Bloomova taxonomie
Autoři: Denisa Šnédarová (383996), Daniela Králová (383254)
Předmět: Informační vzdělávání (VIKBA32)
Benjamin Bloom
Benjamin Bloom se narodil 21. února 1913 v Lansfordu, ve státě Pensylvánie v USA. Zemřel 13. září 1999. Bakalářský a magisterský titul získal v roce 1935 na Pennsylvania State University, doktorské vzdělání s titulem Ph.D. dokončil v březnu 1942 na University of Chicago. Již během studií na University of Chicago se stal zaměstnancem zkušební komise. V této funkci zůstal do roku 1943. Po skončení studií působil jako univerzitní zkoušející až do roku 1959. Také sloužil jako vzdělávací poradce pro vládu v Izraeli, Indii a mnoha dalších zemích.[1]
Charakteristika
Bloomova taxonomie byla vytvořena v 50. letech 20. století (první publikace na toto téma vyšla v roce 1956 - Taxonomy of Educational Objectives, Handbook I: The Cognitive Domain) pod vedením vzdělávacího psychologa Dr. Benjamina s cílem podpořit vyšší formy myšlení ve výuce, jako je analýza a hodnocení, spíše než jen pamatování faktů (učení nazpaměť). Jeho taxonomie se stala klíčovým nástrojem ve strukturování a chápání učebního procesu. Komise identifikovala tři psychologické domény vzdělávacích aktivit a učení:
- Kognitivní doména:mentální schopnosti, znalosti (Knowledge)
- Afektivní doména:pocitů, postojů a emocí (Attitude)
- Psychomotorická doména:manipulační, manuální a fyzické dovednosti (Skills)
Tyto kategorie jsou často dohromady označovány jako KSA (Knowledge+Skills+Attitude). Na taxonomii učebního chování může být pohlíženo jako na „cíle vzdělávacího procesu“. To znamená, že po učení by měl student získat nové dovednosti, znalosti a postoje.[2][3] Bloomova taxonomie je tedy jinak řečeno taxonomie vzdělávacích cílů. Snaží se popsat vzdělávání proces, který pomáhá studentům ve vývoji od nižších forem učení až po vyšší úrovně.[4] Vychází již z nauk Jana Komenského, který popisoval, že se učit má od jednodušších částí až po ty složitější.[5] Základní myšlenkou teorie je, že člověk nemůže porozumět něčemu, co nezná a rovněž není schopen analyzovat nebo použít tuto znalost dále, pokud látce nerozumí. Bloom navrhl 6 základních úrovní, od nejníže postaveného pojmu - 1. znalost, přes 2. pochopení, 3. aplikaci, 4. analýzu, 5. syntézu až po nejvýše stojící 6. vyhodnocení.[6] Jednotlivé úrovně na sebe navazují, tedy jedinec musí zvládnout nižší úroveň, aby mohl pokračovat do další.[2] Cílem Bloomovy taxonomie je předat studentovi znalosti tak, aby byl funkčně gramotný, tedy získal funkční gramotnost.[4]
Bloomova revidovaná taxonomie
Doba se od vzniku původní Bloomovy taxonomie změnila, v průběhu let byla snaha o revizi.[4] Bloomův bývalý student Lorin Anderson spolu s Davidem Krathwohlem a kolektivem revidovali taxonomii v 90. letech 20. století. Jedna ze zásadních modifikací původní verze byla změna podstatných jmen (např. analýza) na slovesa (např. analyzovat), která jednotlivým úrovním dodává pocit nějaké akce, která se v tom daném okamžiku děje. Druhou změnou bylo mírné přeskupení jednotlivých pojmů, jak na sebe navazovaly (původně: 5. syntéza, 6. vyhodnocení; po revizi: 5. vyhodnocení, 6. tvorba). Tyto modifikace byly publikovány roku 2001 v knize A Taxonomy for Learning, Teaching, and Assessing: A Revision of Bloom's Taxonomy of Educational Objectives.[2]
Bloomova taxonomie v digitálním světě
