Databáze pro speciální druhy dokumentů

Z WikiKnihovna

Zpět na: KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)

Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián

Vymezení pojmů

Termín speciální druhy dokumentů je v oblasti knihovnictví vnímán v širokém kontextu. V oblasti katalogizace zdrojů se pod ním skrývá škála různorodých druhů dokumentů. Může se jednat například o zvukové dokumenty, kartografické dokumenty, rukopisy i elektronické informační zdroje. Z hlediska dokumentografických informačních systémů je sousloví „speciální druhy dokumentů“ vnímáno poněkud odlišně. „Klasické“ databáze mají ve svých informačních fondech převážně články z časopisů. Databáze pro speciální druhy dokumentů registrují veškeré ostatní druhy informačních zdrojů – databáze patentů, norem či šedé literatury, ale i databáze tvořené elektronickými knihami, databáze časopisů nebo databáze databází. Významnou součástí tohoto druhu služeb jsou rovněž faktografické databáze.

Faktografické databáze

Vymezení pojmu

Faktografické databáze jsou typem informační služby, jež jako výsledek vyhledávání přináší uživateli konkrétní údaje, data či fakta o hledaném tématu [CEJPEK, 1998]. Jedná se tedy o primární informace, které mohou být textového, numerického nebo kombinovaného charakteru. Konkrétní příklady faktografických databází tvoří například statistiky, soubory dat o fyzikálních veličinách nebo chemických prvcích, reakcích či sloučeninách. Specifickým typem tohoto druhu dokumentu jsou zdroje encyklopedické povahy. Využití faktografických databází je široké zejména v chemii, fyzice, ekonomických vědách a geografii (informace o státech). Z teoretického hlediska se faktografické databáze rozdělují na:

1) numerické (hlavně statistiky)
2) datové (shrnují fakta)
3) databáze typu průvodců (adresáře firem, katalogy výrobků apod.).

Statistické databáze

Statistické údaje o všech aktuálních jevech z rozličných oborů činností jsou významným a hodnotným informačním zdrojem. Shromažďováním těchto dat jsou pověřeny statistické úřady jednotlivých zemí, které vydávají a zpřístupňují statistické údaje, a to jak na bezplatné, tak v mnoha případech na komerční bázi. Kromě národních statistických úřadů se touto problematikou zabývají i mnohé nadnárodní organizace (mnohdy oborové). K takovým významným producentům databází náleží i Eurostat, OECD nebo OSN. Pro zpracování dat se u tohoto druhu databází obvykle používají speciální klasifikace, číselníky a kódovníky.

DSI Campus Solution

Tato databáze přináší reprezentativní soubor statistických dat z nejrůznějších oborů. Jedná se prakticky o soubory statistických databází od různých producentů (OECD, Eurostat, UNIDO, Mezinárodní měnový fond atd.). Uživatel získává možnost vyhledávání v hodnotné kolekci statistik s retrospektivou sahající v některých případech až do 50. let minulého století. Přístup do databáze je možný po zaplacení příslušných poplatků.

Domovská stránka systému: http://www.dsidata.com/default/page/slug/about

Eurostat

Eurostat je statistickým úřadem Evropské komise se sídlem v Lucemburku. Produkovány jsou databáze z nejrůznějších činností v rámci EU. Tvorba statistik je vymezena více než 300 právními normami vydanými EU. Vyhledávání v kolekcích je možné bezplatně, pro využití rozšířených funkcí systému je však lepší použít registraci, která je dostupná zdarma.

Domovská stránka systému: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/

Český statistický úřad

Orgánem určeným pro tvorbu databází pro oblast ČR je Český statistický úřad. Tato instituce produkuje a zpřístupňuje velké množství statistických informačních zdrojů z území ČR pro širokou řadu oborů a činností. V rámci lepšího přístupu veřejnosti ke statistikám provozuje Český statistický úřad Národní statistický portál, který představuje centrální bod pro uživatele se zájmem o statistické údaje.

