Databázová centra

Z WikiKnihovna
Verze z 25. 11. 2013, 13:30, kterou vytvořil Jakubfrys (diskuse | příspěvky) (→‎Dialog)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Zpět na: KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)

Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián

Vymezení pojmu

Databázová centra jsou instituce, které zpřístupňují vědecké databáze. Působí v prostředí internetu, avšak nejsou na síti internet bezvýhradně závislé, protože mohou fungovat i na vlastních profesionálních sítích. Jejich služby jsou v drtivé většině placené. První databázová centra začínají fungovat v 60. letech 20. století. Databázová centra mohou být v některých případech také samotnými producenty nabízených databází. V minulosti bylo vyhledávání v jejich informačních obsazích doménou zejména specializovaných rešeršérů, protože byly používány specifické dotazovací jazyky a cena za připojení byla (a stále je) poměrně vysoká. Teprve v poslední době začala databázová centra nabízet i jednodušší vyhledávací prostředky, čímž otevřela své služby i pro samotné koncové uživatele.

Přístup do databázových center

Pokud chceme využívat služeb databázových center, je třeba vždy nejdříve navázat smluvní vztah. Protože se jedná téměř vždy o placené služby, je hned na začátku nutné vymezit platební podmínky. V principu má uživatel dvě možnosti placení:

  1. předplatné – na začátek se vloží určitá částka, ze které se odečítají prostředky za využité služby
  2. model pay as you go – platí se za skutečně vyčerpané služby (např. za zobrazené záznamy [MACHONSKÁ, 2002])

V minulosti bylo zvykem, že se platilo i za čas připojení (tzv. connect time). Tento poplatek však již například největší databázové centrum světa Dialog přestalo účtovat. Pokud nechce uživatel přímo navazovat kontakt s databázovým centrem, může využít služeb zprostředkovatele, takzvaného brokera. Brokerem může být v tomto případě nejčastěji velká knihovna, či jiná instituce disponující přístupem ke službám databázových center (např. informační konzultační firmy).

Služby databázových center

  1. možnost provádět rešerše
  2. zprostředkování dodání plných textů dokumentů
  3. služby SDI/ARI – adresné rozšiřování informací
  4. možnost stahování částí databází
  5. doplňkové služby (informace o dostupnosti dokumentu apod.)
  6. školení a informační podpora

Velmi podrobný popis jednotlivých databází, které jsou v rámci služeb databázových center nabízeny, je k dispozici prostřednictvím tzv. bluesheets (modrých sešitů), které jsou dostupné na webových stránkách databázových center. Databázové centrum Dialog navíc od roku 2011 poskytuje službu nazvanou prosheets, která má stejnou funkci a poslání jako bluesheets.

V rámci usnadnění orientace uživatele v nabídce databází jsou rovněž vytvářeny tzv. clustery. Jedná se o soubory databází zaměřené na stejnou vědeckou disciplínu.

Jak už bylo výše uvedeno, nabízejí databázová centra v současné době řadu platforem, které splňují požadavky jak zkušených rešeršérů, tak nepříliš zběhlých koncových uživatelů. V rámci školicí činnosti bývá obvykle k dispozici množina databází, které jsou pro tréninkové účely zpřístupněny zdarma. Kromě toho jsou hojně pořádána také online školení, která by měla napomoci informační gramotnosti uživatelů.

Konkrétní databázová centra

Dialog

RTENOTITLE

Toto databázové centrum zpřístupňuje téměr 1 000 databází, což z něho dělá největší instituci svého druhu na světě. Nabízené databáze pokrývají téměř všechny vědní oblasti, silné postavení má toto databázové centrum rovněž v oblasti zpřístupňování ekonomických informací a databází patentů. Dialog, který vznikl už před více než čtyřiceti lety a je tak nejstarším světovým databázovým centrem, byl dlouhodobě vlastněn firmou Thomson Reuters a jeho součástí je v současné době i dříve konkurenční databázové centrum DataStar. V červnu 2008 však byla uzavřena dohoda mezi Thomson Reuters a firmou ProQuest o prodeji obou výše zmiňovaných databázových center. ProQuest tak velmi výrazně posílil svoje portfolio informačních služeb, zatímco samotný Dialog začíná prodělávat řadu podstatných změn. ProQuest hodlá do Dialogu investovat značné finanční prostředky. V roce 2010 spatřila světlo světa zcela nová moderní platforma ProQuest Dialog, která zároveň znamenala postupný zánik spřáteleného databázového centra DataStar (ukončeno 2012[1]), jehož obsah byl v průběhu roku 2011 přemístěn právě na tuto novou platformu. Dialog samotný byl ukončen v červenci 2012.[1] Dialog navíc nyní může profitovat z mnohem vyšší provázanosti na plné texty dokumentů, které má ProQuest dostupné v rámci svých dalších systémů. Paleta služeb Dialogu je navíc postupně obohacována o další progresivní nadstavbové služby vlastněné ProQuestem (např. RefWorks, Serials Solutions) [CHESSLER, 2009], o kterých bude mimo jiné pojednávat poslední kapitola této práce.

