.[2 ]</p>
* Bates,  M. J. ''An Introduction to Metatheories, Theories, and Models.'' Los Angeles : University of California, Dept. of Information Studies, 2005.
 
* Buchalcevová, A.; Drbohlav, M. Místo návrhu uživatelského rozhraní v životním cyklu vývoje programového systému aneb systematický přístup k návrhu uživatelského rozhraní. In ''Tvorba softwaru `99 : Sborník celostátní konference, Ostrava 26. - 28. 5. 1999.'' [online]. Ostrava : VŠB-TU, 1999 [cit. 2011-03-12]. Dostupné z WWW: <http://www.osu.cz/katedry/kip/aktuality/sbornik99/buchalcevova.html>.
 
* Preece, J.; Rogers, Y.; Sharp, H. ''Interaction design : Beyond human-computer interaction.'' New York : John Wiley & Sons, 2002. 544 s.
 
  
==evolucionaristický přístup==
+
<p><i>Technologick&yacute; př&iacute;stup</i> je zaměřen na z&iacute;sk&aacute;v&aacute;n&iacute; nov&yacute;ch poznatků technick&eacute;ho směru opakovan&yacute;m testov&aacute;n&iacute;m a zdokonalov&aacute;n&iacute;m. Z&aacute;kladn&iacute; my&scaron;lenkou je, zda dan&yacute; proces, př&iacute;stroj či služba bude spr&aacute;vně fungovat. V&yacute;zkum je prov&aacute;děn formou hled&aacute;n&iacute; z dostupn&yacute;ch možnost&iacute;. V&yacute;sledek by měl b&yacute;t vždy zaměřen na maxim&aacute;ln&iacute; spokojenost uživatele a v&yacute;zkumem by měl b&yacute;t z&iacute;sk&aacute;n nov&yacute; poznatek, č&iacute;mž doch&aacute;z&iacute; k neust&aacute;l&eacute;mu posuvu v&yacute;voje vpřed. Testov&aacute;n&iacute;m projektů, produktů či služeb se eliminuj&iacute; z&aacute;vady a objevuj&iacute; se nov&eacute; podněty ke zlep&scaron;en&iacute; dan&eacute; oblasti.</p>
Zpracoval: Michal Kunrt
 
  
=Rozpracování výzkumného problému=
+
<p><b>Využit&iacute; v KIV:</b></p>
''termín: 1. dubna''
 
  
== výzkumný problém ==
+
<p><i>W.B.Croft</i> a <i>R.H.Thompson</i> představili syst&eacute;m <i>Intelligent Intermediary for Information Retrieval</i> <i><b>I3R</b></i>, kter&yacute; využ&iacute;v&aacute; pro zlep&scaron;en&iacute; v&yacute;konu vyhled&aacute;vac&iacute;ho syst&eacute;mu podrobnou znalost uživatelsk&eacute; potřeby. <i>I3R</i> pracuje s novou architekturou umožňuj&iacute;c&iacute; využit&iacute; v&iacute;ce syst&eacute;mov&yacute;ch zař&iacute;zen&iacute; na dan&eacute; &uacute;rovni vyhled&aacute;v&aacute;n&iacute;. Uživatel&eacute; tak mohou ovlivnit činnost syst&eacute;mů určen&iacute;m c&iacute;lů a to ohodnocen&iacute;m v&yacute;stupu ze syst&eacute;mu a v&yacute;běrem specifick&yacute;ch zař&iacute;zen&iacute;. <i>I3R</i> d&aacute;le klade důraz na znalost oboru už&iacute;vanou pro vylep&scaron;en&iacute; modelu informačn&iacute; potřeby a na vyhled&aacute;vac&iacute; mechanismus, kter&yacute; umožňuje uživateli navigaci znalostn&iacute; b&aacute;z&iacute;. <i>I3R</i> klade vět&scaron;&iacute; n&aacute;roky na uživatele, ale oproti běžn&eacute;mu syst&eacute;mu tak&eacute; poskytuje vět&scaron;&iacute; podporu. Efektivita tohoto syst&eacute;mu pak př&iacute;mo z&aacute;vis&iacute; na &uacute;sil&iacute; vynaložen&eacute;m uživatelem při specifikaci vlastn&iacute;ch informačn&iacute;ch potřeb.[3 ]</p>
  
 +
<p>V&yacute;zkumem běžn&eacute;ho prostřed&iacute; pro vyhled&aacute;v&aacute;n&iacute; informac&iacute; se zab&yacute;vali <i>D.G.Hendry</i> a <i>D.J.Harper</i>, přičemž hled&aacute;n&iacute; informac&iacute; ch&aacute;pali jako ř&iacute;zen&iacute; prostoru. Při vytv&aacute;řen&iacute; prostřed&iacute; pro vyhled&aacute;v&aacute;n&iacute; informac&iacute; kladli důraz předev&scaron;&iacute;m na <i>zprostředkov&aacute;n&iacute; komunikace</i>, <i>zjednodu&scaron;en&iacute;</i>, ale z&aacute;roveň <i>reprezentov&aacute;n&iacute; různ&yacute;ch vyhled&aacute;vac&iacute;ch technologi&iacute;</i> a d&aacute;le <i>podporu krokov&eacute;ho učen&iacute;</i> (rychl&eacute; vyhled&aacute;v&aacute;n&iacute; bez velk&eacute; zku&scaron;enosti). Zkoum&aacute;no bylo tvrzen&iacute;, že v předem dan&eacute;m informačn&iacute;m syst&eacute;mu, kde struktura zobrazovan&yacute;ch informac&iacute; a uspoř&aacute;dan&iacute; dialogů jsou př&iacute;li&scaron; striktn&iacute;, vět&scaron;inou doch&aacute;z&iacute; k než&aacute;douc&iacute; vyhled&aacute;vac&iacute; strategii. Pon&iacute;žen&iacute;m determinovanosti syst&eacute;mu se pak lze přizpůsobit běžn&yacute;m postupům pro ře&scaron;en&iacute; probl&eacute;mů. Při v&yacute;zkumu bylo vytvořeno prostřed&iacute; s vyhled&aacute;vac&iacute;mi taktikami reprezentovan&yacute;mi z&aacute;znamem s tokem dat, kde může re&scaron;er&scaron;&eacute;r ovl&aacute;dat rozvržen&iacute;. Vyhled&aacute;vac&iacute; pl&aacute;ny byly zobrazeny na displeji a t&iacute;m do&scaron;lo k zachycen&iacute; vjemov&yacute;ch pokynů t&yacute;kaj&iacute;c&iacute;ch se vyhled&aacute;vac&iacute;ho postupu. Tak bylo dostatečně doloženo možn&eacute; ře&scaron;en&iacute; probl&eacute;mů. Nov&eacute; prostřed&iacute; d&aacute;le nab&iacute;dlo roz&scaron;iřiteln&eacute; rozhran&iacute; se &scaron;irokou &scaron;k&aacute;lou vyhled&aacute;vac&iacute;ch technik a důrazem předev&scaron;&iacute;m na dotazy, v&yacute;sledky a pozn&aacute;mky sp&iacute;&scaron;e než ř&iacute;zen&iacute; syst&eacute;mů.[4]</p>
  
Zpracovala: Romana Králová
+
<p><b>Použit&eacute; zdroje:</b></p>
  
 +
<p>[1 ] <i>ABZ.cz&nbsp;: slovn&iacute;k ciz&iacute;ch slov</i> [online]. 2005-2006 [cit. 2011-03-20]. Dostupn&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup" href="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup" title="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup" href="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup" title="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup" href="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup" title="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup</a>&quot;&gt;<a alt="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup" href="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup" title="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup">http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&amp;cizi_slovo=nomotetick%FD+p%F8%EDstup</a>&lt;/a&gt;&gt;.</p>
  
Výzkumný problém je jednou z etap výzkumu. Jde o formulaci otázek, na něž hledá výzkumník odpovědi. ''„Výzkumný problém je tázací věta nebo výrok, který se ptá: Jaký vztah existuje mezi dvěma nebo více proměnnými?“''[[#Literatura|[3]]] Problém by měl být formulován jasně a jednoznačně, tvrzení, která z něho vyplývají, by měla být ověřitelná.
+
<p>[2 ] BATES, Marcia J. An Introduction to Metatheories, Theories, and Models. In Fisher, Karen E., Erdelez, Sanda, and McKechnie, Lynne, Eds. <i>Theories of Information Behavior</i>. Medford NJ&nbsp;: Information Today, 2005. s. 1-24. Dostupn&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://books.google.com/" href="http://books.google.com/" title="http://books.google.com/">http://books.google.com/</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://books.google.com/" href="http://books.google.com/" title="http://books.google.com/">http://books.google.com/</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://books.google.com/" href="http://books.google.com/" title="http://books.google.com/">http://books.google.com/</a>&quot;&gt;<a alt="http://books.google.com/" href="http://books.google.com/" title="http://books.google.com/">http://books.google.com/</a>&lt;/a&gt;&gt;.</p>
  
 +
<p>[3] CROFT, W.B.; THOMPSON, R.H. IR3&nbsp;: A New Approach to the Design of Document Retrieval Systems. <i>Journal of the American Society for Information Science and Technology</i>. Nov 1987, 38, 6, s. 389-404. Dostupn&yacute; tak&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/231494505?accountid=16531" href="http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/231494505?accountid=16531" title="http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/231494505?accountid=16531">http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/231494505?accountid=16531</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/231494505?accountid=16531" href="http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/231494505?accountid=16531" title="http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/231494505?accountid=16531">http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/231494505?accountid=16531</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/231494505?accountid=16531" href="http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/231494505?accountid=16531" title="http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/231494505?accountid=16531">http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/231494505?accountid=16531</a>&quot;&gt;<a alt="http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/231494505?accountid=16531" href="http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/231494505?accountid=16531" title="http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/231494505?accountid=16531">http://search.proquest.com.ezproxy.muni.cz/docview/231494505?accountid=16531</a>&lt;/a&gt;&gt;. ISSN 15322882.</p>
  
 +
<p>[4 ] HENDRY, D.G; HARPER, D.J. An informal information-seeking environment. <i>Journal of the American Society for Information Science</i> [online]. 1997, 48, 11, [cit. 2011-03-20]. Dostupn&yacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://faculty.washington.edu/dhendry/docs/sketchtrieve96.pdf" href="http://faculty.washington.edu/dhendry/docs/sketchtrieve96.pdf" title="http://faculty.washington.edu/dhendry/docs/sketchtrieve96.pdf">http://faculty.washington.edu/dhendry/docs/sketchtrieve96.pdf</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://faculty.washington.edu/dhendry/docs/sketchtrieve96.pdf" href="http://faculty.washington.edu/dhendry/docs/sketchtrieve96.pdf" title="http://faculty.washington.edu/dhendry/docs/sketchtrieve96.pdf">http://faculty.washington.edu/dhendry/docs/sketchtrieve96.pdf</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://faculty.washington.edu/dhendry/docs/sketchtrieve96.pdf" href="http://faculty.washington.edu/dhendry/docs/sketchtrieve96.pdf" title="http://faculty.washington.edu/dhendry/docs/sketchtrieve96.pdf">http://faculty.washington.edu/dhendry/docs/sketchtrieve96.pdf</a>&quot;&gt;<a alt="http://faculty.washington.edu/dhendry/docs/sketchtrieve96.pdf" href="http://faculty.washington.edu/dhendry/docs/sketchtrieve96.pdf" title="http://faculty.washington.edu/dhendry/docs/sketchtrieve96.pdf">http://faculty.washington.edu/dhendry/docs/sketchtrieve96.pdf</a>&lt;/a&gt;&gt;.</p>
  
'''Typy problémů'''
+
<h2>user-centered design</h2>
* Podle zaměření výsledků
 
** základní - vědecké řešení problému, o němž málo víme
 
** aplikovaný- zaměřený na praxi
 
** operativní
 
  
* Podle cíle
+
<p><i>Zpracovali: Tom&aacute;&scaron; Marek, Petr Chochol&aacute;č</i></p>
** orientační
 
** deskriptivní (popisný)
 
** vysvětlující (explikační)
 
  
* Podle rozsahu vzorku
+
<p>User-centered design, navrhov&aacute;n&iacute; zaměřen&eacute; na uživatele, je př&iacute;stup, při jehož aplikaci se koncov&iacute; uživatel&eacute; silně pod&iacute;lej&iacute; na fin&aacute;ln&iacute; podobě n&aacute;vrhu. Vych&aacute;z&iacute; předev&scaron;&iacute;m z discipl&iacute;ny HCI (<i>Human Computer Interaction</i>) a vytv&aacute;ř&iacute; protiklad k tzv. <i>task-centred design</i>, tedy k př&iacute;stupu zac&iacute;len&eacute;mu na &uacute;lohy (Buchalcevov&aacute;, Drbohlav, 1999). Podle Batesov&eacute; tedy UCD přetv&aacute;ř&iacute; ot&aacute;zku <i> &quot;Funguje to?&quot;</i> typickou pro technologick&yacute; př&iacute;stup na <i>&quot;Funguje to natolik efektivně, aby se mohli lid&eacute; soustředit na to, co dělaj&iacute; v&iacute;ce než na pr&aacute;ci se syst&eacute;mem či zař&iacute;zen&iacute;m samotn&yacute;m?&quot;</i> (Bates, 2005). Potencion&aacute;ln&iacute; uživatel&eacute; mohou b&yacute;t při aplikaci paradigmatu UCD zapojeni do vět&scaron;iny f&aacute;z&iacute; procesu n&aacute;vrhu, tvorby i zav&aacute;děn&iacute; služby nebo uživatesk&eacute;ho rozhran&iacute;, př&iacute;padně do jejich dodatečn&eacute;ho testov&aacute;n&iacute; a n&aacute;sledn&yacute;ch změn.</p>
** vyčerpávající
 
** reprezentativní
 
** nereprezentativní
 
  
* Podle stupně komplementárnosti
+
<h3>Vznik a v&yacute;voj UCD př&iacute;stupu</h3>
** komplexní (interdisciplinární)
 
** komplementární (parciální)
 
  
* Podle časové dimenze
+
<p>UCD se jako term&iacute;n poprv&eacute; objevilo roku 1986 v knize Donalda Normana <i>User-Centered System Design: New Perspectives on Human-Computer Interaction</i> (Abras, et. al, 2004) a kr&aacute;tc&eacute; pot&eacute; se &scaron;iroce roz&scaron;&iacute;řilo. V roce 1987 popsal podobn&eacute; principy jako Norman i Ben Shniederman, kter&yacute; je pojmenoval jako <i>osm zlat&yacute;ch pravidel</i> a o rok později svou prvn&iacute; pr&aacute;ci roz&scaron;&iacute;řil opět Norman v knize<i> The Psychology Of Everyday Things</i> (Abras, et. al, 2004). Později na ně už nav&aacute;zal Jakob Neilsen, zn&aacute;m&yacute; populariz&aacute;tor webov&eacute; použitelnosti a př&iacute;stupnosti. Cyklus n&aacute;vrhu služby či produktu pomoc&iacute; UCD byl roku 1999 ustanoven normou ISO 13407, později zrevidovanou jako ISO 9241-210:2010.</p>
** jednorázový
 
** opakovaný (replikovaný)
 
** dlouhodobý (longitudinální)
 
  
* Podle paradigmatu
+
<h3>Interakce s uživatelem</h3>
** kvantitativní
 
** kvalitativní
 
** kombinovaný (smíšený)
 
  
 +
<p>Z&aacute;kladn&iacute;m př&iacute;stupem UCD je porozuměn&iacute; potřeb&aacute;m uživatele, d&iacute;ky čemuž se v&yacute;zkumn&iacute;k nach&aacute;z&iacute; v neust&aacute;l&eacute; interakci s pravděpodobn&yacute;m koncov&yacute;m uživatelem. Preece, Rogers a Sharp zpracovali soupis, kter&yacute; přehledně ukazuje způsoby, jak&yacute;mi se koncov&yacute; uživatel zapojuje do n&aacute;vrhu při aplikaci paradigmatu UCD, k čemu jednotliv&eacute; možnosti zapojen&iacute; slouž&iacute; a ve kter&eacute; č&aacute;sti procesu, vymezen&eacute; z hlediska postupu v cyklu, se tak děje (Preece, et. al, 2002):</p>
  
'''Formulace problému'''
+
<ul>
 +
<li><b>Předběžn&eacute; rozhovory a dotazn&iacute;ky</b> (shromažďov&aacute;n&iacute; dat souvisej&iacute;c&iacute;ch s potřebami a oček&aacute;v&aacute;n&iacute;mi uživatelů, evaluace různ&yacute;ch n&aacute;vrhů, prototypů i fin&aacute;ln&iacute;ch v&yacute;tvorů; na poč&aacute;tku cyklu)</li>
 +
<li><b>Průběžn&eacute; rozhovory a dotazn&iacute;ky</b> (shromažďov&aacute;n&iacute; dat souvisej&iacute;c&iacute;ch s průběhem prac&iacute; prov&aacute;děn&yacute;ch na n&aacute;vrhu a jeho v&yacute;stupu; brzy po zač&aacute;tku cyklu)</li>
 +
<li><b>Focus groups</b> (zahrnut&iacute; &scaron;irok&eacute; &scaron;k&aacute;ly osob do diskuze o ot&aacute;zk&aacute;ch a požadavc&iacute;ch na v&yacute;sledn&yacute; n&aacute;vrh a jeho v&yacute;stup; brzy po zač&aacute;tku cyklu)</li>
 +
<li><b>Pozorov&aacute;n&iacute; v prostřed&iacute;</b> &ndash; <i>tzv. on-site observation</i> (shromažďov&aacute;n&iacute; informac&iacute; vztahuj&iacute;c&iacute;ch s k prostřed&iacute;, kde bude n&aacute;vrh aplikov&aacute;n; brzy po zač&aacute;tku cyklu)</li>
 +
<li><b>Role-playing, průchody syst&eacute;mem a simulace</b> (evaluace různ&yacute;ch n&aacute;vrhů a z&iacute;sk&aacute;v&aacute;n&iacute; dodatečn&yacute;ch informac&iacute; o uživatelsk&yacute;ch potřeb&aacute;ch a oček&aacute;v&aacute;n&iacute;ch; testov&aacute;n&iacute; prototypů; brzy po zač&aacute;tku nebo uprostřed cyklu)</li>
 +
<li><b>Testov&aacute;n&iacute; použitelnosti</b> (shromažďov&aacute;n&iacute; kvantitativn&iacute;ch dat souvisej&iacute;c&iacute;ch s měřen&iacute;m krit&eacute;ri&iacute; použitelnosti; v posledn&iacute; f&aacute;zi cyklu)</li>
 +
<li><b>Rozhovory a dotazn&iacute;ky</b> (shromažďov&aacute;n&iacute; kvalitativn&iacute;ch dat souvisej&iacute;c&iacute;ch s uživatelskou spokojenost&iacute;; v posledn&iacute; f&aacute;zi cyklu)</li>
 +
</ul>
  
Výzkumník na základě studia literatury a výsledků předchozích výzkumů, diskuse (brainstormingu) s ostatními výzkumníky, pozorování, osobní zkušenosti, problémů z praxe, nebo grantové výzvy zpřesňuje výzkumné téma (námět) a formuluje tak výzkumný problém. Výzkumník se seznámí s výzkumy a dosaženými výsledky, které se týkají předmětu jeho zájmu, hledá doporučení použitých postupů, snaží se vyvarovat chyb v dosavadních postupech, pokouší se samostatně řešit položené otázky a formuluje zcela nové otázky.
+
<h3>Současn&yacute; stav</h3>
  
 +
<p>Nejroz&scaron;&iacute;řeněj&scaron;&iacute; aplikac&iacute; paradigmatu UCD je v současnosti testov&aacute;n&iacute; použitelnosti služeb nebo uživatelsk&eacute;ho rozhran&iacute; za &uacute;čelem sběru kvantitativn&iacute;ch dat souvisej&iacute;c&iacute;ch s měřen&iacute;m krit&eacute;ri&iacute; použitelnosti a d&aacute;le, vzhledem k finančn&iacute; n&aacute;ročnosti testov&aacute;n&iacute; použitelnosti, metody rozhovorů a dotazn&iacute;ků v posledn&iacute; f&aacute;zi cyklu navrhov&aacute;n&iacute;.</p>
  
'''Od tématu k problému'''
+
<p><b>Zdroje:</b></p>
  
# Dekompozice námětu – rozložení na dílčí, zpřesňující otázky (problémy)
+
<ul>
# Definice pojmů – formulace operativních definic užitých pojmů (co užité pojmy představují)
+
<li>Abras, C.; Maloney-Krichmar, D.; Preece, J. User-Centered Design. In Bainbridge, W.&nbsp;<i>Encyclopedia of Human-Computer Interaction.</i> Thousand Oaks&nbsp;: Sage Publications, 2004.</li>
# Hledání relevantních proměnných a jejich vzájemných vztahů
+
<li>Bates, M. J. <i>An Introduction to Metatheories, Theories, and Models.</i> Los Angeles&nbsp;: University of California, Dept. of Information Studies, 2005.</li>
# Analýza zkoumatelnosti a měřitelnosti proměnných
+
<li>Buchalcevov&aacute;, A.; Drbohlav, M. M&iacute;sto n&aacute;vrhu uživatelsk&eacute;ho rozhran&iacute; v životn&iacute;m cyklu v&yacute;voje programov&eacute;ho syst&eacute;mu aneb systematick&yacute; př&iacute;stup k n&aacute;vrhu uživatelsk&eacute;ho rozhran&iacute;. In&nbsp;<i>Tvorba softwaru `99&nbsp;: Sborn&iacute;k celost&aacute;tn&iacute; konference, Ostrava 26. - 28. 5. 1999.</i>&nbsp;[online]. Ostrava&nbsp;: V&Scaron;B-TU, 1999 [cit. 2011-03-12]. Dostupn&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://www.osu.cz/katedry/kip/aktuality/sbornik99/buchalcevova.html" href="http://www.osu.cz/katedry/kip/aktuality/sbornik99/buchalcevova.html" title="http://www.osu.cz/katedry/kip/aktuality/sbornik99/buchalcevova.html">http://www.osu.cz/katedry/kip/aktuality/sbornik99/buchalcevova.html</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://www.osu.cz/katedry/kip/aktuality/sbornik99/buchalcevova.html" href="http://www.osu.cz/katedry/kip/aktuality/sbornik99/buchalcevova.html" title="http://www.osu.cz/katedry/kip/aktuality/sbornik99/buchalcevova.html">http://www.osu.cz/katedry/kip/aktuality/sbornik99/buchalcevova.html</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://www.osu.cz/katedry/kip/aktuality/sbornik99/buchalcevova.html" href="http://www.osu.cz/katedry/kip/aktuality/sbornik99/buchalcevova.html" title="http://www.osu.cz/katedry/kip/aktuality/sbornik99/buchalcevova.html">http://www.osu.cz/katedry/kip/aktuality/sbornik99/buchalcevova.html</a>&quot;&gt;<a alt="http://www.osu.cz/katedry/kip/aktuality/sbornik99/buchalcevova.html" href="http://www.osu.cz/katedry/kip/aktuality/sbornik99/buchalcevova.html" title="http://www.osu.cz/katedry/kip/aktuality/sbornik99/buchalcevova.html">http://www.osu.cz/katedry/kip/aktuality/sbornik99/buchalcevova.html</a>&lt;/a&gt;&gt;.</li>
 +
<li>Preece, J.; Rogers, Y.; Sharp, H.&nbsp;<i>Interaction design&nbsp;: Beyond human-computer interaction.</i> New York&nbsp;: John Wiley &amp; Sons, 2002. 544 s.</li>
 +
</ul>
  
 +
<h2>evolucionaristick&yacute; př&iacute;stup</h2>
  
'''Konceptualizace problému'''
+
<p>Zpracoval: Michal Kunrt</p>
  
Konceptualizace je duševní proces, jehož prostřednictvím si přesně určujeme, co máme na mysli, když v oblasti výzkumu používáme konkrétní pojmy. Po skončení tohoto procesu se z nejasných konceptů stávají konkrétní a přesné pojmy.
+
<h1>Rozpracov&aacute;n&iacute; v&yacute;zkumn&eacute;ho probl&eacute;mu</h1>
Konceptualizace zahrnuje stanovení ukazatelů koncepce a popisuje jejich rozměry (dimenze). Operační definice specifikují (stanovují), jak se budou měřit proměnné příslušné koncepce.[[#Literatura|[1]]] 
 
Výsledkem procesu konceptualizace je specifikace sady indikátorů.
 