Domovská stránka úřadu: http://www.czso.cz/ Adresa portálu: http://www.czso.cz/csu/nsp.nsf/i/home

Ekonomické databáze

Údaje z komerční sféry týkající se ekonomických subjektů působících na trhu jsou jedním z vůbec nejžádanějších typů informací. Hodnota těchto dat je v mnoha případech obrovská a firmy a podniky, které fungují v konkurenčním prostředí, vynakládají nemalé prostředky na získávání informací o trhu, zákaznících a svých bezprostředních i potencionálních konkurentech. Tato komplexní činnost se souhrnně nazývá business intelligence. Sběr informací zaměřený výhradně na konkurenty lze odborně pojmenovat termínem competitive intelligence. Vhodným českým ekvivalentem pro tento pojem se jeví označení konkurenční zpravodajství [PAPÍK, 2001c]. V řadě případů jde honba po takovýchto údajích až za hranici průmyslové špionáže. Avšak získat potřebná data je pochopitelně možné i legální cestou, mnohdy také z volně dostupných zdrojů, jako jsou výroční zprávy nebo ročenky. Pro vyčerpávajícím způsobem zpracované kompletní informace o firmách a subjektech působících na trhu je ale vhodné využít existující informační služby. V optimálním případě pocházejí získané údaje z produkce prestižních firem zabývajících se touto tematikou, jako jsou například Dow Jones nebo Dun & Bradstreet. Informační produkty těchto gigantů jsou sice velmi drahé, v mnoha případech se však firmám jejich zaplacení bohatě zhodnotí.

Databáze z produkce Dow Jones

Informační služby Dow Jones jsou rozsáhlé a všechny se věnují problematice obchodních a ekonomických informací. Kromě jiných aktivit je společnost vydavatelem prestižního titulu Wall Street Journal, který je vysoce hodnotným zdrojem informací pro oblast obchodu a burzy. Mimo Wall Street Journalu, který je vlajkovou lodí společnosti, vydává Dow Jones rovněž tituly Barron´s nebo MarketWatch. Z databází, jejichž produkci firma zajišťuje, jsou velmi známými produkty Factiva, Dow Jones Newswires, Dow Jones Indexes a Dow Jones Financial Information Services. Všechny uvedené zdroje jsou vysoce aktuální informační prameny, které slouží řadě velkých světových firem, ale i uživatelům z prostředí odborné veřejnosti. Dále firma poskytuje například monitoring médií, a to i pro lokální uživatele.

Další informace: http://www.dj.com/

Databáze z produkce Dun & Bradstreet

Americká společnost produkuje soubor databází, které dokonalým způsobem mapují celosvětové ekonomické dění. Dun & Bradstreet (D&B) nabízí svá řešení v oblasti podnikových informací výhradně na komerčním základě. Mezi klienty se řadí především velké světové společnosti, ale v poslední době jsou služby zaměřeny stále více i na zákazníky z menších firem. Významným počinem společnosti je také vydávání tzv. finančního ratingu ekonomických subjektů, který určuje míru solventnosti hodnocených společností. Společnost disponuje podrobnými informacemi o 120 milionech firem z 220 zemí světa. Nejkomplexnější databází z produkce D&B je pak Business Information Reports, která obsahuje reprezentativní údaje o téměř 20 milionech obchodních subjektů [VLASÁK, 2008]. Kolekce databází z produkce D&B je zpřístupňována databázovým centrem Dialog. Dostupnými databázemi jsou:

D&B - Dun's Electronic Business Directory®
D&B - Dun's Financial Records Plus™
D&B - Dun's Market Identifiers®
D&B European Financial RecordsSM
D&B WorldBase® - Canada
D&B WorldBase® - Europe
D&B WorldBase® - International
D&B WorldBase® - U.S.
D&B WorldBase® - Who Owns Whom.

Součástí portfolia firmy je i společnost Hoover´s (http://www.hoovers.com/), jejíž informační služby se rovněž týkají sféry ekonomických a obchodních informací a jsou často dostupné také na bezplatné bázi.

Více informací o službách: http://www.dnb.com/us/

Databáze z produkce Thomas Publishing Company

Dalším významným producentem ekonomických informačních služeb je Thomas Publishing Company. Firma byla založena už roku 1898 a jejím klíčovým produktem je databáze Thomas Register of American Manufacturers, kterou zpřístupňuje mimo jiné i databázové centrum Dialog (nyní pod názvem Thomas Register Online). Oproti předchozím poskytovatelům nabízí Thomas v rámci svých produktů poněkud širší tematický záběr. Kromě informací o ekonomických subjektech zahrnují databáze i jednotlivé produkty a výrobky, u nichž jsou vždy uvedeny všechny firmy, které se věnují jejich výrobě. Zatímco základní část databáze je volně dostupná, pro využití rozšířených funkcí je nutná registrace. Produkty firmy Thomas jsou zpřístupněny na platformách ThomasNet a Solusource (dříve nazývané ThomasGlobal).

