Beth - akvizice

Tato stránka slouží jako závěrečná práce z předmětu Nové technologie v knihovnictví v jarním semestru 2009.

Upřesnění tématu

Možnost uživatelů podílet se na výběru zakoupené literatury.

Příklady realizace, popis, analýza

1. Prostřednictvím katalogu

Nejrozšířenějšími automatizovanými knihovnickými systémy u nás jsou:

• Aleph
• Kp-Win
• Advanced Rapid Library
• Clavius
• Daimon
• T-Series

Z těchto systémů umožňuje pouze katalog Alephu podávat návrhy na akvizici knih. Tuto službu neposkytují standardně všechny knihovny, které tento systém využívají. Knihovny, které tuto službu umožňují, používají různou terminologii. Například v katalogu Vědecké knihovny v Olomouci je to odkaz „Chybí Vám kniha?“ nebo v katalogu Moravské zemské knihovny „Tip na nákup“. Služba v katalogu Aleph je poskytována pouze pro registrované čtenáře.

Ostatní systémy řeší akviziční návrhy prostřednictvím formulářů na webových stránkách knihovny nebo možností poslat e-mail na oddělení akvizice.

2. Prostřednictvím formulářů

Toto řešení využívá většina knihoven. Jedná se zejména o knihovny městské, ale formuláře najdeme i u knihoven krajských a univerzitních. Jednotlivé formuláře se od sebe liší množstvím a typem požadovaných údajů. Jedno mají však společné – většina těchto formulářů je na stránkách velice špatně vyhledatelná.

Nejjednodušší formuláře nemají přesně specifikované údaje, které musí uživatel vyplnit. Jedná se například o formulář Knihovny města Hradec Králové nebo Městské knihovny v Milevsku.

MěK Milevsko

Složitější formuláře mají přesně specifikovaná pole údajů o navrhované koupi. Každá knihovna vyžaduje jiné povinné údaje. Nejčastějším povinným údajem, který je vyžadován, je název a rok vydání. Většina knihoven požaduje také vyplnění platného e-mailu žadatele. Mezi ostatní údaje patří:

• autor
• nakladatel
• ISBN
• místo vydání
• pramen (z něhož uživatel informaci o publikaci čerpal)

Knihovny se liší počtem formulářů, které uživatelům nabízí. Například Knihovna Františka Bartoše ve Zlíně používá pouze jeden formulář. Severočeská vědecká knihovna Ústí nad Labem nabízí uživatelům tři formuláře – „Tip na zakoupení knihy nebo kartografického dokumentu“, „Tip na zakoupení časopisu“ a „Tip na zakoupení hudebniny nebo zvukového nosiče“. Jiné knihovny (např. Krajská knihovna Vysočiny nebo Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana) používají jeden formulář s rolovacím menu, ve kterém uživatel vybírá oddělení, pro které nákup doporučuje (např. dospělé, dětské nebo hudební oddělení).

Severočeská vědecká knihovna Ústí nad Labem

Odkazy na formuláře se ve většině případů nacházejí mimo katalog knihovny a jsou neintuitivně umístěny. Dobře vyřešený odkaz na formulář má Krajská knihovna Vysočiny, která má přímo v katalogu Clavius umístěn odkaz „Tipy na nákup“. Tento odkaz směřuje zpět na stránky knihovny.

KK Vysočiny

Akviziční návrhy prostřednictvím formulářů jsou časté i v zahraničních knihovnách. V anglické terminologii se jedná o tyto výrazy „Book Purchase Suggestion“, „Suggestion for Purchase“, „Book Suggestions“, „Purchase Suggestion Form“ atd.

Příkladem jednoduššího formuláře je „Book Purchase Suggestion“ knihovny Adelaidské univerzity (The University of Adelaide Library). Nejsou přesně stanoveny povinné údaje, ale knihovna žádá vyplnění co největšího množství údajů. Ve formuláři jsou pole pro vyplnění autora, názvu, nakladatele, data vydání a pole pro komentář.

Složitější formulář využívá např. Thunder Bay Public Library. Kromě standardních údajů (autor, název, nakladatel, datum vydání + cena a ISBN/ASIN), obsahuje pole pro typ materiálu („Type of Material“ – Fiction, Non Fiction, Children’s, Other) a pro formát („Format“ – Book, Music CD, VHS, CD Rom, DVD, Audio Book, Other).

3. Prostřednictvím e-mailu

Tuto možnost nabízí např. Krajská vědecká knihovna Liberec. Na hlavní stránce má odkaz „Akvizice-návrhy“. Pod tímto odkazem je uveden e-mailový kontant na oddělení akvizice. Nejsou přesně stanoveny údaje, které musí uživatel vyplnit.

Možnost zasílat akviziční návrhy e-mailem využívají některé knihovny současně s formulářem návrhů k zakoupení (např. Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě.

Porovnání, hodnocení

Nejméně vhodným řešením z výše uvedených způsobů je zasílání návrhů prostřednictvím e-mailu, protože uživatel nemá přesně stanoveny údaje, které musí uvést.

U zasílání návrhů prostřednictvím katalogu (Aleph) je určitým negativem, že je tato služba přístupná pouze registrovaným uživatelům. Návrh na zakoupení tak nemůže využít neregistrovaný uživatel, který by se chtěl stát registrovaným uživatelem, až na základě doplnění dané literatury do fondu. Výhodou této realizace je propojení katalogu přímo s možností navrhovat tituly k zakoupení.

Nejrozšířenějším řešením je realizace prostřednictvím formulářů. Ve většině případů jsou formuláře nevhodně umístěny na stránkách knihovny a nemají přímou vazbu na katalog. Přitom je zřejmé, že uživatel ve většině případů navštíví nejdříve katalog, ve kterém zjistí, že hledaná literatura není k dispozici a následně využije formuláře návrhu k zakoupení. Proto by měl přímo z katalogu vést odkaz na akviziční formulář.

Jednotlivé formuláře se liší množstvím vyplňovaných údajů. Ty nejjednodušší nemají předem definovaná pole. Tyto formuláře stejně jako zasílání e-mailů nejsou pro uživatele přívětivé, protože mu neposkytují žádné vodítko k tomu, jaké údaje vyplnit. Formuláře se liší také počtem - knihovny nabízejí buď jeden univerzální formulář, nebo více formulářů podle typu dokumentu (časopis, kniha, hudebnina...).

Výběr nebo návrh realizace

Z uživatelského hlediska se jako nejideálnější realizace jeví propojení formuláře s katalogem. Tento způsob řešení využívá Krajská knihovna Vysočiny. Pokud uživatel požadovanou literaturu v katalogu nenajde, okamžitě má k dispozici odkaz na formulář návrhu k zakoupení a nemusí ho hledat jinde na stránkách knihovny.

Ideálním řešením je pouze jeden formulář, který v prvním rozbalovacím menu nabízí na výběr typ dokumentu, který chce uživatel navrhnout (seriál, hudebnina, kniha). Podle zvoleného typu dokumentu se modifikují ostatní údaje (ISBN/ISSN, autor/interpret apod.).

Formulář by měl obsahovat co největší množství polí s různými údaji s tím, že uživatel vyplní pouze všechny jemu známé údaje (tzn. že nejsou všechna pole povinná).

Pro verifikaci vyplněných údajů by mohl být formulář propojen buď se souborným katalogem Národní knihovny, s Jednotnou informační branou nebo nakladatelskými katalogy.