Informační architektura - rozcestník

Z WikiKnihovna

 

 


Vymezení informační architektury

 

Informační architektura

[Architektura je] Základní organizace systému, daná jeho komponentami, vzájemnými vztahy k okolnímu prostředí a principy řídícími její návrh a evoluci.[1]

Architektura je sadou zásadních rozhodnutí, týkajících se organizace softwarového systému, výběru prvků struktury a jejich rozhraní, vytvářejících celý systém, spolu s jejich chováním daným specifikací spolupráce mezi těmito prvky, postupnou skladbou těchto prvků do zvětšujících se subsystémů a architektonickým stylem, jímž je celá tato organizace řízena – tj. tyto prvky a jejich rozhraní, jejich spolupráce a jejich skladba. (Kruchten 2000)[2] 

Z definice vyplývá, že architektura se zabývá jak strukturou, tak i chováním, zabývá se prvky, které jsou považovány za zásadní. Za zásadní prvky můžeme považovat ty, jejichž efekt je dlouhodobý a trvalý. Například hlavní prvky struktury, které souvisejí se základním chováním nebo prvky, které ovlivňují zásadní kvalitativní parametry jako například stabilitu či škálovatelnost. Díky zaměření na zásadní prvky, výstupem architektury je poměrně specifický pohled na zamýšlený systém. Tento pohled je nejvíce důležitý pro architekta. Sada zásadních prvků není stálá a v průběhu času se může měnit. Ke změnám zásadních parametrů dochází především při upřesňování požadavků, identifikace rizik, dokončování spustitelného softwaru a nabytých zkušeností. Relativní stabilita architektury je do určité míry známka dobré architektury, dobře provedeného procesu navrhování a známkou dobrého architekta. Důležitým aspektem architektury není jen výsledek, ale i principy, které říkají proč je systém vytvořen právě tímto způsobem. [3]

Většina architektur je odvozena od existujících systémů, plnících podobné funkce. Tuto podobnost je možné popsat stylem navrhování. Mezi příklady stylů navrhování patří distribuovaný styl (distributed style), styl založený na pravidlech (rule-based style), styl zaměřený na data (data-centered style), architektura orientovaná na služby (service-oriented architecture neboli SOA) apod. Použití určitého stylu navrhování usnadňuje práci architektovi, neboť jsou dané prvky již vyzkoušeny, což vede ke snížení rizika a nezbytného úsilí. [4]

Osoba odpovědná za vytvoření architektury je architekt. Architekt je technickým vedoucím projektu a nese odpovědnost za technický úspěch a neúspěch celého projektu. Architekt musí mít kromě technických znalostí také schopnost pro vedení dalších lidí. Architekt by se měl účastnit procesu plánování a veškerých jednání, týkajících se obsazení týmu, neboť jím připravená architektura může vyžadovat určité specifické znalosti a schopnosti. Architekt by měl mít hluboké zkušenosti z navrhování a také by měl rozumět procesu vývoje softwaru, tento proces zajistí koordinaci týmu. [5]

 


Nadřazené a podřazené pojmy

 

nadřazené pojmy z hlediska vztahu k IA:
informační věda - přístup k informacím
počítačová věda - znalost programování a databází
psychologie - myšlení cílové skupiny a porozumění jí
marketing - co nejlepší rozpracování stránek k prodeji zamýšlenému publiku
HCI - human-computer interaction - pro design, tvorbu a testování použitelnosti za účelem lepší využitelnosti cílovou skupinou
interakční design - pro tvorbu a podporu úkolů a procesů, na něž uživatel narazí

grafický design - vývoj vizuálních aspektů stránek

projektový management - strategie, dovednosti a procedury potřebné k organizaci, vedení a ukončení úkolů

content management - postupy a procesy řídící přenos obsahu v informačním prostoru

knowledge management - postupy a procesy řídící využití intelektuálního kapitálu organizace [6]

organizace informací a znalostí - logické a intuitivní uspořádání stránek



podřazené z hlediska vztahu k IA:
nalezitelnost - schopnost uživatele k nalezení vhodných a relevantních informačních zdrojů, zároveň úroveň lokalizace stránek
zabudovanost - vestavěnost do větší struktury a celku

