KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián): Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
 
(Není zobrazeno 37 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 +
[[Soubor:Eiz.png|350px|right|Titulní stránka knihy]]
 +
'''Anotace:''' [http://www.utb.cz/knihovna/o-knihovne/phdr-ondrej-fabian Ondřej Fabián] zpracoval pro projekt NAKLIV vyčerpávající publikaci pokrývající široké spektrum elektronických informačních zdrojů a služeb. V předkládaném materiálu se pojednává jak o veškerých důležitých elektronických informačních zdrojích (databáze, elektronické časopisy, elektronické knihy), tak o moderních technologiích a nástrojích, které usnadňují práci s nimi.
 +
 +
'''Klíčová slova:''' [[informační gramotnost]], [[databáze]], [[databázové centrum|databázová centra]], [[citační index|citační rejstříky]], [[elektronické časopisy]], [[elektronické informační zdroje]], [[Jednotná informační brána|oborové brány]]
 +
 +
'''Vydání knihy:''' 2012
 +
 +
'''Vydavatel:''' [http://knihovna.nkp.cz/knihovna92/0902063.htm Centrum NAKLIV], [http://kisk.phil.muni.cz KISK FF MU]
 +
 +
[http://eknihy.knihovna.cz/kniha/elektronicke-informacni-zdroje '''Původní e-kniha zdarma ke stažení''']
 +
 +
<span style="color:green;">'''Poslední celková aktualizace: 28.11. 2013'''</span>
 +
 +
= Poznámka =
 +
V rámci projektu do předmětu Elektronické informační zdroje byla se souhlasem autora O. Fabiána e-kniha převedena na wiki.knihovna.cz. Projekt vznikl za účelem aktualizace, lepší orientace a zpřístupnění obsahu uživatelům wiki. Převod s aktualizací obsahu proběhl na podzim 2013. Na realizaci se podíleli studenti KISK: Tereza Navarová, Marie Ondrášková, Zdeňka Žádníková, Michaela Hortová, Jakub Fryš a Petr Kalíšek.
 +
 
= Úvod =
 
= Úvod =
[[Soubor:Eiz.png|350px|right|Titulní stránka knihy]]
+
Původní verze tohoto materiálu byla určena pro studenty čtvrtého ročníku Střední odborné školy Luhačovice, oboru informační systémy a služby. Informace obsažené v tomto dokumentu jsou však nesporně použitelné i pro posluchače vysokých škol a další čtenáře se zájmem o elektronické informační zdroje. Jsem rád, že si tato práce našla konstantní pozici také u vysokoškolských studentů knihovnictví. Díky jejich pozitivní reakci prakticky vznikla i tato nová, aktualizovaná verze, která byla podpořena v rámci evropského projektu NAKLIV. Pro orientaci v textu je nutno znát alespoň základní terminologii oborů knihovnictví a informační vědy. Předložený materiál je už čtvrtou verzí práce, která byla poprvé publikována na konci roku 2007. Kromě obligátní aktualizace údajů a internetových odkazů přináší toto dílo i některé nové systémy a služby, které se v poslední době dostávají do popředí zájmu. Text je převážně faktografické povahy a informuje o širokém spektru informačních systémů a služeb. Řada z nich by si přitom zasloužila daleko větší pozornost, a to i v podobě samostatných publikací. V předkládaném materiálu se pojednává jak o veškerých důležitých elektronických informačních zdrojích (databáze, elektronické časopisy, elektronické knihy), tak o moderních technologiích a nástrojích, které usnadňují práci s nimi. Největší penzum informací bylo načerpáno z internetových stránek jednotlivých producentů a služeb, které jsou vždy, pro snazší orientaci čtenáře, zařazeny v textu. Není-li v textu uvedeno jinak, jsou v práci udávané informace platné pro dobu vzniku tohoto díla, což je jaro 2012.
 
= Obsah =
 
= Obsah =
 
#[[Dokumentografické informační systémy]]
 
#[[Dokumentografické informační systémy]]
#*Jak již bylo zmíněno, fungují v dnešní době databáze v elektronické podobě. Pro jejich tvorbu a provoz je proto zapotřebí těch nejmodernějších informačních technologií. Na budování systémů se tak podílejí nejenom specializovaní informační pracovníci, ale také technici a programátoři vyvíjející stále sofistikovanější prostředky pro snadnější a pohodlnější zpracování a vyhledávání dat.
+
#*Tato část uvádí čtenáře do problematiky dokumentografických IS. Dále je probírána nezbytná terminologie a stručná historie. V závěru kapitoly jsou představeni nejvýznamnější tuzemští zprostředkovatelé databází, způsoby financování v ČR a typologie databází.
 
