Evidence knihoven: Porovnání verzí
Řádek 38: | Řádek 38: | ||
Podle § 5 tohoto zákona je evidence knihoven informačním systémem přístupným veřejnosti. Návrh na zápis do evidence podává provozovatel knihovny. Tento návrh musí obsahovat identifikaci osoby provozovatele a jeho firmy, dále adresu, název a druh knihovny, popř. její specializaci. K návrhu se připojuje knihovní řád dané knihovny. | Podle § 5 tohoto zákona je evidence knihoven informačním systémem přístupným veřejnosti. Návrh na zápis do evidence podává provozovatel knihovny. Tento návrh musí obsahovat identifikaci osoby provozovatele a jeho firmy, dále adresu, název a druh knihovny, popř. její specializaci. K návrhu se připojuje knihovní řád dané knihovny. | ||
− | Do evidence je zapsána pouze ta knihovna, která prokáže, že zaručuje rovný přístup k veřejným knihovnickým a informačním službám. (§ 6)<ref name="zakon">Knihovní zákon 257/2001 Sb. | + | Do evidence je zapsána pouze ta knihovna, která prokáže, že zaručuje rovný přístup k veřejným knihovnickým a informačním službám. (§ 6)<ref name="zakon">''Knihovní zákon 257/2001 Sb.'' [online]. 2001 [cit. 2013-06-13]. Dostupný z WWW: <http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp page=0&fulltext=&nr=257~2F2001&part=&name=&rpp=15#seznam>.</ref> |
Květa Cempírková v příspěvku ''Evidence knihoven podle zákona 257/2001 Sb.'' uvádí, že toto dokazování rovného přístupu není jednoduché, protože v zákoně nejsou pojmy ''rovný přístup'' a ''všem'' zcela jasně definovány.<ref name="Cempírková">CEMPÍRKOVÁ, Květa: "Evidence knihoven podle zákona 257/2001 Sb." In: ''Funkce krajských knihoven.'' Sborník příspěvků ze semináře sestavil Jaromír Kubíček, SKČR: Brno, 2002.</ref> | Květa Cempírková v příspěvku ''Evidence knihoven podle zákona 257/2001 Sb.'' uvádí, že toto dokazování rovného přístupu není jednoduché, protože v zákoně nejsou pojmy ''rovný přístup'' a ''všem'' zcela jasně definovány.<ref name="Cempírková">CEMPÍRKOVÁ, Květa: "Evidence knihoven podle zákona 257/2001 Sb." In: ''Funkce krajských knihoven.'' Sborník příspěvků ze semináře sestavil Jaromír Kubíček, SKČR: Brno, 2002.</ref> | ||
− | Ministerstvo kultury uvedlo tři hlavní důvody pro registraci do evidence:<ref name="mkcr2">''Informace k evidenci knihoven včetně změn platných od 1. 1. 2008'' | + | Ministerstvo kultury uvedlo tři hlavní důvody pro registraci do evidence:<ref name="mkcr2">''Informace k evidenci knihoven včetně změn platných od 1. 1. 2008'' [online]. [cit. 2013-06-13]. Dostupný z WWW: <http://www.mkcr.cz/cz/literatura-a-knihovny/evidence-a-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-443/>.</ref> |
* evidované knihovny mohou žádat o dotace ze státního rozpočtu | * evidované knihovny mohou žádat o dotace ze státního rozpočtu | ||
* při revizi knihovních fondů mohou evidované knihovny využít výjimky ze zákona o účetnictví (563/1991 Sb.) | * při revizi knihovních fondů mohou evidované knihovny využít výjimky ze zákona o účetnictví (563/1991 Sb.) | ||
Řádek 50: | Řádek 50: | ||
− | + | ==Použité zdroje== | |
<references /> | <references /> |
Verze z 16. 6. 2013, 19:44
(probíhá editace)
Autor: Eva Ogrocká
Klíčová slova:
Synonyma:přehled
Související pojmy:Zákon o jednotné soustavě knihoven, Knihovní zákon 257/2001 Sb.
Evidence knihoven
V současné době evidenci knihoven vede Ministerstvo kultury České republiky. Jedná se o soupis knihoven všech typů, které se evidovaly a zavázaly se k plnění knihovního zákona. Podle databáze knihoven MKČR je zaevidováno 6110 knihoven. Seznam evidovaných knihoven je dostupný na internetových stránkách Ministerstva kultury ČR.[1]
Historie evidence knihoven
Zákon o jednotné soustavě knihoven
Už od konce 19. století stoupaly požadavky společnosti na literaturu i na knihovnické služby. Zároveň možnosti jednotlivých knihoven byly značně omezené. Vznikla proto myšlenka vytvoření celostátní jednotné soustavy knihoven, ve které by mohly knihovny účinně spolupracovat. Tuto myšlenku mělo podpořit vydání Zákona o jednotné soustavě knihoven (2. knihovnický zákon) č. 53/1959 Sb. ze dne 9. 7. 1959.
