Záhlaví

Z WikiKnihovna

Autor: Eva Tesařová Mátlová

Klíčová slova: tag, jmenný katalog, bibliografický záznam

Synonyma: selekční údaj

Související pojmy:

nadřazené: jmenný katalog, Marc 21, AACR2R

podřazené: tag, údaj o edici



Popis

Záhlaví je selekčním údajem pro jmenný katalog.[1] Jedná se o údaje, podle nichž vyhledáváme a identifikujeme bibliografický záznam.[2] Nemá vystihovat obsah dokumentu.


Dělení a tagy (označení pole) v bibliografickém záznamu ve formátu Marc21

hlavní jmenné

  • 100 – osobní jméno
  • 110 – jméno korporace
  • 111 – jméno akce, konference
  • 130 – unifikovaný název (všeobecné informace)

Platí, že může být jen jeden primární autor – ostatní uvádíme pod kódem 700, 710, 711. Neuvádí se, pokud je autorů více než tři, pokud není uveden, není jinde dohledatelný, a nebo jestliže je jeho přínos, např. v případě sborníku, příliš malý.


vedlejší věcné záhlaví

  • 600 - osobní jméno
  • 610 – jméno korporace
  • 611 – jméno akce
  • 630 – unifikovaný název
  • 650 – věcné téma
  • 655 – žánr / forma

 

vedlejší jmenné záhlaví

  • 700 – osobní jméno (další autor, překladatel, editor)
  • 710 – jméno korporace
  • 711 – jméno akce, konference
  • 720 – neověřené jméno (minimálně používané)
  • 730 – unifikovaný název

 

údaj o edici / vedlejší záhlaví

  • 490 – udává existenci pole 800 – 830
  • 800 – edice – osobní jméno
  • 810 – edice – jméno korporace
  • 811 – edice – jméno akce, konference
  • 830 – edice – unifikovaný název
  • 856 – elektronická lokace a přístup (bez vazby na pole 490)7


Historie

Kolem r. 1674 se zabýval teorií tvorby záhlaví britský knihovní v Oxfordu Thomas Hyde. R. 1841 zmiňuje myšlenku korporativního záhlaví. Kolem přelomu 19./20. století platila pruská katalogizační pravidla zároveň s anglo-americkými instrukcemi pro jmennou katalogizaci. Protože však odlišně formulovaly údaje, které specifikovaly záhlaví, rozdělily katalogizační praxi. V Čechách postupně vyšla tato pravidla: 1954 – Pravidla jmenného katalogu (Miroslav Nádvorník), 1972 – rozšíření na Pravidla jmenného záznamu speciálních dokumentů a analytického popisu (Hana Vodičková). Dále pak v roce 1965 instrukce s celostátní platností ČSN 01 0195 Bibliografický záznam, ČSN 01 0168 Tvorba jmenného záhlaví z roku 1988 a roku 1992 ČSN 01 0195 Bibliografický záznam.

Nyní jsou platná anglo-americká katalogizační pravidla AACR (v ČR od r.1978, česká interpretace AACR2R r.1996) a formát MARC21 ( v ČR od r.2001).


Budoucnost

Od dubna 2015 budou místo AACR2R užívána nová pravidla RDA.[1]


Ukázka