Informační chování

Z WikiKnihovna

Autor: Barbora Červenková

Klíčová slova: informace, chování, uživatel, vyhledávání

Synonyma: informační projev, informační vyjadřování, informační vyhledávání

Související pojmy:

Nadřazené: informační věda, informační společnost

Podřazené: elektronické prostředí, modely informačního chování


Charakteristika

V širším smyslu slova je informační chování charakterizováno jako chování člověka, systému či organismu ve vztahu k informacím. V užším slova smyslu hovoříme o informačním chování člověka při vyhledávání informací.

Jde tedy vlastně o vzájemnou interakci člověka s informačními zdroji a systémy v určité situaci. Na informační chování má vliv několik faktorů – fyzické konání, vnitřní psychické procesy , sociální prostředí a situace, ve které vznikla informační potřeba.[1]

Historie

Zkoumání informačního chování spadá již do dob okolo roku 1948. Informační chování, tak jak ho známe dnes je výsledkem dlouhodobé a systematické práce. Nejznámější modely informačního chování pocházejí od T. D. Wilsona, který je považován za průkopníka zkoumání informačního chování. Spolupracoval například s Walshem a při svém bádání vycházeli z toho, že člověk při vyhledávání, zpracovávání a využívání informací se musím vyrovnat se stresem.[2]

Momentálním trendem ve výzkumu informační vědy je výzkum informačního chování v elektronickém prostředí, kterému se věnují významné jména, jako například M. Batesová, Jansen nebo Jela Steinerová.

Současné výzkumy informačního chování jsou samozřejmě ovlivněny postupem ve vývoji technologií i informační adaptací lidí. Změny probíhají především ve způsobu vyhledávání, zpracovávání a vyžívání informací.

Modely informačního chování

T.D.Wilson


Profesor na Sheffieldské univerzitě a hlavní představitel problematiky informačního chování. Vymezil čtyři základní pojmy informačního chování:

Information Behavior

Informační chování je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům, zahrnuje aktivní i pasivní informační hledání a informační využívání. Zahrnuje komunikaci tváří v tvář, s jinými lidmi, zahrnuje i pasivní příjem informací, jako například sledování TV bez dalších záměrů získávat informace

Information Seeking Behavior

Je záměrné vyhledávání informací v důsledku uspokojení nějakého cíle. V průběhu vyhledávání může dojít k interakci s manuálními informačními systémy (např. s noKurzívavinami nebo knihovnou) nebo s počítačově-orientovanými systémy (web).

Information Searching Behavior

Je mikroúroveň informačního chování využívaná uživatelem v interakci s informačními systémy všeho druhu. Skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni interakce mezi člověkem a počítačem (například použití myši a kliknutí na odkaz) nebo intelektuální úrovni (přijetí Booleovské strategie vyhledávání), které budou zahrnovat i duševní akty, jako je posuzování významu dat a informací při získávání informací.

Information Use Behavior

Skládá se z fyzické a duševní činnosti zapříčiněné začleňováním nalezených informací do osobního vědomostního fondu. Může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi.[3]


David Ellis


Rozpracoval různé typy chování zapojených do vyhledávání informací, nejsou stanoveny jako schematický model. Spíše než fáze, používá pojem rysy. Tyto rysy jsou definovány takto:

Spuštění: uživatelem použité prostředky k zahájení hledání informací , například dotaz na nějakého zkušeného kolegu

Řetězení: poznámky pod čarou a citace ve známém materiálu nebo "dopředu" zřetězení se známými položkami prostřednictvím citačních indexů

Rozlišení: pomocí známých rozdílů v informačních zdrojích, jako způsob filtrování množství získaných informací

Monitoring: udržet up-to-date nebo aktuální informovaností vyhledávání

Extrakce: selektivní identifikace relevantního materiálu v informačním zdroji

Ověření: kontrola správnosti informací

Ukončení: což může být vykládáno jako "zavazování volných konců" prostřednictvím konečného vyhledávání[4]

Další osobnosti věnující se výzkumu informačního chování

Nicholas J. Belkin

Robert S. Taylor

Brenda Louise Dervin

Carol Kuhlthau

Závěr

Informační chování se stalo výzkumným zájmem vědců a profesionálů.

Postupem času výzkum umožnil lépe pochopit nejen uživatele informací, ale podstatu samotného člověka


Poznámky

  1. STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie: pohl'ady informačnej vedy. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005, s. 10-11. ISBN 8085165902.
  2. PRÁGEROVÁ, Linda. Informačné správanie: základné pojmy a prehľad prístupov k skúmaniu tohto společenského fenoménu. In: Inflow.cz [online]. 7.5.2010 [cit. 2014-12-20] Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacne-spravanie-zakladne-pojmy-prehlad-pristupov-k-skumaniu-tohto-spolocenskeho-fenomenu
  3. WILSON, T.D., Models in information behaviour research. Journal of Documentation [online]. 1999, roč. 55, č. 3, s. 249-270 [cit. 2014-12-20]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/publ/papers/1999JDoc.html
  4. WILSON,T.D., Human Information Behavior. Informing Science [online]. 2000, Vol. 3, No 2, 55s. [cit. 2014-12-20]. Dostupné z:http://inform.nu/Articles/Vol3/v3n2p49-56.pdf



Zdroje

STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie: pohl'ady informačnej vedy. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005, 189s. ISBN 8085165902.

WILSON,T.D., Human Information Behavior. Informing Science [online]. 2000, Vol. 3, No 2, 55s. [cit. 2014-12-20]. Dostupné z:http://inform.nu/Articles/Vol3/v3n2p49-56.pdf

WILSON, T.D., Models in information behaviour research. Journal of Documentation [online]. 1999, roč. 55, č. 3, s. 249-270 [cit. 2014-12-20]. Dostupné z: http://informationr.net/tdw/publ/papers/1999JDoc.html

PRÁGEROVÁ, Linda. Informačné správanie: základné pojmy a prehľad prístupov k skúmaniu tohto společenského fenoménu. In: Inflow.cz [online]. 7.5.2010 [cit. 2014-12-20] Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacne-spravanie-zakladne-pojmy-prehlad-pristupov-k-skumaniu-tohto-spolocenskeho-fenomenu