Typy dokumentů
Jméno: Tereza Pojezná
Klíčová slova:
Synonyma:
Související pojmy:
Pojem dokument
Obecně lze pojem dokument definovat jakojakýkoli hmotný nosič, na němž jsou znakově zaznamenané znalosti či zkušenosti (tedy potenciální informace). <ref>LORENZ, Michal. Informace_jako_artefakt (2) [prezentace]. 2013 [cit. 29.10.2014].</ref>
Pojem dokument zavedl v 19. století belgický právník Paul Otlet (1863 – 1944) diverzifikací pojmu kniha, který původně zahrnoval hliněné destičky, papyrové svitky, pergamenové kodexy a samotnou papírovou knihu.
V současné době existuje teoretický a praktický obor dokumentalistika, jenž se zabývá systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí potenciálních informací.
Od 1. pol. 20. století zprostředkovávají dokumenty mimo knihovny i další instituce, např. bibliografická, dokumentační a informační střediska.
Dělení dokumentů
Dle způsobu záznamu dat
- písemné (textové) – mají formu tištěného či psaného jazykového projevu (mohou je doprovázet i ilustrace
- obrazové – zahrnuje dokumenty tvořené především zobrazeními či znázorněními, které obsah vizualizují bezprostředně nebo prostřednictvím určitých značek - symbolu(př. grafy, diagramy, schémata, mapy, plány, technické výkresy, fotografie, kinematografické dokumenty atd.)
- zvukové (auditivní) – tvoří je záznam zvuku (př. hudba, mluvené slovo, zvuky zvířat atd.), který je reprodukovaná pomocí specifického technického zařízení (př. gramofonové desky, CD, DVD atd.)
- audiovizuální – představuje dokumenty, na nichž je současně zaznamenaný zvuk i obraz (př. VHS, DVD, CD-ROM atd.)
- elektronické – dokumenty, které je možné editovat pomocí technického zařízení (zejména počítače), přičemž neexistuje fyzicky na papíře, ale je virtuálně uložen v počítačové paměti (př. e-kniha, e-časopis atd.)
- digitální – představuje jakýkoli znak fonetické abecedy, obrázkového písma, jakýkoli obraz, zvuk v podobě řetězce jedniček a nul (dokument převedený do dvojkové soustavy)
Dle odvozenosti obsahu
- primární - představuje primární dokument, obsahující vlastní informace a data (př. Monografie, encyklopedie, článek)
- sekundární - informuje o existenci primárních dokumentů, umožňuje zjistit, kde se primární dokument nachází (př. knihovní katalogy, nakladatelské katalogy)
- terciární - obsahuje informace o existenci sekundárních dokumentů (př. soupis bibiliografií)
Dle kontinuity
- periodické - dokumenty vycházející postupně v samostatných částech spojených společným názvem, obsahují označení posloupnosti (např. číslování), mají jednotnou úpravu a jedno obsahové zaměření (př. noviny, časopisy, ročenky atd.)