#[[Vyhledávání v databázích – rešerše]]
 
#[[Vyhledávání v databázích – rešerše]]
#*Jak již bylo zmíněno, fungují v dnešní době databáze v elektronické podobě. Pro jejich tvorbu a provoz je proto zapotřebí těch nejmodernějších informačních technologií. Na budování systémů se tak podílejí nejenom specializovaní informační pracovníci, ale také technici a programátoři vyvíjející stále sofistikovanější prostředky pro snadnější a pohodlnější zpracování a vyhledávání dat.
+
#*Zde naleznete podrobný popis procesu tvorby rešerší a strategií, potřebných pro jejich správnou realizaci. Prostor je také věnován booleovským a proximitním operátorům.
 
#[[Databázová centra]]
 
#[[Databázová centra]]
 +
#*Úvod do oblasti databázových center a jejich služeb s několika konkrétními příklady.
 
#[[Polytematické databáze]]
 
#[[Polytematické databáze]]
 +
#*Představení základních multioborových databází. Závěrečná část se věnuje dvěma největším poskytovatelům, EBSCO a ProQuest.
 
#[[Citační rejstříky]]
 
#[[Citační rejstříky]]
 +
#*Kapitola, která postihuje problematiku souborů bibliografických záznamů – citačních rejstříků. Kromě Web of Science a Scopus aj. zmiňuje i alternativní a volně dostupná řešení.
 
#[[Databáze pro medicínu, zdravotnictví a biologii]]
 
#[[Databáze pro medicínu, zdravotnictví a biologii]]
 +
#*Medline, EMBASE, Bibliographia Medica Čechoslovaca, Evidence Base Medicine, TOXLINE a další.
 
#[[Databáze pro zemědělství a potravinářství]]
 
#[[Databáze pro zemědělství a potravinářství]]
 +
#*Agricola, AGRIS, CRIS, FSTA, CAB Abstracts a další.
 
#[[Databáze pro chemii]]
 
#[[Databáze pro chemii]]
 +
#*Chemical Abstracts, Reaxys, Analytical Abstracts.
 
#[[Databáze pro matematiku]]
 
#[[Databáze pro matematiku]]
 +
#*MathSci, Zentralblatt MATH.
 
#[[Databáze pro geologii a geografii]]
 
#[[Databáze pro geologii a geografii]]
 +
#*Geobase, GeoRef.
 
#[[Databáze pro technické obory]]
 
#[[Databáze pro technické obory]]
 +
#*INSPEC, IEEE Xplore, Compendex, ICONDA, INIS a další.
 
#[[Databáze pro společenské a humanitní vědy]]
 
#[[Databáze pro společenské a humanitní vědy]]
 +
#*ERIC, Sociological Abstracts, PsycINFO, Philosopher's Index, EconLit a další.
 
#[[Databáze pro umělecké obory]]
 
#[[Databáze pro umělecké obory]]
 +
#*Grove Art, Umělecké databáze z produkce EBSCO, Umělecké databáze CSA.
 
#[[Databáze pro literaturu a lingvistiku]]
 
#[[Databáze pro literaturu a lingvistiku]]
 +
#*Literature Online, MLA International Bibliography.
 
#[[Databáze pro informační vědu a knihovnictví]]
 
#[[Databáze pro informační vědu a knihovnictví]]
 +
#*LISA, LLIS, ISTA, LISTA.
 
#[[Databáze pro speciální druhy dokumentů]]
 
#[[Databáze pro speciální druhy dokumentů]]
 +
#*Zahrnuje přehled faktografických databází (statistika, ekonomie, geografie, fyzika a chemie), taktéž databází patentů, norem a časopisů. Je zmíněna také specifická kategorie databází databází. Část kapitoly je věnována tématu šedé literatury, úložištím akademických kvalifikačních prací a konečně platformě Open Access.
 
#[[Dodávání plných textů primárních dokumentů]]
 
#[[Dodávání plných textů primárních dokumentů]]
 +
#*Předmětem tohoto oddílu jsou formy distribuce fulltextových dokumentů uživatelům. Autor blíže popisuje služby jako MVS, DDS, EDD a jejich praktická řešení od různých poskytovatelů.
 
