Beth - komunikace mezi uživateli

Z WikiKnihovna

Tato stránka slouží jako závěrečná práce z předmětu Nové technologie v knihovnictví v jarním semestru 2009.

Upřesnění tématu

Tématika zavedení diskuze do online katalogu úzce souvisí i s funkcí komentářů a tématem online diskuze.

Základní myšlenkou je umožnit uživatelům systému komunikovat mezi sebou. Podle toho, kdo je daným uživatelem bychom tuto komunikaci mohli rozdělit na:

- komunikaci zaměstnanců organizace mezi sebou

- komunikaci zaměstnanců organizace s veřejností

- vzájemná komunikace veřejnosti (na niž se zde chci primárně zaměřit)


Při navrhování řešení možnosti vzájemné komunikace jakéhokoliv informačního systému si pokládáme několik základních otázek:


1. Je to vlastně nezbytné ?

Diskuzní fórum (či obdobná forma online komunikace) pro veřejnost je pro knihovní katalog spíše doplňkovou funkcí a, domnívám se, méně důležitou než možnosti komunikace se zaměstnanci knihovny.

Přesto má však potenciál - sledování diskuze může být pro knihovnu zdrojem zpětné vazby, zejména v oblasti informačního chování uživatelů, názorů na danou publikaci (možný přesah z funkce komentářů) či na související témata, či coby průzkum mínění o práci knihovny.

2. Měla by být komunikace synchronní, asynchronní či obě možnosti ?

Pro komunikaci uživatelů systému mezi sebou se mi jednoznačně jeví vhodnější komunikace asynchronní - tj. systém vláken či nástěnek s příspěvky. Synchronní komunikace samozřejmě jako možnost zůstává, nicméně byla by dle mého soudu vhodnější spiše pro komunikaci zaměstnanců mezi sebou či případně jako "customer service" ve vztahu knihovna - veřejnost. Existují příklady organizací i firem, které systémy jako Skype či různé formy instant messagingu pro tento üčel používají.

3. Měla by bát diskuze pouze pro registrované či umožníme přispívat i "hostům", stejně tak, měl by nad diskuzí bdít moderátor ?

Drtivá většina systémů registraci vyžaduje, zařazení moderátora diskuze je dle mého názoru více než vhodné. Případně lze též mít možnost nastavit některým uživatelům práva diskuzi spravovat. Zkušenosti ukazují, že u neřízených diskuzí hrozí zaplavení diskuze spamem či výskytem trollů a následně tím i flamewars.

Příklady realizace, popis, analýza

1. Amazon.com

Jako první příklad volím internetový e-shop Amazon.com, jenž se z "pouhého" knihkupectví rozrostl na gigantický obchodní dům se stovkami druhů zboží. Pro oborové zaměření však zůstaňme u knih.

Krome známého doporučení souvisejících vůrobků ("zákazníci, kteří koupili X, koupili též Y") a recenzí přímo od společnosti Amazon, umožňuje systém také registrovaným uživatelům vkládat vlastní recenzi či obdobné slovní zhodnocení produktu. Tyto "reviews" mohou být komentovány, podobně jako články u blogů. Více viz Komentáře.

Co však mne zajímá více se na dané stránce nachází ještě o něco níže - namátkový výběr souvisejících diskuzí na témata související s daným titulem, ať už s publikací samotnou či s otázkami či myšlenkami, které kniha nastoluje. Pro příspívaní do auditek musí být uživatel registrován.

Pro ilustraci: níže jsem vyhledal na Amazonu knihu Pýcha a předsudek od Jane Austenové. Podle základních tagů, kterými je titul v systému označen byly vyhledány relevantni diskuze (obrázek níže).

Soubor:JaneAustinDisc.JPG

U různých titulů pak samozřejmě obdržíme různé výsledky.

Samotná diskuse má pak podobu klasické "tapety" s příspěvky, na než je možno reagovat (případně rovnež si nechat zasílat na e-mail oznámení o vložení odpovědi či nového příspěvku).


2. New York Public Library Social Network

Druhým příkladem, který komunikaci mezi uživateli systému posouvá mimo hranice instituce, je neformální, neoficiální sociální síť při veřejné knihovně v New Yorku.