- neperiodické – jedná se o dokumenty, které byly vydané pouze jedenkrát, a proto představují ukončený celek
Dle míry zveřejnění
- zveřejněné- dokumenty dostupné široké veřejnosti bez omezení
- nezveřejněné – dokumenty, které nejsou přístupné pro veřejnost nebo jsou přístupné pouze v rámci určitých předpisů, které stanovují zacházení s důvěrnými informacemi
- interní – dokumenty vydávané a přístupné v rámci určité organizace
Jednotlivé typy dokumentů
- monografie - dokument skládající se z jedné nebo z většího počtu částí, které jsou předem stanovené nebo předpokládané, tvořící jednu bibliografickou popisnou jednotu
- sborník - publikace dvou nebo více samostatných textů, které jsou zpravidla alespoň rámcově tematicky příbuzné, a které propojuje společný název
- učebnice - dokument podávají výklad poznatků z určité teoretické či praktické oblasti
- skripta - učební text, určený vysokoškolským studentům zpravidla jako náhrada za chybějící učebnici
- příručka - dokument, jenž umožňuje rychlý přístup k základním informacím a znalostem z určitého vědního oboru či oblasti
- encyklopedie - publikace s abecedním či systematickým uspořádáním, shrnující základní poznatky lidského vědění
- noviny - periodická publikace informující o aktuálních politických, ekonomických, kulturních a jiných událostech doma i v zahraničí
- časopis - dokument s určeným názvem, vycházející v pravidelných týdenních či půlročních intervalech, s předem stanoveným zaměřením
- ročenka - publikace vycházející jednou ročně s účelem poskytnou přehledné informace různého druhu ve vztahu k určité zemi, regionu, instituci nebo oboru
- periodický sborník - sborník obsahující zpravidla původní texty vědeckých prací, vydávaný zejména vědeckými institucemi (univerzitami, vysokými školami či akademickými ústavy)
- nepravé periodikum - dokument vydávaný postupně s neurčenou periodicitou, zpravidla organizacemi, korporacemi a institucemi odborného nebo vědeckého zaměření
- patentový dokument
- f'iremní literatura -' dokument reklamního, propagačního či obchodního charakteru, vydávaný zejména firmami a obchodními organizaci
- výzkumná zpráva - zpráva informující o řešení výzkumného problému, jeho postupu a dosažených výsledcích.
- legislativní dokument
- separát - výtisk článku publikovaného dříve v časopisu, jenž slouží speciálně pro potřeby autora
- grafika - dokument, v němž je obsah prezentován dvourozměrný, netextovým zobrazením.
- fotografie - obrazový dokument, obsahující záznam trojrozměrného objektu vytvořený s použitím fotografického přístroje.
Instituce uchovávající dokumenty
- knihovny - kulturní, informační a vzdělávací instituce shromažďující, zpracovávající a uchovávající organizovanou sbírku dokumentů a poskytující knihovnické a informační služby (TDKIV)
- mediatéka – druh knihovny shromažďující a zpřístupňující soubor knih, časopisů, obrazových, zvukových a audiovizuálních dokumentů
- artotéky– knihovna vytvořená z reprodukovaných děl výtvarného umění (např. grafika, fotografie, plakáty, apod.) a z knihovního fondu relevantních textových dokumentů z oboru výtvarného umění
- filmotéky - uspořádaná sbírka filmů v knihovně nebo jiné instituci
- videotéky - uspořádaný soubor videodokumentů budovaný v knihovně nebo jiné instituci se studijním, výukovým, rekreačním nebo archivním záměrem
- fondy odvysílaných textů
Poznámky <references/>
Použité zdroje:
SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Dokumentografie. Část 1., Typologie dokumentů. 1. vyd. Opava: Slezská univerzita, 1993. 84 s.<nobr>ISBN 80-901581-2-9</nobr>.
KATUŠČÁK, Dušan, MATTHAEIDESOVÁ, Marta a NOVÁKOVÁ, Marta. Informačná výchova: terminologický a výkladový slovník: odbor knižničná a informačná veda. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1998. 375 s. Edícia terminologických a výkladových slovníkov, Zv. 6. <nobr>ISBN 80-08-02818-1</nobr>.
VODIČKOVÁ, Hana a CEJPEK, Jiří. Terminologický slovník knihovnický a bibliografický. 1. vyd. Praha: SPN, 1965. 119, [1] s. Edice Ústř. vědecko-met. kabinetu knihovnictví. Publikace státních věd. knihoven.
HLAVATÁ, Eva, ed. a kol. Informační prameny: terminologický slovník. Vyd. 1. Praha: ÚVTEI, 1979. iii, 331 s. Terminologie informatiky; Sv. 1.
LORENZ, Michal. Informace_jako_artefakt (2) [prezentace]. 2013 [cit. 29.10.2014].
