Chronemika

Z WikiKnihovna

Autor: Barbora Mohelníková

Klíčová slova: čas, komunikace

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené - čas

podřazené - ---


Charakteristiky

Chronemika je typ neverbální komunikace. Jedná se o chování v čase, který využíváme při komunikaci. „Je to způsob, jakým vyjadřujeme, užíváme a strukturujeme čas ve vztahu k jiným lidem. Jedná se o to, jak člověk komunikuje v časových souvislostech.„ [1] V komunikaci je důležité, jak je osobnost schopná hospodařit s časem. „Hospodařením s časem, respektováním časových limitů dáváme najevo, jak si vážíme protějšku – partnera, spolupracovníka, nadřízeného. Jako organizátoři předvádíme, jak dovedeme čas využít. Dáváme najevo svou spolehlivost i akčnost, nejsme žádní loudalové.“ [2]

Každému může vyhovovat jiná definice, jednoduše lze ale říci, že chronemika je pojem pro to, jak si dokážeme časově zorganizovat program. Například jak dobře dokážeme odhadnout, jak dlouho nám bude trvat cesta do kavárny a přijít tedy včas nebo naopak pozdě na schůzku, což vede buď ke spokojenosti osoby, která na nás v kavárně čeká nebo naopak i k verbálnímu konfliktu s danou osobou. Lidé si často neuvědomují, že i to je způsob komunikace, kterým druhému ukazujete, jaký typ osobnosti jste.

Takovému konfliktu se říká časový konflikt, ten je obvykle doprovázen uražením jedince, který na vás musel čekat nebo tím, že si dotyčný vyloží váš pozdní příchod jako nezájem. Pozdní příchod se často vykládá jako snaha ukázat moc, sílu, zaneprázdněnost ve vztazích a jako pokus o získání převahy nad komunikačním partnerem manipulováním s časem druhého. Z tohoto výčtu vyplývá přirozeně i to, že postavení komunikačního partnera je sníženo. Nic se nesmí ovšem přehánět. Pedantské vyžadování dochvilnosti může stejně tak rovnocenné postavení komunikačních partnerů narušit a může dojít ke konfliktu. Běžně bývá tolerováno zpoždění 5 minut, které ještě není důvodem ke konfliktu. Člověk, který má problémy s chronemikou, vlastně neumí využívat time management. [3]

Ve vztahu ovšem touto neznalostí dáváte najevo, i když často nevědomky, že si dotyčného dostatečně nevážíte, což je nežádoucí jak v osobních tak pracovních vztazích.[1] Souvisí s osobností člověka, kdo dokáže z informace, kterou jiný sdělí prostřednictvím jedné věty, udělat komunikaci na trvající půl hodiny a kdo nemá zájem ztrácet čas zdlouhavým hovorem.

Oblasti chronemiky

Kulturní čas Je hlavní oblastí chronemiky. Jaký význam připisuje kultura časové komunikaci.

Psychologický čas Je druhou hlavní oblastí chronemiky. Jaký význam se připisuje minulosti, přítomnosti a budoucnosti. [4]

Koncepce času

monochronická – v jednom okamžiku děláme jednu věc

polychronická – v jednom okamžiku děláme více věcí parafráze přednáška 5

Projevy chronemiky

I plynutí času a s ním spojené plnění lhůt a povinností se nějak projevuje skrze naše tělo.

  • tělo dává mimoverbálními signály najevo, jak moc jsme situací zaskočeni, jak nás daná situace stresuje, jak je nám příjemná a naopak – třes rukou, červenání se, pocení, kručení v břiše, ...[2]
  • uspěchané a zbrklé chování, rychlé mluvení, pomalé mluvení, míra dodržování časového rámce, ...[4]


Člověk, který nemá chronemiku pod kontrolou se dá z dlouhodobého hlediska poznat podle toho, že je roztěkaný, často zapomíná, je nervózní a nevyrovnaný. (moje)

Kulturní rozdíly ve vnímání času

  • angloamerická kultura a západoevropská– lidé zde se řídí příslovím „čas jsou peníze“ –trvání na dochvilnosti, častěji monochronická
  • latinská kultura – lidí zde čas počítají pouze přibližně (dříve nebo později), častěji polychronická

parafráze přednáška 5

Poznámky

  1. 1,0 1,1 MIKULÁŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. 2.vyd. Praha : Grada, 2010. 328 s. ISBN 8024780704 Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Mikuláštík“ použit vícekrát s různým obsahem
  2. 2,0 2,1 WERNEROVÁ, Ivana. Komunikace pro každého. Computer Media, 240 s. ISBN 8074020649
  3. VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací. Praha :Grada, 2008, 328 s. ISBN 8024767422
  4. 4,0 4,1 PLEVOVÁ, Ilona a kol. Ošetřovatelství 2. Praha : Grada. 2011. 224 s. ISBN 8024771039

Použitá literatura