Gabriel Naudé: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 39: Řádek 39:
  
 
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==
 
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==
−
Z hlediska informační vědy a knihovnictví lze Naudého význam shledávat především v jeho zápalu pro zřízení veřejných knihoven a v literární tvorbě zaměřené na teoretickou i praktickou stránku fungování knihoven. Naudé přistupoval ke knihovnické profesi opravdu zodpovědně. Uvědomoval si nejen význam přehledného uspořádání knižních fondů, ale také skutečnost, že stávající sbírky musí být pro zvýšení čtenářské gramotnosti a informovanosti neustále rozšiřovány. Vedle toho lze z hlediska knihovnictví ocenit především Naudého zavedení termínu „bibliografie“ ve významu jako soupis či seznam knih.
+
Z hlediska informační vědy a knihovnictví lze Naudého význam shledávat především v jeho zápalu pro zřízení veřejných knihoven a v literární tvorbě zaměřené na teoretickou i praktickou stránku fungování knihoven. Naudé přistupoval ke knihovnické profesi opravdu zodpovědně. Uvědomoval si nejen význam přehledného uspořádání knižních fondů, ale také skutečnost, že stávající sbírky musí být pro zvýšení čtenářské gramotnosti a informovanosti neustále rozšiřovány. Vedle toho lze z hlediska knihovnictví ocenit především Naudého zavedení termínu '''bibliografie''' ve významu soupis či seznam knih.
−
Dílo ''Advis pour dresser une bibliotheque'' je dodnes aktuální metodika budování knihoven a klasifikace knihovního fondu.
+
Dílo '''''Advis pour dresser une bibliotheque''''' je dodnes aktuální metodika budování knihoven a klasifikace knihovního fondu. Spis se zabývá problematikou budování knihovny, shromažďování a organizování knihovního fondu, který má být systematicky doplňován díly významných autorů toho, kterého oboru, a to jak klasických, tak moderních. Navrhuje nákup knih v původních jazycích autorů, neboť překlad může způsobit ztrátu významu. Odmítá cenzuru všeho druhu. Informace mají být k dispozici bezplatně. Důraz kladl na přehledné uspořádání knih pro snadnější orientaci čtenáře a vytvořil mj. tyto kategorie: teologie, filosofie, právo, politika, medicína, historie, matematika krásná literatura, ale také magie.
  
  

Verze z 17. 5. 2013, 22:14



Gabriel Naudé

Gabriel Naudé.jpg[1]

 
Paříž
Datum a
místo úmrtí 		10. července 1653
Abbeville
 
 
 
  francouzské
Vzdělání univerzity v Paříži a Padově
Pracoviště
 
Známý pro termín bibliografie, knihovna kardinála Mazarina

Gabriel Naudé byl francouzský knihovník a učenec, který prosazoval myšlenku zřízení veřejných knihoven s širokou nabídkou svazků.

Život

Gabriel Naudé se narodil dne 2. února roku 1600 v Paříži v nepříliš bohaté, ač společensky uznávané rodině. Nejprve studoval na církevní škole, později byl přijat na univerzitu v Paříži.[2]. Na pařížské univerzitě studoval humanitní vědy, filozofii a medicínu.[3] Během studií vstoupil Naudé do služeb Henryho de Mesme, majitele jedné z největších knihoven té doby, kde vykonával práci knihovníka.[4] Po studiích v Paříži strávil šestadvacetiletý Naudé téměř dva roky v italské Padově a na tamní univerzitě získal doktorát z medicíny. Medicíně se však v praxi nikdy nevěnoval, a to i přesto, že jej král Ludvík XIII. jmenoval v roce 1632 královským lékařem.[5] Namísto lékařské profese se Naudé rozhodl navázat na předchozí knihovnickou praxi, kterou získal během vysokoškolských studií u Mesmeho. Nejprve spolupracoval s kardinálem Bagnim, později, po jeho smrti v roce 1641, se jeho kolegou stal synovec papeže Urbana VIII., kardinál Barberini. Krátce nato působil Naudé jako knihovník ve službách kardinála Richelieua. Spolupráce však neměla příliš dlouhého trvání, neboť Richelieu zemřel již v roce 1642. Jeho nástupce, kardinál Mazarin, nabídl Naudému post knihovníka v první veřejné knihovně ve Francii, jejíž fondy čítaly přes 40.000 svazků. Naudého knihovnická profese ve službách Mazarina trvala takřka 10 let, kdy byla přerušena kvůli povstání francouzských šlechticů (fronda). Mazarin byl odsunut z Paříže a jeho knihovna byla z části rozprodána, z části rozebrána. I tak se Naudému podařilo zachránit na 3.000 svazků. Po této zkušenosti nastoupil Naudé do služeb švédské královny, kde mu byla opět svěřena práce knihovníka. Ve Švédsku však Naudé dlouho nepobyl. V roce 1653 se ve Francii opět dostal do moci kardinál Mazanin, který povolal Naudého zpět. Při cestě do rodné země Naudé ve věku 53 let umírá.[6]