  
 +
<p><i>term&iacute;n: 1. dubna</i></p>
  
 +
<h2>v&yacute;zkumn&yacute; probl&eacute;m</h2>
  
'''Použitá literatura'''
+
<p>Zpracovala: Romana Kr&aacute;lov&aacute;</p>
# BABBIE, Earl. The practice of social research [online]. 12th ed. Belmont, CA : Wadsworth, c2010 [cit. 2011-03-19]. Dostupné z WWW: <http://books.google.cz/books?id=QySynvetGQIC&printsec=frontcover&source=gbs_atb#v=onepage&q&f=false>. ISBN 9780495598411.
 
# ČIHOVSKÝ, Jaroslav. SOCIOLOGICKÝ VÝZKUM : studijní text pro posluchače FTK UP Olomouc [online]. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2006 [cit. 2011-03-19]. Dostupné z WWW: <http://www.google.cz/url?sa=t&source=web&cd=1&sqi=2&ved=0CBoQFjAA&url=http%3A%2F%2Fftk.upol.cz%2Ffileadmin%2Fuser_upload%2FFTK-dokumenty%2FKatedra_rekreologie%2FSociologicky_vyzkum_def_1_.doc&rct=j&q=sociologick%C3%BD%20v%C3%BDzkum&ei=tCuHTfrJCYb6sgbqwviyAw&usg=AFQjCNEmBlphYjWf6LRt9hXtBCPa2_9oCQ>.
 
# JEŘÁBEK, Hynek. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : Karolinum, 1993. 2.2. Výběr a formulace výzkumného problému, s. 16. ISBN 8070666625.
 
# REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha : Grada, 2009. 184 s. Dostupné z WWW: <http://books.google.cz/books?id=n4ugeANqDpEC&q=v%C3%BDzkumn%C3%BD+probl%C3%A9m#v=snippet&q=v%C3%BDzkumn%C3%BD%20probl%C3%A9m&f=false>. ISBN 9788024730066.
 
  
==výzkumná otázka==
+
<p>V&yacute;zkumn&yacute; probl&eacute;m je jednou z etap v&yacute;zkumu. Jde o formulaci ot&aacute;zek, na něž hled&aacute; v&yacute;zkumn&iacute;k odpovědi. <i>&bdquo;V&yacute;zkumn&yacute; probl&eacute;m je t&aacute;zac&iacute; věta nebo v&yacute;rok, kter&yacute; se pt&aacute;: Jak&yacute; vztah existuje mezi dvěma nebo v&iacute;ce proměnn&yacute;mi?&ldquo;</i>&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[3]&lt;/a&gt; Probl&eacute;m by měl b&yacute;t formulov&aacute;n jasně a jednoznačně, tvrzen&iacute;, kter&aacute; z něho vypl&yacute;vaj&iacute;, by měla b&yacute;t ověřiteln&aacute;.</p>
Zpracovala: Lenka Čípková
 
  
 +
<p>&nbsp;</p>
  
Definování výzkumné otázky je jednou ze základních částí výzkumu. Díky ní si '''ujasňujeme přesné cíle našeho výzkumu'''. Na výzkumné otázce totiž z velké části závisí i zvolené metody získávání a výběru dat a strategie výzkumu, které by měly být voleny tak, aby co nejpřesněji poskytovaly odpovědi na položenou výzkumnou otázku. A naopak výzkumná otázka by měla být řečena, co nejpřesněji aby odpovídala cíli a koncepci výzkumu. Během výzkumu si tedy musíme všímat validity získávaných dat vzhledem k požadovaným výsledkům, protože špatně položené otázky logicky nepovedou ke správným odpovědím výzkumu.
+
<p><b>Typy probl&eacute;mů</b></p>
  
 +
<ul>
 +
<li>Podle zaměřen&iacute; v&yacute;sledků
 +
<ul>
 +
<li>z&aacute;kladn&iacute; - vědeck&eacute; ře&scaron;en&iacute; probl&eacute;mu, o němž m&aacute;lo v&iacute;me</li>
 +
<li>aplikovan&yacute;- zaměřen&yacute; na praxi</li>
 +
<li>operativn&iacute;</li>
 +
</ul>
 +
</li>
 +
</ul>
  
Než začneme zkoumat, je dobré vytvořit nejdříve předběžnou otázku, na níž si předběžně vyzkoušíme jestli náš výzkum nebude příliš obsáhlý nebo naopak jestli nám nepřinese příliš málo dat ke zpracování. K tomu mohou posloužit například i internetové vyhledávače nebo odborné elektronické databáze. Podle výsledků pak předběžnou otázku zúžit nebo naopak rozšířit či úplně přetvořit.
+
<ul>
 +
<li>Podle c&iacute;le
 +
<ul>
 +
<li>orientačn&iacute;</li>
 +
<li>deskriptivn&iacute; (popisn&yacute;)</li>
 +
<li>vysvětluj&iacute;c&iacute; (explikačn&iacute;)</li>
 +
</ul>
 +
</li>
 +
</ul>
  
 +
<ul>
 +
<li>Podle rozsahu vzorku
 +
<ul>
 +
<li>vyčerp&aacute;vaj&iacute;c&iacute;</li>
 +
<li>reprezentativn&iacute;</li>
 +
<li>nereprezentativn&iacute;</li>
 +
</ul>
 +
</li>
 +
</ul>
  
Ať použijeme jakoukoli strategii výzkumu, budeme se nejčastěji setkávat s otázkami využívajících zájmen: ''',,Kdo?“ ,,Co?“ ,,Kde?“ ,,Jak?“ a ,,Proč?“''' Tyto otázky nám udávají typ strategie, jakou použijeme při výzkumu a jakým směrem se bude výzkum ubírat. Zároveň nám definují hlavní části zkoumaného problému. Tedy např.: Kdo nás zajímá? Co dělá/nedělá? Kde se tak děje/kde se vyskytuje? Jak se to děje/neděje? Proč tomu tak je?
+
<ul>
 +
<li>Podle stupně komplement&aacute;rnosti
 +
<ul>
 +
<li>komplexn&iacute; (interdisciplin&aacute;rn&iacute;)</li>
 +
<li>komplement&aacute;rn&iacute; (parci&aacute;ln&iacute;)</li>
 +
</ul>
 +
</li>
 +
</ul>
  
 +
<ul>
 +
<li>Podle časov&eacute; dimenze
 +
<ul>
 +
<li>jednor&aacute;zov&yacute;</li>
 +
<li>opakovan&yacute; (replikovan&yacute;)</li>
 +
<li>dlouhodob&yacute; (longitudin&aacute;ln&iacute;)</li>
 +
</ul>
 +
</li>
 +
</ul>
  
'''V kvalitativním výzkumu''' platí, že zatímco cíle výzkumu musí zůstat po celý proces zkoumání stejné, '''výzkumná otázka se může během procesu měnit''', upřesňovat nebo naopak zužovat či jinak modifikovat podle získaných dat nebo omezenosti zdrojů (finanční zdroje, časové zdroje, menší či větší počet zkoumaných objektů,…).  Právě díky tomu se stává kvalitativní výzkum velice pružným.
+
<ul>
Naopak '''v kvantitativním výzkumu''' platí, že musí i výzkumná otázka, stejně jako ostatní části výzkumu, zůstat po celý čas výzkumu '''nezměněna'''.
+
<li>Podle paradigmatu
 +
<ul>
 +
<li>kvantitativn&iacute;</li>
 +
<li>kvalitativn&iacute;</li>
 +
<li>kombinovan&yacute; (sm&iacute;&scaron;en&yacute;)</li>
 +
</ul>
 +
</li>
 +
</ul>
  
 +
<p><b>Formulace probl&eacute;mu</b></p>
  
Můžeme volit '''jednu či více výzkumných otázek''' podle velikosti rozsahu výzkumu, více otázek volíme v případě rozsáhlejšího výzkumu nebo v případě potřeby více zpřesňujících otázek. Výzkumná otázka nemusí mít vždy podobu tázací věty, ale měla by mít takovou podobu, ze které je zřejmé, čemu se budeme ve výzkumu zabývat, nesmí být tedy nijak zavádějící.
+
<p>V&yacute;zkumn&iacute;k na z&aacute;kladě studia literatury a v&yacute;sledků předchoz&iacute;ch v&yacute;zkumů, diskuse (brainstormingu) s ostatn&iacute;mi v&yacute;zkumn&iacute;ky, pozorov&aacute;n&iacute;, osobn&iacute; zku&scaron;enosti, probl&eacute;mů z praxe, nebo grantov&eacute; v&yacute;zvy zpřesňuje v&yacute;zkumn&eacute; t&eacute;ma (n&aacute;mět) a formuluje tak v&yacute;zkumn&yacute; probl&eacute;m. V&yacute;zkumn&iacute;k se sezn&aacute;m&iacute; s v&yacute;zkumy a dosažen&yacute;mi v&yacute;sledky, kter&eacute; se t&yacute;kaj&iacute; předmětu jeho z&aacute;jmu, hled&aacute; doporučen&iacute; použit&yacute;ch postupů, snaž&iacute; se vyvarovat chyb v dosavadn&iacute;ch postupech, pokou&scaron;&iacute; se samostatně ře&scaron;it položen&eacute; ot&aacute;zky a formuluje zcela nov&eacute; ot&aacute;zky.</p>
  
 +
<p><b>Od t&eacute;matu k probl&eacute;mu</b></p>
  
Při volbě výzkumné otázky musíme mít na paměti nejen její zaměření, ale i její užitečnost v rámci daného výzkumu.  Díky tomu eliminujeme nebezpečí špatně položené otázky, která by nás nedovedla k tomu, co jsme se rozhodli zkoumat.
+
<ol>
 +
<li>Dekompozice n&aacute;mětu &ndash; rozložen&iacute; na d&iacute;lč&iacute;, zpřesňuj&iacute;c&iacute; ot&aacute;zky (probl&eacute;my)</li>
 +
<li>Definice pojmů &ndash; formulace operativn&iacute;ch definic užit&yacute;ch pojmů (co užit&eacute; pojmy představuj&iacute;)</li>
 +
<li>Hled&aacute;n&iacute; relevantn&iacute;ch proměnn&yacute;ch a jejich vz&aacute;jemn&yacute;ch vztahů</li>
 +
<li>Anal&yacute;za zkoumatelnosti a měřitelnosti proměnn&yacute;ch</li>
 +
</ol>
  
 +
<p><b>Konceptualizace probl&eacute;mu</b></p>
  
'''Použité zdroje'''
+
<p>Konceptualizace je du&scaron;evn&iacute; proces, jehož prostřednictv&iacute;m si přesně určujeme, co m&aacute;me na mysli, když v oblasti v&yacute;zkumu použ&iacute;v&aacute;me konkr&eacute;tn&iacute; pojmy. Po skončen&iacute; tohoto procesu se z nejasn&yacute;ch konceptů st&aacute;vaj&iacute; konkr&eacute;tn&iacute; a přesn&eacute; pojmy. Konceptualizace zahrnuje stanoven&iacute; ukazatelů koncepce a popisuje jejich rozměry (dimenze). Operačn&iacute; definice specifikuj&iacute; (stanovuj&iacute;), jak se budou měřit proměnn&eacute; př&iacute;slu&scaron;n&eacute; koncepce.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt; V&yacute;sledkem procesu konceptualizace je specifikace sady indik&aacute;torů.</p>
  
HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum : základní metody a aplikace''. 1. Praha : Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2.
+
<p>&nbsp;</p>
  
REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. 1. Praha : Grada Publishing, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6.
+
<p><b>Použit&aacute; literatura</b></p>
  
