Zobrazení zdroje stránky Historie chápání pojmu informační gramotnost

'''Historický vývoj pojmu informační gramotnost'''

Jedná se o termín, který byl poprvé použit již v sedmdesátých letech 20. století, ale od té doby se jeho význam a chápání velmi proměnilo. V současnosti asi není možné jednoznačně určit, která z definic informační gramotnosti je nejpřesnější, nejvýstižnější. Je však možné říci, že pravděpodobně nejpoužívanější definicí informační gramotnosti je definice zveřejněná roku '''1989''' ve zprávě Komise pro informační gramotnost (součást ALA<ref name="acrl">Association of College and Research Libraries (ACRL). <i>Association of College and Research Libraries (ACRL)</i> [online]. 2010 [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://www.ala.org/acrl/nili/ilit1st.html</ref>):


''„Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou znalosti pořádány, jak je možné informace vyhledat a využít je tak, aby se z nich mohli učit i ostatní. Jsou to lidé připravení pro celoživotní vzdělávání, protože mohou vždy najít informace potřebné k určitému rozhodnutí či k vyřešení daného úkolu.“'' (ALA, 1989)


''Co však této definici předcházelo? Jak se vyvíjelo vymezení tohoto pojmu?'' 


<br>
'''Sedmdesátá léta:'''<br>
----

Poprvé termín informační gramotnost použil Paul Zurkowski (tehdejší prezident Information Industry Association) v roce '''1974'''. Za informačně gramotné považoval jedince „připravené používat informační zdroje při práci, kteří se při řešení problémů naučili využívat širokou škálu technik a informačních nástrojů stejně jako primární zdroje“.

Během sedmdesátých let se objevilo několik dalších definic, které se shodovaly na skutečnosti, že informace jsou pro společnost nezbytné a je třeba stále více znalostí a dovedností k zacházení s nimi. V žádné z těchto definic však nejsou stanoveny konkrétní dovednosti. Nutnost přesnější definice vzešla především z rychlého rozvoje nových informačních technologií. <br> Informační gramotnost byla vnímána jako „propast, která odděluje informačně vzdělané, kteří vědí, jak a kdy užívat tyto technologie, a činí tak s lehkostí, od těch tzv. informačně naivních, kteří informační technologie využívat neumějí a mají tak značně omezený přístup ke zdrojům znalostí“ <ref name="behrens">BEHRENS, S. J. (1994). A conceptual analysis and historical overview of information literacy. College & Research Libraries. 1994, vol. 35, no. 4, s. 309-322.</ref>. V tomto období se objevuje i termín počítačová gramotnost a její vymezení vůči gramotnosti informační. Obecně je počítačová gramotnost chápána jako pojem podřazený. 


<br>
'''Osmdesátá léta:'''
----

<br>Polovina osmdesátých let je ve vývoji pojmu informační gramotnost klíčovým obdobím. Vzniká definice tohoto pojmu, na niž se navazovalo i v dalších letech. V roce '''1986''' William Demo rozvinul definici, kterou o rok dříve vyslovil Martin Tessmer:„Informační gramotnost je schopnost efektivně vyhledávat a hodnotit informace vztahující se k určité potřebě“ <ref name="behrens"></ref>. William Demo konkretizoval jednotlivé složky informační gramotnosti. Důležitými body jeho definice bylo rozšíření z pouhého vyhledávání informací i na porozumění a hodnocení informací, a dále také přesná identifikace potřebných schopností (vyhledávací strategie, hodnocení). William Demo nepovažuje knihovnu za jediný zdroj informací, což bylo v té době také neobvyklé. Velký důraz klade na nutnost uvědomování si vlastních informačních potřeb. <br>Současně probíhala i diskuse o postavení informační gramotnosti vzhledem ke gramotnosti obecné. Pohled na tento problém vystihuje definice, jejímiž autory jsou Jan Olsen a Bill Coons:

''„Definujeme informační gramotnost jako pochopení role a moci informací, schopnost informace vyhledat a používat je při rozhodování, dále schopnost informace produkovat a zacházet s nimi za použití informačních technologií. Zkrátka informační gramotnost je přesahem tradičního pojetí gramotnosti a je odezvou na revoluční dobu, ve které žijeme“'' <ref name="behrens"></ref>.


Knihovníci začali přehodnocovat programy pro vzdělávání uživatelů a směřovat od programů zaměřených téměř výhradně na práci s informačními zdroji dostupnými v knihovně (angl. library literacy) k programům zdůrazňujícím význam schopnosti práce s informacemi pro existenci člověka v současné společnosti. Informační gramotnost se tak stala ústředním tématem informačních pracovníků, a to především ve vysokoškolských knihovnách. Byla odhalována spojitost mezi informačním vzděláváním<ref name="pozn">Informační vzdělávání je ovšem nový pojem, viz kapitola 6. Dříve užívaným pojmem je informační výchova, zachovaná doposud např. také v názvu odborné komise IVIG při AKVŠ ČR, srov. pozn. 2.</ref> jako procesem vedoucím ke zvyšování informační gramotnosti, informační gramotností samotnou a celoživotním vzděláváním.


Diskutována byla i úloha knihoven v reformě vzdělávání. V roce '''1987''' se v USA konalo sympozium ''„Libraries and the Search for Academic Excellence“'', na jehož pořádání se podílely Columbia University a University of Colorado. Ze závěrů jednání vyplynulo, že vysokoškolské knihovny by se měly aktivně zapojit do vzdělávacího procesu a pomoci připravovat studenty pro celoživotní vzdělávání. Základem takové přípravy by mělo být především zvyšování informační gramotnosti. Došlo zde ke zpřesnění pojmu a začalo se uvažovat o možnostech zařadit programy zvyšování informační gramotnosti do osnov za garance knihovníků a informačních pracovníků. <br>Dalším významným mezníkem byl rok '''1989''', kdy byla publikována zpráva Komise pro informační gramotnost ALA (ALA Presidential Committee on Information Literacy). Tato zpráva nejen že potvrzuje nutnost řešení problematiky informační gramotnosti, ale zároveň upozorňuje na potřebu vytvoření nového modelu vyučování založeného na informačních zdrojích (angl. resource-based learning). Zpráva uvádí definici informační gramotnosti, která je velmi často používána dodnes (viz úvod této kapitoly) a nastiňuje podobu nového modelu vzdělávacího procesu založeného na informačních zdrojích, který by připravoval studenty na celoživotní vzdělávání. Významným krokem bylo také ustavení amerického Národního fóra pro informační gramotnost (National Forum on Information Literacy<ref name="NFIL"><i>National Forum on Information Literacy</i> [online]. 1989 [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://www.infolit.org</ref>), které má dodnes za úkol propagovat informační gramotnost v USA. Tento vzor následovaly i další země (např. Austrálie). 

'''Na konci osmdesátých let již tedy měl pojem informační gramotnost určitou podobu, existovaly jeho definice, byť nejednotné, a nastal čas začít vytvářet konkrétní programy, které by vedly k jejímu zvyšování.'''


== Reference ==
<references />