Institucionální repozitáře
Institucionální repozitáře
Úvod do problematiky
Institucionální repozitáře (IR) jsou pouze jednou částí z široké oblasti digitálních knihoven (viz Digitální knihovna).
Institucionální repozitáře jsou často za digitální knihovny zaměňovány. Ne bezdůvodně. Základní znaky charakterizující digitální knihovnu jsou vlastní i institucionálnímu repozitáři, rozdíl je však patrný zejména v zaměření na konkrétní instituci, a tím na určitý druh dokumentů. Ze zaměření vyplývá i užší okruh uživatelů.
Institucionální repozitáře konkrétně na univerzitách mají řadu podob – od úložiště administrativních dokumentů přes úložiště dokumentů a digitálních objektů sloužících pro výuku až k úložištím určeným pro zveřejňování a dlouhodobé ukládání výsledků vědecko-výzkumné práce.(1) Tato stránka bude zaměřena pouze na tuto třetí podobu IR, tzn. na repozitář jako elektronický systém, který zachycuje, uchovává a zpřístupňuje výsledky vědecko-výzkumné aktivity univerzity.
Definice základních pojmů
Několik definic základních pojmů vztahujících se k oblasti digitálních knihoven a úložišť dat:
- Repositorium, lat., podstavec s přihrádkami na knihy, listiny apod.(2)
- Repositář, repositorium – kdysi místnost nebo schránka, podstavec s přihrádkami na úschovu knih, listin a dokumentů.(3)
- Repository (archivační server) - server sloužící k ukládání velkého objemu digitálních souborů za účelem jejich dlouhodobé archivace a zpřístupnění.(3)
- Digitální knihovna = integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.(4)
- Digital library (digitální knihovna) je knihovna, ve které je významná část informačních zdrojů dostupná ve strojově čitelné formě (na rozdíl od tištěné nebo mikrofišové) a přístupná na počítačích. Přístup k digitálnímu obsahu může být lokální či vzdálený pomocí počítačových sítí.(5)
- Digitální archiv je organizovaná sbírka digitálních dokumentů shromážděná za účelem jejich dlouhodobého uchování. Může se jednat o digitalizované dokumenty, tj. tištěné druhy dokumentů převedených do digitální podoby, nebo o dokumenty vytvořené již jako digitální.(4)
- Institutional repository (institucionální repozitář, IR) je sada služeb nabízená univerzitou nebo skupinou univerzit akademické obci za účelem uložení a šíření vědeckých materiálů instituce v digitální formě (elektronické tisky, technické zprávy, diplomové a disertační práce, soubory dat a výukové materiály). Tyto materiály jsou organizovány v postupně se rozrůstající, otevřeně přístupné databázi, kde je zajištěna i jejich dlouhodobá ochrana, pokud je to vhodné a nutné. Některé IR jsou využívány také jako vydavatelské systémy pro e-časopisy a e-knihy. IR se liší od oborového repozitáře svým zaměřením čistě na produkci jedné konkrétní instituce. IR jsou součástí narůstajícího úsilí o reformu komunikace a výměny informací ve vědě a prolomení monopolu vydavatelů časopisů, a to formou znovunastolení dozoru instituce nad výsledky svého výzkumu. Institucionální repozitář může sloužit i jako ukazatel toho, v jaké oblasti a v jakém rozsahu jsou výzkumné aktivity univerzity uskutečňovány.(5)
Institucionální repozitáře jako příležitost
Univerzity ve světě si již uvědomily nesporné výhody, jaké jim přináší soustředění výsledků vědecko-výzkumné práce akademických pracovníků i studentů do prohledatelného a uživatelsky příjemného elektronického systému digitální knihovny, resp. archivu, resp. repozitáře. Česká republika je teprve na startu. Teprve si začínáme odpovídat na otázku, proč budovat institucionální repozitáře. Odpověď je jednoznačná. Je to příležitost.
- Příležitost pro akademické pracovníky, kteří v nich uplatní svou publikační činnost a zpřístupní tím výsledky své práce širokému okruhu vědců po celém světě.