Dílo

Gabriel Naudé byl výrazně literárně činný, autor prací z mnoha oblastí včetně politiky, náboženství a historie. Počátky jeho písemné tvorby lze zaznamenat již v dobách vysokoškolských studií. První dílo publikoval již v roce 1620, tedy krátce předtím, než vstoupil do služeb Henryho de Mesme. Jednalo se o knihu Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles. O sedm let později Naudé publikoval své druhé dílo, knihu s názvem Advis pour dresser une bibliotheque. Do angličtiny byla kniha přeložena pod názvem Advice on Establishing a Library.[7] Přínos knihy lze shledávat především v jejím metodologickém zaměření. Naudé se zaměřil na všechny praktické stránky fungování knihovny – od sestavení základních pravidel pro knihovnickou práci, po systém uspořádání sbírek v knihovně.[8] V roce 1633 vydal své dílo Bibliographia politica, kde vůbec poprvé použil termín bibliografie ve významu „soupis knih“.[9] Naudé byl velkým příznivcem zřízení veřejné knihovny, která by sloužila širšímu spektru zájemců o literaturu. Také tato myšlenka se stala základním stavebním kamenem jeho tvorby. Během praktikování u Mesmeho se Naudé svého nadřízeného dokonce pokoušel přesvědčit o tom, jak je důležité zřídit velkou knihovnu, která by byla přístupná veřejnosti. To se však povedlo až 30. ledna roku 1644 za úřadu kardinála Mazarina. Takzvaná Mazarinova knihovna byla pro svou otevřenost veřejnosti označena pařížským deníkem Paris Gazzete označena za „žijící a živou knihovnu“.[10]

Aktivity

Vedle publikační činnosti zasahoval Naudé také do politického života tehdejší francouzské společnosti. Mezi svými přáteli měl postavení skeptického moralisty, který dovede využívat jak své odvahy, tak přiměřeného taktu. Mimo politiku se zabýval také typografií, často psal dopisy svým zahraničním současníkům z různých vědních oborů – například holandskému právníkovi Hugovi Grotiovi či astronomům Galileo Galileovi a Johannu Keplerovi. Jako člen působil v akademiích učenců v Římě a Florencii. Ústředím Naudého zájmu však bylo především knihovnictví a knihovny.[11]

