Hardback: Porovnání verzí
Řádek 43: | Řádek 43: | ||
== '''Historie tuhé knižní vazby:''' == | == '''Historie tuhé knižní vazby:''' == | ||
− | + | První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. Pergamen byl pevnější a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako papyrus. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky''' podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu. Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex). 4 | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
+ | O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba. 5 | ||
+ | Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno. 6 | ||
== Užitečné odkazy == | == Užitečné odkazy == |
Verze z 8. 12. 2014, 18:58
Autor: Monika Langerová
Klíčová slova: hardback, pevná vazba
Synonyma: pevný obal knih, vázané knihy,
Související pojmy:
nadřazené - vazba
podřazené - kodex, desky,
Hardback
Hardback, je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. [1] V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě (paperback) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.
Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou:
- Tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem.
- Tuhé vazby mají desky, měkké vazby mají obálku
- Tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají
- Tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál
- Tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává
Dělení tuhých vazeb
Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé. "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek." [2]
V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.
V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem. Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem.
V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. Při výrobě desek se kombinují různé druhy termoplastických fólií, někdy v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.[3]
Historie tuhé knižní vazby:
První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. Pergamen byl pevnější a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako papyrus. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové složky podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu. Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex). 4
O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba. 5
Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno. 6
Užitečné odkazy
Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf
vazba knih -digitální knihovna MZK: http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18
Poznámky