- Příležitost pro studenty zveřejnit své kvalifikační práce jinak než prezenčně v knihovně.
- Příležitost ke zvýšení konkurenceschopnosti pro celou univerzitu.
- A v neposlední řadě příležitost pro knihovnu stát se tím, kdo informace vzešlé z výzkumu mateřské univerzity zpracuje a zpřístupní světu (a nebýt „jen“ tím, kdo sbírá informace produkované jinými subjekty a zprostředkovává je svým uživatelům). Knihovna má tak šanci získat na univerzitě nové a významné postavení.(1)
Software pro institucionální repozitáře
IR začaly být budovány na univerzitách ve vyspělých zemích po r. 2000. Celosvětově převládá trend používat volně dostupná (Open Source) řešení. Nejčastěji je využíván software DSpace a EPrints.
Světový registr ROAR (Registry of Open Access Repositories) registruje již 1077 IR – 370 DSpace, 262 EPrints (červen 2008).(6)
V adresáři OpenDOAR budovaném v rámci projektu SHERPA je registrováno celkem 1155 repozitářů - 307 DSpace, 227 EPrints (prosinec 2007).(7)
Projekt Wiki DSpace uvádí, že v 55 zemích světa je funkčních již 333 instalací s cca 2,7 miliony dokumentů (k 10. 12. 2008).(8)
Počet repozitářů v jednotlivých zemích (7)
Počet repozitářů v jednotlivých zemích
Typy obsahů v repozitářích (7)
Použití Open Source software (7)
DSpace
Systém DSpace vyvíjejí knihovny na Institute of Technology (MIT Libraries) a Hewlett-Packard Labs. Záměrem projektu bylo vytvoření softwaru pro univerzální otevřenou digitální knihovnu pro MIT. Zároveň měl být systém volně využitelný i dalšími institucemi, především z akademické sféry. Od zveřejnění první verze (listopad 2002) již byl instalován a je provozován ve stovkách institucí po celém světě.(9)
Systém sleduje všechny nejnovější trendy, poznatky a standardy, které také intenzivně využívá. V současné době je to jeden z nejkomplexnějších, nejživějších, nejpoužívanějších, funkčních a nejrychleji se rozvíjejících projektů v oblasti tzv. Open Source systémů pro provoz digitálních knihoven.(10)
Komunita tvůrců a uživatelů DSpace je velmi aktivní, jsou pořádána pravidelná setkání jak v rámci jednotlivých zemí, tak v mezinárodním měřítku.(11) Pro vývoj a odsouhlasení nových prvků jsou definována přesná pravidla. Přispívat může každý. Do oficiální verze jsou přijímány úpravy schválené komisí, která je složena z hlavních vývojářů.
Po instalaci je systém okamžitě připraven k použití. Skládá se z repozitáře pro ukládání dat a webového rozhraní pro uživatele i administrátory. Pro popisná metadata používá Dublin Core a pro sdílení metadat s jinými systémy podporuje protokol OAI-PMH. Pro definici jednoznačných identifikátorů URN používá CNRI Handles. Podporuje také standard OpenURL. Data je možno exportovat do formátu METS.
V České republice jsou v současnosti instalace na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě, na Masarykově univerzitě v Brně, na Českém vysokém učení technickém v Praze, na Univerzitě Pardubice a na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Na Akademii múzických umění v Praze se systém momentálně implementuje. (12)
Nejobsáhlejší institucionální repozitáře budované v systému DSpace (dle počtu záznamů)(6):
| DSpace at Cambridge (191207 records) | Terkko Document Space - Uni of Helsinki (109459 records) |
| Brazilian´s Federal Senate (96981 records) | The Digital Repository at Texas A&M University (56167 records)
The Digital Repository at Texas A&M University (56167 records) |
| Australian National University (46449 records) | University of Michigan(41959 records) |
Shrnutí
Trend zřizování institucionálních repozitářů na platformě Open Source softwaru už ze zahraničních univerzit dorazil i k nám. IR je pro rozvoj univerzit velkým přínosem. Zpřístupňuje v daleko širším měřítku, než tomu bylo dosud, výsledky prací absolventů a je zároveň prostorem pro publikování dalších výsledků vědecko-výzkumné činnosti akademických pracovníků i studentů.
