Informatika
Autor: Eva Sedláková
Klíčová slova: věda, počítač, ICT
Synonyma: počítačová věda
Související pojmy:
nadřazené: vědní obor, technický obor
podřazené: zpracování informace
Charakteristika
Jedná se o vědní, studijní a profesní obor, který se neustále vyvíjí a zdokonaluje. Je založen na polydisciplinární bázi. Hlavní základ informatiky je tvořen počítačovou teorií a vědou, matematikou, sociální komunikací a kybernetikou. Název je tvořen ze slov INFORMACE + AUTOMATIKA. Informatika je často milně zaměňována s informační vědou.
Vznik a historie
Vznik a vývin informatiky je ve společnosti velmi diskutovaným odvětvím. Informatika je dnes totiž chápána jako obor vyvíjející se v současnosti- avšak vývoj jejího specifického myšlení přetrvává celá staletí. Dějiny informatiky se začínají psát již za Pythagorejců od roku 530 př. n. l., kdy jejich věda vycházela z teze, že číslo tvoří podstatu věcí. Dnes je tato víra v čísla označována za nepřiměřeně přeceňovanou. Počtářské umění se pak po mnoho let vyvíjelo a dalo vzniknout prvním spisům a návodům pro algoritmické početní operace.„Podmínky pro šíření praktického počítání se podstatně zlepšily s vynálezem knihtisku kolem roku 1450.“[1] Umění počtů se stalo typickým pro vyšší společenské vrstvy. Vyučovalo se z tzv. početnic. Od početních pomůcek už potom nebylo daleko k vynálezu mechanických matematických strojů. Moderní dějiny informatiky se datují od roku 1941, kdy začal fungovat první počítač v historii lidstva. Ten se pro zajímavost používal pro výpočet balistických tabulek. Velkého významu pro informatiku dosáhlo v roce 1948 dílo C. E. Shannona s názvem Matematická teorie komunikace. U nás vůbec první výběr o počítačových vědách sepsal téhož roku Antonín Svoboda. Od té doby se sice informatika vyvíjí různými směry (např. medicínská informatika, podniková informatika, ekonomická informatika aj.), ale její matematické a elektrotechnické základy zůstávají.
Informatická gramotnost
Jedná se o souhrn znalostí a dovedností pro operace s ICT (informační a komunikační technologie) a využívání informací. „Tato gramotnost se podle současných anket neustále zvyšuje, přesto ne všichni kvalitně ovládají základní pojmy potřebné pro dnešní praxi.“[2] Porozumět informatice je dnes důležitým základem většiny činností. Informatická gramotnost je zásadní pro koncové uživatele informačních systémů. Vytvářením vhodných podmínek pro ni se zvyšuje efektivnost informatické činnosti.
Základní termíny z informatiky
- Aplikace= souhrn datových souborů a prostředků zaměřených na řešení konkrétního úkolu
- Aplikační software= pojmenování programů se zaměřením na konkrétní aplikace v různých oblastech lidské činnosti, které mají schopnosti algoritmizace
- Blog= webové stránky koncového uživatele s vlastním obsahem
- Databáze= spojení souvisejících datových souborů, které užívají různé mechanismy za účelem minimalizovat redundanci dat
- E-book= kniha převedená do digitální formy. Někteří tento název užívají pro čtecí zařízení takovéto knihy
- Internet= propojené počítačové sítě
- Portál= Soubor technologií s univerzálním rozhraním vzniklý za účelem přístupu k relevantním informacím
- Systém= komplex prvků ve vzájemné interakci s cílovým chováním
- WWW= World wide web aneb hlavní služba internetu fungující na základě hypertextů
Osobní informatika
Je považována za soubor informačních technologií a informačních komunikačních technologií využívaných pro samostatné zpracování dat. To znamená, že je určená převážně pro jednotlivce. V osobní informatice jsou využívány zejména tyto technologie: osobní počítač (současní výrobci jej označují jako PC sestavu)/ notebook, mobilní telefony a osobní sítě. Je charakteristická volností ve výběru ICT.
Mezivědní vztahy informatiky
Mezivědní vazby informatiky mají rozhodující význam pro její praxi a teorii. Některé příbuzné obory informatiku pomáhají doplňovat, objasňovat a poskytují jí relevantní informace. Mezi takové obory řadíme například technické obory (výpočetní technika, teletechnika…), matematické obory (logika… ) aj.
Citace
Zdroje
- BROOKSHEAR, Glenn J. Informatika: Informatika nejen pro studenty informatiky. 1. vyd. Brno: Computer press, 2013. ISBN 978-80-2513-805-2.
- KUBÍK, Jaroslav. Informatika - magie moderní společnosti. Jaroslav Kubík, Jan Vaculík. [Praha] : Novinář, 1989. 159 s. (Knihovnička novináře ; Sv. 45).
- NAUMANN, Friedrich. Dějiny informatiky : od abaku k internetu. Friedrich Naumann ; [Z německého originálu ... přeložila Michaela Voltrová]. Vyd. 1. Praha : Academia, 2009. 422 s. (Galileo ; sv. 40). ISBN 978-80-200-1730-7.
- TOMAN, Prokop. Informatika pro koncového uživatele. Prokop Toman ; [Ilustrace Vladimír Kintera]. 1. vyd. Praha : Professional, 2011. 172 s. ISBN 978-80-7431-057-7.
- ŽATKULIAK, Ján. Základy informatiky : Vysokoškolská učebnica. ŽATKULIAK, Ján G. 1. vyd. Bratislava : SPN, 1978. 277 s.