Více informací o službách:
http://www.thomasnet.com/
http://www.solusource.com/

Na českém trhu získala velké množství příznivců a uživatelů služba Wer liefert was? (http://cz.wlw.cz/), která postupně z domovského Německa a dalších německy mluvících zemí expandovala také do ČR, na Slovensko, do Chorvatska a do zemí Beneluxu. Uživatelé díky ní získávají přehled o produktech na trhu a jejich dodavatelích.

Databáze firem Albertina

Registr ekonomických subjektů existuje pochopitelně i v českém prostředí. Poměrně kvalitní databázi tohoto typu poskytuje firma Solidited (http://www.soliditet.cz/) v podobě služby Albertina. Původně byl celý systém vytvářen firmou Albertina Data (proto ten název), poté však několikrát změnil vlastníka. Albertina je informační produkt zpřístupňovaný na komerčním základě, jehož uživatele tvoří především velké firmy, banky a orgány státní správy, ale také malí a střední podnikatelé. Přístup do databáze je realizován přes DVD, a to v několika různých edicích.

Více informací o službách: http://www.soliditet.cz/poskytovana-reseni/obchodni-marketingove-informace/databaze-firem-albertina/

Geografické databáze

Systémy přinášející široké spektrum aktuálních údajů o zemích a regionech světa patří mezi exemplární příklady faktografických databází. Kromě základních informací týkajících se rozlohy nebo počtu obyvatel bývají velmi často k dispozici rovněž nejrůznější ekonomické nebo sociologické ukazatele.

CountryReports.org

Služba CountryReports.org z produkce stejnojmenné firmy je jednou z nejkomplexnějších databází aktuálních informací o všech zemích světa. Základní data o jednotlivých státech (počet obyvatel, rozloha, měna, hrubý domácí produkt, státní symboly atd.) jsou k dispozici zdarma. Podrobnější údaje jsou poté nabízeny v placené části databáze. V rámci propagace služeb je v každém měsíci umožněn zdarma přístup ke kompletním datům jedné vybrané země. Služba je dostupná v několika jazykových mutacích. Domovské Spojené státy americké jsou pak popsány velmi podrobně ve speciální sekci United States Edition. Nově ovšem vznikly také Spanish, French a German Edition, které se věnují zemím z uvedených jazykových oblastí.

Další informace o službě: http://www.countryreports.org/

World Factbook

Druhou významnou službu v této oblasti představuje databáze World Factbook. Poněkud symbolicky ji buduje americká tajná služba CIA (https://www.cia.gov/), takže v systému lze nalézt také informace o politické situaci a kriminálních a bezpečnostních rizicích dané země. Také tady najde uživatel nejrelevantnější a aktuální data o všech státech světa. Souběžně vychází tato databáze každý rok rovněž v knižní podobě. Přístup ke službě přes internetové rozhraní je k dispozici bezplatně.

Další informace o službě: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/index.html

Country Studies

Informace o jednotlivých státech je možné najít ve zcela bezplatném režimu také na stránkách Library of Congress (http://www.loc.gov/). Konkrétně se jedná o databázi Country Studies, která přináší online verze knih o sledovaných státech, publikovaných v letech 1988-1998. Pouze u vybraných zemí jsou k dispozici informace v podobě tzv. Country profiles s větší aktuálností. U některých států tak dochází k absenci aktuálních údajů, což je největší slabinou jinak poměrně vydařené služby.

Další informace o službě: http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/

V českém prostředí vytváří podobnou databázi agentura ČTK. Služba se nazývá Země světa (http://www.ctk.cz/sluzby/databaze/dokumentacni/#9) a přístup do ní je realizován na základě placené licence.

