Standardy v knihovnictví

Z WikiKnihovna

Autor: Nikola Fröhlichová, 427743

Klíčová slova: standardy, normy, knihovnictví

Synonyma: norma, vzor

Související pojmy:

nadřazené - standardizace

podřazené -

Standard

Standard může být definován různě. Obecně však znamená "nástroj pro dosahování, udržování a zvyšování kvality. Umožňuje rozpoznání kvality a tedy i její ocenění." [1] Je to také "doporučený postup, jak nějakou činnost udělat jednotně. Obvykle vychází z praxe". [2] Standardizace si klade za cíl kvalitu, bezpečnost, kompatibilitu (slučitelnost), interoperabilitu (vzájemná komunikovatelnost rozdílních formátů), portabilitu (přenositelnost) a znovupoužitelnost (aby se problémy mohly řešit opakovaně stejným způsobem).[3] Dále je důležitá efektivita řešení problémů a jednoduchost.[2] Předmětem standardizace mohou být výrobky, služby, procesy, materiály a systémy. [4] Standardy lze uplatňovat dobrovolně, ale mohou být definovány i právním předpisem. Aktuální platné normy používané v knihovnictví jsou k nalezení na portálu Národní knihovny v Praze. [5]

Dělení standardů

Standardy se rozlišují do čtyř skupin:[2] [3] [4]

  • de facto - jedná se o standardy, které vznikly z praxe. Tento postup může být všeobecně uznaný nebo vznikl na základě dohody mezi firmami či jinými zainteresovanými organizacemi, např.: MP3, CD, Fiat.
  • de jure - standardy, které jsou vypracované a schválené odborníky oficiálních normalizačních organizací
  • otevřené standardy - specifikace, které jsou veřejně dostupné a kompletně zdokumentované
  • proprietární standardy - jsou vlastněny výhradně jednotlivcem nebo organizací, použití pouze pod licencí a/nebo poplatkem, může být zajištěna exkluzivita (= omezení přístupu nebo k jeho používání), např. patent, copyright.

Nevýhody standardů

Doba jde neustále dopředu a některé standardy mohou být již zastaralé. Je potřeba tak standard neustále přizpůsobovat novým podmínkám. Jestliže se standard stane již příliš nevyhovující a stále další aktualizace by proces udělaly neefektivním, pak je lepší nahradit stávající standard za nový. Ovšem je nutné zachovat kontinuitu a konzistenci - tedy zpětnou kompatibilitu mezi standardy a revizemi.[2] [3]

Tvorba standardů

Standardy se tvoří více způsoby. Nejčastějším způsobem je přebírání mezinárodních standardů - je to snaha o jednotnost. Dále je mohou vytvářet odborníci normalizačních či standardizačních organizací. Financování standardů probíhá pomocí sponzorů. Jedná se především o náklady na vývoj a udržování. Standardy mohou být i patentované. V takovém případě se musí zaplatit poplatky a licence.[2] [3]

Mezinárodní standardizační organizace

  • ISO (International Organization for Standardization) - nevládní a nezávislá organizace a světově největší developer mezinárodních standardů. Vydalo již 19 500 standardů ve všech oblastech (s výjimkou elektrotechniky a elektroniky, za něž odpovídá IEC)[4]: od průmyslu, jídlo až po zdravotnictví. ISO normy vyvíjí experti technické komise. Každá taková komise je zaměřena na jiné odvětví.[6] Seznam platných a rozpracovaných norem najdete na portálu Národní knihovny v Praze.
  • IEC (International Electrotechnical Commission) - vydává mezinárodní normy pro elektronické, elektrické a ostatní související technologie. Spolupracuje s ISO a s ITU - společně tvoří trojici sesterských organizací, které vyvíjí standardy pro celý svět.[7]
  • ITU (International Telecommunications Union) - Mezinárodní telekomunikační unie, agentura specializovaná na informační a komunikační technologie.[8]
  • IAB a IESG (Internet Architecture Board, Internet Engineering Steering Group) - výkonné orgány ISOC (Internet Society). Vydávají standardy a doporučení pro Internet. Typy vydávaných norem: RFC (Request for Comment) a STD (Internet Standard).[9] [10]
  • W3C (World Wide Web Consortium) - vydává webové standardy, které mají zajistit dlouhotrvající růst webu.[11]