''Enviwiki.cz'' [online]. 2009, naposledy editována 27. 10. 2009 v 07:26 [cit. 2011-03-31]. Nápověda:„Výzkumná“ otázka. Dostupné z WWW: <http://www.enviwiki.cz/wiki/Nápověda:„Výzkumná“_otázka>.
+
<ol>
 +
<li>BABBIE, Earl. The practice of social research [online]. 12th ed. Belmont, CA&nbsp;: Wadsworth, c2010 [cit. 2011-03-19]. Dostupn&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://books.google.cz/books?id=QySynvetGQIC&amp;printsec=frontcover&amp;source=gbs_atb#v=onepage&amp;q&amp;f=false" href="http://books.google.cz/books?id=QySynvetGQIC&amp;printsec=frontcover&amp;source=gbs_atb#v=onepage&amp;q&amp;f=false" title="http://books.google.cz/books?id=QySynvetGQIC&amp;printsec=frontcover&amp;source=gbs_atb#v=onepage&amp;q&amp;f=false">http://books.google.cz/books?id=QySynvetGQIC&amp;printsec=frontcover&amp;source=gbs_atb#v=onepage&amp;q&amp;f=false</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://books.google.cz/books?id=QySynvetGQIC&amp;printsec=frontcover&amp;source=gbs_atb#v=onepage&amp;q&amp;f=false" href="http://books.google.cz/books?id=QySynvetGQIC&amp;printsec=frontcover&amp;source=gbs_atb#v=onepage&amp;q&amp;f=false" title="http://books.google.cz/books?id=QySynvetGQIC&amp;printsec=frontcover&amp;source=gbs_atb#v=onepage&amp;q&amp;f=false">http://books.google.cz/books?id=QySynvetGQIC&amp;printsec=frontcover&amp;source=gbs_atb#v=onepage&amp;q&amp;f=false</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://books.google.cz/books?id=QySynvetGQIC&amp;printsec=frontcover&amp;source=gbs_atb#v=onepage&amp;q&amp;f=false" href="http://books.google.cz/books?id=QySynvetGQIC&amp;printsec=frontcover&amp;source=gbs_atb#v=onepage&amp;q&amp;f=false" title="http://books.google.cz/books?id=QySynvetGQIC&amp;printsec=frontcover&amp;source=gbs_atb#v=onepage&amp;q&amp;f=false">http://books.google.cz/books?id=QySynvetGQIC&amp;printsec=frontcover&amp;source=gbs_atb#v=onepage&amp;q&amp;f=false</a>&quot;&gt;<a alt="http://books.google.cz/books?id=QySynvetGQIC&amp;printsec=frontcover&amp;source=gbs_atb#v=onepage&amp;q&amp;f=false" href="http://books.google.cz/books?id=QySynvetGQIC&amp;printsec=frontcover&amp;source=gbs_atb#v=onepage&amp;q&amp;f=false" title="http://books.google.cz/books?id=QySynvetGQIC&amp;printsec=frontcover&amp;source=gbs_atb#v=onepage&amp;q&amp;f=false">http://books.google.cz/books?id=QySynvetGQIC&amp;printsec=frontcover&amp;source=gbs_atb#v=onepage&amp;q&amp;f=false</a>&lt;/a&gt;&gt;. ISBN 9780495598411.</li>
 +
<li>ČIHOVSK&Yacute;, Jaroslav. SOCIOLOGICK&Yacute; V&Yacute;ZKUM&nbsp;: studijn&iacute; text pro posluchače FTK UP Olomouc [online]. Olomouc&nbsp;: Univerzita Palack&eacute;ho v Olomouci, 2006 [cit. 2011-03-19]. Dostupn&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://www.google.cz/url?sa=t&amp;source=web&amp;cd=1&amp;sqi=2&amp;ved=0CBoQFjAA&amp;url=http%3A%2F%2Fftk.upol.cz%2Ffileadmin%2Fuser_upload%2FFTK-dokumenty%2FKatedra_rekreologie%2FSociologicky_vyzkum_def_1_.doc&amp;rct=j&amp;q=sociologick%C3%BD%20v%C3%BDzkum&amp;ei=tCuHTfrJCYb6sgbqwviyAw&amp;usg=AFQjCNEmBlphYjWf6LRt9hXtBCPa2_9oCQ" href="http://www.google.cz/url?sa=t&amp;source=web&amp;cd=1&amp;sqi=2&amp;ved=0CBoQFjAA&amp;url=http%3A%2F%2Fftk.upol.cz%2Ffileadmin%2Fuser_upload%2FFTK-dokumenty%2FKatedra_rekreologie%2FSociologicky_vyzkum_def_1_.doc&amp;rct=j&amp;q=sociologick%C3%BD%20v%C3%BDzkum&amp;ei=tCuHTfrJCYb6sgbqwviyAw&amp;usg=AFQjCNEmBlphYjWf6LRt9hXtBCPa2_9oCQ" title="http://www.google.cz/url?sa=t&amp;source=web&amp;cd=1&amp;sqi=2&amp;ved=0CBoQFjAA&amp;url=http%3A%2F%2Fftk.upol.cz%2Ffileadmin%2Fuser_upload%2FFTK-dokumenty%2FKatedra_rekreologie%2FSociologicky_vyzkum_def_1_.doc&amp;rct=j&amp;q=sociologick%C3%BD%20v%C3%BDzkum&amp;ei=tCuHTfrJCYb6sgbqwviyAw&amp;usg=AFQjCNEmBlphYjWf6LRt9hXtBCPa2_9oCQ">http://www.google.cz/url?sa=t&amp;source=web&amp;cd=1&amp;sqi=2&amp;ved=0CBoQFjAA&amp;url=http%3A%2F%2Fftk.upol.cz%2Ffileadmin%2Fuser_upload%2FFTK-dokumenty%2FKatedra_rekreologie%2FSociologicky_vyzkum_def_1_.doc&amp;rct=j&amp;q=sociologick%C3%BD%20v%C3%BDzkum&amp;ei=tCuHTfrJCYb6sgbqwviyAw&amp;usg=AFQjCNEmBlphYjWf6LRt9hXtBCPa2_9oCQ</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://www.google.cz/url?sa=t&amp;source=web&amp;cd=1&amp;sqi=2&amp;ved=0CBoQFjAA&amp;url=http%3A%2F%2Fftk.upol.cz%2Ffileadmin%2Fuser_upload%2FFTK-dokumenty%2FKatedra_rekreologie%2FSociologicky_vyzkum_def_1_.doc&amp;rct=j&amp;q=sociologick%C3%BD%20v%C3%BDzkum&amp;ei=tCuHTfrJCYb6sgbqwviyAw&amp;usg=AFQjCNEmBlphYjWf6LRt9hXtBCPa2_9oCQ" href="http://www.google.cz/url?sa=t&amp;source=web&amp;cd=1&amp;sqi=2&amp;ved=0CBoQFjAA&amp;url=http%3A%2F%2Fftk.upol.cz%2Ffileadmin%2Fuser_upload%2FFTK-dokumenty%2FKatedra_rekreologie%2FSociologicky_vyzkum_def_1_.doc&amp;rct=j&amp;q=sociologick%C3%BD%20v%C3%BDzkum&amp;ei=tCuHTfrJCYb6sgbqwviyAw&amp;usg=AFQjCNEmBlphYjWf6LRt9hXtBCPa2_9oCQ" title="http://www.google.cz/url?sa=t&amp;source=web&amp;cd=1&amp;sqi=2&amp;ved=0CBoQFjAA&amp;url=http%3A%2F%2Fftk.upol.cz%2Ffileadmin%2Fuser_upload%2FFTK-dokumenty%2FKatedra_rekreologie%2FSociologicky_vyzkum_def_1_.doc&amp;rct=j&amp;q=sociologick%C3%BD%20v%C3%BDzkum&amp;ei=tCuHTfrJCYb6sgbqwviyAw&amp;usg=AFQjCNEmBlphYjWf6LRt9hXtBCPa2_9oCQ">http://www.google.cz/url?sa=t&amp;source=web&amp;cd=1&amp;sqi=2&amp;ved=0CBoQFjAA&amp;url=http%3A%2F%2Fftk.upol.cz%2Ffileadmin%2Fuser_upload%2FFTK-dokumenty%2FKatedra_rekreologie%2FSociologicky_vyzkum_def_1_.doc&amp;rct=j&amp;q=sociologick%C3%BD%20v%C3%BDzkum&amp;ei=tCuHTfrJCYb6sgbqwviyAw&amp;usg=AFQjCNEmBlphYjWf6LRt9hXtBCPa2_9oCQ</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://www.google.cz/url?sa=t&amp;source=web&amp;cd=1&amp;sqi=2&amp;ved=0CBoQFjAA&amp;url=http%3A%2F%2Fftk.upol.cz%2Ffileadmin%2Fuser_upload%2FFTK-dokumenty%2FKatedra_rekreologie%2FSociologicky_vyzkum_def_1_.doc&amp;rct=j&amp;q=sociologick%C3%BD%20v%C3%BDzkum&amp;ei=tCuHTfrJCYb6sgbqwviyAw&amp;usg=AFQjCNEmBlphYjWf6LRt9hXtBCPa2_9oCQ" href="http://www.google.cz/url?sa=t&amp;source=web&amp;cd=1&amp;sqi=2&amp;ved=0CBoQFjAA&amp;url=http%3A%2F%2Fftk.upol.cz%2Ffileadmin%2Fuser_upload%2FFTK-dokumenty%2FKatedra_rekreologie%2FSociologicky_vyzkum_def_1_.doc&amp;rct=j&amp;q=sociologick%C3%BD%20v%C3%BDzkum&amp;ei=tCuHTfrJCYb6sgbqwviyAw&amp;usg=AFQjCNEmBlphYjWf6LRt9hXtBCPa2_9oCQ" title="http://www.google.cz/url?sa=t&amp;source=web&amp;cd=1&amp;sqi=2&amp;ved=0CBoQFjAA&amp;url=http%3A%2F%2Fftk.upol.cz%2Ffileadmin%2Fuser_upload%2FFTK-dokumenty%2FKatedra_rekreologie%2FSociologicky_vyzkum_def_1_.doc&amp;rct=j&amp;q=sociologick%C3%BD%20v%C3%BDzkum&amp;ei=tCuHTfrJCYb6sgbqwviyAw&amp;usg=AFQjCNEmBlphYjWf6LRt9hXtBCPa2_9oCQ">http://www.google.cz/url?sa=t&amp;source=web&amp;cd=1&amp;sqi=2&amp;ved=0CBoQFjAA&amp;url=http%3A%2F%2Fftk.upol.cz%2Ffileadmin%2Fuser_upload%2FFTK-dokumenty%2FKatedra_rekreologie%2FSociologicky_vyzkum_def_1_.doc&amp;rct=j&amp;q=sociologick%C3%BD%20v%C3%BDzkum&amp;ei=tCuHTfrJCYb6sgbqwviyAw&amp;usg=AFQjCNEmBlphYjWf6LRt9hXtBCPa2_9oCQ</a>&quot;&gt;<a alt="http://www.google.cz/url?sa=t&amp;source=web&amp;cd=1&amp;sqi=2&amp;ved=0CBoQFjAA&amp;url=http%3A%2F%2Fftk.upol.cz%2Ffileadmin%2Fuser_upload%2FFTK-dokumenty%2FKatedra_rekreologie%2FSociologicky_vyzkum_def_1_.doc&amp;rct=j&amp;q=sociologick%C3%BD%20v%C3%BDzkum&amp;ei=tCuHTfrJCYb6sgbqwviyAw&amp;usg=AFQjCNEmBlphYjWf6LRt9hXtBCPa2_9oCQ" href="http://www.google.cz/url?sa=t&amp;source=web&amp;cd=1&amp;sqi=2&amp;ved=0CBoQFjAA&amp;url=http%3A%2F%2Fftk.upol.cz%2Ffileadmin%2Fuser_upload%2FFTK-dokumenty%2FKatedra_rekreologie%2FSociologicky_vyzkum_def_1_.doc&amp;rct=j&amp;q=sociologick%C3%BD%20v%C3%BDzkum&amp;ei=tCuHTfrJCYb6sgbqwviyAw&amp;usg=AFQjCNEmBlphYjWf6LRt9hXtBCPa2_9oCQ" title="http://www.google.cz/url?sa=t&amp;source=web&amp;cd=1&amp;sqi=2&amp;ved=0CBoQFjAA&amp;url=http%3A%2F%2Fftk.upol.cz%2Ffileadmin%2Fuser_upload%2FFTK-dokumenty%2FKatedra_rekreologie%2FSociologicky_vyzkum_def_1_.doc&amp;rct=j&amp;q=sociologick%C3%BD%20v%C3%BDzkum&amp;ei=tCuHTfrJCYb6sgbqwviyAw&amp;usg=AFQjCNEmBlphYjWf6LRt9hXtBCPa2_9oCQ">http://www.google.cz/url?sa=t&amp;source=web&amp;cd=1&amp;sqi=2&amp;ved=0CBoQFjAA&amp;url=http%3A%2F%2Fftk.upol.cz%2Ffileadmin%2Fuser_upload%2FFTK-dokumenty%2FKatedra_rekreologie%2FSociologicky_vyzkum_def_1_.doc&amp;rct=j&amp;q=sociologick%C3%BD%20v%C3%BDzkum&amp;ei=tCuHTfrJCYb6sgbqwviyAw&amp;usg=AFQjCNEmBlphYjWf6LRt9hXtBCPa2_9oCQ</a>&lt;/a&gt;&gt;.</li>
 +
<li>JEŘ&Aacute;BEK, Hynek. &Uacute;vod do sociologick&eacute;ho v&yacute;zkumu. Praha&nbsp;: Karolinum, 1993. 2.2. V&yacute;běr a formulace v&yacute;zkumn&eacute;ho probl&eacute;mu, s. 16. ISBN 8070666625.</li>
 +
<li>REICHEL, Jiř&iacute;. Kapitoly metodologie soci&aacute;ln&iacute;ch v&yacute;zkumů. Vyd. 1. Praha&nbsp;: Grada, 2009. 184 s. Dostupn&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://books.google.cz/books?id=n4ugeANqDpEC&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD+probl%C3%A9m#v=snippet&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD%20probl%C3%A9m&amp;f=false" href="http://books.google.cz/books?id=n4ugeANqDpEC&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD+probl%C3%A9m#v=snippet&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD%20probl%C3%A9m&amp;f=false" title="http://books.google.cz/books?id=n4ugeANqDpEC&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD+probl%C3%A9m#v=snippet&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD%20probl%C3%A9m&amp;f=false">http://books.google.cz/books?id=n4ugeANqDpEC&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD+probl%C3%A9m#v=snippet&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD%20probl%C3%A9m&amp;f=false</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://books.google.cz/books?id=n4ugeANqDpEC&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD+probl%C3%A9m#v=snippet&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD%20probl%C3%A9m&amp;f=false" href="http://books.google.cz/books?id=n4ugeANqDpEC&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD+probl%C3%A9m#v=snippet&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD%20probl%C3%A9m&amp;f=false" title="http://books.google.cz/books?id=n4ugeANqDpEC&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD+probl%C3%A9m#v=snippet&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD%20probl%C3%A9m&amp;f=false">http://books.google.cz/books?id=n4ugeANqDpEC&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD+probl%C3%A9m#v=snippet&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD%20probl%C3%A9m&amp;f=false</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://books.google.cz/books?id=n4ugeANqDpEC&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD+probl%C3%A9m#v=snippet&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD%20probl%C3%A9m&amp;f=false" href="http://books.google.cz/books?id=n4ugeANqDpEC&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD+probl%C3%A9m#v=snippet&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD%20probl%C3%A9m&amp;f=false" title="http://books.google.cz/books?id=n4ugeANqDpEC&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD+probl%C3%A9m#v=snippet&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD%20probl%C3%A9m&amp;f=false">http://books.google.cz/books?id=n4ugeANqDpEC&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD+probl%C3%A9m#v=snippet&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD%20probl%C3%A9m&amp;f=false</a>&quot;&gt;<a alt="http://books.google.cz/books?id=n4ugeANqDpEC&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD+probl%C3%A9m#v=snippet&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD%20probl%C3%A9m&amp;f=false" href="http://books.google.cz/books?id=n4ugeANqDpEC&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD+probl%C3%A9m#v=snippet&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD%20probl%C3%A9m&amp;f=false" title="http://books.google.cz/books?id=n4ugeANqDpEC&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD+probl%C3%A9m#v=snippet&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD%20probl%C3%A9m&amp;f=false">http://books.google.cz/books?id=n4ugeANqDpEC&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD+probl%C3%A9m#v=snippet&amp;q=v%C3%BDzkumn%C3%BD%20probl%C3%A9m&amp;f=false</a>&lt;/a&gt;&gt;. ISBN 9788024730066.</li>
 +
</ol>
  
==rozpracování výzkumného problému v kvantitativním výzkumu==
+
<h2>v&yacute;zkumn&aacute; ot&aacute;zka</h2>
  
===operacionalizace===
+
<p>Zpracovala: Lenka Č&iacute;pkov&aacute;</p>
  
'''Definice pojmu:'''
+
<p>Definov&aacute;n&iacute; v&yacute;zkumn&eacute; ot&aacute;zky je jednou ze z&aacute;kladn&iacute;ch č&aacute;st&iacute; v&yacute;zkumu. D&iacute;ky n&iacute; si <b>ujasňujeme přesn&eacute; c&iacute;le na&scaron;eho v&yacute;zkumu</b>. Na v&yacute;zkumn&eacute; ot&aacute;zce totiž z velk&eacute; č&aacute;sti z&aacute;vis&iacute; i zvolen&eacute; metody z&iacute;sk&aacute;v&aacute;n&iacute; a v&yacute;běru dat a strategie v&yacute;zkumu, kter&eacute; by měly b&yacute;t voleny tak, aby co nejpřesněji poskytovaly odpovědi na položenou v&yacute;zkumnou ot&aacute;zku. A naopak v&yacute;zkumn&aacute; ot&aacute;zka by měla b&yacute;t řečena, co nejpřesněji aby odpov&iacute;dala c&iacute;li a koncepci v&yacute;zkumu. Během v&yacute;zkumu si tedy mus&iacute;me v&scaron;&iacute;mat validity z&iacute;sk&aacute;van&yacute;ch dat vzhledem k požadovan&yacute;m v&yacute;sledkům, protože &scaron;patně položen&eacute; ot&aacute;zky logicky nepovedou ke spr&aacute;vn&yacute;m odpověd&iacute;m v&yacute;zkumu.</p>
  
Pojem operacionalizace se týká kvantitativního výzkumu pracujícím s hromadnými jevy. Operacionalizovat je třeba hypotézy, které si vytvoříme za účelem dalšího výzkumu. Zdařile operacializované hypotézy velmi zvyšují reliabilitu výzkumu. Jedna z definic říká, že: „Operacionalizace je desagregací, tedy rozkladem pojmů na nižší a nižší (komponenty → indikátory či charakteristiky → znaky, tedy stavy, které indikátor nabíjí).“ [[#Literatura|[2]]] To znamená, že při tomto procesu převádíme hypotézu z přirozeného jazyka do jazyka observačního (pozorovacího, výzkumného), vzniká tak pracovní hypotéza.  
+
<p>Než začneme zkoumat, je dobr&eacute; vytvořit nejdř&iacute;ve předběžnou ot&aacute;zku, na n&iacute;ž si předběžně vyzkou&scaron;&iacute;me jestli n&aacute;&scaron; v&yacute;zkum nebude př&iacute;li&scaron; obs&aacute;hl&yacute; nebo naopak jestli n&aacute;m nepřinese př&iacute;li&scaron; m&aacute;lo dat ke zpracov&aacute;n&iacute;. K tomu mohou posloužit např&iacute;klad i internetov&eacute; vyhled&aacute;vače nebo odborn&eacute; elektronick&eacute; datab&aacute;ze. Podle v&yacute;sledků pak předběžnou ot&aacute;zku z&uacute;žit nebo naopak roz&scaron;&iacute;řit či &uacute;plně přetvořit.</p>
  
'''Popis'''
+
<p>Ať použijeme jakoukoli strategii v&yacute;zkumu, budeme se nejčastěji setk&aacute;vat s ot&aacute;zkami využ&iacute;vaj&iacute;c&iacute;ch z&aacute;jmen: <b>,,Kdo?&ldquo; ,,Co?&ldquo; ,,Kde?&ldquo; ,,Jak?&ldquo; a ,,Proč?&ldquo;</b> Tyto ot&aacute;zky n&aacute;m ud&aacute;vaj&iacute; typ strategie, jakou použijeme při v&yacute;zkumu a jak&yacute;m směrem se bude v&yacute;zkum ub&iacute;rat. Z&aacute;roveň n&aacute;m definuj&iacute; hlavn&iacute; č&aacute;sti zkouman&eacute;ho probl&eacute;mu. Tedy např.: Kdo n&aacute;s zaj&iacute;m&aacute;? Co děl&aacute;/neděl&aacute;? Kde se tak děje/kde se vyskytuje? Jak se to děje/neděje? Proč tomu tak je?</p>
  
Je nezbytné na tomto místě vysvětlit také pojem indikátor, neboť s pojmem operacionalizace velmi úzce souvisí. „Indikátor je objektivně pozorovatelný příznak určité charakteristiky.“ [[#Literatura|[2]]] Je to tedy ukazatel, který je pro operacionalizaci hypotéz klíčový.  
+
<p><b>V kvalitativn&iacute;m v&yacute;zkumu</b> plat&iacute;, že zat&iacute;mco c&iacute;le v&yacute;zkumu mus&iacute; zůstat po cel&yacute; proces zkoum&aacute;n&iacute; stejn&eacute;, <b>v&yacute;zkumn&aacute; ot&aacute;zka se může během procesu měnit</b>, upřesňovat nebo naopak zužovat či jinak modifikovat podle z&iacute;skan&yacute;ch dat nebo omezenosti zdrojů (finančn&iacute; zdroje, časov&eacute; zdroje, men&scaron;&iacute; či vět&scaron;&iacute; počet zkouman&yacute;ch objektů,&hellip;). Pr&aacute;vě d&iacute;ky tomu se st&aacute;v&aacute; kvalitativn&iacute; v&yacute;zkum velice pružn&yacute;m. Naopak <b>v kvantitativn&iacute;m v&yacute;zkumu</b> plat&iacute;, že mus&iacute; i v&yacute;zkumn&aacute; ot&aacute;zka, stejně jako ostatn&iacute; č&aacute;sti v&yacute;zkumu, zůstat po cel&yacute; čas v&yacute;zkumu <b>nezměněna</b>.</p>
  
Operacionalizace probíhá ve dvou fázích
+
<p>Můžeme volit <b>jednu či v&iacute;ce v&yacute;zkumn&yacute;ch ot&aacute;zek</b> podle velikosti rozsahu v&yacute;zkumu, v&iacute;ce ot&aacute;zek vol&iacute;me v př&iacute;padě rozs&aacute;hlej&scaron;&iacute;ho v&yacute;zkumu nebo v př&iacute;padě potřeby v&iacute;ce zpřesňuj&iacute;c&iacute;ch ot&aacute;zek. V&yacute;zkumn&aacute; ot&aacute;zka nemus&iacute; m&iacute;t vždy podobu t&aacute;zac&iacute; věty, ale měla by m&iacute;t takovou podobu, ze kter&eacute; je zřejm&eacute;, čemu se budeme ve v&yacute;zkumu zab&yacute;vat, nesm&iacute; b&yacute;t tedy nijak zav&aacute;děj&iacute;c&iacute;.</p>
  
* '''Rozklad''' - pojem je popisován v jednotlivých složkách, tyto složky jsou poté roztříděny a vyhodnoceny. Rozklad přenáší hypotézy o jeden stupeň niž směrem k obecnosti.
+
<p>Při volbě v&yacute;zkumn&eacute; ot&aacute;zky mus&iacute;me m&iacute;t na paměti nejen jej&iacute; zaměřen&iacute;, ale i jej&iacute; užitečnost v r&aacute;mci dan&eacute;ho v&yacute;zkumu. D&iacute;ky tomu eliminujeme nebezpeč&iacute; &scaron;patně položen&eacute; ot&aacute;zky, kter&aacute; by n&aacute;s nedovedla k tomu, co jsme se rozhodli zkoumat.</p>
  
* '''Redukce''' - ve fází redukce je selektujeme relevantní složky z fáze rozkladu
+
<p><b>Použit&eacute; zdroje</b></p>
  
Otázka operacionalizace stojí v jádru každého empirického průzkumu sociální reality, má-li mu být uznán status vědeckého poznání. Jde tu především o otázku zaměřenosti pozorování, selekci sledovaného a zároveň se také jedná o provázání a vzájemné zprostředkování teoretické a empirické roviny poznávacího procesu. Operacionalizace souvisí s přechodem od teoretické roviny k rovině empirické. Postupuje tak od výzkumného zadání a vymezení předmětu až k samotným způsobům sběru a zpracování dat. Jednotlivé výchozí hypotézy jsou tedy převáděny do roviny jednotlivých znaků, z nichž je možno lépe vědecky zjišťovat empirické informace. Vyústěním jsou tak nejen samotné operacionální definice jednotlivých pojmů, které hypotéza obsahuje, ale i možnost lepší identifikace vztahů mezi jednotlivými znaky hypotéz. Závěrem operacionalizace tedy není pouze samotné nadefinování jednotlivých znaků, ale zároveň také nalezení způsobů jejich praktického empirického šetření s přesahem do fáze analýzy takto provedených šetření. Otázce operacionalizace náleží ústřední role především proto, že se značnou měrou podílí na spolurozhodování o zaměření výzkumu, to znamená, že stanovuje, co bude v datech obsaženo.  
+
<p>HENDL, Jan. <i>Kvalitativn&iacute; v&yacute;zkum&nbsp;: z&aacute;kladn&iacute; metody a aplikace</i>. 1. Praha&nbsp;: Port&aacute;l, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2.</p>
  
Operacionalizace působí začínajícím výzkumníkům značné problémy a to především proto, že jim není znám její význam ve výzkumu. Její důležitost spočívá mimo jiné zejména v tom, že chce-li po nás později někdo výzkum opakovat, je nutné, aby jej interpretoval naprosto shodným způsobem, jako jsme ho interpretovali my. Je tedy nutné, abychom v rámci operacionalizace co nejpřesněji popsali způsob, jakým budeme naše hypotézy potvrzovat popřípadě vyvracet.
+
<p>REICHEL, Jiř&iacute;. <i>Kapitoly metodologie soci&aacute;ln&iacute;ch v&yacute;zkumů</i>. 1. Praha&nbsp;: Grada Publishing, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6.</p>
  
'''Zdroje:'''
+
<p><i>Enviwiki.cz</i> [online]. 2009, naposledy editov&aacute;na 27. 10. 2009 v 07:26 [cit. 2011-03-31]. N&aacute;pověda:&bdquo;V&yacute;zkumn&aacute;&ldquo; ot&aacute;zka. Dostupn&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://www.enviwiki.cz/wiki/Nápověda:„Výzkumná“_otázka" href="http://www.enviwiki.cz/wiki/Nápověda:„Výzkumná“_otázka" title="http://www.enviwiki.cz/wiki/Nápověda:„Výzkumná“_otázka">http://www.enviwiki.cz/wiki/N&aacute;pověda:&bdquo;V&yacute;zkumn&aacute;&ldquo;_ot&aacute;zka</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://www.enviwiki.cz/wiki/Nápověda:„Výzkumná“_otázka" href="http://www.enviwiki.cz/wiki/Nápověda:„Výzkumná“_otázka" title="http://www.enviwiki.cz/wiki/Nápověda:„Výzkumná“_otázka">http://www.enviwiki.cz/wiki/N&aacute;pověda:&bdquo;V&yacute;zkumn&aacute;&ldquo;_ot&aacute;zka</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://www.enviwiki.cz/wiki/Nápověda:„Výzkumná“_otázka" href="http://www.enviwiki.cz/wiki/Nápověda:„Výzkumná“_otázka" title="http://www.enviwiki.cz/wiki/Nápověda:„Výzkumná“_otázka">http://www.enviwiki.cz/wiki/N&aacute;pověda:&bdquo;V&yacute;zkumn&aacute;&ldquo;_ot&aacute;zka</a>&quot;&gt;<a alt="http://www.enviwiki.cz/wiki/Nápověda:„Výzkumná“_otázka" href="http://www.enviwiki.cz/wiki/Nápověda:„Výzkumná“_otázka" title="http://www.enviwiki.cz/wiki/Nápověda:„Výzkumná“_otázka">http://www.enviwiki.cz/wiki/N&aacute;pověda:&bdquo;V&yacute;zkumn&aacute;&ldquo;_ot&aacute;zka</a>&lt;/a&gt;&gt;.</p>
  
[[#Literatura|[1]]] HENDL, J. Kvalitativní výzkum. 1. vyd. Praha: Portál, 2005.
+
<h2>rozpracov&aacute;n&iacute; v&yacute;zkumn&eacute;ho probl&eacute;mu v kvantitativn&iacute;m v&yacute;zkumu</h2>
  