Faktografické databáze pro fyziku a chemii

Informační služby z těchto oborů mívají v mnoha případech podobu faktografických databází. Typickými příklady jsou části chemických databází určených pro registraci chemických prvků, sloučenin a reakcí. Tudíž významné databáze Chemical Abstracts, Beilstein a Gmelin jsou z velké části faktografické. Na stejné bázi fungují v tomto případě i informační služby pro oblast fyziky (např. Physics Abstracts nebo DIPPR) a dalších příbuzných oborů.

Patentové informační systémy

Problematika patentů a jejich zpřístupňování je vysoce aktuální otázkou. Patentové informace jsou totiž jedním z aktuálních a nejhodnotnějších informačních pramenů. Z uživatelského hlediska je velmi podstatným faktem to, že v současné době je celosvětovým trendem zpřístupňovat patentové informace ve formě plných textů na bezplatné bázi.

Patenty

Patentem se rozumí výhradní, avšak časově omezené právo na využívání určitého vynálezu. Předmětem patentové ochrany bývají zpravidla stroje, výrobky a způsoby či postupy. Patentovány naopak nemohou být nové odrůdy rostlin, nové rasy zvířat a vynálezy, které jsou v rozporu s veřejným pořádkem, lidskostí a dobrými mravy. Žadatel o získání patentu je povinen splnit pro udělení ochrany tři základní podmínky. Jeho vynález musí:

1) být výsledkem vědecké činnosti
2) splňovat podmínku novosti
3) být průmyslově využitelný.

Průběh patentového řízení začíná oficiálním podáním patentové přihlášky, kterou žadatel odevzdá na příslušném patentovém úřadě. Přihláška musí být doplněna o patentovou rešerši, která udává stav techniky v daném oboru. V případě, že patentový úřad uzná žadatelovy nároky na patentovou ochranu, je mu vydán patentový spis. Pokud žádá přihlašovatel o patentovou ochranu ve více státech, může se obrátit buď na patentový úřad své země s tím, že chce vynález patentovat i v dalších zemích, nebo přímo na některý z mezinárodních patentových úřadů. Klíčovým dokumentem pro oblast ochrany intelektuálního vlastnictví je Smlouva o patentové spolupráci (World Patent Treaty) přijatá v roce 1970. Právě ta umožňuje aplikaci patentové ochrany vynálezu ve více státech najednou. Získá-li přihlašovatel patentovou ochranu ve více zemích, tvoří jeho patenty tzv. patentovou rodinu [PIČMAN, 1992]. Patentová ochrana trvá nejdéle 20 let, je však pochopitelně nutno platit příslušné udržovací poplatky, které nejsou v žádném případě levnou záležitostí. Kromě patentů lze uplatňovat ochranu také na:

• užitné vzory – jedná se o tzv. malé patenty. Jejich předmětem jsou technická řešení nižší úrovně. Podmínka novosti zde není tak striktní jako u patentů, užitný vzor lze registrovat i 3 měsíce po zveřejnění jeho předmětu. Udržovací poplatky jsou podstatně nižší než u patentů, ochrana však trvá maximálně 10 let. • průmyslové vzory – postupy určené pro úpravu výrobků. • ochranné známky – jednoznačná identifikace výrobce nebo poskytovatele služby. Nejčastěji je představována logem, může se však jednat i o slovo nebo frázi. • topologie polovodičových výrobků.

Patentová třídění

Patentové informační systémy pochopitelně používají pro účely indexace specifické selekční jazyky. Nejpoužívanějším tříděním je systematická klasifikace Mezinárodní patentové třídění - IPC (http://www.wipo.int/classifications/ipc/en/). Jedná se o vícestupňové třídění založené na alfanumerické notaci. Na centrální úrovni zahrnuje IPC 8 základních sekcí, které jsou posléze rozvíjeny třídami, podtřídami, skupinami a podskupinami [PIČMAN, 1992]. V rámci Evropského patentového úřadu (EPO) bylo dále vyvinuto třídění ECLA (http://www.epo.org/searching/essentials/classification/ecla.html) vycházející z IPC, avšak podrobnější. Třetím nejvyužívanějším selekčním jazykem pro oblast patentů je třídění Patentového a známkového úřadu USA (http://www.uspto.gov/web/patents/classification/), které je velmi složité a pro evropského uživatele poněkud nepřehledné. Pro oblast ochranných známek se nejvíce využívá Nice Classification (http://www.wipo.int/classifications/nice/en/), tedy třídění obsahující celkem 34 tříd pro zboží a 11 tříd pro služby. Třídy se poté pochopitelně postupně člení, a to až na vysoce podrobnou úroveň. Na ochranné známky, konkrétně na jejich obrazové prvky, se vztahuje také Vienna Classification (http://www.wipo.int/classifications/vienna/en/). Průmyslové vzory jsou pak indexovány předně pomocí klasifikace zvané Locarno (http://www.wipo.int/classifications/locarno/en/).