kredibilita - spolehlivost a odbornost obsahu stránek

přístupnost - jednoduchost používání stránek, respektování technického zázemí a vybavení uživatelů, případné neopomnění lidí se zdravotním postižením
použitelnost - snadnost orientace a uspořádání obsahu, dělení do kategorií
transparentnost - dostatečná zřejmost, srozumitelnost, nepotřeba dalšího vysvětlení
model jedné stránky - struktura, v níž je veškerý obsah shrnut na jedné straně, často se zde nacházejí odkazy na jiné stránky
model flat - struktura menších sítí, pouze jeden stupeň navigace

model index - podobný modelu flat, obsahuje však seznam všech stránek a je určen pro větší sítě
model sedmikrásky - po dokončení procházení úloh vrací uživatele zpět na „centrální místo” (např. homepage), využívá se většinou u výukových bloků (např. po skončení lekce)
model striktní hierarchie - struktura nejčastěji užívaná u vzdělávacích webů, uživatel nemůže přeskočit některou ze stránek hned k cíli, musí jít krok po kroku přes všechny stránky (což se hodí u lekcí)
model multidimenzionální hierarchie - struktura, v níž na jednu stránku vede několik různých cest (přes navigaci, jiné stránky, …) [7]

 

 

Stěžejní díla

Information Architecture for the World Wide Web [8]

Louis Rosenfeld a Peter Morville, O'Reilly, 1998

Kniha Information architecture for the World Wide Web je považována za základní dílo pojednávající o informační architektuře. Věnuje se návrhu webového serveru tak, aby se uživatel v daném rozhraní pohyboval co nejefektivněji. Hlavními tématy jsou organizace, navigace, popisky a tagování, folksonomie a vyhledávání. Zabývá se především návrhem větších webových stránek, které potřebují více komplexnější hierarchizaci obsahu.

Kniha je jak pro začátečníky, tak i pro zkušenější informační architekty. Představuje nástroje, techniky a metody implementace prvků. Navíc obsahuje eseje, které poskytují praktické rady a typy pro IA.

Náhled na  [Google Books] (https://books.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=hLdcLklZOFAC&oi=fnd&pg=PR13&dq=information+architecture+for+the+world+wide+web&ots=hS1nxS67HV&sig=9gCGY8448HKT9kaUd8g6EgnwfDg&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false) .

 

Web design: nenuťte uživatele přemýšlet [9]

Steve Krug, Computer press, 2003

Na základě příkladů, ilustrací a grafů autor popisuje nejčastější chyby designu webových stránek a jak jim předcházet. Věnuje se vhodnému rozvržení obsahu tak, aby se uživatel pohyboval na stránkách intuitivně. K tomu slouží efektivní vyhledávání a správná navigace na webu. Kniha je hodně názorná a uvádí příklady. I když byla vydána před více než deseti lety, tak je její obsah stále relevantní.

 

Beyond Graphics: The Architecture of Information [10]

Richard Saul Wurman a Joel Katz, AIA Journal, October 1975, Vol. 63

Článek, ve kterém se poprvé objevil termín informační architektura. Richard Wurman zde představuje její koncept, uvádí, proč je důležitá a zdůrazňuje její pravý význam - informační architektura není potřebná jen pro grafickou stránku věci, ale také pro navigaci mezi informacemi

 

Rozšiřující články:

 

Information Architecture [11]

Elin Jacob a Aaron Loehrlein, Annual Review of Information Science and Technology, 2009

Článek popisuje komplexitu informační architektury a rozebírá její prvky. Navíc se také zabývá strukturou knihovních webů.

 

A Brief History of Information Architecture [12]

Andrea Resmini a Luca Rosati, Journal of Informaton Architecture, vol. 3, č. 2

Článek popisuje historii informační architektury od jejího počátku a také představuje různé přístupy, které během let vznikaly - přístup informačního designu, informačních systémů, informační vědy a přístup  pronikající informační architektury.

 

Úvod do informační architektury:

 

Článek obsahuje ucelený přehled o informační architektuře. Ve zkratce představuje základní koncepty IA a hlavní osobnosti zabývající se tímto oborem. Také poskytuje seznam několika nástrojů vhodných pro návrh IA, přehled konferencí a v neposlední řadě soupis doporučené literatury, která se tématem zabývá do hloubky.