Význam pro informační vědu a knihovnictví

Z hlediska informační vědy a knihovnictví lze Naudého význam shledávat především v jeho zápalu pro zřízení veřejných knihoven a v literární tvorbě zaměřené na teoretickou i praktickou stránku fungování knihoven. Naudé přistupoval ke knihovnické profesi opravdu zodpovědně. Uvědomoval si nejen význam přehledného uspořádání knižních fondů, ale také skutečnost, že stávající sbírky musí být pro zvýšení čtenářské gramotnosti a informovanosti neustále rozšiřovány. Vedle toho lze z hlediska knihovnictví ocenit především Naudého zavedení termínu bibliografie ve významu soupis či seznam knih. Dílo Advis pour dresser une bibliotheque je dodnes aktuální metodika budování knihoven a klasifikace knihovního fondu. Spis se zabývá problematikou budování knihovny, shromažďování a organizování knihovního fondu, který má být systematicky doplňován díly významných autorů toho, kterého oboru, a to jak klasických, tak moderních. Navrhuje nákup knih v původních jazycích autorů, neboť překlad může způsobit ztrátu významu. Odmítá cenzuru všeho druhu. Informace mají být k dispozici bezplatně. Důraz kladl na přehledné uspořádání knih pro snadnější orientaci čtenáře a vytvořil mj. tyto kategorie: teologie, filosofie, právo, politika, medicína, historie, matematika krásná literatura, ale také magie.


Výběr z publikovaných děl

  • Advis pour dresser une bibliotheque (1627)[12]
  • Apologie pour tous les grands personages faussement soupçonnez de magie (1625)[13]
  • Argumenta nova ... quibus demonstrantur adversus pseudo-gersenistas Thomam Kempersem verum esse auctorem librorum De imitatione Christi (1651)[14]
  • Bibliographia militaris (1633)[15]
  • Bibliographia politica (1633)[16]
  • Causae Kempensis conjectio pro curia Romana (1651)[17]
  • De antiquitate et dignitate scholae medicae Parisiensis panegyris (1628)[18]
  • De studio liberali syntagma (1632)[19]
  • Dissertatio de instruenda bibliotheca (1703)[20]
  • Epigrammata in virorum literatorum imagines cum appendicula variorum carminum (1641)[21]
  • Epistola ad Iacobum Gaffarellum (1645)[22]
  • Epistolae (1667)[23]
  • Exercitatio quod Senae nomen non Caesenae sed Senogalliae conveniat (1642)[24]
  • Gratiarum actio, habita in collegio Patavino, pro philosophiae et medicinae laurea ibidem impetrata (1633)[25]
  • In clarissimi viri Petri Puteani obitum ... Elegia ad Aegidium Menagium (1651)[26]
  • Ioannis Cordesii ecclesiae Lemovicensis canonici elogium (1643)[27]
  • Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles (1620)
  • ΠΕΝΤΑΣ Quaestionum iatro-philologicarum (1647)[28]
  • Remise de la bibliotheque de Mon,seigneur le Cardinal Mazarin par le Sieur de Naude entre les mains de Monsieur Tubeuf (1652)
  • Syntagma de studio liberali (1632)[29]
  • Syntagma de studio militari (1637)[30]
  • Velitatio prima Kempensis adversus Joannem de Launoy (1651)[31]
  • Vita Hieronimi Cardani (1668)[32]
  • Le Marfore ou Discours Contre les Lisbelles (publikováno r. 1620)
  • Apologie pour tous les grands personages faussement soupçonnez de magie (publikováno r. 1625)
  • Advis pour dresser une bibliotheque (publikováno r. 1627)
  • De studio liberali syntagma (publikováno r. 1632)
  • Bibliographia politica (publikováno r. 1633)
  • Remise de la bibliotheque de Mon,seigneur le Cardinal Mazarin par le Sieur de Naude entre les mains de Monsieur Tubeuf (publikováno r. 1652)

