Žurnalistika

Autor: Kateřina Slámová

Klíčová slova: masmédia, tisk, televize, rozhlas

Synonyma: žurnalismus, novinářství

Související pojmy:

nadřazené: komunikace, sdělení, zpráva

podřazené: zpravodajství, publicistika

Charakteristika

Žurnalistika (jinými slovy novinářství, žurnalismus)je sbírání, zpracování a distribuce žurnalistických sdělení (textů, komunikátů) v žurnalistických celcích určených veřejným příjemcům (recipientům, veřejnosti, publiku). Přináší informace o aktuálním společenském dění. Žurnalistický celek tvoří v širším smyslu celé médium, což může být deník, časopis, TV stanice, a v užším smyslu určitý soubor sdělení, tzn. například rubriky v denním tisku, zpravodajské noviny v rozhlase a televizi, tematické pořady o větším počtu sdělení nebo účastníků. Člověk, živící se touto profesí, je žurnalista. Žurnalistika náleží do sféry komunikace. Její celky i jednotlivá sdělení přinášejí masmédia. Stěžejní pilíře žurnalistiky, ať již v novinách, rozhlase, rádiu, televizi či na internetu, tvoří zpravodajství a publicistika.

Historie žurnalistiky

Žurnalistika vznikla zhruba na konci 15.století, kdy docházelo k rozvoji měst a sjednocování oblastí ve větší celky, v době typické zámořskými objevy. Rostoucí zájem o informace způsobil, že se zpráva stala prodejním zbožím. Důležitým faktorem byl také vynález knihtisku. Myšlenkové trendy humanismu a renesance s uvědoměním si lidské individuality a práva na informace také souvisí s rozvojem žurnalistiky. Zlatý věk žurnalistiky nastává v 19. a 20.století, kdy se žurnalistika diferencovala obsahově (zaměření na ekonomii, sport, kulturu, atd.) i hierarchicky. Vytvořila se ustálená struktura redakce. Rozdělení se projevilo také na formě, kdy byly zavedeny různé rubriky. Původní tištěná literatura byla v devatenáctém století obohacována o fotografie a s rozvojem techniky ve 20.století se přidala audiovizuální složka a nastala doba masmédií.

Znaky žurnalistiky v rámci masové komunikace

• Pravidelná periodicita - denní, týdenní, měsíční, ale také pravidelnost televizního vysílání
• Aktuálnost - vztah k současnému dění. Aktuálností není myšlena pouze absolutní novost sdělení, ale i jeho vztah k podobným událostem minulým či budoucím.
• Dostupnost žurnalistických celků - široká distribuce tisku, sledovanost, poslechovost na základě běžně dostupného signálu
• Publicita v žurnalistických celcích

Funkce žurnalistiky

• Tlumočení mínění široké veřejnosti
• Informování veřejnosti
• Střežení lidských práv a občanské svobody

Dělení žurnalistiky a masmédií

Podle vztahu ke státní moci a jednotlivcům:

• Žurnalistika autoritářská, totalitní – média slouží stranické moci. Nejméně svobodná.
• Žurnalistika liberální – opakem totalitní. Obrana demokracie v pojetí vláda lidu, skrze lid a pro lid.
• Žurnalistika sociální odpovědnosti – od vlády a státu očekává podporu masmédií a žurnalistů. Z informací se dává přednost pozitivním před negativními.

Podle druhu informací a způsobu jejich získávání:

• Zdrojová žurnalistika – zdroje, z nichž čerpá, nevystavuje kritice, hledá střední, kompromisní cestu. Málo tvůrčí, nevychází příliš z novinářské kreativity.
• Technožurnalistika – důraz na pohotovost a rychlost získávání a následného tlumočení informací.
• Hloubková žurnalistika – za prvořadé pokládá kritérium pravdivosti, založena na mnohostranném ověřování skutečnosti.
• Nová žurnalistika – klade důraz na jedince. Pracuje s přímými účastníky nebo svědky. Události se prezentují napínavě, citovost není překážkou.
• Pátrací žurnalistika – zabývá se porušováním zákona, korupcí, podvody v oblasti politiky a státní správy, prostitucí, atd.
• Komerční žurnalistika – publikuje materiály zvyšující odbyt produktů a umožňující účinně při nich uplatnit reklamu. Často nebere ohled na význam, pravdivost a etickou hodnotu.
• Zábavní žurnalistika – zajímavá, napínavá. Založena na příběhu, reportáži. Často jsou jejími subjekty nejrůznější známé osobnosti.
• Virtuální žurnalistika – nahrazuje skutečnost výmysly. Mají blízko k beletrii, hře.

Podle nosiče sdělení:

• Tištěná (printová)
• Elektronická
• Multimédia

Podle dosahu:

• Světová (nadnárodní)
• Celoplošná (celostátní)
• Regionální
• Místní

Podle vlastnictví:

• Veřejnoprávní – média veřejné služby. Povinna dodržovat jisté povinnosti.
• Soukromé stanice – financována reklamou a sponzory.

Podle zaměření na publikum:

• Všeobecná
• Zájmová – kulturní, sportovní, zábavní, dětská, atd.
• Odborná – vědecká, výchovná, vzdělávací.
• Stavovská – lékařská, učitelská, manažerská, atd.

Podle periodicity:

• Deníky
• Obdeníky
• Týdeníky
• Čtrnáctideníky
• Čtvrtletníky
• Občasníky

Podle vzhledu:

• Novinový tisk nebo magazínový
• Černobílý nebo barevný
• Složený do jednoho nebo více svazků

Použitá literatura

• BARTOŠEK, Jaroslav. Úvod do studia žurnalistiky: studijní texty pro distanční studium. 2., přeprac. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001, 158 s. ISBN 8024402351.
• BEČKA, Josef Václav. Sloh žurnalistiky. Praha: Novinář, 1986.
• BURNS, Lynette Sheridan. Žurnalistika: [praktická příručka pro novináře]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 186 s. ISBN 8071788716.
• KOŠČO, Ján. Žurnalistické žánry v televizi. Praha: Novinář, 1984.
• OSVALDOVÁ, Barbora a Jan HALADA. Encyklopedie praktické žurnalistiky. 1. vyd. Praha: Libri, 1999, 256 s. ISBN 8085983761.