ISBN

Z WikiKnihovna

ISBN (International Standard Book Number, mezinárodní standardní číslo knihy) je unikátní číselný kód, který se používá k jednoznačné identifikaci konkrétního knižního vydání. Je určeno standardem ISO 2108[1], v Česku pak normou ČSN ISO 2108[2], která navazuje na původní normu ČSN 01 0189, která platila při zavedení ISBN v ČSSR 1. ledna 1989.[2]

Vznik čísla a vývoj čísla ISBN

V šedesátých letech vzešel od britských firem zabývajících se distribucí knih požadavek na jednotný způsob číslování knih, který by zjednodušil jejich evidenci a distribuci. Sdružení britských vydavatelů zadalo tento úkol profesoru F.C. Fosterovi z Londýnské vysoké školy ekonomické. Ten si ke spolupráci přizval i knihovníky. Systém se z počátku týkal jen Velké Británie, vzniklo číslo SBN (Standard Book Number – standardní číslo knihy), které se skládalo z osmi číslic a bylo rozděleno na dvě části. První označovala vydavatele a druhá konkrétní vydanou knihu. Během následujících let již začalo postupně docházet k nástupu výpočetní techniky, což mělo za následek doplnění SBN o další číslici, která složila ke kontrole celého čísla. Konečný návrh byl publikován v roce 1966 pod názvem “A report on standard numbering in the book trade” (Zpráva o standardním číslování v knižním obchodě). [3] Z Fosterova návrhu se v dalším roce vyvinul systém jak jej známe dnes - systém Mezinárodního standardního čísla knihy (ISBN – International Standard Book Number system). Do mezinárodního formátu byl upraven firmou J. Whitaker & Sons, Ltd. a v USA v r.1968 firmou R.R. Bowker.

Na zasedání pracovní skupiny zabývající se ISBN ve Stockholmu v říjnu 1969 byl systém číslování knih zpracován do podoby oficiální normy ISO 2108 – Documentation – International Standard Book Numbering (ISBN). Norma ISO 2108 byla přijata v roce 1971 23 státy. Účelem této mezinárodní normy je koordinovat a standardizovat mezinárodní použití čísel ISBN k jednoznačné identifikaci jedné publikace nebo vydání publikace vydané jedním určitým vydavatelem. Jelikož se knihy a publikace podobné knize začaly objevovat v nových formách, byla původní norma revidována a tento systém nyní používá přes 170 zemí. V letech 1978 a 1992 vyšla další opravená vydání.

Od roku 2001 začala připravovat pracovní skupina, složená ze jmenovaných delegátů z národních normalizačních organizací, zastupujících agentury ISBN, vydavatele, knihkupce, knihovny a dodavatele, 4. vydání této normy. Toto 4. vydání je dosud nejrozsáhlejší revizí systému i čísla ISBN. Zvýšilo číselnou kapacitu systému, určilo potřebná metadata, která by měla být dodávána zároveň s přiděleným číslem ISBN, vypracovala pokyny pro správu a řízení systému, a určila též úkoly národních agentur ISBN. Přitom se změnila struktura čísla ISBN a jeho délka, a to poprvé od jeho vzniku. Byla publikována v r.2006 s účinností od 1.1.2007. [4]

Historie ISBN a jeho vývoj v České republice

V roce 1983 pověřilo Ministerstvo kultury ČSR Státní knihovnu ČSR přípravou zavedení systému ISBN do československé knižní produkce. Vycházelo se z norem ISO 2108 a ST SEV 5128-85 a z pokynů Mezinárodní agentury ISBN. Státní knihovna byla pověřena funkcí Národní agentury ISBN v Československu. Celý systém byl v Československu uveden do provozu 1. ledna 1989. Byla vydána norma ČSN 01 0189 Mezinárodní standardní číslování knih (ISBN). [5]

Struktura ISBN

ISBN se do konce roku 2006 skládalo z desetimístného čísla. Od ledna 2007 se přešlo na třináctimístné číslo. Přidal se tzv. prefix. Díky tomu se vově ISBN rovná EAN-kódu. Každé ISBN se skládá z pěti částí, každá část je oddělena pomlčkou. První a poslední část mají pevnou délku, tři, respektive jedno číslo. U zbylých tří částí se jejich délka mění. Isbn2.jpg