Externí zdroje


Poznámky

  1. ↑ MANSKE, Magnus. Wikipedia [online]. [cit. 15.5.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Gabriel_Naude.jpg/247px-Gabriel_Naude.jpg
  2. ↑ LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27.
  3. ↑ KRISTELLER PAUL OSKAR, Between the italian renaissance and the french enlightenment: Gabriel Naudé as an editor. In: Studies in Renaissance thought and letters, Vol. 3, Rome: Edizioni di storia e letteratura, 1956, s. 615.
  4. ↑ NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 137.
  5. ↑ LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27.
  6. ↑ NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 137-138.
  7. ↑ LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 31.
  8. ↑ NAUDÉ GABRIEL, Advis pour dresser une bibliothéque (Epilog). VEB Offizin Andersen Nexö, Leipzig, 1963, s. 139.
  9. ↑ KATUŠČÁK DUŠAN, Chrestomatia k základom bibliografie. [online], publikováno r. 2006, s. 4 [cit. 2013-5-1]. Dostupné z: http://www.pulib.sk/kis/katuscak/BGCela.pdf.
  10. ↑ LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 40.
  11. ↑ LEMKE ANTJE BULTMANN, Gabriel Naudé and the ideal library. In: Library associates courier, Vol. XXVI, No. 1, New York (Syracuse): Syracuse University, 1991, s. 27-31.
  12. ↑ Vydání z r. 1876 dostupné z: http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k576966/f5.image
  13. ↑ Dostupné z: http://archive.org/stream/apologiepovrtovs00naud#page/n7/mode/2up
  14. ↑ Dostupné z: http://books.google.com/ebooks/reader?id=FXg8AAAAcAAJ&printsec=frontcover&output=reader
  15. ↑ Dostupné z: http://books.google.com/ebooks/reader?id=bRlMAAAAcAAJ&printsec=frontcover&output=reader
  16. ↑ Vydání z r. 1642 dostupné z: http://books.google.cz/books?id=eMRLAAAAcAAJ&printsec=frontcover&dq=naud%C3%A9+bibliographia+politica&hl=cs&sa=X&ei=oNGQUYi4GsKu4ASj1oHgBg&ved=0CDMQ6AEwAA
  17. ↑ Dostupné z: http://books.google.com/ebooks/reader?id=8nc8AAAAcAAJ&printsec=frontcover&output=reader
  18. ↑ Dostupné z: http://reader.digitale-sammlungen.de/resolve/display/bsb10085761.html
  19. ↑ Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=vntBAAAAcAAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false
  20. ↑ Dostupné z: http://books.google.com/ebooks/reader?id=dvZEAAAAcAAJ&printsec=frontcover&output=reader&pg=GBS.PA71
  21. ↑ Dostupné z: http://books.google.com/ebooks/reader?id=vrBLAAAAcAAJ&printsec=frontcover&output=reader&pg=GBS.PP2
  22. ↑ Dostupné z: http://books.google.com/ebooks/reader?id=D1ITAAAAQAAJ&printsec=frontcover&output=reader&pg=GBS.PA7
  23. ↑ Dostupné z: http://books.google.com/ebooks?id=f3VGAAAAcAAJ&source=webstore_atb_similarbooks
  24. ↑ Dostupné z: http://books.google.com/ebooks/reader?id=XWw5AAAAcAAJ&printsec=frontcover&output=reader&pg=GBS.PA1
  25. ↑ Dostupné z: http://visualiseur.bnf.fr/Visualiseur?Destination=Gallica&O=NUMM-075510
  26. ↑ Dostupné z: http://books.google.com/ebooks/reader?id=eZxMAAAAcAAJ&printsec=frontcover&output=reader
  27. ↑ Dostupné z: http://books.google.com/ebooks/reader?id=CkAu9as0dtMC&printsec=frontcover&output=reader&pg=GBS.PP11
  28. ↑ Dostupné z: http://books.google.com/ebooks/reader?id=BOBEAAAAcAAJ&printsec=frontcover&output=reader&pg=GBS.PP1
  29. ↑ Dostupné z: http://books.google.com/ebooks/reader?id=vntBAAAAcAAJ&printsec=frontcover&output=reader
  30. ↑ Dostupné z: http://books.google.com/ebooks/reader?id=IA4OAAAAQAAJ&printsec=frontcover&output=reader
  31. ↑ Dostupné z: http://visualiseur.bnf.fr/Visualiseur?Destination=Gallica&O=NUMM-101083
  32. ↑ Dostupné z: http://www.filosofia.unimi.it/cardano/testi/operaomnia/vol_1_i_4.pdf
Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Gabriel_Naudé&oldid=33186“