[[#Literatura|[2]]] OLECKÁ, Ivana; IVANOVÁ, Kateřina. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti [online]. 1. vyd. Olomouc : Moravská vysoká škola Olomouc, o. p. s., 2010 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z WWW: <http://www.mvso.cz/Files/WEB/APSYS/41Metodologie_vedecko-vyzkumne_cinnosti.pdf>. ISBN 978-80-87240-33-5. [[#Literatura|[2]]]
+
<h3>operacionalizace</h3>
  
'''Zpracovala:'''
+
<p><b>Definice pojmu:</b></p>
Martina Snozová
 
  
===znaky a indikátory===
+
<p>Pojem operacionalizace se t&yacute;k&aacute; kvantitativn&iacute;ho v&yacute;zkumu pracuj&iacute;c&iacute;m s hromadn&yacute;mi jevy. Operacionalizovat je třeba hypot&eacute;zy, kter&eacute; si vytvoř&iacute;me za &uacute;čelem dal&scaron;&iacute;ho v&yacute;zkumu. Zdařile operacializovan&eacute; hypot&eacute;zy velmi zvy&scaron;uj&iacute; reliabilitu v&yacute;zkumu. Jedna z definic ř&iacute;k&aacute;, že: &bdquo;Operacionalizace je desagregac&iacute;, tedy rozkladem pojmů na niž&scaron;&iacute; a niž&scaron;&iacute; (komponenty &rarr; indik&aacute;tory či charakteristiky &rarr; znaky, tedy stavy, kter&eacute; indik&aacute;tor nab&iacute;j&iacute;).&ldquo; &lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[2]&lt;/a&gt; To znamen&aacute;, že při tomto procesu přev&aacute;d&iacute;me hypot&eacute;zu z přirozen&eacute;ho jazyka do jazyka observačn&iacute;ho (pozorovac&iacute;ho, v&yacute;zkumn&eacute;ho), vznik&aacute; tak pracovn&iacute; hypot&eacute;za.</p>
(Variables and indicators)
 
  
''Zpracovala: Tereza Živná''
+
<p><b>Popis</b></p>
  
 +
<p>Je nezbytn&eacute; na tomto m&iacute;stě vysvětlit tak&eacute; pojem indik&aacute;tor, neboť s pojmem operacionalizace velmi &uacute;zce souvis&iacute;. &bdquo;Indik&aacute;tor je objektivně pozorovateln&yacute; př&iacute;znak určit&eacute; charakteristiky.&ldquo; &lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[2]&lt;/a&gt; Je to tedy ukazatel, kter&yacute; je pro operacionalizaci hypot&eacute;z kl&iacute;čov&yacute;.</p>
  
„'''Znak''' (proměnná) symbolicky vyjadřuje jistou vlastnost (charakteristiku) zkoumaného objektu  (REICHEL, 2009, s. 53).“ Znak je výsledkem tzv. opercionalizace pojmu, tedy jeho převodu na ukazatele, které se dají zkoumat.
+
<p>Operacionalizace prob&iacute;h&aacute; ve dvou f&aacute;z&iacute;ch</p>
  
 +
<ul>
 +
<li><b>Rozklad</b> - pojem je popisov&aacute;n v jednotliv&yacute;ch složk&aacute;ch, tyto složky jsou pot&eacute; roztř&iacute;děny a vyhodnoceny. Rozklad přen&aacute;&scaron;&iacute; hypot&eacute;zy o jeden stupeň niž směrem k obecnosti.</li>
 +
</ul>
  
'''Hodnoty znaku''' (varianty, kategorie znaku) odrážejí jednotlivé podoby, které může zkoumaná vlastnost v reálném světě mít (''např. znak pohlaví může nabývat hodnot mužské a ženské'').
+
<ul>
 +
<li><b>Redukce</b> - ve f&aacute;z&iacute; redukce je selektujeme relevantn&iacute; složky z f&aacute;ze rozkladu</li>
 +
</ul>
  
 +
<p>Ot&aacute;zka operacionalizace stoj&iacute; v j&aacute;dru každ&eacute;ho empirick&eacute;ho průzkumu soci&aacute;ln&iacute; reality, m&aacute;-li mu b&yacute;t uzn&aacute;n status vědeck&eacute;ho pozn&aacute;n&iacute;. Jde tu předev&scaron;&iacute;m o ot&aacute;zku zaměřenosti pozorov&aacute;n&iacute;, selekci sledovan&eacute;ho a z&aacute;roveň se tak&eacute; jedn&aacute; o prov&aacute;z&aacute;n&iacute; a vz&aacute;jemn&eacute; zprostředkov&aacute;n&iacute; teoretick&eacute; a empirick&eacute; roviny pozn&aacute;vac&iacute;ho procesu. Operacionalizace souvis&iacute; s přechodem od teoretick&eacute; roviny k rovině empirick&eacute;. Postupuje tak od v&yacute;zkumn&eacute;ho zad&aacute;n&iacute; a vymezen&iacute; předmětu až k samotn&yacute;m způsobům sběru a zpracov&aacute;n&iacute; dat. Jednotliv&eacute; v&yacute;choz&iacute; hypot&eacute;zy jsou tedy přev&aacute;děny do roviny jednotliv&yacute;ch znaků, z nichž je možno l&eacute;pe vědecky zji&scaron;ťovat empirick&eacute; informace. Vy&uacute;stěn&iacute;m jsou tak nejen samotn&eacute; operacion&aacute;ln&iacute; definice jednotliv&yacute;ch pojmů, kter&eacute; hypot&eacute;za obsahuje, ale i možnost lep&scaron;&iacute; identifikace vztahů mezi jednotliv&yacute;mi znaky hypot&eacute;z. Z&aacute;věrem operacionalizace tedy nen&iacute; pouze samotn&eacute; nadefinov&aacute;n&iacute; jednotliv&yacute;ch znaků, ale z&aacute;roveň tak&eacute; nalezen&iacute; způsobů jejich praktick&eacute;ho empirick&eacute;ho &scaron;etřen&iacute; s přesahem do f&aacute;ze anal&yacute;zy takto proveden&yacute;ch &scaron;etřen&iacute;. Ot&aacute;zce operacionalizace n&aacute;lež&iacute; &uacute;středn&iacute; role předev&scaron;&iacute;m proto, že se značnou měrou pod&iacute;l&iacute; na spolurozhodov&aacute;n&iacute; o zaměřen&iacute; v&yacute;zkumu, to znamen&aacute;, že stanovuje, co bude v datech obsaženo.</p>
  
'''Každý znak''' musí splňovat tři podmínky (''Velký sociologický slovník'', 1996, s. 1445):
+
<p>Operacionalizace působ&iacute; zač&iacute;naj&iacute;c&iacute;m v&yacute;zkumn&iacute;kům značn&eacute; probl&eacute;my a to předev&scaron;&iacute;m proto, že jim nen&iacute; zn&aacute;m jej&iacute; v&yacute;znam ve v&yacute;zkumu. Jej&iacute; důležitost spoč&iacute;v&aacute; mimo jin&eacute; zejm&eacute;na v tom, že chce-li po n&aacute;s později někdo v&yacute;zkum opakovat, je nutn&eacute;, aby jej interpretoval naprosto shodn&yacute;m způsobem, jako jsme ho interpretovali my. Je tedy nutn&eacute;, abychom v r&aacute;mci operacionalizace co nejpřesněji popsali způsob, jak&yacute;m budeme na&scaron;e hypot&eacute;zy potvrzovat popř&iacute;padě vyvracet.</p>
  
- je '''rozlišitelný''' (každý znak má alespoň dvě hodnoty, např. muž –žena; znakům s dvěma hodnotami se říká '''dichotomické''', znaky s více hodnotami jsou '''polytomické'''),
+
<p><b>Zdroje:</b></p>
  
- je '''úplný''' (ke každému stavu vlastnosti existuje konkrétní hodnota znaku) a
+
<p>&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt; HENDL, J. Kvalitativn&iacute; v&yacute;zkum. 1. vyd. Praha: Port&aacute;l, 2005.</p>
  
- je '''jednoznačný''' (dvě různé hodnoty znaku neodpovídají témuž stavu vlastnosti, tzn. nepřekrývají se).
+
<p>&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[2]&lt;/a&gt; OLECK&Aacute;, Ivana; IVANOV&Aacute;, Kateřina. Metodologie vědecko-v&yacute;zkumn&eacute; činnosti [online]. 1. vyd. Olomouc&nbsp;: Moravsk&aacute; vysok&aacute; &scaron;kola Olomouc, o. p. s., 2010 [cit. 2011-03-30]. Dostupn&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://www.mvso.cz/Files/WEB/APSYS/41Metodologie_vedecko-vyzkumne_cinnosti.pdf" href="http://www.mvso.cz/Files/WEB/APSYS/41Metodologie_vedecko-vyzkumne_cinnosti.pdf" title="http://www.mvso.cz/Files/WEB/APSYS/41Metodologie_vedecko-vyzkumne_cinnosti.pdf">http://www.mvso.cz/Files/WEB/APSYS/41Metodologie_vedecko-vyzkumne_cinnosti.pdf</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://www.mvso.cz/Files/WEB/APSYS/41Metodologie_vedecko-vyzkumne_cinnosti.pdf" href="http://www.mvso.cz/Files/WEB/APSYS/41Metodologie_vedecko-vyzkumne_cinnosti.pdf" title="http://www.mvso.cz/Files/WEB/APSYS/41Metodologie_vedecko-vyzkumne_cinnosti.pdf">http://www.mvso.cz/Files/WEB/APSYS/41Metodologie_vedecko-vyzkumne_cinnosti.pdf</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://www.mvso.cz/Files/WEB/APSYS/41Metodologie_vedecko-vyzkumne_cinnosti.pdf" href="http://www.mvso.cz/Files/WEB/APSYS/41Metodologie_vedecko-vyzkumne_cinnosti.pdf" title="http://www.mvso.cz/Files/WEB/APSYS/41Metodologie_vedecko-vyzkumne_cinnosti.pdf">http://www.mvso.cz/Files/WEB/APSYS/41Metodologie_vedecko-vyzkumne_cinnosti.pdf</a>&quot;&gt;<a alt="http://www.mvso.cz/Files/WEB/APSYS/41Metodologie_vedecko-vyzkumne_cinnosti.pdf" href="http://www.mvso.cz/Files/WEB/APSYS/41Metodologie_vedecko-vyzkumne_cinnosti.pdf" title="http://www.mvso.cz/Files/WEB/APSYS/41Metodologie_vedecko-vyzkumne_cinnosti.pdf">http://www.mvso.cz/Files/WEB/APSYS/41Metodologie_vedecko-vyzkumne_cinnosti.pdf</a>&lt;/a&gt;&gt;. ISBN 978-80-87240-33-5. &lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[2]&lt;/a&gt;</p>
  
 +
<p><b>Zpracovala:</b> Martina Snozov&aacute;</p>
  
'''Varianty''' (hodnoty) daného znaku musí být vytvořeny tak, aby se vzájemně vylučovaly, ale aby současně postihly určitou vlastnost ve všech jejích podobách (v praxi často nelze plně splnit). Pokud je toto splněno, můžeme mluvit o '''standardizaci znaku''', která umožňuje díky předem stanovených variet znaků sledovat ony znaky i jejich vzájemné vztahy ve formalizované podobě. To nám umožňuje znaky a jejich vlastnosti lehce porovnávat a pracovat s velkým množstvím objektů, na rozdíl od kvalitativních postupů výzkumu (REICHEL, 2009, s. 54).
+
<h3>znaky a indik&aacute;tory</h3>
  
 +
<p>(Variables and indicators)</p>
  
Znak obsahuje informaci o možných podobách dané vlastnosti a jejich vzájemných vztazích. Na tomto základě můžeme rozlišit několik '''typů znaků''' (REICHEL, 2009, s. 55–56):
+
<p><i>Zpracovala: Tereza Živn&aacute;</i></p>
  
- '''nominální''' (kvalitativní, klasifikační) znak – jeho varianty (hodnoty) nelze uspořádat, nelze říci, že je jedna druhé nadřazená či podřazená (''např. okres bydliště: Třebíč / Znojmo / Břeclav / Uherské Hradiště / …''), mezi hodnotami znaku mohou být pouze vztahy totožnosti a rozdílnosti;
+
<p>&bdquo;<b>Znak</b> (proměnn&aacute;) symbolicky vyjadřuje jistou vlastnost (charakteristiku) zkouman&eacute;ho objektu (REICHEL, 2009, s. 53).&ldquo; Znak je v&yacute;sledkem tzv. opercionalizace pojmu, tedy jeho převodu na ukazatele, kter&eacute; se daj&iacute; zkoumat.</p>
  
- '''ordinální''' (pořadový) znak – kromě totožnosti a rozdílnosti vypovídají i o určité uspořádanosti hodnot, lze tedy rozhodnout, která hodnota je nadřazená a která podřazená, avšak není možné přesně stanovit o kolik (''např. nejvyšší dosažené vzdělání: základní / středoškolské / vysokoškolské'');
+
<p><b>Hodnoty znaku</b> (varianty, kategorie znaku) odr&aacute;žej&iacute; jednotliv&eacute; podoby, kter&eacute; může zkouman&aacute; vlastnost v re&aacute;ln&eacute;m světě m&iacute;t (<i>např. znak pohlav&iacute; může nab&yacute;vat hodnot mužsk&eacute; a žensk&eacute;</i>).</p>
  
- '''kardinální''' (kvantitativní, metrický) znak – varianty znaku vypovídají o totožnosti a rozdílnosti, o určitém pořadí a nabývají i skutečných číselných hodnot; podle podoby vyjádření těchto hodnot můžeme kardinální znaky rozdělit na znaky '''intervalové''' (ty svými hodnotami informují o vzdálenostech číselných hodnot; ''např. počet obyvatel: 1–999 / 1000–9 999 / 10 000–49 999 / …'') a '''poměrové''' (též podílové znaky, jejich číselné hodnoty vyjadřují reálné poměry mezi kategoriemi a je možné stanovit nulový, tj. počáteční bod, ke kterému se všechny další hodnoty znaku vztahují; poměrové znaky jsou většinou konkrétní počty určitých jednotek, lze tedy říct, že jednotka A je x-krát větší / menší než jednotka B; ''např. počet členů v domácnosti'').
+
<p><b>Každ&yacute; znak</b> mus&iacute; splňovat tři podm&iacute;nky (<i>Velk&yacute; sociologick&yacute; slovn&iacute;k</i>, 1996, s. 1445):</p>
  
Znaky vyššího řádu lze úpravami jejich kategorií transformovat na znaky nižšího řádu (poměrové na intervalové, intervalové na pořadové a pořadové na kvalitativní), ne však naopak.
+
<p>- je <b>rozli&scaron;iteln&yacute;</b> (každ&yacute; znak m&aacute; alespoň dvě hodnoty, např. muž &ndash;žena; znakům s dvěma hodnotami se ř&iacute;k&aacute; <b>dichotomick&eacute;</b>, znaky s v&iacute;ce hodnotami jsou <b>polytomick&eacute;</b>),</p>
  
 +
<p>- je <b>&uacute;pln&yacute;</b> (ke každ&eacute;mu stavu vlastnosti existuje konkr&eacute;tn&iacute; hodnota znaku) a</p>
  
Znaky můžeme podle charakteru jejich vlastností rozdělit na '''nezávislé proměnné''' (též explanační proměnná či prediktor, vlastnosti znaku v kontextu výzkumného problému něco ovlivňují, jsou příčinou něčeho, lze z nich něco předpovídat; ''např. věk dítěte'') a '''závislé proměnné''' (též cílová, kriteriální proměnná, vlastnost znaku je něčím ovlivňována, je účinkem něčeho; ''např. výška dítěte'').
+
<p>- je <b>jednoznačn&yacute;</b> (dvě různ&eacute; hodnoty znaku neodpov&iacute;daj&iacute; t&eacute;muž stavu vlastnosti, tzn. nepřekr&yacute;vaj&iacute; se).</p>
Při provádění výzkumu se můžeme setkat i s '''rušivou''' (matoucí) '''proměnnou''', která má vztah s cílovou proměnnou a zkresluje vztah mezi závislou a nezávislou proměnnou (HENDL, 2004, s. 41). Existuje několik typů zkreslení (DISMAN, 2002, s. 20–25):
 
  
- '''nepravá korelace''': třetí, nepozorovaná proměnná, Z ovlivňuje obě sledované proměnné Y a Y;
+
<p><b>Varianty</b> (hodnoty) dan&eacute;ho znaku mus&iacute; b&yacute;t vytvořeny tak, aby se vz&aacute;jemně vylučovaly, ale aby současně postihly určitou vlastnost ve v&scaron;ech jej&iacute;ch podob&aacute;ch (v praxi často nelze plně splnit). Pokud je toto splněno, můžeme mluvit o <b>standardizaci znaku</b>, kter&aacute; umožňuje d&iacute;ky předem stanoven&yacute;ch variet znaků sledovat ony znaky i jejich vz&aacute;jemn&eacute; vztahy ve formalizovan&eacute; podobě. To n&aacute;m umožňuje znaky a jejich vlastnosti lehce porovn&aacute;vat a pracovat s velk&yacute;m množstv&iacute;m objektů, na rozd&iacute;l od kvalitativn&iacute;ch postupů v&yacute;zkumu (REICHEL, 2009, s. 54).</p>
  
- '''vývojová sekvence''': na proměnnou X, která ovlivňuje Y, působí nepozorovaná proměnná Z;
+
<p>Znak obsahuje informaci o možn&yacute;ch podob&aacute;ch dan&eacute; vlastnosti a jejich vz&aacute;jemn&yacute;ch vztaz&iacute;ch. Na tomto z&aacute;kladě můžeme rozli&scaron;it několik <b>typů znaků</b> (REICHEL, 2009, s. 55&ndash;56):</p>
  
- '''chybějící střední člen''': mezi proměnnou X a proměnnou Y, která je na X závislá, existuje ještě nepozorovaná proměnná Z;
+
<p>- <b>nomin&aacute;ln&iacute;</b> (kvalitativn&iacute;, klasifikačn&iacute;) znak &ndash; jeho varianty (hodnoty) nelze uspoř&aacute;dat, nelze ř&iacute;ci, že je jedna druh&eacute; nadřazen&aacute; či podřazen&aacute; (<i>např. okres bydli&scaron;tě: Třeb&iacute;č / Znojmo / Břeclav / Uhersk&eacute; Hradi&scaron;tě / &hellip;</i>), mezi hodnotami znaku mohou b&yacute;t pouze vztahy totožnosti a rozd&iacute;lnosti;</p>
  
- '''dvojí příčina''' (nepravá závislost): závislá proměnná Y má dvě příčiny, ale do výzkumu byla zahrnuta jen jedna (X) a druhá byla opomenuta (Z).
+
<p>- <b>ordin&aacute;ln&iacute;</b> (pořadov&yacute;) znak &ndash; kromě totožnosti a rozd&iacute;lnosti vypov&iacute;daj&iacute; i o určit&eacute; uspoř&aacute;danosti hodnot, lze tedy rozhodnout, kter&aacute; hodnota je nadřazen&aacute; a kter&aacute; podřazen&aacute;, av&scaron;ak nen&iacute; možn&eacute; přesně stanovit o kolik (<i>např. nejvy&scaron;&scaron;&iacute; dosažen&eacute; vzděl&aacute;n&iacute;: z&aacute;kladn&iacute; / středo&scaron;kolsk&eacute; / vysoko&scaron;kolsk&eacute;</i>);</p>
  
 +
<p>- <b>kardin&aacute;ln&iacute;</b> (kvantitativn&iacute;, metrick&yacute;) znak &ndash; varianty znaku vypov&iacute;daj&iacute; o totožnosti a rozd&iacute;lnosti, o určit&eacute;m pořad&iacute; a nab&yacute;vaj&iacute; i skutečn&yacute;ch č&iacute;seln&yacute;ch hodnot; podle podoby vyj&aacute;dřen&iacute; těchto hodnot můžeme kardin&aacute;ln&iacute; znaky rozdělit na znaky <b>intervalov&eacute;</b> (ty sv&yacute;mi hodnotami informuj&iacute; o vzd&aacute;lenostech č&iacute;seln&yacute;ch hodnot; <i>např. počet obyvatel: 1&ndash;999 / 1000&ndash;9 999 / 10 000&ndash;49 999 / &hellip;</i>) a <b>poměrov&eacute;</b> (t&eacute;ž pod&iacute;lov&eacute; znaky, jejich č&iacute;seln&eacute; hodnoty vyjadřuj&iacute; re&aacute;ln&eacute; poměry mezi kategoriemi a je možn&eacute; stanovit nulov&yacute;, tj. poč&aacute;tečn&iacute; bod, ke kter&eacute;mu se v&scaron;echny dal&scaron;&iacute; hodnoty znaku vztahuj&iacute;; poměrov&eacute; znaky jsou vět&scaron;inou konkr&eacute;tn&iacute; počty určit&yacute;ch jednotek, lze tedy ř&iacute;ct, že jednotka A je x-kr&aacute;t vět&scaron;&iacute; / men&scaron;&iacute; než jednotka B; <i>např. počet členů v dom&aacute;cnosti</i>).</p>
  
Znaky lze rozdělit i podle jejich zjistitelnosti, indikovatelnosti na znaky '''manifestní''' (zjevné, které lze zjišťovat nebo měřit přímo, např. místo bydliště) a '''latentní''' (skryté, které lze zjišťovat pouze napřímo, tedy na základě jejich projevů, např. oblíbenost televizního pořadu podle jeho sledovanosti).
+
<p>Znaky vy&scaron;&scaron;&iacute;ho ř&aacute;du lze &uacute;pravami jejich kategori&iacute; transformovat na znaky niž&scaron;&iacute;ho ř&aacute;du (poměrov&eacute; na intervalov&eacute;, intervalov&eacute; na pořadov&eacute; a pořadov&eacute; na kvalitativn&iacute;), ne v&scaron;ak naopak.</p>
  
