Frustrace

Z WikiKnihovna
Verze z 20. 2. 2012, 11:20, kterou vytvořil Michal Klajban (diskuse | příspěvky) (15 revizí: IMPORT F-G: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Autor: Marie Sýkorová

Klíčová slova: stres, frustrace uživatele

Synonyma: zmarnění

Související pojmy: fáze syndromu vyhoření, frustrační tolerance, extrémní psychická zátěž



Význam

• zklamání, zmaření touhy

• stav při závažném neuspokojení lidských potřeb (1)


Frustrací se nazývá stav člověka v situaci, kdy je mu neočekávaně znemožněno uspokojení nějaké jeho potřeby. Ztratí-li člověk naději na uspokojení, vyvolá tato situace zklamání, ale současně stimuluje reakce, které jsou zaměřeny na vyrovnání této nepříznivé situace. Protože vede člověka k tomu, aby hledal řešení a ovládl negativní pocity vyvolané zklamáním, může mít frustrace do určité míry pozitivní vliv na rozvoj jeho schopností. (2) „Frustrace byla poprvé uvedena jako psychický stav Simundem Freudem a byla chápána jako pojem jak vnější, tak vnitřní povahy související s pojmem dosažení cíle. Frustrace nastává tehdy, když nám podmínky brání nebo ovlivňují uskutečnění cíle (Freud, 1921),... zahrnuje jak vnější překážky dosažení cíle, tak vnitřní překážky, bránící uspokojení.“ Podle Amsela (1992) je frustrací „nedosažení očekávaných cílů, maření nebo nutnost překonávat fyzické či psychické bariéry nebo odrazování v cestě za dosažením cíle.“ (3)


Příčiny a projevy frustrace

Frustrace nastává tehdy, když podmínky nějakým způsobem brání dosažení cíle. Stupeň odolnosti vůči frustraci se nazývá frustrační tolerancí. Liší se v závislosti na vrozených vlastnostech jedince (temperament, charakter, citové stabilitě) a vlivu prostředí (rodina, škola, citová podpora, zkušenosti). Jedním z hlavních faktorů pro stanovení cíle a jeho dosažení je odpovědnost, která vede k odhodlání překonat překážky a k vytrvalosti pro jeho dosažení. "S tím souvisí i význam důležitosti úkolu a jeho výsledku, stejně jako víra v to, že jej lze dosáhnout. Jedinci mají velkou zodpovědnost právě tehdy, když se jedná o pro ně důležitý cíl a když věří v jeho dosažení. Síla touhy po dosažení cíle ovlivňuje míru odpovědnosti stejně silně jako reakci na následné přerušení. Sebedůvěra nebo důvěra ve schopnosti někoho druhého mohou také ovlivnit odpovědnost za dosažení cíle.“ (4) Pokud stav frustrace trvá příliš dlouho, může přejít v depresi. U dětí může frustrace vyvolat negativní emoce, jako hněv a zlost, což pak směřuje k agresivnímu chování, které má pomoci tuto překážku překonat. Frustraci mohou zapříčinit i jiné osoby, např. rodiče, učitelovo chování k žákovi, např. při nedostatečném ohodnocení jeho práce nebo při zdůrazňování jeho chyb. (5)

Obrana

Nejčastější obrannou reakcí na frustraci jsou útok nebo únik, příkladem útoku je:

- projekce - jedinec se brání tím, že vinu za vlastní selhání přenese na někoho jiného

- šikana

- introjekce - opak projekce - jedinec si přivlastní schopnosti, které mu scházejí

Mezi únikové obranné mechanizmy patří:

- regrese - infantilní chování

- transgrese - projev nepřiměřeně zralého chování vzhledem k věku

- sublimace - únik k vyšším či nižším principům v myšlení (snění), k sektě, k alkoholu nebo drogám

- somatizace – přenesení psychického napětí do tělesné oblasti (žaludeční vředy, astma)