Uživatelům je pro lepší rozlišení dostupných služeb nabízeno více platforem pro možnosti vyhledávání (Dialog Classic, DialogWeb atd.). V rámci systému je k dispozici i vlastní databáze databází Dialindex, jejíž pomocí uživatel snadno zjistí, který z nabízených zdrojů je pro jeho tematické vyhledávání nejvhodnější. Jako součást školicích programů jsou některé tréninkové databáze k dispozici zdarma. Tyto zdroje jsou označeny jako ONTAP (Online Training And Practice) a v současné době jich je téměř čtyřicet. Pro dodávání plných textů dokumentů mohou uživatelé používat poměrně zavedenou službu SourceOne, možná je také implementace linkovacích služeb, které pomáhají s nalezením fulltextů v rámci institucí, které si databáze u Dialogu předplácejí (viz kapitola Linkovací nástroje).

Za dobu své existence získal Dialog obrovské množství uživatelů z mnoha různých vědeckých oborů a z hospodářské sféry. Společnost má přímé zastoupení ve 27 zemích světa. Dohromady nabízí ve svých obsazích téměř 470 milionů abstraktů vědecké literatury, 185 milionů záznamů patentů, 27 milionů záznamů ochranných známek, 546 milionů záznamů pro oblast ekonomických informací a další hodnotné informační zdroje.[2]

Další informace: http://www.dialog.com/

STN international

RTENOTITLE

Mezinárodní instituce tvořená německým FIZ Karlsruhe, americkým Chemical Abstracts Service a japonským JAICI. Poskytuje ucelenou nabídku více než 200 databází zejména pro přírodní a technické obory, které dohromady obsahují cca 400 milionů dokumentů. Přístup do systému je umožněn přes vícero rozhraní (např. STN Easy, STN on the web, STN Express atd.). Velmi dobrou nabídku přináší toto databázové centrum v oblasti patentových databází. Problematika dodávání plných textů dokumentů klientům je řešena několika různými návaznými službami, např. systémem FIZ AutoDoc  nebo prostřednictvím linkovací služby ChemPort Connection. STN International má své zastoupení v osmnácti zemích světa, také v České republice a na Slovensku.

Další informace: http://www.stn-international.de/

Ovid technologies

RTENOTITLE

Ovid je dynamicky se rozvíjející americké databázové centrum zpřístupňující více než 150 databází. V poslední době se ovšem zvyšuje rovněž nabídka elektronických časopisů a zejména elektronických knih. Součástí portfolia Ovidu se v roce 2001 stala i další významná firma na informačním trhu, a to SilverPlatter. Velmi oblíbenou platformu OvidSP, která přináší uživatelům nejmodernější vyhledávací prostředky, doplnila v roce 2011 platforma OvidMD určená speciálně pro medicínské informační zdroje. Ovid disponuje také vlastní linkovací technologií zvanou LinkSolver, která umožňuje pohodlné propojování na plné texty dokumentů. Známá je také aktivita Resource of the Month. Každý měsíc jsou v jejím rámci otevřeny uživatelům po jednoduchém zaregistrování jedna až dvě databáze zdarma. Ovid takovýmto způsobem propaguje svoje služby. Kromě databází je nabízena také široká paleta elektronických časopisů a elektronických knih. Tuto společnost v současné době drží skupina Wolters Kluwer a má svá zastoupení na všech světových kontinentech.

Další informace: http://www.ovid.com/site/index.jsp

Questel

RTENOTITLE

Mezinárodní databázové centrum, které je typické zejména svým zaměřením na patentové databáze. V jeho nabídce figurují také další cenné informační zdroje, zejména z technických oborů a chemie. Vzniklo spojením původně samostatného francouzského centra Questel s americkým Orbitem. Celkově je v nabídce cca 250 databází. Partnerský portál Orbit je zaměřen striktně na problematiku patentů a intelektuálního vlastnictví všeobecně.