Jelikož je v dnešní době oblast vzdělávání čím dál více propojena s digitálními technologiemi, vznikla potřeba upravit Bloomovu taxonomii pro výuku využívající digitální prostředí.Jedním z modifikátorů Bloomovy taxonomie je Andrew Churches, koordinátor technologií z Nového Zélandu, který se snaží vymyslet koncepci toho, jak by měla fungovat Bloomova taxonomie v 21. století. Jeho práce byla kladně přijata od ostatních učitelů, kteří využívají moderní technologie ve své výuce.[4][2]
Úrovně Bloomovy taxonomie
1. Pamatovat
- Slova spojená s touto úrovní dle Blooma : vybavit si, vyjmenovat, popsat, reprodukovat, rozeznat
- Slova spojená s touto úrovní dle Churchese : vyhledat („vygooglovat“), označit, vybrat, uložit[6]
V digitálním světě je důležité, aby se již jednou nalezená data neztratila. Studenti si tak mohou procvičit paměť, když ví, kde daná informace je, zároveň se např. naučí používat záložky. Studenti využívají ke získávání informace především sociální sítě. Jestliže znají někoho, kdo už o dané informaci něco ví a napsal o něm např. ve svém weblogu, není nic těžkého na tom, aby danou informaci získal od něho. Neměli bychom zapomínat na to, že Pamatovat je pouze první úroveň k získání funkční gramotnosti, někdy se stává, že zůstává i poslední.[4]
2. Pochopit
- Slova spojená s touto úrovní dle Blooma : popsat, shrnout, dedukovat, parafrázovat, vysvětlit
- Slova spojená s touto úrovní dle Churchese : zpracovat, rozebrat, odpovídání na otázku: „Co vlastně dělám?“[6]
Význam sociálního aspektu na této úrovni značně stoupá. Učitelé mají větší možnosti v tom, jak pomoct pochopit studentům danou látku. Dnešní studenti ale také mají větší možnosti, jak si mohou si vzájemně pomáhat, přes sociální sítě, IM messengery. Problemtiku, kterou řeší mohou publikovat na weblogu, kde jim podnětné komentáře mohou objasnit dosud nepochopené pojmy. Je důležité si uvědomit, že pro výsledek výukového procesu je zcela zásadní, aby aktivity studentů v digitálním prostředí byly orientovány na zvyšování úrovně myšlenkových procesů. Je však patrné, že to není tak zcela uskutečnitelné.[4]
3. Aplikovat
- Slova spojená s touto úrovní dle Blooma : použít, zařadit, uspořádat, zobecnit, vyřešit
- Slova spojená s touto úrovní dle Churchese : v dig. světě „dělání“[6]
V digitálním světě je v této úrovni důležitá počítačová gramotnost, neboli aplikace počítačových znalostí. Můžeme aplikovat správný nástroj v podobě hardware i software, buď jako lokální počítačový program nebo online službu, který nám pomůže dostat se k požadovaným výsledkům. Typický proces aplikace počítačových znalostí ve výuce je editace různých druhů dat. Dále i aplikace počítačových her může mít pozitivní výukový efekt, který může rozvíjet potřebné schopnosti (nemyslí se tím střílení, spíše postřeh, rychlé rozhodování, týmovou spolupráci apod.).[4]
4. Analyzovat
- Slova spojená s touto úrovní dle Blooma : prozkoumat, porovnat, vysvětlit, strukturovat, vybrat, načrtnout, roztřídit, najít
- Slova spojená s touto úrovní dle Churchese : folksonomie, tagování, propojenost webu, citování [6]
Studenti, kteří dosáhli této úrovně Bloomovy taxonomie, musí být schopni prokázat určité známky funkční gramotnosti. To znamená, že by měli chápat smysl informací, se kterými pracují. Měli by být schopni rozdělit složitou věc na její části a vysvětlit, proč je konkrétní sestava vztahů uspořádána daným způsobem.