Další obranou je volba náhradního cíle - kompenzace. (6)


Frustrace počítačových uživatelů

Frustrace uživatele pramení ze skutečnosti, že počítač začne dělat něco, co nemá, a obtěžuje uživatele tím, že mu brání v dosažení jeho úkolu. Je mnoho příčin spojených s počítačovou technologií, které způsobují frustraci uživatele. Například selže softwarová aplikace, objeví se nesrozumitelné chybové hlášení, matoucí reklamy apod. Uživatelé musejí být schopni si poradit i s něčím neočekávaným a nejasným, co jim brání v dosažení cíle. Příčiny problému mohou být ve špatném designu rozhraní, počítačovém hardware nebo selhání softwaru, také mohou být způsobeny nedostatečnými znalostmi samotného uživatele, ale výsledkem je vždy totéž – nemožnost dokončit úkol. To může mít za následek citovou reakci – frustraci – z nedosažení cíle. Internet mění přirozenost populace uživatelů PC a zasahuje i mnohé technicky nenadané lidi včetně těch, kteří mají s počítačem málo zkušeností. Frustrace z technologií je hlavním důvodem, proč se lidé zdráhají je používat a vyhýbají se jim. Výzkum prokázal, že frustrace z používání PC může vést k nespokojenosti v práci, dokonce může být příčinou vysokého krevního tlaku a svalového napětí. Lidé jsou schopni ve vzteku rozbít monitor nebo vyházet počítačové součástky oknem, jedna studie uvádí, že téměř 80% uživatelů počítačům hlasitě nadává. Na druhé straně přes počáteční frustraci se s opakovaným používáním PC zvyšuje schopnost jej ovládat a při opětovném objevení problému se snižuje míra hněvu a frustrace, a zvyšuje se schopnost dosažení cíle. Schopnost poradit si s problémem na PC ovlivňuje míru frustrace, a ta je pak v rozumné míře pozitivní, protože vede ke zdokonalení vlastních schopností. (4).


Použitá literatura

1. ABZ.cz -- Radek Kučera & daughter [online]. 2005-2006 [cit. 2010-12-22]. ABZ slovník cizích slov. Dostupné z WWW: <http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/frustrace>.

2. JEKLOVÁ, Marta ; REITMAYEROVÁ, Eva Syndrom vyhoření. In Syndrom vyhoření [online]. Praha : Vzdělávací institut ochrany dětí o.p.s.,, 2006 [cit. 2010-12-22]. Dostupné z WWW: <http://www.kapezet.cz/admin/data/articleFiles/31/soubor_7027479.pdf>. ISBN 80-86991-74-1.

3. BESSIE`RE, Katie , et al. A model for computer frustration: the role of instrumental and dispositional factors on incident, session, and post-session frustration and mood . Computers in Human Behavior [online]. November 2006, 22, 6, [cit. 2010-12-22]. Dostupný z WWW: <http://www.sciencedirect.com/science/article/B6VDC-4C5PTBR-1/2/0f974786ca7b7b3dd6663a4cc9bb7ff6>.

4. LAZAR, Jonathan , et al. Severity and impact of computer user frustration:. Interacting with Computers [online]. 29 August 2005, 2006 , 18, [cit. 2010-12-22]. Dostupný z WWW: <http://www.sciencedirect.com/science/article/B6V0D-4H0B08K-2/2/b45dd89efb2697f44875c1737238c158>.

5. MARTÍNEK , Zdeněk. Agresivita a kriminalita školní mládeže . Praha : Grada, 2009. 152 s. ISBN 978-80-247-2310-5.

6. Primat.cz [online]. 2007 - 2010 [cit. 2010-12-29]. Základy psychologie: frustrace, stres, konflikt. Dostupné z WWW: <http://www.primat.cz/zcu-fst/predmety/zaklady-psychologie-q920/frustrace-stres-konflikt-m23058/>.