Andrew Dillon

Andrew Dillon Andrew Dillon [1]
	Irsko
Datum a místo úmrtí	žijící
	žijící
	-
	Austin, Texas, USA
	-
Vzdělání	University College Cork 1984 BA, 1987 MA (Psychology) Loughborough University 1991 PhD. (Human Sciences: Psychology)
Pracoviště	Děkan a profesor na University of Texas v Austinu (School of Information)
	Od roku 1995 člen asociace ASIS&T, prezident ASIS&T pro rok 2013
Známý pro

Andrew Dillon je americký informační vědec, pedagog a autor mnoha článků a několika knih týkajících se informační vědy. Od ledna roku 2002 působí jako děkan na School of Information spadající pod University of Texas at Austin. Zájímá se o výzkum především v oblasti HCI, o psychologii vytvoření a využívání informací, management znalostí a o lidské chování v kontextu informací.

Život

Vzdělání

Andrew Dillon se narodil v Irsku, kde studoval na střední škole Crescent College, S.J. ve městě Limerick. Po střední škole nastoupil na University College Cork obor psychologie. Na této univerzitě získal v roce 1984 titul BA a v roce 1987 pak titul MA. Dále pokračoval ve studiu na Lough-borough University of Technology, kde v roce 1991 získal doktorát.

Zaměstnání

Pracoval jako výzkumný pracovník v Research Fellow at the Human Sciences & Advanced Technology Research Institute ve Velké Británii. Od roku 1994 působil na Indiana University na School of Informatics, kde se, mimo jiné, podílel na vývoji magisterského programu v oboru Human-Computer Interaction. V lednu roku 2002 se stal děkanem a profesorem na University of Texas v Austinu na School of Information. Tuto pozici zastává dodnes.
Publikoval více než 100 článků a knih a působil v redakčních radách mnoha významných časopisů, jako jsou International Journal of Human-Computer Studies, Interacting with Computers, Journal of Documentation, a Journal of the American Society for Information Science and Technology. Také přispěl do několika encyklopedií, jako jsou Macmillan Encyclopedia of Cognitive Science, International Encyclopedia of Ergonomics & Human Factors a Encyclopedia of Library and Information Science.
Na své výzkumy získal finanční příspěvky od několika významných institucí, například od NSF, Microsoftu, and CEC.

Význam pro informační vědu

Publikoval více než 100 článků a knih, které se týkají informační vědy. Podílel na vývoji magisterského programu v oboru Human-Computer Interaction na Indiana University na School of Informatics. Působil v redakčních radách mnoha významných časopisů zaměřených na informační vědu. Jako prezident asociace ASIS&T pro rok 2013 se snažil prosazovat informační vědu jako relevantní vědu pro širší komunitu vědců.

Úspěchy

Od roku 1995 je Andrew Dillon členem asociace ASIS&T (The Information Association for The Information Age). 31. října 2012 byl na výroční schůzi této asociace zvolen za prezidenta pro rok 2013. V průběhu vykonávaní této funkce se snažil mezi veřejností vytvořit pohled na informační vědu jako na vědu, kterou budou lidé chápat jako prostředek při řešení sociálně-technických problémů v našem stále více propojeném světě.

Publikace

Výběrová bibliografie

Knihy:

• DILLON, Andrew. Designing usable electronic text. 2nd ed. New York: Taylor, 2003, viii, 214 p. ISBN 04-152-4060-3.
• VAN OOSTENDORP, Herre, Leen BREURE a Andrew DILLON. Creation, Use, and Deployment of Digital Information. Mahwah, N.J: Lawrence Erlbaum Associates, Inc, 2005. ISBN 08-058-4587-9.
• ROUET, Jean-François, Jarmo J. LEVONEN, Andrew DILLON a Rand J. SPIRO. Hypertext and cognition. Mahwah, N.J.: Lawrence Erlbaum, 1996, ix, 175 p. ISBN 08-058-2144-9.
• MCKNIGHT, Cliff, Andrew DILLON a John RICHARDSON. Hypertext: a psychological perspective. New York: E. Horwood, 1993, 202 p. ISBN 01-344-1643-0.
• MCKNIGHT, Cliff, Andrew DILLON a John RICHARDSON. Hypertext in context. New York: Cambridge University Press, 1991, ix, 166 p. ISBN 05-213-7488-X.

