Beth - prezentace výsledků

Z WikiKnihovna

Tato stránka slouží jako závěrečná práce z předmětu Nové technologie v knihovnictví v jarním semestru 2009.


Upřesnění tématu

Forma jakou jsou výsledky vyhledávání předkládány uživateli bezpochyby ovlivňuje celkový dojem z daného systému. Na stránce jedné stojí samotná forma rozložení výsledků vyhledávání a její grafická úprava, na stránce druhé jde o funkčnost následné práce s takto vyhledanými záznamy. Výsledkem této analýzy budou tedy dva pohledy:

  • jeden popíše, jaká všechna data jsou uživateli ve výsledku předkládána a zda je ten může následně ovlivnit (počet zobrazených záznamů, jaké data si může uživatel zobrazit)
  • druhý pohled nabídne to, jak může uživatel s výsledky následně pracovat, řadit a zobrazovat dle zvolených kritérií,

Důležité je však zdůraznit, že to jak jsou výsledky prezentovány, je do jisté míry závislé na subjektivním hodnocení každého uživatele. To co se jednomu může zdát jako graficky i funkčně zdařilé, nemusí jinému vyhovovat. V tomto směru by určitě bylo efektivnější oslovit stávající uživatele a pomocí průzkumu nebo analýzy informačního chování (přímo sledovat jak se chovají při práci se systémem) určit výslednou podobu i funkčnost knihovního katalogu. Přeci jenom student VŠ může (má) jiné požadavky, než uživatel např. městské knihovny.

Příklady realizace, popis, analýza

K popisu možností prezentace výsledků vyhledávání, stránkování jsem si vybral OPAC tradičního systému Aleph, prostředí evropské digitální knihovny Europeana a odbornou databázi Web of Science.


KNIHOVNÍ KATALOG ALEPH. Pro názornost si vybereme OPAC Vědecké knihovny v Olomouci, která v modernizaci svého systému patří v ČR mezi špičku.

Soubor:Aleph taulkove.png
Tabulkové zobrazení výsledků vyhledávání
Soubor:Aleph citace.png
Zobrazení výsledků vyhledávání jako citace
  • Prezentování výsledků – implicitně má uživatel nastaveno tabulkové zobrazení vyhledaných záznamů – tj. každý řádek zastupuje jeden konkrétní titul a sloupce potom vlastnosti příslušného řádku (název, autor, signatura). U titulů, které mají v systému naskenovaný obsah nebo odkazují na obálky knih, se zvětšuje výška řádku a uživatel musí pro zhlédnutí ostatních záznamů rolovat na stránce dolů. V nastavení je možno toto předkládání výsledku změnit na zobrazení titulů jako Katalogizační lístek nebo Citace. Rozdíl oproti klasickému tabulkovému zobrazení je v tom, že všechny údaje o jednotlivých titulech jsou v řádcích bez dalšího dělení do sloupců. Výhodou proti tabulkovému zobrazení se může zdát právě absence obrázků (obsahy, obálky), což tvoří výsledný seznam přehlednější a uspořádanější. Nevýhodou je, že v tomto formátu je graficky (na prvním místě, tučný font) prezentována signatura – zde by bylo vhodnější upřednostňovat název nebo autora titulu. V nastavení lze také ovlivnit počet titulů zobrazených na jednu stránku. Bohužel v tomto musí uživatel spoléhat na přednastavený počet 10, 30, 50 nebo 80 záznamů. Pohyb mezi stránkami je umožněn klasickým – o stránku vpřed, vzad nebo skok na konkrétní stránku.
  • Práce s výsledky – první co mě upoutalo a příjemně překvapilo, je možnost nastavit si na výsledek vyhledávání RSS kanál. Předpokládám, že v případě, kdy přibude do katalogu pro námi vyhledaný termín nová kniha, systém nás upozorní. Tato možnost však může mít i své mouchy (tak podrobně jsem systém nezkoumal, ale chyba by se určitě při špatně definovaném dotazu) a osobně bych raději doporučoval nastavit RSS prostřednictvím hromadného nebo oborových kanálů. Kromě standardní možnosti práce se záznamy jako je seřazení podle klasických kritérií (rok, autor, signatura), lze záznamy řadit podle oblíbenosti – v tomto případě určováno dle četnosti půjčení. Výsledky vyhledávání můžeme nadále zpřesnit pomocí booleovských operátorů a nového selekčního termínu. Omezení lze také nastavit pro konkrétní jazyk, formát dokumentu nebo dobu vydání od-do. Pro tyto funkce se již musíme „prokliknou“ přes odkaz zpřesnit nebo filtrovat. Tato omezení však lze dopředu ovlivnit samotným vyhledáváním. Sympatickou novinkou v českých knihovních systémech je možnost rychlého omezení pouze na dostupné tituly (tlačítko Jen volné je navíc graficky zvýrazněno).