DSpace se ukázal jako nejživější, nejhotovější a nejkomplexnější ze všech systémů pro provozování digitálních knihoven, které byly na různých univerzitách v ČR testovány. Zároveň má DSpace velmi silné zázemí, poskytuje dobré předpoklady pro další rozvoj systému a celkově dává uživateli bohaté možnosti, jak se vypořádat s problémy.
Použité zdroje
(1) PROCHÁSKOVÁ, Iva. Institucionální repozitář a role univerzitní knihovny. In Zborník zo 34. medzinárodného informatického sympózia INFOS 2007 [online]. [cit. 2008-12-10]. Dostupný z WWW: <http://www.infolib.sk/index/open_file.php?file=INFOS2007/Prochaskova_Iva_1.pdf>.
(2) Ottův slovník naučný : 21. díl. Praha : Vydavatel a nakladatel J. Otto, 1904. 1072 s.
(3) Česká akademie věd a umění. Příruční slovník jazyka českého : díl IV, část 2. Praha : Státní nakladatelství, 1944-1948. 1171 s.
(4) Národní knihovna ČR. TDKIV - Česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy (báze KTD) [online]. c2004 [cit. 2008-12-10]. Dostupný z WWW: <http://sigma.nkp.cz/F/Y8CJPLAELVPUAQQQHCH2FR84SQ9JLBM3M734J8MH9GJFF9ATVS-00473?func=file&file_name=find-a&local_base=KTD>.
(5) REITZ, Joan M. ODLIS - Online Dictionary for Library and Information Science [online]. c2004-2007, November 19, 2007 [cit. 2008-12-10]. Dostupný z WWW: <http://lu.com/odlis/>.
(6) BRODY, Tim. Registry of Open Access Repositories (ROAR) [online]. c2005-2007 [cit. 2008-12-11]. Dostupný z WWW: <http://roar.eprints.org/>.
(7) University of Nottingham, UK. Directory of Open Access Repositories (OpenDOAR) [online]. c2006-2007, 03-Dec-2007 [cit. 2008-12-11]. Dostupný z WWW: < http://www.opendoar.org/>.
(8) DSpace Wiki [online]. [2006], 7 May 2008 [cit. 2008-12-10]. Dostupný z WWW: <http://wiki.dspace.org/>
(9) LHOTÁK, Martin. Open source pro digitální knihovnu. IN Automatizace knihovnických procesů : sborník z 11. ročníku semináře pořádaného ve dnech 16. – 17. května 2007 v Liberci. Praha : ČVUT v Praze – Výpočetní a informační centrum, 2007. Dostupný také z WWW: <http://www.akvs.cz/akp-2007/09-lhotak.pdf>. ISBN 978-80-01-03691-4.
(10) KREJČÍŘ, Vlastimil. Univerzální digitální repozitář. Brno, 2005. 110 s. Diplomová práce (Mgr.). Masarykova univerzita v Brně. Fakulta informatiky. Dostupný z WWW: < http://www.ics.muni.cz/dspacecz/soubory/dp-krejcir.pdf >.
(11) KREJČÍŘ, Vlastimil. 1. setkání českých uživatelů systému DSpace [online]. [2008] [cit. 2008-12-10]. Dostupný z WWW: <http://www.ics.muni.cz/dspacecz/czdsug2008/>.
(12) KREJČÍŘ, Vlastimil. Czech Dspace : české stránky o systému DSpace [online]. [2006], 4. květen 2008 [cit. 2008-12-10]. Dostupný z WWW: <http://www.ics.muni.cz/dspacecz/>.
Blanka Jankovská 17:32, 10. 12. 2008 (CET)
Zpět na hlavní stránku předmětu VIKBA10