 +
<p>Znaky můžeme podle charakteru jejich vlastnost&iacute; rozdělit na <b>nez&aacute;visl&eacute; proměnn&eacute;</b> (t&eacute;ž explanačn&iacute; proměnn&aacute; či prediktor, vlastnosti znaku v kontextu v&yacute;zkumn&eacute;ho probl&eacute;mu něco ovlivňuj&iacute;, jsou př&iacute;činou něčeho, lze z nich něco předpov&iacute;dat; <i>např. věk d&iacute;těte</i>) a <b>z&aacute;visl&eacute; proměnn&eacute;</b> (t&eacute;ž c&iacute;lov&aacute;, kriteri&aacute;ln&iacute; proměnn&aacute;, vlastnost znaku je něč&iacute;m ovlivňov&aacute;na, je &uacute;činkem něčeho; <i>např. v&yacute;&scaron;ka d&iacute;těte</i>). Při prov&aacute;děn&iacute; v&yacute;zkumu se můžeme setkat i s <b>ru&scaron;ivou</b> (matouc&iacute;) <b>proměnnou</b>, kter&aacute; m&aacute; vztah s c&iacute;lovou proměnnou a zkresluje vztah mezi z&aacute;vislou a nez&aacute;vislou proměnnou (HENDL, 2004, s. 41). Existuje několik typů zkreslen&iacute; (DISMAN, 2002, s. 20&ndash;25):</p>
  
Znaky a vlastnosti znaků, které jsou obtížně pozorovatelné nebo bezprostředně nepozorovatelné, zkoumáme (měříme) pomocí nějakého '''indikátoru''' (projevu, příznaku). Indikátory jsou obvykle jevy snadno pozorovatelné (''např. lidské chování, materiální vybavení''). U některých případů je nutné indikátory nejdříve zkonstruovat. Vyjádření či vytváření indikátorů patří k nejdůležitějším pilířům výzkumu (volba indikátorů ovlivňuje formulaci hypotéz, formulaci výzkumných otázek i výsledky výzkumu). Relevance indikátorů určuje platnost a spolehlivost výsledku výzkumu (REICHEL, 2009, s. 58). Jev se stává ukazatelem pouze ve vztahu k určitému indikovanému jevu a tytéž ukazatele mohou v různých indikačních vztazích indikovat různé jevy = '''indikační mnohoznačnost''' (''Velký sociologický slovník'', 1996, s. 1348).
+
<p>- <b>neprav&aacute; korelace</b>: třet&iacute;, nepozorovan&aacute; proměnn&aacute;, Z ovlivňuje obě sledovan&eacute; proměnn&eacute; Y a Y;</p>
  
 +
<p>- <b>v&yacute;vojov&aacute; sekvence</b>: na proměnnou X, kter&aacute; ovlivňuje Y, působ&iacute; nepozorovan&aacute; proměnn&aacute; Z;</p>
  
Na základě povahy vztahu mezi ukazatelem a indikovaným jevem se rozlišují ukazatele (''Velký sociologický slovník'', 1996, s. 1348):
+
<p>- <b>chyběj&iacute;c&iacute; středn&iacute; člen</b>: mezi proměnnou X a proměnnou Y, kter&aacute; je na X z&aacute;visl&aacute;, existuje je&scaron;tě nepozorovan&aacute; proměnn&aacute; Z;</p>
  
- '''definiční''' (přímé), které jsou součástí operacionální definice indikovaného jevu, a  
+
<p>- <b>dvoj&iacute; př&iacute;čina</b> (neprav&aacute; z&aacute;vislost): z&aacute;visl&aacute; proměnn&aacute; Y m&aacute; dvě př&iacute;činy, ale do v&yacute;zkumu byla zahrnuta jen jedna (X) a druh&aacute; byla opomenuta (Z).</p>
  
- '''věcné''' (nepřímé), které s indikovaným jevem spojuje věcná vazba, mohou být příčinami, účinky nebo koreláty indikovaného jevu; věcné ukazatele jsou dvojího typu, a to '''empirické''' (ukazatel i indikovaný jev jsou pozorovatelné jevy), nebo '''inferenční''' (indikovaný jev je skrytá vlastnost).
+
<p>Znaky lze rozdělit i podle jejich zjistitelnosti, indikovatelnosti na znaky <b>manifestn&iacute;</b> (zjevn&eacute;, kter&eacute; lze zji&scaron;ťovat nebo měřit př&iacute;mo, např. m&iacute;sto bydli&scaron;tě) a <b>latentn&iacute;</b> (skryt&eacute;, kter&eacute; lze zji&scaron;ťovat pouze např&iacute;mo, tedy na z&aacute;kladě jejich projevů, např. obl&iacute;benost televizn&iacute;ho pořadu podle jeho sledovanosti).</p>
  
 +
<p>Znaky a vlastnosti znaků, kter&eacute; jsou obt&iacute;žně pozorovateln&eacute; nebo bezprostředně nepozorovateln&eacute;, zkoum&aacute;me (měř&iacute;me) pomoc&iacute; nějak&eacute;ho <b>indik&aacute;toru</b> (projevu, př&iacute;znaku). Indik&aacute;tory jsou obvykle jevy snadno pozorovateln&eacute; (<i>např. lidsk&eacute; chov&aacute;n&iacute;, materi&aacute;ln&iacute; vybaven&iacute;</i>). U někter&yacute;ch př&iacute;padů je nutn&eacute; indik&aacute;tory nejdř&iacute;ve zkonstruovat. Vyj&aacute;dřen&iacute; či vytv&aacute;řen&iacute; indik&aacute;torů patř&iacute; k nejdůležitěj&scaron;&iacute;m pil&iacute;řům v&yacute;zkumu (volba indik&aacute;torů ovlivňuje formulaci hypot&eacute;z, formulaci v&yacute;zkumn&yacute;ch ot&aacute;zek i v&yacute;sledky v&yacute;zkumu). Relevance indik&aacute;torů určuje platnost a spolehlivost v&yacute;sledku v&yacute;zkumu (REICHEL, 2009, s. 58). Jev se st&aacute;v&aacute; ukazatelem pouze ve vztahu k určit&eacute;mu indikovan&eacute;mu jevu a tyt&eacute;ž ukazatele mohou v různ&yacute;ch indikačn&iacute;ch vztaz&iacute;ch indikovat různ&eacute; jevy = <b>indikačn&iacute; mnohoznačnost</b> (<i>Velk&yacute; sociologick&yacute; slovn&iacute;k</i>, 1996, s. 1348).</p>
  
'''Zdroje:'''
+
<p>Na z&aacute;kladě povahy vztahu mezi ukazatelem a indikovan&yacute;m jevem se rozli&scaron;uj&iacute; ukazatele (<i>Velk&yacute; sociologick&yacute; slovn&iacute;k</i>, 1996, s. 1348):</p>
  
DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele.'' 3. vydání. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-1039-7.
+
<p>- <b>definičn&iacute;</b> (př&iacute;m&eacute;), kter&eacute; jsou souč&aacute;st&iacute; operacion&aacute;ln&iacute; definice indikovan&eacute;ho jevu, a</p>
  
HENDL, Jan. ''Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat.'' 1. vydání. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-820-1.
+
<p>- <b>věcn&eacute;</b> (nepř&iacute;m&eacute;), kter&eacute; s indikovan&yacute;m jevem spojuje věcn&aacute; vazba, mohou b&yacute;t př&iacute;činami, &uacute;činky nebo korel&aacute;ty indikovan&eacute;ho jevu; věcn&eacute; ukazatele jsou dvoj&iacute;ho typu, a to <b>empirick&eacute;</b> (ukazatel i indikovan&yacute; jev jsou pozorovateln&eacute; jevy), nebo <b>inferenčn&iacute;</b> (indikovan&yacute; jev je skryt&aacute; vlastnost).</p>
  
REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů.'' 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-3006-6.
+
<p><b>Zdroje:</b></p>
  
''Velký sociologický slovník. Svazek II. P–Ž.'' 1. vydání. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 8071843105.
+
<p>DISMAN, Miroslav. <i>Jak se vyr&aacute;b&iacute; sociologick&aacute; znalost. Př&iacute;ručka pro uživatele.</i> 3. vyd&aacute;n&iacute;. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-1039-7.</p>
  
===hypotézy,pracovní hypotézy===
+
<p>HENDL, Jan. <i>Přehled statistick&yacute;ch metod zpracov&aacute;n&iacute; dat. Anal&yacute;za a metaanal&yacute;za dat.</i> 1. vyd&aacute;n&iacute;. Praha: Port&aacute;l, 2004. ISBN 80-7178-820-1.</p>
Zpracoval: Jakub Procházka
 
  
 +
<p>REICHEL, Jiř&iacute;. <i>Kapitoly metodologie soci&aacute;ln&iacute;ch v&yacute;zkumů.</i> 1. vyd&aacute;n&iacute;. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-3006-6.</p>
  
'''Definice'''
+
<p><i>Velk&yacute; sociologick&yacute; slovn&iacute;k. Svazek II. P&ndash;Ž.</i> 1. vyd&aacute;n&iacute;. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 8071843105.</p>
  
Obecně lze hypotézu chápat jako určitý předpoklad, domněnku nebo předpověď, která se může za určitých podmínek vyplnit. Tyto podmínky jsou závisle na vztahu mezi dvěma a více proměnnými. Ve vědě se hypotézou označuje tvrzení, které vychází z teoretického základu a je ho možné vyvrátit nebo potvrdit. Takto tedy hypotézy tvoří jakési rozhraní meze teorií a empirickou vědou. V sociologii se potom hypotézy používají k realizaci kvantitativního výzkumu.
+
<h3>hypot&eacute;zy,pracovn&iacute; hypot&eacute;zy</h3>
  
 +
<p>Zpracoval: Jakub Proch&aacute;zka</p>
  
'''Rozdělení'''
+
<p><b>Definice</b></p>
  
Hypotézy se v kvantitativním výzkumu dělí následovně:
+
<p>Obecně lze hypot&eacute;zu ch&aacute;pat jako určit&yacute; předpoklad, domněnku nebo předpověď, kter&aacute; se může za určit&yacute;ch podm&iacute;nek vyplnit. Tyto podm&iacute;nky jsou z&aacute;visle na vztahu mezi dvěma a v&iacute;ce proměnn&yacute;mi. Ve vědě se hypot&eacute;zou označuje tvrzen&iacute;, kter&eacute; vych&aacute;z&iacute; z teoretick&eacute;ho z&aacute;kladu a je ho možn&eacute; vyvr&aacute;tit nebo potvrdit. Takto tedy hypot&eacute;zy tvoř&iacute; jak&eacute;si rozhran&iacute; meze teori&iacute; a empirickou vědou. V sociologii se potom hypot&eacute;zy použ&iacute;vaj&iacute; k realizaci kvantitativn&iacute;ho v&yacute;zkumu.</p>
  
1. Úvodní resp. obecná hypotéza.
+
<p><b>Rozdělen&iacute;</b></p>
  
2. Pracovní hypotéza.
+
<p>Hypot&eacute;zy se v kvantitativn&iacute;m v&yacute;zkumu děl&iacute; n&aacute;sledovně:</p>
  
3. Statistická hypotéza.
+
<p>1. &Uacute;vodn&iacute; resp. obecn&aacute; hypot&eacute;za.</p>
  
Přičemž druhé dvě zmíněné se v některých případech nerozlišují (REICHEL, 2009, s. 60).
+
<p>2. Pracovn&iacute; hypot&eacute;za.</p>
  
Obecná hypotéza se tvoří buď na základě teorie, nebo vyplyne z již dříve realizovaného výzkumu. Obecná hypotéza může vypadat např. takto:
+
<p>3. Statistick&aacute; hypot&eacute;za.</p>
  
 +
<p>Přičemž druh&eacute; dvě zm&iacute;něn&eacute; se v někter&yacute;ch př&iacute;padech nerozli&scaron;uj&iacute; (REICHEL, 2009, s. 60).</p>
  
'''Vzdělání osob má vliv na druh jimi používaných informačních zdrojů.'''
+
<p>Obecn&aacute; hypot&eacute;za se tvoř&iacute; buď na z&aacute;kladě teorie, nebo vyplyne z již dř&iacute;ve realizovan&eacute;ho v&yacute;zkumu. Obecn&aacute; hypot&eacute;za může vypadat např. takto:</p>
  
 +
<p><b>Vzděl&aacute;n&iacute; osob m&aacute; vliv na druh jimi použ&iacute;van&yacute;ch informačn&iacute;ch zdrojů.</b></p>
  
Jedná se prozatím o hypotézu přímo neověřitelnou z důvodu její přílišné obecnosti.
+
<p>Jedn&aacute; se prozat&iacute;m o hypot&eacute;zu př&iacute;mo neověřitelnou z důvodu jej&iacute; př&iacute;li&scaron;n&eacute; obecnosti. Proto se obecn&aacute; hypot&eacute;za d&aacute;le rozkl&aacute;d&aacute; na soubor pracovn&iacute;ch hypot&eacute;z, kter&eacute; již zahrnuj&iacute; vztahy mezi jednotliv&yacute;mi zkouman&yacute;mi proměnn&yacute;mi. V tomto př&iacute;padě se může jednat proměnn&eacute; typu: nejvy&scaron;&scaron;&iacute; dosažen&eacute; vzděl&aacute;n&iacute;; věk; typ použ&iacute;van&yacute;ch zdrojů; současn&eacute; zaměstn&aacute;n&iacute;; př&iacute;stupn&eacute; zdroje; obor vzděl&aacute;n&iacute;; atd.</p>
Proto se obecná hypotéza dále rozkládá na soubor pracovních hypotéz, které již zahrnují vztahy mezi jednotlivými zkoumanými proměnnými. V tomto případě se může jednat proměnné typu: nejvyšší dosažené vzdělání; věk; typ používaných zdrojů; současné zaměstnání; přístupné zdroje; obor vzdělání; atd.
 
  
Příklad souboru pracovních hypotéz:
+
<p>Př&iacute;klad souboru pracovn&iacute;ch hypot&eacute;z:</p>
  
 +
<p>1.<b>Vzdělaněj&scaron;&iacute; osoby použ&iacute;vaj&iacute; kvalitněj&scaron;&iacute; informačn&iacute; zdroje než osoby m&eacute;ně vzdělan&eacute;.</b></p>
  
1.'''Vzdělanější osoby používají kvalitnější informační zdroje než osoby méně vzdělané.'''
+
<p>2.<b>Typ už&iacute;van&yacute;ch informačn&iacute;ch zdrojů se li&scaron;&iacute; podle zaměstn&aacute;n&iacute;.</b></p>
  
2.'''Typ užívaných informačních zdrojů se liší podle zaměstnání.'''
+
<p>3.<b>Typ už&iacute;van&yacute;ch informačn&iacute;ch zdrojů se li&scaron;&iacute; podle věku.</b></p>
  
3.'''Typ užívaných informačních zdrojů se liší podle věku.'''
+
<p>4.<b>Studenti ISK použ&iacute;vaj&iacute; odborn&eacute; datab&aacute;ze častěji než studenti ostatn&iacute;ch oborů.</b></p>
  
4.'''Studenti ISK používají odborné databáze častěji než studenti ostatních oborů.'''
+
<p>5.<b>Atd.</b></p>
  
5.'''Atd.'''
+
<p>Každ&aacute; z&aacute;vislost mezi sledovan&yacute;mi proměnn&yacute;mi mus&iacute; m&iacute;t vlastn&iacute; pracovn&iacute; hypot&eacute;zu pro spr&aacute;vn&eacute; postihnut&iacute; sledovan&eacute; problematiky. Třet&iacute; druh použ&iacute;van&eacute; hypot&eacute;zy je statistick&aacute; hypot&eacute;za, kter&aacute; umožňuje d&aacute;le zpřesňovat pracovn&iacute; hypot&eacute;zy. Např. můžeme d&aacute;le zpřesnit pracovn&iacute; hypot&eacute;zu č. 2:</p>
  
 +
<p>1.<b>Osoby pracuj&iacute;c&iacute; v akademick&eacute;m sektoru použ&iacute;vaj&iacute; odborn&eacute; datab&aacute;ze.</b></p>
  
Každá závislost mezi sledovanými proměnnými musí mít vlastní pracovní hypotézu pro správné postihnutí sledované problematiky.
+
<p>2.<b>Osoby pracuj&iacute;c&iacute; v soukrom&eacute;m sektoru použ&iacute;vaj&iacute; webov&eacute; vyhled&aacute;vače.</b></p>
Třetí druh používané hypotézy je statistická hypotéza, která umožňuje dále zpřesňovat pracovní hypotézy. Např. můžeme dále zpřesnit pracovní
 
hypotézu č. 2:
 
  
 +
<p>3.<b>Osoby pracuj&iacute;c&iacute; ve st&aacute;tn&iacute; spr&aacute;vě nevyuž&iacute;vaj&iacute; informačn&iacute; zdroje.</b></p>
  
1.'''Osoby pracující v akademickém sektoru používají odborné databáze.'''
+
<p>4.<b>Atd.</b></p>
  
2.'''Osoby pracující v soukromém sektoru používají webové vyhledávače.'''
+
<p>Tyto statistick&eacute; hypot&eacute;zy se potom potvrzuj&iacute; resp. vyvracej&iacute; pokl&aacute;d&aacute;n&iacute;m vhodn&yacute;ch v&yacute;zkumn&yacute;ch ot&aacute;zek, k jejichž formulaci mimo jin&eacute; hypot&eacute;zy slouž&iacute;. Z v&yacute;&scaron;e uveden&eacute;ho je možn&eacute; vypozorovat, že hypot&eacute;zy se použ&iacute;vaj&iacute; pro spr&aacute;vnou formulaci v&yacute;zkumn&eacute;ho probl&eacute;mu a jeho dekompozici na jednotliv&eacute; č&aacute;sti. D&aacute;le pom&aacute;haj&iacute; při volbě vhodn&eacute; techniky pro zpracov&aacute;n&iacute; v&yacute;zkumu. Tak&eacute; ověřuj&iacute;, zda je v&yacute;zkum realizovateln&yacute;, v jak&eacute;m časov&eacute;m intervalu a s jak&yacute;mi n&aacute;klady. Co je ale nejdůležitěj&scaron;&iacute; pom&aacute;haj&iacute; redukovat v&yacute;zkumn&yacute; probl&eacute;m do zpracovateln&eacute;ho rozsahu, při zachov&aacute;n&iacute; dostatečn&eacute; vypov&iacute;dac&iacute; hodnoty o zkouman&eacute; realitě. Jin&yacute;mi slovy, nen&iacute; třeba analyzovat nekonečn&eacute; množstv&iacute; proměnn&yacute;ch, kter&eacute; se v realitě vyskytuj&iacute;.</p>
  
3.'''Osoby pracující ve státní správě nevyužívají informační zdroje.'''
+
<p>&nbsp;</p>
  
4.'''Atd.'''
+
<p><b>Použit&eacute; zdroje:</b></p>
  
 +
<p>[1]REICHEL, Jiř&iacute;. <i>Kapitoly metodologie soci&aacute;ln&iacute;ch v&yacute;zkumů</i>. Vyd. 1. Praha&nbsp;: Grada, 2009. 184 s. ISBN 9788024730066.</p>
  
Tyto statistické hypotézy se potom potvrzují resp. vyvracejí pokládáním vhodných výzkumných otázek, k jejichž formulaci mimo jiné hypotézy slouží. Z výše uvedeného je možné vypozorovat, že hypotézy se používají pro správnou formulaci výzkumného problému a jeho dekompozici na jednotlivé části. Dále pomáhají při volbě vhodné techniky pro zpracování výzkumu. Také ověřují, zda je výzkum realizovatelný, v jakém časovém intervalu a s jakými náklady. Co je ale nejdůležitější pomáhají redukovat výzkumný problém do zpracovatelného rozsahu, při zachování dostatečné vypovídací hodnoty o zkoumané realitě. Jinými slovy, není třeba analyzovat nekonečné množství proměnných, které se v realitě vyskytují.
+
<p>[2]PAYNE, Geoff; PAYNE, Judy. <i>Key concepts in social research</i>. London&nbsp;: SAGE Publications, 2004. 242 s. ISBN 0761965424.</p>
  
 +
<p>[3]DISMAN, Miroslav. <i>Jak se vyr&aacute;b&iacute; sociologick&aacute; znalost&nbsp;: př&iacute;ručka pro uživatele</i>. 3. vyd. Praha&nbsp;: Karolinum, 2000. 374 s. ISBN 8024601397.</p>
  
 +
<p>&nbsp;</p>
  
'''Použité zdroje:'''
+
<h2>rozpracov&aacute;n&iacute; v&yacute;zkumn&eacute;ho probl&eacute;mu v kvalitativn&iacute;m v&yacute;zkumu</h2>
  
[1]REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha : Grada, 2009. 184 s. ISBN 9788024730066.
+
<h2>vlastnosti dobře stanoven&eacute;ho v&yacute;zkumn&eacute;ho projektu (Hernon &amp; Metoyer-Duran)</h2>
  
[2]PAYNE, Geoff; PAYNE, Judy. ''Key concepts in social research''. London : SAGE Publications, 2004. 242 s. ISBN 0761965424.
+
<p>Zpracoval: Monika Janků, Eva Fukarov&aacute;</p>
  
[3]DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost : příručka pro uživatele''. 3. vyd. Praha : Karolinum, 2000. 374 s. ISBN 8024601397.
+
<p>Na z&aacute;kladě v&yacute;zkumů uskutečněn&yacute;ch v&nbsp;letech 1993 a 1994 Hernonem a Metoyer-Duranovou, bylo stanoveno devět n&aacute;ležitost&iacute;, kter&eacute; by podle respondentů měla dobr&aacute; definice v&yacute;zkumn&eacute;ho projektu m&iacute;t.</p>
  
