Kooperativní aktivita
Autor: Petr Zapletal
Klíčová slova: kooperativní aktivita, kooperativní činnost
Synonyma: kooperativní činnost,
Související pojmy:
nadřazené - kooperativní výuka
podřazené -
Charakteristika
Slovo pochází z latinského slova cooperare-spolupracovat. V rámci kooperativní aktivity, se ve školství jedná o součinnost či spolupráci několika lidí či skupin, která napomáhá k dosažení daných cílů pomocí společné spolupráce při učení[1] Tato aktivita nedbá jen na rozdělení částí zadaného úkolu mezi jednotlivé členy skupiny a jejich následné společné řešení, ale také na specifické uspořádání vztahů mezi žáky uvnitř skupiny, které vede k co nejlepšímu výsledku. Tato účinná a velmi efektivní forma má však i svá úskalí. Jednou z největších z nich je, že „kooperativní učení znamená rozdělit žáky do skupin, zadat jim úkol a ten pak vyhodnotit."[2] „Zájem o kooperativní učení je spojen se současnými společensko-ekonomickými podmínkami, které zvýrazňují lidskou kooperaci jako jeden z nejpodstatnějších elementů účinného fungování velkých i malých společenství."[3]
Poznámky
- ↑ KOLÁŘ, Zdeněk. Výkladový slovník z pedagogiky: 583 vybraných hesel. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, s. 67. ISBN 978-80-247-3710-2.
- ↑ ZIRHUTOVÁ, Eva. Kooperativní činnosti [online]. 2011, 2011 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogick%C3%BD_lexikon/K/Kooperativn%C3%AD_%C4%8Dinnosti
- ↑ KASÍKOVÁ, Hana. Kooperativní učení a vyučování: teoretické a praktické problémy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2001, s. 148. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 8024601923