#[[Elektronické časopisy]]
 
#[[Elektronické časopisy]]
 +
#*Úsek věnující se vymezení problematiky e-journals a významným multioborovým i specializovaným vydavatelstvím. Kromě popisu vydavatelů jsou zmíněny i volně dostupné zdroje a možnosti uchovávání.
 
#[[Elektronické knihy]]
 
#[[Elektronické knihy]]
 +
#*Po představení tohoto fenoménu posledních let jsou uvedeni přední distributoři e-knih.
 
#[[Systémy národních bibliografií, souborné katalogy a oborové brány]]
 
#[[Systémy národních bibliografií, souborné katalogy a oborové brány]]
 +
#*Definice základních pojmů a jejich kategorizace. Kromě popisu České národní bibliografie a mezinárodních katalogů, je k dispozici i seznam jednotlivých oborových brán.
 
#[[Informační služby internetu]]
 
#[[Informační služby internetu]]
 +
#*Část, která se detailně věnuje prostředí Internetu a WWW v kontextu EIZ. Po vymezení základních pojmů se autor zabývá problémem vyhledávačů, metavyhledávačů, otázkou tzv. hlubokéko webu či službám pro archivaci obsahu.
 
#[[Nové technologie v informačních službách]]
 
#[[Nové technologie v informačních službách]]
#[[Seznam obrázků]]
+
#*Poslední kapitola reflektuje nové služby a technologie, nezbytné pro nároky dnešního uživatele. Nastíněna je jak správa EIZ, tak linkovací nástroje, federativní vyhledávače, discovery indexy,  privátní řešení, bibliografické manažery, nástroje pro sdílení dokumentů, vzdálený přístup či sledování přístupů.
 
#[[Použitá literatura]]
 
#[[Použitá literatura]]

Aktuální verze z 28. 11. 2013, 07:08

Titulní stránka knihy

Anotace: Ondřej Fabián zpracoval pro projekt NAKLIV vyčerpávající publikaci pokrývající široké spektrum elektronických informačních zdrojů a služeb. V předkládaném materiálu se pojednává jak o veškerých důležitých elektronických informačních zdrojích (databáze, elektronické časopisy, elektronické knihy), tak o moderních technologiích a nástrojích, které usnadňují práci s nimi.

Klíčová slova: informační gramotnost, databáze, databázová centra, citační rejstříky, elektronické časopisy, elektronické informační zdroje, oborové brány

Vydání knihy: 2012

Vydavatel: Centrum NAKLIV, KISK FF MU

Původní e-kniha zdarma ke stažení

Poslední celková aktualizace: 28.11. 2013

Poznámka

V rámci projektu do předmětu Elektronické informační zdroje byla se souhlasem autora O. Fabiána e-kniha převedena na wiki.knihovna.cz. Projekt vznikl za účelem aktualizace, lepší orientace a zpřístupnění obsahu uživatelům wiki. Převod s aktualizací obsahu proběhl na podzim 2013. Na realizaci se podíleli studenti KISK: Tereza Navarová, Marie Ondrášková, Zdeňka Žádníková, Michaela Hortová, Jakub Fryš a Petr Kalíšek.

Úvod

Původní verze tohoto materiálu byla určena pro studenty čtvrtého ročníku Střední odborné školy Luhačovice, oboru informační systémy a služby. Informace obsažené v tomto dokumentu jsou však nesporně použitelné i pro posluchače vysokých škol a další čtenáře se zájmem o elektronické informační zdroje. Jsem rád, že si tato práce našla konstantní pozici také u vysokoškolských studentů knihovnictví. Díky jejich pozitivní reakci prakticky vznikla i tato nová, aktualizovaná verze, která byla podpořena v rámci evropského projektu NAKLIV. Pro orientaci v textu je nutno znát alespoň základní terminologii oborů knihovnictví a informační vědy. Předložený materiál je už čtvrtou verzí práce, která byla poprvé publikována na konci roku 2007. Kromě obligátní aktualizace údajů a internetových odkazů přináší toto dílo i některé nové systémy a služby, které se v poslední době dostávají do popředí zájmu. Text je převážně faktografické povahy a informuje o širokém spektru informačních systémů a služeb. Řada z nich by si přitom zasloužila daleko větší pozornost, a to i v podobě samostatných publikací. V předkládaném materiálu se pojednává jak o veškerých důležitých elektronických informačních zdrojích (databáze, elektronické časopisy, elektronické knihy), tak o moderních technologiích a nástrojích, které usnadňují práci s nimi. Největší penzum informací bylo načerpáno z internetových stránek jednotlivých producentů a služeb, které jsou vždy, pro snazší orientaci čtenáře, zařazeny v textu. Není-li v textu uvedeno jinak, jsou v práci udávané informace platné pro dobu vzniku tohoto díla, což je jaro 2012.