  • První částí je prefix. V současné době má tvar pouze 978 pro knihy a 979 pro hudebniny.
  • Druhou částí je tzv. identifikátor skupiny, který popisuje jazykový region. Má jednu až pět číslic. Například anglicky mluvící země mají kód 0 a 1, francouzsky mluvící země kód 2, německý mluvící země kód 3, atd. Pro Česko a Slovensko se používá kód 80. Všechny kódy lze najít v seznamu identifikátorů skupiny, které popisují jazykový region
  • Další část je určena pro identifikaci vydavatele. Délka kódu je od jednoho až po sedm znaků. Jednotlivým vydavatelů se kódy přidělují od národních agentur ISBN. V ČR je to Národní agentura ISBN.
  • Předposlední částí je kód konkrétní knihy. Může mít maximálně šest číslic a přiděluje si jej sám vydavatel.
  • Poslední částí je kontrolní číslice[6]

Kontrolní číslice a její výpočet

Poslední část ISBN vždy tvoří jedna tzv. kontrolní číslice. Slouží pro kontrolu platného ISBN. Její výpočet se liší u ISBN-10 a ISBN-13

Vypočítává se podle modulu 10. Každá z prvních dvanácti číslic se vynásobí střídavě 1 a 3. Kontrolní číslice je rovna 10 minus zbytek rezultující z vydělení součtu součinů prvních 12 číslic deseti s jedinou výjimkou: je-li výsledkem tohoto výpočtu 10, pak je kontrolní číslicí 0.

Kontrolní číslice pro ISBN 978-80-252-0070 se vypočítává následujícím způsobem:

  • Krok 1: Vypočtěte součet součinů prvních 12 číslic ISBN (viz následující tabulka).

Vypocet ISBN.jpg

  • Krok 2: Vydělte součet součinů prvních 12 číslic ISBN vypočtený v kroku 1 deseti (10) a dostanete zbytek. 86 : 10 = 8 zbytek = 6
  • Krok 3: Odečtěte zbytek vypočtený v kroku 2 od 10. Výsledný rozdíl je kontrolní číslice s jedinou výjimkou: je-li zbytek 0, pak je kontrolní číslice 0 (viz výše).

10 – 6 = 4, ---) Kontrolní číslice = 4 ---) ISBN = 978-80-252-0070-4

Následující matematický vzorec je alternativním způsobem pro výpočet kontrolní číslice:

Kontrolní číslice = mod 10(10 -[mod 10(součet vážených součinů prvních 12 číslic ISBN)])

Kontrolní číslice = mod 10 (10 – [mod 10 (107)]) Kontrolní číslice = 4

Součet vážených součinů prvních 12 číslic plus kontrolní číslice musí být dělitelný 10 beze zbytku, aby bylo číslo ISBN platné.

Poznámka: Délka identifikátoru skupiny, vydavatele a titulu je proměnlivá a nemusí být vždycky stejná jako v příkladu uvedeném shora. Ne všechny kombinace identifikátoru skupiny a vydavatele jsou možné. [7]

Související články

  • ISSN– International Standard Serial Number

Reference a odkazy

  1. ISO 2108:2005. Information and documentation -- International standard book number (ISBN). 2005. London: International ISBN Agency, 2005. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/catalogue_detail?csnumber=36563
  2. 2,0 2,1 ČSN ISO 2108. Informace a dokumentace - Mezinárodní standardní číslování knih. Praha: Český normalizační institut, 2001. Dostupné z: http://www.normservis.cz/download/view/csn/01/63521/63521_nahled.htm
  3. INTERNATIONAL STANDARD BOOK NUMBERING (ISBN). In: Informatics development institute [online]. 1999 [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20110430024722/http://www.informaticsdevelopmentinstitute.net/isbn.html
  4. Vznik čísla ISBN a jeho vývoj. In: Národní knihovna České republiky [online]. 2012, 18.12.2012 [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/sluzby/sluzby-pro/isbn-ismn-issn/isbn/isbn-1
  5. Systém ISBN v České republice. In: Národní knihovna České republiky [online]. 2012, 18.12.2012 [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/sluzby/sluzby-pro/isbn-ismn-issn/isbn/isbn-3
  6. What is an ISBN?. In: International ISBN Agency [online]. 2014 [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: https://www.isbn-international.org/content/what-isbn
  7. Struktura čísla ISBN a jeho rozsah v České republice, přidělování identifikátorů vydavatele. In: Národní knihovna České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/sluzby/sluzby-pro/isbn-ismn-issn/isbn/isbn-5

Externí odkazy