 

Tento článek se věnuje informační architektuře z teoretického hlediska. Představuje osm hlavních principů, které tvoří rámec pro obor IA, typy uživatelů při procházení obsahu na webu, základní modely organizace obsahu a popisové konvence. Také obsahuje seznam nástrojů, které pomáhají při návrhu IA webu.

 

Autorka článku se věnuje definici informační architektury a její pozici v digitálním světě. Představuje jednotlivé přístupy tvořící IA - klasifikaci, navigaci, metaprvky a design. Dále se věnuje rozlišení informační architektury a grafického designu stránky. Také rozebírá jednotlivé prvky IA.


  Instituce

Institut informační architektury (Information Architecture Institute)

Nezisková organizace, která se snaží tvořit informační prostředí, které je jednoduché na použití. Podporuje koncepty, komunitu i řemeslo informační architektury. Instituce vydává periodikum Journal of Information Architecture.

 

Asociace pro Informační vědu a technologii (The Association for Information Science and Technology)

ASIST je orgnizace pro knihovníky, vědce, profesory i studenty informační vědy. Taé ale podporuje webové architekty. Vydávají periodikumThe Journal of the Association for Information Science & Technology (JASIST).

 

Information Architecture Community Group

Komunita podporuje diskuzi a sdílení názorů na téma informační architektury. Komunitu zajišťuje W3C, ale není její reprezentací.

 

EuroIA

EuroIA pořádá každý rok řady událostí a konferencí o informační architektuře v Evropě. Nejvýznamnější konferencí je EuroIA Summit. Mají za cíl podporovat sdílení zkušeností z této oblasti mezi národy a kulturami.


  Konference

 

IA Summit

Konference je jak pro nové informační architekty, tak i pro experty v oboru. Každý rok se pořádá v jiném městě.

 

An Event Apart

Konference je nejenom pro designéry, ale i informační architekty, UX specialisty, projektové manažery a editory. An Event Apart podporuje sdílení poznatků nejen v dané části oboru, ale i mezi nimi navzájem.


 Osobnosti

 

Richard Saul Wurman

Architekt a grafický designér.

Navrhl, napsal a publikoval přes 90 knih na nejrůznější témata.

V roce 1972 předsedal konferenci IDCA, o rok později shromáždění First Federal Design a v roce 1976 výroční konferenci AIA.

Získal Bc. a Ing. v oboru Inženýr architekt na University of Pennsylvania. Roku 1959 absolvoval s vyznamenáním a byl oceněn Arthur Spayed Brooks Gold Medal. Získal jestě řadu dalších ocenění viz https://www.wurman.com/

Založil konferenci Ted, které sám od 1984 - 2002 předsedal. Dále byl předsedou konference TEDMED a to od roku 1995 do roku 2010 a také např. WWW konference.

Mezi jeho současné projekty patří Urban Observatory.[16]

Knihy:

UnderstandingUnderstanding

Information Architects

Information Anxiety

Understanding Healthcare

 

Louis Rosenfeld

Informační vědec, tvůrce a konzultant informační architektury.

Absolvent Informačních studii a knihovnictví na Michiganské univerzitě. Z tohoto studia získal Magisterský titul.

Vybudoval společnost Rosenfeld Media, která publikuje knihy, které poskytují poradenství a zkušenosti z oblasti UX. Zakladatel IA Summit [17] a  jeden ze spoluzakladatelů AI Institution, kde býval členem správní rady. Podílel se na založení Argus Associates roku 1991, od roku 1994 do roku 2001 zde byl prezidentem. V roce 1993 založil internetovou výzkumnou službu Argus Clearinghouse aby ukázal jak mohou knihovny a knihovníci pomoci zlepšit přístupnost Internetového obsahu.Kolem roku 1993 také začal vytvářet a vyučovat kurzy, které se týkaly využití informací na internetu.

Byl pojmenován “Technologický průkopníik” od  Crain's Detroit Business.

Jako ředitel Argus Associates konzultoval informační architekturu např. s takovými firmami jako je Paypal, Ford a Microsoft [18]

Spoluautor knih:

Information Architecture for the World Wide Web  

The Internet Searcher's Handbook: Locating Information, People, and Software.