DIGITÁLNÍ KNIHOVNA EUROPEANA. Projekt evropské digitální knihovny prozatím ve stádiu prototypu (09/09) by měla být spuštěna oficiálně v roce 2010.

Soubor:Europ tabulka.png
Tabulkové zobrazení výsledků vyhledávání
Soubor:Europ radky.png
Zobrazení výsledků vyhledávání v řádcích
  • Prezentování výsledků – výsledek vyhledávání je primárně prezentován v podobě tabulky o rozměrech 4x3 řádky, přičemž každé buňce je věnován jeden konkrétní titul. V tomto je oproti předcházejícímu systému výsledek uživatelsky přehlednější, nikoliv však stručnější. U každého záznamu je uveden náhled na dokument (ekvivalent obálky knihy u Alephu), dále název dokumentu autor, rok i vydavatelské informace. V případě kdy pro dokument není dostupný náhled, je tento nahrazen zástupnou ikonou odpovídající formátu dokumentu. Toto tabulkové rozložení výsledků lze ikonkou přepnout do řádkového zobrazení, příiemž nedojde ke ztrátě informačního potenciálů. Náhledy jsou zobrazeny v menším formátu a graficky zvýrazněny jsou názvy dokumentů. Oproti předcházejícímu systému tedy není v tomto zobrazení uživatel ochuzen o náhled na dokument. Výhodou je také počet kroků, kterými lze do řádkového režimu přejít. Zatímco u systému Aleph potřebuje uživatel 3 klinutí myší, v Europeany je ikona umístěna nad seznam výsledků a stačí pouze jeden klik myší. Přechod mezi stránkami vyhledaných dokumentů je umístěn v horní části výsledků pomocí konkrétního označení čísla stránky. Oproti předcházejícímu systému chybí možnost přechodu na konkrétní stránku, což se může zdát u většího počtu vyhledaných záznamů jako chyba, avšak otázkou zůstává, jaká je využitelnost takovéto funkcionality. Nelze definovat počet vyhledaných záznamů na jednu stránku.


  • Práce s výsledky – také nástroje na práci s výsledky vyhledávání jsou v případě Europeany přehlednější než u Alephu. V záhlaví vyhledaných záznamů jsou dokumenty rozděleny na 4 základní skupiny podle typu dokumentu. Lze tedy přehledně přecházet mezi textovými dokumenty, videem, audiem nebo zvuky. Toto členění může být pro klasický knihovní katalog ekvivalentem typu dokumentu (knihy, seriály, šedá literatura, mapy …). V levém bloku nalezneme možnost upřesnit výsledek vyhledávání podle jazyka, země dokumentu, poskytovatele dokumentu (fakulta na vš) a opět podle typu dokumentu. Každá z těchto kategorií zúžení výsledků vyhledávání je implicitně „sbalena“ a až po kliknutí se rozbalí a uživatel si vybere podle kterých kritérií výsledek specifikovat. Výhodou je také, že lze vybrat v rámci jedné kategorie více možností – není tedy omezen a může např. u roku vybrat dokumenty vydané v roce 1983, 1989, 2002 a 2009. Možnosti, které nabízí Europeana pro práci s výsledky vyhledávání jsou uživatelsky přehlednější a ve výsledku efektivnější než u předcházejícího systému.


WEB OF SCIENCE. Jedna z nejvýznamnějších bibliografických databází obsahující miliony záznamů z oblasti vědy a výzkumu.

Zobrazení výsledků vyhledávání ve WOS
  • Prezentování výsledků – oproti předcházejícím dvěma systémům prezentuje Web of Science výsledky vyhledávání pouze ve formě řádkového zobrazení. Systém předkládá výsledky hledání bez grafického náhledu na dokument, na druhou stranu jsou výsledky vyhledávání informačně „nabité“. Výsledky lze řadit podle tradičních kritérií – autora, data dokumentu ale také podle relevance. Přechod na další stránku vyhledaných dokumentů lze zadat pomocí čísla stránky nebo kliknutím na symbol následující stránky. Zvolit lze počet zobrazených záznamů – předvoleny jsou hodnoty 10,25 nebo 50 záznamů na stránku. Forma v jaké jsou výsledky vyhledávání prezentovány je jednoduchá (oproti předcházejícím systémům chudší), což je u tohoto systému pochopitelné – zaměřuje se více na další práci s vyhledanými záznamy.
  • Práce s výsledky – výsledky vyhledávání lze blíže specifikovat pomocí nástrojů nacházejících se v levém bloku stránky. Uživatel může pomocí vyhledávácího pole prohledávat výsledky nebo je specifikovat podle vybraných kritérií – typu a předmětu dokument, autora z tezauru, roku, instituce nebo jazyka dokumentu. Volby lze vybírat pomocí zaškrtávacích polí – čímž je opět umožněno vybrat v rámci jednoho pole více možností. V tomto je specifikace dokumentu podobná systému Europeany. Zajímavá je také možnost zvolit zda chce uživatel výsledky vyhledávání specifikovat nebo vyloučit (např. vyloučí výsledky z konkrétních časopisů nebo předmětu dokumentu).