WIPO

Mezinárodní organizace pro intelektuální vlastnictví (World Intellectual Property Organization, WIPO) je centrální světovou institucí v oblasti patentové ochrany a intelektuálního vlastnictví. Byla založena v roce 1967 a sídlí ve švýcarské Ženevě. V roce 2012 mělo členství ve WIPO 185 zemí světa. Předměty činnosti organizace jsou přidělování mezinárodní patentové ochrany, informační a normalizační činnosti v oblasti patentů, rozvoj mezinárodního patentového třídění a také provozování obsáhlého systému patentových dokumentů. Organizace se pochopitelně stará také o informační osvětu v široké oblasti patentové problematiky. Slouží k tomu přehledný portál WIPO Gold, který je dostupný na stránkách instituce. Centrální službu Intellectual Property Digital Library, která obsahovala veškeré druhy dokumentů, nahradily v roce 2009 dílčí specializované databáze pro patenty, ochranné známky, průmyslové vzory a nově také pro chráněná geografická označení (v této kategorii se nachází například také Plzeňské pivo nebo Pardubický perník). Databáze, která zpřístupňuje patenty, se nazývá Patentscope a obsahuje téměř 2.1 milionu dokumentů s retrospektivou od roku 1978. Obsažené materiály jsou k dispozici zdarma v plných textech. Ochranné známky lze vyhledávat v Global Brand Database nebo Madrid Express Database. Toto označení je příznačné, neboť registrace ochranných známek se řídí tzv. madridským systémem (The Madrid System) z roku 1891, který umožňuje přidělení mezinárodní ochrany pomocí odevzdání jediné přihlášky na příslušném národním patentovém úřadu. Databáze obsahuje veškeré aktuálně chráněné ochranné známky a je aktualizována denně.

Kromě samotného zpřístupňování patentů a dalších dokumentů s ochranou intelektuálního vlastnictví se WIPO věnuje také tvorbě nejrůznějších statistik, které se dotýkají patentové problematiky. Tyto informace jsou uživatelům k dispozici rovněž bezplatně.

Více informací: http://www.wipo.int/portal/index.html.en Rozhraní systému Patentscope: http://www.wipo.int/pctdb/en/ Rozhraní systému Global Brand Database: http://www.wipo.int/branddb/en/index.jsp Rozhraní systému Madrid Express Database: http://www.wipo.int/ipdl/en/madrid/search-struct.jsp

EPO

Evropský patentový úřad (European Patent Office – EPO) je mezivládní organizací založenou v roce 1977. V současné době má 38 členů a zabývá se komplexně problematikou patentové ochrany v evropském měřítku. Nejvýznamnějším informačním systémem, který organizace produkuje, je databáze Esp@cenet, která je zpřístupňována přes několik institucí. Kromě vlastních záznamů obsahuje systém patentové dokumenty z účastnických patentových úřadů. Pro indexaci dokumentů se používá jak Mezinárodní patentové třídění, tak vlastní klasifikace ECLA. Přístup do databáze je umožněn bezplatně. Samozřejmostí je dostupnost plných textů patentových dokumentů. Dalším významným informačním počinem z produkce EPO je databáze INPADOC. Ta obsahuje obrovské množství informací o patentech a patentových rodinách a také záznamy informací o právním stavu patentů. Systém je zpřístupňován komerčně v nabídkách databázových center (např. Dialog, STN International nebo Questel).