The Internet Compendium: Subject Guides to Social Sciences, Business and Law Resources (Internet Compendium: Guide to Resources by Subject)

Autor:

Search Analytics for Your Site: Conversations with Your Customers

 

Peter Morville

Spisovatel, mluvčí a informační architekt [19]

Je jedním z průkopníků v oblasti Informační architektury a UX.

Vystudoval Informační studia a knihovnictví na Michiganské univerzitě (1993) a Anglickou literaturu na Tufts University (1991).

Založil Semantic Studios a je zde prezidentem od roku 2001. Byl spolutvůrce AI Institution kde byl určitý čas prezidentem, od roku 2002 zastává funkci poradce. Ve společnosti Argus Assocites byl od roku 1994 do roku 2001 výkonným ředitelem. V průběhu let poskytnul poradenství klientům jako jsou např. Harvard, IBM, Macy’s, Vodafone. Přednášel klíčové konference a worshopy na téma IA a jeho práce byla zveřejněna v Business Week, NPR, The Economist, The Washington Post, and The Wall Street Journal. V mnoha firmách zastával či stále zastává roli poradce. Od roku 2002 je strategickým poradcem v Q LTD a od roku 2011 také v The Understanding Group, v Project Information Literacy je jeden z představenstva od roku 2008. O rok později začal pracovat v redakční radě Journal of Information Architecture. V letech 2005 - 2015 byl v poradní radě Rosenfeld Media. Působil také v mezinárodní poradní radě v SJSU School of Information.

Získal i řadu ocenění

Margaret Mann Award - University of Michigan (1994).

Webby Award - National Cancer Institute (2005).

Roger Summit Award - AIIP (2007).

Alumni Achievement Award - University of Michigan (2008).

Higher Ed Web Award -  Washtenaw Community College (2009).

Entrepreneurial & Innovation Award - University of Michigan (2016).

Notable Michigan Alumniv - University of Michigan (2017). [20]

Spoluautor:

Information Architecture for the World Wide Web  (Rosenfeld, Louis)

Search Patterns (Callender, Jeffery)

Autor:

Intertwingled: Information Changes Everything

Ambient Findability

 

Steve Krug

Konzultant v oblasti použitelnosti. Své zkušenosti sbíral přes 20 let. Jako konzultant měl různorodé klienty jako Apple, Bloomberg.com, Lexus.com, NPR, the International Monetary Fund a mnoho dalších.

V Chestnut Hill, MA sídlí jeho firma  Advanced Common Sense

V současnosti tráví čas učením na worshopech o použitelnosti nebo konzultováním.[21]

Knihy:

Webdesign: nenuťte uživatele přemýšlet

Nenuťte uživatele přemýšlet!: Praktický průvodce testováním a opravou chyb použitelnosti webu

 

Jesse James Garret

User Experience designér. Spoluzakladatel Adaptive Path kde je zároveň i hlavní tvůrčí pracovník. Je jeden z nejúznavanějších návrhářů technologických produktů.

Často zastává roli řečníka, který se snaží oslovit diváky o designu, user experience a inovacích. Napsal na tyto témata i spoustu odporných článků, které byli uvedené v nejrůznějších publikacích.

V roce 2005 vytvořil termín “Ajax”, který se stal hnací silou webového designu a definoval koncept za tímto vzrůstajícím trendem.

V roce 2006 získal cenu  Rave Award for Technology od Wired Magazine. [22]

Kniha:

The Elements of User Experience

 

Alex Wright

Spisovatel, informační architekt, novinář, výzkumný pracovník, designér, firemní manažer, akademický knihovník.

Působí jako Senior Director UX v Etsy a zároveň je to také doktorand ve škole Carnegie Mellon Design.

Zastává vedoucí roli UX v The New York Times a IBM, kde konzultuje s klienty jako jsou Adobe, Yahoo!, New York Public Library a Internet Archive.

Dříve pracoval jako akademický knihovník v knihovně v Harvardu.

Občas se zúčastňuje konferencí jako jsou SxSW, O'Reilly a Gartner Group. [23]

Knihy:

Cataloging the World: Paul Otlet and the Birth of the Information Age

Glut: Mastering Information Through the Ages

 

Eric Reiss

Teoretik,konzultant informační architektury a autor zaměřený hlavně na oblast informační architektury. [24] Je také velmi aktivní v oblasti UX, použitelnosti  a service design scenes.