Další informace: http://www.questel.com

Cambridge Scientific Abstracts

CSA.jpg

Cambridge Scientific Abstract je v současné době v držení společnosti ProQuest. Jedná se o tradičního distributora databází zejména bibliografického charakteru. Nabízeno je více než 100 databází, a to na jednotné platformě zvané CSA Illumina, avšak informační zdroje nabízené CSA postupně přecházejí na jednotnou platformu ProQuest. Značnou konkurenční výhodu představuje tzv. deep indexing, kterým jsou některé databáze CSA vybaveny. Jedná se o komplexní popis nejen samotného textu, ale i obrázků, grafů a dalších grafických prvků, které se v daném dokumentu nacházejí. Tyto informace pak velmi ulehčují práci uživatele při samotném vyhledávání. Nabízené databáze jsou opatřeny velmi kvalitní a obsáhlou dokumentací, která zahrnuje jak popis samotné databáze, tak výčet možností pro vyhledávání.

Další informace: http://www.csa.com/

OCLC

RTENOTITLE

Organizace OCLC (Online Computer Library Center) je spíše známá jako knihovnické servisní centrum poskytující komplexní služby zejména velkým knihovnám. OCLC mimo jiné také spravuje selekční jazyk DDC (Dewey Decimal Classification), který je hojně rozšířen v knihovnách po celém světě. Velmi oblíbený je rovněž její souborný katalog WorldCat. Kromě toho však OCLC slouží i jako databázové centrum poskytující přístup zhruba k 80 databázím, a to v rámci služby FirstSearch. V poslední době však OCLC některé databáze přestává zpřístupňovat a přenechává tuto svoji činnost společnosti Ebsco.

Další informace: http://www.oclc.org/

DIMDI

DIMDI.jpg

Oborové databázové centrum zaměřené na informační zdroje z medicíny a příbuzných oborů. Pod zkratkou DIMDI se skrývá Deutsches Institut für medizinische Dokumentatiton und Information. Samotná organizace vznikla jako součást odvětvových informačních středisek, která německá vláda zřizovala v rámci své informační politiky v 70. letech minulého století. Proto plní středisko i některé zákonem určené úkoly [VLASÁK, 1999]. K dispozici je cca 80 databází, přičemž některé z nich jsou dostupné bezplatně. DIMDI disponuje velmi přehledným rozhraním pro vyhledávání a bohatou nabídkou přidaných služeb včetně implementace linkovacích technologií a rychlého dodávání plných textů dokumentů.

Uživatelům jsou k dispozici dvě hlavní vyhledávací rozhraní DIMDI SmartSearch a DIMDI ClassicSearch. Řadu zpřístupňovaných databází je možno využívat i ve volně dostupném režimu. Také proto jsou služby nabízené tímto databázovým centrem oblíbené nejen v německy mluvících zemích, ale i v globálním měřítku.

Další informace: http://www.dimdi.de/dynamic/de/index.html

Lexis/Nexis

Lexi.png

Jedno z nejpopulárnějších amerických databázových center poskytuje především informace z legislativy a obchodu. Projevuje se zde silné zaměření na zpřístupňování plných textů článků z denního tisku a tištěných odborných periodik. Lexis/Nexis je momentálně v držení společnosti Reed Elsevier.

Další informace: http://www.lexisnexis.com/

GENIOS

Genios.png

Databázové centrum GENIOS je významným poskytovatelem informačních služeb pro oblast ekonomiky a obchodu. Milníkem pro fungování celého databázového centra se stal rok 2005, kdy došlo ke sloučení s konkurenční službou GBI [VLASÁK, 2008]. Touto fúzí vznikla společnost GBI-Genios Deustche Wirtschaftsdatenbank GmbH, která má na trhu velmi dominantní postavení. Primárně je obsah služeb zaměřen na domovské Německo, avšak řada databází postihuje danou tematiku i v evropském či celosvětovém měřítku. K dispozici je vysoké množství zdrojů (více než 1 200 databází), které sledují zejména aktuální oborové časopisy a tisk. V nabídce se objevují také odborné elektronické knihy, jejichž kapitoly je možno stahovat po zaplacení stanovených poplatků. Aktuálně je k dispozici více než 20 000 e-knih.

Další informace: http://www.genios.de/r_startseite/index.ein

WTI Frankfurt

RTENOTITLE

Německé databázové centrum je důkazem toho, že ekonomická krize se velmi citelně dotýká rovněž informačního průmyslu. WTI Frankfurt totiž vzniklo defacto jako nástupnická organizace tradičního databázového centra FIZ Technik. To bylo dlouhé roky elitním pracovištěm v oblasti zpřístupňování informací pro technické obory a bylo podporováno penězi ze státního rozpočtu. V roce 2010 však přistoupila německá vláda k úsporným opatřením, která nakonec vedla k ukončení činnosti FIZ Technik. V listopadu 2010 pak vznikla nástupnická organizace WTI Frankfurt a získala od Spolkového ministerstva hospodářství a technologií exkluzivní licence na všechny dosud provozované informační zdroje včetně nejoceňovanější databáze TEMA, která obsahuje více než 4,5 milionu záznamů dokumentů z oblasti techniky. Stejně tak zůstala zachována nabídka všech dalších stěžejních databází i spolupráce se službou TIBORDER pro dodávání plných textů dokumentů. Služba TIBORDER byla ukončena k 1. dubnu 2012.[3]