Porovnání, hodnocení

Každý z předkládaných systémů má svoje specifika, výhody i nevýhody. Pro potřeby srovnání bych použil dvě kritéria – grafická úprava prezentovaných výsledků a uživatelská přívětivost práce s vyhledanými záznamy.


Jako graficky nejzdařilejší a nejpřehlednější bych označil prostředí evropské digitální knihovny Europeany. Rozdělení výsledků do formy tabulky, kdy každá buňka reprezentuje jeden záznam je efektivní především v pravidelnosti – především ve srovnání s Alephem, kde jsou vlivem náhledů a obsahů řádky odlišně široké. Právě nepravidelně široké řádky často způsobí, že se výsledky vyhledávání natáhnou na více stránek a uživatel musí rolovat na stránce níže. Z estetického hlediska je na tom nejhůře asi systém WOS, který výsledky prezentuje v jednoduchém řádkovém stylu bez výraznějších grafických úprav. V tomto směru je u řádkového zobrazení příjemné grafické oddělení jednotlivých řádků (jemným barevným odstínem) tak je tomu u Alephu. Při celkovém pohledu na stránku opět vítězí Europeana – jednoduchý a nenásilný vzhled stránky působí moderně a přitom neztrácí na další funkcionalitě. V tomto směru působí WOS mírně stroze a prostředí Alephu neorganizovaně až nepřehledně.


Pro práci s výsledky nabízí všechny systémy téměř stejné funkce, rozdíl je opět v tom jak jsou uživatelům předkládány. Zatímco u Europeany a WOS jsou nástroje pro upřesnění vyhledávání umístěny hned vedle záznamů, tak u Alephu musí uživatel zvolit variantu Zpřesnit nebo Filtrovat a teprve na nové stránce (záznamy zmizí) může se záznamy dále pracovat. Tento krok navíc považuji za naprosto nevhodný, nemluvě o to že se tlačítka Zpřesnit a Filtrovat nachází v horní části obrazovky a graficky se v celkovém vzhledu stránky ztrácí (vypadají, že snad ani k výsledkům nepatří). Příjemné u systémů Europeana a WOS je právě viditelnost nástrojů na práci se záznamy hned vedle vyhledaných záznamů a při práci s nimi záznamy nezmizí. Efektivní je v tomto směru možnost zvolit více filtrů naráz a to z předvolených kategorií (toto je třeba u Alephu přímo zadat).

Plusem Alephu je graficky zvýrazněné tlačítko Jen volné, které jedním klikem zobrazí pouze dostupné dokumenty a možnost řadit výsledky podle oblíbenosti (nejvíce půjčované).

Výběr nebo návrh realizace

Návrh doporučení pro systém Beth bych osobně doporučoval v následujících bodech. Nejedná se o výrazné zásahy do systému, ten nyní obsahuje funkce, které lze nalézt kombinací výše popsaných systémů. Doporučuji:

  • V systému Beth se výsledky vyhledávání zobrazují pouze v řádcích – doporučil bych zvolit podobný layout jako má Europeana – tabulka s pevnou velikostí buňky, každá buňka pro jeden záznam. Výsledek vyhledávání bude přehlednější a nebude zbytečně dlouhý. Osobně bych se zbytečně na hlavní stránku s vyhledanými dokumenty nesnažil dostat co největší množství informací , ale pouze zachoval informace potřebné pro identifikaci dokumentu (třeba citaci udělat jako sekundární odkaz).
  • Nástroje pro upřesnění dotazu jsou co do výběru dostatečné, bylo by vhodné umožnit jejich srolování, čímž opět dojde ke zkrácení stránky (tak je tomu u Europeany nebo WOS). Dále netvořit možnosti v rámci filtru jako odkaz, ale dát uživateli možnost vybrat více možností. Zajímavé by určitě bylo vyzdvihnout typ dokumentu (nebo knihovnu) do záhlaví vyhledaných záznamů – tak jak je u Europeany rozděleno podle formátu dokumentu.
  • Přidat možnost zobrazit pouze dostupné dokumenty (zde by šlo rozdělit na dokumenty dostupné prezenčně/absenčně).