 +
<p>1.<b>srozumitelnost a preciznost</b> &ndash; stanoven&iacute; nesm&iacute; b&yacute;t obecn&eacute;, ale zcela přesn&eacute; a zodpovědn&eacute;</p>
  
==rozpracování výzkumného problému v kvalitativním výzkumu==
+
<p>2.<b>určen&iacute; předmětu studie</b> &ndash; je nutn&eacute; definovat, co m&aacute; b&yacute;t zkoum&aacute;no a vyhnout se přitom nejednoznačn&yacute;m vyj&aacute;dřen&iacute;m a term&iacute;nům</p>
  
==vlastnosti dobře stanoveného výzkumného projektu (Hernon & Metoyer-Duran)==
+
<p>3.<b>určen&iacute; zastře&scaron;uj&iacute;c&iacute; ot&aacute;zky, kl&iacute;čov&yacute;ch činitelů a proměnn&yacute;ch</b></p>
Zpracoval: Monika Janků, Eva Fukarová
 
  
 +
<p>4.<b>určen&iacute; kl&iacute;čov&yacute;ch pojmů a v&yacute;razů</b></p>
  
Na základě výzkumů uskutečněných v letech 1993 a 1994  Hernonem a Metoyer-Duranovou, bylo stanoveno devět náležitostí, které by podle respondentů měla dobrá definice výzkumného projektu mít.
+
<p>5.<b>stanoven&iacute; hranic a parametrů studie</b></p>
  
1.'''srozumitelnost a preciznost''' – stanovení nesmí být obecné, ale zcela přesné a zodpovědné
+
<p>6.<b>určit&aacute; m&iacute;ra zobecnitelnosti</b></p>
  
2.'''určení předmětu studie''' – je nutné definovat, co má být zkoumáno a vyhnout se přitom nejednoznačným vyjádřením a termínům
+
<p>7.<b>popis v&yacute;znamu i př&iacute;nosu studie a odůvodněn&iacute; jej&iacute;ho uskutečněn&iacute;</b> &ndash; bez ohledu na typ v&yacute;zkumu je důležit&eacute; zodpovědět ot&aacute;zku &ldquo;so what&rdquo; a uk&aacute;zat, že v&yacute;zkum nen&iacute; bezv&yacute;znamn&yacute;</p>
  
3.'''určení zastřešující otázky, klíčových činitelů a proměnných'''
+
<p>8.<b>opro&scaron;těnost od žargonu</b> (nen&iacute;-li to nezbytn&eacute;)</p>
  
4.'''určení klíčových pojmů a výrazů'''
+
<p>9.<b>nesdělovat pouh&yacute; souhrn popisn&yacute;ch dat</b></p>
  
5.'''stanovení hranic a parametrů studie'''
+
<p>Zejm&eacute;na se sedm&yacute;m bodem souvis&iacute; fakt, že velk&eacute; množstv&iacute; publikovan&yacute;ch vědeck&yacute;ch prac&iacute; ve stejn&eacute; oblasti b&yacute;v&aacute; bezv&yacute;znamn&eacute; a jejich kvalita je pouze průměrn&aacute;. Proto když už je studie předkl&aacute;d&aacute;na k&nbsp;publikaci, měla by b&yacute;t schopna odolat recenzentem kladen&eacute; ot&aacute;zce &ldquo;so what&ldquo;. Určen&iacute; v&yacute;zkumn&eacute;ho projektu by mělo b&yacute;t nav&iacute;c specifick&eacute;, zvl&aacute;dnuteln&eacute; a napsan&eacute; tak, aby podněcovalo z&aacute;jem čten&aacute;ře.</p>
  
6.'''určitá míra zobecnitelnosti'''
+
<p>&nbsp;</p>
  
7.'''popis významu i přínosu studie a odůvodnění jejího uskutečnění''' – bez ohledu na typ výzkumu je důležité zodpovědět otázku “so what” a ukázat, že výzkum není bezvýznamný
+
<p><b>Č&aacute;sti v&yacute;zkumn&eacute;ho projektu</b></p>
  
8.'''oproštěnost od žargonu''' (není-li to nezbytné)
+
<p>Dr. David Clark, jeden z předn&iacute;ch v&yacute;zkumn&iacute;ků ve vy&scaron;&scaron;&iacute;m vzděl&aacute;v&aacute;n&iacute; na Indiansk&eacute; univerzitě, zdůrazňuje, že by se každ&yacute; v&yacute;zkumn&yacute; projekt v soci&aacute;ln&iacute;ch věd&aacute;ch měl skl&aacute;dat z těchto čtyř č&aacute;st&iacute;:</p>
  
9.'''nesdělovat pouhý souhrn popisných dat'''
+
<p><b>&uacute;vod</b></p>
  
Zejména se sedmým bodem souvisí fakt, že velké množství publikovaných vědeckých prací ve stejné oblasti bývá bezvýznamné a jejich kvalita je pouze průměrná. Proto když už je studie předkládána k publikaci, měla by být schopna odolat recenzentem kladené otázce “so what“. Určení výzkumného projektu by mělo být navíc specifické, zvládnutelné a napsané tak, aby podněcovalo zájem čtenáře.
+
<p><b>prohl&aacute;&scaron;en&iacute; o originalitě</b>&ndash; např&iacute;klad uveden&iacute; zm&iacute;nky o určit&eacute; mezeře ve věděn&iacute; podložen&eacute; přehledem literatury</p>
  
 +
<p><b>stanoven&iacute; &uacute;středn&iacute;ho ohniska dan&eacute; studie</b></p>
  
 +
<p><b>vysvětlen&iacute; v&yacute;znamu</b> - v čem spoč&iacute;v&aacute; &uacute;čel nebo př&iacute;nos, kter&yacute; m&aacute; vyplynout z prozkoum&aacute;n&iacute; probl&eacute;mu</p>
  
'''Části výzkumného projektu'''
+
<p>&Uacute;vod se dle t&eacute;to teorie uv&aacute;d&iacute; zejm&eacute;na z&nbsp;důvodu usnadněn&iacute; n&aacute;sledn&eacute;ho stanoven&iacute; &uacute;středn&iacute;ho ohniska studie. Mimo to m&aacute;t samozřejmě tak&eacute; zaujmout pozornost čten&aacute;řů. Posledn&iacute; č&aacute;st, vysvětlen&iacute; v&yacute;znamu studie, pak mus&iacute; obst&aacute;t jak v ot&aacute;zce &ldquo;so what&ldquo;, tak v ot&aacute;zce &ldquo;how so&ldquo;. Dr. Clark nahl&iacute;ž&iacute; na stanoven&iacute; c&iacute;le jako na souč&aacute;st třet&iacute; č&aacute;sti v&yacute;zkumn&eacute;ho projektu a dod&aacute;v&aacute;, že stanoven&iacute; c&iacute;le naznačuje, čeho m&aacute; studie dos&aacute;hnout, ale tento c&iacute;l či &uacute;kol nezařazuje do kontextu problematiky. Zast&aacute;v&aacute; tak&eacute; n&aacute;zor, že stanoven&iacute; c&iacute;le projektu nelze vyj&aacute;dřit pouh&yacute;mi ot&aacute;zkami, ale v&scaron;e mus&iacute; b&yacute;t srozumitelně rozebr&aacute;no.</p>
  
 +
<p>Jakmile je v&yacute;zkumn&yacute; projekt spr&aacute;vně seps&aacute;n, v&scaron;echny ostatn&iacute; č&aacute;sti v&yacute;zkumn&eacute; studie by z něj měly snadno vyplynout. Lze ř&iacute;ci, že v určit&eacute;m smyslu je v&yacute;zkum jako vypoř&aacute;dat se s n&aacute;vrhy v debatě nebo argumenty, kter&yacute; odpov&iacute;daj&iacute; pravidlům logiky. C&iacute;lem je přesvědčit o z&aacute;věrech a dos&aacute;hnout jejich odsouhlasen&iacute;. Abychom tohoto dos&aacute;hli, je nezbytn&eacute;, aby ostatn&iacute; přijali jak prvn&iacute;, tak i v&scaron;echny n&aacute;sleduj&iacute;c&iacute; n&aacute;vrhy. Stanoven&iacute; v&yacute;zkumn&eacute;ho projektu je prvn&iacute;m krokem každ&eacute;ho v&yacute;zkumu. Proto je zapotřeb&iacute; ho přijmout před t&iacute;m, než začneme zvažovat jak&eacute;koli dal&scaron;&iacute; postupy.</p>
  
Dr. David Clark, jeden z předních výzkumníků ve vyšším vzdělávání na Indianské univerzitě, zdůrazňuje, že by se každý výzkumný projekt v sociálních vědách měl skládat z těchto čtyř částí:
+
<p><b>Zdroje:</b></p>
  
'''úvod'''
+
<p>HERNON, Peter; SCHWARZ, Candy. What is a problem statement?. <i>Library &amp; Information Science Research</i>. 2007, roč. 29, č. 3, s. 307-309. Dostupn&yacute; tak&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://www.lis-editors.org/bm~doc/editorial-problem-statement.pdf" href="http://www.lis-editors.org/bm~doc/editorial-problem-statement.pdf" title="http://www.lis-editors.org/bm~doc/editorial-problem-statement.pdf">http://www.lis-editors.org/bm~doc/editorial-problem-statement.pdf</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://www.lis-editors.org/bm~doc/editorial-problem-statement.pdf" href="http://www.lis-editors.org/bm~doc/editorial-problem-statement.pdf" title="http://www.lis-editors.org/bm~doc/editorial-problem-statement.pdf">http://www.lis-editors.org/bm~doc/editorial-problem-statement.pdf</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://www.lis-editors.org/bm~doc/editorial-problem-statement.pdf" href="http://www.lis-editors.org/bm~doc/editorial-problem-statement.pdf" title="http://www.lis-editors.org/bm~doc/editorial-problem-statement.pdf">http://www.lis-editors.org/bm~doc/editorial-problem-statement.pdf</a>&quot;&gt;<a alt="http://www.lis-editors.org/bm~doc/editorial-problem-statement.pdf" href="http://www.lis-editors.org/bm~doc/editorial-problem-statement.pdf" title="http://www.lis-editors.org/bm~doc/editorial-problem-statement.pdf">http://www.lis-editors.org/bm~doc/editorial-problem-statement.pdf</a>&lt;/a&gt;&gt;. ISSN 07408188.</p>
  
'''prohlášení o originalitě'''– například uvedení zmínky o určité mezeře ve vědění podložené přehledem literatury
+
<h1>Zaji&scaron;těn&iacute; kvality v&yacute;zkumu</h1>
  
'''stanovení ústředního ohniska dané studie'''
+
<p><i>term&iacute;n: 8. dubna</i></p>
  
'''vysvětlení významu''' - v čem spočívá účel nebo přínos, který má vyplynout z prozkoumání problému
+
<h2>validita</h2>
  
Úvod se dle této teorie uvádí zejména z důvodu usnadnění následného stanovení ústředního ohniska studie. Mimo to mát samozřejmě také zaujmout pozornost čtenářů. Poslední část, vysvětlení významu studie, pak musí obstát jak v otázce “so what“, tak v otázce “how so“. Dr. Clark nahlíží na stanovení cíle jako na součást třetí části výzkumného projektu a dodává, že stanovení cíle naznačuje, čeho má studie dosáhnout, ale tento cíl či úkol nezařazuje do kontextu problematiky. Zastává také názor, že stanovení cíle projektu nelze vyjádřit pouhými otázkami, ale vše musí být srozumitelně rozebráno.
+
<p><i>Zpracoval: Emil Bud&iacute;n</i></p>
  
Jakmile je výzkumný projekt správně sepsán, všechny ostatní části výzkumné studie by z něj měly snadno vyplynout. Lze říci, že v určitém smyslu je výzkum jako vypořádat se s návrhy v debatě nebo argumenty, který odpovídají pravidlům logiky. Cílem je přesvědčit o závěrech a dosáhnout jejich odsouhlasení. Abychom tohoto dosáhli, je nezbytné, aby ostatní přijali jak první, tak i všechny následující návrhy. Stanovení výzkumného projektu je prvním krokem každého výzkumu. Proto je zapotřebí ho přijmout před tím, než začneme zvažovat jakékoli další postupy.
+
<h3>Definice</h3>
  
 +
<p>Validita m&aacute; v př&iacute;padě kvantitativn&iacute;ho v&yacute;zkumu zodpovědět ot&aacute;zku, zda skutečně měř&iacute;me to, co předpokl&aacute;d&aacute;me, že by se mělo měřit. V př&iacute;padě kvalitativn&iacute;ho v&yacute;zkumu jde sp&iacute;&scaron;e o to, aby v&yacute;zkumn&iacute;k porozuměl určit&eacute; v&yacute;povědi o zkouman&eacute;m syst&eacute;mu v pln&eacute; &scaron;&iacute;ři jej&iacute;ch zjevn&yacute;ch i skryt&yacute;ch v&yacute;znamů.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt;</p>
  
'''Zdroje:'''
+
<p>Spolu s reliabilitou se jedn&aacute; o velmi v&yacute;znamn&yacute; faktor každ&eacute;ho v&yacute;zkumu.</p>
  
HERNON, Peter; SCHWARZ, Candy. What is a problem statement?. ''Library & Information Science Research''. 2007, roč. 29, č. 3, s. 307-309. Dostupný také z WWW: <http://www.lis-editors.org/bm~doc/editorial-problem-statement.pdf>. ISSN 07408188.
+
<h3>Techniky kontroly validity</h3>
  
=Zajištění kvality výzkumu=
+
<p><b>Srovn&aacute;n&iacute; s vněj&scaron;&iacute;m krit&eacute;riem</b></p>
''termín: 8. dubna''
 
==validita==
 
''Zpracoval: Emil Budín''
 
  
===Definice===
+
<ul>
 +
<li><b>Validita založen&aacute; na členstv&iacute; ve zn&aacute;m&eacute; skupině</b></li>
 +
</ul>
  
Validita má v případě kvantitativního výzkumu zodpovědět otázku, zda skutečně měříme to, co předpokládáme, že by se mělo měřit.
+
<p>Technika je založena na testov&aacute;n&iacute; v&yacute;zkumn&yacute;ch ot&aacute;zek na skupině, u n&iacute;ž předpokl&aacute;d&aacute;me vlastnost, kterou chceme v&yacute;zkumem zji&scaron;ťovat.</p>
V případě kvalitativního výzkumu jde spíše o to, aby výzkumník porozuměl určité výpovědi o zkoumaném systému v plné šíři jejích zjevných i skrytých významů.[[#Literatura|[1]]]
 
  
Spolu s reliabilitou se jedná o velmi významný faktor každého výzkumu.
+
<p><i>Př&iacute;klad:</i> pro ot&aacute;zky t&yacute;kaj&iacute;c&iacute; se křesťanstv&iacute; vybereme jako testovac&iacute; skupinu členy katolick&eacute; c&iacute;rkve.</p>
  
===Techniky kontroly validity===
+
<ul>
 +
<li><b>Prediktivn&iacute; validita</b></li>
 +
</ul>
  
'''Srovnání s vnějším kritériem'''
+
<p>Postup využ&iacute;vaj&iacute;c&iacute; porovn&aacute;n&iacute; předpovědi (predikce) konstruovan&eacute; na z&aacute;kladě v&yacute;sledků testovan&eacute;ho měřen&iacute; se skutečn&yacute;mi v&yacute;sledky.</p>
  
* '''Validita založená na členství ve známé skupině'''
+
<p><i>Př&iacute;klad:</i> v&yacute;sledky testu pro určen&iacute; pravděpodobnosti &uacute;spěchu přijet&iacute; studenta na vysokou &scaron;kolu jsou podrobeny komparaci se skutečnost&iacute;, zda byl student skutečně přijat či nikoliv.</p>
  
Technika je založena na testování výzkumných otázek na skupině, u níž předpokládáme vlastnost, kterou chceme výzkumem zjišťovat.
+
<p><i>Pozn.:</i> postup je určen pro opakovan&aacute; měřen&iacute;, nelze jej už&iacute;t pro v&yacute;zkum jednor&aacute;zov&yacute;.</p>
  
''Příklad:'' pro otázky týkající se křesťanství vybereme jako testovací skupinu členy katolické církve.
+
<ul>
 +
<li><b>Souběžn&aacute; validita</b></li>
 +
</ul>
  
* '''Prediktivní validita'''
+
<p>Pomoc&iacute; t&eacute;to techniky je měřena jedna vlastnost dvěma či v&iacute;ce různ&yacute;mi postupy.</p>
  
Postup využívající porovnání předpovědi (predikce) konstruované na základě výsledků testovaného měření se skutečnými výsledky.
+
<p><i>Př&iacute;klad:</i> při t&aacute;z&aacute;n&iacute; se respondenta na testovanou vlastnost využijeme např. kombinace př&iacute;m&eacute;, nepř&iacute;m&eacute; a projekčn&iacute; ot&aacute;zky.</p>
  
''Příklad:'' výsledky testu pro určení pravděpodobnosti úspěchu přijetí studenta na vysokou školu jsou podrobeny komparaci se skutečností, zda byl student skutečně přijat či nikoliv.
+
<p><i>Pozn.:</i> takřka univerz&aacute;ln&iacute; použit&iacute; při v&yacute;zkumu.</p>
  
''Pozn.:'' postup je určen pro opakovaná měření, nelze jej užít pro výzkum jednorázový.
+
<p><b>Srovn&aacute;n&iacute; hypot&eacute;z s technikou měřen&iacute;</b></p>
  
* '''Souběžná validita'''
+
<ul>
 +
<li><b>Konstruovan&aacute; validita</b></li>
 +
</ul>
  
Pomocí této techniky je měřena jedna vlastnost dvěma či více různými postupy.
+
<p>Postup srovn&aacute;v&aacute; konstruovan&yacute; soubor hypot&eacute;z logicky spojuj&iacute;c&iacute;ch zkoumanou vlastnost s použitou technikou měřen&iacute;.</p>
  
''Příklad:'' při tázání se respondenta na testovanou vlastnost využijeme např. kombinace přímé, nepřímé a projekční otázky.
+
<p><i>Př&iacute;klad:</i> při měřen&iacute; m&iacute;ry frustrace vytvoř&iacute;me několik hypot&eacute;z předpov&iacute;daj&iacute;c&iacute;ch, za jak&yacute;ch okolnost&iacute; tuto vlastnost můžeme oček&aacute;vat; v tomto př&iacute;padě např. před zkou&scaron;kou. Pak hypot&eacute;zy ověř&iacute;me testov&aacute;n&iacute;m a n&aacute;slednou komparac&iacute; vzorku před &uacute;čast&iacute; na zkou&scaron;ce a vzorku, u něhož se &uacute;čast na zkou&scaron;ce neček&aacute;.</p>
  
''Pozn.:'' takřka univerzální použití při výzkumu.
+
<p><b>Testy založen&eacute; na obsahu měřen&eacute;ho jevu</b></p>
  
'''Srovnání hypotéz s technikou měření'''
+
<ul>
 +
<li><b>Validita založen&aacute; na m&iacute;něn&iacute; skupiny soudců</b></li>
 +
</ul>
  
* '''Konstruovaná validita'''
+
<p>Technika zkoum&aacute; m&iacute;něn&iacute; odborn&iacute;ků na testovanou problematiku za podm&iacute;nky, kdy každ&yacute; z členů pracuje nez&aacute;visle na ostatn&iacute;ch. Shoda mezi v&yacute;roky skupiny soudců je pak ukazatelem validity měřen&iacute;.</p>
  
Postup srovnává konstruovaný soubor hypotéz logicky spojujících zkoumanou vlastnost s použitou technikou měření.
+
<p><i>Př&iacute;klad:</i> skupina zku&scaron;en&yacute;ch knihovn&iacute;ků může posoudit, jestli testovan&eacute; posouzen&iacute; &uacute;rovně čten&aacute;řsk&eacute; vyspělosti na z&aacute;kladě v&yacute;čtu přečten&yacute;ch knih je přijateln&eacute;.</p>
  
''Příklad:'' při měření míry frustrace vytvoříme několik hypotéz předpovídajících, za jakých okolností tuto vlastnost můžeme očekávat; v tomto případě např. před zkouškou. Pak hypotézy ověříme testováním a následnou komparací vzorku před účastí na zkoušce a vzorku, u něhož se účast na zkoušce nečeká.
+
<ul>
 +
<li><b>Validita testovan&aacute; v&yacute;čtem obsahu (Domain of Meaning)</b></li>
 +
</ul>
  
'''Testy založené na obsahu měřeného jevu'''
+
<p>Je testem, kter&yacute; zji&scaron;ťuje, zda měřen&iacute; dostatečně pokr&yacute;v&aacute; oblast zkoum&aacute;n&iacute;, kterou jsme si zvolili. V&yacute;čet obsahu je užitečn&yacute;, když samotn&aacute; definice zkouman&eacute; oblasti, např. voln&yacute; čas, nen&iacute; dostatečn&yacute;m n&aacute;strojem v&yacute;zkumu.</p>
  
* '''Validita založená na mínění skupiny soudců'''
+
<p><i>Př&iacute;klad:</i> pro &uacute;čely v&yacute;zkumu o využit&iacute; voln&eacute;ho času budeme zaznamen&aacute;vat v&scaron;echny aktivity zkouman&yacute;ch osob, a pak je nech&aacute;me rozhodnout, zda je považuj&iacute; za voln&yacute; čas či nikoliv. Uveden&yacute; postup n&aacute;m může poskytnout validn&iacute; definici voln&eacute;ho času.</p>
Technika zkoumá mínění odborníků na testovanou problematiku za podmínky, kdy každý z členů pracuje nezávisle na ostatních. Shoda mezi výroky skupiny soudců je pak ukazatelem validity měření.
 