Více informací: http://www.epo.org/ Rozhraní systému Esp@cenet: http://worldwide.espacenet.com/?locale=en_EP Informace o systému INPADOC: http://www.epo.org/searching/subscription/raw/product-14-11.html

OHIM

Je nutno říci, že také orgány Evropské unie se zabývají ochranou intelektuálního vlastnictví. Konkrétního posunu bylo dosaženo v oblasti ochranných známek a průmyslových vzorů. Klíčovou roli zde zastává Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (The Office of Harmonization for the Internal Market, OHIM). U této organizace stačí podat jedinou přihlášku a ochranná známka či průmyslový vzor je chráněn ve všech členských státech EU. Zájem o registraci ochranných známek u OHIM je stabilně až nečekaně vysoký. Na stránkách organizace je možné jak přihlásit novou ochrannou známku či průmyslový vzor, tak přistupovat do databází již registrovaných položek.

Další informace: http://oami.europa.eu/ows/rw/pages/index.en.do

Jinou mezinárodní institucí, která se specializuje na patentovou problematiku, je EAPATIS (EuroAsian Patent Information System). Systém je tvořen mnoha dílčími databázemi a dohromady obsahuje informace o více než 31 milionech patentových dokumentů. Geografická orientace přitom zahrnuje kromě evropských států také několik postsovětských republik. Systém je vázán na registraci, avšak lze v něm vyhledávat také v modulu guest (http://www.eapatis.com/ensearch/).

Kromě mezinárodních institucí se pochopitelně zabývají patentovou problematikou i dílčí národní patentové úřady. Ty představují nejvýznamnější autority v této oblasti pro dané státy a obvykle zajišťují také nezbytnou komunikaci a kooperaci s mezinárodními patentovými orgány.

Rozcestník do 185 národních patentových úřadů členských zemí WIPO: http://www.wipo.int/members/en/

Úřad průmyslového vlastnictví České republiky

Centrální organizací zabývající se patenty a tématy s tím souvisejícími je v České republice Úřad průmyslového vlastnictví České republiky (ÚPV). Organizace registruje patenty, průmyslové a užitné vzory, ochranné známky a topologie polovodičových výrobků. V rámci národní přihlášky lze řešit i mezinárodní patentovou ochranu vynálezu. Úřad byl založen v roce 1919 a sídlí v Praze-Bubenči. Na jeho stránkách jsou dostupné databáze:

• patentů a užitných vzorů • průmyslových vzorů • ochranných známek • zeměpisných označení a označení původu.

Další informace: http://www.upv.cz/cs.html

Derwent World Patents Index

Derwent je nejkomplexnější světová informační služba pro oblast patentových informací. Je dostupná výhradně na základě placené licence, avšak obsah databáze a kvalita poskytovaných služeb odpovídá vynaloženým finančním prostředkům. Systém je v současné době vlastněn společností Thomson Reuters. Do databáze je dodáváno každoročně více než 1.5 milionu nových dokumentů. Zdrojovou základnu systému tvoří záznamy ze 47 patentových úřadů z celého světa. Celkově obsahuje databáze více než 22.8 milionů záznamů o 48.4 milionech patentových dokumentů, přičemž jejich plné texty jsou k dispozici s retrospektivou od 60. let minulého století. Systém používá kromě Mezinárodního patentového třídění ještě vlastní klasifikaci. Samozřejmostí je možnost plnotextového vyhledávání. Derwent je také klíčovou součástí platformy Delphion, kterou vyvinula společnost Thomson Reuters pro efektivní vyhledávání patentových informací. Systém Delphion obsahuje celkem více než 54 milionů patentových dokumentů. Společnost Thomson Reuters vytváří z dat obsažených v databázi Derwent také citační rejstřík nazvaný Patents Citation Index. U patentů jsou takovéto informace velmi důležité. Pro účely vytváření rejstříků jsou excerpovány patentové dokumenty z 22 národních i mezinárodních patentových institucí. Z našeho pohledu je zajímavé, že od roku 2006 jsou v Patents Citation Index zahrnuty také patenty přihlášené u Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky

Souhrnné informace:
Producent: Thomson Reuters
Počet záznamů: 22.850.000 základních záznamů o patentech a patentových rodinách, 48.400.000 o patentových dokumentech celkem
Retrospektiva: u každé obsažené kolekce jiná
Typ databáze: od 60. let minulého století plnotextový, u starších dokumentů bibliografický
Způsob přístupu: placený
Databázová centra s přístupem: Dialog, STN International, Questel