Soubor:NYPLSocNet.JPG

Ač tato aktivita není pod záštitou knihovny, a má za cíl spíše jen "promote interactions between staff and public", svědčí dle mého aspoň o tom, že by takováto služba mohla dojít uplatnění. Otázkou však je, nakolik by integrace něčeho podobného do knihovního katalogu nezpůsobila jeho přeměnu na něco zcela jiného a zda je vůbec v našich měřítkách o takovou službu zájem, neboť pokud jde o socializaci, existují i lépe propracované systémy a portály (konkrétně pokud jde o např. přímo o KISK, jmenujme Inflow).

NYPL Social Network má v tuto chvíli pouhých dvacet členů, kteří si mohou vzájemně posílat vzkazy, sdílet fotografie, videa či blogovat - vše co nabízí většina komunitních sítí či diskuzních serverů, které však mají o mnoho vyšší návětevnost.

Závěr ? Jedná se o zajímavý projekt, který ale není dotažený pro malý zájem uživatelů.


3. IMDB Message Boards

Kromě mapování celosvětové filmové a televizní tvorby, umožnuje International Movie Data Base registrovaným přiznivcům diskutovat nad rozličnými tématy spojenými s obsahem databáze či souvisejícími.


Soubor:IMDB.JPG


Diskuze je pak organizována tradiční, hierarchizovanou podobou vláken, řazena dle data postování příspěvků (viz obrázek)


Soubor:IMDB-thread.JPG

Porovnání, hodnocení

Domnívám se, že výše uvedené příklady jsou jen namátkové a jistě by se našla řada dalších možných řešení. Z výše uvedených se lze alespoň na několika místech alespoň inspirovat.

Kupříkladu Amazon má dle mého názoru přednost, že je komplexni, pracuje s tagy a poskytuje dodatečné informace produktu i o souvisejících apod. (člověk by řekl, že je to psamozrejmé, když se jedná o e-shop!). Na druhou stranu současně zahlcuje čitatele řadou i pro něj nepodstatných informací a odkazů, které souvisejí s tématem již jen okrajově.

New York Public Library Social Network se pro změnu snaží být úzce spjatou komunitou, snad původní myšlenku si umím představit jako snahu propagovat služby knihovny, provozovat online konference apod. Potíž je, že zachází jen na velmi úzkém okruhu zájemců.

Technicky nenabízí nic převratného a pokud jde o oblast sociálních sítí, pak samozřejme pro rozsah, provedení i zaměření nemůže vyniknout mezi giganty jako je Facebook, Twitter či LinkedIn.

Message boardy na IMDB jsou tradičními nástěnkami ve značně strohé podobě, přesto místy při delším vláknu a pro nepříliš hezké barevné provedení je považuji za poněkud méně přehledné.

Výběr nebo návrh realizace

Jak jsem naznačil již výše, jsem do jisté míry na pochybách, zda je efektivní investovat přesmíru úsilí pro vývoj integrovaného komunikačního nástroje přímo jako součást knihovního katalogu. Domnívám se, že většinu skutečně praktických funkcí, pro které o tomto lze uvažovat by zvládly i jednodušší anebo jiné, rozšířenější nástroje - pro hodnocení a diskuzi o nějakém titulu či pro zhodnocení nějaké služby (získaná zpětné vazby) by stačily ankety či komentáře.

Pokud už bychom se do realizace této služby pustili, v prvé řadě by bylo potřeba technicky zabezpečit takovou diskuzi vůči spamu, případně ji moderovat. Samozřejmě se nabídne otázka, kdo to bude dělat. Dalším tématem by bylo jaká témata by měli mít možnost diskutující probírat, zda je určovat ze strany instituce nebo nechat uživatele zakládat diskuze vlastní.

Z technického hlediska bych diskuzní fórum navrhoval vytvořit jako asynchronní nástěnku, jednoduchým, klasickým systémem vláken, s klasickým "reply" označením (tj. aby bylo patrno, kdo na koho reaguje), jako můžeme vidět u snad všech diskuzních serverů na Internetu. Témata by měl vytvářet sám správce, případně pověřit několik spolusprávců.

Na co by se nemělo rozhodně zapomenout jsou vyhledávací nástroje, vyhledávání klíčových slov v názvech vláken či přimo příspěvcích, seznamy registrovaných a aktuálně na dané diskuzi přítomných uživatelů.

Kdybych měl vyjít z příkladů uvedených výše, komunikační nástroj pro Beth bych si představoval jako jakýsi kompromis mezi příkladem č.1 a č.3. Na jednu stranu strohost a nepřeplácanost reklamami, na druhé straně nějaký pravděpodobnostní model doporučování dalších témat či knižních titulů plus technické "features" pro orientaci, vyhledávání, navigaci apod.