Bibliografický záznam

Z WikiKnihovna

Autor: Radka Hošáková

Klíčová slova: bibliografie, záznam

Synonyma: dokumentační záznam, dokumentografický záznam

Související pojmy:

- nadřazené: katalog, knihovna, dokument

- podřazené: bibliografické služby, bibliografický popis, bibliografický údaj, bibliografie, dokumentový záznam, jmenná katalogizace, jmenný záznam, katalogizační záznam, lokační údaj, obsahová charakteristika, popisná jednotka, referát, záhlaví, záznam


Charakteristiky

Bibliografický záznam je jednotně vytvořený a formálně upravený záznam dokumentu určený pro sekundární dokumenty (tj. bibliografické soupisy, knihovní katalogy apod.). Instrukcí s mezinárodní platností je norma 01 01 95 Bibliografický záznam. Ta přihlíží k mezinárodním platným pravidlům pro tvorbu bibliografického záznamu – AA CR2 a je navíc rozšířena o popis trojrozměrných předmětů a o popis zvukových a audiovizuálních dokumentů.

Pro knihovní katalogy existuje speciální druh bibliografického záznamu a to katalogizační záznam. Je to bibliografický záznam doplněný o lokační údaje, tedy o údaje, které uživateli knihovny pomohou najít dokument na konkrétním místě. Často je takový záznam doplněn i o služební údaje.

Jedná se tedy o záznam dokumentu, jak je zpracován a uveden v katalogu. Skládá se z několika polí, přičemž v každém poli je několik údajů. Ty dohromady dávají uživateli katalogu možnost zjistit důležité podrobnosti o dokumentu, jakými jsou například vyjádření díla nebo jeho provedení, počet stran a další. Konkrétně se tedy skládá z 5 oblastí údajů a to z lokačních údajů, soupisných údajů (záhlaví), popisných údaj, obsahové charakteristiky a ze služebních údajů. Tyto oblasti jsou všechny povinné a pevně strukturované, stejně jako je pevně strukturovaný celý záznam. Pravidla pro jeho tvorbu jsou poměrně složitá, výhodou však je, že se tato pravidla používají ve všech knihovnách České republiky a většině knihoven světa. Tím pádem je usnadněná orientace v záznamech. Navíc povinnost uvádět všechny údaje umožňuje zjistit o dokumentu co nejvíce.

Schéma bibliografického záznamu

První oblast údajů tvoří lokační údaje. Ty tvoří signatura nebo sigla, záleží na druhu katalogu. Další, soupisné údaje, se nejčastěji skládají ze záhlaví. To obsahuje jméno autora v unifikovaném tvaru (Příjmení, jméno). Abecedně podle jména autora je pak také bibliografický záznam řazen v katalogu. Následují popisné údaje. Mají za úkol zachytit formální znaky dokumentu tak, aby byl jednoznačně identifikován, tj. odlišen od jiných dokumentů. Popisné údaje jsou rozděleny do 7 oblastí údajů. Pořadí je samozřejmě opět závazné, navíc na sebe vzájemně na sebe navazují. Existují přesná pravidla pro tvorbu údajů a je třeba se jimi řídit. Jejich schéma je následující: Údaje o názvu a odpovědnosti. – Údaje o vydání. – Nakladatelské údaje. – Údaje fyzického popisu. – Údaje o edici. – Údaje poznámky. Údaje o standardním čísle a dostupnosti.

Za popisnými údaji následuje v katalogizačním záznamu obsahová charakteristika. Uvádí převážně slovní formou tematiku resp. obsah dokumentu, jeho zhodnocení a údaje o autorovi. Charakterizuje tedy dokument z obsahové stránky. Obsahová charakteristika je údajem nepovinným a uvádí se podle potřeb zpracovatelské instituce.Podle obsahu a rozsahu rozlišujeme dva základní druhy obsahové charakteristiky: anotaci a referát (abstrakt). Poslední oblastí údajů jsou údaje služební. Služební údaje slouží pro vnitřní potřebu zpracovatelské organizace a uvádějí se podle jejich potřeb. Obvykle se do služebních údajů uvádí přírůstkové číslo dokumentu, datum vytvoření záznamu a šifra zpracovatele záznamu.


Příklad

Bibliografický záznam se dříve psal na standardizované katalogizační lístky o formátu 125x75 mm, dnes už se v drtivé většině případů tvorby bibliografického záznamu používají specializované knihovnické programy a výstupem z nich je potom elektronický katalog. Ten většinou nezobrazuje bibliografický záznam jako soupis údajů jdoucích po sobě přesně jako dříve katalogizační lístky, ale pro zvýšení přehlednosti zobrazuje údaje jako seznam.

Slater, Lauren, 1963 - Pandořina skříňka : nejvýznamnější psychologické experimenty dvacátého století / Lauren Slaterová ; přeložil Jan Kosek.. -- 1. vyd. -- Praha: Dokořán: 2008. 303 s.. -- (Aliter ; sv. 35)

ISBN 9788073630904.

Název orig.: Skinner´s box

Použitá literatura

  1. VODIČKOVÁ, Hana. Identifikace dokumentů. 1. vyd. Praha : SNP, 1982. 155 s.
  2. American Library Association. Anglo-americká katalogizační pravidla : druhé vydání : revize 1988 : dodatky 1993. 1. čes. vyd. Praha : Národní knihovna v Praze, 1994. 929 s. ISBN 80-7050-187-.
  3. VODIČKOVÁ, Hana. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy [online]. c2005 [cit. 2010-06-13]. Bibliografický záznam. Dostupné z WWW: <http://sigma.nkp.cz/F/V2NXVUBFXFEIGQPXB2MG9N3HT9H5UJ7VN5LU8HSMY4K4XJGFQS-44101?func=full-set-set&set_number=029598&set_entry=000005&format=999>.