Informační chování
Autor: Barbora Červenková
Klíčová slova: informace, chování, uživatel, vyhledávání
Synonyma: informační projev, informační vyjadřování, informační vyhledávání
Související pojmy:
Nadřazené: informace, proces
Podřazené: lidský projev, interakce
Charakteristika
V širším smyslu slova je informační chování charakterizováno jako chování člověka, systému či organismu ve vztahu k informacím. V užším slova smyslu hovoříme o informačním chování člověka při vyhledávání informací.
Jde tedy vlastně o vzájemnou interakci člověka s informačními zdroji a systémy v určité situaci. Na informační chování má vliv několik faktorů – fyzické konání, vnitřní psychické procesy , sociální prostředí a situace, ve které vznikla informační potřeba.
Historie
Zkoumání informačního chování spadá již do dob okolo roku 1948. Informační chování, tak jak ho známe dnes je výsledkem dlouhodobé a systematické práce. Nejznámější modely informačního chování pocházejí od T. D. Wilsona, který je považován za průkopníka zkoumání informačního chování. Spolupracoval například s Walshem a při svém bádání vycházeli z toho, že člověk při vyhledávání, zpracovávání a využívání informací se musím vyrovnat se stresem.
Momentálním trendem ve výzkumu informační vědy je výzkum informačního chování v elektronickém prostředí, kterému se věnují významné jména, jako například M. Batesová, Jansen nebo Jela Steinerová.
Současné výzkumy informačního chování jsou samozřejmě ovlivněny postupem ve vývoji technologií i informační adaptací lidí. Změny probíhají především ve způsobu vyhledávání, zpracovávání a vyžívání informací.
Modely informačního chování
T.D.Wilson
Profesor na Sheffieldské univerzitě a hlavní představitel problematiky informačního chování. Vymezil čtyři základní pojmy informačního chování:
Information Behavior
Informační chování je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům, zahrnuje aktivní i pasivní informační hledání a informační využívání. Zahrnuje komunikaci tváří v tvář, s jinými lidmi, zahrnuje i pasivní příjem informací, jako například sledování TV bez dalších záměrů získávat informace
Information Seeking Behavior
Je záměrné vyhledávání informací v důsledku uspokojení nějakého cíle. V průběhu vyhledávání může dojít k interakci s manuálními informačními systémy (např. s noKurzívavinami nebo knihovnou) nebo s počítačově-orientovanými systémy (web).
Information Searching Behavior
Je mikroúroveň informačního chování využívaná uživatelem v interakci s informačními systémy všeho druhu. Skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni interakce mezi člověkem a počítačem (například použití myši a kliknutí na odkaz) nebo intelektuální úrovni (přijetí Booleovské strategie vyhledávání), které budou zahrnovat i duševní akty, jako je posuzování významu dat a informací při získávání informací.
Information Use Behavior
Skládá se z fyzické a duševní činnosti zapříčiněné začleňováním nalezených informací do osobního vědomostního fondu. Může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi.
David Ellis
Rozpracoval různé typy chování zapojených do vyhledávání informací, nejsou stanoveny jako schematický model. Spíše než fáze, používá pojem rysy. Tyto rysy jsou definovány takto:
Spuštění: uživatelem použité prostředky k zahájení hledání informací , například dotaz na nějakého zkušeného kolegu
Řetězení: poznámky pod čarou a citace ve známém materiálu nebo "dopředu" zřetězení se známými položkami prostřednictvím citačních indexů
Rozlišení: pomocí známých rozdílů v informačních zdrojích, jako způsob filtrování množství získaných informací
Monitoring: udržet up-to-date nebo aktuální informovaností vyhledávání
Extrakce: selektivní identifikace relevantního materiálu v informačním zdroji
Ověření: kontrola správnosti informací
Ukončení: což může být vykládáno jako "zavazování volných konců" prostřednictvím konečného vyhledávání
Další osobnosti věnující se výzkumu informačního chování
Nicholas Belkin
Robert S. Taylor
Brenda Dervin
Carol Kuhlthau
Závěr
Informační chování se stalo výzkumným zájmem vědců a profesionálů. Postupem času výzkum umožnil lépe pochopit nejen uživatele informací, ale podstatu samotného člověka