  
''Příklad:'' skupina zkušených knihovníků může posoudit, jestli testované posouzení úrovně čtenářské vyspělosti na základě výčtu přečtených knih je přijatelné.  
+
<p><i>Pozn.:</i> metoda je nevhodn&aacute; pro validizaci abstraktněj&scaron;&iacute;ch konceptů.</p>
  
* '''Validita testovaná výčtem obsahu (Domain of Meaning)'''
+
<ul>
 +
<li><b>Zjevn&aacute; validita (Face Validity)</b></li>
 +
</ul>
  
Je testem, který zjišťuje, zda měření dostatečně pokrývá oblast zkoumání, kterou jsme si zvolili. Výčet obsahu je užitečný, když samotná definice zkoumané oblasti, např. volný čas, není dostatečným nástrojem výzkumu.
+
<p>Nejedn&aacute; se př&iacute;mo o techniku testov&aacute;n&iacute; validity, sp&iacute;&scaron;e jde o určen&iacute; oblasti zkoum&aacute;n&iacute;, kde validitu zkoumat nemus&iacute;me, jelikož je &quot;zjevn&aacute;&quot;.</p>
  
''Příklad:'' pro účely výzkumu o využití volného času budeme zaznamenávat všechny aktivity zkoumaných osob, a pak je necháme rozhodnout, zda je považují za volný čas či nikoliv. Uvedený postup nám může poskytnout validní definici volného času.
+
<p><i>Př&iacute;klad:</i> Nen&iacute; třeba testovat validitu v&yacute;zkumn&eacute; ot&aacute;zky t&aacute;zaj&iacute;c&iacute; se na pohlav&iacute; či věk respondenta.</p>
  
''Pozn.:'' metoda je nevhodná pro validizaci abstraktnějších konceptů.
+
<p><i>Pozn.:</i> Použit&iacute; t&eacute;to techniky mus&iacute; b&yacute;t velmi obezřetn&eacute;, ve složitěj&scaron;&iacute;ch př&iacute;padech může spolehnut&iacute; se na intuici lehce v&eacute;st k chybn&yacute;m z&aacute;věrům.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[2]&lt;/a&gt;</p>
  
* '''Zjevná validita (Face Validity)'''
+
<h3>Z&aacute;věrečn&eacute; pozn&aacute;mky</h3>
 
Nejedná se přímo o techniku testování validity, spíše jde o určení oblasti zkoumání, kde validitu zkoumat nemusíme, jelikož je "zjevná".
 
  
''Příklad:'' Není třeba testovat validitu výzkumné otázky tázající se na pohlaví či věk respondenta.
+
<p>Univerz&aacute;lně validn&iacute; měřen&iacute; neexistuje. Validita prok&aacute;zan&aacute; v určit&eacute;m kontextu a pro určit&yacute; &uacute;čel je automaticky platn&aacute; jen pro tento kontext a shodn&yacute; &uacute;čel.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[2]&lt;/a&gt;</p>
  
''Pozn.:'' Použití této techniky musí být velmi obezřetné, ve složitějších případech může spolehnutí se na intuici lehce vést k chybným závěrům.[[#Literatura|[2]]]
+
<p><b>Zdroje:</b></p>
  
===Závěrečné poznámky===
+
<p>&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt; MOLN&Aacute;R, Zdeněk. &Uacute;vod do z&aacute;kladů vědeck&eacute; pr&aacute;ce&nbsp;: SYLABUS pro potřeby semin&aacute;ře doktorandů [online]. 2006 [cit. 2011-03-19]. Dostupn&eacute; z WWW: &lt;people.fsv.cvut.cz/~dlaskpet/Help/ZakladyVedeckePrace.doc&gt;.</p>
Univerzálně validní měření neexistuje. Validita prokázaná v určitém kontextu a pro určitý účel je automaticky platná jen pro tento kontext a shodný účel.[[#Literatura|[2]]]
 
  
'''Zdroje:'''
+
<p>&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[2]&lt;/a&gt; DISMAN, Miroslav. Jak se vyr&aacute;b&iacute; sociologick&aacute; znalost. Praha&nbsp;: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7184-141-2.</p>
  
[[#Literatura|[1]]]
+
<h2>reliabilita</h2>
MOLNÁR, Zdeněk. Úvod do základů vědecké práce : SYLABUS pro potřeby semináře doktorandů [online]. 2006 [cit. 2011-03-19]. Dostupné z WWW: <people.fsv.cvut.cz/~dlaskpet/Help/ZakladyVedeckePrace.doc>.
 
  
[[#Literatura|[2]]]
+
<p>Zpracoval: Viliam Vateha</p>
DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7184-141-2.
 
  
==reliabilita==
+
<h3>Definicia</h3>
Zpracoval: Viliam Vateha
 
  
===Definicia===
+
<p>Reliabilita (spoľahlivosť) vyjadruje presnosť merania uskutočňovan&eacute;ho v r&aacute;mci v&yacute;skumu. Na rozdiel od validity, ktor&aacute; sk&uacute;ma presnosť toho, čo v skutočnosti meriame vzhľadom k tomu, čo chceme merať, reliabilitou sa rozumie presnosť merania tej vlastnosti, ktor&uacute; v skutočnosti meriame. (Oba tieto pojmy s&uacute; s&uacute;časťou pohľadu na kvalitu d&aacute;t a s&uacute; s&uacute;časťou klasickej metodol&oacute;gie a te&oacute;rie merania.) Z&aacute;kladom odhadu reliability je opakovan&eacute; meranie toho ist&eacute;ho javu.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt; V pr&iacute;pade kvantitat&iacute;vneho v&yacute;skumu je reliabilita overovan&aacute; zrovn&aacute;van&iacute;m v&yacute;sledkov niekoľko testov alebo v&yacute;skumov.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[2]&lt;/a&gt; Toho docielime, pokiaľ test (v&yacute;skum) uskutočn&iacute;me opakovane v r&ocirc;zn&yacute;ch situ&aacute;ci&aacute;ch, za vyl&uacute;čenia z&aacute;sadn&yacute;ch zmien sledovanej charakteristiky.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[3]&lt;/a&gt; Pokiaľ vo v&scaron;etk&yacute;ch pr&iacute;padoch d&ocirc;jdeme k podobn&yacute;m v&yacute;sledkom, jedn&aacute; sa o vysok&uacute; reliabilitu. Pokiaľ naopak z&iacute;skame z&aacute;sadne odli&scaron;n&eacute; v&yacute;sledky, dosiahli sme n&iacute;zku reliabilitu.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[2]&lt;/a&gt;</p>
  
Reliabilita (spoľahlivosť) vyjadruje presnosť merania uskutočňovaného v rámci výskumu. Na rozdiel od validity, ktorá skúma presnosť toho, čo v skutočnosti meriame vzhľadom k tomu, čo chceme merať, reliabilitou sa rozumie presnosť merania tej vlastnosti, ktorú v skutočnosti meriame. (Oba tieto pojmy sú súčasťou pohľadu na kvalitu dát a sú súčasťou klasickej metodológie a teórie merania.) Základom odhadu reliability je opakované meranie toho istého javu.[[#Literatura|[1]]] V prípade kvantitatívneho výskumu je reliabilita overovaná zrovnávaním výsledkov niekoľko testov alebo výskumov.[[#Literatura|[2]]] Toho docielime, pokiaľ test (výskum) uskutočníme opakovane v rôzných situáciách, za vylúčenia zásadných zmien sledovanej charakteristiky.[[#Literatura|[3]]] Pokiaľ vo všetkých prípadoch dôjdeme k podobným výsledkom, jedná sa o vysokú reliabilitu. Pokiaľ naopak získame zásadne odlišné výsledky, dosiahli sme nízku reliabilitu.[[#Literatura|[2]]]
+
<h3>Sp&ocirc;soby odhadu reliability</h3>
  
===Spôsoby odhadu reliability===
+
<p>Encyclopedia of Measurement and Statistics&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[4]&lt;/a&gt; uv&aacute;dza tri hlavn&eacute; hľadiska, ktor&yacute;mi posudzujeme reliabilitu v&yacute;sledkov:</p>
  
Encyclopedia of Measurement and Statistics[[#Literatura|[4]]] uvádza tri hlavné hľadiska, ktorými posudzujeme reliabilitu výsledkov:
+
<p><b>a) Inter-rater reliability</b>, čiže podobnosť v&yacute;sledkov z&iacute;skan&yacute;ch r&ocirc;znymi (na sebe nez&aacute;visl&yacute;mi) v&yacute;skumn&iacute;kmi.</p>
  
'''a) Inter-rater reliability''', čiže podobnosť výsledkov získaných rôznymi (na sebe nezávislými) výskumníkmi.
+
<p><b>b) Test-retest reliability</b> alebo podobnosť v&yacute;sledkov z&iacute;skan&yacute;ch opakovan&yacute;m meran&iacute;m v časovom rozmedz&iacute; (ktor&eacute;ho presn&aacute; dĺžka z&aacute;vis&iacute; na charakteru sk&uacute;man&eacute;ho javu), pričom odhadom spoľahlivosti je korelačn&yacute; koeficient oboch meran&iacute;.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt; Nespr&aacute;vne určenie časov&eacute;ho rozmedzia medzi jednotliv&yacute;mi testami m&ocirc;že vniesť chybn&eacute; &uacute;daje do cel&eacute;ho merania. Čl&aacute;nok o reliabilite v International Encyclopedia of the Social Sciences uv&aacute;dza ako pr&iacute;klad situ&aacute;ciu, kedy je časov&eacute; oneskorenie pr&iacute;li&scaron; dlh&eacute;. V&yacute;sledn&aacute; test-retest korel&aacute;cia m&ocirc;že byť t&yacute;m p&aacute;dom pr&iacute;li&scaron; n&iacute;zka (sk&uacute;mame napr&iacute;klad schopnosť respondentov sa učiť a oni kv&ocirc;li zmienen&eacute;mu časov&eacute;mu oneskoreniu svoje vedomosti už stratili). Ak je oneskorenie naopak pr&iacute;li&scaron; kr&aacute;tke, respondenti si e&scaron;te m&ocirc;žu pam&auml;tať spr&aacute;vne odpovede a t&yacute;m vniesť do &scaron;tatistiky vysok&uacute; test-retest korel&aacute;ciu, ktor&aacute; m&ocirc;že byť zamenen&aacute; za d&ocirc;kaz validity v&yacute;skumu.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[5]&lt;/a&gt;</p>
  
'''b) Test-retest reliability''' alebo podobnosť výsledkov získaných opakovaným meraním v časovom rozmedzí (ktorého presná dĺžka závisí na charakteru skúmaného javu), pričom odhadom spoľahlivosti je korelačný koeficient oboch meraní.[[#Literatura|[1]]] Nesprávne určenie časového rozmedzia medzi jednotlivými testami môže vniesť chybné údaje do celého merania. Článok o reliabilite v International Encyclopedia of the Social Sciences uvádza ako príklad situáciu, kedy je časové oneskorenie príliš dlhé. Výsledná test-retest korelácia môže byť tým pádom príliš nízka (skúmame napríklad schopnosť respondentov sa učiť a oni kvôli zmienenému časovému oneskoreniu svoje vedomosti už stratili). Ak je oneskorenie naopak príliš krátke, respondenti si ešte môžu pamätať správne odpovede a tým vniesť do štatistiky vysokú test-retest koreláciu, ktorá môže byť zamenená za dôkaz validity výskumu.[[#Literatura|[5]]]
+
<p><b>c) Internal consistency</b>, vn&uacute;torn&aacute; s&uacute;držnosť; čiže previazanosť v&scaron;etk&yacute;ch časti in&scaron;trumentu (napr. dotazn&iacute;k). Toto hľadisko (u Řeh&aacute;ka sa s n&iacute;m stret&aacute;vame pod n&aacute;zvom Intern&eacute; met&oacute;dy odhadu v bat&eacute;rii položiek) v ide&aacute;lnom pr&iacute;pade zaisťuje, aby sa v&scaron;etky ot&aacute;zky uveden&eacute; v dotazn&iacute;ku vzťahovali rovnakou mierou ku sk&uacute;manej vlastnosti. Zaistenie uplatnenia tohto hľadiska m&ocirc;žeme dosiahnuť niekoľk&yacute;mi sp&ocirc;sobmi:</p>
  
'''c) Internal consistency''', vnútorná súdržnosť; čiže previazanosť všetkých časti inštrumentu (napr. dotazník). Toto hľadisko (u Řeháka sa s ním stretávame pod názvom Interné metódy odhadu v batérii položiek) v ideálnom prípade zaisťuje, aby sa všetky otázky uvedené v dotazníku vzťahovali rovnakou mierou ku skúmanej vlastnosti. Zaistenie uplatnenia tohto hľadiska môžeme dosiahnuť niekoľkými spôsobmi:
+
<ul>
 +
<li><b>Odhad pomocou Cronbachovho koeficientu alfa</b> &ndash; Segal a Coolidge&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[6]&lt;/a&gt; vysvetľuj&uacute; koeficient &alpha; ako meranie toho, do akej miery spolu jednotliv&eacute; položky dan&eacute;ho testu s&uacute;visia. Cronbachov koeficient alfa m&ocirc;žeme ch&aacute;pať ako priemern&uacute; hodnotu v&scaron;etk&yacute;ch korel&aacute;ci&iacute; (vz&aacute;jomn&yacute;ch vzťahov) medzi každ&uacute; jednu položku testu. Koeficient &alpha; z&iacute;skava hodnoty od 0.00 do 1.00 a vyjadruje koeficient korel&aacute;cie. Hodnoty nad 0.80 s&uacute; obecne priman&eacute; ako hodnoty odr&aacute;žaj&uacute;ce spoľahliv&uacute; mieru. <b>Koeficient &alpha; z&aacute;vis&iacute; na troch parametroch:</b></li>
 +
</ul>
  
* '''Odhad pomocou Cronbachovho koeficientu alfa''' – Segal a Coolidge[[#Literatura|[6]]] vysvetľujú koeficient α ako meranie toho, do akej miery spolu jednotlivé položky daného testu súvisia. Cronbachov koeficient alfa môžeme chápať ako priemernú hodnotu všetkých korelácií (vzájomných vzťahov) medzi každú jednu položku testu. Koeficient α získava hodnoty od 0.00 do 1.00 a vyjadruje koeficient korelácie. Hodnoty nad 0.80 sú obecne primané ako hodnoty odrážajúce spoľahlivú mieru. '''Koeficient α závisí na troch parametroch:'''
+
<p>- na &alpha; m&aacute; vplyv počet položiek v testu: krat&scaron;ie testy v&auml;č&scaron;inou z&iacute;skavaj&uacute; niž&scaron;&iacute; koeficient, ako ďal&scaron;ie testy</p>
  
- na α má vplyv počet položiek v testu: kratšie testy väčšinou získavajú nižší koeficient, ako ďalšie testy
+
<p>- koeficient &alpha; z&aacute;vis&iacute; na tom, či sa dan&yacute; test s&uacute;streďuje na sk&uacute;manie iba jedn&eacute;ho javu (vlastnosti), alebo viacer&yacute;ch. Pri meran&iacute; viacer&yacute;ch komponentov naraz nevyhnutne z&iacute;skame niž&scaron;ie &alpha; ako v pr&iacute;pade, že meriame iba jeden koncept.</p>
  
- koeficient α závisí na tom, či sa daný test sústreďuje na skúmanie iba jedného javu (vlastnosti), alebo viacerých. Pri meraní viacerých komponentov naraz nevyhnutne získame nižšie α ako v prípade, že meriame iba jeden koncept.
+
<p>- koeficient &alpha; z&aacute;vis&iacute; na počte &uacute;častn&iacute;kov v&yacute;skumu, ktor&iacute; podst&uacute;pia dan&yacute; test. Vy&scaron;&scaron;&iacute; počet (obvykle nad 200) prinesie vy&scaron;&scaron;&iacute; koeficient než test s počtom &uacute;častn&iacute;kov men&scaron;&iacute;m než 200.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[6]&lt;/a&gt;</p>
  
- koeficient α závisí na počte účastníkov výskumu, ktorí podstúpia daný test. Vyšší počet (obvykle nad 200) prinesie vyšší koeficient než test s počtom účastníkov menším než 200.[[#Literatura|[6]]]
+
<ul>
 +
<li><b>Split half</b> &ndash; rozdelenie množiny položiek na dve rovnako veľk&eacute; (n&aacute;hodn&eacute;) časti a v&yacute;počet korelace medzi nimi; obe časti sa považuj&uacute; za paraleln&eacute; merania, preto je ich korelačn&yacute; koeficient odhadom reliability každou z oboch čast&iacute; a koeficient reliability pre cel&yacute; index sa spoč&iacute;ta podľa pr&iacute;slu&scaron;nej Spearman-Brownovej formuly. (In&yacute; odhad poskytuje Guttmanova formula pre ,,split half&ldquo;, ktor&aacute; je obecnej&scaron;ia, nepredpoklad&aacute; rovnak&eacute; reliability oboch čast&iacute; ani rovnak&eacute; vari&aacute;cie.)&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt;</li>
 +
</ul>
  
* '''Split half''' – rozdelenie množiny položiek na dve rovnako veľké (náhodné) časti a výpočet korelace medzi nimi; obe časti sa považujú za paralelné merania, preto je ich korelačný koeficient odhadom reliability každou z oboch častí a koeficient reliability pre celý index sa spočíta podľa príslušnej Spearman-Brownovej formuly. (Iný odhad poskytuje Guttmanova formula pre ,,split half“, ktorá je obecnejšia, nepredpokladá rovnaké reliability oboch častí ani rovnaké variácie.)[[#Literatura|[1]]]
+
<ul>
 
+
<li><b>Paraleln&eacute; meranie</b> &ndash; v dotazn&iacute;ku sa p&yacute;tame na jednu vec dvakr&aacute;t pomocou obsahovo ekvivalentn&yacute;ch ot&aacute;zok rovnak&eacute;ho form&aacute;tu; za predpokladu, že ide o paraleln&eacute; meranie, m&ocirc;žeme vz&aacute;jomn&yacute; korelačn&yacute; koeficient interpretovať ako odhad reliability. Tento sp&ocirc;sob m&aacute; predov&scaron;etk&yacute;m nedostatok v ťažko zistiteľn&yacute;ch ekvivalenci&aacute;ch oboch znen&iacute; dotazov.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt;</li>
* '''Paralelné meranie''' – v dotazníku sa pýtame na jednu vec dvakrát pomocou obsahovo ekvivalentných otázok rovnakého formátu; za predpokladu, že ide o paralelné meranie, môžeme vzájomný korelačný koeficient interpretovať ako odhad reliability. Tento spôsob má predovšetkým nedostatok v ťažko zistiteľných ekvivalenciách oboch znení dotazov.[[#Literatura|[1]]]
+
</ul>
  
===Zaverečné poznámky===
+
<h3>Zaverečn&eacute; pozn&aacute;mky</h3>
  
Reliabilita nie je vlastnosťou merania, ale vlastnosťou výsledkov získaných meraním. Je teda závislá na skúmanom vzorku a obsahu výskumu. Test, ktorý vykazuje dobrý odhad reliability, môže dosahovať nízkeho odhadu reliability, pokiaľ bude aplikovaný na inú populáciu; dokonca k tomu môžeme dôjsť i v prípade testovania rovnakého vzorku, ale za iných okolností. Nemôžeme teda povedať, že ,,meranie je reliabilné“.[[#Literatura|[5]]]
+
<p>Reliabilita nie je vlastnosťou merania, ale vlastnosťou v&yacute;sledkov z&iacute;skan&yacute;ch meran&iacute;m. Je teda z&aacute;visl&aacute; na sk&uacute;manom vzorku a obsahu v&yacute;skumu. Test, ktor&yacute; vykazuje dobr&yacute; odhad reliability, m&ocirc;že dosahovať n&iacute;zkeho odhadu reliability, pokiaľ bude aplikovan&yacute; na in&uacute; popul&aacute;ciu; dokonca k tomu m&ocirc;žeme d&ocirc;jsť i v pr&iacute;pade testovania rovnak&eacute;ho vzorku, ale za in&yacute;ch okolnost&iacute;. Nem&ocirc;žeme teda povedať, že ,,meranie je reliabiln&eacute;&ldquo;.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[5]&lt;/a&gt;</p>
  
'''Zdroje:'''
+
<p><b>Zdroje:</b></p>
  
[[#Literatura|[1]]]
+
<p>&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt; ŘEH&Aacute;K, Jan. Kvalita dat I.&nbsp;: Klasick&yacute; model měřen&iacute; reliability a jeho praktick&yacute; aplikačn&iacute; v&yacute;znam. Sociologick&yacute; časopis [online]. 1998, XXXIV, 1, [cit. 2011-04-05]. Dostupn&yacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://sreview.soc.cas.cz/uploads/bb7535f9eabc9ba0d15b984a5e16a11dd2ebcc0f_244_051REHAK.pdf" href="http://sreview.soc.cas.cz/uploads/bb7535f9eabc9ba0d15b984a5e16a11dd2ebcc0f_244_051REHAK.pdf" title="http://sreview.soc.cas.cz/uploads/bb7535f9eabc9ba0d15b984a5e16a11dd2ebcc0f_244_051REHAK.pdf">http://sreview.soc.cas.cz/uploads/bb7535f9eabc9ba0d15b984a5e16a11dd2ebcc0f_244_051REHAK.pdf</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://sreview.soc.cas.cz/uploads/bb7535f9eabc9ba0d15b984a5e16a11dd2ebcc0f_244_051REHAK.pdf" href="http://sreview.soc.cas.cz/uploads/bb7535f9eabc9ba0d15b984a5e16a11dd2ebcc0f_244_051REHAK.pdf" title="http://sreview.soc.cas.cz/uploads/bb7535f9eabc9ba0d15b984a5e16a11dd2ebcc0f_244_051REHAK.pdf">http://sreview.soc.cas.cz/uploads/bb7535f9eabc9ba0d15b984a5e16a11dd2ebcc0f_244_051REHAK.pdf</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://sreview.soc.cas.cz/uploads/bb7535f9eabc9ba0d15b984a5e16a11dd2ebcc0f_244_051REHAK.pdf" href="http://sreview.soc.cas.cz/uploads/bb7535f9eabc9ba0d15b984a5e16a11dd2ebcc0f_244_051REHAK.pdf" title="http://sreview.soc.cas.cz/uploads/bb7535f9eabc9ba0d15b984a5e16a11dd2ebcc0f_244_051REHAK.pdf">http://sreview.soc.cas.cz/uploads/bb7535f9eabc9ba0d15b984a5e16a11dd2ebcc0f_244_051REHAK.pdf</a>&quot;&gt;<a alt="http://sreview.soc.cas.cz/uploads/bb7535f9eabc9ba0d15b984a5e16a11dd2ebcc0f_244_051REHAK.pdf" href="http://sreview.soc.cas.cz/uploads/bb7535f9eabc9ba0d15b984a5e16a11dd2ebcc0f_244_051REHAK.pdf" title="http://sreview.soc.cas.cz/uploads/bb7535f9eabc9ba0d15b984a5e16a11dd2ebcc0f_244_051REHAK.pdf">http://sreview.soc.cas.cz/uploads/bb7535f9eabc9ba0d15b984a5e16a11dd2ebcc0f_244_051REHAK.pdf</a>&lt;/a&gt;&gt;.</p>
ŘEHÁK, Jan. Kvalita dat I. : Klasický model měření reliability a jeho praktický aplikační význam. Sociologický časopis [online]. 1998, XXXIV, 1, [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: <http://sreview.soc.cas.cz/uploads/bb7535f9eabc9ba0d15b984a5e16a11dd2ebcc0f_244_051REHAK.pdf>.
 
