Standardizace
Autor: Tereza Čoupková, 403069
Klíčová slova: standard, norma, normalizace, standardizace
Standardizace
Standardizace je proces vedoucí ke sjednocení podle jednotných a přesně daných norem. Cílem standardizace je kvalita, bezpečnost a zpětná kompatibilita. Standardizace se může vztahovat na výrobky, služby, procesy, materiály a systémy.[1] Standardizace je základem pro vzájemné porozumění mezi jednotlivci, podniky, veřejnými orgány a jinými druhy organizací. Usnadňuje komunikaci, obchod, měření a výrobu.[2]
Standard
Standard je příklad řešení určitého problému, popis postupů, prostředků, nebo výsledků těchto postupů pomocí pravidel a specifikace jejich vlastností. Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je stejná, a tak je možné je sdílet nebo používat stejným způsobem.Standard je dokument, který stanovuje jednotné inženýrské, nebo technické specifikace, kritéria, metody, nebo postupy. Některé normy jsou povinné, zatímco jiné jsou dobrovolné. Dobrovolné normy jsou k dispozici, pokud se člověk rozhodne jejich použití.[3]
Typy standardů
Standardy jsou dělitelné na čtyři typy:[1]
- De jure standardy vytváří obvykle komise expertů pověřená standardizačníorganizací (např: ISBN)
- De facto standardy vycházejí z praxe. Určité řešení se ujme a rozšíří, protože z něj vyplývají určité výhody (mp3).
- Otevřené standardy jsou specifikace, jež jsou veřejně dostupné a kompletně zdokumentované.
- Proprietární standardy jsou vlastněny výhradně jednotlivcem nebo organizací. Použití je podmíněno licencí a nebo poplatkem. Tyto standardy mohou zajištěovat exkluzivitu a omezovat tak přístup ke standardu a jeho používání (např: copyright, patent)
Výhody a Nevýhody standardizace
Výhody:
- Standardy vytvářejí vzor řešení určitého problému, není tedy nutné dané problémy řešit vždy znovu. Tím se šetří čas i prostředky.
- Pokud se problémy řeší pomocí stejného standardu, povaha výsledků je vždy stejná, a je tak možné je sdílet, nebo používat stejným způsobem.
Nevýhody:
- Standardizace omezuje uživatele na předem dané postupy a případy určené standardem.
- Standardizací není možné postihnout všechny možné případy.
- Vývoj a udržování standardu vyžaduje financování a někdo je tedy musí hradit (často firmy, státy, sdružení).
- Standardy mohou být předmětem patentů a za jejich používání je nutné platit licenční poplatky.
- Úspěšnost standardu roste s tím, kolik se do něho investuje prostředků.[4]
Standardizační organizace
Národní standardizační organizace
ÚNMZ - Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví spravuje české národní standardy, který je zodpovědný za tvorbu českých technických norem.
ANSI - The American National Standards Institute je americká standardizační organizace vycházející ze standardů ISO.
NISO - National Information Standards Organization je americká standardizační organizace vyvíjející standardy týkající se informačních technologií
ALA - The American Library Association spravuje a vydává AACR
Mezinárodní standardizační organizace
ISO - International Organization for Standardization. Mezinárodní organizace pro normalizaci založená v roce 1947. Největší, nevládní a nezávislá organizace, zabývá se tvorbou mezinárodních norem ve všech oblastech mimo elektrotechniky a elektroniky, za které zodpovídá IEC. Členem ISO jei Český normalizační institut.
CEN - European Committee for Standardization - Evropský výbor pro normalizaci sdružuje národní normalizační organizace ze 30 evropských zemí, včetně Českého normalizačního institutu
W3C - World Wide Web Consortium, mezinárodní konsorcium, které založil roku 1994 Tim Berners-Lee. Vytváří webové standardy a doporučení pro World Wide Web
IFLA - International Federation of Library Associations and Institutions - Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí je celosvětová nevládní knihovnická organizace, která usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě. Spravuje formáty UNIMARC, ISBD, FRBR
Poznámky
- ↑ 1,0 1,1 Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha. Standardizace v informační praxi [online]. 2009/2010 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/standard.htm Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „Stan1“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ CEN. European Standardization [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: https://www.cen.eu/you/EuropeanStandardization/Pages/default.aspx
- ↑ KRISTENOVÁ, Lenka. Standardizace v knihovnictví [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/lenkakristenova/home/articles/6-standardizace-v-knihovnictvi/
- ↑ KISK. Standardy [online]. 2006 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://kisk.phil.muni.cz/vikba10/standard.htm