Po dvě období byl prezidentem/ředitelem AI Institute, v současnosti je předseda European Information Architecture Summit, EuroIA, a generální ředitel společnosti The FatDUX Group, je v poradním výboru  Katedry Informatiky na Copenhagen Business School, IA programu na Kent State University, a Romanian Institute of Information Architecture.

V Madridu v letech 2009-2011 působil jako profesor Usability and Design at the Instituto de Empresa Business School (překládat/nepřekládat?). V roce 2009 zde získal ocenění “Nejlepší profesor”.

Příspěvky a články,které napsal byly publikovány v odborných časopisech jako Journal of the American Society for Science and Technology, Johnny Holland Magazine, Fortune a Business Week, a učebnicích. [25]

Vytvořil filozofii designu Web Dogma ’06.

Knihy:

Practical Information Architectur

Usable Usability

 

 

 

  1.  EELES, Peter a Peter CRIPPS. Architektura softwaru. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3036-0. str. 24
  2.  EELES, Peter a Peter CRIPPS. Architektura softwaru. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3036-0. str. 25
  3.  EELES, Peter a Peter CRIPPS. Architektura softwaru. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3036-0. str. 28
  4.  EELES, Peter a Peter CRIPPS. Architektura softwaru. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3036-0. str. 28
  5.  EELES, Peter a Peter CRIPPS. Architektura softwaru. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3036-0. str. 35
  6.  LORENZ, Michal. Informační architektura (IA) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2017 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2017/VIKBA06/um/68166464/Informacni_architektura.pdf 
  7.  CHAPMAN, Cameron. The Ultimate Guide to Information Architecture [online]. 2015 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://www.webdesignerdepot.com/2015/02/the-ultimate-guide-to-information-architecture/ 
  8.  ROSENFELD, Louis. a Peter. MORVILLE. Information architecture for the World Wide Web. 2nd ed. Cambridge, Mass.: O'Reilly, 2002. ISBN 0596000359.
  9.  KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-892-9.
  10.  WURMAN, Richard Saul a Joel KATZ. Beyond Graphics: the architecture of information. AIA Journal [online]. 1975, 63 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: http://www.ncmodernist.org/AJ/AJ-1975-10.pdf<span style=
  11.  JACOB, Elin K. – LOEHRLEIN, Aaron. Information architecture In Annual Review of Information Science and Technology. 2009 43(1): 1–64.<span style=
  12.  RESMINI, Andrea a Luca ROSATI. A Brief History of Information Architecture. Journal of Information Architecture [online]. 3(2), [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: http://journalofia.org/volume3/issue2/03-resmini/jofia-0302-03-resmini.pdf<span style=
  13.  Complete Beginner’s Guide to Information Architecture [online]. In: . 2015 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: http://www.uxbooth.com/articles/complete-beginners-guide-to-information-architecture/
  14.  CHAPMAN, Cameron. The Ultimate Guide to Information Architecture [online]. In: . 2015 [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://www.webdesignerdepot.com/2015/02/the-ultimate-guide-to-information-architecture/
  15. MAKULOVÁ, Soňa. Informačná architektúra. Ikaros [online]. 2005, 2005(9) [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://ikaros.cz/informacna-architektura 
  16.  Richard Saul Wurman. Richard Saul Wurman [online]. [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://www.wurman.com/
  17.  Louis Rosenfeld. IA Summit [online]. [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: http://www.iasummit.org/person/louis-rosenfeld/
  18.  'Louis Rosenfeld: Biography. LouisRosenfeld [online]. [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: http://louisrosenfeld.com/biography/
  19.  'Peter Morville. O'REILLY Community [online]. [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: http://www.oreilly.com/pub/au/561
  20.  'PETER MORVILLE’S BIOGRAPHY. Semantic Studios [online]. [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: http://semanticstudios.com/about/
  21.  'About Steve Krug. Advanced Common Sense [online]. [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: https://www.sensible.com/about.html
  22.  'About: Jesse James Garrett. Adaptive Path [online]. [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: http://www.adaptivepath.org/mission/
  23.  'About. Alex Wright [online]. [cit. 2017-11-27]. Dostupné z: http://alexwright.org/about/
  24.  <meta charset=
  25. <meta charset=