Katalogizace

Z WikiKnihovna
Verze z 20. 2. 2012, 11:35, kterou vytvořil Michal Klajban (diskuse | příspěvky) (11 revizí: IMPORT J-K: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Autor: Marie Sýkorová

Katalogizace

Z Kisk

Přejít na: navigace, hledání

Autor: Marie Sýkorová

Klíčová slova: bibliografický záznam, signatura, MDT (Mezinárodní desetinné třídění)

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené – knihovna, knihovnictví

podřazené -



Výklad termínu

1. Jmenný a věcný popis dokumentů, někdy chápaný úžeji pouze jako jmenný popis dokumentů, jindy obecněji jako tvorba katalogizačních záznamů pro různé druhy katalogů a jejich organizace.

2. V době budování lístkových katalogů nauka o knihovních katalozích a o metodách jejich budování včetně jejich organizace. (1)


Úvod

Katalogizace


Všechny druhy dokumentů (knihy, periodika, zvukové a elektronické dokumenty), které se různými způsoby dostanou do fondu knihovny (nákup, dar, povinný výtisk, ...) se musí pečlivě a důkladně zpracovat. Katalogizace probíhá z hlediska jmenného (od koho) a věcného (o čem). Tím se umožňuje jejich zařazení do určitého systému a hlavně je důležité jejich zpětné vyhledávání. Je to vlastně jednoduché - jak se dokument zpracuje a popíše, tak ho potom lépe nebo hůře najdeme v počítačové databázi.

Čtenář pak může snadno vyhledávat podle autora, názvu, jednotlivých slov z názvu a dalších údajů. U naučné a populárně-naučné literatury je velmi oblíbené hledání podle tématu, protože čtenář potřebuje knihu (nebo jiný dokument) "o něčem". K tomu slouží přidělená předmětová hesla a také číselné třídníky Mezinárodního desetinného třídění. Podle jeho upravené verze je řazen fond naučné literatury. (2)


Typy katalogizace a výklad pojmů

Výsledkem procesu katalogizace je vytvoření bibliografického a/nebo katalogizačního záznamu, který slouží zpřístupnění dokumentu.

Typy:

Jmenná katalogizace – umožňuje identifikaci a vyhledání dokumentu podle autorů a popisu – odtud také popisná, deskriptivní

Věcná katalogizace - umožňuje identifikaci a vyhledání dokumentu podle jeho obsahu:

Kdo knihu napsal?

Kolik má stránek?

Kdo a kdy ji vydal?

O čem pojednává?

O jakém časovém období?

Jaká je její forma – je to např. divadelní hra?


Výklad pojmů:

Katalogizační záznam má zajistit přístup ke knihovnímu fondu. Přístup k dokumentu zajišťuje údaj o lokaci obsažený v záznamu. Popisuje formální znaky dokumentu, kde je dokument uložen a pomocí různých obsahových třídění vyjadřuje, o čem dokument pojednává.

Bibliografický záznam se vytváří na určité vydání (náklad) díla (např. Česká národní bibliografie). Záznam je ve formátu MARC 21(MARC = Machine Readable Cataloging - komunikativní formát pro přenos dat na magnetické pásce )nebo UNIMARC (Výměnný formát pro CDS/ISIS) (3)

Lokační údaje - informace o tom, na kterém místě je dokument uložen

sigla - identifikační značka knihovny (nalezneme ji např. při hledání v souborném katalogu)

signatura - značka vyjadřující umístění dokumentu v knihovně (ve skladu, studovně), používají se numerické a alfanumerické znaky; na papírovém katalogizačním lístku je zpravidla umístěna v pravém horním rohu

Vyhledávací údaje:

formální údaje - slouží k vyhledání konkrétního dokumentu, např. dle autora, názvu, podnázvu, místa či roku vydání, vydavatele atd.

obsahové údaje - slouží k vyhledání dokumentů o určitém tématu, obsah dokumentu je vyjádřen několika termíny

Rozlišujeme dva typy obsahových údajů:

předmětová třídění - vyjádření obsahu dokumentu pomocí klíčových slov (volně tvořená slova nebo víceslovné výrazy), předmětových hesel (termíny tvořené podle určitých pravidel, naleznete je v tzv. předmětovém hesláři) a deskriptory (předem určené termíny, které jsou součástí tzv. tezaurů - řízených slovníků deskriptorů; jsou zde určeny vztahy nadřazenosti, podřazenosti a preference mezi termíny)

systematická třídění - hierarchicky uspořádaný systém třídění oborů, kde je slovní formulace obsahu dokumentu nahrazena numerickými nebo alfanumerickými kódy; při užívání stejného systému třídění je mezinárodně srozumitelné.

V našich knihovnách se nejčastěji používá Mezinárodní desetinné třídění (UDC - Universal Decimal Classification) - používá numerické kódy - základní struktura systému se člení na 10 tříd (0 - 9) a každá základní třída se dále rozkládá na 10 podtříd nižšího řádu (4)


Použitá literatura

1. Národní knihovna ČR [online]. 2005 [cit. 2010-05-17]. Databáze Národní knihovny ČR . Dostupné z WWW:http://sigma.nkp.cz/F/35331LMFT8G11129SPML1GE43IG4BAYUSLF8IS2DHEJK13N94X-27830?func=full-set-set&set_number=049933&set_entry=000009&format=999 ISSN 000001272.

2. Krajská knihovna v pardubicích : Katalogizace [online]. 17.5.2010 [cit. 2010-05-17]. Služby. Dostupné z WWW : http://www.knihovna-pardubice.cz/sluzby/zpracovani-fondu/katalogizace/

3. 2007 prosinec; Lichtenbergová - Studijní materiály Kursu odborného knihovnického vzdělávání. In LICHTENBERGOVÁ, Edita . Jmenná katalogizace (úvod). [s.l.] : [s.n.], 2007 [cit. 2010-05-17]. Dostupné z WWW: http://www.knihovna.kvary.cz/cs/o-knihovne/projekty/projekty-kk-kv/studijni-materialy-kursu-odborneho-knihovnickeho-vzdelavani.html

4. TKAČÍKOVÁ , Daniela. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava [online]. 1998-2010, Aktualizováno 2008-05-11 [cit. 2010-05-17]. Základy práce s informacemi: Obsah kurzu. Dostupné z WWW http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/obsah.html