V digitálním světě se především snažíme docílit toho, aby student byl schopen posoudit věrohodnost získaných informací na webu. Je k tomu potřeba nejen umět rozeznat strukturu informačního obsahu, ale i identifikovat původ jednotlivých částí a vyhodnotit důvěryhodnost zdroje.[4]
5. Vyhodnotit
- Slova spojená s touto úrovní dle Blooma i Churchese : obhájit, vyvrátit, rozvíjet a kritizovat, posoudit, diskutovat, rozhodnout, doporučit[6]
Tato úroveň má za cíl to, aby studenti byli schopni si udělat informovaná rozhodnutí a tím dosáhnout nových poznatků. Příkladem z praxe může být i vyhodnocení toho, podle jakého receptu budu vařit určité jídlo, co je pro mě výhodnější. Nebo z jiného hlediska to může být hodnocení různých blogů a článků. Ve technickém prostředí se schopnost hodnotit týká též vlastních počítačových aplikací. Měli bychom umět otestovat různé produkty a vybrat ten nejvhodnější.[4]
6. Vytvořit
- Slova spojená s touto úrovní dle Blooma i Churchese : stavět, komponovat, psát, řešit, předvádět, plánovat, vynalézat, navrhovat, organizovat, kombinovat, vyrábět, kreativita[6]
Tato poslední úroveň patří k vrcholným schopnostem studenta v rámci učení. Kreativita je jednou z nejdůležitějších kompetencí v 21. století. Technologie tvoří v dnešní době velmi důležitou roli při realizaci většiny ve výuce požadovaných úkolů. Můžeme říci, že se dnes skoro všechny výukové výstupy vyrábějí na počítači. Mohou být ve formátu grafů, obrazů, videa, audia. Důležité je to, aby každý výstup je sám o sobě originál. Student tímto produktem své kreativity může něco sdělit ostatním.[4]
Použité zdroje
- ↑ EISNER, Eliot W. Benjamin Bloom: 1913-1999. Prospects, the quarterly review of comparative education. [online]. September 2000. Paris: UNESCO: International Bureau of Education, vol. XXX, no. 3, s. 7 [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: http://www.ibe.unesco.org/publications/ThinkersPdf/bloome.pdf
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 CLARK, Donald. Bloom's Taxonomy of Learning Domains. In: Big Dog and Little Dog's Performance Juxtaposition [online]. 01.05. 2013, [cit. 2013-05-16]. Dostupné z WWW: http://www.nwlink.com/~donclark/hrd/bloom.html
- ↑ CHURCHES, Andrew. Bloom's Digital Taxonomy. In: Educational origami [online]. 2013 [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: http://edorigami.wikispaces.com/Bloom%27s+Digital+Taxonomy#Introduction and Background:-The Cognitive Domain - Bloom's Taxonomy
- ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 4,7 4,8 4,9 BRDIČKA, Bořivoj. Bloomova taxonomie v digitálním světě. In: Metodický portál: Články [online]. 05. 05. 2008, [cit. 2013-05-08]. Dostupný z WWW: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10647/BLOOMOVA-TAXONOMIE-V-DIGITALNIM-SVETE.html. ISSN 1802-4785. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „RVP“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „RVP“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „RVP“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „RVP“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „RVP“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „RVP“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „RVP“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „RVP“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ PALÁN, Zdeněk. Bloomova taxonomie. In: Andromedia.cz [online]. xxx [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/bloomova-taxonomie
- ↑ 6,0 6,1 6,2 6,3 6,4 6,5 6,6 Bloom’s Taxonomy and the Digital World. In: Open education: free education for all [online]. 2008 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.openeducation.net/2008/04/11/blooms-taxonomy-and-the-digital-world/ Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „words“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „words“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „words“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „words“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „words“ použit vícekrát s různým obsahem