Jak uvedl Jiří Cejpek, bylo potřeba vydat nový knihovnický zákon, protože Zákon o veřejných knihovnách obecních a městských z roku 1919 již dávno zastaral.[2]
Některá ustanovení Zákona o jednotné soustavě knihoven rozvedla vyhláška ministerstva školství a kultury ze dne 25. 6. 1963 o evidenci knihoven jednotné soustavy, o meziknihovní výpůjční službě a o přednostním právu knihoven při získávání literatury, časopisů a jiných sbírkových materiálů.
Druhý knihovnický zákon nařídil knihovnám přihlásit se do evidence u okresních výborů, v jejichž obvodu působí. Vyhláška ministerstva z roku 1963 určila konečné datum pro splnění této povinnosti, a to 1. 10. 1963, a stanovila další podrobné pokyny. [3] Mimo jiné vyhláška stanovila zásady meziknihovní výpůjční služby a zavedla okružní meziknihovní výpůjční službu. Tím byla podpořena spolupráce mezi jednotlivými knihovnami a zvýšena efektivita distribuce knih k uživatelům.
Po deseti letech od evidence knihoven v roce 1963 proběhla kontrola evidence knihoven jednotné soustavy. Výsledky shrnula Marie Huberová ve zprávě Výsledky kontroly evidence knihoven jednotné soustavy v Jihomoravském kraji. Kontrola evidence byla provedena v letech 1972 a 1973. Cílem kontroly bylo získání celkového přehledu o jednotlivých knihovnách, knihovních sítích a jejich soustavě.
Ke kontrole evidence se v Jihomoravském kraji přihlásilo celkem 5770 knihoven. Při porovnání s evidencí z roku 1963 přibylo více než sto knihoven. Huberová však upozorňuje, že ona jednotná soustava knihoven není zdaleka jednotná, protože velká část odborných, zvláště technických knihoven se k evidenci nepřihlásila.[4]
Zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb
Evidencí knihoven se dále zabývá Zákon 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb.
Podle § 5 tohoto zákona je evidence knihoven informačním systémem přístupným veřejnosti. Návrh na zápis do evidence podává provozovatel knihovny. Tento návrh musí obsahovat identifikaci osoby provozovatele a jeho firmy, dále adresu, název a druh knihovny, popř. její specializaci. K návrhu se připojuje knihovní řád dané knihovny.
Do evidence je zapsána pouze ta knihovna, která prokáže, že zaručuje rovný přístup k veřejným knihovnickým a informačním službám. (§ 6)[5]
Květa Cempírková v příspěvku Evidence knihoven podle zákona 257/2001 Sb. uvádí, že toto dokazování rovného přístupu není jednoduché, protože v zákoně nejsou pojmy rovný přístup a všem zcela jasně definovány.[6]
Ministerstvo kultury uvedlo tři hlavní důvody pro registraci do evidence:[7]
- evidované knihovny mohou žádat o dotace ze státního rozpočtu
- při revizi knihovních fondů mohou evidované knihovny využít výjimky ze zákona o účetnictví (563/1991 Sb.)
- evidované knihovny zastupuje Národní knihovna ČR při jednání s ochrannými autorskými organizacemi a s kolektivními správci autorských práv.
Použité zdroje
- ↑ Seznam evidovaných knihoven [online]. [cit. 2013-06-13]. Dostupný z WWW: <http://www.mkcr.cz/cz/literatura-a-knihovny/evidence-a-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-443/>.
- ↑ CEJPEK, Jiří: Československé knihovnictví, poslání a organizace. 2. vydání, SPN: Praha, 1967, s.69.
- ↑ Tamtéž, s. 71.
- ↑ HUBEROVÁ, Marie: Výsledky kontroly evidence knihoven jednotné soustavy v Jihomoravském kraji. I. část. KJM: Brno, 1973.
- ↑ Knihovní zákon 257/2001 Sb. [online]. 2001 [cit. 2013-06-13]. Dostupný z WWW: <http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp page=0&fulltext=&nr=257~2F2001&part=&name=&rpp=15#seznam>.
- ↑ CEMPÍRKOVÁ, Květa: "Evidence knihoven podle zákona 257/2001 Sb." In: Funkce krajských knihoven. Sborník příspěvků ze semináře sestavil Jaromír Kubíček, SKČR: Brno, 2002.
- ↑ Informace k evidenci knihoven včetně změn platných od 1. 1. 2008 [online]. [cit. 2013-06-13]. Dostupný z WWW: <http://www.mkcr.cz/cz/literatura-a-knihovny/evidence-a-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-443/>.