Obsah

  1. Dokumentografické informační systémy
    • Tato část uvádí čtenáře do problematiky dokumentografických IS. Dále je probírána nezbytná terminologie a stručná historie. V závěru kapitoly jsou představeni nejvýznamnější tuzemští zprostředkovatelé databází, způsoby financování v ČR a typologie databází.
  2. Vyhledávání v databázích – rešerše
    • Zde naleznete podrobný popis procesu tvorby rešerší a strategií, potřebných pro jejich správnou realizaci. Prostor je také věnován booleovským a proximitním operátorům.
  3. Databázová centra
    • Úvod do oblasti databázových center a jejich služeb s několika konkrétními příklady.
  4. Polytematické databáze
    • Představení základních multioborových databází. Závěrečná část se věnuje dvěma největším poskytovatelům, EBSCO a ProQuest.
  5. Citační rejstříky
    • Kapitola, která postihuje problematiku souborů bibliografických záznamů – citačních rejstříků. Kromě Web of Science a Scopus aj. zmiňuje i alternativní a volně dostupná řešení.
  6. Databáze pro medicínu, zdravotnictví a biologii
    • Medline, EMBASE, Bibliographia Medica Čechoslovaca, Evidence Base Medicine, TOXLINE a další.
  7. Databáze pro zemědělství a potravinářství
    • Agricola, AGRIS, CRIS, FSTA, CAB Abstracts a další.
  8. Databáze pro chemii
    • Chemical Abstracts, Reaxys, Analytical Abstracts.
  9. Databáze pro matematiku
    • MathSci, Zentralblatt MATH.
  10. Databáze pro geologii a geografii
    • Geobase, GeoRef.
  11. Databáze pro technické obory
    • INSPEC, IEEE Xplore, Compendex, ICONDA, INIS a další.
  12. Databáze pro společenské a humanitní vědy
    • ERIC, Sociological Abstracts, PsycINFO, Philosopher's Index, EconLit a další.
  13. Databáze pro umělecké obory
    • Grove Art, Umělecké databáze z produkce EBSCO, Umělecké databáze CSA.
  14. Databáze pro literaturu a lingvistiku
    • Literature Online, MLA International Bibliography.
  15. Databáze pro informační vědu a knihovnictví
    • LISA, LLIS, ISTA, LISTA.
  16. Databáze pro speciální druhy dokumentů
    • Zahrnuje přehled faktografických databází (statistika, ekonomie, geografie, fyzika a chemie), taktéž databází patentů, norem a časopisů. Je zmíněna také specifická kategorie databází databází. Část kapitoly je věnována tématu šedé literatury, úložištím akademických kvalifikačních prací a konečně platformě Open Access.
  17. Dodávání plných textů primárních dokumentů
    • Předmětem tohoto oddílu jsou formy distribuce fulltextových dokumentů uživatelům. Autor blíže popisuje služby jako MVS, DDS, EDD a jejich praktická řešení od různých poskytovatelů.
  18. Elektronické časopisy
    • Úsek věnující se vymezení problematiky e-journals a významným multioborovým i specializovaným vydavatelstvím. Kromě popisu vydavatelů jsou zmíněny i volně dostupné zdroje a možnosti uchovávání.
  19. Elektronické knihy
    • Po představení tohoto fenoménu posledních let jsou uvedeni přední distributoři e-knih.
  20. Systémy národních bibliografií, souborné katalogy a oborové brány
    • Definice základních pojmů a jejich kategorizace. Kromě popisu České národní bibliografie a mezinárodních katalogů, je k dispozici i seznam jednotlivých oborových brán.
  21. Informační služby internetu
    • Část, která se detailně věnuje prostředí Internetu a WWW v kontextu EIZ. Po vymezení základních pojmů se autor zabývá problémem vyhledávačů, metavyhledávačů, otázkou tzv. hlubokéko webu či službám pro archivaci obsahu.
  22. Nové technologie v informačních službách
    • Poslední kapitola reflektuje nové služby a technologie, nezbytné pro nároky dnešního uživatele. Nastíněna je jak správa EIZ, tak linkovací nástroje, federativní vyhledávače, discovery indexy, privátní řešení, bibliografické manažery, nástroje pro sdílení dokumentů, vzdálený přístup či sledování přístupů.
  23. Použitá literatura