Informační etika
Autor: Eva Tesařová Mátlová
Klíčová Slova: etika, informace, tvůrce, uživatel
Synonyma: ---
Související pojmy:
nadřazené - etika, morálka
podřazené - informace,citování, cenzura
Charakteristika
Informační etika vychází z obecných principů etiky. Jestliže na etiku nahlížíme jako na soubor mravních norem[1], pak informační etika je mravnost ve vztahu k informacím, a týká se všech, kteří s informacemi přichází do styku.
Výstižné je shrnutí Karla Janoše[2]:
Informační etiku definujeme jako oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření,transformaci, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací
Informační etiku rozlišujeme podle úrovně kontaktu s informací[3]:
- etiku tvůrců
- etiku uživatelů
Informační etika se uplatňuje především při těchto činnostech: žurnalistika, Knihovnictví, publikační činnost, Informatika. Šířeji se dotýká také učitelství, politiky, atd.[4]
Co zahrnuje informační etika
Zde předkládám seznam nejčastějších provinění proti etickému kodexu informační etiky dle K. Janoše:
- z pozice tvůrce: zveřejnění klamavých informací, špatné nebo chybějící citování, zbytečné publikování pro zvýšení prestiže
- z pozice zprostředkovatele: nesprávně poskytnuté informace, časová prodleva, nedodržování pravidel pravopisu, nerespektování autorského práva, cenzura,
- z pozice uživatele: nevyužití získaných informací (např. u vedoucích pracovníků)
Pravidla informační etiky
Etické kodexy definující informační etiku najdeme zpracovány v mnoha materiálech. Jejich obsah se může měnit vlivem změny ve společnosti jak v obecně etických hodnotách, tak i v nástrojích, které používá (např. rozvoj Internetu a technologií).
Příklady kodexů:
- Všeobecná deklarace lidských práv (výběr dle R.Capurra[5]):
- čl. 1. Respekt k lidské důstojnosti
- čl. 1., 2., 3., 6. Diskrétnost
- čl. 2., 7. Rovnost příležitostí¨
- čl. 3., 12. Ochrana osobních údajů
- čl. 19 Právo na svobodu přesvědčení a projevu
- čl. 27. Právo podílet se na kulturním životě společnosti
- čl. 27. Právo na ochranu morálních a materiálních zájmů, které se týkají jeho vědecké, literární nebo umělecké tvorby
- Kodex dobrých mravů pro psaní vědeckých publikací
- Etický kodex novináře schválený valnou hromadou Syndikátu novinářů ČR
- Etický kodex tlumočníka a překladatele
- Etický rámec výzkumu. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
- Autorský zákon
- Kodex UNESCO pro psaní vědeckých publikací
- Americký kodex knihovníka
Poznámky
- ↑ Slovník cizích slov. Praha: Encyklopedický dům, 1998. 366 s. ISBN 80-901647-8-1.
- ↑ JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova, 1993. 134 s.
- ↑ STEINEROVÁ, Jela. Informačná etika v súvislostiach informačnej ekológie. Knihovna [online]. 2014, vol. 25, issue 1, s. 23-35 [cit. 2014-12-20]. Dostupné z: http://eds.b.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=a0ced3ca-8480-4e32-a15c-7bc413e46559%40sessionmgr198&vid=6&hid=114
- ↑ ČINČERA, Jan. Informační etika: Sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2002. 81 s. ISBN 80-210-2981-1.
- ↑ CAPURRO, Rafael. Ethics and Information in the Digital Age. In: Libraries in the digital age [online]. Dubrovnik, Croatia, 2001 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.ffzg.unizg.hr/infoz/lida/lida2001/present.htm