Národní standardizační organizace

  • AFNOR (Association francaise de normalisation) - francouzská normalizační asoicace[12]
  • DIN (Deutsches Institut für Normung) - německý normalizační institut[13]
  • ANSI (American National Standards Institute) - americký národní standardizační institut, vychází z globálních principů ISO, IEC a ITU.[14]
  • NISO (National Information Standards Organisation) - akreditováno ANSI, vydává technické normy pro řízení informací v digitálním prostředí.[15]

Evropské mezinárodní standardizační organizace

  • CEN (European Commitee for Standardization) - evropský standardizační úřad, spojuje 33 zemí, spolu s CENELEC a ETSI byl uznán Evropskou unií jako člen European Standards Organisation odpovědným za vývoj a definování množství standardů na evropské úrovni.[16]
  • ETSI (European Telecommunications Standards Institute) - vydává globálně aplikovatelné standardy pro informační a komunikační technologie.[17]
  • CENELEC (Conseil Europeen de Normalisation Electrique) - vydává standardy pro oblast elektrotechniky[18]

České standardizační organizace

  • ÚNMZ (Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví) - "Hlavním posláním ÚNMZ je zabezpečovat úkoly vyplývající ze zákonů České republiky upravujících technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a úkoly v oblasti technických předpisů a norem uplatňovaných v rámci členství ČR v Evropské unii. Od roku 2009 zajišťuje také tvorbu a vydávání českých technických norem."
  • ISVS
  • ČMI

Poznámky

  1. MŠMT - Standard v otázkách a odpovědích [online]. 2014 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/standarducitele/standard-v-otazkach-a-odpovedich
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 KRČÁL, Martin. Pamětové instituce, systémy a standardy [online]. 2014 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://www.is.muni.cz/ Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „krcal_def“ použit vícekrát s různým obsahem
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 KRISTENOVÁ, Lenka. Standardizace v knihovnictví [online]. [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/lenkakristenova/home/articles/6-standardizace-v-knihovnictvi/
  4. 4,0 4,1 4,2 Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha. Standardizace v informační praxi [online]. 2009/2010 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/standard.htm
  5. Národní knihovna v Praze. Normy, standardy, doporučení [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=02_Normy-standardy-doporuceni.htm
  6. ISO - International Organization for Standardization [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.iso.org
  7. IEC - International Electrotechnical Commission [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.iec.ch/
  8. ITU - International Telecommunications Union [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.itu.int/en/Pages/default.aspx
  9. IAB - Internet Architecture Board [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: https://www.iab.org/about/iab-overview/
  10. IETF - The IESG [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.ietf.org/iesg/
  11. W3C - World Wide Web Consortium [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.w3.org/
  12. AFNOR - Association francaise de normalisation [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z:http://www.afnor.org/en/core-activities/standardization/standardization-mission-overview
  13. DIN - Deutsches Institut für Normung [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.din.de/cmd?level=tpl-bereich&menuid=47566&languageid=en&cmsareaid=47566
  14. ANSI - American National Standards Institute [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.ansi.org/about_ansi/introduction/introduction.aspx?menuid=1
  15. NISO - National Information Standards Organisation [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.niso.org/about/
  16. CEN - European Committee for Standardization [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.cen.eu/about/Pages/default.aspx
  17. ETSI - European Telecommunications Standards Institute [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.etsi.org/about
  18. CENELEC - Conseil Europeen de Normalisation Electrique [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.cenelec.eu/aboutcenelec/whoweare/index.html