Články:

• Dillon, A. and Gabbard, R. (1998) Hypermedia as an educational technology: a review of the empirical literature on learner comprehension, control and style. Review of Educational Research, 68(3), 322-349. Reprinted in P. Smith and A. Pellegrinni (eds.) (2000) The Psychology of Education: Major Themes, London: Routledge, roč. 3, 496-531.
• Dillon, A., McKnight, C. and Richardson, J. (1988) Reading from paper versus reading from screens. The Computer Journal, 31(5), 457-464.
• Dillon, A. and Morris, M. (1996) User acceptance of new information technology: theories and models. In M. Williams (ed.) Annual Review of Information Science and Technology, roč. 31, Medford NJ: Information Today, 3-32.
• Morris, M. and Dillon, A. (1997) How User Perceptions Influence Software Use. IEEE Software, 14(4), 58-65.
• Dillon, A. and Gushrowski, B. (2000) Genres and the Web - is the home page the first digital genre? Journal of the American Society for Information Science, 51(2), 202-205.
• Dillon, A. (2001) Beyond usability: process, outcome and affect in human-computer interactions. Canadian Journal of Library and Information Science, 26(4), 57-69.
• Dillon, A., Richardson, J. and McKnight, C. (1990) The effect of display size and paragraph splitting on reading lengthy text from screen. Behaviour and Information Technology, 9(3), 215-227.

Knižní kapitoly:

• Dillon, A. (1996) Myths, misconceptions and an alternative perspective on information usage and the electronic medium. In J.F. Rouet et al (eds.) Hypertext and Cognition, Mahwah, NJ: LEA, 25-42.
  

V tomto článku se Andrew Dillon zaměřil na mýty a mylné představy související s využíváním informací a s elektronickými médii – především se zde soustředí na fenomén hypertext. Dillon se ve článku zabývá technickým pokrokem a technickými novinkami (mimo jiné i hypertextem), které začaly pronikat do vzdělávání. Aby ale byla technika přínosem pro koncového uživatele, je potřeba, aby nepronikala do vzdělávání jen kvůli všeobecnému nadšení pro počítače, ale aby byla navrhována podle potřeb koncového uživatele.
Ideu hypertextu je možno vystopovat až do roku 1945, kde ji poprvé představil Vannevar Bush ve svém článku As We May Think. Hypertext měl umožňovat pro uživatele přirozenější interakci s informačními zdroji. Vědci předpokládali, že díky výhodám, které nám hypertext přinese, nakonec přestaneme používat papír. To se ovšem nepotvrdilo. Dillon v článku dokazuje, že hypertext nenaplnil svá původní očekávání a předkládá mýty související s využíváním informací a s elektronickými médii. Dále přichází s alternativní perspektivou. Zdůrazňuje, že je důležité, se při vytváření hypertextového systému, stejně jako u každé jiné interaktivní technologie, soustředit především na uživatele (user-centered design). Při návrhu systému by se měly používat metody cílené na uživatele (user-centered methods).
Představuje také Framework of Reader-Document interaction - (aplikační rámec interakce mezi čtenářem a dokumentem). Tento Framework, známý jako TIMS znázorňuje lidské poznávání a chování při čtení a využívání informací.
Na konci článku Dillon konstatuje, že hypertext ovlivňuje a i nadále bude ovlivňovat to, jak vytváříme a využíváme informace. Proto musí mít dopad i na vzdělávání. Hypertext může umožňovat rychlejší vyhledávání, snadnější manipulaci s informacemi atp., ale nesmíme zapomínat, že se stále jedná pouze o médium sloužící k prezentaci informací a nemůžeme si myslet, že vyřeší všechny naše vzdělávací problémy. Technologie mohou představovat pozitivní přínos do vzdělávání, ale jejich přínosy bychom neměli přeceňovat.

Externí zdroje

• https://www.ischool.utexas.edu/~adillon/ - Osobní stránky Andrewa Dillona
• http://blogs.ischool.utexas.edu/infomatters/ - Osobní blog Andrewa Dillona
• https://www.linkedin.com/pub/andrew-dillon/3b/634/456 - Profil Andrewa Dillona na LinkedIn