  
[[#Literatura|[2]]]
+
<p>&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[2]&lt;/a&gt; Validita: informace o validitě webov&yacute;ch str&aacute;nek [online]. 2010 [cit. 2011-04-05]. Validita a reliabilita. Dostupn&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://www.validita.cz/validita-a-reliabilita/" href="http://www.validita.cz/validita-a-reliabilita/" title="http://www.validita.cz/validita-a-reliabilita/">http://www.validita.cz/validita-a-reliabilita/</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://www.validita.cz/validita-a-reliabilita/" href="http://www.validita.cz/validita-a-reliabilita/" title="http://www.validita.cz/validita-a-reliabilita/">http://www.validita.cz/validita-a-reliabilita/</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://www.validita.cz/validita-a-reliabilita/" href="http://www.validita.cz/validita-a-reliabilita/" title="http://www.validita.cz/validita-a-reliabilita/">http://www.validita.cz/validita-a-reliabilita/</a>&quot;&gt;<a alt="http://www.validita.cz/validita-a-reliabilita/" href="http://www.validita.cz/validita-a-reliabilita/" title="http://www.validita.cz/validita-a-reliabilita/">http://www.validita.cz/validita-a-reliabilita/</a>&lt;/a&gt;&gt;.</p>
Validita: informace o validitě webových stránek [online]. 2010 [cit. 2011-04-05]. Validita a reliabilita. Dostupné z WWW: <http://www.validita.cz/validita-a-reliabilita/>.
 
  
[[#Literatura|[3]]]
+
<p>&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[3]&lt;/a&gt; MOLN&Aacute;R, Zdeněk. &Uacute;vod do z&aacute;kladů vědeck&eacute; pr&aacute;ce&nbsp;: SYLABUS pro potřeby semin&aacute;ře doktorandů [online]. 2006 [cit. 2011-04-05]. Dostupn&eacute; z WWW: &lt;people.fsv.cvut.cz/~dlaskpet/Help/ZakladyVedeckePrace.doc&gt;.</p>
MOLNÁR, Zdeněk. Úvod do základů vědecké práce : SYLABUS pro potřeby semináře doktorandů [online]. 2006 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: <people.fsv.cvut.cz/~dlaskpet/Help/ZakladyVedeckePrace.doc>.
 
  
[[#Literatura|[4]]]
+
<p>&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[4]&lt;/a&gt; JUNI, Samuel. Reliability Theory. In SALKIND (Ed.), J. Neil (Ed.). Encyclopedia of Measurement and Statistics. [online]. [s 834-835.] Thousand Oaks, Gale Virtual Reference Library 2007 [cit. 2011-04-05]. Dostupn&eacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://go.galegroup.com/ps/i.do?action=interpret&amp;id=GALE%7CCX3470700395&amp;v=2.1&amp;u=masaryk&amp;markList=true&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w&amp;authCount=1" href="http://go.galegroup.com/ps/i.do?action=interpret&amp;id=GALE%7CCX3470700395&amp;v=2.1&amp;u=masaryk&amp;markList=true&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w&amp;authCount=1" title="http://go.galegroup.com/ps/i.do?action=interpret&amp;id=GALE%7CCX3470700395&amp;v=2.1&amp;u=masaryk&amp;markList=true&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w&amp;authCount=1">http://go.galegroup.com/ps/i.do?action=interpret&amp;id=GALE%7CCX3470700395&amp;v=2.1&amp;u=masaryk&amp;markList=true&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w&amp;authCount=1</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://go.galegroup.com/ps/i.do?action=interpret&amp;id=GALE%7CCX3470700395&amp;v=2.1&amp;u=masaryk&amp;markList=true&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w&amp;authCount=1" href="http://go.galegroup.com/ps/i.do?action=interpret&amp;id=GALE%7CCX3470700395&amp;v=2.1&amp;u=masaryk&amp;markList=true&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w&amp;authCount=1" title="http://go.galegroup.com/ps/i.do?action=interpret&amp;id=GALE%7CCX3470700395&amp;v=2.1&amp;u=masaryk&amp;markList=true&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w&amp;authCount=1">http://go.galegroup.com/ps/i.do?action=interpret&amp;id=GALE%7CCX3470700395&amp;v=2.1&amp;u=masaryk&amp;markList=true&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w&amp;authCount=1</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://go.galegroup.com/ps/i.do?action=interpret&amp;id=GALE%7CCX3470700395&amp;v=2.1&amp;u=masaryk&amp;markList=true&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w&amp;authCount=1" href="http://go.galegroup.com/ps/i.do?action=interpret&amp;id=GALE%7CCX3470700395&amp;v=2.1&amp;u=masaryk&amp;markList=true&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w&amp;authCount=1" title="http://go.galegroup.com/ps/i.do?action=interpret&amp;id=GALE%7CCX3470700395&amp;v=2.1&amp;u=masaryk&amp;markList=true&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w&amp;authCount=1">http://go.galegroup.com/ps/i.do?action=interpret&amp;id=GALE%7CCX3470700395&amp;v=2.1&amp;u=masaryk&amp;markList=true&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w&amp;authCount=1</a>&quot;&gt;<a alt="http://go.galegroup.com/ps/i.do?action=interpret&amp;id=GALE%7CCX3470700395&amp;v=2.1&amp;u=masaryk&amp;markList=true&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w&amp;authCount=1" href="http://go.galegroup.com/ps/i.do?action=interpret&amp;id=GALE%7CCX3470700395&amp;v=2.1&amp;u=masaryk&amp;markList=true&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w&amp;authCount=1" title="http://go.galegroup.com/ps/i.do?action=interpret&amp;id=GALE%7CCX3470700395&amp;v=2.1&amp;u=masaryk&amp;markList=true&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w&amp;authCount=1">http://go.galegroup.com/ps/i.do?action=interpret&amp;id=GALE%7CCX3470700395&amp;v=2.1&amp;u=masaryk&amp;markList=true&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w&amp;authCount=1</a>&lt;/a&gt;&gt;.</p>
JUNI, Samuel. Reliability Theory. In SALKIND (Ed.), J. Neil (Ed.). Encyclopedia of Measurement and Statistics. [online]. [s 834-835.] Thousand Oaks, Gale Virtual Reference Library 2007 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: <http://go.galegroup.com/ps/i.do?action=interpret&id=GALE|CX3470700395&v=2.1&u=masaryk&markList=true&it=r&p=GVRL&sw=w&authCount=1>.
 
  
[[#Literatura|[5]]]
+
<p>&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[5]&lt;/a&gt; Reliability, Statistical. In DARITY William A, Jr (ed.) International Encyclopedia of the Social Sciences. [online]. [s 834-835.] 2008, 7.Detroit: Macmillan Reference USA. Gale Virtual Reference Library. [cit. 2011-04-05]. Dostupn&yacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3045302231&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w" href="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3045302231&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w" title="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3045302231&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w">http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3045302231&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3045302231&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w" href="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3045302231&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w" title="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3045302231&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w">http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3045302231&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3045302231&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w" href="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3045302231&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w" title="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3045302231&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w">http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3045302231&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w</a>&quot;&gt;<a alt="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3045302231&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w" href="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3045302231&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w" title="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3045302231&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w">http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3045302231&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w</a>&lt;/a&gt;&gt;</p>
Reliability, Statistical. In DARITY William A, Jr (ed.) International Encyclopedia of the Social Sciences. [online]. [s 834-835.] 2008, 7.Detroit: Macmillan Reference USA. Gale Virtual Reference Library. [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: <http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE|CX3045302231&v=2.1&markList=true&u=masaryk&it=r&p=GVRL&sw=w>
 
  
[[#Literatura|[6]]]
+
<p>&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[6]&lt;/a&gt; SEGAL, Daniel L., a COOLIDGE Frederick L..Reliability. Encyclopedia of Human Development. [online]. 2006, 3, [cit. 2011-04-05]. Dostupn&yacute; z WWW: &lt;&lt;a alt=&quot;<a alt="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3466300532&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w" href="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3466300532&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w" title="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3466300532&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w">http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3466300532&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w</a>&quot; href=&quot;<a alt="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3466300532&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w" href="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3466300532&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w" title="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3466300532&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w">http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3466300532&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w</a>&quot; title=&quot;<a alt="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3466300532&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w" href="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3466300532&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w" title="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3466300532&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w">http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3466300532&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w</a>&quot;&gt;<a alt="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3466300532&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w" href="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3466300532&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w" title="http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3466300532&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w">http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CCX3466300532&amp;v=2.1&amp;markList=true&amp;u=masaryk&amp;it=r&amp;p=GVRL&amp;sw=w</a>&lt;/a&gt;&gt;.</p>
SEGAL, Daniel L., a COOLIDGE Frederick L..Reliability. Encyclopedia of Human Development. [online]. 2006, 3, [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: <http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE|CX3466300532&v=2.1&markList=true&u=masaryk&it=r&p=GVRL&sw=w>.
 
  
==reprezentativnost==
+
<h2>reprezentativnost</h2>
''Zpracovali: Jan Růžička, Milan Spisar''
 
  
===Definice:===
+
<p><i>Zpracovali: Jan Růžička, Milan Spisar</i></p>
Základní charakteristika zkoumaného souboru. Míra v jaké se zkoumaný soubor shoduje s populací ve všech pro výzkum relevantních parametrech (vlastnostech, charakteristikách) vyjma velikosti. Účelem zkoumaného souboru je zastupovat populaci. Reprezentativnost je míra, v níž se mu to daří. Je ovlivněna především volbou metody výběru vzorku, v menší míře velikostí výběru. Reprezentativnost je kontinuum s nedosažitelným ideálním maximem. Proto je třeba ji optimalizovat pro účely daného výzkumu. Specificky v kvalitativních projektech je za nedostatečnou reprezentativnost považováno zajištění výskytu všech možných kvalit zkoumaných jevů, přičemž není nutné aby poměr jejich výskytu ve vzorku odpovídal populaci.[[#Literatura|[6]]]
 
  
 +
<h3>Definice:</h3>
  
'''Reprezentativní šetření''' probíhá pomocí dotazování respondentů. Dotazování provádějí vyškolení tazatelé, kteří jsou pod neustálou kontrolou projekt manažera. Ten má za úkol především hlídat spolehlivost vyplnění dotazníků. Respondenti jsou vybráni náhodným způsobem, což zaručuje reprezentativnost a umožňuje výsledky detailně kvantifikovat a zobecnit. Díky přítomnosti tazatele se ''response rate'' pohybuje nad 50% (tedy odpoví více jak polovina dotázaných), což je několikanásobně více než bývá např. u anket (obvykle okolo 5%-10%).
+
<p>Z&aacute;kladn&iacute; charakteristika zkouman&eacute;ho souboru. M&iacute;ra v jak&eacute; se zkouman&yacute; soubor shoduje s populac&iacute; ve v&scaron;ech pro v&yacute;zkum relevantn&iacute;ch parametrech (vlastnostech, charakteristik&aacute;ch) vyjma velikosti. &Uacute;čelem zkouman&eacute;ho souboru je zastupovat populaci. Reprezentativnost je m&iacute;ra, v n&iacute;ž se mu to dař&iacute;. Je ovlivněna předev&scaron;&iacute;m volbou metody v&yacute;běru vzorku, v men&scaron;&iacute; m&iacute;ře velikost&iacute; v&yacute;běru. Reprezentativnost je kontinuum s nedosažiteln&yacute;m ide&aacute;ln&iacute;m maximem. Proto je třeba ji optimalizovat pro &uacute;čely dan&eacute;ho v&yacute;zkumu. Specificky v kvalitativn&iacute;ch projektech je za nedostatečnou reprezentativnost považov&aacute;no zaji&scaron;těn&iacute; v&yacute;skytu v&scaron;ech možn&yacute;ch kvalit zkouman&yacute;ch jevů, přičemž nen&iacute; nutn&eacute; aby poměr jejich v&yacute;skytu ve vzorku odpov&iacute;dal populaci.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[6]&lt;/a&gt;</p>
  
===Rozdělení technik při sběru reprezentativních dat:===
+
<p><b>Reprezentativn&iacute; &scaron;etřen&iacute;</b> prob&iacute;h&aacute; pomoc&iacute; dotazov&aacute;n&iacute; respondentů. Dotazov&aacute;n&iacute; prov&aacute;děj&iacute; vy&scaron;kolen&iacute; tazatel&eacute;, kteř&iacute; jsou pod neust&aacute;lou kontrolou projekt manažera. Ten m&aacute; za &uacute;kol předev&scaron;&iacute;m hl&iacute;dat spolehlivost vyplněn&iacute; dotazn&iacute;ků. Respondenti jsou vybr&aacute;ni n&aacute;hodn&yacute;m způsobem, což zaručuje reprezentativnost a umožňuje v&yacute;sledky detailně kvantifikovat a zobecnit. D&iacute;ky př&iacute;tomnosti tazatele se <i>response rate</i> pohybuje nad 50% (tedy odpov&iacute; v&iacute;ce jak polovina dot&aacute;zan&yacute;ch), což je několikan&aacute;sobně v&iacute;ce než b&yacute;v&aacute; např. u anket (obvykle okolo 5%-10%).</p>
  
'''a) Přímé pozorování'''
+
<h3>Rozdělen&iacute; technik při sběru reprezentativn&iacute;ch dat:</h3>
  
Přímé pozorování je pozorování prováděné tazatelem v reálné situaci, kdy je
+
<p><b>a) Př&iacute;m&eacute; pozorov&aacute;n&iacute;</b></p>
systematicky zaznamenáváno to, co je vnímáno.
 
  
'''b) Standardizovaný rozhovor'''
+
<p>Př&iacute;m&eacute; pozorov&aacute;n&iacute; je pozorov&aacute;n&iacute; prov&aacute;děn&eacute; tazatelem v re&aacute;ln&eacute; situaci, kdy je systematicky zaznamen&aacute;v&aacute;no to, co je vn&iacute;m&aacute;no.</p>
 
 
Standardizovaný rozhovor je technika založená na verbálním kontaktu mezi tazatelem  
 
a respondentem. Informace jsou získávány na základě vytvořených otázek, které klade tazatel.  
 
  
'''c) Dotazník:'''
+
<p><b>b) Standardizovan&yacute; rozhovor</b></p>
 
Na rozdíl od standardizovaného rozhovoru informace získáváme prostřednictvím
 
písemného dotazu.
 
  
 +
<p>Standardizovan&yacute; rozhovor je technika založen&aacute; na verb&aacute;ln&iacute;m kontaktu mezi tazatelem a respondentem. Informace jsou z&iacute;sk&aacute;v&aacute;ny na z&aacute;kladě vytvořen&yacute;ch ot&aacute;zek, kter&eacute; klade tazatel.</p>
  
 +
<p><b>c) Dotazn&iacute;k:</b></p>
  
V rámci kvantitativního výzkumu dochází nejen k redukci reality, ale často i k redukci zkoumané populace na vzorek. Tato redukce vyplývá z nutnosti zachovat finanční a časovou náročnost na únosné míře. Postup této redukce je odvozen od cíle výzkumu, přičemž rozhodující je jednak velikost zkoumané populace, jednak potřeba zobecnění získaných dat.[[#Literatura|[1]]]
+
<p>Na rozd&iacute;l od standardizovan&eacute;ho rozhovoru informace z&iacute;sk&aacute;v&aacute;me prostřednictv&iacute;m p&iacute;semn&eacute;ho dotazu.</p>
  
Někteří autoři[[#Literatura|[2]]] upozorňují na možnost akceptování kvantitativního kritéria pro reprezentativnost vzorku, kdy doporučují následující procentuální podíl zkoumané populace jako velikost vzorku:
+
<p>&nbsp;</p>
  
*do 100 - 80%
+
<p>V r&aacute;mci kvantitativn&iacute;ho v&yacute;zkumu doch&aacute;z&iacute; nejen k redukci reality, ale často i k redukci zkouman&eacute; populace na vzorek. Tato redukce vypl&yacute;v&aacute; z nutnosti zachovat finančn&iacute; a časovou n&aacute;ročnost na &uacute;nosn&eacute; m&iacute;ře. Postup t&eacute;to redukce je odvozen od c&iacute;le v&yacute;zkumu, přičemž rozhoduj&iacute;c&iacute; je jednak velikost zkouman&eacute; populace, jednak potřeba zobecněn&iacute; z&iacute;skan&yacute;ch dat.&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[1]&lt;/a&gt;</p>
*do 1000 - 40%
 
*do 10 000 - 7,5%
 
*do 100 000 - 1,5%
 
*do 1000 000 - 0,25%
 
*do 10 000 000 - 0,075%
 
  
 +
<p>Někteř&iacute; autoři&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[2]&lt;/a&gt; upozorňuj&iacute; na možnost akceptov&aacute;n&iacute; kvantitativn&iacute;ho krit&eacute;ria pro reprezentativnost vzorku, kdy doporučuj&iacute; n&aacute;sleduj&iacute;c&iacute; procentu&aacute;ln&iacute; pod&iacute;l zkouman&eacute; populace jako velikost vzorku:</p>
  
'''Populace/základní soubor''' – soubor jednotek, u které předpokládáme platnost závěrů výzkumu.
+
<ul>
 +
<li>do 100 - 80%</li>
 +
<li>do 1000 - 40%</li>
 +
<li>do 10 000 - 7,5%</li>
 +
<li>do 100 000 - 1,5%</li>
 +
<li>do 1000 000 - 0,25%</li>
 +
<li>do 10 000 000 - 0,075%</li>
 +
</ul>
  
'''Vzorek''' – skupina skutečně zkoumaných jednotek.  
+
<p><b>Populace/z&aacute;kladn&iacute; soubor</b> &ndash; soubor jednotek, u kter&eacute; předpokl&aacute;d&aacute;me platnost z&aacute;věrů v&yacute;zkumu.</p>
  
'''Reprezentativnost''' vyjadřuje vztah mezi vzorkem a populací, tedy aby '''struktura vzorku imitovala složení populace tak přesně, jak je to jen možné.''' Přičemž platí pravidlo: „S rostoucí velikostí vzorku se rozdíl mezi strukturou populace a vzorku zmenšuje.“[[#Literatura|[3]]] Toto pravidlo však platí pouze u plně náhodného výběru vzorku, tedy toho, kdy má každá jednotka ze základního souboru stejnou šanci být vybrána jako zkoumaný vzorek.
+
<p><b>Vzorek</b> &ndash; skupina skutečně zkouman&yacute;ch jednotek.</p>
Obvykle se uvádí požadavek N=+/-5 % n, kdy „N“ je populace a „n“ vzorek.
 
Možnosti výběru vzorku:
 
  
 +
<p><b>Reprezentativnost</b> vyjadřuje vztah mezi vzorkem a populac&iacute;, tedy aby <b>struktura vzorku imitovala složen&iacute; populace tak přesně, jak je to jen možn&eacute;.</b> Přičemž plat&iacute; pravidlo: &bdquo;S rostouc&iacute; velikost&iacute; vzorku se rozd&iacute;l mezi strukturou populace a vzorku zmen&scaron;uje.&ldquo;&lt;a href=&quot;#Literatura&quot;&gt;[3]&lt;/a&gt; Toto pravidlo v&scaron;ak plat&iacute; pouze u plně n&aacute;hodn&eacute;ho v&yacute;běru vzorku, tedy toho, kdy m&aacute; každ&aacute; jednotka ze z&aacute;kladn&iacute;ho souboru stejnou &scaron;anci b&yacute;t vybr&aacute;na jako zkouman&yacute; vzorek. Obvykle se uv&aacute;d&iacute; požadavek N=+/-5&nbsp;% n, kdy &bdquo;N&ldquo; je populace a &bdquo;n&ldquo; vzorek. Možnosti v&am