Další informace: http://www.wti-frankfurt.de/index.php

Další instituce typu databázových center

V nejširším pojetí lze jako databázová centra chápat veškeré instituce, které poskytují přístup do databází, byť tato činnost nemusí být jejich jediným posláním. Tyto organizace jsou častěji označovány jako agregátoři [PAPÍK, 2002]. Počet takových subjektů v poslední době stoupá. V řadě případů tyto firmy rovněž působí jako producenti databází nebo obsah informačních zdrojů obohacují o plné texty.

Typickým příkladem jsou společnosti Ebsco nebo ProQuest, které zajišťují přístup k řadě hodnotných zdrojů. ProQuest se v roce 2007 spojil s jinou významnou informační společností Cambridge Scientific Abstracts (CSA) a vytvořil tak (spolu s dalšími firmami, například známou společností Bowker) velmi silnou skupinu Cambridge Information Group. Zatímco zaměřením ProQuest je poskytování přístupu do plnotextových zdrojů, CSA má v nabídce řadu prestižních bibliografických databází. Po získání databázových center Dialog a DataStar je síla Cambridge Information Group na informačním trhu ještě mnohem větší.

Expanduje ovšem i společnost Ebsco, která se profiluje jako největší konkurent ProQuestu. Čilou spolupráci vyvíjí především ve vztahu k organizaci OCLC, od níž v minulosti odkoupila obrovskou knihovnu elektronických knih NetLibrary a nyní prohlubuje vzájemnou spolupráci v oblasti zpřístupňování databází. Ještě výraznějším počinem v roce 2011 se stala akvizice významné informační firmy H.W. Wilson. Ta byla producentem a distributorem řady velmi hodnotných databází, mimo jiné také pro oblast knihovnictví. Portfolio informačních zdrojů, které nyní Ebsco nabízí, tak bylo výrazně obohaceno a zkvalitněno.

Velmi důležitou firmu v oblasti přístupu do databází představuje společnost Thomson Reuters. Název vznikl v roce 2008 po fúzi firmy Thomson a významné zpravodajské agentury Reuters. V té době už však Thomson ovládal databázová centra Dialog a DataStar (která však již prodal firmě ProQuest), rovněž producenta prestižních databází a citačních rejstříků Institute for Scientific Information (ISI). Všechny tyto subjekty působí na informačním poli v oblasti zpřístupňování databází i nadále samostatně (Thomson Reuters jim dává značnou autonomii). Thomson Reuters navíc získal i známou společnost BIOSIS, která působí jako producent některých prestižních databází z oblasti přírodních věd, a také významnou společnost Gale, která už však součástí jeho portfolia není. Pro zpřístupňování databází používá Thomson Reuters dobře známou platformu Web of Knowledge.

Dlouhodobě je za největší světovou informační korporaci považována společnost Reed Elsevier. V držení této společnosti je kromě velmi známého vydavatelství Elsevier také databázové centrum Lexis/Nexis.

Na tomto místě je také vhodné zmínit, že přestože globální ekonomická situace je stále velmi nejistá, segment trhu s odbornými informacemi stále roste. Jak ukazují specializované studie vytvářené společností Simba Information, po stagnaci v roce 2009 se informační průmysl rychle vzpamatoval a od roku 2010 má znovu vzestupnou tendenci [GLOBAL PROFESSIONAL PUBLISHING, 2010]. Růst je predikován rovněž pro rok 2012, a to cca v hodnotě 3 % [SIMBA INFORMATION, 2012].

Instituce umožňující přístup ke službám databázových center

Uživatelé, kteří nechtějí navazovat smlouvy s databázovými centry, a přesto by rádi využívali jejich služeb, se mohou obrátit na informační brokery. Stejně jako v kapitole o databázích jsou také v případě přístupu ke službám databázových center v České republice nejfrekventovanějšími zprostředkovateli firmy Albertina Icome nebo Medistyl.

Galerie

Zdroje

  1. 1,0 1,1 ProQuest Dialog. Albertina icome Praha [online]. 2003-2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://www.aip.cz/titul.php?titul=3033 Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „datastar“ použit vícekrát s různým obsahem
  2. Dialog Content: comprehensive databases covering news, company data, scientific and medical journals & reports, patents and intellectual property, and market research. Dialog [online]. [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://www.dialog.com/sources
  3. TIBORDER. German National Library of Science and Technology [online]. 2012 [cit. 2013-11-14]. Dostupné z: http://www.tib-hannover.de/en/tiborder/