Knihovnické školství 1918-1938
Autor: Petra Trembošová
Události po 1. světové válce výrazně ovlivnily vývoj jak československého knihovnického školství, tak knihovnictví jako celku. Mimo osobnostních vlastností je pro povolání knihovníka určující také vzdělání, avšak za Rakouskouherské monarchie neexistovaly střední ani vysoké školy, které by poskytovaly vzdělání v tomto oboru a připravili knihovníky na výkon jejich povolání, i přesto ale České země měli poměrně rozsáhlou síť knihoven. Situace na Slovensku byla podstatně horší. Vznik demokratického státu a dostupnost knihoven široké veřejnosti měl za důsledek rostoucí zájem o kulturu, čímž vrostly také požadavky na profesi knihovníka, které se do té doby věnovali knihovníci vědci, učitelé, spisovatelé, básníci a další lidé bez odborného knihovnického vzdělání [1], které do 20. let 20. století nemělo žádnou pevnou základnu. Meziválečné období může být obecně charakterizováno jako rozkvět československého knihovnického školství a profesionalizace knihovnictví.
1918 - 1920
Toto období je typické snahou vytvořit základnu v rámci ministerstva školství. Angloamerické knihovnictví mělo velký vliv na vývoj v Československu a stalo se vzorem i pro vytvoření knihovnického vzdělávacího systému. Pod jeho vlivem se již před první světovou válkou objevila myšlenka zavést knihovnické kurzy. Mezi hlavní propagátory patřil Ladislav Jan Živný, který až v prosinci roku 1918 vedl první knihovnický kurz pro veřejné knihovny, kterého se zúčastnilo,15 posluchačů a v dubnu 1919 se pak konaly dvouměsíční knihovnické kurzy, které absolvovalo celkem sedmdesát zájemců. [2]
Náplní těchto kurzů byly základní knihovnické disciplíny, jako je:
- bibliografie
- dějiny knihy
- dějiny knihoven
- katalogizace
- klasifikace a správa knihoven.
Řada knihovníků, většinou z řad československé inteligence, až do počátku dvacátých let působila v oboru úspěšně především díky vlastnímu sebevzdělávání a někteří dokonce sbírali zkušenosti v zahraničí. Změna přišla v roce 1920, kdy byla Ministerstvem školství a národní a osvěty vydána Příručka pro veřejné knihovny, Příručka pro nejmenší knihovny, Knihovníkova praxe, Zakládání a vedení veřejných knihoven.[3]