Další informace o databázi a přístupu: http://scientific.thomson.com/products/dwpi/
Platforma Delphion: http://www.delphion.com/
Patents Citation Index: http://library.dialog.com/bluesheets/html/bl0342.html

Informační služby pro normativní dokumenty

Normy

Normy jsou dokumentované dohody, které poskytují pravidla, směrnice, pokyny nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků pro zajištění toho, aby materiály, výrobky, postupy a služby vyhovovaly danému účelu. Normy mají omezenou platnost a nejsou závazné [BRATKOVÁ, 2001a]. Pouze v tom případě, kdy se jedná o tzv. harmonizovanou normu (tím se staví na úroveň zákona), vzniká zákonná povinnost dodržovat ji. Dodržování norem je v dnešní době velmi podstatným indikátorem pro určování kvality výrobku či služby, proto k jejich aplikaci přistupuje stále více subjektů. Tvorbu normativních materiálů zajišťují technické normalizační komise, do nichž mají přístup jak představitelé státní správy, tak zástupci z komerční sféry a další odborníci. Vydávání norem poté zajišťují příslušné normalizační úřady. Stejně jako v případě patentů existují na tomto poli organizace s národní působností i organizace mezinárodní. Všeobecně je ctěn princip, že platnost mezinárodní normy je nadřazena normě národní. V názvu každé normy je uveden údaj o tom, která normalizační autorita ji vydala (např. ISO, ČSN apod.). Aktuální normy jsou zveřejňovány ve věstnících normalizačních úřadů a poté jsou dostupné v rámci databází norem. Kromě národních a mezinárodních normalizačních institutů mohou být normy vydávány i jinými organizacemi. V tomto případě se jedná o oborové instituce, které zajišťují tvorbu normativních materiálů pro svá odvětví. Příkladem mohou být normy pro oblast telekomunikací schválené organizací ETSI (http://www.etsi.org/). Specifickým druhem norem jsou knihovnické standardy MARC, jejichž vydávání a správu zaručuje Library of Congress (http://www.loc.gov/marc/). Zpřístupňování norem je zcela jiné než v případě patentů. Plné texty norem jsou dostupné téměř ve všech případech pouze za úplatu a mnohdy bývá zpoplatněn již samotný přístup do databází normativních materiálů.

Typologie norem:

1) předmětové
2) činnostní
3) všeobecné.

Dále se dají normy rozdělit podle sféry působnosti na mezinárodní, národní, oborové atd.

Pro věcné třídění norem je všeobecně používán systematický selekční jazyk Mezinárodní třídění norem (International Classification for Standards, ICS). ICS představuje hierarchické třídění, které rozlišuje celkem tři úrovně.

ISO

Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví

PERINORM

IHS Standards Expert

Databáze pro časopisy

CONSER

Zeitschriftendatenbank

Ulrichsweb.com

ISSN Portal

Národní souborný katalog seriálů ČR – CASLIN

Databáze databází

Gale Directory of Databases

Systémy pro zpřístupňování šedé literatury

Vymezení pojmu

Typy šedé literatury

Producenti šedé literatury

Systémy registrující šedou literaturu

CORDIS

OpenGrey

NTIS

Národní úložiště šedé literatury

Systémy pro zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací

Vymezení pojmu

Současné elektronické vysokoškolské kvalifikační práce

Systémy pro zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací

Thesa a Theses.fr

DissOnline.de

EtHOS

DiVA

Dart – Europe E-theses Portal

ProQuest Dissertations & Theses Database

NDLTD

Technologie pro tvorbu repozitářů

DSpace

DigiTool

Open access, internetové archivy, repozitáře a digitální knihovny

Open access

Otevřené archivy

Instituce a projekty na podporu open access

Open Archive Iniciative (OAI)

COAR

OASPA

SPARC Europe

DRIVER

SHERPA/RoMEO

Konkrétní internetové archivy a repozitáře

arXiv.org

RePEc

Social Science Research Network (SSRN)

E-LIS

CogPrints

NCSTRL

PubMed Central a podobně laděné služby

Public Library of Science (PLoS)

Registry internetových archivů a repozitářů

ROAR

OpenDOAR

Repository66

Ranking Web of World Repositories